Diskuze: Skončíme jako prokletí vítězové? Gigafactory se může Česku vymstít

Přihlášení do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Tahle obrovská továrna, která má zastupovat asi miliardu menších podle předložky giga možná přinese zisk investorovi, tedy německému koncernu. Přinese pracovní místa, takže odsaje lidi z jiných pozic. I tak ovšem většinu pracovníků budou cizinci a tak se zvýší ceny nájmů, protože než rodinu s dětmi, vrazíte do bytu 8 Rumunů. A kdo si žije v Plzni, znáte i problémy, které tito cizinci sebou přinášejí. Od drobné kriminality v centru po štěnice, šváby v bytových domech. Byznys kolem aut na elektřinu je silně nesamostatný a neobejde se bez silné podpory. A to může ze dne na den skončit. Pokud by byla velkotovárna tak prospěšná, nikdy by ji Němci nestavěli v ČR. Letiště v Líních u Plzně má pro ně úplně ideální pozici, je to 40 minut po dálnici na hranice, ale veškeré problémy jsou mimo Německo a cena práce je mnohem nižší. K tomu budou jistě i nějaké daňové úlevy. Naše vláda je velmi podlézavá Německu a dělá z Česka takovou poloviční spolkovou republiku.

Nahlásit
+69
+
-

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

Buďmě féroví:
a) 230V rozhodně není jediný standard napětí a není důvod brát těch 220 kW z něj
b) ty 3-4 temelíny jste si vymyslel
c) ty desítky bilionů jste si taky vycucal z prstu
d) nepochybuju o tom, že v roce 1880 si někdo řekl "elektřinu do každé domácnosti? To jste se zbláznili? Víte kolik by se muselo postavit elektráren a kolik milionů kilometrů drátů by se muselo natahat? T by stálo desítky státních rozpočtů a na to rozhodně nemáme".
No a světě div se - stálo to hodně, trvalo to dlouho, ale postavili jsme to.

Ta věc je jednoduchá - bu´ď elektromobily chceme - a pak do toho těch pár set miliard dáme a budou, nebo je nechceme, peníze na to nedáme a nebudou.
Ale je absurdní a směšné vymýšlet pseudotechnické důvody "proč to nejde" když jediný skutečný důvod je "že to nechceme".

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu
-17
+
-

V komentářích přede mnou již bylo řečeno vše podstatné, takže bych jen dodal: chceme-li se dále orientovat na automobilový průmysl, stát se součástí výrobního řetězce, ovšem bez možnosti jak celý trend nějak ovlivnit, pak do toho investujme. Můj osobní názor je ovšem jiný. Takové investice mají jen pochybnou prosperitu, časově omezenou. A pak kromě té obrovské cizí hmoty, napojené na české energetické a logistické sítě, nebude naše vůbec. Tak k čemu to vlastně bude? Ale tuto otázku už tady zodpověděli jiní.

Nahlásit

+1
+
-

Kéž by tak existoval nějaký způsob, jak nabíjení rozložit v čase.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jo průměrný výkon je něco jiného než okamžitý výkon. Lidé jezdí ráno do práce a odpoledne zpět. Začnou všichni nabíjet zhruba ve stejnou dobu. Těch Temelínů budete potřebovat mnohem více. A co teprve naši germánští sousedi, které svojí elektřinou zásobujeme. Elektromobila je cesta do chubody, stejně jako kulturní revoluce v Číně nebo zákaz hnojiv na Srí Lance.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Ano, i tak mi to přijde dost, píšou 1.5 Temelínu jen pro osobní auta, která IMHO spotřebují méně než 3/4 zkonzumovaného paliva. A nabíjení všeho přesně 8 hodin denně?! (auta nejsou ani přes den všechna pořád na cestě, kdykoli mimo ranní a odpolední špičku jich bude k nabíjení dost, vy počítáte že všichni přijedou přesně ve 22 a odjedou přesně v 6), pomocí nabíjení můžete zatížení sítě naopak dobře regulovat.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Skúsili ste si pozrieť aj odkazovaný článok z hn.cz? Pretože hneď v 2. odstavci píšu, koľko nových Temelínov by bolo potrebných a prečo. Obetujte minútku a zistíte, kde v úvahe máte logickú chybu. V skratke - požadovaný el. výkon nie je rovnomerne rozložený v čase.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Citace - Antonín Kolenatý / 16.12.2022 21:37

Jistě, třeba rozvod 22 kV, ale tušíte jaký problém z hlediska bezpečnosti by bylo dovést 22 000 V do nabíjecí bedny, kolem které chodí lidé a do které může třeba nějaké auto nabourat?

Ale 220 kW dobíjecí stanice normálně existují, byť nejsou úplně běžné (v ČR jich bude tipuji tak 10). https://fdrive.cz/clanky/pre-spustilo-nejrychlejsi-nabijeci-stanici-v-praze-ma-300-kw-8891 Stanice s více stojany, co mají 220 kW dohromady, ale celkem běžné jsou.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

3-4 Temelíny, to je 55 TWh ročně, elektromobily mívají spotřebu včetně ztrát nabíjením 20 kWh/100 km, řekněme že nahrazujeme auta co měla 6 l/100km, takže 1 kWh = 0.3l. Uváděných 55 TWh je tedy 16.5 miliardy litrů což je 2x tolik co se spotřebuje v ČR benzínu a nafty, takže i pro zcela kompletní přechod (který nastane těžko a za dlouho) by stačily temelíny dva.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Citace - Petr Novák / 15.12.2022 08:48

A kdo si žije v Plzni, znáte i problémy, které tito cizinci sebou přinášejí. Od drobné kriminality v centru po štěnice, šváby v bytových domech.

Drobná kriminalita? Bouračky ožralých UKáček jsou v Plzni téměř na denním pořádku (př. https://www.krimi-plzen.cz/a/tezce-opily-ridic-najel-do-tramvajove-zastavky/ ), stejně jako rvačky... Takže kecy o tom, jak nám cizinci vydělávají na důchody, si naši politici mohou strčit do Brusele, pokud tito cizinci vůbec něco zaplatí na pojištění nebo daních do státní kasy, tak to mnohonásobně vytáhnou za práci policie, lékařů...

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Jistě, třeba rozvod 22 kV, ale tušíte jaký problém z hlediska bezpečnosti by bylo dovést 22 000 V do nabíjecí bedny, kolem které chodí lidé a do které může třeba nějaké auto nabourat?
A Temelíny? Odkazů je hodně, ale třeba tenhle: https://archiv.hn.cz/c1-66974000-co-mi-vadi-na-elektroautech-v-osobni-doprave.
A pokud jde o ty celkové náklady. Kolik myslíte, že by dnes stálo postavení 3 až 4 Temelínů. A kolik si myslíte, že by stálo postavit úplně znovu všechny rozvodné sítě, tak aby snesly několinásobně silnější zatížení?

Nahlásit

0
+
-

Otázka je, kdo je to "my".
Zatím to jsou hlavně dotační podnikatelé a politici.
A jak to dopadá? Vizte Norsko.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Buďmě féroví:
a) 230V rozhodně není jediný standard napětí a není důvod brát těch 220 kW z něj
b) ty 3-4 temelíny jste si vymyslel
c) ty desítky bilionů jste si taky vycucal z prstu
d) nepochybuju o tom, že v roce 1880 si někdo řekl "elektřinu do každé domácnosti? To jste se zbláznili? Víte kolik by se muselo postavit elektráren a kolik milionů kilometrů drátů by se muselo natahat? T by stálo desítky státních rozpočtů a na to rozhodně nemáme".
No a světě div se - stálo to hodně, trvalo to dlouho, ale postavili jsme to.

Ta věc je jednoduchá - bu´ď elektromobily chceme - a pak do toho těch pár set miliard dáme a budou, nebo je nechceme, peníze na to nedáme a nebudou.
Ale je absurdní a směšné vymýšlet pseudotechnické důvody "proč to nejde" když jediný skutečný důvod je "že to nechceme".

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-17
+
-

"Společnost Mercedes-Benz (dřív Daimler) hrdě uvádí [...] Je tedy možné, že celkový přínos alabamské ekonomice už přesáhl náklady a z ekonomického hlediska jde o win-win výsledek."

To že je to win-win ještě neznamená, že je to (minimálněpro stát a ty kdo na to svými daněmi přispěli) optimální výsledek.
Ideální by by bylo, kdybych mohli nahlédnout do alternativní reality, kde by se těchto 7,3 miliardy (přepočtených) korun dárečků rozdalo malým inovativním firmám a startapům, než když je požral Daimler, který je dost bohatý na to, aby nemusel žebrat u politků (ale ty nejbohatší firmy často žebrají nejvíc - možná by bez toho nebyly až tak bohaté).

Jenže nemůžeme a proto stále opakujeme ty hloupsti, se kterým začal tuším už mistr Zeman, svého času premiér - rozdávání peněz bohatým zahraničním firmám po krycím názvem "pobídky" s vírou, že tentokrát to skončí jinak než jako vždycky.

Nahlásit

+10
+
-

Ve Vámi odkazovaném článku se píše, že baterii o kapacitě 5,5 kWh lze na 80 % nabít za 72 sekund. To znamená za těch 72 s dodat baterii energii (5,5*0,8=) 4,4 kWh.
A teď trocha „kupeckých počtů“ a elementární fyziky na úrovni střední školy: 4,4 kWh je (4,4×1000×60×60=) 15 840 000 Ws. Má-li tato energie být dodána za 72 s, musí být příkon nabíječky (15840000/72=) 220 000 W. Bude-li nabíječka připojena na standardních 230 V, poteče do ní (když nepočítáme se ztrátami) proud (220000/230=) 957 A!!!
Hmm, nevím o koncovém (uživatelském) místě v české rozvodné síť, která by dokázalo během 72 sekund snést zátěž 1000 A a pak nic … … než přijde další minutová darda. Dovede si někdo z laiků představit kabely a konektory, které snesou proud 1000 A!!?
V čem je zrada? V tom, že v chemických vazbách pár desítek litrů uhlovodíků, které hladce a bezproblémově natečou do nádrže automobilu, je uloženo množství energie, které je mnoho a mnohonásobně vyšší, než je schopen dodávat elektrický proud o běžných koncových (uživatelských) tocích …
Přechod na elektromobilitu by tak vyžadoval nejen vybudování zcela nových zdrojů elektrického proudu o výkonu 3 až 4 „Temelínů“ (sic!), ale také totální rekonstrukci celé české rozvodné sítě. To obojí by si ovšem vyžádalo investice v řádu desítek biliónů korun (jen pro měřítko — roční příjmy celého státního rozpočtu nejsou ani 1,4 bilionu korun a zápolíme s tím, že se nám nedostává na výdaje, takže se rok co rok musíme o dalších asi 400 miliard korun zadlužovat) .
A tak mi nezbývá než zvolat: „Lidi neblbněte, na tohle přece nemáme prostředky!!!“

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+13
+
-

Cínovec je sice velké, ale z hlediska kovnatosti relativně chudé ložisko lithia. V Cínovci se nalézá 15 Mt komplexní rudy s celkovým obsahem cca 37 kt lithia. Pokud by se čistě teoreticky z rudy dařilo získávat veškeré lithium v ní obsažené, bylo by na získání 1 kg lithia potřeba vytěžit a zpracovat skoro půl tuny rudy (405 kg). To je teorie. Průmyslová praxe bude samozřejmě jinde. Optimisticky odhaduji, že v realitě možná dokážeme získat 1 kg kovového lithia už z 1 tuny horniny.
Lithium patří k alkalickým kovům a je proto velmi reaktivní. Získat je z přírodního materiálu v kovové podobě, ve které je používáno v bateriích, znamená, že jeho výroba bude klást obrovské materiální a energetické nároky (rozdrcení rudy na prach a její zahřívání na 1100 °C, vyluhování rudy kyselinou sírovou při 250 °C, srážení výluhu uhličitanem sodným, rozpouštění sraženiny v kyselině chlorovodíkové a nakonec elektrolýza taveniny chloridu lithného). Těžba lithiové rudy a její zpracovávání na kovové lithium proto představuje obrovskou zátěž, a to zejména pro životní prostředí.
A samotná výroba baterií? Kovové lithium je na vzduchu samozápalné a prudce hoří za vzniku aerosolu oxidu lithného (Li2O), který silně leptá tkáně, neboť s vodou, která je v každé živé tkáni obsažena, tvoří hydroxid lithný (LiOH), jenž je (podobně jako louh sodný nebo draselný) alkalickou žíravinou. Proniknutí dýmu z hořícího lithia do očí může znamenat slepotu a jeho vdechnutí může vést k zásadnímu poškození plic, a tedy k smrti. S vodou reaguje kovové lithium bouřlivě za vzniku plynného vodíku (2 Li + 2 H2O = 2 LiOH + H2), který se vzdušným kyslíkem tvoří brizantní třaskavou směs. I malá nehoda v továrně na výrobu baterií může vést k neuhasitelnému požáru, jehož žíravé zplodiny zamoří nejen bezprostřední okolí. A může způsobit i explozi, která celou továrnu smete s povrchu zemského.
Američané svou gigafactory staví v Nevadské poušti. Těžit lithnou rudu, zpracovávat ji na kovové lithium a vyrábět z něj baterie v hustě zalidněném Česku považuji za naprostý hazard s životy nejen všech obyvatel Čech, Moravy i Slezska, ale i okolních zemí.

Nahlásit

+31
+
-

Ano - pokud bude možná změna na výrobu dokonalejších autobaterií, které jsou už celkem známé. Jedna se dá nabít za 72 vteřin. Aby se za 3 roky nerodily kritiky na neuváženost předmětného tohoto gigafactory. Když se vezme do výpočtu i nákladnost výroby a vše, tak zatím je ekonomičtější i ekologičtější auto na uhlovodíky.
https://www.volty.cz/2022/11/26/nova-hybridni-baterie-elektromobilu-se-pry-dobije-za-pouhych-72-sekund/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

Nahlásit

+2
+
-

Tahle obrovská továrna, která má zastupovat asi miliardu menších podle předložky giga možná přinese zisk investorovi, tedy německému koncernu. Přinese pracovní místa, takže odsaje lidi z jiných pozic. I tak ovšem většinu pracovníků budou cizinci a tak se zvýší ceny nájmů, protože než rodinu s dětmi, vrazíte do bytu 8 Rumunů. A kdo si žije v Plzni, znáte i problémy, které tito cizinci sebou přinášejí. Od drobné kriminality v centru po štěnice, šváby v bytových domech. Byznys kolem aut na elektřinu je silně nesamostatný a neobejde se bez silné podpory. A to může ze dne na den skončit. Pokud by byla velkotovárna tak prospěšná, nikdy by ji Němci nestavěli v ČR. Letiště v Líních u Plzně má pro ně úplně ideální pozici, je to 40 minut po dálnici na hranice, ale veškeré problémy jsou mimo Německo a cena práce je mnohem nižší. K tomu budou jistě i nějaké daňové úlevy. Naše vláda je velmi podlézavá Německu a dělá z Česka takovou poloviční spolkovou republiku.

Nahlásit

+69
+
-