Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Diskuze: Záchrana světa podle Attenborougha. Skutečně stačí tak málo?

Přihlášení do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Pěkný, polemizující článek, který se snaží na problematiku nahlédnout z více úhlů. Přesto si některá tvrzení zaslouží upřesnění:
1) "Obnovitelné energie už jsou navíc cenově konkurenceschopné a třeba elektřina z větrných zdrojů vychází ve světovém průměru levněji než ta z fosilních paliv či atomových elektráren." Pravda, nicméně trik je skryt ve slovu průměr. Při příhodných podmínkách vyrábějí solární a větrné elektrárny tolik elektřiny, že je v současnosti často vykupována za zápornou cenu -> aby nedošlo k přetížení distribuční sítě. Tato skutečnost logicky tlačí uvedený průměr dolů. Jenže společnost potřebuje stabilní zdroje elektřiny, a proto jsou větrné a solární elektrárny zálohovány nejčastěji plynovými zdroji, které se spustí ve chvíli, kdy nejsou příhodné podmínky pro výrobu elektřiny ze slunce či větru. Pro správné porovnání nákladů na výrobu elektřiny dle jednotlivých zdrojů je tak nutné cenu výstavby a provozu záložních zdrojů prokalkulovat do nákladů na výrobu elektřiny ze slunce a větru.

2) "Když nahradíme maso lokálními rostlinami od farmářů, zapojíme-li tedy krátký dodavatelsko-odběratelský řetězec, zvýšíme tak také odolnost lokální ekonomiky vůči krizím." Nejsem si úplně jist, jak může dle výše uvedené věty dojít ke zvýšení odolnosti lokální ekonomiky vůči krizím. Globalizace je nejlepší ochranou proti krizím zapříčiněným přírodními vlivy, které hrají v zemědělství prim. Ty totiž běžně zasáhnou pouze určitou část planety a snížená produkce je tak vyvážena produkcí z jiných koutů světa. Pokud bychom odebírali suroviny striktně od lokálních zemědělců, tak běžně nastanou roky, kdy vůbec nebudou švestky apod.

3) "Jen mezi lety 2004 a 2017 bylo na Borneu vykáceno téměř šest milionů hektarů lesa. Většina právě kvůli pěstování palmy olejné." Zde je na místě připomenout, že razantní zvýšení produkce palmového oleje nebylo taženo poptávkou z potravinářství, nýbrž z průmyslu -> zavedení přimíchávání biopaliv. Tyto tropické pralesy tak padly na oltář zelené ideologie. Podobně dopadají všechny operace, které sledují ovlivnění pouze jednoho jednoduchého vztahu (např. spotřeba benzínu -> emise CO2), avšak nejsou s to domýšlet konsekvence, které svou akcí zapříčiní. Obávám se, aby obdobný osud nepotkal aktuálně protežovanou elektromobilitu.

Nahlásit
+37
+
-

Celé je to o jednoduchých věcech, na které stačí zdravý selský rozum:
nestavět svět na hlavu překotně do roku 2030 a neomezovat výdobytky lidské invence a snažit se vrátit o 100 nebo i více let zpátky. A hlavně, že každý dělá to, na co má podmínky a dotace, dary či příkazy a omezení to k lepšímu nezmění.
A proč to všechno? Protože celé lidstvo odjakživa žene kupředu snaha mít se „zítra“ líp než „dnes“.

Vezmu to od konce – rozvojový svět musí řešit to, co ho pálí nejvíc, musí si projít vývojem, jakým si prošly ty země, které se nyní označují za vyspělé. Může to jít rychleji, může něco přeskočit a měl by se poučit z chyb. Rozhodně ale bude řešit nemoci, hlad, války atp. a ne celosvětové klima, jako plýtvající a obézní vyspělý svět. (I když to spolu může souviset.)

Střílet se do nohy tím, že omezíme mezinárodní obchod a budeme dráž pěstovat plodiny a chovat zvířata lokálně, povede jen k dražšímu a méně kvalitnímu jídlu v důsledku omezení konkurence a k výpadkům produkce některých plodin a následně třebas i hladu. Nehledě na globální nepokoje a stěhování lidí do vyspělého světa, protože pokud jim zavřeme penězovody za jejich produkci (tedy ne dary, aby netrpěli hlady, ani dotace za to, že budou sedět s rukama za zády, nebo dělat zbytečné věci), z čeho jim poroste jejich životní úroveň? Musíme jít vpřed – výzkum, inovace a efektivita. Ne dotace za snižování efektivní výroby protože je náročná na půdu či energie. A jednou dozajista přijdeme na to, jak dopravit tu levnou elektřinu z větru z moří, ze slunce z pouští, z vody z hor či pobřeží a nejspíš i dalších nových zdrojů tam, kde dost nefouká, nesvítí, neteče nebo se nevlní a nyní jsou tam potřeba jaderné, plynové či uhelné zdroje.

A nakonec všechny ty navržené změny. Dle mého nejsou ve své podstatě špatné. Co je špatného na vzdělávání lidí, diverzifikaci zdrojů energie (a vlastně diverzifikaci čehokoli), snížení spotřeby masa (a obecně plýtvání jídlem), či zalesňování nejen v tropických oblastech se všemi pozitivy, které to přináší. Jen zkrátka není možné je celému světu vnutit za 10, 20 nebo 30 let. Je potřeba je vysvětlit, nechat zažít, aby je každý dělal sám, protože věří, že jsou správné. Aby se nedělo to, co u nás, že celá práce třídí odpad a pak přijde uklízečka a sesype to do jednoho pytle. Anebo naopak dělo to, že si člověk jeden den v týdnu to maso prostě nedá a vůbec nic hrozného se nestane.
A v globálním měřítku je to stále o nabídce a poptávce, o ceně vstupů a výstupů. Vyšší ceny vstupů znamenají jejich efektivnější využívání. Nabídka se přizpůsobuje poptávce. Pískem v tomto soukolí jsou různé daně, dary a dotace, které na základě rozhodnutí úředníků či politiků a ve jménu vyššího či dokonce celosvětového dobra přerozdělují a přikazují.

Nahlásit

+2
+
-

Navrhovat *plyn* jako řešení "přechodu od fosilních paliv", ukazuje na něčí ideologickou zdegenerovanost.
Stejně tak do skupiny bránění "přechodu od fosilních paliv" řadit "atomové lobisty". Uran je fosilní palivo? Ze kterých fosilií? Že by hvězdy?

Nahlásit

+11
+
-

A) Ta nová diskuze se mi nepozdává. To bude asi tím, že jsou to teď jen komentáře.
B) Kdo v blízské energetické budoucnosti nepočítá s výrazným zastoupením Jádra, toho neberu vážně. Tzv. obnovitelné zdroje jsou neefektivní a neekologické, zvláště pokud by měli mít dominatní roli
C) Soja apod. je daleko ekologicky náročnější než stádo krav.
D) Klíčem je depopulace třetího světa. Čehož lze dosáhnout buď větší prosperitou (Rule of Law a větší svoboda tj. tzv. kapitalismus) tam nebo menší tady - až si zrušíme prosperitu naši, třetí svět vymře. Redistribuce směrem k nim tu populační bublinu jen dočasně nafoukne jako to dělala poslední půl století.
Takže rychlým řešením je kolonizace na kterou nemáme prostředky ani vůli.
E) Až se začnou plány dle Attenborougha realizovat. Tj. mišmaš zeleno-rudých opatření, tak nepřižije ani kočka domácí, natož nějakej ohroženej druh - sežerem je.
F) S myšlenku, že homo sapines je nějaký "virus na planetě zemi", si pohrává spousta radikálů. Ono už to začlo s tím mýtem o 'vznešeném divochovi'. A depopulační plány jsou hojným tématem různých elitistických uskupení už od přelomu minulého století - různé eugenistické společnosti. Takže buďme opatrní, komu svěříme moc nad našimi životy.

Nahlásit

+9
+
-

Pěkný, polemizující článek, který se snaží na problematiku nahlédnout z více úhlů. Přesto si některá tvrzení zaslouží upřesnění:
1) "Obnovitelné energie už jsou navíc cenově konkurenceschopné a třeba elektřina z větrných zdrojů vychází ve světovém průměru levněji než ta z fosilních paliv či atomových elektráren." Pravda, nicméně trik je skryt ve slovu průměr. Při příhodných podmínkách vyrábějí solární a větrné elektrárny tolik elektřiny, že je v současnosti často vykupována za zápornou cenu -> aby nedošlo k přetížení distribuční sítě. Tato skutečnost logicky tlačí uvedený průměr dolů. Jenže společnost potřebuje stabilní zdroje elektřiny, a proto jsou větrné a solární elektrárny zálohovány nejčastěji plynovými zdroji, které se spustí ve chvíli, kdy nejsou příhodné podmínky pro výrobu elektřiny ze slunce či větru. Pro správné porovnání nákladů na výrobu elektřiny dle jednotlivých zdrojů je tak nutné cenu výstavby a provozu záložních zdrojů prokalkulovat do nákladů na výrobu elektřiny ze slunce a větru.

2) "Když nahradíme maso lokálními rostlinami od farmářů, zapojíme-li tedy krátký dodavatelsko-odběratelský řetězec, zvýšíme tak také odolnost lokální ekonomiky vůči krizím." Nejsem si úplně jist, jak může dle výše uvedené věty dojít ke zvýšení odolnosti lokální ekonomiky vůči krizím. Globalizace je nejlepší ochranou proti krizím zapříčiněným přírodními vlivy, které hrají v zemědělství prim. Ty totiž běžně zasáhnou pouze určitou část planety a snížená produkce je tak vyvážena produkcí z jiných koutů světa. Pokud bychom odebírali suroviny striktně od lokálních zemědělců, tak běžně nastanou roky, kdy vůbec nebudou švestky apod.

3) "Jen mezi lety 2004 a 2017 bylo na Borneu vykáceno téměř šest milionů hektarů lesa. Většina právě kvůli pěstování palmy olejné." Zde je na místě připomenout, že razantní zvýšení produkce palmového oleje nebylo taženo poptávkou z potravinářství, nýbrž z průmyslu -> zavedení přimíchávání biopaliv. Tyto tropické pralesy tak padly na oltář zelené ideologie. Podobně dopadají všechny operace, které sledují ovlivnění pouze jednoho jednoduchého vztahu (např. spotřeba benzínu -> emise CO2), avšak nejsou s to domýšlet konsekvence, které svou akcí zapříčiní. Obávám se, aby obdobný osud nepotkal aktuálně protežovanou elektromobilitu.

Nahlásit

+37
+
-

Attenborough je jen další z dlouhé řady samozvaných proroků a spasitelů, počínaje svatým Malthusem. Všichni tito katastrofisté se mýlili a protože vycházeli z mylných předpovědí, tak i jejich řešení musela a musí být logicky špatná.
Těší mně, že Natálka jim to tak docela nežere. Možná, že kritické myšlení ještě nezemřelo. Zajímalo by mě, zda zná Juliana Simona?

Nahlásit

+4
+
-