Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Diskuze: Zabili spoření. Parchanti! Kdo neutrácí, prodělá

Přihlášení do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

>>> "Spoření je zkrátka mrtvé."

V politických penězích samozřejmě ano. Politické peníze slouží primárně k oloupení občanů včetně krádeže jejich úspor. Není ovšem třeba spořit v politických penězích. Můžete spořit ve kovech či jiných komoditách a pokud přežije, tak i v kryptu. Prakticky v čemkoliv, na co nedosáhne stát. Čím více se lidé odpoutají od státních peněz, tím menší škody je postihnou. Politické peníze už vyčerpaly svůj potenciál. Záporné úroky a stále masivnější QE, jsou poslední zoufalé pokusy zachránit lupičský měnový monopol. Pokud se státy pokusí zrušit hotovost, tak lidé definitivně pochopí lupičskou podstatu politických peněz a začnou se masivně odklánět od fiatu a hledat alternativy.

Nahlásit
+191
+
-

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

Světový peněžní systém naštěstí nenastavuje nějakej Altman, ale děje se tak na platformě mezinárodních konferencí. Takže jestli nějakej Altman se současným systémem souhlasí, je úplně jedno. Ostatně nikdo Vás nenutí, abyste dobrodiní peněžního systému požíval. Klidně ty peníze přestaňte používat. :-)

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu
-54
+
-

Prodělá ten, kdo chodí do práce!

Nahlásit

+0
+
-

No a celé je to o tom, že když nějaké peníze předpokládají (a zpětně formují!) nějakou jednu podobu světa, kde se lidé chovají nějakým způsobem, tak si tím odřezáváte větve alternativního světa s alternativním chováním lidí (kde jsou třeba lidi šťastnější), a tudíž je dobré mít nějaké peníze, které mají nějaké univerzálnější vlastnosti.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

"Představa, že z pustiny vznikne ráj na zemi tak, že na tam přijde milion lidí s holým zadkem, jeden z nich se prohlásí za bankéře a každému půjčí 10 mega DesertCoinů vytvořených z ničeho na postavení domu.... je poněkud bizardní."

Já netvrdím, že vytvoření 10 mega DesrtCoinů vytvoří z pouště ráj. Tvrdím, že pokud si lidé žijící v poušti přejí vzájemně směňovat svoji produkci, pak jim to účetní peníze velmi usnadní. Produkovat a směňovat ale musí samozřejmě ti lidé, aby v poušti vytvořili ráj. Tam kde není lidská produkce není co směňovat a jakékoliv peníze tu absenci samy nevyřeší.

Když píšu o užitečnosti (jakýchkoliv) peněz, vždy předpokládám, že se budou používat v prostředí, kde je možné produkovat, směňovat a spotřebovávat. Vy se zřejmě domníváte, že taková prostředí již neexistují. :-)

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+0
+
-

>>> "Ale tohle přece nikde netvrdím."

Přesně to tvrdíte, jenom nejste dostatečně vybaven k tomu, abyste to pochopil. Vy pouze papouškujete něco, co jste si někde přečetl, aniž byste chápal souvislosti.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

"tak se ty 2 strany tržní směny potkají, ať vytisknete vagon nových peněz, nebo ne."

Otázka je jen kdy? :-) V prostředí účetních peněz stačí, aby kupující chtěl, i když nemá naspořeny peníze. prostředí rigidní peněžní zásoby musí kupující ZBYTEČNĚ ČEKAT až si naspoří on, nebo někdo jiný a ty peníze mu půjčí.

Takže vytvoření peněz bankou a jejich půjčení tomu, kdo chce koupit něco, pro co existují nevyužité provozní kapacity, rozhodně urychlí využití těchto nevyužitých kapacit. Život není nekonečný, abychom ho mohli promarnit ZBYTEČNÝM ČEKÁNÍM. To musí frčet, prachy se musí točit. :-)

"Představa, že z pustiny vznikne ráj na zemi tak, že na tam přijde milion lidí s holým zadkem, jeden z nich se prohlásí za bankéře a každému půjčí 10 mega DesertCoinů vytvořených z ničeho na postavení domu.... je poněkud bizardní."

Ale tohle přece nikde netvrdím. To je pouze Vaše absurdní interpretace, která zjevně odporuje současné existující prosperitě v prostředí účetních peněz. :-)

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

"Starosta by nemohl beztrestně někomu připsat na jeho účet dalších deset neexistujících bažantů. Při nejbližší transakci by se zjistilo, že takoví bažanti reálně neexistují...Bankéři nedělají nic jiného, než že připisují neexistující "bažanty" na něčí účty"

Čtete vůbec, co píšu, nebo tam jen vidíte, jen to, co tam chcete vidět? Nikde nepíšu, že starosta zaeviduje do knihy na jakémsi "majetkovém účtu" nějaké neexistující bažanty. Zaeviduje skutečnosti, že někdo někomu nějaké bažanty dodal, což mu potvrdí jak dodavatel tak nabyvatel. V těchto knihách se evidují proběhlé transakce mezi různými osobami eviduje se tok statků, nikoliv zásoby a vlastnictví statků). Neeviduje se zde, kdo má kolik bažantů nebo slepic.

Jinými slovy v účetních knihách bankéřů se neevidují samotné statky (jako se tomu děje např. v katastru nemovitostí). Evidují se zde vzájemné vztahy mezi konkrétními lidmi (obecněji ekonomickými subjekty). Když by chtěl bankéř vytvořit nějaké vztahy sám, tak nejspíše sežene lehce někoho, kdo bude na straně majitele pohledávky (peněž) ale velmi těžko sežene někoho, kdo bude chtít hrát roli toho dlužníka, toho, komu na základě dané evidence vznikne závazek. Ano, dokud bylo základem peněžního systému zlato, tak to šlo jednoduše, protože to v trezoru banky chybějící zlato se nemohlo nijak ozvat, že tam není. Pokud Vám ale banka na výpisu z účtu napíše, že jí nově dlužíte 1 mil. korun, aniž byste si je půjčil, tak to asi bez Vaší odezvy nezůstane. :-)

"Dnes politici/centrální bankéři bez zábran vydávají "účetní" poukázky na zboží, které reálně neexistuje a tím způsobují ty dva problémy popsané v mém předchozím komentáři."

Ano, určitá část účetních peněz trpí výše nastíněným "problémem". Stát může prostřednictvím bank vytvářet peníze stejně jako jakýkoliv jiný subjekt a ty použít na financování veřejných výdajů, zatímco soukromý subjekt využívá vytvořené peníze na soukromé účely. Chápu, že považujete stát a financování veřejných výdajů dluhem za zlo. Já jej považuji za nezbytné dobro. Zvláště v současné pandemii.

Vydávání nových peněz (poukázek na statky), které dosud neexistují, nepředstavuje nic jiného, než umožnění toho, aby za tyto peníze poptávané statky skutečně vznikly (pokud dosud neexistují). Tyto nové peníze tak do značné míry umožňují růst ekonomiky, růst produkce a spotřeby, růst životní úrovně... Aby bylo jasno, netvrdím, že postačí to samotné vytvoření těch peněz (slepice opravdu natisknout nejdou). Musí zde být ještě producenti, kteří za ty peníze něco vyprodukují. Ochota lidí a firem produkovat a vyprodukované prodávat za peníze je v docela velká. :-) K tomu přesně peníze slouží.

Samozřejmě, že tedy platí, že růst poptávky po bažantech, povede k růstu jejich ceny i k růstu jejich produkce a to se bude dít tak dlouho, dokud se poptávka a nabídka nedostanou do rovnováhy. Pokud se v rámci setrvačnosti vytvoří více bažantnic, než jich poptávka potřebuje, tak toto může způsobit následný pokles ceny, kterému půjde naproti nárůst spotřeby a tedy dojde k opětovnému vyrovnání poptávky a nabídky, avšak již na úplně nové úrovni (vyšší cena, větší produkce i spotřeba). Nebo pár nových nadbytečných bažantnic bude zrušeno, cena zůstane nahoře a rovnováha na trhu nastane po snížení nabídky. Toto jsou běžné tržní mechanismy. Proč by v tom měl být nějaký problém? Tohle přece nejsou žádné bubliny. To je volný trh.

"Problém vašich "účetních peněz" je v tom, že ve skutečnosti nejsou pouhou zúčtovací jednotkou, jak se nám právě snažíte namluvit. Kdyby tomu tak bylo, tak by nám stačila jedna velká účtárna."

Systém popisovaný na slepicích a bažantech byl jen maximálně schematicky zjednodušený model. Nicméně současný systém, kde místo starostovy účetní evidence, figurují bankovní účetní knihy ve finále funguje skutečně tak, že peníze jsou jen tou účetní jednotkou, kterou se oceňují směňované statky.

Zase uvedu příklad. Na počátku neexistují peníze a všichni směňují slepice za bažanty barterovým způsobem. Pak přijde bankéř a nabídne všem, že mohou začít používat peníze. Na začátku ale nikdo (ani bankéř) žádné peníze nemá. A tak si Franta půjčí 150 peněžních jednotek (budeme jim říkat koruny) a těmi penězi zaplatí Pepovi za bažanta. Franta tak dluží bankéři 150 korun a týchž 150 korun nyní vlastní Pepa. Zápis Frantova dluhu ve výši 150 korun a Pepova vlastnictví 150 korun vznikl na základě toho, že Pepa prodal Frantovi bažanta za 150 korun. Pokud by nedošlo k té transakci, Franta by stále vlastnil těch 150 korun a současně by je i bankéřovi dlužil. Nicméně protože je Franta utratil (a stále je bankéřovi dluží) tak musel Franta počkat, než mu z jeho kuřete vyroste slepice a tu pak prodat Pepovi za 150 korun. Franta tak získal zpět 150, které si půjčil a které dluží bankéři. Pepa, za to, že dříve dodal Frantovi bažanta dostal později od Franty slepici (tento v čase rozložený barter umožnily ty bankéřem společně s Frantou vytvořené peníze). Franta následně vrátil bankéři oněch 150 korun, které u bankéře zase zanikly. Kruh se uzavřel.

Shrnuto podtrženo. Na začátku měl Pepa bažanta a Franta kuře. Pak vznikly peníze, aby mohl Franta získat od Pepy bažanta. Pak musel Franta vykrmit kuře, aby mohli získat peníze za slepici. Jakmile Franta získal peníze, použil je na splacení dluhu a peníze zase zanikly. Opět nikdo (ani bankéř) nemá žádné peníze. Peníze zase vzniknou v okamžiku, kdy je někdo bude potřebovat k nákupu. A zaniknou, jakmile ten nákup bude "zkompletován" komoditním plněním prodávajícímu a splacením počátečního dluhu. V období mezi vznikem peněz a jejich splacením, pak mohou peníze obíhat mezi dalšímu účastníky trhu a tím dokumentovat veškeré další transakce, které proběhnou do okamžiku splacení dluhu a zániku těch peněz. Co je na tomto jednoduchém systému špatného?

BTC nejsou peníze. Je to virtuální komodita, kterou lze prodat nebo koupit za skutečné peníze. BTC sice také dokumentuje transakce, ale chybí zde klíčové atributy.

Nesnadnost vzniku. BTC vzniká velmi těžce.
Omezenost objemu. BTC bude vznikat těžce a jen do předem daného omezeného množství.
Absence vztahu k druhému subjektu. BTC dokumentuje pouze vlastnictví peněz (jako katastr nemovitostí eviduje vlastnictví nemovitostí), nikoliv vztahy mezi ekonomickými subjekty.

Účetní peníze naproti tomu vznikají snadno.
Jejich tvorba je sice omezená ale nikterak rigidně.
V rámci vzniku účetních peněz vzniká současně i závazek toho, kdo je vytvořil společně s bankou (dlužník) v budoucnu produkovat navíc tak, aby byl dlužník schopen svůj dluh splatit.

"Konečné množství BTC jednotek zajišťuje, že nikdo nemůže nikomu připsat neexistující "bažanty"."

To nelze ani v prostředí účetních peněz. :-)

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Pokud budou:
A) Volné produkční kapacity
B) Lidi po té produkci budou toužit
C) Budou mít co REÁLNÉHO nabídnout jako protihodnotu (plody své práce, případně půjčka od lidí, kteří si přáli spotřebu plodů své práce odložit)

... tak se ty 2 strany tržní směny potkají, ať vytisknete vagon nových peněz, nebo ne.
Vytištění peněz vám jen dá iluzi, že na to všechno máte (včetně množstevně omezených pozemků, písku, atd...).

Představa, že z pustiny vznikne ráj na zemi tak, že na tam přijde milion lidí s holým zadkem, jeden z nich se prohlásí za bankéře a každému půjčí 10 mega DesertCoinů vytvořených z ničeho na postavení domu.... je poněkud bizardní.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

"Jasně, hypotéky se používají výhradně na pořízení NOVÉ nemovitosti a ne z většiny na staré, na šroubování cen starých :-) Fakt?"

Můžete mi v mém příspěvku najít pasáž, kde píši, že hypotéky se používají VÝHRADNĚ na pořízení nové nemovitosti? :-) Asi nemůžete, protože tam nic takového nepíšu.

Stejně tak nikde nepíši, že se vznikem nových peněz VŽDY vznikají i nové statky. Nevznikají, a to právě když dochází k nákupu starších věcí na dluh. A zde samozřejmě k žádnému vyčerpání produkčních kapacit dojít nemůže, takže pohyby cen již starých statků jsou výrazem výhradně poměrů panujících mezi poptávkou a nabídkou. Máte něco proti tržním cenám, které odráží nabídku a poptávku?

Pokud dochází písek, trh ho nahradí něčím jiným, nebo najde nové zdroje. Proč z toho děláte monetární problém? :-)

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+0
+
-

"Jde o to, že na trhu spolu s hypotékou nevzniknou žádné nové stavební kapacity, žádné nové cihly, nepřibudou žádní noví řemeslníci."

A na to jste přišel jak? Když dostanete jako producent více zakázek, tak jen rozhodíte rukama a řeknete nemám na to lidi, takže to nebudu dělat, nebo ty lidi prostě seženete? V nejhorším pak přece pouze oddálíte termín dodání.

To, že se přesně nekryje vznik nového produktu se vznikem nových peněz, je přece přirozené. Navíc zrovna u těch hypoték na stavbu domu dochází zpravidla k čerpání po jednotlivých etapách stavby, takže v okamžiku, kdy už je něco postaveno (nebo bude postaveno v dohledné době).

Souhlasím samozřejmě s tím, že v okamžiku, kdy nejsou volné produkční kapacity, jednoduše stoupnou ceny poptávaného statku. To je ale přesně to, jak se trh přizpůsobuje poměrům v daném odvětví. Poptávka převyšuje nabídku (vyčerpány produkční kapacity) = růst cen a investice do nových produkčních kapacit = růst ekonomiky. Co se Vám na tom vlastně nelíbí?

Pokud by bylo možné nakupovat pouze za úspory, pak by sice možná(!) byly dostatečné kapacity, nerostly by tedy ceny. Avšak vše by bylo tak nějak pomalé a ekonomická aktivita lidí by byla podle mne zcela zbytečně omezována nemožností financovat nákupy (čehokoliv) na dluh. Taková ekonomika by byla těžkopádná. Podle mě je lepší ekonomika dynamická, i když poptávka pak neodpovídá nabídce. Od toho ta ekonomika je, aby se vývoji poptávky přizpůsobovala. Aby dynamicky mohla růst. Samotná pružnost peněz to nezajistí. Ale umožní to.

Když si stát půjčí od bank, tak v ekonomice přibydou nové peníze avšak společně s nimi i např. dálnice, kterou stát za ty peníze postavil. Takže i zde může platit ve značné míře, že společně s novými penězi se v ekonomice objeví i nové statky. V současnosti je takovým "statkem" financovaným státem novými penězi to, že ekonomika nezkolabuje.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Protože vymýšlíte takovéhle konstrukce, jak by to šlo.
Tak nám to ukažte v praxi, je to otázka na pár hodin studia a práce.
Můj šálek čaje je štosování satů :-)

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Proč já? To je přece Váš šálek čaje. :-)

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Výmarská republika nehrozí. :-) To nastalo v úplně jiném prostředí a za úplně jiných podmínek a z úplně jiných příčin. :-)

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+0
+
-

Tak jistě lze vymyslet všelico. Ale je to zbytečné. Banky mohou nemovitost prodat s z výtěžku hypotéku splatit, zbytek, hypotéky pak budou splácet dlužníci, nebo se banky mohou dohodnout na prodloužení hypotéky, takže nakonec ji doplatí až potomci dlužníka a když nebudou potomci, tak je bude splácet stát, jako vlastník, kterému ty nemovitosti připadnou, nebo hypotéčním dlužníkem bude zůstavitelem určený dědic, pokud dědictví přijme. Neexistuje důvod, proč by pád cen nemovitostí nebo růst úrokových sazeb musel být nějakým totálním průšvihem. K žádnému znehodnocování peněz ve prospěch dlužníků není nutné.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Ne, zjevně nechápete, jako obvykle. :-)

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Pořád lepší tragikomik, než fanatický primitiv, jakým jste Vy. :-)

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+0
+
-

Na tom kolik je BTC přece vůbec nezáleží. To je jako tvrdit, že nic nemůže být těžší než, 1000 kg, protože počet kg je omezený na 100. :-) BTC je taky přece považována za jednotku ceny. Nejde o to, zda to za danou cenu půjde koupit. Nepůjde, ale to přece neznamená, že něco nemůže mít vyšší cenu, než 21 mil. BTC. Toto krásně ilustruje jak omezující je koncept komoditních peněz, či používání komodity jako prostředku směny.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

To, že existuje jen 21 mil. BTC neznamená, že něco nemůže mít větší hodnotu přece. To je jak napsat, že něco nemůže mít větší cenu vyjádřenou množstvím zlata, než kolik je na světě zlata. Jistě že může. :-)

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

A pak si spořte na důchod!!!!!!!!!!!!!!!

Nahlásit

+3
+
-

konkrétně tragikomik :-)

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Ještě k té hypotéce. Nejde přece o to, že někdy za rok, za dva, za pět vznikne nějaká nemovitost. Jde o to, že na trhu spolu s hypotékou nevzniknou žádné nové stavební kapacity, žádné nové cihly, nepřibudou žádní noví řemeslníci. Výsledkem hypotéky tedy bude, že stoupnou ceny ve chvíli, kdy začne být čerpána a výsledná nemovitost v budoucnosti na tom nic nezmění.

Jsou i jiné příklady. Například když stát vydá dluhopisy, které skončí v centrální bance, aby měl na zvýšení platů státních zaměstnanců. Ti přijdou s těmi novými penězi na trh, na kterém nic nepřibylo. Takto je to zřejmější, ale hypotéka je stejný princip. To, že se nové peníze nazvou hypotéka, na tom nic nemění.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Jen do toho :-)

https://www.google.com/search?client=safari&rls=en&q=how+to+make+nft&ie=UTF-8&oe=UTF-8

https://www.google.com/search?client=safari&rls=en&q=how+to+make+your+own+crypto+coin&ie=UTF-8&oe=UTF-8

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Iste, a kto sa narodí na pozemku vo vlastníctve takej korporácie, tak buď "dobrovoľne" prijme ponúkanú "korporátnu zmluvu" (ekvivalent "spoločenskej zmluvy") alebo šupito presto odpáli na hranicu pozemku, kde ho budú čakať susedia s podobnými zmluvami pripravenými na podpis...

Ono aj dnes si človek môže "dobrovoľne" vybrať, či zákony prijme, odpáli preč alebo bude bojovať, so všetkými následkami z toho vyplývajúcimi.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Ale někdo "moudrý" s tím asi nesouhlasí a "ví" že bitcoinů bude daleko více.
Nějaký odborník :-)

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Trefné!

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jasně, hypotéky se používají výhradně na pořízení NOVÉ nemovitosti a ne z většiny na staré, na šroubování cen starých :-) Fakt?
A stavebních parcel je neomezeně, líhnou se s každou udělenou hypotékou (proto rozhodně není každý vrchol nemovitostní bubliny doprovázen padáním rekordů nejvyšších mrakodrapů).
A když Lojzovi dají hypotéku, tak Anička s Pepíčkem si řeknou: "Pojďme do stodoly na seno, uděláme si malého zedníka".
A vůbec nikdo neřeší, že písek vhodný pro stavební účely globálně dochází (jako že fakt ano)! Všichni si řeknou: v pohodě, banky nám natisknou nový, vůbec se neobáváme, že vytváření nových a nových hypoték ze vzduchu povede k růstu cen písku.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

https://www.facebook.com/photo/?fbid=159707999312167

Nahlásit

+3
+
-

>>> "Když mi darujete slepici a starosta zapíše do knihy, že jsem od Vás dostal slepici a já Vám za týden přinesu uloveného bažanta a starosta zapíše do knihy, že jste ode mě dostal bažanta, tak jak to pokřiví ekonomické vztahy? Účetní peníze nejsou nic jiného, než pasívní zápisy o tom, kdo komu za kolik co poskytl."

To samozřejmě není pravda. Starosta by nemohl beztrestně někomu připsat na jeho účet dalších deset neexistujících bažantů. Při nejbližší transakci by se zjistilo, že takoví bažanti reálně neexistují a všichni ve vsi by pochopili, že takovýto zúčtovací systém je naprosto špatný. Teď jste nechtěně sám odhalil základní vadu vašich tzv. "účetních peněz" :-D Bankéři nedělají nic jiného, než že připisují neexistující "bažanty" na něčí účty. Dříve to dělali tak, že vydávali více potvrzenek na zlato, než měli reálného zlata. Jenže to se dříve nebo později provalilo. Dříve nebo později někde chybělo reálné zlato stejně, jako by chyběli virtuální bažanti vašemu starostovi. Z toho důvodu politici nakonec zrušili jakoukoliv vazbu peněz na zlato, aby zamaskovali největší podvod v dějinách lidstva. Dnes politici/centrální bankéři bez zábran vydávají "účetní" poukázky na zboží, které reálně neexistuje a tím způsobují ty dva problémy popsané v mém předchozím komentáři. Třeba to lépe pochopíte na vašich bažantech.

Pokud na trhu existuje 10 reálných bažantů a stát vydá ke stávajícím 10 "účetním" poukázkám nové poukázky na dalších 10 bažantů, tak se stanou dvě věci.
1. stoupne poptávka po bažantech, ale nikoliv nabídka, takže vzroste cena bažanta na dvojnásobek.
2. nárůst poptávky po bažantech vyvolá investice do bažantnic. V důsledku úvěrů založených na nových penězích a v důsledku netržně nízkých úroků začne stavět bažantnice kde kdo. Výsledkem bude nabídka bažantů přesahující reálnou poptávku. Část bažantnic zkrachuje se všemi negativními důsledky nebo bude zachráněna státem se všemi negativními důsledky. Následně zkrachují přebytečné firmy dodávající bažantnice, bažantí násadu atd. Po nějaké době takové malinvestice zákonitě vyvolají krizi (Bažanti jsou příklad, týká se to asi každého oboru podnikání a ekonomiky jako celku.)

Příčinou uvedeného je skutečnost, že na státem brutálně zdeformovaném trhu investoři už nemají záchytný bod, který by jim umožnil vyhodnotit reálnou návratnost investice. Mají jenom téměř nekonečné množství peněz za nízké úroky . Proto dnes například rostou ceny akcií stagnujících a ztrátových společností a podobně. Nafukuje se další bublina. Navíc se zdá, že cyklus
nové peníze => hrozící krize => obrana ještě větším QE =>ještě větší bublina a hrozba ještě větší krize atd. se stále zrychluje. Weimar nebo Zimbabwe se blíží.

Problém vašich "účetních peněz" je v tom, že ve skutečnosti nejsou pouhou zúčtovací jednotkou, jak se nám právě snažíte namluvit. Kdyby tomu tak bylo, tak by nám stačila jedna velká účtárna. Jenže účtárna nevydává nové peníze ani svévolně nereguluje úrokové sazby. Paradoxně se jako nejlepší účetní peníze jeví bitcoin :D na který tu trvale dštíte oheň a síru. Konečné množství BTC jednotek zajišťuje, že nikdo nemůže nikomu připsat neexistující "bažanty".

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Tak jestli za svůj investiční úspěch považujete překonání oficiální inflace 1% z posledních let, tak to už vše chápu, a nepotřebuji vědět víc. Děkuji.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+0
+
-

Myslím že ne, Time, těch bude jen 21 milionů, a Bitcoiny se fakt nenatisknou...

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

"Jaké je procento nesplácených hypoték?"

To má zmysel riešiť až keď skončia rôzne kurzarbeity, príspevky firmám a odklady splátok úverov. Zatiaľ je to číslo skreslené...

"Nicméně samozřejmě, že v budoucnu problémy nastat mohou a odnesou je samozřejmě ti, co své finanční síly přecenili a s nimi i banky. Zodpovědní lidé se poklesu cen nemovitostí ani růstu úrokových sazeb bát nemusí. Spíše oba tyto jevy uvítají. :-)"

Lenže počet nezodpovedných je už príliš veľký. Priemerná splátka hypotéky v ČR je tuším 43% príjmu. Mnoho ľudí pracuje na pozíciach, ktoré za pár rokov už nemusia existovať. Po zmene zamestnania a rekvalifikácii sa môže ich príjem výrazne znížiť. Tento proces je brzdený rôznymi dotáciami a reguláciami, ktoré konzervujú súčasný stav. Dlžníkov, ktorý majú istý stabilný príjem na 30 rokov je minimum.

Takže štát bude vymýšľať rôzne triky aby sa tie hypotéky naďalej splácali: znehodnocovanie meny, odklad splátok, predlžovanie splátok, odpustenie časti dlhu, atď. Nezodpovednosť bude odmeňovaná a zodpovednosť trestaná.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-
Zobrazit další