Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Peníze ztrácejí hodnotu. Nenažraná inflace očima expertů

14. 5. 2021
 23 810
24 komentářů

Přihlášení do diskuze

Nejoblíbenější příspěvek

"I když je inflace vyšší, než se čekalo, většina ekonomů zdůrazňuje, že nejde o něco výjimečného, čím by se mělo strašit. „Po dlouhých 12 letech se opět začalo mluvit o strašáku vysokých cen, dokonce snad o hyperinflaci. Jestli se ovšem doslova nezblázníme, nekontrolovatelného růstu cen se bát nemusíme,“ píše v článku pro web Finmag.cz hlavní ekonom Platební instituce Roger Dominik Stroukal."

No, ono stačí bohatě i toto: https://www.bawerk.eu/clanky/texty-jinych-autoru/nemecke-inflacni-dane-a-narust-nakladu-na-zivobyti.html

"Mediánová nominální hrubá mzda na hodinu vzrostla o 1,59 % za rok mezi lety 1999 a 2017 podle dat socio-ekonomického panelu německého Institute for Economic Research. Pokud je HICP použito pro kalkulování reálných mezd, růst reálných mezd je pořád ještě kladný, ale jen velmi střídmě o 0,12 % ročně. Nicméně pokud použijeme alternativní inflační měření tak reálné mzdy klesly o 0,97 % ročně mezi lety 1999 a 2017. Mezi lety 2010 a 2017 průměrný roční růst reálných mezd byl dokonce - 2,17 %. To znamená, že mediánová mzda za hodinu v roce 2017 má hodnotu jen 83 % reálné kupní síly mediánové mzdy v roce 1998. V průměru tedy mohou lidé nakoupit méně za své vydělané mzdy, když je vzato do počtu více zboží než jen zboží každodenní spotřeby."

Nahlásit
-
21
+

Nejméně oblíbený příspěvek

Pro směnu používejte to, co je nejstabilnější a nejuniversálněji přijímané a pokud je zde inflace vyšší než nominální úroky, nedržte peníze na účtu a investujte. Žádné lepší peníze zde nechybí a nové peníze mohou být i značně horší.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu
-
-8
+

Diskuze

„abychom věděli o čem mluvíme a nemluvil každý o něčem jiném“. Pravě tak, Myslik mluví o penězích a Josef Fraj mele z cesty o „definicích“, tedy o absolutně něčem jiném.
„jak si ty pojmy definujeme a definic je mnoho“. Definic mnoho není. To si Fraj opsal od Altmana. To Altman napsal několikrát minule. Definice je jediná, konečná, definitivní, určitá, jednoznačná.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Další komediant zblbnutý Altmanem. Kdo ti zakazuje používat jinou měnu. Přece si můžeš otevřít bankovní účet v cizí měně a zkusit jak to funguje. A také Altman doporučuje kozí bobky, vůbec není důvodu s tím otálet.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

“utratil za rohlík navíc” snad to znamená koupit si také druhý rohlík. V tomto případě pokud nakupujete u hokynáře typu Jan Altman ten druhý rohlík by měl být lacinější. S nákupem většího množství je možná sleva.
Na druhé straně podle pavědy „Rakouské školy“ ten druhý rohlík by měl být dražší, jelikož větší poptávka žene ceny nahoru.
Prozatím toto se týká obchodu s rohlíky, ale jak to pracuje s nákupem bagelů snad by to mohl někdo objasnit.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Vy to prostě nechápete, ono ani tak nejde o to, že ztrácíte nějakouo hodnotu držením peněz. Ty peníze právě ztrácí tu stabilitu. V podstatě přicházíme o skvělý a úžasný vynález, jakým peníze bezesporu jsou. Pokud lidé musí hledat cesty, jak peníze nepoužívat, tak to poškozuje celou ekonomiku. Jak by to bylo krásné, kdybyste prodal byt a peníze by jste mohl použít za rok dva ke koupi jiného. Takhle nemůžete, takže musíte ten byt držet nebo naopak musíte spěchat s koupí nového. A to vše otravuje život.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Zajímavý pohled na ten článek Stroukala. Článek Dominika Stroukala na https://finmag.penize.cz/penize/425370-dokud-nezesilime-neprijde-hyperinflaci-se-strasime-zbytecne mluví o „Po dlouhých 12 letech se opět začalo mluvit o strašáku vysokých cen, dokonce snad o hyperinflaci.“
Tedy v roce 2009 se dokonce mluvilo o „hyperinflaci“. To je jenom blábol. V USA v desetiletí 2008-2017 byla deflace, v Česku byla inflace 2009 1,0%, 2010 1,5%, 2011 1,9%, 2012 3,3, 2013 1,4, 2014 0,4%, 2015 0,3%, 2016 0,7%, 2017 2,5%. Tedy o strašáku vysokých cen, dokonce snad o hyperinflaci nebylo řeči mezi rozumnými ekonomy, zvláště
kteří nepropagují pavědu Ludwig von Moses Institutu.
Ing Dominik Stroukal Ph.D. přišel se zajímavou perličkou takto: „Vysokou inflaci ekonomové skutečně nečekají. I když si tedy musíme nadefinovat, co znamená vysoká. Když o ní ekonomové mluví, mají na mysli čísla jako 2,7 % v České republice nebo 3,5 % ve Spojených státech.“
Je zřejmé že inflace bude 2,7% plus a mohl by snad Prof Stroukal objasnit zda to bude vysoká inflace či nikoliv, nebo snad „hyperinflace“, nebo deflace..

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
2
+

Chudáci ti, co je učíte té Vaší "finanční gramotnosti", protože do nich cpete nesmysle. :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-5
+

Pro směnu používejte to, co je nejstabilnější a nejuniversálněji přijímané a pokud je zde inflace vyšší než nominální úroky, nedržte peníze na účtu a investujte. Žádné lepší peníze zde nechybí a nové peníze mohou být i značně horší.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-8
+

Takže, když ty státem natištěné peníze připlují formou nějaké dávky k někomu, kdo si za ně v hospodě koupí pivo, tak toho piva se podle Vás více nevypije a ani nevyprodukuje? Tomu přece sám nevěříte. :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-5
+

Horší než nutnost přijímat nějakou měnu, je zákaz používat jinou měnu.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Podle toho se přece pozná hodný politik, který myslí na potřebné a vždycky jim něco natiskne. To jenom zlý Kalousek z čiré zlomyslnosti o to chtěl lidi ošidit. Takovou drobnost, že když politik natiskne novou miliardu tak žádné nové zboží na trhu nepřibylo, většina lidí vůbec nechápe.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

To je skvělé téma do výuky!
Mohu se zeptat na vaše definice peněz, měny a (vnitřní) hodnoty?
Protože to jsou pojmy, které jsou každému jasné, než zjistí, že každému jsou jasné úplně jinak a vidí v nich něco dost jiného...

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Lidi sice nadávají, že je kde co rok od roku dražší, ale stejně pak volí vesměs politiky, kteří umí jenom tisknout další a další peníze a kola inflace roztáčí čím dál víc...

Nahlásit

-
3
+

"Základem by mělo být, že peníze jsou nástrojem pro směnu."

Ano. Ale dodal bych, že by měly být DOBROVOLNĚ přijímaným nástrojem směny.
Pokud fýrer donutí obchodníky přijímat kozí bobky, hlínu, písek či suché dubové listí, stále to podle mě nesplňuje definici (dobrých) peněz.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
3
+

Ty definice ovšem mají nějaký vztah k vlastnostem peněz. Základem by mělo být, že peníze jsou nástrojem pro směnu. A jsou naprosto univerzální v tom smyslu, že si za ně koupíme cokoliv. Tady trochu ztrácí bitcoin a zlato. Pak je otázka místa, kde ty peníze jsou použitelné. Některými lze platit na celém světě (bitcoin a zlato je výhodou) některými jen lokálně. A případně, jaké jsou ztráty při převodu. A stejně tak se nato můžeme dívat z hlediska času. Tedy jak moc jsou stabilní v čase. Pokud žijete z ruky do huby, tak vás inflace netrápí. Pokud budeme mít na výběr, bude to v pořádku a vyhraje v danou chvíli nejvhodnější varianta. Bohužel dnes tu časově stabilní měna chybí.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

To je ovšem o tom, jak si ty pojmy definujeme a definic je mnoho. Aby měla diskuse smysl, museli bychom se shodnout na těch definicích, abychom věděli o čem mluvíme a nemluvil každý o něčem jiném.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Učím finanční gramotnost. První, co vždy vysvětluji je rozdíl mezi penězi a měnou. Vidím, že by jste potřeboval také poučit. Peníze hodnotu neztrácejí, ale naopak uchovávají (zlato, stříbro). Fiat měny samozřejmě obecně směřují ke své reálné vnitřní hodnotě, kterou je NULA!

Nahlásit

-
10
+

'Vaše e-Koruna, kterou jste utratil za rohlík navíc, se podílí na vzniku inlface. Takže vám bude jedna e-Koruna smazána z účtu. Jedná se o automatický proces, na zprávu neodpovídejte a rozhodně nemá cenu se nad tím rozčilovat na sociálních sítích, kde by vám tak klesnul sociální kredit dle vyhlášky Ministerstva Vnitra.
Buď dobrý, občane.'

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
9
+

Proto se blíží CBDC. To bude takový závěrečný pokus o dokonalé just-in-time...

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Obchody a hospody se otevřeli včera ale odložená spotřeba už může za inflaci. Hmmm.
O bezhlavém státním utrácení na dluh se zmínili jen tři dotázaní a legalizované penězokazectví naznačil jen jeden dotázaný.

Takže nám dvorní rádcové vlastně řikají, že bude potřeba peníze z oběhu stáhnout, nejlépe nějakou daní?
Hmmmm.
Když nám celý léta tvrdili, že se tisknou prachy, aby se podpořila spotřeba, která nakopne skomírající ekonomiku v krizi. A teď ta spotřeba vlastně způsobuje inflaci. A počínání centrální banky za to nemůže?
Hmmmmmmmmmmmmmmmmmm.

Koruna půjde do kopru. A nikdo z mocipánů se tím nebude vzrušovat. Protože cíl je jasnej. Přijmout Euro a semknout se v rámci sociálního a solidárního ráje EU.
To by byla škoda, kdyby nějaká krize, byť způsobená přehnanou reakcí vlád (lockdowns), přišla na (politický) zmar.

Co takhle snížit (50%) daň na benzín? Ať se jeho razantní nárůst cen nepromítá do cen potravin - čímž trpí všichni, co žijou z ruky do huby.
Co takhle snížit platy, vyházet nebo apsoň ořezat projekty státní zprávy? Ty celej lockdown pobírali plnej plat a ani nemuseli jezdit do práce.
Ne. Bude se dělat přesnej opak. Po pirátsku se bude digitalizovat státní zpráva. Za těžký prachy bez dopadu na počet úředníků, ba naopak.

A řepka taky letos roste všude. To taky nemá vůbec žádnej vliv na zdražování potravin?

Tohle nedopadne dobře.

Nahlásit

-
12
+

V podstatě Dominik Stroukal říká, že finanční sektor a na něho navázaný stát jsou schopny fungovat pouze v režiku "just-in-time" a jakýkoliv mimořádný výkyv na straně poptávky je pošle do kolen.
Tento systém může fungovat jen z pozice síly a vynuceného přenášení plánování na dodavatele a zákazníky, jak ukazují současné problémy automobilek.
Není nač čekat, systém just-in-time vyžaduje schopnosti a koordinaci, které stát již schopen není.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
7
+

Kenneth Boulding "Každý, kdo věří, že exponenciální růst může v konečném světě pokračovat donekonečna, je buď blázen, nebo ekonom."

Nahlásit

-
7
+

"Obavy z vysoké inflace nezasahují jen Česko, podobná diskuze se vede i ve světě a má výrazný dopad na akciové trhy. Například očekávání růstu úrokových sazeb ve Spojených státech má neblahé dopady na technologické akcie, které jsou citlivé na změny výnosů u státních dluhopisů."

Pěkně to napsal profesor Kamil Janáček: "Postupem času se snižuje účinek úrokových sazeb jako základního nástroje centrálních bank. Poptávka po penězích a rychlost jejich oběhu postupně unikají vlivu měnové politiky centrálních bank Mimo jiné jakožto důsledek kvantitativního uvolňování, je efekt úrokových sazeb asymetrický: snížení má malý efekt na investice (zejména produktivní), zatímco zvýšení sazeb má disproporcionálně negativní vliv. I malé zvýšení úrokových sazeb by vedlo už k poměrně velké likvidaci špatných investic." (https://www.bawerk.eu/clanky/ recenze-knih/jsou-centralni-ba nky-za-zenitem-sve-slavy--rece nze.html).

Nahlásit

-
3
+

"I když je inflace vyšší, než se čekalo, většina ekonomů zdůrazňuje, že nejde o něco výjimečného, čím by se mělo strašit. „Po dlouhých 12 letech se opět začalo mluvit o strašáku vysokých cen, dokonce snad o hyperinflaci. Jestli se ovšem doslova nezblázníme, nekontrolovatelného růstu cen se bát nemusíme,“ píše v článku pro web Finmag.cz hlavní ekonom Platební instituce Roger Dominik Stroukal."

No, ono stačí bohatě i toto: https://www.bawerk.eu/clanky/texty-jinych-autoru/nemecke-inflacni-dane-a-narust-nakladu-na-zivobyti.html

"Mediánová nominální hrubá mzda na hodinu vzrostla o 1,59 % za rok mezi lety 1999 a 2017 podle dat socio-ekonomického panelu německého Institute for Economic Research. Pokud je HICP použito pro kalkulování reálných mezd, růst reálných mezd je pořád ještě kladný, ale jen velmi střídmě o 0,12 % ročně. Nicméně pokud použijeme alternativní inflační měření tak reálné mzdy klesly o 0,97 % ročně mezi lety 1999 a 2017. Mezi lety 2010 a 2017 průměrný roční růst reálných mezd byl dokonce - 2,17 %. To znamená, že mediánová mzda za hodinu v roce 2017 má hodnotu jen 83 % reálné kupní síly mediánové mzdy v roce 1998. V průměru tedy mohou lidé nakoupit méně za své vydělané mzdy, když je vzato do počtu více zboží než jen zboží každodenní spotřeby."

Nahlásit

-
21
+

Peníze, které z moci Úřadu mohou ztrácet hodnotu, hodnotu žádnou nemají.
Jen na to někteří občané ještě nepřišli.

Nahlásit

-
15
+