Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Diskuze: Národ jazykem rozpolcenej. Čert byl Čechům tu češtinu dlužen

Přihlášení do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Opakující se myšlenka: spisovný jazyk je potřeba nahradit obecnou češtinou. Je to velmi pražský pohled a velmi špatný pohled. Obecná čeština není všeobecně používanou mluvenou řečí v naší zemi. Jenom se méně dbá na používání spisovného jazyka, včetně výuky. Ani moravská nářečí, o tolik bližší spisovnému jazyku, nejsou bez chyb: jejich popírání neuter je dobře známo. Že jazyky nemají více forem? Co víte o norštině nebo japonštině? Nobilitní jazyk bychom ovládat měli, stejně jako obecnou češtinu. Už pro dobro více vrstev jazyka, rozšiřujících vyjadřovací možnosti, odstíny , chutě a barvy.

Nahlásit
+28
+
-

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

Hodnoceni clanku "-192", hmm to je parada. Predpokladam ze muj prispevek take nebude zrovna popularni, ale alespon pro zamysleni:

Pokud by to zalezelo na me, tak bych zavedl jako uredni jazyk take anglictinu a nemcinu (vzhledem k charakteru polohy CR). Jako druhotny pozitivni efekt bych videl to, ze ti nejvic omezeni jedinci by z uradu zmizeli (protoze by alespon jeden z tech 2 cizich jazyku plynule nezvladli).

Tohle by samozrejme velmi pomohlo dalsim investicim a pohybu osob do a z CR. Tvrdit ze volny pohyb osob (vsemi smery) je nezadouci je jako tvrdit ze pohyb kapitalu je nezadouci. Pokud chcete tvrdit ze volny pohyb kapitalu je nezadouci je dalsi debata zbytecna.

Mimochodem to co predvadi cestinarky a cestinari na ZS a SS je naprosto zbytecna tyranie (naordinovana MS), ktera pro budouci uplatneni je zcela zcestna a je to opravdu plytvani casem studentu, ktery by mel byt alokovany na jiny jazyk dle vlastniho vyberu (anglictina nebo nemcina).

Takze jo souhlas - cert nam byl tu cestinu dluzen.

Poznamka pod carou - z cestiny jsem nikdy nepropadl a rekl bych ze za tech 13let studia cestiny byla moje prumerna znamka z cestiny nekde okolo 1,8 ale urcite bych stejnym nesmyslem netlacil sve deti...

Nahlásit
-10
+
-

Určitě bych rád viděl na to úřadě, jak mluvíte AJ a NJ +ČJ a to vše velmi dobře. Nejsme Švýcarsko, kde kromě těchto znalostí již v roce 42 byl vydán zákon o eutanázii (dobrovolný selbsmord) a u nás za 80let ani nudle a i to svědčí a těžkopádné nátuře našich představitelů, které do značné míry ovládá tma náboženství a hloupost a lumpáren všeho druhu

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Já bych osobně zavedl na celém světě jako dorozumívací jazyk Esperanto, které je skutečně snadné na naučení, opravdu jen několik měsíců a byl by pokoj. Angličtina je těžká, pokud se ji člověk chce naučit trochu slušně, tak to trvá mnoho let a navíc je v každé zemi jiná a tak je z ní hatla matla a tak si z ní každý vytváří právě to esperanto a to velmi složité. Dobré je slovo manželství, he is married, she is married & married couple a nejsou problémy, jako u nás, jak to pojmenovat a nebrat ženám a mužům to co je jejich p o s v á t n é právo, cha cha cha. a ještě něco v Anglii si mnozí mladí pletou apostrof "s" s množným číslem.

Nahlásit

+1
+
-

Tak zamáčkněte slzu nad tím, jak jsou ti mladí zkažení, a zkuste o jazyku přemýšlet i jinak než z pozice aristokratky. Smyslem jazyka je komunikace. Pokud svým jazykem komunikujete pocit své nadžazenosti, je zbytek sdělení nesrozumitelný, i kdyby stál za to (ačkoli historie nás učí o převaze formy nad obsahem opak). Pravda je, že rétorika podobně jako krasopis jsou zapomenutá umění a málokdo se dnes bude stydět za svůj "hrabopis" nebo své slovní tiky (prostě, jakoby). Ale představovat si, že "soužky" nás to učily dobře po aristokraticku a "pančelky" to pak podělaly a jsou z nás plebejci, to je... jak to říct... tisíce let staré...

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Hovorovost/spisovnost se v angličtině vyjadřuje jinak než v češtině, takže to porovnání naprosto kulhá. Jinak rozhodně zajímavý článek.

Nahlásit

+6
+
-

Hodnoceni clanku "-192", hmm to je parada. Predpokladam ze muj prispevek take nebude zrovna popularni, ale alespon pro zamysleni:

Pokud by to zalezelo na me, tak bych zavedl jako uredni jazyk take anglictinu a nemcinu (vzhledem k charakteru polohy CR). Jako druhotny pozitivni efekt bych videl to, ze ti nejvic omezeni jedinci by z uradu zmizeli (protoze by alespon jeden z tech 2 cizich jazyku plynule nezvladli).

Tohle by samozrejme velmi pomohlo dalsim investicim a pohybu osob do a z CR. Tvrdit ze volny pohyb osob (vsemi smery) je nezadouci je jako tvrdit ze pohyb kapitalu je nezadouci. Pokud chcete tvrdit ze volny pohyb kapitalu je nezadouci je dalsi debata zbytecna.

Mimochodem to co predvadi cestinarky a cestinari na ZS a SS je naprosto zbytecna tyranie (naordinovana MS), ktera pro budouci uplatneni je zcela zcestna a je to opravdu plytvani casem studentu, ktery by mel byt alokovany na jiny jazyk dle vlastniho vyberu (anglictina nebo nemcina).

Takze jo souhlas - cert nam byl tu cestinu dluzen.

Poznamka pod carou - z cestiny jsem nikdy nepropadl a rekl bych ze za tech 13let studia cestiny byla moje prumerna znamka z cestiny nekde okolo 1,8 ale urcite bych stejnym nesmyslem netlacil sve deti...

Nahlásit

-10
+
-

Díky, postřeh zvenčí je velice cenný. Mimochodem – kdo se chce někdy dozvědět, jaký jeho rodný jazyk opravdu je, měl by zkusit učit cizince.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Nemyslím, že by autor říkal, že se spisovná čeština má nahradit obecnou. Moravská nářečí autor poněkud zanedbal, ale myslím, že klidně právem, obecná čeština je mnohem větší útvar, který se navíc pořád šíří, někdo by snad řekl, že až agresivně. Jinak nářečí jsou samozřejmě úplně bez chyb – chyba je odchylka od normy a nářečí ze své povahy není normované (leda byste sestavil mluvnici spisovné valaštiny). A že jsou moravská nářečí blíž spisovné češtině, to bych radši netvrdil. V hláskosloví jsou třeba Hanáci spisovnému jazyku ještě dál než Češi z Čech, severomoravský přístup ke kvantitě a přízvuku, o tom asi není třeba mluvit... a ve východních nářečích nám starobylé koncovky akorát tahají ucho jinak než novodobé pražské, máme je za libou rázovitost. Ale v tom to právě je: moravské dialekty (a zbytky těch českých) vnímáme jako dialekty. Obecnou češtinu ne. I když to (inter)dialekt vlastně je.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Tady bych trochu varoval před selským rozumem. Pojem hovorová čeština je zatraceně ošidný a neznamená to úplně přesně „čeština, kterou se hovoří“. Problém je, že se naši jazykovědci nedokážou dohodnout, ani po téměř stu let, kdy s ním přišli, co přesně označuje. Zhruba se shodnou na tom, že je to – bacha – varianta či podmnožina spisovné češtiny. A tak nějak si představují, většinou, že se jí mluví při různých víceméně oficiálních (ne ale zas třeba slavnostních) příležitostech. Podobně nešikovný je další pojem – obecná čeština. Ten jako by naznačoval, že je to čeština, kterou se mluví (vše)obecně, přitom je to spíš čeština, kterou se mluví obecně v Čechách, interdialekt Čechů z Čech.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Zamyslela jste se někdy nad významem slov SPISovná a HOVORová čeština? Proč by, u Peruna, měl někdo HOVOŘit SPISovně? To po nás chtěly akorát češtinářky za komunismu, aby se nedalo ani říct v jakém to žijeme bordelu. Ale smysl to nedává - každá z češtin má svůj účel a HOVOŘit SPISovně můžeme leda tak v divadle v nějaké parodii na vznešenou mluvu.
Stejně tak psát hovorově - hodí se v přímé řeči v povídkách, pro ilustraci prostředí či uvěřitelnost postav.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Opakující se myšlenka: spisovný jazyk je potřeba nahradit obecnou češtinou. Je to velmi pražský pohled a velmi špatný pohled. Obecná čeština není všeobecně používanou mluvenou řečí v naší zemi. Jenom se méně dbá na používání spisovného jazyka, včetně výuky. Ani moravská nářečí, o tolik bližší spisovnému jazyku, nejsou bez chyb: jejich popírání neuter je dobře známo. Že jazyky nemají více forem? Co víte o norštině nebo japonštině? Nobilitní jazyk bychom ovládat měli, stejně jako obecnou češtinu. Už pro dobro více vrstev jazyka, rozšiřujících vyjadřovací možnosti, odstíny , chutě a barvy.

Nahlásit

+28
+
-

Takový krásný příspěvek a takové zprznění češtiny!
90tých. Fakt? Proč???
A kdo najde dvě chybějící čárky?
Holt čeština je jazyk krásný, ale... :-)

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Máš pravdu zčásti, čeština je dokonalý jazyk i přes gramatickou složitost. Já používám jen spisovnou češtinu a okolo mě lidé také, bohužel opravujeme hrubky jiných a to i VŠ. Nespisovnou češtinou se mluví v jiných třídách a to rozebírat nebudu a svolné k tomuto vagabundství českého jazyka jsou bohužel sociální sítě. Podívej se třeba na turecký jazyk a pochopíš, že máme krásný slovanský jazyk. Češtináři bohužel polevili ve výuce po 90tých letech a od té doby je víc hrubek a nespisovnosti už od školy. Nám starším to dávali do hlavy ještě opravdu poctivě a pamatuju slova své mamky, když nepoznáš slovo s y-i, mě-mně vyslov ho nahlas oběma způsoby a řiď se pocitem co ti zní lépe víc. To dnes nikdo nedělá.
Čeština je krásná a jemná. Se slovenštinou nejjemnější jazyk.

Nahlásit

+7
+
-

Zaujimavy clanok. S manzelkou uz 10+ rokov zijeme v zahranici a CR navstevujeme len kvoli rodine, jedna z veci ktora ma velmi zaujala ked sme prisli naposledy bola prave spisovna cestina v supermarketoch a public announcements vseobecne - velmi som vnimal podstatny rozdiel medzi hovorovou a oficialnou cestinou, znelo mi to ako dost rozdielne jazyky.

Nahlásit

+1
+
-