Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Diskuze: Tupý pragmatismus vs. byznys. Proč nerušit druhý cizí jazyk

Přihlášení do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Myslím že ta otázka je ve skutečnosti MNOHEM hlubší, než to, jestli se mají povinně učit dva jazyky, nebo maturovat z matematiky.

Jde o to, jestli máme (musíme/je výhodné) všechny děti cpát do stejného mustru.
Reálně víme, že každé dítě má jiný vzdělávací potenciál.
Jaký ten potenciál je, to ale nevíme (protože nejde udělat nějaké fMRI které nám na obrázku řekne "hele, tohle dítě je intelektuálně tupé, na moc nemá).
Nějaká část lidí má potenciál formálně zvládnout sotva jeden jazyk (protože víme, že velká část lidí neumí formálně správně používat ani svůj mateřský jazyk), někdo třeba 4.
Jenže když z toho uděláme průměr (nebo medián?) a vyjdou dva (tři včetně mateřeského), tak pro mnoho lidí je to až moc, a pro některé málo.
Pro ty pro které je to až moc, ti potřebují snížení o jeden, a pro ty, které je to málo, těm by nemělo být dovoleno "z lenosti" dělat pouze jeden. Tady by neměla být žádná rovnost ani spravedlnost - na ty chytřejší mají být ve vzdělávání přísnější měřítka a vyšší nároky.

Druhá věc je, jestli už se vůbec někdy někdo v dějinách naučil cizí jazyk ve škole.
Já se anglicky naučil v Elder Scrolls: Morrowind a německy pořádně nikdy (asi vychází málo dobrých her pouze v Němčině).

Státy, kde je obecně velká vybavenost občanů schopností komunikovat v různých jazycích na to mají celý komplexní systém - začínající třeba tím, že se ve veřejnoprávní televizi nedabuje každá blbost.
Nedělají to tak, že by základem úspěchu byl vysoký počet hodin výuky jazyka ve škole.

Nahlásit
+19
+
-

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

Jestli by místo němčiny měly hodiny jiného předmětu větší význam je diskutabilní.

Nepochybuji o tom, že jste z Němčiny 90 % věcí zapomněl (stejně jako já - ale pořád vím, co je to Doppelkupplungsgetriebe), ale stejně tak jste dost možná zapomněl 90 % i ze všech ostatních předmětů (kdo si v dospělosti pamatuje Ruchovce a Lumírovce, výskyt nerostných surovin v Bolívii, člěnění láčkovců a kdo umí derivovat z hlavy?).
Jen Vás třeba ty otázka na potřebnost a zůstatek jiných znalostí - na rozdíl od té Němčiny - nikdy ani nenapadnou, a tak už ani nevíte, kolik toho už nevíte.

Čistě teoreticky, protože si člověk o každém tématu obvykle zapamatuje jen naprosté základy (a často ani to ne - ale to mu zase nebrání někoho 2 hodiny poučovat o něčem, o čem za celý život viděl jedno pětiminutové video), by bylo výhodně mít obrovské množství témat a v každém probírat jen ty naprosté základy.
Akorát pak většině dětí pravděpodobně unikne komplexita a souvislosti.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu
-2
+
-

Tím jsem chtěl asi celkově říci, že (mám pocit že) většina lidí má na znalosti a výuku cízích jazyků daleko vyšíš nároky, než na všechny ostatní předměty.

Že napříkald nevadí, že se z dějepisu nepamatuju nic od 6. do 19. století (protože jsem si zapamatoval je pravěk, antiku a 1. světovou válku, takže rozhodně nechápu ani dejinné souvislosti ničeho), že z chemie si pamatuju jen základní model atomu a cyklopentanoperhydrofenantren a z biologie pouze buňku a anatomii člověka - tudíž ve všech předmětech nevím skoro nic o "prostředních 90 %".
Přesto ale těch 10 % okrajů tématu bereme jako "hodnotné znalosti".

Ale po jazyce chceme, abysme uměli a pamatovali si prakticky úplně všechno, protože narozdíl od jiných věcí, v něm znát 10 % (nebo 30 nebo klidně 50 - jak si to kdo nstaví) je vlastně to stejné jako neznat, nic, protože se "stejně nedomluvíme")

Pokud máme ale na tento předmět o tolik vyšší nároky než na ostatní, pak se nám často bude zdát, že byl k ničemu - protože pokud nepřelezeme tu vlastní hranici "domluvím se", tak cokoliv pod ní je 0.
Kdežto u ostatního "cokoliv nad 0" = "aspoň něco si pamatuju".

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+0
+
-

Jestli by místo němčiny měly hodiny jiného předmětu větší význam je diskutabilní.

Nepochybuji o tom, že jste z Němčiny 90 % věcí zapomněl (stejně jako já - ale pořád vím, co je to Doppelkupplungsgetriebe), ale stejně tak jste dost možná zapomněl 90 % i ze všech ostatních předmětů (kdo si v dospělosti pamatuje Ruchovce a Lumírovce, výskyt nerostných surovin v Bolívii, člěnění láčkovců a kdo umí derivovat z hlavy?).
Jen Vás třeba ty otázka na potřebnost a zůstatek jiných znalostí - na rozdíl od té Němčiny - nikdy ani nenapadnou, a tak už ani nevíte, kolik toho už nevíte.

Čistě teoreticky, protože si člověk o každém tématu obvykle zapamatuje jen naprosté základy (a často ani to ne - ale to mu zase nebrání někoho 2 hodiny poučovat o něčem, o čem za celý život viděl jedno pětiminutové video), by bylo výhodně mít obrovské množství témat a v každém probírat jen ty naprosté základy.
Akorát pak většině dětí pravděpodobně unikne komplexita a souvislosti.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Já si myslím, že si autor kulturní přesah poněkud idealizuje. Jsem rozhodně pro to studenty do druhého jazyka nenutit. To neznamená, že půjdou místo toho dříve ze školy, ale budou se moci více vzdělávat v jiných předmětech, matematika, IT, finanční gramotnost?, angličtina atd. Není to přeci zákaz učit se druhý jazyk, kdo chce, ať se učí.
Z mé zkušenosti, byl jsem nucen se 14 let učit Německy, abych v ekonomicky aktivní čísti života mohl jazyk úspěšně postupně zapomenout. Povinnost mi vztah k jazyku nevybudovala. Ostatní spolužáci jsou na tom úplně stejně. Všichni používají max. angličtinu. Nebavilo mě to a mrzí mě, že jsem ty kvanta hodin nevyužil jinak.

A z hlediska kulturního nevidím žádný velký přínos, Německo je v podobném kulturním prostředí jako ČR. Daleko více obzory rozšiřující je pro našince právě náhled do anglosaského světa angličtiny. Kterou ještě k tomu téměř všichni využijeme v práci.

Nahlásit

+4
+
-

Osobně bych preferoval jeden cizí jazyk pořádně s dotací aspoň 4 hodiny týdně, než dva mizerně a k ničemu. Tím 4 hodiny týdně nemyslím "2 hodiny výuky a 2 hodiny takzvané konverzace". Myslím tím opravdu 4 hodiny výuky (ta konverzace se může hodit).
Samozřejmě, výuka s příklady a mluvením, ne klasické rakouskouherské "já píšu a děti opisují". To je samozřejmě k ničemu.

Nahlásit

+11
+
-

Myslím že ta otázka je ve skutečnosti MNOHEM hlubší, než to, jestli se mají povinně učit dva jazyky, nebo maturovat z matematiky.

Jde o to, jestli máme (musíme/je výhodné) všechny děti cpát do stejného mustru.
Reálně víme, že každé dítě má jiný vzdělávací potenciál.
Jaký ten potenciál je, to ale nevíme (protože nejde udělat nějaké fMRI které nám na obrázku řekne "hele, tohle dítě je intelektuálně tupé, na moc nemá).
Nějaká část lidí má potenciál formálně zvládnout sotva jeden jazyk (protože víme, že velká část lidí neumí formálně správně používat ani svůj mateřský jazyk), někdo třeba 4.
Jenže když z toho uděláme průměr (nebo medián?) a vyjdou dva (tři včetně mateřeského), tak pro mnoho lidí je to až moc, a pro některé málo.
Pro ty pro které je to až moc, ti potřebují snížení o jeden, a pro ty, které je to málo, těm by nemělo být dovoleno "z lenosti" dělat pouze jeden. Tady by neměla být žádná rovnost ani spravedlnost - na ty chytřejší mají být ve vzdělávání přísnější měřítka a vyšší nároky.

Druhá věc je, jestli už se vůbec někdy někdo v dějinách naučil cizí jazyk ve škole.
Já se anglicky naučil v Elder Scrolls: Morrowind a německy pořádně nikdy (asi vychází málo dobrých her pouze v Němčině).

Státy, kde je obecně velká vybavenost občanů schopností komunikovat v různých jazycích na to mají celý komplexní systém - začínající třeba tím, že se ve veřejnoprávní televizi nedabuje každá blbost.
Nedělají to tak, že by základem úspěchu byl vysoký počet hodin výuky jazyka ve škole.

Nahlásit

+19
+
-