Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Naše inflační budoucnost

Pavel Kohout
Pavel Kohout
15. 10. 2007

Možná nejvýznamnější zprávou pro investory do dluhopisů, akcií a nemovitostí z poslední doby je zdánlivě tematicky odlehlá novinka o zdražení másla. „Máslo za necelý půlrok zdražilo o padesát procent,“ hlásí Mladá fronta Dnes.

Naše inflační budoucnost
Noviny dále přinášejí celou sérii zpráv o zdražování mléka, sýrů, masa, mouky, chleba a pečiva. Pekaři hodlají zdražovat kvůli dvojnásobné ceně pšenice ve srovnání s loňskem. Chleba a rohlíky by mohly být záhy dražší o čtvrtinu. Důvodem je zdražení surovin a energií.

Co mají ale pekaři společného s nemovitostmi, akciemi a vládními dluhopisy? Překvapivě mnoho. Společným jmenovatelem je inflace. Slovo „inflace“ neznamená v původním významu růst cen, ale nafukování objemu peněz v ekonomice, které následně nafukuje i ceny. Což se nyní právě děje.

Podle údajů ze září vzrostl index spotřebitelských cen o 2,8 % v meziročním vyjádření. Pokud je na tom něco překvapujícího, pak snad jen fakt, že index cen vzrostl tak málo, když uvážíme, že měnový agregát M2 vzrostl meziročně o 11,4 % (podle srpnových údajů).

Při takto rapidním růstu objemu peněz v ekonomice se skutečně nelze pohoršovat nad zvýšením „inflace“ měřené košem spotřebitelských cen o zmíněných 2,8 %. Ani průměrný růst mezd v podnikatelské sféře o 8,1 % (údaje z prvního pololetí) není ničím, co by mělo ekonoma překvapit, nebo dokonce vyděsit, neřkuli pohoršit.

Měnová expanze je hlavním faktorem, který stojí za růstem objemu investic do nemovitostí, investic do akcií, růstem mezd, růstem cen nemovitostí a růstem hrubého domácího produktu. Z perspektivy osmiprocentního růstu mezd a více než jedenáctiprocentního růstu M2 je nicméně inflace měřená indexem spotřebitelských cen stále ještě relativně pod kontrolou.

Klíčová otázka ovšem zní: zvýší Česká národní banka zásadním způsobem úrokové sazby, aby potlačila inflaci? Nejpravděpodobnější odpověď zní: částečně ano, ke zvýšení sazeb pravděpodobně dojde, ale toto zvýšení nebude příliš výrazné a nebude mít dlouhého trvání. Proč: měnová expanze není českým, ale globálním fenoménem. Americký „Fed“ nedávno snížil základní sazbu, aby odvrátil hrozbu recese plynoucí z oslabení spotřebitelské poptávky způsobené hypotéční krizí. Evropská centrální banka sice snižovat ještě nezačala, ale přerušila již cyklus zvyšování sazeb.

Evropané si nemohou dovolit příliš zvyšovat sazby ze dvou důvodů. Za prvé, zvyšování sazeb by mohlo způsobit posilování eura až do výšin, které by skutečně ohrozily konkurenceschopnost evropských exportérů. Za druhé, Německo a Francie – dvě kontinentální ekonomiky eurozóny – ohlašují snížené odhady růstu na rok 2008. Zvolňuje zejména tempo růstu hypotéčních úvěrů, které jsou pokládány za předstihový ukazatel budoucího hospodářského růstu – každopádně od vzniku eura hypotéční statistika fungovala jako indikátor růstu velmi dobře.

Dvě nejvýznamnější světové měny tedy ponesou během nejbližších 12 měsíců (a možná i déle) nízké úroky. Co z toho vyplývá pro ČNB a její měnovou politiku? Dejme tomu, že ČNB bude bojovat s inflací radikálním zvýšením sazeb. Co se stane? Vzroste mezinárodní poptávka po pevně úročených nástrojích denominovaných v české koruně. Zvýšená poptávka po koruně způsobí její posílení. Bude mít zvýšení poptávky po korunových instrumentech proinflační nebo protiinflační důsledky? V 90. letech měl úrokový diferenciál (vyšší korunové úroky ve srovnání se zahraničím) proinflační vliv. Objem měnové zásoby rostl a centrální banka jej nestačila sterilizovat.
 
V současnosti – na rozdíl od 90. let – by vyšší korunové sazby mohly mít za následek navíc zvýšení yieldů komerčních nemovitostí. Tedy další důvod pro příliv zahraničních investic, a zároveň další faktor pro růst objemu peněz.

Prostor pro zvyšování úrokových sazeb tedy není velký. Je omezen mezinárodně fungujícími ekonomickými faktory a účinnost boje proti inflaci je limitována existencí mezinárodních kapitálových toků. Nelze tedy očekávat, že by Česká národní banka měla zásadní moc nad inflací. S růstem cen tedy zřejmě nezbývá než se smířit.

Praktické důsledky: dobré zprávy pro akcie a nemovitosti, kterým růst objemu peněz obvykle svědčí. Špatná zpráva pro dluhopisy, termínové vklady a podobné instrumenty: jejích celkové výnosy patrně nebudou stačit ani na krytí růstu životních nákladů. Nebude dobré do těchto nástrojů dávat úspory na důchod; naopak bude dobré se zadlužit. Například formou hypotéky.

Autor je ředitelem strategie společnosti Partners

 
Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Pavel Kohout

Pavel Kohout

Ředitel Algorithmic Investment Management a strůjce investičních fondů Algorithmic SICAV. Dřív pracoval mimo jiné pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF, spoluzakládal finančněporadenskou... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo