Jak se pije v Londýně

Hospoda byla plná, chodník před ní také, však to vidíte na fotce. Pár minut po skončení pracovní doby. Každá pinta nad míru, jak je v kraji zvykem, výběr z deseti druhů piv. A hlavně čistý vzduch. To je v britských hospodách norma – nekouří se tam.

Tohle mi doma chybí. V hospodě se mi dobře soustředí, rád bych si tam občas sedl s notebookem a v klidu psal. (Nevěřili byste, jak umí klávesnice nasmrádnout.) Rád bych tam občas zašel s kolegy a společně domyslel sporný bod z porady. (Nikomu se ale nechce nosit oblek každý týden do čistírny.)

Pochybuji, že kuřáci jsou pro tržby opravdu takové terno. Hospody jsou díky cigaretovému zápachu v podstatě rezervované pro určitou část populace. Nemám to nijak podložené, ale řekl bych, že čistý vzduch by českým hospodám i kapsám jejich majitelů prospěl. Zeptal jsem se několika chlapů, jak to vidí oni: Jaký vliv by měl zákaz kouření na zisky českých hospod?

Jan Zvelebil, volný novinář
Bojím se, že typická česká hospoda už dávno není místem nějakého živého občanského (sousedského) dění.  Spíš místem, kde se schází ta „určitá část populace“. Která zhusta kouří. A když nebude povoleno, možná se bude (zčásti) scházet jinde. Kapsa hospodských to myslím pocítí. Nekuřáci jim tolik vydělat nedají. Jinak by o nekuřácké salonky nebyla taková  nouze jako dnes.

František Mašek, FINMAG.CZ
Nerad to jako nekuřák píšu, ale domnívám se, že pokud jde o klasickou českou, ne snad zaplivanou, hospůdku čtvrté cenové kategorie, měl by zákaz kouření na její zisky dosti zásadní vliv. A divil bych se, kdyby čeští koumáci nepřišli na to,  jak tento zákaz obejít. Stačí si vzpomenout na „zákazy kouření“ na autobusových a tramvajových zastávkách.

Ivan Pajtl, Incoming & Incentive Tours
Jako sváteční kuřák považuji zakouřené a nevětrané restaurace za problém, který se řešit určitě musí. Na druhou stranu absolutně nesouhlasím se striktním, celoplošným zákazem kouření v restauracích. Způsob, jakým v posledních letech jednotlivé země řeší protikuřáckou kampaň, je ukázkou fanatismu a pokrytectví průměrného Američana, který je na podobné věci zvyklý a stavěný. Evropa by měla jít vlastní cestou.

Martin Hanzlík, AKAT
Je rozdíl mezi vesnickou hospodou, kam chodí chlapi z pole, a restaurací v centru Prahy na polední oběd. Nemluvě o klubech a barech, kam lidé chodí za zábavou, ke které kouření tak nějak patří. Cigaretu u oběda oželím, ale noční postávání v lednovém chladu před barem by mi vážně vadilo. Cestou by mohlo být to, co už funguje: „Prosíme hosty, aby v době oběda od 12 do 14 hodin nekouřili. Děkujeme."