Diskuze: Schillerová a rozpočet? Nehoráznost, co už ani nejde poslouchat

Jan Zoidberg|1. 9. 2021 00:52| reakce na Richard Fuld - 31. 8. 2021 16:14

To máte pravdu, k žádnému viditelnému rozvratu nedojde. Pouze budou bobtnat méně patrné efekty toho celého peněžního cirkusu - rostoucí nerovnost ve společnosti, plíživé znárodňování soukromého majetku centrální bankou, relativní zaostávání země vlivem vnitřního dluhu, atd. Vybouchne to jednou klasickou revolucí, rozbuškou bude bůhvíco, ale těžko to nazývat "rozvrat veřejných financí".

Jan Zoidberg|1. 9. 2021 00:45| reakce na Petr Novák - 31. 8. 2021 09:27

Jako že k zodpovědnějšímu hospodaření bychom dospěli, kdybychom o rozpočtu hlasovali v referendu? Třeba "Jak velký chcete důchod" by byla fajn otázka.

Richard Fuld|31. 8. 2021 16:26| reakce na Petr Novák - 31. 8. 2021 09:27

Tak ANO se k plnění jejich slibu o vyrovnaných rozpočtech alespoň po několik let blížilo (do příchodu covidu), zatímco ostatní to neplnili vůbec, nebo to radši ani neslibovali.

A snaha o udržování vyrovnaného rozpočtu je v podstatě nesmysl. Právě covid nám předvedl, jak je to v takových situacích jednoduše nemožné. Jediné, co dává smysl je usilovat o to, aby ekonomika fungovala pokud možno stabilně a v prostředí s pokud možno stabilními cenami. Ani toto není možné dosahovat, nicméně toto je smysluplný cíl (na rozdíl od snahy o vyrovnané veřejné rozpočty, kterou považuji za zbytečnou a samoúčelnou). I v případě cíle stability ekonomiky je ale možné pouze o to usilovat, upravovat pružně prostředí, v kterém ekonomika funguje.

Richard Fuld|31. 8. 2021 16:18| reakce na Ivo Schlägel - 31. 8. 2021 14:02

Spoléhat se na cokoliv, je v případě politiků pošetilé. Možné je jen doufat.

Richard Fuld|31. 8. 2021 16:16| reakce na Aleš Holub - 31. 8. 2021 12:34

Tak kopírování libertariánský nesmyslů zvládáš dobře. To ale nestačí. :-)

Richard Fuld|31. 8. 2021 16:15| reakce na Aleš Holub - 31. 8. 2021 12:46

Sám jsi šašek. Není to snad pravda?

Richard Fuld|31. 8. 2021 16:14

Pořád se na to ptám a nikdo mi neodpovídá. Co je to vlastně ten rozvrat veřejných financí? Jak se projevuje? A kdy poznáme, že k němu došlo? Jak velký musí být státní dluh, aby někdo mohl danou situaci označit bezpečně za rozvrat veřejných financí? A proč by to měla být právě taková velikost státního dluhu a ne jiná, třeba dvojnásobná? :-)

Nikdo není schopen na tyto jednoduché otázky dát srozumitelné a přesvědčivé odpovědi ale to těmto Jéglům nebrání aby psaly o rozvratu veřejných financí. Ve skutečnosti ale vůbec netuší, o čem to vlastně píšou. :-)

Ivo Schlägel|31. 8. 2021 14:02

Spoléhat na šetrnost politiků je stejné jako se spolehnout na milovníka grilovaných vepřových kolen, že dobrovolně odmítne bezplatné pozvání na vepřové hody.

Aleš Holub|31. 8. 2021 12:46

Bývalý místní šáša stvořil tuto perlu:

Hlavní smysl existence BTC je ale jeho anarchistický účel, jeho směřování k zrušení států jako formy organizace společnosti, snaha o vymanění se z dosahu států. Je to velmi agresivní a velmi destruktivní a "revoluční" projekt. Obdobně nebezpečný jako byla kdysi komunistická utopie.
Richard Fuld

(https://www.patria.cz/zpravod ajstvi/4764413/je-bitcoin-ucho vatelem-hodnoty-nebo-jen-ucebn icovou-bublinou.html)

Aleš Holub|31. 8. 2021 12:34

Demokracie je rozhodně součástí problému: https://www.bawerk.eu/clanky/texty-jinych-autoru/dukazy-a-priklady-vykoristovani-a-orientace-na-pritomnost-za-monarchie-a-demokratickeho-republikanismu.html

"Není zde žádná pochybnost o tom, že množství daní uvalených na občanskou společnost během monarchistické doby vzrostlo. (13) Nicméně po celou dobu, podíl vládních příjmů zůstal pozoruhodně stabilní a nízký. Ekonomický historik Carlo M. Cipolla uzavírá: „Celkem musí člověk připustit, že porce příjmů ukusovaná veřejným sektorem zcela jistě narostla od 11. století v celé Evropě, ale je těžké si představit že, nehledě na specifické doby a místa, veřejná síla vždy dokázala vysát ne více než od 5 do 8 procent národního důchodu.“ A potom pokračuje poznámkou, že tato porce nebyla systematicky překračována do 2. poloviny 19. století. (14) V době feudalismus, pozoruje Bertrand de Jouvenel, státní výdaje, jak je nyní nazýváme, byly pamatujme… královými vlastními výdaji, které vydával z moci svého postavení. Když přišel ke svému postavení, přišel tím zároveň k "majetku" [v moderním slova smyslu], tj. nalézal se sám vybavený vlastnickými právy, které mu zajišťovaly příjmy adekvátní "královským potřebám". Je to něco jako by vláda v našich časech pokrývala své běžné výdaje z výtěžku státem vlastněného průmyslu. (15)


Během politické centralizace během 16. a 17. století, vznikly dodatečné zdroje vládních příjmů: cla, akcíz a pozemkové daně. Nicméně, až do poloviny 19. století ze všech západoevropských zemí mělo příjmové daně, pro příklad, jen Spojené království (od roku 1843). Francie prvně zavedla nějakou formu daně z příjmu v roce 1873, Itálie roku 1877, Norsko v roce 1892, Nizozemí v roce 1894, Rakousko v roce 1898, Švédsko v roce 1903, USA v roce 1913, Švýcarsko v roce 1916, Dánsko a Finsko v roce 1917, Irsko a Belgie v roce 1922 a Německo v roce 1924. (16) Ještě i v časech během vypuknutí 1. světové války celkové vládní výdaje jako procento hrubého domácího produktu (HDP) typicky nedosahovaly nad 10 % a jen zřídka, jako v případě Německa, přesahovaly 15 %. V pozoruhodném kontrastu, s úsvitem demokratického republikánského věku, celkové vládní výdaje jako procento HDP typicky vzrostly k 20 až 30 % během 20. a 30. let 20. století a do poloviny 70. let 20. století bylo obecně dosaženo hodnoty 50 %. (17)"

Martin Doležal|31. 8. 2021 10:13| reakce na Petr Novák - 31. 8. 2021 09:27

To není problém demokracie ani referend, to vše je pouze strop daný mentalitou a morálkou dané lokální populace. Zkuste zavést švýcarský nebo holandský právní systém do Nigérie, Mexika, Bolívie, Indie nebo Thajska. Myslíte že získáte druhé Švýcarsko? Když u nás zavedeme referenda na kde co, bude u nás lépe a bude vláda lepší? Obávám se že opak bude pravdou. V Rakousku mají mnohem intenzivnější přístup k ekologii a přírodě, a mají snad podobné problémy s výstavbou jako se to děje u nás? V Kocourkově plném Švejků to prostě referendem nevytrhnete.

Co se týká otřesného přístupu ke státním financím a uplácení voličů, tam jsem celkem klidný. Lidé co kašlou na morálku a odpovědnost a volí gaunery na hrad nebo do vlády, budou sami po zásluze potrestaní. Následky spadnou na hlavu jim, ne mě. Rozhadrované státní finance začnou dusit chudší a slabší část populace, bude zábavné pozorovat ten následný kvikot.

Petr Novák|31. 8. 2021 09:27| reakce na wenkovan - 31. 8. 2021 07:58

No nevím. Demokracie je vláda lidí stejným dílem, takže naše "demokracie" má velké nedostatky. Pětiprocentní hranice pro vstup, částečně většinový systém (to se snad změnilo), absence referend, nemožnost efektivně vybírat kandidáty.

Dále, lidé si zvolili ANO, které mělo v programu "Hospodaření státu musí vycházet ze stejných principů, za jakých hospodaří fyzické osoby, živnostníci nebo firmy. Stát musí být schopen mít své příjmy a výdaje dlouhodobě v rovnováze, "

Takže lidé si vybrali stranu, která měla v programu +- vyrovnaný rozpočet.

Z mého pohledu není problém v demokracii jako takové, ale v jejím nedostatku. Voliči nemohou efektivně ovlivňovat dění. Zvolí na 4 roky a pak musí držet hubu. Tohle by zlepšilo zavedení referend, kdy by mohli v průběhu volebního období prosadit zákon proti vládě nebo naopak zrušit vládní zákon v referendu. Slabší vláda rozmělněná poslanecká sněmovna by umožnila projít je ty zákony, které mají opravdu širokou podporu.

wenkovan|31. 8. 2021 07:58

Já bych M. Singera upřesnil - není to daň demokracii, ale nutný důsledek demokracie.