Zastaví centrální banky propad?

Evropské akciové trhy, které výrazně ztrácely, nejprve vymazaly velkou část předchozích ztrát, pak však kvůli zářijovému poklesu maloobchodních prodejů v USA znovu zamířily výrazně dolů.

„Nedávné prohlubování finanční krize zvýšilo rizika pro ekonomický růst“, cituje agentura ČTK z prohlášení, jímž americká centrální banka Fed zdůvodnila tento krok.

Její obavy potvrzují statistické údaje z Evropy. Podle Eurostatu totiž ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí poklesla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 0,2 procenta. Evropská centrální banka, která snížila základní úrokové sazby na 3,75 %, tento krok zdůvodnila tím, že nepříznivý ekonomický vývoj snížil rizika pro cenovou stabilitu a umožnil proto srazit úroky.

Koordinovaná akce centrálních bank, o níž se spekulovalo, dala najevo, že jsou ochotny významně podpořit ekonomiky ohrožované finanční krizí a je.v intencích výzvy Mezinárodního měnového fondu. Ten ve své pololetní zprávě o globální finanční stabilitě uvedl, že si světový finanční systém vyžádá rázná a mezinárodně propojená politická opatření.

Dojde i na ČNB?

Negativní reakce trhů na pokles maloobchodních prodejů v USA naznačuje, že stávající snížení úrokových sazeb či dosud přijatá opatření nemusí k uklidnění situace stačit. Nepůjdou tedy v řadě zemí ve snaze ještě více podpořit hospodářský růst, úroky ještě níže?

Ceny ropy i dalších komodit kvůli obavám z recese klesly, podle centrálních bankéřů již není inflace takový strašák jako dosud a je možné nižšími sazbami pomoci ekonomice. Z reakce mluvčího ČNB Pavla Zúbka lze dedukovat – že vzhledem k obavám z opětného posilování koruny může snížit čtrnáctidenní reposazbu také ČNB.

O půl procenta?

Podobné kroky jako snížení úroků se v ekonomice projeví se zpožděním. Jde ovšem o důležitý signál investorům, že jsou banky ochotny více než dosud podpořit hospodářský růst.

Na to, zda hodnotí trhy tento krok skutečně tak negativně, jak to momentálně vypadá, si musíme počkat. Lakmusovým papírkem bude tradičně vývoj amerických akcií a celkové dění na tamějším trhu.

Dosud přijatá opatření, zejména nedávno schválený záchranný plán americké vlády na pomoc finančnímu sektoru, který má stát až 700 miliard dolarů, ale také včera oznámené vyčlenění peněz do subjektu, který má za peníze centrální banky vykupovat komerční papíry, jež řada firem využívá ke krátkodobému zdroji financování, zatím příliš nezabraly.Zájem o tyto cenné papíry není totiž podle ČTK kvůli zvýšené averzi k riziku nijak velký.

Banky v obavách z dalších špatných úvěrů příliš nechtějí poskytovat další úvěry. Finanční krize tak může postihnout i společnosti, které jsou zdravé. Významnou roli pro vývoj akciových i dalších trhů budou hrát firemní výsledky za třetí čtvrtletí. Naznačí, že již byli konečně ti největší kostlivci v bilancích bank či dalších společností odhaleni, nebo přinesou další nepříjemná překvapení, která bude třeba nějak řešit?

Foto: Profimedia.cz