Problémy a příležitosti roku 2008

Podzim bývá v ekonomické rovině tradičně zajímavé období. V byznysu finančního poradenství vrcholí prodej rozličných produktů. Ale i v oblasti ekonomicko-politické je na co se dívat – každoročně například finišuje příprava státního rozpočtu na nadcházející rok. Zkrátka a dobře, nastupující podzim vždy odzvoní letní okurkové sezoně.

Jedním ze základních stavebních kamenů při tvorbě návrhu státního rozpočtu a střednědobého fiskálního výhledu je kvalitní makroekonomická prognóza. Prognózováním se v Česku zabývá řada veřejných i privátních institucí.

Prognózu pro účely státního rozpočtu zpracovává samozřejmě Ministerstvo financí. To modeluje vývoj ekonomiky každé čtvrtletí a své výstupy publikuje na internetu. Nejnovější prognóza byla zveřejněna ve druhé polovině října. Pojďme se na ni trošku podívat.

Dobrou zprávou bezesporu je, že ekonomika i v roce 2008 poroste svižným tempem. Tempo ekonomického růstu od roku 2005 dosahuje rekordních hodnot a 5% dynamika by mohla být zachována i v příštím roce.

Dlouhodobý ekonomický růst se, s určitým zpožděním, promítá do rostoucí nabídky pracovních míst v ekonomice. Rostoucí zaměstnanost je částečně uspokojována z řad nezaměstnaných, což se pozitivně projevuje v klesající míře nezaměstnanosti, částečně z řad nově vstupujících na trh práce (absolventi škol) a zejména v posledních letech také prostřednictvím oficiálního přílivu pracovních sil ze zahraničí.

U nezaměstnanosti se na chvilku zastavme. Ekonom „zvídavý šťoura“ může dlouze polemizovat nad tím, která statistika je lepší – zda-li mezinárodně srovnatelné výběrové šetření pracovních sil ČSÚ (tato je použita i v tomto textu) nebo ta vycházející z databází MPSV, resp. Úřadů práce (vedoucí k hodnotám vyšším o zhruba 1 %).

Ať tak či onak, klíčový závěr je vždy stejný. Letos jsme svědky mimořádně rychlého poklesu míry nezaměstnanosti, z 7,1 % v roce 2006, na letošních 5,5 % (metodika ČSÚ) a příští rok bychom se měli dostat dokonce pod 5 %. Během roku či dvou se tak česká ekonomika dostala do situace, kdy problémem je nedostatek pracovní síly, nikoliv nezaměstnanost.

V životě však nejsou jen dobré zprávy a stejně tak je tomu i s makroekonomickým výhledem na příští rok. Nepříjemností bezesporu bude zvýšení inflace. Ta by měla v průměru za celý rok 2008 dosáhnout téměř 4 %, skoro dvojnásobku oproti hodnotě očekávané letos (2,3 %).

Inflaci přes 4% jsme měli naposledy v roce 2001 a není zcela zřejmé, jak ekonomické subjekty na tento skok, způsobený zejména zvýšením DPH, spotřebních daní a zavedením ekologických daní, zareagují.

Jisté je, že vyšší inflace „ukousne“ více z růstu nominální průměrné mzdy, která by v příštím roce mohla dosáhnout hodnoty kolem 23 200 Kč a meziročního růstu o 6,5 %. Po zohlednění inflace se růst reálné mzdy sníží k 2,2 %.

Takto nízké tempo růstu reálné mzdy jsme po roce 2000 ještě v Česku nezaznamenali. Obecně se však předpokládá, že po odeznění efektu daní se v roce 2009 dynamika reálné mzdy vrátí zpět k úrovním mezi 4-5%, kde se v posledních letech běžně pohybovala.

Půjde-li tedy jen o dočasný „šok“ (resp. zpomalení tempa), je pravděpodobné, že domácnosti se s ním vyrovnají sáhnutím do finančních rezerv, což se odrazí v dalším poklesu již tak nízké míry úspor domácností (z 5,7 % disponibilních příjmů v roce 2007 na 4,8 % v roce 2008).

Co lze ze zamyšlení nad makroekonomickým vývojem v nadcházejícím roce vyvodit pro finanční poradenství?

1. Rok 2008 bude další ekonomicky „dobrý“ rok, jakkoliv na reálný příjem domácností dolehne dočasně vyšší inflace. Zvyšující se zaměstnanost rozšíří řady těch spoluobčanů, kteří budou uvažovat o investicích a finančních produktech. Navíc se části obyvatel sníží (a ostatním by neměla vzrůst) přímá daňová zátěž, což může zvýšit poptávku po finančních produktech.
2. Bude třeba ovšem bojovat s klesajícím zájmem domácností spořit, resp. vytvářet finanční rezervy – to je ovšem úkol, který před námi stojí dlouhodobě, nejen v příštím roce.
3. Příští rok by měl být významně nakloněn korporátnímu obchodu.

• Ekonomice se již roky nebývale daří, podniky zaměstnávají více lidí a dosahují rekordních zisků. Za zmínku stojí, že výběr daně z příjmu právnických osob za prvních deset měsíců tohoto roku předčil loňskou skutečnost ve stejném období o více než 21%!
• Firmy prostě (konečně) mají peníze a v rámci rostoucího boje na napjatém trhu práce musí chtě nechtě přemýšlet i o zaměstnaneckých benefitech v podobě příspěvků například na penzijní připojištění nebo životní pojištění.
• Zaměstnavatelský příspěvek pobírá ani ne 1 všech účastníků penzijního připojištění. Pole téměř neorané v tomto smyslu představují zejména malé a střední podniky. Ve firmách s méně než 100 zaměstnanci dnes pracuje přes 1,8 mil. osob a tento segment se na celkové zaměstnanosti v soukromé sféře podílí téměř 1. Dovolím si tvrdit (navzdory (anebo právě proto ˘) že neexistuje žádná statistika, která by to mohla prokázat či vyvrátit), že míra obsazenosti této části trhu finančními produkty s příspěvkem zaměstnavatele bude výrazně nižší než u tzv. velkých firem.
• A právě menší a střední zaměstnavatele je třeba aktivovat a zapojit. Pokud se to nepodaří zrealizovat na nynější příznivé vlně ekonomického cyklu, na které se stále vezeme, může další šance přijít (pokud vůbec) až v příštím boomu. Tedy za řadu let.

Autor je generálním ředitelem AEGON Česká republika

Další články Vladimíra Bezděka