Diskuze: Záplata na křehký svět. Proč Nobelova cena míří za spolustrůjcem Velké recese

Richard Fuld|13. 10. 2022 13:20

"Letošní nobelisté dobře popisují, jak křehký je náš finanční svět a jak ho co nejlépe zabalit do ochranných vrstev, aby se nepolámal. A co dělat, když se přeci jen poláme. Pokud tak křehký systém máme, je dobře, že se někdo dívá na to, zda ho celý nevyměnit za něco pevnějšího."

Bohužel Nobelovu cenu letos dostali i dva diletanti, a to pánové Diamond a Dybvig.

Cituji z HN.cz:
"Diamond a Dybvig přispěli k ekonomickému poznání také tím, že poukázali na klíčovou sociální roli bank – na to, že jsou prostředníkem mezi těmi, kdo spoří, a těmi, kdo chtějí pomocí dluhů financovat dlouhodobé investice. Tzv. „transformace splatnosti“ (maturity transformation) však vede ke zranitelnosti bank. "

Ti dva pánové své modely staví na zcela nesprávných domněnkách, že banky jsou prostředníkem mezi těmi, kdo spoří a těmi, kdo chtějí pomocí dluhů financovat dlouhodobé investice. Tohle je ale čirý nesmysl. Banky nezprostředkovávají půjčení úspor střadatelů dlouhodobým investorům. Banky tím, že půjčují peníze, tak tím ty peníze vytvářejí. Nepůjčují nikomu úspory svých klientů.

Z toho nesmyslu pak plyne další nesmysl a tím je ona „transformace splatnosti“, která údajně vede ke zranitelnosti bank. K žádné transformaci splatnosti nedochází. Peníze na běžných a spořících účtech mají jiné splatnosti než poskytnuté hypotéky a investiční a spotřebitelské úvěry. To je vše. Nic se netransformuje a už vůbec to není příčinou zranitelnosti bank.

Zjednodušeně řečeno. Příčinou údajné zranitelnosti bank je skutečnost, že pokud banky chtějí získat hotovost, aby mohli klientům vyplácet vklady v hotovosti, pak tuto hotovost mohou získat od centrální banky jako půjčku, kterou jsou banky povinné zajistit státními dluhopisy, které poskytnou centrální bance jako kolaterál. Přístup bank k hotovosti, kterou chtějí vkladatelé z bank vybírat tak omezuje pouze objem státních dluhopisů, které banky drží a které jsou u centrální banky schopny "proměnit" na hotovost. Tato "zranitelnost" je řešitelná jednoduše tak, že stát jehož instituce emituje hotovost, výběry hotovosti z bank omezí. Jinou možností je , že v případě nedostatku státních dluhopisů držených bankami stát emituje nové dluhopisy, které bankám prodá a banky tak získají možnost získat od centrální banky další pro výběry potřebnou hotovost.

Příčinou případného nedostatku hotovosti v bankovním systému není jakýsi nesoulad mezi splatností vkladů a úvěrů. Příčinou je "nedostatek" emise hotovosti centrální bankou a její vazba na státní dluhopisy.

Likvidita bank tak nemá vůbec nic společného s rozdílnými splatnostmi vkladů klientů a úvěrů poskytnutých klientů.

Předmětný bankovní systém tedy není křehký, a pokud bude stát chtít/potřebovat, tak je schopen zajistit bez problémů i 100% likviditu úplně všech bank v systému. Tento systém je ten nejrobustnější, jaký si lze představit.

Hledání lepších alternativ je samozřejmě žádoucí. Avšak návrat k překonanému principu komoditních peněz (zlato, BTC...) tou lepší cestou není...

Nobelisté tak dostali Nobelovku za práci týkající se údajné zranitelnosti bank, která ale v podstatě vůbec neexistuje, resp. je docela snadno řešitelná a její příčiny rozhodně nespočívají v jakési transformaci splatnosti...

Je neuvěřitelné kam až může dosáhnout neznalost fungování současného bankovního systému. :-) Klidně až do sféry udělování Nobelových cen...

Richard Fuld|13. 10. 2022 12:42

"Bernanke kritizoval americkou centrální banku v období Velké hospodářské krize za to, že následovala „likvidační“ teorii svého tehdejšího šéfa. Ten se domníval, že v tržní ekonomice mají přežít jen ti schopní a není jeho rolí zachraňovat banky."

To je ono. To je ta KREATIVNÍ DESTRUKCE, kterou mnozí zdejší přispěvatelé tak obdivují...

Teoreticky to zní vznešeně a neškodně. V praxi to vede k hluboké ekonomické krizi, bídě, zmaru a ve 30. letech minulého století to vedlo k 2. světové válce.

Richard Fuld|13. 10. 2022 12:30

"Hlavní je, že pádu investičního obra lituje a domnívá se, že k němu vůbec nemělo dojít."

Tohle nepadá jen na hlavu Bernankeho. Lehman Brothers měla zachránit americká vláda, stejně jako to pak udělali v případě dalších bank, jejichž pád měl po Lehman Brothers následovat v rámci dominového efektu. Nebýt pádu Lehman Brothers, nebyla by následná recese tak hluboká...

Obdobně ECB měla včas zasáhnout na trzích s řeckými státními dluhopisy a žádná dluhová "krize" by se nekonala. ECB ale zasáhla až dominová kostka začala padat na Itálii. Pak teprve ECB zasáhla.

Jednoduše za diletantství vlád a šéfů centrálních bank se vždy platí. Tehdy v třicátých letech minulého století to bylo hodně drahé. V roce 2008 jsme z toho vyvázli celkem dobře. Naštěstí se i ti diletanti dokáží poučit a např. v případě covidové krize už zafungovali docela dobře...

Milan Stříž|12. 10. 2022 18:27

Na to je jednoduchá odpověď: ekonomie prostě není věda.
Připadlo by někomu normální kdyby:
- polovina fyziků tvrdila, že jablko padá dolů a polovina nahoru
- polovina lékařů tvrdila, že srdce je nalevo a druhá napravo
- polovina astronomů tvrdila, že Země je kulatá a druhá placatá

Leonard Cupr|12. 10. 2022 15:00| reakce na wenkovan - 11. 10. 2022 20:57

Takže Bernanke je něco jako Arafat.
Pak to docela sedí.

wenkovan|11. 10. 2022 20:57

tzv. "Nobelova cena za ekonomii" je obdobou "Nobelovy ceny míru". Co k tomu dodat...