Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat.
Podle článku obsahuje cínovecká ruda něco pod 1 procentem oxidu lithného (Li2O). Oxid lithný obsahuje 46 % lithia (54 % připadá na kyslík). Pokud by se čistě teoreticky z rudy dařilo získávat veškeré lithium v ní obsažené, bylo by na získání 1 kg lithia potřeba vytěžit a zpracovat skoro půl tuny rudy (430 kg). To je teorie. Průmyslová praxe bude samozřejmě jinde. Optimisticky odhaduji, že v realitě možná dokážeme získat 1 kg kovového lithia už z 1 tuny horniny. Lithium patří k alkalickým kovům a je proto velmi reaktivní. Získat jej z přírodního materiálu v kovové podobě, ve které je používáno v bateriích, znamená, že jeho výroba bude klást obrovské materiální a energetické nároky (rozdrcení rudy a její zahřívání na 1100 °C, vyluhování rudy kyselinou sírovou při 250 °C, srážení výluhu uhličitanem sodným, rozpouštění sraženiny v kyselině chlorovodíkové a nakonec elektrolýza taveniny chloridu lithného). Těžba lithiové rudy a její zpracovávání na kovové lithium proto představuje obrovskou zátěž, a to zejména pro životní prostředí. A samotná výroba baterií? Kovové lithium je na vzduchu samozápalné a prudce hoří za vzniku aerosolu oxidu lithného (Li2O), který silně leptá tkáně, neboť s vodou, která je v každé živé tkáni obsažena, tvoří hydroxid lithný (LiOH), jenž je (podobně jako louh sodný nebo draselný) alkalickou žíravinou. Proniknutí dýmu z hořícího lithia do očí může znamenat slepotu a jeho vdechnutí může vést k zásadnímu poškození plic, a tedy k smrti. S vodou reaguje kovové lithium bouřlivě za vzniku plynného vodíku (2 Li + 2 H2O = 2 LiOH + H2), který se vzdušným kyslíkem tvoří brizantní třaskavou směs. I malá nehoda v továrně na výrobu baterií může vést k neuhasitelnému požáru, jehož žíravé zplodiny zamoří nejen bezprostřední okolí. A může způsobit i explozi, která celou továrnu smete s povrchu zemského. Američané svou gigafactory staví v Nevadské poušti. Těžit lithnou rudu, zpracovávat ji na kovové lithium a vyrábět z něj baterie v hustě zalidněném Česku považuji za naprostý hazard s životy nejen všech obyvatel Čech, Moravy i Slezska, ale i okolních zemí.
Nahlásit
+18
+
-
wenkovan | 5. 8. 2021 09:58
I kdyby se "gigafactory" skutečně postavila (hned vedle stadionu pro Sáblíkovou), velice pravděpodobně se z ní stane další město duchů, hřbitov zklamaných nadějí a našich peněz, až padne na hubu celý humbuk kolem elektromobilů a ceny lithia padnou na hubu hned vedle.
Nahlásit
+1
+
-
Antonín Kolenatý | 4. 8. 2021 12:35 | reakce na Antonín Kolenatý - 4. 8. 2021 12:27
Do první věty svého komentáře jsem vložil znak pro zlomek 1/2, ale web mi z něj udělal "jedničku". Věta má správně znít: "Podle článku obsahuje cínovecká ruda něco pod 1/2 procentem oxidu lithného (Li2O)."
Podle článku obsahuje cínovecká ruda něco pod 1 procentem oxidu lithného (Li2O). Oxid lithný obsahuje 46 % lithia (54 % připadá na kyslík). Pokud by se čistě teoreticky z rudy dařilo získávat veškeré lithium v ní obsažené, bylo by na získání 1 kg lithia potřeba vytěžit a zpracovat skoro půl tuny rudy (430 kg). To je teorie. Průmyslová praxe bude samozřejmě jinde. Optimisticky odhaduji, že v realitě možná dokážeme získat 1 kg kovového lithia už z 1 tuny horniny. Lithium patří k alkalickým kovům a je proto velmi reaktivní. Získat jej z přírodního materiálu v kovové podobě, ve které je používáno v bateriích, znamená, že jeho výroba bude klást obrovské materiální a energetické nároky (rozdrcení rudy a její zahřívání na 1100 °C, vyluhování rudy kyselinou sírovou při 250 °C, srážení výluhu uhličitanem sodným, rozpouštění sraženiny v kyselině chlorovodíkové a nakonec elektrolýza taveniny chloridu lithného). Těžba lithiové rudy a její zpracovávání na kovové lithium proto představuje obrovskou zátěž, a to zejména pro životní prostředí. A samotná výroba baterií? Kovové lithium je na vzduchu samozápalné a prudce hoří za vzniku aerosolu oxidu lithného (Li2O), který silně leptá tkáně, neboť s vodou, která je v každé živé tkáni obsažena, tvoří hydroxid lithný (LiOH), jenž je (podobně jako louh sodný nebo draselný) alkalickou žíravinou. Proniknutí dýmu z hořícího lithia do očí může znamenat slepotu a jeho vdechnutí může vést k zásadnímu poškození plic, a tedy k smrti. S vodou reaguje kovové lithium bouřlivě za vzniku plynného vodíku (2 Li + 2 H2O = 2 LiOH + H2), který se vzdušným kyslíkem tvoří brizantní třaskavou směs. I malá nehoda v továrně na výrobu baterií může vést k neuhasitelnému požáru, jehož žíravé zplodiny zamoří nejen bezprostřední okolí. A může způsobit i explozi, která celou továrnu smete s povrchu zemského. Američané svou gigafactory staví v Nevadské poušti. Těžit lithnou rudu, zpracovávat ji na kovové lithium a vyrábět z něj baterie v hustě zalidněném Česku považuji za naprostý hazard s životy nejen všech obyvatel Čech, Moravy i Slezska, ale i okolních zemí.
Diskuze: Gigafactory aneb Jak Babiš zabránil krádeži za bílého dne
3. 8. 2021 | 3 komentáře | 23 156
Přihlášení do diskuze
Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat.
Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.
Příspěvek, který se vám nejvíc líbí
Antonín Kolenatý | 4. 8. 2021 12:27
wenkovan | 5. 8. 2021 09:58
Nahlásit
Antonín Kolenatý | 4. 8. 2021 12:35 | reakce na Antonín Kolenatý - 4. 8. 2021 12:27
NahlásitZobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Antonín Kolenatý | 4. 8. 2021 12:27
Nahlásit