Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Předhoní Čína USA?

František Mašek
František Mašek
12. 8. 2008

Země s komunistickou minulostí, což platí pro Čínu i Rusko, mají šanci být na olympiádě úspěšnější než jiné státy, protože jejich vůdci kladou na sportovní úspěch daleko větší důraz.

Předhoní Čína USA?
Když uspořádalo v roce 1964 Tokio XVIII. letní olympijské hry, šlo vlastně o předzvěst japonského hospodářského zázraku. Podobně lze zpětně hodnotit olympiády v roce 1988 v jihokorejském Soulu a o čtyři roky později ve španělské Barceloně. Na rozdíl od těchto tří zemí je impozantní růst čínské ekonomiky víc na očích. Pokud někteří experti odhadují, že se Čína stane na XXIX. letní olympiádě vůbec nejúspěšnější zemí a předhoní USA, lze to chápat jako symbol budoucího vývoje v ekonomice?

Dohnat a předehnat
Podle ekonomického modelu, který vytvořil ekonom Daniel Johnson z Colorado College, vysoké školy svobodného umění v Colorado Springs, by měla Čína v Pekingu získat 44 zlatých medailí a předehnat tak Američany, kteří měli na každé olympiádě od barcelonské nejvíce olympijských vítězů. Na nadcházejících olympijských hrách by měli získat 33 zlatých, o pět víc než třetí Rusové.

Pokud jde o předpovědi zisku zlatých medailí, byly přitom Johnsonovy předpovědi pro poslední čtyři zimní a letní olympijské hry z 80 % úspěšné. Není zdaleka jediný, který dává očekávaný úspěch do souvislosti s růstem čínské ekonomiky. Čtvrtá největší ekonomika světa vzrostla podle Mezinárodního měnového fondu od posledních letních her před čtyřmi roky v Athénách o 54 %, zatímco americká o 18 %.

Snáz se samozřejmě roste z nižšího základu. Nejde ale jen o tempo hospodářského růstu, ale o prestiž, kterou jednotlivé země – a komunistické zvlášť – věnují akcím, jako je olympiáda. Není divu, že ruka čínského státu je velice štědrá, což se odráží i v přípravě čínských sportovců.

Ve hře pochopitelně nejsou jen vavříny vítězů, ale i další medaile. John Hawksworth z poradenské firmy PriceWaterhouseCoopers odhaduje, že i tady budou Číňané dominovat. Celkově by měli stát na stupních vítězů 88krát a získat o jednu medaili více než USA a o devět medailových umístění víc než Rusko. Čtvrté Německo by mělo dosáhnout na 43 medailí. Podle Hawksworthových statistických modelů prý přitom získají čínští sportovci díky domácímu prostředí o 25 medailí než v Athénách.

Jestliže se tyto předpovědi potvrdí, pokoří navíc Čína díky pekingské olympiádě tradičního rivala – Japonsko, za nímž zatím v dlouhodobých statistikách v počtu zlatých medailí o dvě zaostává.

Hawksworthovy kalkulace přitom ukazují, že prvních třicet států v hodnocení národů podle počtu vybojovaných medailí v Pekingu získá 82 % medailí, což odráží jejich 84 % podíl ve světové ekonomice. Ještě v roce 1960 v Římě připadlo na desítku nejúspěšnějších států 78 % medailí, před čtyřmi roky v Athénách již ale jen 53 %. To naznačuje, že se životní úroveň nejchudších států a jejich možnost získat díky tomu více medailí přece jen zvýšila.

Ve prospěch Číny hovoří podle Hawkwsworthe nejpočetnější populace na světě a komunistická vláda. Země s komunistickou historií, což platí i o Rusku, mají šanci být úspěšnější, protože jejich vůdci kladou na sportovní úspěch daleko větší důraz. Sport je zkrátka jednou z oblastí, kde mohou státní plánování a intervence přinést úspěch. A v případě Číny jde nejspíš i o pokus zakrýt díky sportovnímu úspěchu některé problémy, třeba s lidskými právy.

Šestileté naděje
Bloomberg přitom poukazuje na propracovaný pyramidový systém, který tvoří 23 tisíc státem podporovaných sportovců. Základem této pyramidy jsou některé školy, kde začínají děti trénovat od šesti let v naději, že se stanou světovými šampióny. V zemi existuje přes 200 modelových sportovních škol, které má polovina studentů zdarma. Každoročně procházejí testy, takže současné frekventanty mohou nahradit noví.
 
Nejlepší studenti reprezentují na úrovni provincií, špička tvoří národní reprezentaci. To vytváří velký tlak. Možná netrénují vždy nejtvrději, silná konkurence ale nese ovoce.
Pohled na tento systém a počet čínských obyvatel vyvolává otázku, proč nejsou úspěšní i ve sportech, jako jsou třeba kopaná nebo hokej.

Vše se ale naštěstí nedá natrénovat. Ve sportu tedy přece jen občas rozhodují vrozené dispozice a talent. Nebo se v dalších letech dočkáme překvapení? Světové šampionáty (a zejména olympiáda) přispěly v řadě zemí, které je pořádaly, k rozvoji řady dříve málo populárních sportů. Bude tomu v Číně podobně?

Olympiáda za padesát miliard dolarů?
Kromě sportovní, společenské a (v případě Číny ve velké míře) i propagandistické role olympiády je třeba vzít v úvahu i ekonomickou stránku věci. Finanční deník Wall Street Journal odhadl, že přímé výdaje na pekingskou olympiádu mohou činit asi dvě miliardy dolarů. Celkově by měla být mírně zisková. Včetně infrastruktury má ovšem zemi olympiáda stát 42 mld. dolarů.

WSJ dochází k závěru, že při podobných rozměrech her dosáhne budoucí cena olympiády 50 mld. dolarů, což si může dovolit snad jen deset měst na světě. Je sporné, zda k nim patří Praha.

Hostitelé her samozřejmě očekávají, že se jim vložené peníze časem vrátí. V některých zemích přispěla olympiáda k růstu hrubého domácího produktu. Jak ovšem upozorňuje Stephen Jen z londýnské pobočky Morgan Stanley, ekonomiky států, v nichž se po druhé světové válce konala olympiáda, většinou v dalším roce ztratily 4 %.

V případě Číny, jejíž hospodářství rostlo ve druhém čtvrtletí nejpomaleji od roku 2005, by neměl být podle Jena kvůli domácí poptávce její pokles tak velký. Hlavní ekonom londýnské kanceláře Goldman Sachs Jim O´Neill odhaduje, že za čtyři roky, až uspořádá další olympiádu Londýn, může být čínská ekonomika díky rychlému růstu třetí největší na světě a nahradit tak Německo.

O podobných předpovědích můžeme zatím jen spekulovat. Zůstává nicméně otázkou, jak se Čína vyrovná s problémy, které jí může přinést rychlejší tempo hospodářského růstu a vyspělejší hospodářství. Vleklé potíže jejího velkého rivala Japonska varují. Ani podobný scénář tedy nelze vyloučit, byť bude země dál nabízet řadu zajímavých investičních příležitostí. Sportovní fanoušky bude ovšem v nejbližších dnech zajímat hlavně olympiáda.

Foto: Profimedia.cz. Psáno pro rubriku Osobní finance deníku E15, kterou vede redakce Finmag.cz.
Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (5)

Vstoupit do diskuze
František Mašek

František Mašek

Dlouhodobě se zabývá ekonomikou, od roku 1993 se zaměřuje na kapitálový a finanční trh. Působil v řadě médií, mimo jiné v Lidových novinách a časopise Burza, na různých postech, naposledy jako šéfredaktor.... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo