Diskuze: GameStop. Aspoň na chvíli strčit Wall Streetu prostředník před čenich

Alexander Novotka|20. 2. 2021 02:30| reakce na Richard Fuld - 15. 2. 2021 19:20

:-)
tvrdím už dávno, že zde chybí smajlík. Ještě před chvílí Vám změna úrokové sazby v řádu desítek procent připadala jako nadmíru nevhodná, teď tady plácnete takovou o tři řády vyšší kravinu, sorry jako Richarde, jste směšný.

Richard Fuld|18. 2. 2021 15:39| reakce na Petr Bárta - 17. 2. 2021 18:57

Já se Vám to taky snažil vysvětlit, a taky to nebylo to nic platné. Pokud nevnímáte rozdíl mezi ovlivněním prostředí v němž dochází k rozhodování a samotným rozhodnutím ovlivněného (nebo neovlivněného), pak zjevně nemá cenu se Vám pokoušet toto vysvětlit.

Richard Fuld|18. 2. 2021 15:37| reakce na Honza _ - 18. 2. 2021 11:22

No a jaká byla cena té nemovitosti v době, kdy byly úroky 4% a v době kdy byly 2%? Důležitá není pouze výše úrokové sazby ale i to, kolik ta nemovitost stojí. Oba tyto parametry máte zahrnuty ve výši měsíční splátky. :-)

Klidně se tak může stát, že s nižší úrokovou sazbou zaplatíte za tutéž nemovitost více, než s vyšší úrokovou sazbou, takže pokles úrokové sazby (spojený s růstem ceny nemovitosti) může být nakonec pro kupujícího demotivující.

Honza _|18. 2. 2021 11:22| reakce na Richard Fuld - 17. 2. 2021 17:15

Já jsem si třeba vzal hypotéku, když jsem zjistil, že nebude za 4 %, ale za 2 %.
Ne že bych to nějak extra počítal, ale prostě mi přišlo fajn, že je to levnější.
Spočítat bych si to uměl, ale subjektivně mi to přišlo fajn. Na bydlení, ne na investici.

Petr Bárta|17. 2. 2021 18:57| reakce na Richard Fuld - 17. 2. 2021 17:15

No jo, to víte. Snažím se pro Vás najít co nejjednodušší ilustrační příklady, abyste to i Vy pochopil. Zdá se ale, že na Vaši úrovň se dostat nemůžu, jednodušší příklad už asi opravdu nevymyslím.

Richard Fuld|17. 2. 2021 17:15| reakce na Petr Bárta - 17. 2. 2021 08:44

Příklad se psem už je tedy hodně mimo mísu.

Změna ze 3% na -1%? Změna ze 3% na 0% by nijak zásadně chování lidí ovlivnit neměla. Snížení depositních sazeb výrazněji pod 0% pak může mít vliv např. v podobě runů na banky, tedy systémově by šlo o změnu zcela zásadní.

Pokud nastavím úrokovou sazbu na 10%, jak a koho omezím v tom, aby si půjčil peníze s úrokem 10%. Lidé si běžně půjčují za 16%, 30%, přestože 14 denní repo sazba je 0,25%.

Pokud nastavím úrokovou sazbu na 1%, jak a koho omezím v tom, aby si půjčil peníze s úrokem 1%.

Skutečné mantinely nejsou v úrokové sazbě. Jsou v tom, jak přesvědčím banku, aby mi ty peníze půjčila.

Petr Bárta|17. 2. 2021 08:44| reakce na Richard Fuld - 16. 2. 2021 13:01

Ovlivnění zde samozřejmě je. Já píšu o rozhodování pod tím vlivem. Někdo se ovlivnit nechá, někdo ne. To, co pak existuje je výsledkem toho jednání nikoliv samotné snahy o ovlivnění toho jednání.

----
Majitel psa ovlivňuje jeho chování výcvikem. Pokud je výcvik špatný, a výsledkem výcviku je agresivní pes, který pokouše člověka, taky prohlásíte že "pokousání je výsledkem psova rozhodnutí, ne důsledkem toho výcviku"?
====

-10 vs 50%%? Tak zkuste nějaký reálnější příklad. :-) "Dokazování" nějakého Vašeho tvrzení poukazem na absurdní předpoklady, není vůbec přesvědčivé.
----

A jako obvykle si vyberete jen část, a ignorujete zbytek, protože se Vám nehodí. Hned následující moje věta byla "A pokud to změní "jen" z +3 na -1?"
Nebo jste nepochopil, co tou větou říkám.
Nebo (a to mi přijde úplně nejobvyklejší, ve Vašem případě) to pochopit odmítáte.
====

Opakuji, že nijak nepolemizuji s tím, že k ovlivnění lidí dojde. Nicméně lidé se mohou rozhodovat, zda se ovlivnit nechají, či nenechají, takže konečné rozhodnutí je jen na nich.
----

A já nijak nepolemizuji že rozhodnutí je na nich. Ale pokud lidem nastavíte mantinely nějak, rozhodují se jinak než když jim nastavíte mantinely jinak. Pokud tedy stavíte mantinely, omezujete jejich rozhodování, a tím jasně ovlivňujete jak se ti lidé rozhodují.

Richard Fuld|16. 2. 2021 13:01| reakce na Petr Bárta - 16. 2. 2021 08:47

Ovlivnění zde samozřejmě je. Já píšu o rozhodování pod tím vlivem. Někdo se ovlivnit nechá, někdo ne. To, co pak existuje je výsledkem toho jednání nikoliv samotné snahy o ovlivnění toho jednání.

-10 vs 50%%? Tak zkuste nějaký reálnější příklad. :-) "Dokazování" nějakého Vašeho tvrzení poukazem na absurdní předpoklady, není vůbec přesvědčivé.

Opakuji, že nijak nepolemizuji s tím, že k ovlivnění lidí dojde. Nicméně lidé se mohou rozhodovat, zda se ovlivnit nechají, či nenechají, takže konečné rozhodnutí je jen na nich.

Petr Bárta|16. 2. 2021 08:47| reakce na Richard Fuld - 15. 2. 2021 19:14

Richard Fuld|15. 2. 2021 19:20| reakce na Alexander Novotka - 12. 2. 2021 12:08

No. A nahrazení současného peněžního systému něčí jako je BTC by bylo něco jako změna gravitačního zrychlení z 9,8 m/s2 na 10000 m/s2. :-) Gravitaci si zde lze představit jako mírů peněžní kontrakce.

Richard Fuld|15. 2. 2021 19:14| reakce na Petr Bárta - 11. 2. 2021 14:17

"Veškeré dění v ekonomice ale těch několik konkrétních lidí (v centrálních bankách, ve vládách, apod.) _ovlivňovat_ dokáže."

Ale kdepak. Oni jen ovlivňují prostředí v němž se to dění odehrává. Co se odehrává je ale zcela autonomní rozhodnutí jednotlivých ekonomických subjektů, nikoliv těch několika lidí.

Sám to píšete, jde o ochotu lidí něco udělat. Ano, centrální banka může nastavit prostředí tak, že ta ochota bude vyšší nebo menší, ale nakonec je to ta ochota těch lidí něco udělat, je to rozhodnutí těch lidí v ekonomice, nikoliv těch několika lidí v centrální bance. Úrokové sazby 0% by mě nepřiměli vzít si např. hypotéku, protože ji prostě nepotřebuji, nebo nechci. A mohou se ti lidé v centrální bance rozkrájet a já si tu hypošku nevezmu. Už to začínáte chápat.

Takže ano, centrální banka ovlivňuje(!) lidi (stejně jako reklama a tisíc dalších věcí) ale jsou to ty lidi, kteří finálně rozhodují o tom, zda se ovlivnit nechají a co ve finále udělají.

A k tomu příkladu. Netvrdím, že jednání centrální banky se na chodu ekonomiky nijak neprojeví. Naopak, samozřejmě, že se to projeví. Proto to taky ta centrální banka dělá, aby chod té ekonomiky ovlivnila. Pořád ale platí, že o tom, co se nakonec v ekonomice stane rozhodují ti (někteří centrální bankou ovlivnění) lidé, nikoliv těch pár lidí v centrální bance. Např. pro moje běžné ekonomické jednání je v podstatě jedno, jestli jsou reálné úrokové sazby -2%, 0% nebo +2%. Výše reálných úrokových sazeb ovlivňuje pouze moje investiční portfolio.

Jan Amos|12. 2. 2021 16:57| reakce na Alexander Novotka - 12. 2. 2021 12:08

Děkuji za tip - obstarám a pokusím přečíst.

Alexander Novotka|12. 2. 2021 12:08| reakce na Jan Amos - 12. 2. 2021 09:53

To je skvělé přirovnání (i když záporná gravitace v reálu na rozdíl od úroků existovat nemůže a na teorie o temné hmotě a temné energii zase tolik prostoru tady není :-)).
Jinak o tom, jak je celý vesmír postavený na přesně hodnotě několika konstant pojednává skvělá knížka od Martina Reese „Pouhých šest čísel“. Autor dospěl k názoru, že by stačilo, aby jediná z nich byla byť o málo rozdílná, než je její hodnota teď, tak by náš známý vesmír vypadal úplně jinak, pokud by vůbec existoval. Zajímavé čtení, sice docela dost fyziky, ale poučné.

Jan Amos|12. 2. 2021 09:53| reakce na Petr Bárta - 11. 2. 2021 14:17

Myslím, že kdyby někdo před gravitační konstantu vložil záporné znaménko, byl by to takový fičák, že by nikdo na mudrování o tom, jak se rozhodne reagovat, moc času neměl...)))

Je to asi hodně kulhající analogie se záporným znaménkem u úrokové míry, ale mě se zdá, že některé shody lze mezo oběma jevy nalézt.

Petr Bárta|11. 2. 2021 14:17| reakce na Richard Fuld - 11. 2. 2021 11:04

Ale jistě, _veškeré_ dění v ekonomice nelze přičítat několika konkrétním lidem.

Veškeré dění v ekonomice ale těch několik konkrétních lidí (v centrálních bankách, ve vládách, apod.) _ovlivňovat_ dokáže. Právě tím, jaké nastavuje parametry. Pokud v centrální bance nastaví základní sazbu na 0 procent, je to něco jiného než když ji nastaví na 2, 5, 10, nebo 50 procent. Nebo chcete tvrdit, že ochotu lidí půjčovat si tyhle zásadní sazby neovlivňují?

Když si vezmu analogii z přírodní vědy (ano, vím že to není dokonalá analogie, jako ilustrace ale myslím dost dobře postačí), tak:
- _veškeré_ dění ve vesmíru neovlivňuje nikdo (tedy, pokud nevěříte na všemohoucího, vševědoucího, a _vše ovlivňujícího_ Boha - a pokud věříte, asi nemá smysl jakákoliv diskuse, protože jste fatalista)
- se základních fyzikálních konstant (gravitační konstanta, elementární náboj, Planckova konstanta, a další) taky nikdo nehýbe (opět, s výjimkou speciálních případů, jako jsou černé díry apod., a dění v nichž vlastně pořád nic nevíme)
- Pokud by ale někdo s libovolnou ze základních konstant pohnul (podobně jako hýbe těch několik konkrétních osob se základními parametry ekonomiky), tvrdíte snad že by se na chodu vesmíru nic nezměnilo, pokud by se k tomu nerozhodly jednotlivé prvky toho vesmíru?

Richard Fuld|11. 2. 2021 11:04| reakce na Petr Vorlíček - 10. 2. 2021 23:25

Nemate pravdu, že veškeré dění v ekonomice lze přičítat několika konkrétním lidem, kteří sedí v centrálních bankách. Tito lidé nerozhodují o tom, zda, kdo, kde, kdy, jak bude pracovat, či zda, kdo, kde, kdy, jak bude podnikat, zda, kdo, kde, kdy, jak a co bude nakupovat. O tom rozhodují všichni lidé, každý sám individuálně. Těch pár lidí v centrálních bankách pouze určitým způsobem ovlivňuje jen parametry prostředí, v němž se ti všichni lidé rozhodují.

Vaše představy, jak se Robinhood domluvil s hedge fondy proti svým klientům jsou mírně řečeno neodborné, jak plyne z jiného článku zde na finmagu k tomuto tématu.

https://finmag.penize.cz/diskuze/424216-koza-petrzel-hedgeovy-fond-co-opravdu-ukoncilo-tazeni-na-gamestop

A k těm účetním penězům. Dnešní peníze nejsou nic jiného, než účetní záznamy v účetních knihách bank. Když nějaká firma prodá jiné firmě něco, projeví se to v účetnictví těch firem a zrcadlově se finanční stránka té transakce odrazí také v účetních knihách bank. Když někdo vytvoří peníze tím, že si je v bance půjčí (nebo způsobí zánik peněz tím, že svůj dluh bance splatí), pasívně se toto ekonomické jednání banky a dlužníka pouze zaznamená do účetních knih banky a dlužníka (pokud vede účetnictví). Účetní peníze tak pouze pasivně odrážejí to, co se v ekonomice děje. A o tom, co se v ekonomice děje rozhodují ekonomické subjekty, nikoliv účetní peníze. Účetní peníze toto jednání ekonomických subjektů pouze dokumentují. Právě tato pasivita peněz, které se nijak aktivně na dění v ekonomice nepodílejí, dává účetním penězům jejich endogenní charakter. Pružné účetní peníze se ekonomice přizpůsobují.

Naproti tomu komoditní peníze jsou exogenním ekonomickým faktorem, když množství těchto peněz velmi výrazně ovlivňuje ekonomiku a ekonomické subjekty. V případě komoditních exogenních peněz se naopak ekonomika přizpůsobuje penězům.

Ten příklad s Enronem považuji za přiléhavý, neboť právě tento příklad umožňuje si uvědomit, jak nesmyslné je dnes z něčeho vinit účetní peníze samotné.

Petr Vorlíček|10. 2. 2021 23:25| reakce na Richard Fuld - 5. 2. 2021 13:15

"Skutečné věci, které se dějí, mají vždy na svědomí konkrétní lidé."
Ano, souhlasím s vámi plně, celé je to práce několika málo konkrétních lidí, sedících v dozorčích radách centrálních bank, a majících extra dlouhé konexe...

"Ani to, co se děje a akciemi GAMESTOP není nic jiného, než odraz toho, jak se rozhodují lidé a není na tom nic špatného"
Plně souhlasím, není, vždyť když se makléř - Robinhood a jejich největší živitelé - hedgové fondy domluví na klienty a blokne jim makléř obchodování, aby umožnil fondům levněji zavřít nekryté šorty, dělají to pro dobro těch drobasů, chrání je před nadměrnými zisky, které by jen zvyšovaly příjmovou nerovnost v řadách proletariátu!

Pane Fuldo, upřímně, přes názorovou neshodu v tak základních otázkách jsem měl dlouho víru ve vaši inteligenci, kterou jsem po pětinásobném přečtení vaší "paralely" s účetnictvím v Enronu nadobro pozbyl...

Richard Fuld|9. 2. 2021 15:43| reakce na Jan Amos - 9. 2. 2021 13:39

Otazník máte u té Vaší předposlední reakce. :-) Jste slepý nebo nepoznáte otazník? Někoho se na něco zeptat a zároveň ho kritizovat za to, že chce mít údajně poslední slovo, je prostě neobhajitelný nesmysl, tak se prosím o to nesnažte. Vypadáte pak stále směšněji a směšněji. :-)

Jan Amos|9. 2. 2021 13:39| reakce na Richard Fuld - 9. 2. 2021 11:24

Já jsem vám v tomto vláknu ve svém prvním příspěvku žádnou otázku nepokládal. Otázka se v písemném projevu vyznačuje znakem otazník - žádný jsem nepoužil.
Pokud si kladete otázky sám sobě, tak si na ně také sám sobě odpovídejte, ale nezatahujete do vašich oblíbených diskuzí vedených sám se sebou i mne.
Fanatické vyžadování diskuze a fanatická potřeba přesvědčovat ostatní i dokonce sebe sama o svém názoru.
A pane Fulde, všimněte si - žádný otazník.

Richard Fuld|9. 2. 2021 11:24| reakce na Jan Amos - 8. 2. 2021 22:40

Jako položit někomu otázku a současně ho napadnout, že chce mít poslední slovo? To je už fakt trochu chucpe. :-)

Alexander Novotka|9. 2. 2021 08:39| reakce na Richard Fuld - 8. 2. 2021 19:13

Tenhle Váš blud, na němž zarputile trváte i přesto, že byl zde tisíc plus jedna krát vyvrácen jasnými a přesvědčivými důkazy, je úplně popletený.

Jan Amos|8. 2. 2021 22:40| reakce na Richard Fuld - 8. 2. 2021 19:13

Fanatická potřeba mít poslední slovo?

Richard Fuld|8. 2. 2021 19:13| reakce na Jan Amos - 6. 2. 2021 10:39

Já nic nevyžaduji. Slušně jsem se zeptal. :-)

Richard Fuld|8. 2. 2021 19:13| reakce na Josef Fraj - 6. 2. 2021 20:38

Účetní peníze samozřejmě jsou oním pasívním nástrojem a elita je nezneužívá k okrádání kohokoliv ale naopak k pomoci těm, co to v krizi potřebují (a z části i těm, co to nepotřebují). Máte to nějak popletené.

Josef Fraj|6. 2. 2021 20:38| reakce na Richard Fuld - 5. 2. 2021 13:15

Nejsou pasivním nástrojem, jestliže jsme násilím nuceni je používat. Jsou aktivním nástrojem vládnoucí elity na okrádání občanů.

Alexander Novotka|6. 2. 2021 15:45| reakce na Richard Fuld - 5. 2. 2021 13:18

Označit případné použití paragrafu trestního zákoníku za „pouhé cenzorské sklony“ je přesně ta nesmyslná manipulace, kterou tady zcela pravidelně předvádíte. To by Vám „sežrali“ možná tak na 2. stupni ZŠ (i když ani tím si nejsem jistý). Nevěřím tomu, že nevnímáte, jak absurdní a neudržitelný je takový postoj.
Několikrát za sebou jste promarnil šanci mlčet, což by zrovna v tomto případě (dokonce se ani nejedná o Vašeho oblíbence agenta 25085!) mohlo přispět aspoň trochu ke zvýšení Vaší kredibility, na čemž Vám zřejmě pranic nezáleží. Vaše volba, respektuji.

Jan Amos|6. 2. 2021 10:42| reakce na Richard Fuld - 5. 2. 2021 13:18

https://finmag.penize.cz/ekonomika/414910-turistika-prumysl-na-odpis#bw_comment_33281

Jan Amos|6. 2. 2021 10:39| reakce na Richard Fuld - 5. 2. 2021 11:20

Třeba fanatické vyžadování diskuze?

Richard Fuld|5. 2. 2021 13:18| reakce na Jan Amos - 4. 2. 2021 18:19

To by byla příliš přehnaná reakce přece. :-) Pokud jsem v minulosti tohle hodnocení použil, pak se určitě nejednalo o spojení s pouhými cenzorskými sklony. Určitě to bylo závažnější.

Richard Fuld|5. 2. 2021 13:15

"Na vině jsou samozřejmě fuldopeníze chrlené do oběhu centrálními bankami, vždy se tato "nevinná likvidita" pokoutně dostane na burzu, a tam způsobí pohyby, které vstoupí do dějin trhů.."

To je směšné. To je jako napsat, že krach Enronu mohl samotný účetní systém a ne lidé, kteří podváděli. Účetní peníze jsou jen pasivním nástrojem. Skutečné věci, které se dějí, mají vždy na svědomí konkrétní lidé.

Na současném růstu akcií není vůbec nic špatného ani vadného. Ani to, co se děje a akciemi GAMESTOP není nic jiného, než odraz toho, jak se rozhodují lidé a není na tom nic špatného, pokud tím jednáním nejsou porušována pravidla.