Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Jak si povede ČR?

František Mašek
František Mašek
10. 12. 2008

Nečekaný čtyřmiliardový říjnový deficit zahraničního obchodu vyvolal obavy z dalšího vývoje hospodářství ČR. Vyrovná se přesto Česko s dopady globální recese lépe než jiné země?

Jak si povede ČR?

Když se hovoří o recesi v USA nebo v Evropě, obvyklá rétorika zpravidla zní: české banky jsou na tom lépe, střední Evropa je růstovým regionem, česká ekonomika by se tedy měla s tímto problémem vyrovnat snáze než jiné země. Vzhledem k silné orientaci na vývoz je ale třeba počítat s nepřímými dopady vývoje ve světě.

Této rétorice vcelku odpovídají i dosavadní odhady expertů, které se pohybují od 3,7% růstu české ekonomiky v příštím roce od Ministerstva financí po 0,8 procenta od americké banky Goldman Sachs.

Opatrněji hodnotí vyhlídky ČR, respektive její ekonomiky v příštím roce ekonom a bývalý kandidát na prezidenta Jan Švejnar. Dopady finanční krize na hospodaření jednotlivých zemí jsou totiž silnější, než se předpokládalo. Jak rovněž uvedl na III. Mezinárodním finančním fóru Zlatá koruna, ČR bude mít štěstí, pokud dosáhne pozitivního tempa růstu.

Míra úspor českého obyvatelstva a objem depozit v bankách jsou vysoké. Čeští občané jsou konzervativní a příliš neinvestují do cenných papírů, a pokud ano, tak v korunách. Přímý efekt globální finanční krize či recese je zanedbatelný. Problémem ovšem zůstává právě silná proexportní orientace české ekonomiky.

V zemi převládá optimismus. Většina obyvatel ale není připravena na to, že může procházet obtížnějším obdobím. Levná pracovní síla sice ještě zůstává výhodou ČR, vzhledem k výkyvům kurzů eura a dolaru, které mohou dlouhodobě klidně dosahovat i sto procent, je ale nyní výhodnější investovat například v Alabamě než v Indii nebo v České republice, upozornil Švejnar.

Je sice optimistou, očekává ovšem, že bude ještě hůř. Recese podle Švejnara dosud nepokročila do druhé etapy.

Krize důvěry trvá

Hlubší, ale kratší recesi přitom očekává v USA. V Evropě by mohla být mělčí, ale delší. Souvisí to s celkovou pružností obou ekonomik. Velký problém vidí v tom, že si banky stále navzájem příliš nepůjčují peníze, což vede k růstu mezibankovních sazeb. A zdražují se úvěry.

Snižování základních úroků centrálních bank, které časem pomáhá oživit růst ekonomiky, je proto mnohem méně účinné než obvykle. V některých zemích, zejména v Japonsku nebo v USA, se úroveň základních úrokových sazeb postupně blíží k nule. Možnosti těchto centrálních bank jsou proto omezené a je třeba hledat jiné cesty, jak trhům pomoci.

V případě ČR se nyní hodně diskutuje o tom, zda je při překonávání potíží lepší mít vlastní měnu nebo euro. Švejnar připomněl, že euro by odstranilo sílící nejistotu, kterou přináší velké výkyvy kurzu české koruny. Co je to platné, že firma sníží náklady o pět procent, když ji případné posílení měny připraví i o dvojnásobek!

Pro přijetí eura se, nikoliv překvapivě, vyslovil i šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. K běžným argumentům průmyslníků připojil další. Problém vidí v tom, že se o řadě stěžejních záležitostí, které se týkají celé Evropské unie, rozhoduje v rámci eurozóny, tedy ve skupině zemí, jež používají jednotnou evropskou měnu. Jde tedy vlastně o systém „o nás bez nás“. Pokud členové eurozóny přijmou nějaká opatření, stejně se to (podle Míla) ČR jako členské země Evropské unie dotkne.

Doporučil, aby se vláda snažila v obtížné době pomoci podnikům a občanům radikálním snížením daní a odvodů. Důležité je ve větším rozsahu stimulovat poptávku. Efekt nejrůznějších balíčků, které mají pomoci problémovým finančním institucím i podnikům, se ukazuje jako nedostatečný. Podle Míla je důležité brutálně snížit náklady práce, aby se podařilo udržet rozumnou míru zaměstnanosti. Podobných dočasných opatření by se nebál, protože případné náklady na výplatu dávek nezaměstnaných mohou být ještě vyšší.

O obdobných opatřeních hovoří nedávno přijatý vládní balíček opatření proti finanční krizi. Vláda naznačila, že pokud by hrubý domácí produkt klesl pod dvě procenta, mělo by dojít ke snížení daní a odvodů pro firmy, vzrůst by naopak měly důchody a mzdy pro státní zaměstnance.

Bude brzy skutečně potřeba? Jak naznačují Mílova slova, ale i vyjádření některých dalších odborníků, je otázkou, zda s podobnými kroky čekat až na uvedené snížení tempa růstu české ekonomiky.

První náznaky reálné situace české ekonomiky přinesou podrobná data o vývoji hrubého domácího produktu ČR za třetí čtvrtletí letošního roku, která má Český statistický úřad zveřejnit dnes.

Foto: Profimedia.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (20)

Vstoupit do diskuze
František Mašek

František Mašek

Dlouhodobě se zabývá ekonomikou, od roku 1993 se zaměřuje na kapitálový a finanční trh. Působil v řadě médií, mimo jiné v Lidových novinách a časopise Burza, na různých postech, naposledy jako šéfredaktor.... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo