Globalizace jako steroid

Globalizace, která se stala celosvětovým fenoménem v druhé polovině 20. století, změnila život téměř každého z nás. Hlavním impulzem globalizačního vývoje bylo postupné vznikání nadnárodních korporací.

Trh se přestal lokálně omezovat a expandoval v celosvětovém měřítku. Přišlo období masivních investic a přesouvání prostředků na rozvojové trhy. Řada zemí nastoupila cestu dlouhého ekonomického růstu a ty, co začaly včas, patří nyní mezi nejvyspělejší ekonomiky (Japonsko, Singapur, Německo). I obyvatelé zemí bývalého Sovětského svazu s odstupem poznali, jak je příjemné, když si mohou vybrat z pestré škály výrobků.

Velmi humorně prezentuje globalizaci například klip německé skupiny Rammstein k písni "Amerika", v němž si Afričané v savanách pochutnávají na pizze a Arab si zapaluje cigaretu značky Lucky Strike. Klip se stal celosvětovým hitem.

Postupující globalizace také vyhraňuje názory mnoha skeptiků a kritiků, kteří tvrdí, že ekonomický růst jde ruku v ruce s rozšiřováním chudoby do celého světa stejně jako s devastací životního prostředí. Jejich názory dnes potvrzuje spousta argumentů. Čína, která nyní - především díky globalizaci - zažívá ekonomický boom, dala jasný signál, že zdroje planety Země nejsou neomezené a že éra levných komodit skončila.

Mnoho ekonomů se shoduje v pojmenování příčin, proč cena ropy poskočila oproti předchozímu roku na dvojnásobek - nárůst vyvolala zvýšená poptávka v Číně. Zvýšená poptávka tedy vedla ke zvýšení cen.

Z toho jasně vyplývá, že neustálý růst bohatství v rozvojových zemích způsobuje problémy nejen v těchto lokalitách, ale především v chudých zemích - kvůli drahým potravinám. Na příkladu Číny je dobře vidět, že další ekonomický růst v jiných větších zemích by mohl ohrozit téměř celý svět a šířit chudobu.

Možná už nastala situace předvídaná dávno ve středověku. Země není schopna uspokojit veškeré potřeby všech lidí na světě, protože nabídka nestačí poptávce, a k "ideální ceně" je proto třeba dojít jejím zvyšováním.

Mohly by zaznít argumenty, že potraviny byly v minulosti rekordně levné, stejně jako barel ropy, který dovoloval Američanům tankovat téměř zadarmo. Toto konstatování však nenasytí hladové obyvatele střední Afriky, které má na svědomí globalizace.

Fenomén globalizace se ovšem netýká jen chudých a rozvojových zemí, ale i těch rozvinutých. Známý český sociolog Jan Keller v knize "Až na dno blahobytu" uvádí: "Od roku 1973 klesá hodnota reálné mzdy ve Spojených státech i přesto, že hrubý národní produkt rostl v letech 1973-1988 v průměru o 2,65 procenta. Ve stejné době vzrostl počet chudých ze 23 milionů na více než 35 milionů. Pokud by za stejnou dobu nastoupilo dalších 13 milionů žen, které pracovat nemusely, byla by sociální bilance ekonomického růstu ještě horší."

Konec možná nevyzní útěšně, ale v osobním životě bych globalizační vývoj přirovnal k účinkům steroidů v těle kulturisty. Když se užívají v omezené míře, je všechno v pořádku. Člověku narostou velké svaly a podává skvělé fyzické výkony. Jakmile se však užívají dlouhodobě a ve velké míře, objeví se po čase první zdravotní problémy a nakonec hormony oslabí ruce kulturisty natolik, že není schopen vzít do náruče ani své čtrnáctiměsíční dítě.

Foto: Profimedia.cz