Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Zabili spoření. Parchanti! Kdo neutrácí, prodělá

Dominik Stroukal | 11. 3. 2021 | Celkem 71 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Josef Fraj | 11. 3. 2021 07:31

>>> "Spoření je zkrátka mrtvé."

V politických penězích samozřejmě ano. Politické peníze slouží primárně k oloupení občanů včetně krádeže jejich úspor. Není ovšem třeba spořit v politických penězích. Můžete spořit ve kovech či jiných komoditách a pokud přežije, tak i v kryptu. Prakticky v čemkoliv, na co nedosáhne stát. Čím více se lidé odpoutají od státních peněz, tím menší škody je postihnou. Politické peníze už vyčerpaly svůj potenciál. Záporné úroky a stále masivnější QE, jsou poslední zoufalé pokusy zachránit lupičský měnový monopol. Pokud se státy pokusí zrušit hotovost, tak lidé definitivně pochopí lupičskou podstatu politických peněz a začnou se masivně odklánět od fiatu a hledat alternativy.

+181
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 11. 3. 2021 14:19

Světový peněžní systém naštěstí nenastavuje nějakej Altman, ale děje se tak na platformě mezinárodních konferencí. Takže jestli nějakej Altman se současným systémem souhlasí, je úplně jedno. Ostatně nikdo Vás nenutí, abyste dobrodiní peněžního systému požíval. Klidně ty peníze přestaňte používat. :-)

-52
+
-

Všech 71 komentářů v diskuzi.

Tomáš Marný | 14. 3. 2021 23:36

A pak si spořte na důchod!!!!!!!!!!!!!!!

Nahlásit

+1
+
-

Jan Altman | 13. 3. 2021 12:34

https://www.facebook.com/photo/?fbid=159707999312167

Nahlásit

+3
+
-

Josef Fraj | 12. 3. 2021 09:08

NĚCO MÁLO NA TÉMA EKONOMIKA RICHARDA LYSENKA FULDA.

O něco níže píše: "Účetní (ani jiné) peníze samy o sobě oloupit nikoho nemohou. Peníze (resp. jejich příjem) Vás mohou pouze obohatit. :-) Pokud někdo drží peníze a neinvestuje, pak je to jeho problém, že nechává inflaci, aby znehodnotila jeho peníze. Inflace trestá pasivitu a odměňuje aktivitu. A tak to má ve zdravé (a dravé) ekonomice být."

Sice už to tu bylo řečeno vícekrát, ale pro případ, že tu je někdo nový s tendencí věřit Fuldovým bludům to zopakuji. Jistě politické peníze samy o sobě nemohou nikoho oloupit, stejně jak škrabka na brambory sama brambory neoškrábe. Obojí jsou nástroje. Současné politické peníze jsou nástroj oligarchů, nebo chcete-li vládnoucích elit, k přesunu bohatství vytvořeného občany do vlastních kapes. Není lepší byznys, než si vyrábět z ničeho peníze, které jsou ostatní pod hrozbou násilí nuceni přijímat. Proto se ho oligarchové nikdy dobrovolně nevzdají. Takto vyráběné peníze, (a není jich málo https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/12/Agregaty-m1-m2-m3.png) škodí dvěma hlavními způsoby:

1. Tím, že vyrobíte nové peníze, jedno jakým způsobem, tak žádné zboží na trhu nepřibude. Pokud vznikne rozpor mezi objemem zboží v penězích a objemem peněz, tak trh udělá to, co je jeho smyslem, tedy rozdíl mezi objemy vyrovná. A to lze v danou chvíli jenom tak, že se zvednou ceny zboží. Všichni, kromě příjemců nově vyrobených peněz na to doplatí snížením hodnoty jejich úspor, mezd, platů a podobně. Říká se tomu inflační daň a nejsou to ona mýtická 2%, o kterých mluví centrální bankéři. Ve zdravé ekonomice dochází v důsledku technického pokroku a růstu produktivity k poklesu cen většiny zboží (případně ke zlepšení poměru užitek/cena). Odhaduje se to průměrně na 4-6% ročně. Inflační daň tak eliminuje přínosy pokroku a ještě k tomu přidává ta 2%. Ročně tak oligarchové okradou občany o cca 6 až 8%. O to si koupí běžný občan méně za svoje úspory nebo plat v dané chvíli.

2. Druhým, sice méně viditelným, ale o to větším malérem je, že nově vyrobené peníze deformují ekonomické ukazatele, které jsou ve zdravé ekonomice přirozeně generovány trhem. Obrovské množství nově vytvářených peněz, centrálními bankéři subjektivně manipulované úrokové míry zcela odtržené od tržní úrokové míry a další podobné manipulace dramaticky ztěžují rozhodování o smysluplných investicích a v důsledku toho dochází k mnoha chybnými investicím, což dříve či později přivodí krizi. Krize nejsou způsobeny trhem jako takovým, trh je také jenom nástroj, ale téměř vždy deformacemi trhu státním regulacemi.

Dalo by se to rozebrat mnohem podrobněji, ale k to mu slouží už jiné texty. Nicméně pokud jsou nějaké dotazy....

P.S. Ještě poznámku na okraj. Pan Fuld si často odporuje. Vzhledem k tomu, že nebyl obdařen logickým uvažováním, to není překvapivé. Dole například píše: "Inflace trestá pasivitu a odměňuje aktivitu. A tak to má ve zdravé (a dravé) ekonomice být." V jiném svém komentáři mně ale den dva zpět mně ale vysvětluje, že inflaci potřebujeme proto, aby výroba mohla narůstat bez růstu produktivity, což je naprosto pasivní přístup, konzervace starého, zpomalení pokroku a růstu životní úrovně. Příspěvky pana Fulda jsou všeobecně názornou školou logických faulů.

Pokud jste oligarcha s máte k dispozici téměř nekonečný proud peněz s úroky kolem nuly, tak nemáte žádný důvod k aktivnímu podnikání. Pokud se náhodou dostanete do potíží, tak si prostě půjčíte další peníze za nula nebo si necháte odhlasovat dotace od státu. Naopak, inovacemi, racionalizací a podobně byste jenom riskoval a k tomu v ekonomice pana Fulda není žádný důvod. Podobně když jste bankéř, můžete půjčit komukoliv na cokoliv. Když to vyjde tak si rozdělíte zisk a tučné odměny, když to nevyjde, tak vám stát zalepí ztrátu a vy si vyplatíte tučné odměny, protože jste přeci skončili v černých číslech. Prostě žádný problém.

Problém máte, pokud jste běžný občan s mediánovým příjmem, chodíte do práce a snažíte si ušetřit na důchod a třeba slušnou školu pro děti. V takovém případě jste brutálně okrádán. Nemáte už totiž sílu, znalosti a čas zabývat se akciemi, fondy, burzami, cenami kovů a podobně a většinou nemáte ani dostatečný kapitál, aby to mělo smysl. Často máte spíš dluhy, které pan Fuld tak doporučuje. Když vám pan Fuld v takové situaci říká, že vás "inflace nutí být aktivní", tak se vám jenom otevřeně vysmívá.

Nahlásit

+31
+
-

Richard Fuld | 12. 3. 2021 18:56 | reakce na Josef Fraj - 12. 3. 2021 09:08

Vaše politické napůl konspirační a napůl komančské bláboly o tom, jak peníze slouží bohatým a vládě k přesunům bohatství od chudých k bohatým, nemá cenu komentovat. Každý si udělá obrázek sám.

"1. Tím, že vyrobíte nové peníze, jedno jakým způsobem, tak žádné zboží na trhu nepřibude."

Tak jistě, když si vezmete hypotéku na nový dům nebo byt, tak při tom vzniknou nové peníze, které si stavitel nacpe do kapsy, ale tu nemovitost Vám už nepostaví. :-)

"2. Druhým, sice méně viditelným, ale o to větším malérem je, že nově vyrobené peníze deformují ekonomické ukazatele, které jsou ve zdravé ekonomice přirozeně generovány trhem."

Když mi darujete slepici a starosta zapíše do knihy, že jsem od Vás dostal slepici a já Vám za týden přinesu uloveného bažanta a starosta zapíše do knihy, že jste ode mě dostal bažanta, tak jak to pokřiví ekonomické vztahy? Účetní peníze nejsou nic jiného, než pasívní zápisy o tom, kdo komu za kolik co poskytl. Rozdíl je pouze v tom, že se do knihy nezapisují slepice a bažanti. Zapisují se tam ceny v penězích, za které proběhly dané transakce. Kdo by více jiným dodával, než od jiných odebíral, tomu by se ve starostově knize hromadily "komoditní pohledávky" za ostatními, zatímco ostatní by tam měli měli zaneseny závazky vůči těm, co zase více dodávali, než odebírali. To samé se děje v bankách, jen ty zápisy jsou v penězích. Jak tento systém může nějak negativně deformovat chod takové ekonomiky, když tento systém pouze pasivně zaznamenává, co se v ekonomice děje?

Co se týče mého údajného protiřečení si. Zase jste to zkomolil. Píšu, že účetní peníze, které umožňují i inflaci (nikoliv inflace samotná) umožňuje růst ekonomiky, nejen díky růstu produktivity (vyrobení více produkce za stejné náklady), ale NAVÍC také umožňuje růst ekonomiky, kdy roste pouze produkce (vyrobí se toho více za adekvátně větší náklady), protože systém účetních peněz umožňuje, aby růst produkce doprovázel komplementární růst objemu peněz (kupní síly poptávky). Jinými slovy nepsal jsem to co Vy, že účetní peníze umožňují pouze růst ekonomiky ale znemožňují růst produktivity. To nestojí tak, že buď bude růst produkce nebo růst produktivity. Účetní peníze umožňují růst produkce (bez růstu produktivity) a současně umožňují také růst produkce z důvodu růstu produktivity. V tom se liší účetní peníze od peněz, nebo prostředků směny s rigidní zásobou.

Pokud jde o sanování ztrát bank státními penězi, pak jistě víte, že jsem jeho odpůrcem. Navíc, pokud se nepletu, tak se peníze vynaložené na záchranu bank státům vrátily. Škoda jen, že nezachránili i Lehman Brothers. Svět si mohl ušetřit spousty mrzutostí.

Pane Fraji, nelžete. Nikomu jsem nikdy nedoporučoval, aby se zadlužoval. Jen tvrdím, že pokud se zadlužíte, pak jste ekonomicky aktivní a za tuto svou aktivitu můžete být odměněn nebo potrestán. Jako trestuhodnou ekonomickou pasivitu pak vidím v držení úspor v podobě peněz. O svůj majetek by se prostě měl každý svědomitě starat, stejně jako usiluje o jeho získání, čímž starost o majetek nekončí ale začíná. Navíc o správu majetku se Vám mohou postarat subjekty, které tyto služby nabízí. Nějaká základní osobní aktivní správa majetku pak nemusí zabrat mnoho času a úsilí.

Vy si stěžujete na to, že by se lidi příliš zatěžuje starat o správu svého majetku? Ještě jsem Vás tady ale neviděl kritizovat představy zdejších anarchokapitalistů, kteří si myslí, že byste se měl starat prakticky denně velmi pečlivě o další tisíce jednotlivých drobností, na které byste měl dnes a denně uzavírat smlouvy s jednotlivými majiteli a poskytovateli všeho možného. Podle nich by mělo být vše na individuální smluvní bázi, takže všechny ty věci, které dnes upravují zákony, byste si musel smluvně sjednávat s každým individuálně. Právě takovéto prostředí by každého naprosto neúměrně zatěžovalo tak, že by neměl čas na mnoho mnohem zásadnějších záležitostí, než je pouhá správa vlastního majetku. Takže v tomto ohledu Váš postoj k dané věci tedy moc nechápu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-8
+
-

Josef Fraj | 14. 3. 2021 12:17 | reakce na Richard Fuld - 12. 3. 2021 18:56

Ještě k té hypotéce. Nejde přece o to, že někdy za rok, za dva, za pět vznikne nějaká nemovitost. Jde o to, že na trhu spolu s hypotékou nevzniknou žádné nové stavební kapacity, žádné nové cihly, nepřibudou žádní noví řemeslníci. Výsledkem hypotéky tedy bude, že stoupnou ceny ve chvíli, kdy začne být čerpána a výsledná nemovitost v budoucnosti na tom nic nezmění.

Jsou i jiné příklady. Například když stát vydá dluhopisy, které skončí v centrální bance, aby měl na zvýšení platů státních zaměstnanců. Ti přijdou s těmi novými penězi na trh, na kterém nic nepřibylo. Takto je to zřejmější, ale hypotéka je stejný princip. To, že se nové peníze nazvou hypotéka, na tom nic nemění.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 15. 3. 2021 12:02 | reakce na Josef Fraj - 14. 3. 2021 12:17

"Jde o to, že na trhu spolu s hypotékou nevzniknou žádné nové stavební kapacity, žádné nové cihly, nepřibudou žádní noví řemeslníci."

A na to jste přišel jak? Když dostanete jako producent více zakázek, tak jen rozhodíte rukama a řeknete nemám na to lidi, takže to nebudu dělat, nebo ty lidi prostě seženete? V nejhorším pak přece pouze oddálíte termín dodání.

To, že se přesně nekryje vznik nového produktu se vznikem nových peněz, je přece přirozené. Navíc zrovna u těch hypoték na stavbu domu dochází zpravidla k čerpání po jednotlivých etapách stavby, takže v okamžiku, kdy už je něco postaveno (nebo bude postaveno v dohledné době).

Souhlasím samozřejmě s tím, že v okamžiku, kdy nejsou volné produkční kapacity, jednoduše stoupnou ceny poptávaného statku. To je ale přesně to, jak se trh přizpůsobuje poměrům v daném odvětví. Poptávka převyšuje nabídku (vyčerpány produkční kapacity) = růst cen a investice do nových produkčních kapacit = růst ekonomiky. Co se Vám na tom vlastně nelíbí?

Pokud by bylo možné nakupovat pouze za úspory, pak by sice možná(!) byly dostatečné kapacity, nerostly by tedy ceny. Avšak vše by bylo tak nějak pomalé a ekonomická aktivita lidí by byla podle mne zcela zbytečně omezována nemožností financovat nákupy (čehokoliv) na dluh. Taková ekonomika by byla těžkopádná. Podle mě je lepší ekonomika dynamická, i když poptávka pak neodpovídá nabídce. Od toho ta ekonomika je, aby se vývoji poptávky přizpůsobovala. Aby dynamicky mohla růst. Samotná pružnost peněz to nezajistí. Ale umožní to.

Když si stát půjčí od bank, tak v ekonomice přibydou nové peníze avšak společně s nimi i např. dálnice, kterou stát za ty peníze postavil. Takže i zde může platit ve značné míře, že společně s novými penězi se v ekonomice objeví i nové statky. V současnosti je takovým "statkem" financovaným státem novými penězi to, že ekonomika nezkolabuje.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 15. 3. 2021 14:21 | reakce na Richard Fuld - 15. 3. 2021 12:02

Pokud budou:
A) Volné produkční kapacity
B) Lidi po té produkci budou toužit
C) Budou mít co REÁLNÉHO nabídnout jako protihodnotu (plody své práce, případně půjčka od lidí, kteří si přáli spotřebu plodů své práce odložit)

... tak se ty 2 strany tržní směny potkají, ať vytisknete vagon nových peněz, nebo ne.
Vytištění peněz vám jen dá iluzi, že na to všechno máte (včetně množstevně omezených pozemků, písku, atd...).

Představa, že z pustiny vznikne ráj na zemi tak, že na tam přijde milion lidí s holým zadkem, jeden z nich se prohlásí za bankéře a každému půjčí 10 mega DesertCoinů vytvořených z ničeho na postavení domu.... je poněkud bizardní.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 15. 3. 2021 14:44 | reakce na Jan Altman - 15. 3. 2021 14:21

"tak se ty 2 strany tržní směny potkají, ať vytisknete vagon nových peněz, nebo ne."

Otázka je jen kdy? :-) V prostředí účetních peněz stačí, aby kupující chtěl, i když nemá naspořeny peníze. prostředí rigidní peněžní zásoby musí kupující ZBYTEČNĚ ČEKAT až si naspoří on, nebo někdo jiný a ty peníze mu půjčí.

Takže vytvoření peněz bankou a jejich půjčení tomu, kdo chce koupit něco, pro co existují nevyužité provozní kapacity, rozhodně urychlí využití těchto nevyužitých kapacit. Život není nekonečný, abychom ho mohli promarnit ZBYTEČNÝM ČEKÁNÍM. To musí frčet, prachy se musí točit. :-)

"Představa, že z pustiny vznikne ráj na zemi tak, že na tam přijde milion lidí s holým zadkem, jeden z nich se prohlásí za bankéře a každému půjčí 10 mega DesertCoinů vytvořených z ničeho na postavení domu.... je poněkud bizardní."

Ale tohle přece nikde netvrdím. To je pouze Vaše absurdní interpretace, která zjevně odporuje současné existující prosperitě v prostředí účetních peněz. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Josef Fraj | 15. 3. 2021 18:25 | reakce na Richard Fuld - 15. 3. 2021 14:44

>>> "Ale tohle přece nikde netvrdím."

Přesně to tvrdíte, jenom nejste dostatečně vybaven k tomu, abyste to pochopil. Vy pouze papouškujete něco, co jste si někde přečetl, aniž byste chápal souvislosti.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 16. 3. 2021 14:57 | reakce na Josef Fraj - 15. 3. 2021 18:25

"Představa, že z pustiny vznikne ráj na zemi tak, že na tam přijde milion lidí s holým zadkem, jeden z nich se prohlásí za bankéře a každému půjčí 10 mega DesertCoinů vytvořených z ničeho na postavení domu.... je poněkud bizardní."

Já netvrdím, že vytvoření 10 mega DesrtCoinů vytvoří z pouště ráj. Tvrdím, že pokud si lidé žijící v poušti přejí vzájemně směňovat svoji produkci, pak jim to účetní peníze velmi usnadní. Produkovat a směňovat ale musí samozřejmě ti lidé, aby v poušti vytvořili ráj. Tam kde není lidská produkce není co směňovat a jakékoliv peníze tu absenci samy nevyřeší.

Když píšu o užitečnosti (jakýchkoliv) peněz, vždy předpokládám, že se budou používat v prostředí, kde je možné produkovat, směňovat a spotřebovávat. Vy se zřejmě domníváte, že taková prostředí již neexistují. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 13. 3. 2021 12:40 | reakce na Richard Fuld - 12. 3. 2021 18:56

Jasně, hypotéky se používají výhradně na pořízení NOVÉ nemovitosti a ne z většiny na staré, na šroubování cen starých :-) Fakt?
A stavebních parcel je neomezeně, líhnou se s každou udělenou hypotékou (proto rozhodně není každý vrchol nemovitostní bubliny doprovázen padáním rekordů nejvyšších mrakodrapů).
A když Lojzovi dají hypotéku, tak Anička s Pepíčkem si řeknou: "Pojďme do stodoly na seno, uděláme si malého zedníka".
A vůbec nikdo neřeší, že písek vhodný pro stavební účely globálně dochází (jako že fakt ano)! Všichni si řeknou: v pohodě, banky nám natisknou nový, vůbec se neobáváme, že vytváření nových a nových hypoték ze vzduchu povede k růstu cen písku.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 15. 3. 2021 12:21 | reakce na Jan Altman - 13. 3. 2021 12:40

"Jasně, hypotéky se používají výhradně na pořízení NOVÉ nemovitosti a ne z většiny na staré, na šroubování cen starých :-) Fakt?"

Můžete mi v mém příspěvku najít pasáž, kde píši, že hypotéky se používají VÝHRADNĚ na pořízení nové nemovitosti? :-) Asi nemůžete, protože tam nic takového nepíšu.

Stejně tak nikde nepíši, že se vznikem nových peněz VŽDY vznikají i nové statky. Nevznikají, a to právě když dochází k nákupu starších věcí na dluh. A zde samozřejmě k žádnému vyčerpání produkčních kapacit dojít nemůže, takže pohyby cen již starých statků jsou výrazem výhradně poměrů panujících mezi poptávkou a nabídkou. Máte něco proti tržním cenám, které odráží nabídku a poptávku?

Pokud dochází písek, trh ho nahradí něčím jiným, nebo najde nové zdroje. Proč z toho děláte monetární problém? :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 13. 3. 2021 05:18 | reakce na Richard Fuld - 12. 3. 2021 18:56

>>> "Když mi darujete slepici a starosta zapíše do knihy, že jsem od Vás dostal slepici a já Vám za týden přinesu uloveného bažanta a starosta zapíše do knihy, že jste ode mě dostal bažanta, tak jak to pokřiví ekonomické vztahy? Účetní peníze nejsou nic jiného, než pasívní zápisy o tom, kdo komu za kolik co poskytl."

To samozřejmě není pravda. Starosta by nemohl beztrestně někomu připsat na jeho účet dalších deset neexistujících bažantů. Při nejbližší transakci by se zjistilo, že takoví bažanti reálně neexistují a všichni ve vsi by pochopili, že takovýto zúčtovací systém je naprosto špatný. Teď jste nechtěně sám odhalil základní vadu vašich tzv. "účetních peněz" :-D Bankéři nedělají nic jiného, než že připisují neexistující "bažanty" na něčí účty. Dříve to dělali tak, že vydávali více potvrzenek na zlato, než měli reálného zlata. Jenže to se dříve nebo později provalilo. Dříve nebo později někde chybělo reálné zlato stejně, jako by chyběli virtuální bažanti vašemu starostovi. Z toho důvodu politici nakonec zrušili jakoukoliv vazbu peněz na zlato, aby zamaskovali největší podvod v dějinách lidstva. Dnes politici/centrální bankéři bez zábran vydávají "účetní" poukázky na zboží, které reálně neexistuje a tím způsobují ty dva problémy popsané v mém předchozím komentáři. Třeba to lépe pochopíte na vašich bažantech.

Pokud na trhu existuje 10 reálných bažantů a stát vydá ke stávajícím 10 "účetním" poukázkám nové poukázky na dalších 10 bažantů, tak se stanou dvě věci.
1. stoupne poptávka po bažantech, ale nikoliv nabídka, takže vzroste cena bažanta na dvojnásobek.
2. nárůst poptávky po bažantech vyvolá investice do bažantnic. V důsledku úvěrů založených na nových penězích a v důsledku netržně nízkých úroků začne stavět bažantnice kde kdo. Výsledkem bude nabídka bažantů přesahující reálnou poptávku. Část bažantnic zkrachuje se všemi negativními důsledky nebo bude zachráněna státem se všemi negativními důsledky. Následně zkrachují přebytečné firmy dodávající bažantnice, bažantí násadu atd. Po nějaké době takové malinvestice zákonitě vyvolají krizi (Bažanti jsou příklad, týká se to asi každého oboru podnikání a ekonomiky jako celku.)

Příčinou uvedeného je skutečnost, že na státem brutálně zdeformovaném trhu investoři už nemají záchytný bod, který by jim umožnil vyhodnotit reálnou návratnost investice. Mají jenom téměř nekonečné množství peněz za nízké úroky . Proto dnes například rostou ceny akcií stagnujících a ztrátových společností a podobně. Nafukuje se další bublina. Navíc se zdá, že cyklus
nové peníze => hrozící krize => obrana ještě větším QE =>ještě větší bublina a hrozba ještě větší krize atd. se stále zrychluje. Weimar nebo Zimbabwe se blíží.

Problém vašich "účetních peněz" je v tom, že ve skutečnosti nejsou pouhou zúčtovací jednotkou, jak se nám právě snažíte namluvit. Kdyby tomu tak bylo, tak by nám stačila jedna velká účtárna. Jenže účtárna nevydává nové peníze ani svévolně nereguluje úrokové sazby. Paradoxně se jako nejlepší účetní peníze jeví bitcoin :D na který tu trvale dštíte oheň a síru. Konečné množství BTC jednotek zajišťuje, že nikdo nemůže nikomu připsat neexistující "bažanty".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 15. 3. 2021 14:35 | reakce na Josef Fraj - 13. 3. 2021 05:18

"Starosta by nemohl beztrestně někomu připsat na jeho účet dalších deset neexistujících bažantů. Při nejbližší transakci by se zjistilo, že takoví bažanti reálně neexistují...Bankéři nedělají nic jiného, než že připisují neexistující "bažanty" na něčí účty"

Čtete vůbec, co píšu, nebo tam jen vidíte, jen to, co tam chcete vidět? Nikde nepíšu, že starosta zaeviduje do knihy na jakémsi "majetkovém účtu" nějaké neexistující bažanty. Zaeviduje skutečnosti, že někdo někomu nějaké bažanty dodal, což mu potvrdí jak dodavatel tak nabyvatel. V těchto knihách se evidují proběhlé transakce mezi různými osobami eviduje se tok statků, nikoliv zásoby a vlastnictví statků). Neeviduje se zde, kdo má kolik bažantů nebo slepic.

Jinými slovy v účetních knihách bankéřů se neevidují samotné statky (jako se tomu děje např. v katastru nemovitostí). Evidují se zde vzájemné vztahy mezi konkrétními lidmi (obecněji ekonomickými subjekty). Když by chtěl bankéř vytvořit nějaké vztahy sám, tak nejspíše sežene lehce někoho, kdo bude na straně majitele pohledávky (peněž) ale velmi těžko sežene někoho, kdo bude chtít hrát roli toho dlužníka, toho, komu na základě dané evidence vznikne závazek. Ano, dokud bylo základem peněžního systému zlato, tak to šlo jednoduše, protože to v trezoru banky chybějící zlato se nemohlo nijak ozvat, že tam není. Pokud Vám ale banka na výpisu z účtu napíše, že jí nově dlužíte 1 mil. korun, aniž byste si je půjčil, tak to asi bez Vaší odezvy nezůstane. :-)

"Dnes politici/centrální bankéři bez zábran vydávají "účetní" poukázky na zboží, které reálně neexistuje a tím způsobují ty dva problémy popsané v mém předchozím komentáři."

Ano, určitá část účetních peněz trpí výše nastíněným "problémem". Stát může prostřednictvím bank vytvářet peníze stejně jako jakýkoliv jiný subjekt a ty použít na financování veřejných výdajů, zatímco soukromý subjekt využívá vytvořené peníze na soukromé účely. Chápu, že považujete stát a financování veřejných výdajů dluhem za zlo. Já jej považuji za nezbytné dobro. Zvláště v současné pandemii.

Vydávání nových peněz (poukázek na statky), které dosud neexistují, nepředstavuje nic jiného, než umožnění toho, aby za tyto peníze poptávané statky skutečně vznikly (pokud dosud neexistují). Tyto nové peníze tak do značné míry umožňují růst ekonomiky, růst produkce a spotřeby, růst životní úrovně... Aby bylo jasno, netvrdím, že postačí to samotné vytvoření těch peněz (slepice opravdu natisknout nejdou). Musí zde být ještě producenti, kteří za ty peníze něco vyprodukují. Ochota lidí a firem produkovat a vyprodukované prodávat za peníze je v docela velká. :-) K tomu přesně peníze slouží.

Samozřejmě, že tedy platí, že růst poptávky po bažantech, povede k růstu jejich ceny i k růstu jejich produkce a to se bude dít tak dlouho, dokud se poptávka a nabídka nedostanou do rovnováhy. Pokud se v rámci setrvačnosti vytvoří více bažantnic, než jich poptávka potřebuje, tak toto může způsobit následný pokles ceny, kterému půjde naproti nárůst spotřeby a tedy dojde k opětovnému vyrovnání poptávky a nabídky, avšak již na úplně nové úrovni (vyšší cena, větší produkce i spotřeba). Nebo pár nových nadbytečných bažantnic bude zrušeno, cena zůstane nahoře a rovnováha na trhu nastane po snížení nabídky. Toto jsou běžné tržní mechanismy. Proč by v tom měl být nějaký problém? Tohle přece nejsou žádné bubliny. To je volný trh.

"Problém vašich "účetních peněz" je v tom, že ve skutečnosti nejsou pouhou zúčtovací jednotkou, jak se nám právě snažíte namluvit. Kdyby tomu tak bylo, tak by nám stačila jedna velká účtárna."

Systém popisovaný na slepicích a bažantech byl jen maximálně schematicky zjednodušený model. Nicméně současný systém, kde místo starostovy účetní evidence, figurují bankovní účetní knihy ve finále funguje skutečně tak, že peníze jsou jen tou účetní jednotkou, kterou se oceňují směňované statky.

Zase uvedu příklad. Na počátku neexistují peníze a všichni směňují slepice za bažanty barterovým způsobem. Pak přijde bankéř a nabídne všem, že mohou začít používat peníze. Na začátku ale nikdo (ani bankéř) žádné peníze nemá. A tak si Franta půjčí 150 peněžních jednotek (budeme jim říkat koruny) a těmi penězi zaplatí Pepovi za bažanta. Franta tak dluží bankéři 150 korun a týchž 150 korun nyní vlastní Pepa. Zápis Frantova dluhu ve výši 150 korun a Pepova vlastnictví 150 korun vznikl na základě toho, že Pepa prodal Frantovi bažanta za 150 korun. Pokud by nedošlo k té transakci, Franta by stále vlastnil těch 150 korun a současně by je i bankéřovi dlužil. Nicméně protože je Franta utratil (a stále je bankéřovi dluží) tak musel Franta počkat, než mu z jeho kuřete vyroste slepice a tu pak prodat Pepovi za 150 korun. Franta tak získal zpět 150, které si půjčil a které dluží bankéři. Pepa, za to, že dříve dodal Frantovi bažanta dostal později od Franty slepici (tento v čase rozložený barter umožnily ty bankéřem společně s Frantou vytvořené peníze). Franta následně vrátil bankéři oněch 150 korun, které u bankéře zase zanikly. Kruh se uzavřel.

Shrnuto podtrženo. Na začátku měl Pepa bažanta a Franta kuře. Pak vznikly peníze, aby mohl Franta získat od Pepy bažanta. Pak musel Franta vykrmit kuře, aby mohli získat peníze za slepici. Jakmile Franta získal peníze, použil je na splacení dluhu a peníze zase zanikly. Opět nikdo (ani bankéř) nemá žádné peníze. Peníze zase vzniknou v okamžiku, kdy je někdo bude potřebovat k nákupu. A zaniknou, jakmile ten nákup bude "zkompletován" komoditním plněním prodávajícímu a splacením počátečního dluhu. V období mezi vznikem peněz a jejich splacením, pak mohou peníze obíhat mezi dalšímu účastníky trhu a tím dokumentovat veškeré další transakce, které proběhnou do okamžiku splacení dluhu a zániku těch peněz. Co je na tomto jednoduchém systému špatného?

BTC nejsou peníze. Je to virtuální komodita, kterou lze prodat nebo koupit za skutečné peníze. BTC sice také dokumentuje transakce, ale chybí zde klíčové atributy.

Nesnadnost vzniku. BTC vzniká velmi těžce.
Omezenost objemu. BTC bude vznikat těžce a jen do předem daného omezeného množství.
Absence vztahu k druhému subjektu. BTC dokumentuje pouze vlastnictví peněz (jako katastr nemovitostí eviduje vlastnictví nemovitostí), nikoliv vztahy mezi ekonomickými subjekty.

Účetní peníze naproti tomu vznikají snadno.
Jejich tvorba je sice omezená ale nikterak rigidně.
V rámci vzniku účetních peněz vzniká současně i závazek toho, kdo je vytvořil společně s bankou (dlužník) v budoucnu produkovat navíc tak, aby byl dlužník schopen svůj dluh splatit.

"Konečné množství BTC jednotek zajišťuje, že nikdo nemůže nikomu připsat neexistující "bažanty"."

To nelze ani v prostředí účetních peněz. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Honza _ | 12. 3. 2021 19:17 | reakce na Richard Fuld - 12. 3. 2021 18:56

"představy zdejších anarchokapitalistů, kteří si myslí, že byste se měl starat prakticky denně velmi pečlivě o další tisíce jednotlivých drobností, na které byste měl dnes a denně uzavírat smlouvy s jednotlivými majiteli a poskytovateli všeho možného. Podle nich by mělo být vše na individuální smluvní bázi, takže všechny ty věci, které dnes upravují zákony, byste si musel smluvně sjednávat s každým individuálně. "

Když píšete takovéhle "nepřesnosti", jak mají lidé brát vážně jiné vaše informace?

Ancap je o dobrovolnosti. Uzavřete si klidně jen jednu smlouvu s korporací, že vám bude zařizovat všechno od narození až do smrti a vy jen budete ležet v lenošce.
Navíc dneska takových smluv taky uzavíráte mraky (dáte si v obchodě zboží do košíku, vejdete do MHD) a nikterak to nekritizujete...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Michal Kováčik | 13. 3. 2021 13:17 | reakce na Honza _ - 12. 3. 2021 19:17

Iste, a kto sa narodí na pozemku vo vlastníctve takej korporácie, tak buď "dobrovoľne" prijme ponúkanú "korporátnu zmluvu" (ekvivalent "spoločenskej zmluvy") alebo šupito presto odpáli na hranicu pozemku, kde ho budú čakať susedia s podobnými zmluvami pripravenými na podpis...

Ono aj dnes si človek môže "dobrovoľne" vybrať, či zákony prijme, odpáli preč alebo bude bojovať, so všetkými následkami z toho vyplývajúcimi.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Altman | 13. 3. 2021 12:42 | reakce na Honza _ - 12. 3. 2021 19:17

Trefné!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jaroslav B. Kořínek | 12. 3. 2021 18:03 | reakce na Josef Fraj - 12. 3. 2021 09:08

Amen.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Amos | 11. 3. 2021 18:25

Tak u Christies vydražili NFT umění založené na blockchainu za více než 1 miliardu Kč.
Z tuzemských umělců nedávno u konkurence Sothebys zazářil Pasta Oner, ale na to blockchainové rozražení dveří klasické instituce se může dívat jen dalekohledem...

Vypadá to na slibný investiční instrument.

https://www.nbcnews.com/business/business-news/digital-artwork-sells-record-60-million-christie-s-first-nft-n1260544

Nahlásit

+1
+
-

Richard Fuld | 12. 3. 2021 13:59 | reakce na Jan Amos - 11. 3. 2021 18:25

A za bilion dolarů by mohli vydražit dílo, které nikdo nikdy neviděl a je blockchainem zajištěno, že ani majitel se na něj nikdy nepodívá. Takové dílo pak ani nepůjde zkopírovat, protože nikdo ani nebude vědět, jak vypadá originál. Mohlo by se jmenovat Total Secret a bude tím nejvzácnějším dílem na světě, které bude mít za pár let cenu 210 milionů BTC. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Honza _ | 13. 3. 2021 16:59 | reakce na Richard Fuld - 12. 3. 2021 13:59

Jen do toho :-)

https://www.google.com/search?client=safari&rls=en&q=how+to+make+nft&ie=UTF-8&oe=UTF-8

https://www.google.com/search?client=safari&rls=en&q=how+to+make+your+own+crypto+coin&ie=UTF-8&oe=UTF-8

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 15. 3. 2021 11:44 | reakce na Honza _ - 13. 3. 2021 16:59

Proč já? To je přece Váš šálek čaje. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Honza _ | 15. 3. 2021 11:56 | reakce na Richard Fuld - 15. 3. 2021 11:44

Protože vymýšlíte takovéhle konstrukce, jak by to šlo.
Tak nám to ukažte v praxi, je to otázka na pár hodin studia a práce.
Můj šálek čaje je štosování satů :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Vorlíček | 13. 3. 2021 01:17 | reakce na Richard Fuld - 12. 3. 2021 13:59

Myslím že ne, Time, těch bude jen 21 milionů, a Bitcoiny se fakt nenatisknou...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 15. 3. 2021 11:27 | reakce na Petr Vorlíček - 13. 3. 2021 01:17

To, že existuje jen 21 mil. BTC neznamená, že něco nemůže mít větší hodnotu přece. To je jak napsat, že něco nemůže mít větší cenu vyjádřenou množstvím zlata, než kolik je na světě zlata. Jistě že může. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 13. 3. 2021 12:47 | reakce na Petr Vorlíček - 13. 3. 2021 01:17

Ale někdo "moudrý" s tím asi nesouhlasí a "ví" že bitcoinů bude daleko více.
Nějaký odborník :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 15. 3. 2021 11:31 | reakce na Jan Altman - 13. 3. 2021 12:47

Na tom kolik je BTC přece vůbec nezáleží. To je jako tvrdit, že nic nemůže být těžší než, 1000 kg, protože počet kg je omezený na 100. :-) BTC je taky přece považována za jednotku ceny. Nejde o to, zda to za danou cenu půjde koupit. Nepůjde, ale to přece neznamená, že něco nemůže mít vyšší cenu, než 21 mil. BTC. Toto krásně ilustruje jak omezující je koncept komoditních peněz, či používání komodity jako prostředku směny.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Amos | 12. 3. 2021 15:14 | reakce na Richard Fuld - 12. 3. 2021 13:59

„… ví se někdy v umění, kdo je blázen?“ — Paul Cézanne francouzský malíř 1839 - 1906

I vy jste pane Fulde svými teoriemi výkonný umělec...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Josef Fraj | 14. 3. 2021 19:04 | reakce na Jan Amos - 12. 3. 2021 15:14

konkrétně tragikomik :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 15. 3. 2021 11:32 | reakce na Josef Fraj - 14. 3. 2021 19:04

Pořád lepší tragikomik, než fanatický primitiv, jakým jste Vy. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 11. 3. 2021 15:16

Spoření je dnes skutečně ta nejzbytečnější věc v ekonomice. Je to dáno současným peněžním systémem, jak správně uvádí Dominik Stroukal, protože investoři jednoduše peníze střádalů na nic nepotřebují (banka je společně s investory vytvoří). Přílišná spořivost samozřejmě může ekonomice naopak škodit.

Představa, že spořením se odkládají peníze pro nákupy budoucí produkce a že se tím tedy podporují dlouhodobé investice, by snad byla platná v prostředí komoditních peněz. Avšak podle mne platí, že omezování spotřeby (spoření) není stimulem k investicím (tedy k navyšování produkce). Naopak pokles spotřeby (růst úspor) vede spíše k zániku nadbytečných produkčních kapacit a ke krizi.

Jako signál pro producenty, že by měli začít investovat do nových produkčních kapacit mi naopak přijde spíš růst spotřeby (tedy omezování spoření).

Nahlásit

-11
+
-

Jan Altman | 11. 3. 2021 12:11

Prima článek.

Až na tuto drobnost: "Svět teď funguje podle těch, kteří nemají úspory příliš v lásce. Tak jsme si ho nastavili."

Já ne :-) Ať zvedne ruku, kdo jo.

Asi tak, jako si (všichni) Američané přáli znárodnění zlata 1933, jako určitě všichni Američané toužili po založení FEDu, válkách, atd... Asi jako si všichni Evropané přáli Lisabonskou smlouvu, migrační vlnu, záchranu Řecka, atd...

Spíš bych napsal, že si to prolobovala klika bankéřů a politiků, protože pro ně to je jasný benefit a měli také největší páky to prosadit (za zády či dokonce proti vůli finančně ne moc vzdělané veřejnosti).
Myslím, že se stačí podívat do reálné politiky a příkladů takovéhoto protlačení něčeho výhodného pro silnou lobbistickou skupinu, ale nevýhodného pro běžné lidi, najdeme spoustu. A tady šlo o sakra velký honeypot, který stál za téměř libovolně velkou korupci a nátlak.

Nahlásit

+39
+
-

Richard Fuld | 11. 3. 2021 14:19 | reakce na Jan Altman - 11. 3. 2021 12:11

Světový peněžní systém naštěstí nenastavuje nějakej Altman, ale děje se tak na platformě mezinárodních konferencí. Takže jestli nějakej Altman se současným systémem souhlasí, je úplně jedno. Ostatně nikdo Vás nenutí, abyste dobrodiní peněžního systému požíval. Klidně ty peníze přestaňte používat. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-52
+
-

Alexander Novotka | 12. 3. 2021 12:01 | reakce na Richard Fuld - 11. 3. 2021 14:19

A tentokrát máte fakt pravdu – světový peněžní systém naštěstí nenastavuje nějakej Altman (dodávám: nebo nějakej Julda), ale děje se tak na platformě mezinárodních konferencí. Takže jestli nějakej Altman (dodávám: nebo nějakej Julda) se současným systémem souhlasí, je úplně jedno.
Přesně tak, je úplně jedno, co si o tom myslíte a jaké bludy hlásáte Vy nebo klidně i já (ať máte radost). Akorát se trochu mýlíte v té „platformě mezinárodních konferencí“. Ony budou, konference budou, žádný strachy, ale bude to už pouze takové posezení pamětníků na staré zlaté časy účetních peněz u čaje. V Davosu je hezky, můžu potvrdit. Popravdě si ale nejsem jistý, jestli se to bude odehrávat právě tam, je tam totiž dost draho, snad aby to z těch inflačních neutrálních účetních papírků šlo zacvakat...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 12. 3. 2021 13:53 | reakce na Alexander Novotka - 12. 3. 2021 12:01

Ano máte pravdu. Nezáleží ani na Altmanovi ani na Fuldovi. :-) Ale pokecat si o tom můžeme, né?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Alexander Romanov | 11. 3. 2021 19:18 | reakce na Richard Fuld - 11. 3. 2021 14:19

No vidite to. Ja jsem treba statni penize pouzivat prestal. Tedy samozrejme ne na sto procent, protoze kryptem se zatim neda platit zdaleka vsude. Ale bankovni ucet nemam, protoze banksteri jsou ta nejvetsi svoloc, a neverim jim ani nos mezi ocima. A v hotovosti drzim vzdy jen maximalne par tisicovek na bezne platby. Vic ani tuk.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Jan Altman | 11. 3. 2021 17:44 | reakce na Richard Fuld - 11. 3. 2021 14:19

Dnes se naštěstí začíná rozhodovat úplně jinde, než na žranicích parazitů žijících z daní ukradených lidem.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+10
+
-

Richard Fuld | 11. 3. 2021 17:56 | reakce na Jan Altman - 11. 3. 2021 17:44

To těžko. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Jan Altman | 12. 3. 2021 12:20 | reakce na Richard Fuld - 11. 3. 2021 17:56

Tak to jste asi slepý, že tu změnu neregistrujete.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 12. 3. 2021 12:27 | reakce na Jan Altman - 12. 3. 2021 12:20

Respektive selektivně a účelově slepý, protože v jiných příspěvcích před tou změnou dohadovanou jinde, než na žranicích parazitů, panicky varujete.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 12. 3. 2021 13:52 | reakce na Jan Altman - 12. 3. 2021 12:27

Když před něčím, co by mohlo nastat, varuji, tak mám logicky současně za to, že se to v současnosti neděje, přece. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Martin Doležal | 11. 3. 2021 12:53 | reakce na Jan Altman - 11. 3. 2021 12:11

Máte pravdu, ale je třeba k tomu dodat, že v demokratických zemích, to většina voličů odsouhlasila a přijala. Většina rozhoduje, tak jako vítězové píší knížky dějepisu. Nemusíme chodit daleko, stačí se podívat na místní českou realitu a přístup lidí. Kde kdo, v hospodě nebo na internetu, nadává, ale po spánku sklapne paty a buduje to na co včera nadával.
Můj osobní přístup a myšlení je velmi menšinové a dávno neřeším, proč to nefunguje lépe, když by na tom právě ta většina vydělala. Nerozčiluji se, že se lidé neustále střílí do vlastních nohou. Když to chtějí, ať to mají. Důležité je, že přírodní, fyzikální a ekonomické zákonitosti člověk nepřekroutí, i kdyby se sebevíc snažil. Tudíž hloupost jedněch, je zisk druhých. Všechno zlé je pro něco dobré.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+8
+
-

Honza _ | 12. 3. 2021 09:39 | reakce na Martin Doležal - 11. 3. 2021 12:53

"demokratických zemích to většina voličů odsouhlasila"
Už několikrát jsem tu počítal, jaká že je to "většina".
Mrkněte se sám, kolik % hlasů mají vítězné strany, pak si všimněte, že to jsou procenta těch, co volili a ne všech, kteří tu žijí (děti, cizinci, Češi).
Tu většinu tam nenajdete, i kdybyste se rozkrájel.
To jen paní učitelka v občanské nauce říká, že demokracie je vládou většiny. Navíc podle pravidel má vláda 18 členů a v praxi vládne Prchal...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Martin Doležal | 12. 3. 2021 11:35 | reakce na Honza _ - 12. 3. 2021 09:39

To máte pravdu, matematicky je jasné, že to většina není, navíc se do toho zaplete konkrétní model rozpočítávání poslaneckých křesel a je vymalováno. Já to spíš beru z reality. Když to stáhnu třeba k naší městské části, tak dlouhé roky slyším řeči lidí, co se dělá špatně, z čeho si zase radní udělali kšeft, a kde se vyhazují peníze. Jako třeba když se udělá blokové čištění v půlce října a pak na začátku listopadu. Tak je jasné, že šlo jen o zakázku, ne o efektivní utracení peněz.
Ale tím remcáním to končí, lidem stačí když si zanadávají. Tudíž reálně s tí stavem souhlasí, v po dalších volbách se nic nezmění. To beru jako většinový souhlas. Proto mě už dávno přešli nějaké revolucionářské myšlenky, a řeším jen své sobecké zájmy.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 12. 3. 2021 12:36 | reakce na Martin Doležal - 12. 3. 2021 11:35

Ne. Lidi remcají v politice - protože tam platí princip "racionální ignorance". Úsilí věnované politice či účasti ve volbách je neúměrně vysokým nákladem ve srovnání s výnosem (ten JEDEN hlas může změnit jen žalostně málo). Jako v každém rozhodování totiž rozhodují mezní veličiny.

Lidi tedy na politiku buď remcají, nebo ji ignorují.

Ale soukromém životě se zařídí podle svého, podle svých preferencí, s ohledem na maximalizaci svého užitku.

V soukromém životě se často chovají ZCELA OPAČNĚ, než jak hlasují (a je to zcela pochopitelné, protože jde o 2 různé věci).
Volič ČSSD hlasuje pro větší přerozdělování ale soukromě "optimalizuje" daně. Atd...

Ale "systém" bere do úvahy jen tu jednu (falešnou a nereálnou) část jeho aktivity (hlasování) a tu reálnou a racionální (optimalizaci daní, preferenci zlata či bitcoinu před korunou) přehlíží. Přehlíží reálná rozhodnutí, reálně demonstrované preference.
Nicméně v dlouhodobém horizontu má větší vliv na směřování společnosti právě toto druhé, ne to první.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Altman | 11. 3. 2021 17:45 | reakce na Martin Doležal - 11. 3. 2021 12:53

Vláda většiny je spíš iluze.
Ale i kdyby opravdu šlo o vládu většiny, tak je to stále amorální a zavrženíhodné.
Nikdo nemá právo rozhodovat o cizím životě a majetku. Odpor proti takové amoralitě je na místě.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Richard Fuld | 11. 3. 2021 11:00

Už když jsem byl mladý měl v tomto jasno a držel jsem se jednoduchého hesla: peníze se nespoří, peníze se vydělávají a investují. A toho se držím a držet budu. :-)

Nahlásit

-5
+
-

Jan Altman | 11. 3. 2021 12:01 | reakce na Richard Fuld - 11. 3. 2021 11:00

Porážíte každý rok růst měnové zásoby?
Investovat např. s výnosem 4% při růstu množství peněž v oběhu 8% totiž není žádné umění.
A v USA loni vzrostla o 25% a letos to bude podobné.

Kdo investuje dlouhodobě, tak je podle mě odstíněn od výkyvů v rychlosti oběhu peněz v ekonomice, atd... V delším horizontu se tyto faktory zprůměrují. A zůstane holý fakt, že cenová hladina závisí na množství peněz v ekonomice (ne nutně krátkodobě, ale v delším horizontu spíše ano).
Že nově vytvořené peníze zůstanou i za 20 let zabetonované v investičních bublinách, je velmi odvážný (a riskantní) předpoklad.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+8
+
-

Richard Fuld | 11. 3. 2021 14:01 | reakce na Jan Altman - 11. 3. 2021 12:01

"Porážíte každý rok růst měnové zásoby?"

Já ale s nikým nesoupeřím, nikoho nepotřebuji porážet. Já měřím svoji úspěšnost podle cílů vztažených k mým představám toho, co je pro mě (a mou rodinu) spokojený život, a tyto cíle pravidelně překračuji. Proč se stresovat nějakými pofiderními parametry, jako je množství na světě existujících peněz?

Pro mě je důležitý růst výše mého pasivního příjmu vztažený k růstu mé životní úrovně (chcete-li spotřeby). Nehoním se nijak za výkonností nějakých benchmarků, nestresuji se tím, že někdo právě možná "bohatne" rychleji, nebo tím, že možná na světě přibývá více peněz, než o kolik vzroste cena mých aktiv. Naopak já preferuji, pokud se cena mých aktiv drží nízko a blízko své "ekonomické podstaty", což má tu výhodu, že pak tato aktiva pořizujete za rozumnou cenu s pěkným pravidelným výnosem.

Jinými slovy pasivní příjem je to, co se počítá. Tržní cena portfolia je pro mě jen aktuální momentální cenou aktiv, která mi nesou pasívní příjem. Tato cena mého portfolia pro mě nemá žádný vliv na mou skutečnou životní úroveň. Vzroste cena mých aktiv o 50%? Jsem "mrzutý", že musím hledat jiná výnosnější aktiva. Klesne cena mých aktiv o 50%? Jsem nadšený a dokupuji.

Ano, pravidelnost a dlouhodobost (můj investiční horizont je pro mě již nějakou dobu nekonečný) je pro mě základ. Vzhledem k výše uvedenému nijak vyfukování bublin neřeším. Případné vyfukování beru jako příležitost k nákupu výnosnějších aktiv.

Koncept poměřování výkonosti investic vůči změnám objemu peněžní zásoby je navíc ošemetný. Když dojde k prudké peněžní kontrakci, pak k tomu dojde obvykle v důsledku velmi vážné ekonomické krize. Pak i nominálně záporné kapitálové výnosy mohou vypadat nahlíženo touto optikou jako výkonné investice a jako držení skvělého portfolia, přičemž realita bude zřejmě opačná. Obdobné platí i pro poměřování se vůči různým benchmarkům, typicky akciovým indexům.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Tomáš Smolík | 11. 3. 2021 11:20 | reakce na Richard Fuld - 11. 3. 2021 11:00

Porážíte každý rok inflaci?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 11. 3. 2021 14:06 | reakce na Tomáš Smolík - 11. 3. 2021 11:20

Každoroční růst mých pasívních příjmů inflaci (i tu co zahrnuje ceny nemovitostí) překonává samozřejmě velmi výrazně (násobně).

Jediná část mého majetku, která inflaci nepřekonává je moje finanční rezerva držená na spořících účtech bank, která jen zlomkem mého celkového majetku.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Petr Vorlíček | 11. 3. 2021 22:21 | reakce na Richard Fuld - 11. 3. 2021 14:06

Samozřejmě, když k deseti tisícům v nějakém shitfondu přihodíte dalších uspořených 10 tisíc, růst pasivního příjmu vzroste meziročně o 100%.
Pan Fuld bohužel nechápe, že i tak se jeho reálná kupní síla snižuje, a jeho majetek snižuje...:-))

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 12. 3. 2021 13:35 | reakce na Petr Vorlíček - 11. 3. 2021 22:21

Hodnota mého majetku by mě zajímala, pokud bych ho chtěl někdy v budoucnu prodávat. Já ten majetek ale hromadím, s tím, že ho nemám v úmyslu prodávat (nikdy). Maximálně dochází k přesunům z jednoho majetku nesoucího procentuálně menší pasivní příjmy do majetku výnosnějšího. Zajímá mě tedy pouze pasívní příjem z toho majetku, nikoliv změna jeho ceny.

A ano, k tomu, aby výše pasívního příjmu rostla rychleji, než inflace není samozřejmě při pravidelném investování a reinvestovaní výnosů není třeba žádných úchvatných investorských dovedností. :-) Jediné co sleduji je, aby pasivní výnos z daných aktiv vztažený k pořizovací(!) ceně těchto aktiv překovával inflaci, a to se mi tedy daří velmi dobře.

Za moji kupní sílu považuji pouze můj příjem (pasívní a aktivní), nikoliv (v čase proměnlivou) hodnotu mého majetku, kterou nehodlám prodávat a takto utržené peníze utrácet.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Vorlíček | 13. 3. 2021 01:25 | reakce na Richard Fuld - 12. 3. 2021 13:35

Tak jestli za svůj investiční úspěch považujete překonání oficiální inflace 1% z posledních let, tak to už vše chápu, a nepotřebuji vědět víc. Děkuji.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 15. 3. 2021 11:34 | reakce na Petr Vorlíček - 13. 3. 2021 01:25

Ne, zjevně nechápete, jako obvykle. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Josef Fraj | 11. 3. 2021 07:31

>>> "Spoření je zkrátka mrtvé."

V politických penězích samozřejmě ano. Politické peníze slouží primárně k oloupení občanů včetně krádeže jejich úspor. Není ovšem třeba spořit v politických penězích. Můžete spořit ve kovech či jiných komoditách a pokud přežije, tak i v kryptu. Prakticky v čemkoliv, na co nedosáhne stát. Čím více se lidé odpoutají od státních peněz, tím menší škody je postihnou. Politické peníze už vyčerpaly svůj potenciál. Záporné úroky a stále masivnější QE, jsou poslední zoufalé pokusy zachránit lupičský měnový monopol. Pokud se státy pokusí zrušit hotovost, tak lidé definitivně pochopí lupičskou podstatu politických peněz a začnou se masivně odklánět od fiatu a hledat alternativy.

Nahlásit

+181
+
-

Richard Fuld | 11. 3. 2021 14:12 | reakce na Josef Fraj - 11. 3. 2021 07:31

Účetní (ani jiné) peníze samy o sobě oloupit nikoho nemohou. Peníze (resp. jejich příjem) Vás mohou pouze obohatit. :-) Pokud někdo drží peníze a neinvestuje, pak je to jeho problém, že nechává inflaci, aby znehodnotila jeho peníze. Inflace trestá pasivitu a odměňuje aktivitu. A tak to má ve zdravé (a dravé) ekonomice být.

Je to jednoduché, spoření peněz je smysluplnou činností pouze za určitých podmínek, které se však na trhu již dlouho nevyskytly a možná ještě dlouho nevyskytnou.

"Spoření" v kovech je investice (někdo by napsal spekulace) do komodity.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-6
+
-

Petr Novák | 12. 3. 2021 08:49 | reakce na Richard Fuld - 11. 3. 2021 14:12

Tak aktivita, o které píšete vyhnala nahoru ceny bytů, ceny akcií, bitcoinů, zlata. Tato aktivita taky umožnila nákupy tzv. toxických aktiv před rokem 2008 v obrovské rozsahu. Abyste mohl "odměňovat" aktivní a "trestat" neaktivní, tak ti neaktivní musí mít naspořeno. Pokud žádní spořílkové (hejlové) nebudou, tak takhle hra skončí. Peníze totiž sami o sobě nic moc neznamenají, je to nástroj směny mezi lidmi a bankéři si řekli, že si z té směny něco ukrojí. A je úplně jedno, jak složitá pravidla vytvoříte a jakými honosnými názvy tuto okrádačku pojmenujete. Zákon zachování energie (práce) a hmoty (statků) funguje a vždy fungovat bude. Nemůžete spořílkům něco sebrat, aniž by oni o nic nepřišli.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 12. 3. 2021 13:45 | reakce na Petr Novák - 12. 3. 2021 08:49

Nemyslím si, že investování přebytečných (uspořených, chcete-li) peněz vyhnalo nahoru ceny nemovitostí, akcií, BTC, či zlata. Z tohoto podezřívám spíše ty, kteří tyto aktiva nakupují na úvěr. Ale to je jejich riziko a případně také zisk. Je to jejich aktivita, za jejíž výsledek nesou plnu odpovědnost.

Držitelé peněz budou vždy, protože ty peníze zaniknou až v okamžiku, kdy dlužníci splatí své dluhy. Pokud si někdo půjčí peníze a ty utratí, rozhodně existuje někdo jiný, kdo ty peníze má, a to právě po dobu, než dojde je splacení těch peněz původním dlužníkem. Takže mezi objemem odměňovaných aktivních (ne všichni jsou ale odměněni) jsou docela v rovnováze s objemem peněz v oběhu (zde nikdo k úhoně nepřijde) a objemem peněz v úsporách (pouze tito lidé jsou trestáni inflací).

Bankéři si ze směny ukrajují. Vždyť také vytvořili a provozují sofistikovanou infrastrukturu, která tu směnu umožňuje. Proč by to měli dělat zadarmo? Chcete říct, že poskytování služeb, které lidé využívají dobrovolně je okrádání těch, co ty služby využívají? To snad ne.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

David Faber | 12. 3. 2021 14:37 | reakce na Richard Fuld - 12. 3. 2021 13:45

"Nemyslím si, že investování přebytečných (uspořených, chcete-li) peněz vyhnalo nahoru ceny nemovitostí, akcií, BTC, či zlata. Z tohoto podezřívám spíše ty, kteří tyto aktiva nakupují na úvěr. Ale to je jejich riziko a případně také zisk."

Keby to bolo zopár jednotlivcov, tak máte pravdu. Lenže počet ľudí, ktorý tieto aktíva kúpili na dlh (hlavne nemovitosti) je už tak veľký, že to nie je ich problém, ale problém celej spoločnosti. Preto centrálne banky robia tak bezprecedentné rozhodnutia...

CB držali (dotované) úrokové sadzby pod úrovňou inflácie tak dlho, že si to dlhové monštrum sami vykŕmili a teraz nevedia čo s ním.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 12. 3. 2021 19:01 | reakce na David Faber - 12. 3. 2021 14:37

Tak já tam problém nevidím. Jaké je procento nesplácených hypoték? Nicméně samozřejmě, že v budoucnu problémy nastat mohou a odnesou je samozřejmě ti, co své finanční síly přecenili a s nimi i banky.

Zodpovědní lidé se poklesu cen nemovitostí ani růstu úrokových sazeb bát nemusí. Spíše oba tyto jevy uvítají. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

David Faber | 12. 3. 2021 22:05 | reakce na Richard Fuld - 12. 3. 2021 19:01

"Jaké je procento nesplácených hypoték?"

To má zmysel riešiť až keď skončia rôzne kurzarbeity, príspevky firmám a odklady splátok úverov. Zatiaľ je to číslo skreslené...

"Nicméně samozřejmě, že v budoucnu problémy nastat mohou a odnesou je samozřejmě ti, co své finanční síly přecenili a s nimi i banky. Zodpovědní lidé se poklesu cen nemovitostí ani růstu úrokových sazeb bát nemusí. Spíše oba tyto jevy uvítají. :-)"

Lenže počet nezodpovedných je už príliš veľký. Priemerná splátka hypotéky v ČR je tuším 43% príjmu. Mnoho ľudí pracuje na pozíciach, ktoré za pár rokov už nemusia existovať. Po zmene zamestnania a rekvalifikácii sa môže ich príjem výrazne znížiť. Tento proces je brzdený rôznymi dotáciami a reguláciami, ktoré konzervujú súčasný stav. Dlžníkov, ktorý majú istý stabilný príjem na 30 rokov je minimum.

Takže štát bude vymýšľať rôzne triky aby sa tie hypotéky naďalej splácali: znehodnocovanie meny, odklad splátok, predlžovanie splátok, odpustenie časti dlhu, atď. Nezodpovednosť bude odmeňovaná a zodpovednosť trestaná.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 15. 3. 2021 11:41 | reakce na David Faber - 12. 3. 2021 22:05

Tak jistě lze vymyslet všelico. Ale je to zbytečné. Banky mohou nemovitost prodat s z výtěžku hypotéku splatit, zbytek, hypotéky pak budou splácet dlužníci, nebo se banky mohou dohodnout na prodloužení hypotéky, takže nakonec ji doplatí až potomci dlužníka a když nebudou potomci, tak je bude splácet stát, jako vlastník, kterému ty nemovitosti připadnou, nebo hypotéčním dlužníkem bude zůstavitelem určený dědic, pokud dědictví přijme. Neexistuje důvod, proč by pád cen nemovitostí nebo růst úrokových sazeb musel být nějakým totálním průšvihem. K žádnému znehodnocování peněz ve prospěch dlužníků není nutné.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Petr Novák | 12. 3. 2021 13:53 | reakce na Richard Fuld - 12. 3. 2021 13:45

Ta inflace se provádí právě těmi úvěry. A účetně se vše zaplatí, ale chleba už Vám za ty "peníze" nikdo nedá.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 12. 3. 2021 19:04 | reakce na Petr Novák - 12. 3. 2021 13:53

A to právě není pravda. Pokud přibude peněz v ekonomice, tak není žádný důvod k tomu, aby poklesla produkce chleba a Vy jste si jej za ty peníze nemohl koupit. Naopak pokud vzroste poptávka i po chlebu, pekaři začnou péct více chleba. Tak to na trhu chodí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Petr Novák | 12. 3. 2021 19:57 | reakce na Richard Fuld - 12. 3. 2021 19:04

Produkce chleba nepoklesne, ale za ty peníze si ho nekoupíte. Výmarská republika je dobrý studijní materiál.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Richard Fuld | 15. 3. 2021 11:42 | reakce na Petr Novák - 12. 3. 2021 19:57

Výmarská republika nehrozí. :-) To nastalo v úplně jiném prostředí a za úplně jiných podmínek a z úplně jiných příčin. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Tomáš Smolík | 11. 3. 2021 11:19 | reakce na Josef Fraj - 11. 3. 2021 07:31

A doufat, že nepřijde vyvlastňování jako v USa...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Jan Altman | 12. 3. 2021 12:42 | reakce na Tomáš Smolík - 11. 3. 2021 11:19

Ale co reálně v USA vyvlastnili? Zlato, které si lidé naivně uložili v bankách. Nevyvlastnili stříbro (hint!).
Co mohou vyvlastnit dnes?
Opět jen papírové zlato a zlato v bankovních sejfech. Ne zlato zazděné ve sklepích a zakopané na zahradách.
Jen ty bitcoiny, od kterých lidi nedrží privátní klíče (tedy bitcoin na burzách v jurisdikci státu, který se zrovna rozhodl zabavovat). Ne na burzách sídlících v krypto-friendly zemích. A už vůbec ne z peněženek (ať již softwarových, hardwarových, papírových, atd...), kde klíče drží vlastník.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Tomáš Smolík | 11. 3. 2021 06:35

Spíš se nevyplatí chodit do práce a živit bankstéry...

Nahlásit

+19
+
-

Richard Fuld | 12. 3. 2021 13:47 | reakce na Tomáš Smolík - 11. 3. 2021 06:35

Nikdo Vás nenutí chodit do práce. Klidně žijte jak nezaměstnaný vagus, co vybírá popelnice. Bude Vás přitom hřát pocit, jak jste to těm banksterům nandal. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-