Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Vědci by měli říkat jen to nejnutnější, říká Přibyla. Moc informací škodí

13. 11. 2021
 7 650
1 komentář

Přihlášení do diskuze

Nejoblíbenější příspěvek

cituji: „Pokud chci komunikovat vědu, potřebuju si nejdřív ujasnit, co veřejnost potřebuje vědět – a to jsou často jiné věci než výsledky konkrétního výzkumu,“

Přeloženo do češtiny: Pokud fakta neodpovídají směru, kterým chci společnost manipulovat, tak je třeba zatajit fakta." Je to jeden z důvodů, proč se právě klimatologie tolik zprofanovala a lidé celkem pochopitelně neví, čemu mají věřit. Oteplistický panel OSN, pracující na politickou zakázku, aktivističtí vědci, dovádějící metodu pana Přibyla k dokonalosti, Šílená Gréta, snaha byznysu vydělat na vyděšené společnosti, vytlačování vědců, jejichž výzkum vede k jiným závěrům, z veřejného prostoru, to vše má s vědou jen málo společného. Věda, v případě klimatologie spíš "věda", dovolila, aby se stala nástrojem nejrůznějších zájmových skupin.

Jinou rovinou je fakt, že většina základní vědy je financována z veřejných peněz a proto by mělo být psí povinností každého takto financovaného vědce, seznámit veřejnost s výsledky své práce do posledního detailu a to včetně užitečnosti takového výzkumu. Elitářství a samolibá povýšenost některých vědců, hraničící s pohrdáním většinou společnosti, je zjevně vedou k přesvědčení, že ostatní jim nemají do toho, jak používají veřejné peníze, co mluvit.

A za třetí. Pokud politici rozhodují, co a jak bude v oblasti vědy financováno, tak se přitom přirozeně řídí vlastními zájmy a vědci, jejichž finance jsou na těchto zdrojích závislí, se jim pochopitelně snaží vyhovět. Věda se tak stala součástí politiky v přízemním slova smyslu. Zajímavá by byla diskuse na téma financování vědy státem. Bohužel v době, kdy aktivisté a neomarxisté obsadili už všechny instituce, není korektní veřejná diskuse možná.

Nahlásit
-
23
+

Diskuze

cituji: „Pokud chci komunikovat vědu, potřebuju si nejdřív ujasnit, co veřejnost potřebuje vědět – a to jsou často jiné věci než výsledky konkrétního výzkumu,“

Přeloženo do češtiny: Pokud fakta neodpovídají směru, kterým chci společnost manipulovat, tak je třeba zatajit fakta." Je to jeden z důvodů, proč se právě klimatologie tolik zprofanovala a lidé celkem pochopitelně neví, čemu mají věřit. Oteplistický panel OSN, pracující na politickou zakázku, aktivističtí vědci, dovádějící metodu pana Přibyla k dokonalosti, Šílená Gréta, snaha byznysu vydělat na vyděšené společnosti, vytlačování vědců, jejichž výzkum vede k jiným závěrům, z veřejného prostoru, to vše má s vědou jen málo společného. Věda, v případě klimatologie spíš "věda", dovolila, aby se stala nástrojem nejrůznějších zájmových skupin.

Jinou rovinou je fakt, že většina základní vědy je financována z veřejných peněz a proto by mělo být psí povinností každého takto financovaného vědce, seznámit veřejnost s výsledky své práce do posledního detailu a to včetně užitečnosti takového výzkumu. Elitářství a samolibá povýšenost některých vědců, hraničící s pohrdáním většinou společnosti, je zjevně vedou k přesvědčení, že ostatní jim nemají do toho, jak používají veřejné peníze, co mluvit.

A za třetí. Pokud politici rozhodují, co a jak bude v oblasti vědy financováno, tak se přitom přirozeně řídí vlastními zájmy a vědci, jejichž finance jsou na těchto zdrojích závislí, se jim pochopitelně snaží vyhovět. Věda se tak stala součástí politiky v přízemním slova smyslu. Zajímavá by byla diskuse na téma financování vědy státem. Bohužel v době, kdy aktivisté a neomarxisté obsadili už všechny instituce, není korektní veřejná diskuse možná.

Nahlásit

-
23
+