Pražská burza za pět českých

Navzdory finanční krizi koupila Vídeňská burza většinu akcií pražské burzy. Cena ani podíl, který při této transakci získala, nebyly oznámeny. Podle informací z neoficiálních zdrojů by měla Vídeň za více než 90 % akcií pražské burzy zaplatit v přepočtu kolem pěti miliard korun.

Hodnota Burzy cenných papírů Praha (BCPP) by se tak pohybovala kolem 200 milionů eur, o nichž se v souvislosti s jejím prodejem hovořilo.

Iniciátorem PPF

Jak potvrdilo v minulosti Finmagu více zdrojů (viz článek Nahrála PPF Vídeňské burze?) prodej akcií Burzy cenných papírů Praha (BCPP) iniciovala snaha PPF Banky, která chtěla prodat více než dvanáctiprocentní podíl Vídni. Burzovní komora, která tyto transakce schvaluje, byla ale proti.

Následně bylo dohodnuto, že akcie při koordinované akci prodají akcionáři, kteří drží kontrolní balík. Připojili se k nim i mnozí minoritní akcionáři. Nejspíš kvůli obavám, že mohou být později z pražské burzy vytěsněni a cena za odkupované akcie by byla nižší než nynější s předpokládanou prémií.

PPF Banka s Vídní ještě před negativním rozhodnutím Burzovní komory podepsala smlouvu o smlouvě budoucí na prodej akcií pražské burzy. Hrála tato smlouva, jejíž existenci potvrdilo Finmagu více zdrojů, významnou roli?

Zájem o majoritní balík akcií pražské burzy projevilo podle dostupných informací více než deset subjektů, včetně Newyorské burzy, která se loni sloučila s panevropským Euronextem, skandinávská OMX s konkurencí NASDAQ nebo frankfurtské Deutsche Boerse.

Těžko říci, nakolik byl jejich zájem v době, kdy svět zaměstnává spíše finanční krize a její možné dopady, reálný. Na rozdíl od bank přitom burzy nikdo „neznárodňuje“. Souboj o pražskou burzu se v praxi zúžil na Vídeň a Varšavu, která byla ovšem vlastně předem diskvalifikována. Akcionářům BCPP vadí, že ji z téměř 100 % vlastní stát a není proto jisté, kdo by pražskou burzu v případě vítězství Varšavské burzy po plánované privatizaci tohoto trhu vlastně získal.

Prodej pražské burzy byl zdůvodňován mimo jiné její dobrou situací, která se nemusí opakovat - její loňský čistý zisk se přiblížil 200 mil. korun. V době, kdy kvůli globální finanční krizi padla řada bank a některé další mají vážné potíže, působí podobná argumentace poněkud zvláštně. Burz se ovšem tyto problémy zatím tolik netýkají. Mnohé z nich naopak aktuálně těží z nervozity na trzích, která v řadě případů vede ke zvýšení objemu obchodů, a tím i růstu burzovních příjmů.

Největší akcionáři pražské burzy – investiční banka Patria s téměř čtvrtinovým podílem, Česká spořitelna, která drží takřka 15 % akcií BCPP, stejně jako fond privátního kapitálu Tiger Holding Four s 13,50% podílem a další subjekty a nejspíš zejména PPF – v současné hektické době nepochybně uvítají zajímavou finanční injekci. I když nelze minimálně kvůli stanovisku evropského antimonopolního úřadu očekávat, že bude uhrazena hned zítra.

Vídeň versus Varšava

Atraktivitu pražské burzy zvyšuje rostoucí zájem o obchody s energií na její dceřiné společnosti Energetické burze Praha. Pro Vídeňskou burzu, která má podobný trh nazvaný EXA, může představovat zajímavou synergii. Není přitom jisté, zda by ta pražská nemohla hrát dominující roli.

Rakušané, kteří dlouhodobě prosazují vznik středoevropské akciové burzy, si koupí majoritního balíku pražské burzy evidentně chtějí vylepšit pozici vůči Varšavské burze, s níž bojují o dominantní postavení ve střední Evropě.

Po Budapešti a Ljubljani, v níž rovněž drží majoritu, tak získala Vídeň další „burzovní skalp“. Navíc těsně spolupracuje s řadou dalších regionálních burz, zejména Bukureští, Sarajevem a Banja Lukou.

Rozsáhlé akvizice Vídně přinášejí logicky spekulace, zda má na podobné transakce dost peněz. Její snahy získat i další trhy naznačují, že by to neměl být problém. Zmíněná strategie, zaměřená na střední Evropu, může přitom představovat jakousi formu obrany proti převzetí Deutsche Boerse.

Středoevropská expanze Vídeňské burzy navíc připomíná strategii jejího druhého největšího akcionáře Erste Bank, které akvizice v tomto regionu a východní Evropě pomohly významně zvýšit hodnotu a postavení.

Nelze ovšem vyloučit, že Vídeňskou burzu, která v řadě případů úzce spolupracuje s Deutsche Boerse, v budoucnu Frankfurt stejně koupí. Stejně tak přichází v úvahu varianta, že akviziční aktivity Vídně probíhají na základě tiché dohody s DB.

Rakušané jsou konzervativní, zdůrazňuje jeden ze zdrojů v souvislosti s možnými změnami. Zatím je předčasné spekulovat, co se bude v praxi měnit. Na rozdíl od Varšavy, kde se na burze objevují i velmi malé primární emise akcií (IPO), zastává zřejmě Vídeň podobný názor jako Praha, podle něhož nemají menší IPO pod půl miliardy eur příliš smysl.

Pokud bude podobný přístup uplatňován, může část investorů a firem zklamat. Vídeňská burza také patří, podobně jako ta pražská, mezi regionální. Její renomé je nicméně – i díky delší tradici a větším zkušenostem – přece jen poněkud lepší.

Snad to pomůže přilákat v této obtížné době do Prahy, ale i do celé střední Evropy nové investory. Integrace burz v této části světa byla jednou z věcí, po níž volali. Teď jde o to, aby skutečně fungovala.

Foto: Profimedia.cz