Podle článku obsahuje cínovecká ruda něco pod 1 procentem oxidu lithného (Li2O). Oxid lithný obsahuje 46 % lithia (54 % připadá na kyslík). Pokud by se čistě teoreticky z rudy dařilo získávat veškeré lithium v ní obsažené, bylo by na získání 1 kg lithia potřeba vytěžit a zpracovat skoro půl tuny rudy (430 kg). To je teorie. Průmyslová praxe bude samozřejmě jinde. Optimisticky odhaduji, že v realitě možná dokážeme získat 1 kg kovového lithia už z 1 tuny horniny. Lithium patří k alkalickým kovům a je proto velmi reaktivní. Získat jej z přírodního materiálu v kovové podobě, ve které je používáno v bateriích, znamená, že jeho výroba bude klást obrovské materiální a energetické nároky (rozdrcení rudy a její zahřívání na 1100 °C, vyluhování rudy kyselinou sírovou při 250 °C, srážení výluhu uhličitanem sodným, rozpouštění sraženiny v kyselině chlorovodíkové a nakonec elektrolýza taveniny chloridu lithného). Těžba lithiové rudy a její zpracovávání na kovové lithium proto představuje obrovskou zátěž, a to zejména pro životní prostředí. A samotná výroba baterií? Kovové lithium je na vzduchu samozápalné a prudce hoří za vzniku aerosolu oxidu lithného (Li2O), který silně leptá tkáně, neboť s vodou, která je v každé živé tkáni obsažena, tvoří hydroxid lithný (LiOH), jenž je (podobně jako louh sodný nebo draselný) alkalickou žíravinou. Proniknutí dýmu z hořícího lithia do očí může znamenat slepotu a jeho vdechnutí může vést k zásadnímu poškození plic, a tedy k smrti. S vodou reaguje kovové lithium bouřlivě za vzniku plynného vodíku (2 Li + 2 H2O = 2 LiOH + H2), který se vzdušným kyslíkem tvoří brizantní třaskavou směs. I malá nehoda v továrně na výrobu baterií může vést k neuhasitelnému požáru, jehož žíravé zplodiny zamoří nejen bezprostřední okolí. A může způsobit i explozi, která celou továrnu smete s povrchu zemského. Američané svou gigafactory staví v Nevadské poušti. Těžit lithnou rudu, zpracovávat ji na kovové lithium a vyrábět z něj baterie v hustě zalidněném Česku považuji za naprostý hazard s životy nejen všech obyvatel Čech, Moravy i Slezska, ale i okolních zemí.
Nahlásit
-
18
+
Diskuze
wenkovan|5. 8. 2021 09:58
I kdyby se "gigafactory" skutečně postavila (hned vedle stadionu pro Sáblíkovou), velice pravděpodobně se z ní stane další město duchů, hřbitov zklamaných nadějí a našich peněz, až padne na hubu celý humbuk kolem elektromobilů a ceny lithia padnou na hubu hned vedle.
Nahlásit
-
1
+
Antonín Kolenatý|4. 8. 2021 12:35| reakce na Antonín Kolenatý - 4. 8. 2021 12:27
Do první věty svého komentáře jsem vložil znak pro zlomek 1/2, ale web mi z něj udělal "jedničku". Věta má správně znít: "Podle článku obsahuje cínovecká ruda něco pod 1/2 procentem oxidu lithného (Li2O)."
Podle článku obsahuje cínovecká ruda něco pod 1 procentem oxidu lithného (Li2O). Oxid lithný obsahuje 46 % lithia (54 % připadá na kyslík). Pokud by se čistě teoreticky z rudy dařilo získávat veškeré lithium v ní obsažené, bylo by na získání 1 kg lithia potřeba vytěžit a zpracovat skoro půl tuny rudy (430 kg). To je teorie. Průmyslová praxe bude samozřejmě jinde. Optimisticky odhaduji, že v realitě možná dokážeme získat 1 kg kovového lithia už z 1 tuny horniny. Lithium patří k alkalickým kovům a je proto velmi reaktivní. Získat jej z přírodního materiálu v kovové podobě, ve které je používáno v bateriích, znamená, že jeho výroba bude klást obrovské materiální a energetické nároky (rozdrcení rudy a její zahřívání na 1100 °C, vyluhování rudy kyselinou sírovou při 250 °C, srážení výluhu uhličitanem sodným, rozpouštění sraženiny v kyselině chlorovodíkové a nakonec elektrolýza taveniny chloridu lithného). Těžba lithiové rudy a její zpracovávání na kovové lithium proto představuje obrovskou zátěž, a to zejména pro životní prostředí. A samotná výroba baterií? Kovové lithium je na vzduchu samozápalné a prudce hoří za vzniku aerosolu oxidu lithného (Li2O), který silně leptá tkáně, neboť s vodou, která je v každé živé tkáni obsažena, tvoří hydroxid lithný (LiOH), jenž je (podobně jako louh sodný nebo draselný) alkalickou žíravinou. Proniknutí dýmu z hořícího lithia do očí může znamenat slepotu a jeho vdechnutí může vést k zásadnímu poškození plic, a tedy k smrti. S vodou reaguje kovové lithium bouřlivě za vzniku plynného vodíku (2 Li + 2 H2O = 2 LiOH + H2), který se vzdušným kyslíkem tvoří brizantní třaskavou směs. I malá nehoda v továrně na výrobu baterií může vést k neuhasitelnému požáru, jehož žíravé zplodiny zamoří nejen bezprostřední okolí. A může způsobit i explozi, která celou továrnu smete s povrchu zemského. Američané svou gigafactory staví v Nevadské poušti. Těžit lithnou rudu, zpracovávat ji na kovové lithium a vyrábět z něj baterie v hustě zalidněném Česku považuji za naprostý hazard s životy nejen všech obyvatel Čech, Moravy i Slezska, ale i okolních zemí.
Diskuze: Gigafactory aneb Jak Babiš zabránil krádeži za bílého dne
Přihlášení do diskuze
Nejoblíbenější příspěvek
Antonín Kolenatý|4. 8. 2021 12:27
Diskuze
wenkovan|5. 8. 2021 09:58
Nahlásit
Antonín Kolenatý|4. 8. 2021 12:35| reakce na Antonín Kolenatý - 4. 8. 2021 12:27
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Antonín Kolenatý|4. 8. 2021 12:27
Nahlásit