Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Jak bankrotují státy a kdy přijde na řadu Česko

Dominik Stroukal | 21. 1. 2021 | Celkem 180 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 22. 1. 2021 11:50

Tak to dopadá, když manipulujete s měnou.
Když se zadlužujete a dluh monetizujete.
Když se ty manipulace s měnou snažíte zakrýt vyřazením "nepohodlných" položek (např. školné a bydlení rostoucí o 10-15% ročně) z oficiálního spotřebního koše.

https://neviditelnypes.lidovky.cz/zahranici/usa-mladi-a-nastvani.A210120_101345_p_zahranici_wag

A to samozřejmě není konec, ale naopak začátek zrychlující spirály.

+20
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 21. 1. 2021 18:24

Snížení ratingu? Proč jako? Protože centrální banka nakupuje státní dluhopisy daného státu? To těžko. Snížení ratingu přišlo v případě Řecka, když naopak ECB v tomto směru nehnula ani prstem. :-)

Podkopání důvěry věřitelů? Proč, když se mohou spolehnout, že vždy je od nich koupí centrální banka. Podkopání důvěry by naopak nastalo, pokud by centrální banka deklarovala, že žádné dluhopisy nakupovat nebude. :-)

Růst výnosů dluhopisů? Proč jako? Centrální banka může svojí intervencí na trhu se státními dluhopisy dosáhnout snadno i záporných výnosů. :-)

Default? Kde proboha? Proč jako? :-)

Ano, kdo z ekonomických subjektů vyhraje a prohraje může být (mělo by být) státu samozřejmě jedno.

-14
+
-

Všech 180 komentářů v diskuzi.

Richard Fuld | 3. 2. 2021 19:06

Abyste si uvědomili, jak jsem v podstatě zlatej antikomunista, musel sem přijít na pokec Peter Mikula. Kdyby nepřišel, musel bych si ho snad vymyslet. :-)

Péťo díky. :-)

Nahlásit

-3
+
-

Jan Altman | 8. 2. 2021 14:42 | reakce na Richard Fuld - 3. 2. 2021 19:06

Nevykřikujte to moc nahlas, jen nás utvrdíte v tom, že Mikula je další váš nick založený s účelem, který jste právě výše popsal :-)

My jsme ale samozřejmě věděli již před tím, že Biľak je horší, než Ransdorf. To nám prostřednictvím dočasného zjevení s.Mikuly nebylo třeba osvětlovat.

Upřímně ale moc nechápu, proč periodikum libující si v přetiskování levicové agitky z různých A2larmů má problém s marxistou. Možná jen kvůli tomu tapetování diskusí citáty - navrhuji tedy redakci pro p.Mikulu a jeho vědecké marxistické názory zřídit pravidelný týdenní samostatný článek. Zapadne.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Peter Mikula | 2. 2. 2021 16:33

Boháč je zlodej alebo dedič zlodeja.
*
Zločinci si kupujú byty a nechávajú ich prázdne.

Nahlásit

-1
+
-

Jan Altman | 1. 2. 2021 17:58

Nejbohatší muž planety říká:
https://www.kurzy.cz/zpravy/576674-musk-nasobi-svou-podporu-bitcoinu-jednou-se-stane-beznou-soucasti-sveta-financi-jeho-podpora/

Autor článku a Julda (celkem celí 2 lidé) si přejí, aby Babiš zůstal premiérem:
https://www.reflex.cz/clanek/komentare/105289/blatny-at-klidne-jde-ale-babise-nenechme-utect-ve-volbach-musi-zaplatit-za-mrtve-i-zniceny-stat.html

Nahlásit

+3
+
-

Petr Vorlíček | 8. 2. 2021 18:53 | reakce na Jan Altman - 1. 2. 2021 17:58

Ani netušíte, jak jste to trefil...:-))) https://ir.tesla.com/sec-filings Tesla nakoupila Bitcoiny za 1,5 miliardy USD...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 10. 2. 2021 12:51 | reakce na Petr Vorlíček - 8. 2. 2021 18:53

Začíná to být zajímavé.
Kdo by to před pár lety řekl.
A co bude za dalších pár let?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Honza _ | 10. 2. 2021 14:00 | reakce na Jan Altman - 10. 2. 2021 12:51

Státy to zakážou.
Tytéž státy, které Muskovi sypou dotace na baterky.
USA teď vlastně dotují Muskovi nákup BTC :-D

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 28. 1. 2021 08:13

Kodet a Kovanda:

Regulátoři a fuldové všech zemí, vyližte si prdel!

Francouzi jsou dojemní. Zdaní a přeregulují si svoji ekonomiku tolik, že jim nejlepší mozky mizí za hranice, a pak se diví. Pasteurova domovina tak bude vyrábět lék amerického Pfizeru, přičemž jinou americkou firmu, která nadějně vyvíjí covidový přípravek, Modernu, řídí Francouz.

Nahlásit

+1
+
-

Richard Fuld | 29. 1. 2021 12:04 | reakce na Jan Amos - 28. 1. 2021 08:13

Francouzi jsou v tomto případě legrační. O tom není sporu. Kde vidíte spojitost se mnou? Někde snad prosazuji navyšování daní a nadměrnou regulaci?:-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 29. 1. 2021 20:49 | reakce na Richard Fuld - 29. 1. 2021 12:04

Ne. Jen jste bolševik, který nadměrnou regulaci považuje za přiměřenou.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 2. 2. 2021 13:13 | reakce na Jan Altman - 29. 1. 2021 20:49

Ne. To jen Vy považujete přiměřenou regulaci za nadměrnou (typicky u peněz). :-) Pro Vás je bolševik každý, kdo fanaticky neadoruje ty Vaše absurdní anarchokapitalistické nesmysly. To je prosté. Fanatičtí nenávistní bolševici taky pro svou existenci potřebovali ideového nepřítele...

A jinak se pletete i v tom, že nejsem odpůrce regulací. Jsem odpůrce zbytečných a přehnaných regulací. A jsem zastáncem potřebných a přiměřených regulací. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Altman | 2. 2. 2021 16:27 | reakce na Richard Fuld - 2. 2. 2021 13:13

Stále jste mimo. Ta dělící čára mezi námi je:

Regulace, antitrh, vynucené státní monopoly, zákazy, násilní donucování, vyvlastňování.

VERSUS

Svoboda, dobrovolnost, trh, dobrovolná a vzájemně výhodná spolupráce a dělba práce, respekt k vlastnickým a přirozeným lidským právům.
______________________________ _______

Vy jste "jen" pro regulace, které považujete za "potřebné" a "přiměřené" (= které se VÁM líbí a vyhovují vám).

Ale faktem je, že já vám nic nenutím, nezakazuju vám ani penzijní pyramidu, ani potištěné papírky. Zato vy mě stále něco vnucujete, respektive obhajujete násilí na mě a dalších lidech páchané.

Ještě že se vaše éra pomalu sune ke svému konci.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 3. 2. 2021 19:15 | reakce na Jan Altman - 2. 2. 2021 16:27

To je jen jedna dělící čára, která není tak úplně dělící, jak ji prezentujete, protože já jsem objektivně hodnoceno taky proti regulacím, pro trh, proti monopolům, proti zákazům, proti násilnému donucování a proti vyvlastňování, pro svobodu, pro dobrovolnost, pro vzájemně výhodnou spolupráci, pro dělbu práce, pro respekt k vlastnickým a přirozeným lidským právům. Jen to u mě není 100%, ale podle jednotlivých "odvětví" se to rozprostírá od 100% do 0%. Vy zastáváte uvedené na 100% ve všem a pouze v tom se lišíme.

Skutečná principiální dělící linie mezi námi je v tom, že Vy jste zastáncem doktríny omezených zdrojů, fixní peněžní zásoby a chudoby a já jsem zastáncem neomezených zdrojů, pružné peněžní zásoby a prosperity. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Josef Fraj | 6. 2. 2021 23:02 | reakce na Richard Fuld - 3. 2. 2021 19:15

"protože já jsem objektivně hodnoceno taky proti regulacím, pro trh, proti monopolům, proti zákazům, proti násilnému donucování a proti vyvlastňování, pro svobodu, pro dobrovolnost, pro vzájemně výhodnou spolupráci, pro dělbu práce, pro respekt k vlastnickým a přirozeným lidským právům."

vzhledem k tomu, co tu hlásáte posledních sedm let, teď "objektivně hodnoceno" lžete.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 9. 2. 2021 11:31 | reakce na Josef Fraj - 6. 2. 2021 23:02

Objektivně řečeno nelžu. Objektivně řečeno pouze Vy mě necitujete tak, jak jsem to napsal, ale vytrhl jste to z kontextu a důležitou část jste neocitoval.

Proto tu Vaši citaci doplním: Jen to u mě není 100%, ale podle jednotlivých "odvětví" se to rozprostírá od 100% do 0%. Vy zastáváte uvedené na 100% ve všem a pouze v tom se lišíme."

Z uvedeného tak platí, že určitě jsem proti všem těm věcem vůči nimž jsem se vymezil, jen ne ze 100%. Takže o nějaké mé lži tu nemůže být řeči.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Petr Bárta | 9. 2. 2021 13:08 | reakce na Richard Fuld - 9. 2. 2021 11:31

Ale jistě. Vy lžete jen někde mezi 0-100%

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 9. 2. 2021 15:47 | reakce na Petr Bárta - 9. 2. 2021 13:08

A to právě ne. Lež a pravda to jsou dvoustavové veličiny. Pokud ale hodnotíte postoj, který není v daném ohledu jednoznačný (neplatí vždy ale jen v nějaké části), pak takový postoj nelze v daném ohledu hodnotit jako pravdivý nebo nepravdivý. Možné je pouze tvrdit zda se Vám subjektivně zdá můj odklon od 100% odporu k regulacím dostatečný nebo nedostatečný ale hodnocení (ne)pravdivosti takového postoje nedává žádný smysl.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Petr Bárta | 9. 2. 2021 17:10 | reakce na Richard Fuld - 9. 2. 2021 15:47

No vidíte, a sám dokazujete že lžete.

Pokud je pravda/lež dvoustavová veličina, a Vy tvrdíte že jste "proti regulacím, pro trh, proti monopolům... ", a pak to relativizujte tím že "ale jen někde", sám potvrzujete, že "proti regulacím, pro trh, proti monopolům..." nejste.

Jak se taky říká (a na Vás to sedí): Když něco prohlašujete, cokoliv co je před "ale" je naprosto nedůležité.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 9. 2. 2021 18:04 | reakce na Petr Bárta - 9. 2. 2021 17:10

Tak tedy, proti regulacím zároveň jsem i nejsem. :-) A teď si mudrujte, jestli je to pravda nebo lež.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Petr Bárta | 10. 2. 2021 21:59 | reakce na Richard Fuld - 9. 2. 2021 18:04

Já o ničem nemudruju. Pokud tedy (konečně) přiznáváte, že tvrzení "jsem pro regulace, pro volný trh..." není pravdivé (protože ho relativizujete), je konečně prokázáno i to že prohlášení pana Fraje z 3. 2. 2021 19:15 je pravdivé... Objektivně řešeno lžete.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Amos | 28. 1. 2021 08:32 | reakce na Jan Amos - 28. 1. 2021 08:13

Regulace všeho, astronomické zdanění každého prdu, školství prolezlé státní ideologií, odbory v každé trafice, tisícistránkový zákoník práce, povinné zastoupení zaměstnanců ve vedení firmy už od malých společností, zákaz obtěžovat zaměstnance emaily mimo pracovní dobu...

Kdy už konečně ti Francouzi provedou s regulátory, odboráři a fuldy to samé co provedli po roce 1789 královskému dvoru?

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/koronavirus-nakaza-pandemie-nemoc-covid-19-ockovani-vakcina-biontech-pfizer-moderna-rna-francie-sano.A210127_105938_zahranicni_dtt

https://archiv.ihned.cz/c1-65573640-francouzi-nemusi-mimo-praci-sledovat-e-maily

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Altman | 26. 1. 2021 15:51

Někdo holt bude "statečně" odolávat dál. Ostatní ale jsou méně zkostnatělí a dogmatičtí a naskočí:

https://www.investicniweb.cz/investice/alternativy/kolik-bitcoinu-pridat-do-portfolia-zname-odpoved

PS: Kdyby opravdu každý investor (individuální i institucionální) měl ta 4% portfolia v btc, tak jaká by musela být jeho hodnota v USD?

Ať nežeru, zkusme to s 2%, držme se při zdi - přestože podle mě je klidně možné, že za 5 let se to doporučení změní na 20% btc, 20% Au, 5% Ag, 55% akcie, 0% erární nesplatitelné dluhopisy a 0% pádivě inflační fiat.

A až každý investor (tedy skoro každý, ze zdejší diskuse vím o dvou, kteří určitě ne) bude mít část portfolia v BTC, tak jak se asi budou dívat na snahy politiků strkat své špinavé pracky do blockchainu?

Nahlásit

+3
+
-

Jan Altman | 25. 1. 2021 10:52

A ještě jednou ten "hloupý a neúspěšný" Gladiš, kterého musí na pravou míru uvádět nobelista profesor Horák:

https://roklen24.cz/giganticky-presun-majetku-od-soukromeho-sektoru-na-stat/

Nahlásit

+3
+
-

Richard Fuld | 25. 1. 2021 15:53 | reakce na Jan Altman - 25. 1. 2021 10:52

To je teda objev, že když stát splácí dluhy (jakkoliv), tak občané chudnou. :-) Nelze než souhlasit a doplnit tvrzením, že řešení je jednoduché: státní dluhy nesplácet. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Petr Vorlíček | 27. 1. 2021 08:46 | reakce na Richard Fuld - 25. 1. 2021 15:53

Řešení je jednoduché, ake uplne jiné, prozože když stát nesplácí dluhy a M2 roste o 10%, tak občané cgudnou zrovnatak.(bohužel jste stále ještě nepochopil, odkud se ty nakoupené statky za vytištěné peníze vezmou - z vesmíru fakt neořiletí...)
Jediné řešení je nevlastnit jedinou korunu státního ponzi schématu, držet jen likvidní aktiva, a držet dluh, co se do každého vejde. Jiná ochrana před touto nezodppvědností států neexistuje.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 27. 1. 2021 13:17 | reakce na Petr Vorlíček - 27. 1. 2021 08:46

Ale kdepak. Když roste M2 nějakým tempem, tak to automaticky neznamená, že občané chudnou. Občané chudnou pouze pokud reálné mzdy, důchody a jiné příjmy klesají. A to se neděje. A když už se to děje tak zpravidla nikoliv kvůli tomu, že roste M2. :-) A pokud rostou ceny aktiv, pak občané, kteří je drží spíše bohatnou, než aby chudli, nemyslíte? :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Petr Vorlíček | 27. 1. 2021 20:03 | reakce na Richard Fuld - 27. 1. 2021 13:17

Ve chvíli, kdy vzroste M2 o 10%, všem se skokově snižuje hodnota jejich úspor o stejnou častku, o tu zchudnou. Tečka.
Ano, ti co drží aktiva - nemovitosti, akcie, umění, tak bohatnou, (potažmo ti, co to pořídili na dluh), ti co je nedrží a věří ve fiat chudnou. Kdo asi je ta první skupina, a kdo ta druhá?
Jste solidní asociál....

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 29. 1. 2021 12:33 | reakce na Petr Vorlíček - 27. 1. 2021 20:03

"Ve chvíli, kdy vzroste M2 o 10%, všem se skokově snižuje hodnota jejich úspor o stejnou častku, o tu zchudnou."

Ale to přece není pravda. To by nastalo, pokud by ceny toho, co si chtějí z těch úspor koupit skokově o 10% vzrostly, což se nestalo. A opakuji, že držení úspor může mít své náklady v podobě jejich znehodnocování. Na tom ale není nic asociálního, stejně jako není nic asociálního na tom, že lidé, kteří na místo peněz drží aktiva, zcela zaslouženě (protože riskovali) bohatnou. Kritizovat to samozřejmě můžete, ale tím se v podstatě blížíte mentalitou bolševikům. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 29. 1. 2021 20:50 | reakce na Richard Fuld - 29. 1. 2021 12:33

Nestalo? Třeba když si vaše dítě po VŠ chce pořídit byt a založit rodinu, tak se mu určitě nestalo zdražení nemovitostí, že... Taková prkotina v životě mladého člověka!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 2. 2. 2021 13:28 | reakce na Jan Altman - 29. 1. 2021 20:50

A to jsem nevěděl, že trh má povinnost umožnit Vašemu dítěti, aby si hned po dostudování pořídilo byt. :-) A proč si myslíte, že dvoučlenná rodina z nichž alespoň jeden má VŠ vzdělání na pořízení bytu nedosáhnou?

To máte nějaké divné představy o tom, co je trh (či kdokoliv jiný) povinen zajistit. :-) Takovou povinnost nemá nikdo. Na trhu jsou lidé kterým je jedno, že svojí poptávkou způsobí růst cen nemovitostí a znepřístupní tím nákup nemovitostí těm, kteří přijdou po nich. Trh to umožňuje a oni to dělají.

A ano, v důsledku těchto nákupů roste množství peněz v ekonomice, které takto ti, co kupují na hypotéku, vytvářejí. Má to ale i světlou stránku, alespoň v teoretické rovině. V ekonomice tak totiž přibývá peněz, které mohou ti nově příchozí snadněji získat a tím eliminovat to, že došlo k růstu cen nemovitostí.

Obecná dostupnost pořízení nemovitosti není nějakým základním lidským právem každého. :-)

V tomto ohledu je snad namístě kritika nabídky a toho, co ji omezuje, či zdržuje... Peníze ale neviňte. :-) Ty dělají jen to, co jim ti, kteří jimi zrovna disponují, "řeknou".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 3. 2. 2021 15:19 | reakce na Richard Fuld - 2. 2. 2021 13:28

Žádný trh to není, když máte socialistický měnový systém.

"V ekonomice tak totiž přibývá peněz, které mohou ti nově příchozí snadněji získat a tím eliminovat to, že došlo k růstu cen nemovitostí."

Snadnost získání peněz (z vrtulníku, utrhnout na stromě, vytvořit ze vzduchu) považují skoro všichni kromě vás spíš za negativum.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 3. 2. 2021 19:22 | reakce na Jan Altman - 3. 2. 2021 15:19

Tržní systém není socialistický. Měnový systém je apolitický, neutrální. Princip měnového systému není určující pro tržní/netržní charakter ekonomiky. Stejně tak lze těžko za socialistický považovat například zákon, kterým se stanovují pravidla silničního provozu. A už vůbec pak nelze tvrdit, že i samotný silniční provoz je socialistický, protože pravidla byla stanovena zákonem. Ale to je pro Vás už asi vyšší dívčí. :-)

Rozlišujte! Snadné a snadněji je rozdíl. Jeli něco snadné, je to snadné. Jeli něco snadnější, než dříve,
neznamená to, že je to snadné. Znamená to, že je to pořád náročné, ale ne tak moc náročné, jako před tím.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 26. 1. 2021 11:07 | reakce na Richard Fuld - 25. 1. 2021 15:53

Státní dluhy nesplácet =
1) Default (zchudnou držitelé dluhopisů, budoucí penzisté)
OR
2) Na splátky si peníze tisknout (inflací zchudnou držitelé měny a dluhopisů, budoucí penzisté)
############################## #########
A k tomu ty distorze ekonomiky, zombie firmy, zablokované tržní přizpůsobovací procesy, přerozdělování od chudých k bohatým, nedostupné bydlení pro mladé, chybné investice, bubliny kam až oko dohlédne, tlačení běžných Pepů Nováků do rizikových investic, ...
... zkrátka juldistický "ráj na zemi".
############################## #########
No a jednoho dne už tu inflaci nebude možné dále popírat, stále dokola redefinovat spotřební koš aby vycházela nízká. Jednoho dne CB budou stát před dilematem, zda tolerovat 10-20% inflaci (= dost zásadní negativní vedlejší efekty + úprk lidí od takové měny => další zrychlení jejího znehodnocování), nebo zvýšit úrokové sazby a lidi (hypotéky), firmy (úvěry) a státy (dluhy) zahnat do bankrotu. To vše na pozadí demografické katastrofy, bujícího socialismu a byrokracie, deindustrializace způsobené zeleným šílenstvím a rostoucím podílem nepřizpůsobivých nepřátelských neintegrovatelných menšin, ...
############################## #########
Docela důvod mít připravené evakuační zavazadlo a majetek v evakuovatelné formě, nenavázaný na nic z výše uvedeného.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 27. 1. 2021 13:35 | reakce na Jan Altman - 26. 1. 2021 11:07

Nesplácení státních dluhů neznamená default. Znamená to, že se státní dluhy namísto splácení refinancují. Nikdo přitom nezchudne.

Na splácení státních dluhů se peníze tisknou nemusí. Stačí k tomu vytvoření nové likvidity centrální bankou, která se v systému stane nadbytečnou a tak je držena bankami v centrální bance, aniž by jakkoliv mohla ovlivnit ekonomiku.

Žádné distorze ekonomiky se nekonají. Ty by se konaly v případě, že by se státy pokoušeli splácet státní dluhy. Zombie firmy je mýtus, nesmysl. A i kdyby existovaly, nikdo nemá právo mluvit jejich majitelům do toho, jak své firmy řídí (kromě majitelů a snad věřitelů).

Tržní přizpůsobovací procesy = zbytečné bankroty a krize. Pak je v pořádku, že tyto procesy nefungují.

Přerozdělování od chudých k bohatým? Nesmysl, chudí jen bohatnou pomaleji, než bohatí. A to je naprosto přirozené a v pořádku. Jako problém to vidí obvykle hlavně bolšáni. :-)

Nedostupné vlastní bydlení pro mladé? To bylo vždy a všude. Na tom není nic divného. A nájemní bydlení pro mladé dostupné je.

Chybné investice? Ty se najdou všude a vždy. Nic, co byste mohl připisovat nesplácení státních dluhů.

Bubliny? To nejsou bubliny. To je cenový vývoj, který automaticky udržuje investiční "živobytí" drahé pro většinu lidí, a to v naprostém pořádku.

Ráj na zemi? Kdo se o to přičiní, ten ho má.

Nebude možné inflaci popírat? Ale jděte. Pravděpodobné je, že s "nízkou" inflací pod inflačním cílem se budou vyspělé země potýkat několik desetiletí. Možná vysokou inflaci už nezažijeme nikdy. :-)

Demografická katastrofa? Ta by nastala, kdyby státu musely své dluhy splácet. Ony ale naštěstí mají možnost se dále a dále zadlužovat a jediným omezením bude stále jen ta inflace, která bude při doplňování kupní síly důchodců nad rámec průběžného systému (financované státními dluhy) na standardní úroveň, pouze bránit poklesu inflace, avšak její růst nezpůsobí.

Ano, byrokracie, deindustrializace, zelené šílenství a jiné nesmysly, to mohou komplikovat. Jedině v tomto se shodujeme.

Evakuace? Předně není třeba a není ani kam. Před prosperitou se neutíká. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 27. 1. 2021 17:00 | reakce na Richard Fuld - 27. 1. 2021 13:35

No super. Stát potřebuje půjčit bilion, za rok 2, pak 4, atd...
Tak si na to natiskne. Ale bacha, to by způsobilo inflaci. Tak si to natištěné nazveme likviditou a je to. Inflace nebude, ale stát bude moct stavět třeba 20 kanálů Odra-Labe ročně. Zázrak! Perpetum mobile!

Jen nějak nechápu, jak stát tu likviditu bude používat na stavbu (platbu dodavatelům) kanálu Odra-Labe, na financování výstavby nové atomové elektrárny, na penze a UBI. Jako že ti dodavatelé a příjemci dávek budou mít vedle účtu korunového ještě účet v měně zvané JuldoLikvidita? :-))

Ale hlavně že máte jasno, že tisk a úroky zmanipulované do minusu nepůsobí inflaci, distorze, malinvestmenty, bubliny, zombifikaci a inflační přerozdělování. To je důležité. Takhle jasno maj ještě 3 další lidi (4 než umřel Ransdorf).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 27. 1. 2021 18:45 | reakce na Jan Altman - 27. 1. 2021 17:00

Stát nepotřebuje tisknou ty biliony, jak to píšete. Proč mi toto posouváte? Další strawman?

Peníze není možné označovat za likviditu, jak Vy píšete. To přece celou dobu tvrdím. A Vy mi podsunete výrok opačný? Další strawman.

Peníze vznikají v interakci bank s nebankovními subjekty a penězi pak zůstanou až do okamžiku, kdy nebankovní subjekt svůj závazek spojený se vznikem těch peněz bance splatí.

Některé peníze jsou bankami a nebankovními subjekty vytvořeny navždy. Typicky když banka nakoupí na primárním trhu emisi akcií nějakého nebankovního subjektu, pak takto vytvořený "závazek" klienta nemá žádnou splatnost a s těmito penězi tedy současně nevznikne subjekt, který by je musel bance v budoucnu vrátit (výjimkou jsou případy např. snížení základního kapitálu).

Obdobně na dobu do nekonečna vznikají i peníze, které si od bank půjčuje stát, protože stát může takovýto dluh donekonečna refinancovat stále dokola. Všechny ostatní peníze zanikají splacením závazku nebankovního subjektu bance.

Naproti tomu likvidita vzniká v interakci mezi jednotlivými bankami (centrální banku nevyjímaje) a jako likvidita pak existuje až do doby, než banka jiné bance půjčku likvidity splatí.

Mezi likviditou a penězi je zcela nepropustná hranice. Za biliony likvidity si nikdo (ani ta banka, která ji drží) nekoupí ani žvýkačku, natož pak nějaký kanál Odra - Labe. :-)

Takže pokud nechápete, jak si za ty biliony likvidity stát něco koupí, tak to je v naprostém pořádku. To chápat nelze, protože je to úplná pitomost.

Na financování čehokoliv potřebujete tedy peníze, ne likviditu.

Jasně, že mám jasno, že "tisk" peněz může způsobit inflační růst cen. To jen Vy nechápete, že v krizi nebo za jiných podmínek nevede ten "tisk" peněz k růstu cen automaticky.

Bubliny způsobují lidé, které tím, že si na to, co chtějí koupit, půjčí od banky nové peníze a tím je podle Vás "tisknou". Na počátku je ale ten člověk, co se rozhodl, že si koupí dům na hypotéku, nikoliv "tisk" peněz. Ten je vedlejším efektem spojeným s tím, že ten dům je kupován na dluh. Rozhodnutí koupit dům na dluh ale udělal ten člověk.

Distorze ekonomiky přináší naopak nedostatek "tisku" peněz (peněžní kontrakce), resp. nedostatek ekonomické aktivity.

Inflační přerozdělování? Toto už jsem Vám zde vysvětloval. Když si půjčíte peníze, dostanete se k nim jako první. Pokud na základě nákupu něčeho za tyto peníze zbohatnete, je to tržní odměna za Vaši iniciativu a úspěšnost Vaší pákové spekulace na růst ceny toho, co kupujete. Jde tak o běžnou součást tržního přerozdělování, která je k dispozici všem a nejde tak o nic, co by bylo možné kritizovat.

Komunisti můj přístup k makroekonomii nesdílejí. Ti jsou v tomto na stejné straně barikády jako právě Vy. :-) I komunisti (stejně jako Vy) tvrdí, že státní dluhy se musí splatit a že stát musí fiskálně odpovědně hospodařit. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Petr Vorlíček | 27. 1. 2021 20:20 | reakce na Richard Fuld - 27. 1. 2021 18:45

"Bubliny způsobují lidé, které tím, že si na to, co chtějí koupit, půjčí od banky nové peníze a tím je podle Vás "tisknou". Na počátku je ale ten člověk, co se rozhodl, že si koupí dům na hypotéku, nikoliv "tisk" peněz.

Ano, pane Fuldo, existuje v historii lidstva jeden případ, kdy to přesně takhle bylo.
Všechny ostatní byly naopak iniciovány znásilněním trhu, ať už to byl tisk peněz, dotace, či jiné státní regulace. A těchto pŕípadů stojí proti tomu jedinému tisíce...Lidé jen reagují na nestandardně vytvořenou situaci, nic víc...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 29. 1. 2021 12:41 | reakce na Petr Vorlíček - 27. 1. 2021 20:20

"Lidé jen reagují na situaci" Za nestandardní ji máte Vy. A ano je to přesně tak. Za vším co se děje s cenami čehokoliv hledejte právě lidi a jejich jednání. Ti jediní totiž rozhodují, co budou dělat a co se bude v ekonomice dít. To lidé, kteří kupují nový 1+kk v Praze za 8 mega, ti určují ceny. Nikdo jiný to není. Trh (zahrnující i banky) jim toto jejich svobodné jednání na jejich odpovědnost pouze umožňuje.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Honza _ | 29. 1. 2021 12:53 | reakce na Richard Fuld - 29. 1. 2021 12:41

Všechno to začíná u centrálních bank a jejich úroků.
"Když nemáte tržní úroky, nemáte volný trh"
https://www.youtube.com/watch?v=9dZV5Qy_38k

Pořád opomíjíte ten první krok. Ale to už jsem se tu snažil vysvětlit několikrát...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 2. 2. 2021 13:35 | reakce na Honza _ - 29. 1. 2021 12:53

No, jo. Možná to tam někde začíná. Ale pak to pokračuje a nějak to končí, že? Svalovat vinu, jen na tu část, kde to začíná, není správné. :-)

Ty nízké úroky mají navíc jiný důvod, než aby podporovaly růst cen nemovitostí. To Vy samozřejmě víte. Jinými slovy i kdybyste měl pravdu, že za všechno může centrální banka (jakože nemůže), tak to by ještě nestačilo. Musel byste zvážit, jaké výsledky by mělo, pokud by centrální banka ponechala sazby vysoko. V takovém případě by možná ceny nemovitostí byly nízké, ale ekonomika by se mohla dostat do krize, která by dopadla opět na široké vrstvy obyvatel, takže i takto "levné" nemovitosti by byly opět nedostupné, protože by na ně nedosáhli lidé fungující ve skomírající ekonomice.

Jinými slovy označit "viníka" je tak snadné. Ale zamyslet se nad tím, co by se stalo, kdyby se ten "viník" nechoval, tak jak se chová, to už každý nedomýšlí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Honza _ | 2. 2. 2021 14:07 | reakce na Richard Fuld - 2. 2. 2021 13:35

Však já vinu jen na začátek nesvaluji, to si tam přidáváte.
Jen vás upozorňuji, že když tvrdíte, že si lidi tržně berou hypotéky (což berou), tak nezapomínejte na to, že ty úroky startují rozhodnutím komise v ČNB.
Pak je jen otázka různého pohledu na trh, jestli to je či není volný trh, když "to tam někde začíná" v centrální bance...
Ale oni to myslí dobře, to je jasné. Jen jestli to neskončí jako vždycky...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 2. 2. 2021 14:18 | reakce na Honza _ - 2. 2. 2021 14:07

Lidi si berou hypotéky primárně kvůli nákupu nemovitosti. Jinak by si při vysokých sazbách žádné nebrali. Realita je taková, že si je berou i při vysokých úrocích.

Ano, čistý trh v tomto ohledu není vůbec nikde, kde se platí s penězi, jejichž úrokové sazby určuje státní úředník. To netvrdím. Přesto tato nečistota trhu z nějakého důvodu zasahuje právě trhy s aktivy. Čím to asi je? :-)

Čistý trh by tu byl, kdyby zde byl třeba 100% zlatý standard nebo BTC. Nikde ale není zaručeno, že v takovém případě by byla dostupnost nemovitostí lepší. Není to jen o cenách a úrokových sazbách, ale i o kondici celé ekonomiky.

Nekončí to jako vždycky. Nekončí to vůbec. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Honza _ | 25. 1. 2021 08:24

Standard dluhového dolaru aneb největší podvod v dějinách:
https://www.youtube.com/watch?v=cQ9WaT1IPHc

Nahlásit

+2
+
-

Richard Fuld | 25. 1. 2021 17:50 | reakce na Honza _ - 25. 1. 2021 08:24

Já tam ale nikde neslyšel, že by někde došlo k nějakému největšímu podvodu v dějinách. :-) Maximálně tam byla řeč o jakémsi "účetním triku" (namísto jednoduchého vysvětlení podstaty dané účetní operace), který ale hned vzápětí byl autorem označen jako: "z účetního hlediska v naprostém pořádku". :-)

Jinak jasná předpojatost proti popisovaným změnám v peněžních systémech tam je jasná. Aby taky ne, když autor je skalním zastáncem BTC a ti nic, než zcela planou kritiku a předpojatost k současným zcela standardním penězům samozřejmě k dispozici nemají.

Budiž panu Tětkovi ke cti, že tam neříká úplné nesmysly, jak jiní skalní příznivci BTC a že tedy přece jen je u něj alespoň jakási snaha dovědět se o současných penězích skutečnosti a ne báchorky. Ale ta prezentace té skutečnosti je neseriózní a předpojatá. Ale jak říkám, není se čemu divit. Zamlčením pravé podstaty si často "pomůžete" mnohem více, než lhaním a vyprávěním báchorek. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 26. 1. 2021 11:10 | reakce na Richard Fuld - 25. 1. 2021 17:50

1) Báchorky typu "´tržní přerozdělování" a "úžasně dokonalé účetní peníze" tu šíříte akorát vy.
2) Každý má právo věřit si čemu chce (neberu vám tu vaši víru v bolívary) a žít si podle toho. A to právě děláme a dělat budeme. Dejme tomu za 7 let si povíme, kdo udělal líp.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 27. 1. 2021 13:41 | reakce na Jan Altman - 26. 1. 2021 11:10

To nejsou báchorky. "Tržní přerozdělování" je jen (přiznáván, že nestandardně ale trefně) pojmenovaná realita.

Účetní peníze samy o sobě jsou dokonalým a hlavně funkčním konceptem (na rozdíl např. od BTC, či zlata jako prostředku směny). Využití účetních peněz v praxi se někomu líbit nemusí. To chápu.

"Každý má právo věřit si čemu chce." Jistě, já ale nepíši o nějaké víře. Víru nutně potřebujete Vy. Mě stačí pochopení.

Za 7 let uvidíme, kdo to dělá líp? Podle čeho to budete chtít soudit? Podle našich individuálních situací nebo podle nějakých makroekonomických kritérií?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 27. 1. 2021 17:03 | reakce na Richard Fuld - 27. 1. 2021 13:41

Pochopení :-)
Já myslím, že ho pro komunismus měl třeba Jakeš. Taky nepotřeboval víru, taky si myslel, že chápe komunismus jako vrchol vývoje lidské společnosti. Jako vy ty dluhové papírky - jasný vrchol od pohledu.

Žádné tržní přerozdělování neexistuje. Existují jen oboustranně dobrovolně dohodnuté podmínky.

Že jsou účetní peníze dokonalé je klasický projev víry. Vystavte je testu trhu a konkurence, pak se uvidí zda nelžete!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 27. 1. 2021 19:11 | reakce na Jan Altman - 27. 1. 2021 17:03

Komunisti potřebovali mnoho víry a rozum spíše vedl k popření komunismu. Stejně je tomu u anarchokapitalismu.

"Žádné tržní přerozdělování neexistuje. Existují jen oboustranně dobrovolně dohodnuté podmínky."

Zase nemáte pravdu, když tu otázku stavíte do polohy buď tržní přerozdělování nebo oboustranně dobrovolná dohoda. Oba tyto termíny jsou nejen slučitelné. Jsou přímo komplementární.

Na individuální úrovni dochází k oboustranně dobrovolný dohodám a na agregátní úrovni se tyto jednotlivé dohody projeví tím, co označuji za tržní přerozdělování. Existuje tedy obojí, dobrovolné dohody i tržní přerozdělování a jsou to jevy týkající se téhož, jen nahlíženého ze dvou různých perspektiv.

Chápu, že Váš ryze individualistický pohled na věc Vám odhaluje jen ty individuální dobrovolné dohody a zcela přehlíží agregátní makroekonomické následky v podobě tržního přerozdělování. :-) Nic jiného od Vás očekávat nelze. Komplexního objektivního pohledu na věc prostě nejste mentálně schopen.

Můžete klidně ignorovat zcela zásadní důležitost možnosti fyzicky neomezeného pružného úvěrování ekonomicky aktivních subjektů pro dynamický rozvoj ekonomiky a celé společnosti a psát s despektem o dluhových papírcích. Stejně tak můžete zároveň adorovat jako vrchol lidské vynalézavosti bitcoin, který představuje virtuální nic, kterého je omezené množství. :-) V tomto Vám samozřejmě nijak nebráním. Jen zvažte, jak hloupě přitom vypadáte. :-)

Závěr, že účetní peníze jsou lepší, než dosud vynalezené alternativní prostředky směny, není moje víra. Je to můj názor, který jsem zde podložil nespočtem zcela jasných a přesvědčivých argumentů. Za to, že Vám Vaše víra neumožňuje tyto argumenty akceptovat, protože se té Vaší víře protiví, za to já ani můj názor nemůžeme. :-)

Test trhu pro mě není vůbec relevantní. To by byl jen zcela absurdní experiment, který by ukázal, která varianta by byla trhem přijata, nikoliv která varianta je objektivně lepší. Trh není zárukou výběru objektivně lepší varianty. Viz např. tržní výběr mezi systémy VHS a BETAMAX. A v případě peněžního systému není místo pro nějaké bláznivé experimenty. Na to je to příliš důležitá ekonomická infrastruktura.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Alexander Novotka | 28. 1. 2021 09:56 | reakce na Richard Fuld - 27. 1. 2021 19:11

„Jde tak o běžnou součást tržního přerozdělování, která je k dispozici všem a nejde tak o nic, co by bylo možné kritizovat.“
Za takovým vzynáním víry, jež není možné kritizovat, následuje už pouze beatifikace tržního přerozdělování. To si beru popcorn a sedám do první řady.
Ok, to chápu, ta bezbřehá víra, pardon, názor, který jste „zde podložil nespočtem zcela jasných a přesvědčivých argumentů“, není nic, co by bylo možné kritizovat. Malinká potížička by tu ale asi přece jenom byla – ty argumenty nejsou argumenty, ale úporně dokola omílané mantry. Nejsou přesvědčivé, jen jejich omíláním neustále přesvědčujete sám sebe (a nikoho jiného nevidím), ostatní přesvědčujete pouze o pevnosti své socanské víry. A pokud jsou v něčem jasné, tak v tom, že byly vždy jasně vyvrácené.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 29. 1. 2021 13:08 | reakce na Alexander Novotka - 28. 1. 2021 09:56

Socialistické, komunistické, anarchokapitalistické ani jiné politicko-ekonomické teorie nelze nějak vyvracet. Lze dospět k závěru, že např. anarchokapitalismus "vyvrací" komunismus. O žádné vyvrácení ale nejde. Jde o pouhé zjištění, že srovnávané teorie si v mnoha ohledech odporují. Když někdo prohlásí, že právě jeho politicko-ekonomická teorie vyvrací všechny ostatní, tak je to pouze projevem nezměrné hlouposti a nabubřelosti.

Pro úplnost dodávám, že podle mne všechny možné dosud vymyšlené způsoby organizace společnosti a chodu ekonomiky jsou do určité míry a v určitých ohledech relevantními. Liší se pouze aplikovatelností a následky jejich aplikace a výhodností pro různé skupiny společnosti.

Podle mne má smysl do jisté míry hybridní (či diverzifikované) uspořádání společnosti, v kterém budou prosperovat všichni, nebo alespoň co největší část populace. Netvrdím, že takové prostředí bude to nejefektivnější v ohledu možnosti MAXIMALIZACE prosperity, které by mohla dosahovat úzká a nejaktivnější část populace.

Podle mě se současné uspořádání existující ve vyspělých západních demokraciích uvedenému optimu blíží.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Honza _ | 28. 1. 2021 09:08 | reakce na Richard Fuld - 27. 1. 2021 19:11

"Test trhu pro mě není vůbec relevantní. To by byl jen zcela absurdní experiment, který by ukázal, která varianta by byla trhem přijata, nikoliv která varianta je objektivně lepší. Trh není zárukou výběru objektivně lepší varianty. Viz např. tržní výběr mezi systémy VHS a BETAMAX."
Je dobře, že vy víte, co je pro lidi lepší.
Technická kvalita betamaxu oproti snadné kopírovatelnosti a levným přehrávačům vhs...
Už jsem tu před lety psal - přemluvte lidi, staňte se vládcem! Nejen Česka, nejlépe celého světa a konečně dokážete zařídit všem to, co je pro ně objektivně lepší...

A jen pro zajímavost - VHS se prosadila hlavně proto, že na tento formát přešel pornoprůmysl. A na co přešel pornhub, když jim Visa a MasterCard zrušila platební brány? :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 29. 1. 2021 13:19 | reakce na Honza _ - 28. 1. 2021 09:08

Vy mi nerozumíte. Já jen tvrdím, že náklady nalezení peněžního systému tržním způsobem by velmi dramaticky převyšovaly přínosy takto tržně ustanoveného peněžního systému.

Současně tvrdím, že peněžní systém je pro ekonomiku ve své podstatě jen souborem pravidel, který musí být pro všechny "hráče" jen jeden, stejně jako zákony. Více souborů pravidel pro jednu hru v podstatě vylučuje, aby se ta hra dala smysluplně hrát.

Platební systémy jako je Mastercard nebo Visa mají taky velkou zodpovědnost a moc, které se zpronevěřují tím, že svévolně někoho ze standardního systému nutí odejít. Dnes je to pornhub, kdo to bude zítra? A právě proto je třeba státní regulace, která by jednoduše tomuto jednání těchto subjektů bránila. Toto píšu s výhradou, že neznám skutečné důvody proč ty společnosti takto jednaly.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Petr Bárta | 30. 1. 2021 08:37 | reakce na Richard Fuld - 29. 1. 2021 13:19

Citace - Richard Fuld / 29.01.2021 13:19

Vy mi nerozumíte. Já jen tvrdím, že náklady nalezení peněžního systému tržním způsobem by velmi dramaticky převyšovaly přínosy takto tržně ustanoveného peněžního systému.


Vašimi slovy: "Prokažte to."
Kde máte příslušný protpočet, který by toto Vaše tvrzení dokazovalo?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 2. 2. 2021 13:37 | reakce na Petr Bárta - 30. 1. 2021 08:37

Některé věci není snadné jednoduše propočítat. V tomto případě ale stačí principiální argumenty, kterými jsou diskuze na tomto webu "zasypány". :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Bárta | 3. 2. 2021 08:43 | reakce na Richard Fuld - 2. 2. 2021 13:37

Aha. Takže propočítat to neumíte, tudíž jde (opět) jen o důkaz úporným tvrzením, jak je u Vás obvyklé.

Ty Vaše "principiální argumenty" (přeloženo: další úporná tvrzení), kterými je tento web "zasypán" (přeloženo: kterými opakovaně tento web tapetujete) jsou opět pouze ve Vaší hlavě, nedokážete je logicky odůvodnit (protože logiku, jak tu stále dokazujete, nechápete).

Nedokážu se rozhodnout, jestli jste víc k smíchu nebo k pláči...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 3. 2. 2021 19:26 | reakce na Petr Bárta - 3. 2. 2021 08:43

Když nechcete myslet, nemyslete. K tomu Vás nutit nemohu. Klidně si věřte nějakým bláznivým výpočtům toho, co spočítat nejde, nebo na to nemějte žádný názor. :-)

O jaké logice to píšete? Moje argumenty jsou logické. To, že je nechápete, neznamená, že nejsou logické. :-)
A když už jsme u toho, uveďte alespoň jeden příklad mojí nelogičnosti, ať se oba pobavíme a nemusíte nad tím plakat. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Honza _ | 29. 1. 2021 14:00 | reakce na Richard Fuld - 29. 1. 2021 13:19

"Současně tvrdím, že peněžní systém je pro ekonomiku ve své podstatě jen souborem pravidel, který musí být pro všechny "hráče" jen jeden"
S tím se naprosto shodujeme.
Jenže pak k tomu přidáte ZÁKONY. A jak to dopadne se zákony psal už Orwell ve farmě zvířat. Nebo jako premiér, který nejde do karantény.
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/babis-i-vojtech-mohou-byt-v-karantene-oba-vcera-byli-s-razov/r~f7dde976ecff11eab0f60cc47ab5f122/
Nebo policejní prezident, který místo pokuty přispěje na charitu.
https://ustecky.denik.cz/z-regionu/puta-husak-oslava-teplice-20210126.html
Nebo jako Christine Lagarde, která chce regulovat bitcoin a sama byla odsouzena a nepotrestána za to, že nenahlásila podezřelé přesuny miliard EUR...
https://youtu.be/xstbkNR3eOg?t=162

Prostě zákony potřebujeme. Bitcoin sice funguje bez nich, ale...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 2. 2. 2021 13:39 | reakce na Honza _ - 29. 1. 2021 14:00

Ale jistě. Zákony se mohou vymknout a dělo se to a děje se to). Proto taky potřebujeme funkční demokracii a právní stát postavený na Listině základních práv a svobod.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Honza _ | 2. 2. 2021 14:01 | reakce na Richard Fuld - 2. 2. 2021 13:39

Stačilo by dostatečně účinné definování práv a vymáhání trestů za jejich porušení.
Žádnou centralizovanou (navíc samu sobě odporující) listinu k tomu nepotřebujete...
https://is.muni.cz/th/ci1ll/

Vypadáte jako inteligentní člověk, jen pořád zaměňujete potřebu splnění nějaké potřeby lidem nutností centralizovaného vnuceného stejného řešení pro všechny...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 2. 2. 2021 14:26 | reakce na Honza _ - 2. 2. 2021 14:01

Chápu, že si myslíte, že zajistit funkční organizaci společnosti může být strašně snadné a hlavně, že to jde i úplně jinak, než to je teď a že tyto změny by měly jen malé "náklady". Vymlouvat Vám to nebudu. Bylo by to zbytečné a to téma považuji za přespříliš košaté, než abychom se jím mohli na této platformě smysluplně zabývat. V tomto ohledu doporučuji stoky.

Takže je ta úplně nejzákladnější teze. Organizace společnosti je užitečná a možná pouze na základě universálně pro všechny členy společnosti platných a efektivně vymahatelných pravidel. Na tomto se asi shodneme. Určitě se neshodneme ale na tom, jaké nástroje a instituce a jaké principy za tímto účelem ve společnosti zavádět, či rušit.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Honza _ | 2. 2. 2021 19:31 | reakce na Richard Fuld - 2. 2. 2021 14:26

Hned ten začátek je jeden strawman za druhým:
1. Zajistit funkční organizaci společnosti - pokud myslíte plánování, tak to snadné není a už dlouho se to zkouší. Pokud byste laissez faire či ancap považoval za organizaci společnosti, pak je to velmi snadné.
2. Jde to jinak - zeptejte se sám sebe, kdo by vyráběl mobily, kdyby nebyl stát? Mobily jsou hrozně důležitá věc, každý potřebuje aspoň jeden, chtělo by to zavést právo na mobil...
3. Náklady jsou velké, ale jaké jsou náklady udržování současného stavu? Neefektivty státního řízení jsme viděli za socíku ve velkém, dnes jsou menší, protože je role státu (snadú menší. Počítáte tedy jen náklady změny, nebo náklady/výnosy současného stavu a náklady změny + náklady/výnosy potenciálně jiného stavu? Protože změna po 1989 byla celkem k lepšímu, i když náklady na ten přechod byly ohromné...

Druhý odstavec - pořád základní nepochopení. Není potřeba (myslíte centrálně?) žádné nástroje a instituce zavádět či rušit, stačí to jen nechat na lidech, co budou dobrovolně platit...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 3. 2. 2021 19:35 | reakce na Honza _ - 2. 2. 2021 19:31

1. Ano zkouší se to a výsledky jsou celkem uspokojivé. Pokud nejste spokojen, hledejte nejprve u sebe.
Laissez faire není způsob organizace společnosti. Je to jen "panenské" prostředí, v němž by se začalo znovu od píky organizace společnosti znovu hledat. Restart je v pohodě u počítače. Restart lidské civilizace? Sociální inženýrství non plus ultra.

2. Představa, že jak funguje trh s mobily bude stejně dobře fungovat vše je taky směšná. Trh s mobily, resp. jakákoliv trh funguje tak dobře, protože funguje v organizovaném prostředí - ve státě. V neorganizovaném prostředí, by nikdo mobil ani nepotřeboval.

3. Náklady na destrukci a znovupostavení společnosti by byly samozřejmě zcela enormní. Představa, že si zbouráte a znovu postavíte dům, bez nákladů je jednoduše neobhajitelná. Jednoduše řečeno, když se rozhodnete zbořit funkční dům a postavit si nový, riskujete, že než to učiníte tak umřete zimou, protože žádný jiný dům, do kterého byste se po dobu zbourání a stavby nového domu prostě nemáte.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Honza _ | 4. 2. 2021 08:42 | reakce na Richard Fuld - 3. 2. 2021 19:35

1. Nepotřebujete restart, stačí nechat lidi na pokoji.
2. Vždycky to bylo tak, že lidi něco vymysleli a pak přišel stát a začal tomu dávat pravidla. Doporučuji knížku Pokrok bez povolení.
3. Nemusíte bořit, stačí lidi nenutit, v čem mají bydlet... Nezapomínejte na faktor času a lidské přizpůsobivosti.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Alexander Novotka | 26. 1. 2021 09:30 | reakce na Richard Fuld - 25. 1. 2021 17:50

"Zamlčením pravé podstaty si často "pomůžete" mnohem více, než lhaním a vyprávěním báchorek."

Tleskám a dávám Vám plus (ale jenom za tuhle větu, ne zbytek příspěvku, s tím zas až tak ztotožněn fakt nejsem). V té větě jste pregnantně popsal jednu z Vašich oblíbených metod manipulace. Občas můžete variantně "zamlčení" zaměnit za "ignorování", v tom máte dokonce i následovníky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Richard Fuld | 27. 1. 2021 13:43 | reakce na Alexander Novotka - 26. 1. 2021 09:30

Zkuste mi uvést nějaký konkrétní příklad, kde podle Vás něco zamlčuji s tím, že chci někoho manipulovat. A já Vám to vyvrátím. Takto obecně je to od Vás jen pomluva.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Alexander Novotka | 28. 1. 2021 09:59 | reakce na Richard Fuld - 27. 1. 2021 13:43

Např. měnová inflace, viz níže a nespočet dalších „zcela jasných a přesvědčivých“ případů. Mě osobně přijde právě tahle diskuse jako zcela jasné a přesvědčivé vyvrácení všech Vámi hlásaných bludů a nesmyslů. Ale nic si z toho nedělejte, jinde to bývá o něco lepší.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 2. 2. 2021 13:41 | reakce na Alexander Novotka - 28. 1. 2021 09:59

Měnová inflace? Co jako? Že zamlčuji její existenci, nebo co vlastně. V ohledu měnové inflace má zcela čisté svědomí. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Alexander Novotka | 2. 2. 2021 17:19 | reakce na Richard Fuld - 2. 2. 2021 13:41

:-)))
jistě, soudruhu profesore

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 22. 1. 2021 11:50

Tak to dopadá, když manipulujete s měnou.
Když se zadlužujete a dluh monetizujete.
Když se ty manipulace s měnou snažíte zakrýt vyřazením "nepohodlných" položek (např. školné a bydlení rostoucí o 10-15% ročně) z oficiálního spotřebního koše.

https://neviditelnypes.lidovky.cz/zahranici/usa-mladi-a-nastvani.A210120_101345_p_zahranici_wag

A to samozřejmě není konec, ale naopak začátek zrychlující spirály.

Nahlásit

+20
+
-

Richard Fuld | 22. 1. 2021 13:45 | reakce na Jan Altman - 22. 1. 2021 11:50

Dluhy ze školného jsou problém? Proč jako? Stát si může u banky půjčit nově bankou vytvořené peníze, a těmito penězi může stát (v podstatě těm samým bankám) dluhy studentů splatit a tím zase ty půjčené peníze zaniknou. Z hlediska peněžní zásoby zcela neutrální účetní operace, kdy pouze stát na sebe převede dluhy studentů. Jediné co je třeba, je jen politická vůle a vědomí, že se okamžitě začnou ozývat ti, co už v minulosti své studentské půjčky splatili, že je to vůči nim velmi nespravedlivé. A budou mít pravdu. :-) Samozřejmě by musel stát začít platit školné soukromým školám školné namísto studentů a ceny školného by se zregulovaly. A máme tu pak ten kousek socialismu, kterého se ti Američani tolik štítí.

A nebo se prostě Američani budou muset smířit s tím, že vzdělání, nemovitosti a vše ostatní jednoduše podléhá tržním silám, které se prostě chovají tak, jak se chovají. Je třeba si jen vybrat, jak to vlastně chtějí mít.

A to, že ceny vzdělání a nemovitostí nejsou zařazeny ve spotřebním koši je v naprostém pořádku. Obojí (vlastnictví nemovitosti i vysokoškolské vzdělání) není základní spotřební komoditou nezbytně potřebnou k životu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-10
+
-

Jan Amos | 26. 1. 2021 09:06 | reakce na Richard Fuld - 22. 1. 2021 13:45

"A to, že ceny vzdělání a nemovitostí nejsou zařazeny ve spotřebním koši je v naprostém pořádku. Obojí (vlastnictví nemovitosti i vysokoškolské vzdělání) není základní spotřební komoditou nezbytně potřebnou k životu. "

Chápu, proto je ve spotřebním koši zahrnut například alkohol a tabák. Nemusíte mě přesvědčovat, že právě pro vás to jsou nezbytně nutné životní komodity na rozdíl od vysokoškolského vzdělání.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 27. 1. 2021 13:54 | reakce na Jan Amos - 26. 1. 2021 09:06

Chápu, že kritizujete nezahrnutí nákladů na vysokoškolské vzdělání do spotřebního koše. Tím spíše, když ho dáte do kontrastu s tím, že tabák a alkohol ve spotřebním koši zahrnut je. Nicméně já v tom logiku vidím. Tabák i alkohol jsou běžné spotřební statky. Naproti tomu vysokoškolské vzdělání je spíše investice, než nějaký spotřební statek.

Tu trapnou poznámku o mých nezbytných spotřebních komoditách jste si samozřejmě mohl odpustit. Např. Vaše "přiznání" k holdování karibskému rumu je na těchto stránkách dohledatelné. :-) Takže si zameťte nejprve před vlastním prahem. A vysokoškolské vzdělání považuji samozřejmě za důležité. Proto taky nelituji, že jsem svůj čas a peníze do vysokoškolského vzdělání investoval.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 27. 1. 2021 17:05 | reakce na Richard Fuld - 27. 1. 2021 13:54

Vysokoškolské vzdělání je spíš investice?
No super - konečně to aspoň jeden socan uznal.
Tak to ještě vysvětlete ostatním soudruhům - ať tu soukromou investici ostatním konečně mohu přestat platit tak, jako jim neplatím nákup akcií ČEZu!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 27. 1. 2021 19:22 | reakce na Jan Altman - 27. 1. 2021 17:05

Ale investovat do vysokoškolského vzdělání svých občanů přece může i stát a pak se nebude potýkat s těmi absurditami, které řeší v USA. Právě zrušení podpor studentských půjček a zavedení státních vysokých škol financovaných státem, by v USA zatnul tipec těm předraženým soukromým univerzitám velmi účinně. Staly by se z nich zase prestižní univerzity pouze pro bohaté a zcela výjimečně nadané studenty, tak jak byly původně i koncipovány a ostatní zájemci by se vzdělávali na státních školách za přiměřený peníz nebo zdarma.

Jinými slovy, bylo by dobré ponechat studentům na jejich rozhodnutí, zda budou své vzdělání považovat za natolik důležitou investici, že za ně zaplatí horentní sumu na prestižní škole, nebo jim půjde o získání standardního vzdělání a vystudují státní školu zdarma.

Zavádět ten absurdní americký vzdělávací systém tady by byl totální nesmysl. Buďme rádi, že vysokoškolské vzdělání je ekonomicky dostupné drtivé většině občanů. Ono to není levné ani, když je to vzdělání zadarmo. Ono to stojí čas a jiné náklady (ubytování, strava, učebnice, doprava, chlast :-) ...)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 29. 1. 2021 13:11 | reakce na Richard Fuld - 27. 1. 2021 19:22

Klasický bolševik nadšený ze systému, kde jedni jsou násilím nuceni platit cizím lidem jejich investice.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 29. 1. 2021 13:22 | reakce na Jan Altman - 29. 1. 2021 13:11

No a ti cizí lidé pak budou profitovat z toho, že právníků a lékařů bude dostatek a nebudou tak drazí. :-) A nejde o žádné nepřípustní násilí. Jde o demokracii. Ale to už jsme zde probrali nesčetněkrát.

Vy si na něco stěžujete (vysoké školné) a když Vám člověk nabídne účinné řešení, tak jej označíte za bolševika. :-) Takto si představujete diskuzi?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Amos | 29. 1. 2021 22:41 | reakce na Richard Fuld - 29. 1. 2021 13:22

Až bude dostatek právníků dle vašich představ, dojde primárně k tomu, že budou hledat a vytvářet pseudokauzy založené na přesvědčování lidí, že jim bylo nějak ublíženo.
Čím více právníků, tim více kauz a tím více sporů ve společnosti.
Zároveň si nemyslím, že by současná cena okolo 5tis Kč za hodinu práce dobrého právníka byla nepřiměřená. Že si jeho služby vy nemůžete dovolit neznamená, že je tato cena přemrštěná.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 2. 2. 2021 13:48 | reakce na Jan Amos - 29. 1. 2021 22:41

Ano, nadbytek aktivních právníků může vést k nadbytku (i zbytečných a vyfabulovaných) sporů. Pořád lepší, než když jich bude málo a pak se nedovoláte svých skutečně existujících práv.

Nikde netvrdím, že jsou právníci drazí. Nikde ani netvrdím, že na drahého právníka nemám. :-) Takže tady jde jen o Vašeho strawmana a Vaši spekulaci.

Nicméně se snažím především všem právním sporům vyhýbat. Z praktických a velmi dobrých důvodů. Jistým vítězem každého právního sporu jsou vždy právníci, a to na obou stranách. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 29. 1. 2021 20:48 | reakce na Richard Fuld - 29. 1. 2021 13:22

Myslíte ty doktory, kteří po škole odjedou léčit do Německa?
Teď jim ještě budeme 3x týdně platit test na covid, aby mohli jezdit i nadále...

A ne, právník nebude levnější, jestli vystuduje zadarmo. To je jistější snížit daně (a nechat je studovat za své) a uspoření peníze si odložit na důležité věci, možná i na na právníky (dle volby toho, co si ty peníze vydělal).

A ano, když si většina kluků ve třídě odhlasuje, že za ně v kavárně musí platit menšina (ti, co chodí na brigády a mají peníze), tak to je násilí a porušení práv té menšiny.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 2. 2. 2021 13:54 | reakce na Jan Altman - 29. 1. 2021 20:48

Když nejsme ochotni lékaře náležitě, zaplatit, pak se nedivme, že jdou pracovat jinde.

A právník, který se zadluží až po uši, aby vystudoval školu, nebude podle Vás dražší, než právník, který splátky půjčky na vzdělání splácet nemusí? To si opravdu myslíte?

Když necháte právníky studovat na dluh, tak Vám to v ceně přece naúčtují. A nemyslím si, že díky nižším daním by si každý na takto vyšší ceny právníků naspořil. Právníka potřebuje jen zlomek populace, takže pro ty co by právníka potřebovali, by ten právník drahý byl mnohem více, než když by mu studia zaplatil stát.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 3. 2. 2021 15:23 | reakce na Richard Fuld - 2. 2. 2021 13:54

Já hlavně nejsem ochoten jim platit to studium.
Jsem k tomu násilím nucen existencemi jako jste vy.

Právník si (pokud zde nějaký Julda nezavede překážky a regulace jako v případě notářů) vždy bude moct účtovat jen tržní cenu (na konkurenčním trhu).

Ale chápu, že člověk vašeho ražení chce, aby jedni platili právníka druhým, jak plyne z vašeho posledního odstavce. Slušný člověk to ale považuje za amorální.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 3. 2. 2021 19:43 | reakce na Jan Altman - 3. 2. 2021 15:23

Vám to přijde amorální a já Vám ten Váš pohled neberu. Mě to přijde užitečné a z morálního hlediska v pořádku. Čí názor se uvede do praxe, o tom rozhoduje parlament. "Pravicoví" poslanci už přece zkoušeli zavést školné. Částečně se jim to podařilo, ale neuchytilo se to, tak jak by si představovali.

Vy prostě nejste schopen přijmout porážku a myslíte si, že jedině Vy máte patent na pravdu, morálku, spravedlnost... Nemáte. To jsou společenské a právní kategorie, o jejichž obsahu do značné míry rozhodují kolektivy - společností zvolení zákonodárci. Chápu, že se Vám nelíbí, že vše není po Vašem. To je ale Váš problém. Nikoliv chyba systému.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Amos | 28. 1. 2021 15:41 | reakce na Richard Fuld - 27. 1. 2021 19:22

Stále více děkuji osudu, že moje sociální bublina je natolik hermeticky uzavřená, že lidé s vašimi názory do ní nepronikají. Snad i proto potomci mých přátel na vysoké škole obvykle již v průběhu studia vstupují do výzkumných společností, laboratoří, zakládají startupy, studují několik oborů najednou, pokračují na doktorátech a velmi často si unisono stěžují, jak je vysokoškolské studium pomalé a nevýkonné.
Právě proto, že je přizpůsobené lidem s vaším světonázorem. Stále více jsem přesvědčen, že označení vysokoškolské studium si v našich končinách zasluhuje už asi jen doktorandské studium.

Až tam to trubci v tomhle EU úlu dopracovali. Není divu, že v první stovce firem s nejvyšší kapitalizací už Evropa jen paběrkuje. Ale kydů a mouder o sociální rovnosti by mohla i vašimi ústy vyvážet.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 29. 1. 2021 13:28 | reakce na Jan Amos - 28. 1. 2021 15:41

Tak to je legrace. Studenti si vyberou školu, kterou jim hradí stát a pak na ni ještě nadávají. :-) To je dneska mládež. A víte něco o tom, že i student může povznést úroveň školy a výuky sám svojí iniciativou. Proč všichni čekají, že to udělá někdo jiný. Když se mi něco nelíbí, tak s tím něco dělám a ne že to budu jen kritizovat.

O tom, že žijete v hermeticky uzavření bublině mě přesvědčovat nemusíte. Je to na Vás dost vidět. :-)

Tržní kapitalizace? To je ale přece pouze soutěž o to, jaké firmy budou na trhu nejpředraženější. :-) Díky bohu, že v tomto v EU zaostáváme.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Amos | 29. 1. 2021 22:34 | reakce na Richard Fuld - 29. 1. 2021 13:28

To víte že s tím něco dělají. Především odcházejí dokončit vzdělání do zahraničí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Alexander Novotka | 28. 1. 2021 10:01 | reakce na Richard Fuld - 27. 1. 2021 19:22

A Vy si vážně myslíte, že se nacházíte ve společnosti, která chce svým dětem poskytnout takové to „standardní vzdělání“? Neplatit předražené univerzity, hlavně aby zbylo na chlast? Jen zvažte, jak hloupě přitom vypadáte.
(poslední věta je Vaše, vytržená z jiné části diskuse)
Twl, to už je pod úrovní čtvrté světové skupiny, ale díky i za takový coming out…

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Petr Bárta | 28. 1. 2021 13:57 | reakce na Alexander Novotka - 28. 1. 2021 10:01

:-) V jednom s panem Fuldem souhlasím, a to konkrétně s následující větou:

"Ono to není levné ani, když je to vzdělání zadarmo."

Tak tak, některé typy (také) vysokoškolského vzdělání jsou opravdu i zadarmo příliš drahé. Bohužel, nejde ani tak o to že je to "vzdělání" drahé pro studujícího, ale že je to "vzdělání" drahé pro všechny okolo, kteří na plat daného "vzdělaného" musí posléze přispívat, aniž jeho služny chtějí a poptávají - naopak jim většinou škodí...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 29. 1. 2021 13:29 | reakce na Petr Bárta - 28. 1. 2021 13:57

Kolik těch vysokých škol jste vlastně vystudoval, že si troufáte na takové soudy. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Petr Bárta | 30. 1. 2021 08:36 | reakce na Richard Fuld - 29. 1. 2021 13:29

Hmmm... Zase argument ad hominem?

Co je Vám do toho?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 2. 2. 2021 13:56 | reakce na Petr Bárta - 30. 1. 2021 08:36

Ano, ad hominem, který je ale v tomto případě velmi přiléhavý. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Bárta | 3. 2. 2021 08:49 | reakce na Richard Fuld - 2. 2. 2021 13:56

Ne, tak ne k pláči. Jste k smíchu.

Pan Fuld, je nejen odborníkem na ekonomiku světové úrovně, který je bohužel stále nepochopen. Pan Fuld je jediný povolaný určovat co je "přiměřené", co je "extrémismus", a které věci mohou lidé dělat ze své vlastní vůle, a které už jim je nutné nakázat pod pohrůžkou násilé (Ale samozřejmě pro jejich vlastní dobro).

Pan Fuld je od teď i jasnovidee, který dokáže (aniž by daného jedince znal, aniž by o něm v podstatě cokoliv věděl) posoudit zda daná osoba má nějaké školy, a zda panem Fuldem přilepená nálepka je přiléhavá nebo ne... :-)


Vy už jste opravdu jen a pouze k smíchu (ano, je to takový ten smutný smích, kdy se někdo zesměšňuje, ale neví o tom)...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 3. 2. 2021 19:49 | reakce na Petr Bárta - 3. 2. 2021 08:49

Ne pan Fuld tohle všechno nemůže. O tom, co je přiměřené, co je extrémismus a jak je omezena vůle členů společnosti, rozhoduje demokraticky ta společnost, ne pan Fuld. To jen Vy to nejste ochoten akceptovat.

Nikde jsem jasnovidecky neposuzoval, zda máte nějaké školy. :-) Jen jsem se zeptal, jaké školy jste už vystudoval. A Vaše (ne)odpověď je dostatečně výmluvná. :-)

A tak Vám nezbývá, než zase ad hominem. :-) To Vy jste tady k smíchu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Bárta | 3. 2. 2021 22:41 | reakce na Richard Fuld - 3. 2. 2021 19:49

LOL Já tu klidně řeknu co dělám (podporu IT), co jsem vystudoval (MFF UK). Jak Vám to pomáhá v hodnocení mých názorů, to skutečně nevím.

Ovšem ten, kdo tu odmítá přiznat čím se živí a podobně (a podle toho co jsme tu v minulosti četli, ani Vaše jméno není pravé), jste Vy...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Honza _ | 3. 2. 2021 10:42 | reakce na Petr Bárta - 3. 2. 2021 08:49

A pak člověk zjistí, že někteří jeho nejbližší, třebaže matfyzáci a fyzikální odborníci světové úrovně, mají názory stejné jako pan Fuld.
Takže nejdřív se zdá, že je to k smíchu a pak si člověk uvědomí, že spousta lidí to myslí podobně a je to k pláči...
Jsem za to rád, že tu tyto názory zaznívají a dávají víc a víc důvodů prchat z aktuálního finančního systému.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 3. 2. 2021 19:50 | reakce na Honza _ - 3. 2. 2021 10:42

Chytré lidi ignorujte. A prchejte, prchejte. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 26. 1. 2021 11:11 | reakce na Jan Amos - 26. 1. 2021 09:06

Touché :-)))

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Altman | 24. 1. 2021 13:56 | reakce na Richard Fuld - 22. 1. 2021 13:45

Jasně, manipulace s úroky do záporu a QE tisk peněz, to jsou ty vaše "tržní síly".

Stejný blud, jako "tržní přerozdělování" a "nafukovací dluhové papírky jsou nejlepší peníze v historii lidstva".

https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/nerovnost-covid-pandemie-centralni-banka-sazby-svedsko.A210121_154429_eko-zahranicni_mato?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Richard Fuld | 25. 1. 2021 15:58 | reakce na Jan Altman - 24. 1. 2021 13:56

Ne, regulace úrokových sazeb není tržní síla. Tržní síly jsou v té poptávce a nabídce po soukromě hrazeném vysokoškolském vzdělání. Pokud by nebyla poptávka po placeném vzdělání větší, než jeho nabídka, jeho cena by rostla jen stěží.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Altman | 26. 1. 2021 11:17 | reakce na Richard Fuld - 25. 1. 2021 15:58

Aha. A když stát na něco dá uměle zvýhodněnou půjčku, tak to žádný vliv nemá, že?

Proč jenom tedy socialistická EU prudí s tím, že by na zelené věci měly být nižší úroky?
Opravdu podle vás trh neovlivní, když na stavbu obludné solární či větrné elektrárny bude úvěr s úrokem -5% a na stavbu plynové +15%?
Opravdu trh neovlivní, když leasing auta s 5.0 V8 Supercharged bude mít úrok 15% a autíčka na baterky -5%?
Ty vaše představy o "trhu" jsou věru komické.
Jste schopen tvrdit, že když stát:
1) Způsobí tiskem peněz inflaci 3% ofiko, 8% reálně
2) A zároveň na nějaký typ investice (nemovitost) dá uměle zvýhodněný úrok 1.8 (nebo v Dánsku třeba 0%)
... že to nemá žádný vliv na to, jak se lidé budou rozhodovat? OMG!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Jan Amos | 29. 1. 2021 22:46 | reakce na Jan Altman - 26. 1. 2021 11:17

Opravdu trh neovlivní, když leasing auta s 5.0 V8 Supercharged bude mít úrok 15% a autíčka na baterky -5%?

Primární trh ano, naštěstí je tady ještě trh sekundární a na něm se to jako obykle celé sesype. Už teď se ozývají hlasy, že elektroauta jsou v bazaru neprodejná a že i se státní podporou je elektroauto kravina, protože až majitele omrzí, nikomu ho neprodá. Což znamená, že celou počáteční podporu zřejmě následně bude muset zaplatit za likvidaci jeho elektrovraku.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 27. 1. 2021 14:06 | reakce na Jan Altman - 26. 1. 2021 11:17

Zvýhodněná půjčka? To je pouze snaha státu o "řešení" vysokých cen vysokoškolského vzdělání, která ale nic ve skutečnosti neřeší, pouze ten problém zhoršuje. Tato Vaše kritika státu je samozřejmě na místě. Pořád ale platí, že za růst cen může nadměrná poptávka, která převyšuje nabídku. Souhlasím ale s tím, že ta poptávka je v případě státem zvýhodněných půjček posilována právě těmi uměle výhodnými půjčkami.

Stejně tak můžeme zcela oprávněně kritizovat stát za to, že poměry na trhu s nemovitostmi zhoršuje tím, že dotuje úroky z hypoték. Nelze však stát kritizovat za to, že centrální banka drží v krizi nízké úrokové sazby, protože toto působí v daleko širším kontextu, než jen ve vztahu k nemovitostnímu trhu.

V kritice zeleného šílenství jsme za jedno. Takže komické by pak musely být i ty Vaše představy. :-)

Samozřejmě, že nastavení úrokových sazeb i všemožné státní dotace a upřednostňování mají vliv na rozhodování lidí. Já jen tvrdím, že ty dopady do cen způsobují těmi svými rozhodnutí ti lidé. Nikdo nikoho nenutí, aby jednal tak, že bude využívat to, co stát podporuje. Je to vždy jejich autonomní rozhodnutí a teprve toto rozhodnutí má své následky, které by si ti lidé měli předem zvážit. Tohle je skutečná svoboda. Řídit se vlastním úsudkem a nikoliv tím, co stát podporuje. Tohle je to hlasování penězi.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Amos | 30. 1. 2021 10:23 | reakce na Richard Fuld - 27. 1. 2021 14:06

"Je to vždy jejich autonomní rozhodnutí a teprve toto rozhodnutí má své následky, které by si ti lidé měli předem zvážit. Tohle je skutečná svoboda. Řídit se vlastním úsudkem a nikoliv tím, co stát podporuje. Tohle je to hlasování penězi."

Prima, stát podporuje průběžný penzijní systém. Nicméně chci se řídit vlastním úsudkem, což jste mi milostivě dovolil a do tohoto schématu neplatit. Řídit se vlastním úsudkem a nikoliv tím, co stát podporuje. Tohle je hlasování penězi.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 2. 2. 2021 13:59 | reakce na Jan Amos - 30. 1. 2021 10:23

Ale Vy si přece nemusíte požádat o výplatu starobního důchodu a tedy máte možnost nezískávat od státu toto zvýhodnění. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 27. 1. 2021 17:09 | reakce na Richard Fuld - 27. 1. 2021 14:06

Takže když stát uvalí 80% daň na rohlíky a z výnosu té daně bude dotovat housky (a výsledkem nutně bude pokles prodeje rohlíků a růst prodeje housek - a to až do absurdit, že jimi lidi budou krmit prasata), tak podle vás to bude hlavně "vina lidí"? Podle vás se prostě jen lidi budou tržně rozhodovat? Tedy podle vás pokles prodeje rohlíků a vzrůst prodeje housek bude čistě výsledkem tržních interakcí a ne zhovadilého zásahu vašeho zbožštělého eráru?!?

"Nikdo nikoho nenutí, aby jednal tak, že bude využívat to, co stát podporuje."
Tuhle větu si zarámujte, definuje vás.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 29. 1. 2021 13:36 | reakce na Jan Altman - 27. 1. 2021 17:09

Bavili jsme se o tom, když stát něco zvýhodní, nikoliv o tom, když stát něčemu brání. Váš příklad je toho druhého typu.

A do jisté míry je i to, co činí stát, následkem toho, koho lidé volí, tedy rozhodnutí lidí.

"Nikdo nikoho nenutí, aby jednal tak, že bude využívat to, co stát podporuje." Tuhle větu si zarámujte, definuje vás."

To jsem rád, že to tak vidíte. Čekal jsem něco jako jiného.:-) Ale vidím, že ani hrdé a na státních podporách zcela nezávislé a svobodné rozhodování, Vám z nějakého (pro mě tedy záhadného důvodu) nevoní. Jediné co mě napadá, je to, že jsem to napsal já, a že to co píšu, je pro Vás jednoduše vždy špatně, bez ohledu na to co vlastně napíšu. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Petr Vorlíček | 27. 1. 2021 11:39 | reakce na Jan Altman - 26. 1. 2021 11:17

Ale měnová inflace není neoficiální, růst M2 vykazují státní organizace, jsou to veřejně dostupné informace...Ta cca celková 10% inflace, v US skoro 20% je prostě oficiální...
Neoficiální inglace je např. snižování kvality produktů, zmenšování balení..

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 27. 1. 2021 14:09 | reakce na Petr Vorlíček - 27. 1. 2021 11:39

M2 je veličina peněžní zásoby. Jako inflace se zažil pojem, který představuje tempo růstu cen statků zahrnutých do spotřebního koše. Inflace ve smyslu "peněžní inflace" v podobě růstu objemu peněžní zásoby mohla být snad relevantní kdysi v dobách zlatého standardu. Dnes, v době účetních peněz, je tento údaj v podstatě bezvýznamný.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Petr Vorlíček | 27. 1. 2021 23:03 | reakce na Richard Fuld - 27. 1. 2021 14:09

"Se zažil" znamená "tak to chápu já...?
Ale ČNB to chápe jinak, citace z jejího webu: "Inflace je oslabení reálné hodnoty (tj. kupní síly) dané měny vůči zboží a službám."
Případně můžeme využít Wikipedii, když už vzýváte "zažité"..."Ekonomové se obecně shodují v názoru, že vysoká míra inflace je způsobena nadměrným růstem peněžní zásoby.".

A to je pouze otevřená inflace, skrytá je stabilní cena se změnou kvality či množství obsahu.

Měnovou inflaci také znáte, jen manipulativně zamlčujete - však jste svými moudry v prosinci tapetoval i diskuze na investujeme.cz, které právě o měnové inflaci a inflaci aktiv pojednávaly...
Ale vy teď jedete tu Vámi popsanou techniku zamlčování skutečností, co se Vám nehodí, tak chápu, že se nehodí o ní hovořit...:-)

Pro připomenutí:
https://www.investujeme.cz/clanky/nizke-uroky-a-inflace-aneb-stradatele-placte/
Ten termín "měnový rozvrat" je dokonalý...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 29. 1. 2021 14:02 | reakce na Petr Vorlíček - 27. 1. 2021 23:03

A jak se měří inflace, která je oslabením reálné hodnoty (tj. kupní síly) dané měny vůči zboží a službám? No mírou růstu cen statků zahrnutých do spotřebního koše přece.

"Ekonomové se obecně shodují v názoru, že vysoká míra inflace je způsobena nadměrným růstem peněžní zásoby."

Tohle přece nikdy nezpochybňuji. :-) Avšak povšimněte si slůvka "NADMĚRNÝM". Nikoliv každý růst peněžní zásoby ale pouze NADMĚRNÝ růst peněžní zásoby vede k vysoké míře inflace.

Pokud je stabilní cena u statku, u něhož roste kvalita, pak jde ve skutečnosti o deflaci. To je taky jeden z důvodů, kterým někteří obhajují existenci inflačního cíle, tedy aby právě inflace ve výši inflačního cíle eliminovala ten v cenách nezahrnutý růst kvality.

Teprve pokud by kvalita v čase klesala a ceny zůstaly stabilní, pak by šlo o skrytou inflaci. Předpokládám, že kvalita statků zahrnutých do spotřebního koše může růst i klesat, takže se tento vliv může eliminovat tak nějak sám.

Nic nezamlčuji samozřejmě. Měnová inflace (růst peněžní zásoby) je mi samozřejmě známa, jen už není v současnosti tak relevantní (jako byla teoreticky relevantní v dobách komoditních peněz). Měnová inflace se tak dnes k měření změn kupní síly nepoužívá. Dnes se používá k posuzování změny kupní síly peněz (zcela oprávněně) inflace cenová (index růstu cen). Ostatně celý ten zmatek s inflacemi by mohlo řešit právě rozlišování na inflaci cenovou a peněžní (měnovou). Pak by bylo vždy jasné, o čem kdo píše. :-)

Co se týče toho údajného zamlčování. Kdybych psal komplexně a úplně, budete mi vyčítat tapetování dlouhými příspěvky. Když píšu krátce a jen k věci, vyčítáte mi zamlčování souvisejících věcí. Musíte si vybrat.

Já v tomto ohledu preferuji krátké příspěvky, s tím, že když Vám tam bude něco důležitého chybět, tak na to v diskuzi zareagujete a daný aspekt do ní doplníte. V dalším se pak můžeme věnovat tomu, zda a jaký vliv měla absence daného aspektu na mnou dříve napsané.

Předmětnou diskuzi na téma "Inflace je vždy a všude monetární jev" považuji z mé strany za zcela korektní a úplnou. Kde tam vidíte nějaké zamlčování?

Diskuzi o cenách aktiv se nijak nevyhýbám. Asi nečtete veškeré mé příspěvky. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Amos | 30. 1. 2021 10:32 | reakce na Richard Fuld - 29. 1. 2021 14:02

Tentokrát vám dávám za pravdu.
V mém spotřebním koši jsou hlavně LandRovery, Eldorado Millenium 25 years a Jamon Iberico de Boleto.
A ceny teď jsou minimálně o 10% nižší než před rokem. Žádnou inflaci, natož nadměrnou, stejně jako vy nevidím. Zřejmě máme stejný spotřební koš.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 2. 2. 2021 14:01 | reakce na Jan Amos - 30. 1. 2021 10:32

Vidíte. :-) Vy si nemáte na co stěžovat. Vy žijete v podstatě v deflační spirále, která nijak neničí ekonomiku. Zcela ideální stav. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

František Cecvárek | 22. 1. 2021 08:26

Příměry hospodaření státu a domácnosti jsou sice pro běžného člověka srozumitelné, ale věcně chybné. Domácnost je mikroekonomický subjekt, stát makroekonomický. Když domácnost navýší úspory, je to z mikro pohledu racionální, obezřetnostní a chvályhodné. Když se tak zachová hodně domácností (např. dnes skokově vzrostla míra úspor o více než 5 p. b.), je zaděláno na výpadek agregátní poptávky. Kdyby se stát chval stejně, propad ještě prohloubí. Z toho důvodu je rolí státu i stabilizační funkce, čili stát jde naopak proti cyklu, nikoli s ním. Tedy alespoň teoreticky by to tak mělo být. Ono je lehké psát takovéto lehkovážné úvahy bez reálné oponentury. Navrhuji panu Stroukalovi napsat vědecký článek, který dokládá výhodnost procyklické fiskální politiky. Hodně zdaru.

Nahlásit

-6
+
-

Richard Fuld | 22. 1. 2021 10:30 | reakce na František Cecvárek - 22. 1. 2021 08:26

Tohle zdejším libertariánům a anarchistům vysvětlíte jen těžko. Ale je příjemné vidět, že se zde nejsem úplně osamocen. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

Honza _ | 22. 1. 2021 09:13 | reakce na František Cecvárek - 22. 1. 2021 08:26

Tohle už vymyslel pan Keynes.
Teoreticky by to mělo fungovat.
Oponenturu řešili pánové Mises a spol., v praxi to zkusil pořešit Satoshi :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Richard Fuld | 22. 1. 2021 10:27 | reakce na Honza _ - 22. 1. 2021 09:13

No ono to hlavně funguje v praxi. Zejména v dnešní praxi. :-) Kdo to vymyslel a kdo vymyslel něco jiného a kdo se o co v praxi pokouší je celkem jedno.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-6
+
-

Honza _ | 22. 1. 2021 10:50 | reakce na Richard Fuld - 22. 1. 2021 10:27

Funguje?
Když je dobře, tak stát slibuje a rozhazuje, protože na to má.
Když je špatně, stát slibuje a (někdy i) rozdává a proto se zadlužuje.
Keynes se v hrobě obrací...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 22. 1. 2021 10:56 | reakce na Honza _ - 22. 1. 2021 10:50

Já netvrdím, že to funguje na 100% podle Keynese (i k němu mám pár výhrad). Pouze tvrdím, že to funguje dobře.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Petr Vorlíček | 22. 1. 2021 12:36 | reakce na Richard Fuld - 22. 1. 2021 10:56

Ono to ale nefunguje dobře. Mrkněte do US, k uchránění životní úrovně, která začala záhadně stagnovat v roce 1971 (to je náhodička..:-) bylo zapotřebí emitovat dluh 10bln USD, za který se "nakoupila" spotřeba, umožňující tuto úroveň držet. Výsledek byla akciová bublina v roce 2000. Když se to začalo v roce 2007 zase sypat, stálo udržení této úrovně už 10 bln USD v následujících deseti letech. Aby bylo možné držet tuto životní úroveň dnes, bylo nutné emitovat, a přislíbit emisi dalších 10 bln USD v pouhých dvou letech (a vsadím se, že Biden na Jaře další dva, tři bilionky přihodí..). Z toho je snad dostatečně zřetelné, jak dobře to funguje...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 22. 1. 2021 13:49 | reakce na Petr Vorlíček - 22. 1. 2021 12:36

Chcete snad tvrdit, že životní úroveň Američanů od roku 1971 klesala? To snad né? A kolik činí americký státní dluh? Koho a proč to vlastně zajímá?

Jednoduše to funguje. Nikoliv ideálně. To nebude nikdy nic. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

Petr Vorlíček | 22. 1. 2021 15:18 | reakce na Richard Fuld - 22. 1. 2021 13:49

Ne, ona neklesala, jen přestala korelovat s růstem produktivity. (navzdory, nebo snad právě "díky" počátku nekonečné monetární podpory, která to bohatství neomylně směřuje do konkrétních rukou. (což je skvěle vidět na grafu vývoje mediánu příjmu očištěného o inflaci...)
Klesat začala až na přelomu tisíciletí.

Krásně je to popsáno v nedávném článku, pojednávajícím o nedosažitelnosti životní úrovně Simpsnů, kteří byli původně (cca rok 1990) typickými představiteli nejširší americké střední třídy, dnes je jejich životní úroveň pro širokou střední třídu nedosažitelná - uživit z jediného platu manželku v domácnosti se třemi dětmi, a ještě zaplatit hypotéku za dům, to už není myslitelné...To je ale socialismus v praxi - ranná fáze..:-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Richard Fuld | 22. 1. 2021 16:18 | reakce na Petr Vorlíček - 22. 1. 2021 15:18

Růst mezd přestal korelovat s produktivitou? Tedy za růstem produktivity zaostával? A Vy si opravdu myslíte, že jediným vysvětlením je monetární uvolňování, které "směřuje" peníze přímo k těm bohatým? Opravdu si myslíte, že neexistuje jednodušší vysvětlení, které bude mít navíc i určitou logiku?

Co byste řekl na teorii, že růst produktivity je něco, co přináší větší zisky především majitelům produkčních kapacit, než námezdním pracovním silám. Dává Vám to smysl? Mě to přijde logické. Jako majitel firmy zajistím vyvinutí efektivnější technologie, jejímž samotným nasazením se mi zvýší zisky, aniž bych musel jakkoliv řešit výši mezd svých zaměstnanců. Stejně tak snižování podílu pracovní síly na celkovém procesu produkce vede ke obdobnému výsledku, kdy majitel produkčních kapacit získává, zatímco zaměstnanci ztrácejí pracovní místa, což na trhu práce vytvoří silnější konkurenci, která bude také držet mzdy při zemi. Představa, že současně s uvedenou inovací vzniká i dostatečný počet nových kvalifikovanějších míst platí jen částečně a obávám se, že spíše minoritně.

Takový synergický efekt to vyvolá. Pro majitele produkčních kapacit je to takový synergický efekt, kdy vydělají na všech frontách. Díky technologickému pokroku majitelé produkčních kapacit zároveň bohatnou a zároveň se tím zostřuje konkurence na pracovním trhu, čímž dochází k tomu, že růst mezd je (oproti růstu produktivity a jejich zisků) jen minimální.

Monetární podpora pouze udržuje chod ekonomiky a předchází krizím, které nejcitlivěji dopadaly vždy právě na nízkopříjmové vrstvy obyvatel. Právě díky monetární podpoře tak vděčí zaměstnanci alespoň nějakému růstu mezd. Bez monetární podpory ekonomiky by jejich situace byla mnohem horší. Mnohem horší by byla samozřejmě i situace bohatých. K čemu Vám ale bude, že bohatí bohatnou pomaleji, když budete chudý jak kostelní myš?

Čirý kapitalismus zajišťuje jakousi prosperitu pouze kapitalistům a chudobu všem ostatním (nebrat). Socialismus zajišťuje pouze chudobu pro úplně všechny (nebrat). Teprve kapitalismus monetárně podporovaný státem zajišťuje obecnou prosperitu všech. To, že někteří v tomto prostředí prosperují velmi (až "nemravně") intenzivně a že se přitom rozevírají jakési nůžky, by nikoho nemělo znepokojovat, protože to jednoduše není důležité. Nic lepšího než obecná prosperita s rozvírajícími se nůžkami vymyšleno dosud nebylo. Obecnou prosperitu zajišťují ti bohatí. Čím jsou bohatší tím rychleji mohou přispívat k dalšímu obecnému růstu prosperity všech. Takže nakonec je třeba se na to rozevírání nůžek dívat pozitivně a nadšeně mu tleskat, což tímto činím a vyzývám Vás k témuž. :-)

A k tomu argumentu s americkou ekonomikou a těmi Simpsonovými. Tato situace je jen důkazem toho, že ve státech převážily spíše libertariánské tendence, které se právě k nějaké monetární podpoře ekonomiky stavějí odmítavě. Zde ta monetární podpora směřovala spíše rovnou do kapes bohatých, než aby nejprve směřovala do kapes chudých, aby si bohatí nejprve museli "zasloužit", aby k nim ty peníze připluly prostřednictvím toho, že za ně něco tem chudým prodají. Sociální politika ale v USA v podstatě neexistuje a na obyvatele, zatížení daněmi byly navaleny břemena typu plať si zdravotní péči, splácej vzdělání, spoř si na důchod, splácej hypotéku, vychovávej děti a v takto náročném prostředí se většině lidí jen těžko přežívá, natož pak aby se dostali k nějakému bohatnutí. Takto dopadá společnost, která funguje posunutá blíže čirému kapitalismu, jehož dopady nejsou dostatečně kompenzovány státními systémy a výsledek tomu odpovídá, bohatnutí vyvolených a chudnutí širokých vrstev. Příčinou není socialismus v praxi. Příčinou je naopak nedostatek socialismu v USA.

Jinými slovy právě USA trpí tím, že jsou nejblíže onomu čirému kapitalismu a chudoba zde tedy má zelenou. A to je docela nebezpečná situace. Oni se tam ti současní komunisti v řadách demokratů neobjevili jen tak náhodně. V jiných "západních" zemích, kde existuje tradičně relativně silná role státu, to tak zoufalé není.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Petr Vorlíček | 22. 1. 2021 21:22 | reakce na Richard Fuld - 22. 1. 2021 16:18

https://echo24.cz/a/SrtW6/vznika-kvazicentralne-rizeny-kapitalismus?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=507910&dop_req_id=iiV5ZzpAj0O-202101222011&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 25. 1. 2021 16:01 | reakce na Petr Vorlíček - 22. 1. 2021 21:22

S rozborem Šichtařčiných blábolů nemá cenu ztrácet čas. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Petr Vorlíček | 27. 1. 2021 23:09 | reakce na Richard Fuld - 25. 1. 2021 16:01

Víte, pane Fuldo,
že někdo chytne pět mínusů za názory na monetární politiku je nornální, všem se nezavděčíte.
Ale fakt si nepřipadáte ani trochu hloupě, když se s rekordními 90 mínusy řítíte v protisměru po dálnici, a všem okolo nadáváte, že jedou v protisměru??
To mi hlava nebere...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 29. 1. 2021 14:03 | reakce na Petr Vorlíček - 27. 1. 2021 23:09

Přece nebudu diskutovat s lidmi, kteří mají stejné názory. To by byla strašná nuda a ztráta času.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Petr Vorlíček | 22. 1. 2021 21:23 | reakce na Petr Vorlíček - 22. 1. 2021 21:22

Už ani nemám chuť to všechno psát znova, po padesáté...Tady je to vše celkem čtivě shrnuto...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Krejčí | 21. 1. 2021 12:52

1. O bankrotu by se nemělo mluvit ani v případě, že dlužníci nedostanou nic (a nesouhlasí s tím). Bankrot by nastal, pokud by závazky přesahovaly aktiva. Aktiva např. řeckého státu jsou ve výši mnohonásobků jeho dluhu. Pokud máte majetek, ale věřitelům nic nedáte, není to bankrot, ale podvod.
2. Důsledně by se mělo mluvit o bankrotu státu/administrativy, nikoli o bankrotu národů ("řecký bankrot").

Nahlásit

+4
+
-

Martin Doležal | 21. 1. 2021 17:44 | reakce na Jan Krejčí - 21. 1. 2021 12:52

Asi není třeba příliš bazírovat na slovíčkách, protože ten svět je dnes mnohem složitější, než když bankrotovali státy nebo firmy před 100 - 200 lety. Máte pravdu v tom co píšete, jen by se musel asi místo toho najít obecně uznávaný pojem, pro lidi, firmy nebo státní úřady ve finančních problémech.
Prostě normální je, když to někdo zvládá, i když je až po uši v problémech, a pak výraz pro ty, kterým je třeba se vyhnout obloukem. I ten bankrot normálního smrtelníka dnes není co býval, tak jako je velmi relativní, označení že je někdo chudý. V ČR takový člověk může žít velmi pohodový život, přesto někteří loupežníci ho budou prezentovat jako chudáka, kterému je třeba ještě víc pomáhat, jasně že za cizí peníze.

Podobné je to u bazírování o tom jakou hodnutu mají dnešní peníze (Fiat měny) a jak krásné by bylo vrátit se např. ke zlatému standardu. To je také utopie, na kterou by drtivá většina populace v bohatších zemích nepřistoupila, i když to tak pěkně vypadá. Dnes si žijeme jak čuníci v žitě, i když máme WC papírky místo peněz, a dluhy a bankroty na nás koukají ze všech médií. Těžko by se někdo chtěl vrátit o 100 let zpět.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 22. 1. 2021 06:23 | reakce na Martin Doležal - 21. 1. 2021 17:44

píšete: "vrátit se např. ke zlatému standardu. To je také utopie, na kterou by drtivá většina populace v bohatších zemích nepřistoupila"

Myslím si, že existuje docela velká pravděpodobnost, že se většina populace ke zlatu (možná alternativně bitcoinu) vrátí, protože nic jiného nezbyde, až se zhroutí peněžní fuldosystémy a ty se podle mě zhroutit dřív nebo později musí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Jan Altman | 24. 1. 2021 14:11 | reakce na Josef Fraj - 22. 1. 2021 06:23

Ono se to již vrací - stačí se podívat na ty miliony vyražených a prodaných Au a Ag mincí.
Ty mince se razí po vagonech a kupují je běžní lidé (retail) - instituce kupují cihly, nebo dokonce jen papírové "zlato a stříbro".
Na tom západě to lidé kupují a hromadí po desetiletí - takže jakmile se fiat dostane do problémů, Au-Ag mince začnou soutěžit s bitcoinem o nový hlavní prostředek směny.

Julda sice bude tvrdit, že to nejsou peníze, ale komodita, nicméně:
- trvám na tom, že prostředek směny napřed musí být uchovatelem hodnoty (něco bez hodnoty nikdo mentálně zdravý nepřijme jako protihodnotu ve směně)
- fiat uchovatelem přestává být, takže ho dříve či později nahradí něco, co definiční znaky peněz má
- ty Au a Ag mince se neprodávají jako komodita (slitky, cihly či granule různé velikosti, hmotnosti a ryzosti), ale jako standardizované mince na kterých je vyražena jejich hmotnost, ryzost, ročník...
Ať je mince z Austrálie, USA, některé země EU, JAR, Kanady, Mexika, .... má standardizovaný obsah kovu (1 troyská unce ryzího kovu), takže tyto mince jsou připraveny fungovat tak, jak fungovaly například mince Latinské měnové unie. Tedy globálně.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Latinská_měnová_unie

Tedy až na to, že jak latinská měnová unie, tak USA se dopustily fatální chyby v podobě bimetalismu (byrokratické stanovení fixního poměru ceny Au a Ag - zřejmě měli představu o trhu z Juldových komentářů).
To ale dnes neplatí a kurz mezi Au a Ag uncovkou je tržní-plovoucí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 25. 1. 2021 16:15 | reakce na Jan Altman - 24. 1. 2021 14:11

"trvám na tom, že prostředek směny napřed musí být uchovatelem hodnoty (něco bez hodnoty nikdo mentálně zdravý nepřijme jako protihodnotu ve směně)
- fiat uchovatelem přestává být, takže ho dříve či později nahradí něco, co definiční znaky peněz má"

Ano, něco co není uchovatelem hodnoty, nemůže být ani prostředkem směny. Je ale třeba si uvědomit, že funkce uchovatele hodnoty je "vedlejším produktem" (primární) funkce prostředku směny. Pokud něco funguje jako prostředek směny, má to automaticky i schopnost uchovávat (alespoň krátkodobě) hodnotu.

Funkci uchovatele hodnoty nelze od funkce prostředku směny oddělovat a nahlížet na ně izolovaně. Pokud prostředek směny ztratí schopnost uchovávat hodnotu, ztratí i schopnost být prostředkem směny. Takový prostředek směny se přestane jako prostředek směny používat, typicky při hyperinflaci.

Stejně tak, pokud něco ztratí schopnost být prostředkem směny, nemůže to být ani uchovatelem hodnoty a stává se z toho pouhý statek. Princip použití prostředku směny spočívá právě v tom, získat v rámci směny něco, co si udrží hodnotu do okamžiku, kdy budu toto chtít směnit za něco jiného. Tedy jde o přenos pokud možno nezměněné hodnoty v čase. Bez této vlastnosti nebude možné naplnit smysl a účel prostředku směny.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Jan Altman | 26. 1. 2021 11:22 | reakce na Richard Fuld - 25. 1. 2021 16:15

Ale ony ty alternativy k potištěným papírkům schopnost fungovat jako prostředek směny neztratily.
To jen zakazovači s rudohnědou mentalitou se tu možnost směny pokusili uměle zarazit.
A jako vše umělé - dočasně. Sledujte!

Jediný, kdo zde něco ztrácí, je právě ten váš fiat a jeho miznoucí schopnost uchovávat hodnotu.
Proč myslíte, že ten fiat lidi stále zoufaleji rvou do nemovitostí, bublinózích akcií, bitcoinu, starožitností, ...? Byly doby, kdy ta potřeba ZDALEKA nebyla tak zoufalá. A vše jen dále akceleruje. Čili znovu: Sledujte!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 29. 1. 2021 14:05 | reakce na Jan Altman - 26. 1. 2021 11:22

"Proč myslíte, že ten fiat lidi stále zoufaleji rvou do nemovitostí,"

Zoufalí lidé dělají zoufalé věci. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Martin Doležal | 22. 1. 2021 09:31 | reakce na Josef Fraj - 22. 1. 2021 06:23

To rozhodne budoucnost, v tuto chvíli jsou to jen spekulace. Navíc spekulace lidí, z poměrně bohatých zemí, kteří vymýšlí, co vše mohou udělat se svými úsporami. Většina populace planety tyto starosti nemá. Navíc těch alternativ k virtuálním měnám je spousta, v reálné podobě a to je jen dobře. Navíc zde platí spousta proměnných a variant. Jen kdybych to měl soudit podle sebe. Já BTC a podobným aktivitám fandím, ale žádný nemám ani neplánuji si pořídit, prostě mám jiné zájmy a priority. Stejně tak nekupuji zlato, platinu, starožitnosti nebo veterány. Přesto o svou ekonomickou budoucnost nemám vůbec strach, jsem optimista.

První je, že za nejdůležitější, věc která má tu nejvyšší cenu na světě, považuji čas. Ten se nedá zfalšovat, ošulit, nakoupit navíc. Další v pořadí jsou zážitky a spokojený život. a to už je věc, která alespoň v mém případě vyžaduje dobrou ekonomickou situaci. Takže místo zlata a BTC raději investuji do vzdělání, znalostí, schopností, zdraví a dalších výzev. Jsem hračička. Takže než bych přebytečný majetek uložil do BTC, raději koupím zanedbaný barák poblíž moře, v Itálii nebo Řecku. Dám to dohromady a vyrobím si další stroj na peníze. ale to je můj osobní přístup, stejně tak jiné přístupy lidí co zde diskutují, mohou být ještě úspěšnější a tito lidé ještě víc spokojení, než já. Náš WC papírek, ty designově povedené peníze zvané Kč, nejsou zase tak důležité. Nemají hodnotu, jsou jen prostředkem směny, ale právě kvůli té směně se těšíme ze života.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 21. 1. 2021 18:26 | reakce na Martin Doležal - 21. 1. 2021 17:44

Nesouhlasím. Ignorování skutečného obsahu některých slovíček, či jejich zaměňování má na svědomí spousty zmatků a mylných názorů, které mohou mít velmi vážné následky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Martin Doležal | 22. 1. 2021 09:16 | reakce na Richard Fuld - 21. 1. 2021 18:26

Zrovna od vás je ten nesouhlas zábavný. Sám předvádíte, jak vám na obsahu slov nezáleží. Vždy se snažíte prvně provokovat, pak to co napíšete převracíte. Navíc sám přece trváte na tom, že blbnutí s penězi a slovíčky nemá žádné vážné následky. Že je to jen hra, která bude pokračovat bez ohledu na to, co se odehraje.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Richard Fuld | 22. 1. 2021 10:36 | reakce na Martin Doležal - 22. 1. 2021 09:16

Jen obecné řečičky. To by mohl říct každý, že mi na obsahu slov nezáleží. Chtělo by to ale alespoň nějaký konkrétní příklad. Jinak jsou to z Vaší strany jen plané pomluvy.

Nikde nepíšu, že blbnutí z penězi a slovíčky nemá vážné následky. Přečtěte si např. mé názory na to, jak nebezpečné je zaměňovat pojmy komodita a peníze. Jak nebezpečné jsou hrátky centrálních bank v souvislosti s úvahami o zavádění státních krypto"měn". A takto bych mohl dlouho a dlouho pokračovat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Josef Fraj | 22. 1. 2021 06:25 | reakce na Richard Fuld - 21. 1. 2021 18:26

S tím bych i souhlasil. Ve vašem případě je ovšem drobnou vadou na kráse, že jste to právě vy, kdo tu plodí nesmyslné pseudotermíny typu "tržní přerozdělování".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 22. 1. 2021 09:12 | reakce na Josef Fraj - 22. 1. 2021 06:25

Respektuji skutečný obsah termínů, žádné nezaměňuji a některé chybějící doplňuji. To je podle mne v naprostém pořádku.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-6
+
-

Jan Amos | 22. 1. 2021 10:22 | reakce na Richard Fuld - 22. 1. 2021 09:12

Například vámi zavedený a opakovaný termín - autistický sociopat - který užíváte jako formu verbálního plivance.
Autisté jsou osoby silně prožívající emoce, sociopaté naopak jedinci postrádající emoce nebo s emočními vzruchy silně redukovanými.

Čili totální nesmysl, který vám ale libozvučně zní, aniž byste význam slov chápal.

Silně mi připomínáte hlavní postavu románu Zaslepení od nobelisty Eliase Canettiho - "Kniha o tom kam může vést izolovanost jednotlivce přesvědčeném o své vyjímečnosti.A který narazí na ještě horší existence."

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Richard Fuld | 22. 1. 2021 10:43 | reakce na Jan Amos - 22. 1. 2021 10:22

No, já jsem přesvědčen, že autismus a sociopatie se nijak nevylučují. Máte k tomu svému názoru nějaké odborné argumenty? Pokud je mi známo, tak autisté mají často obrovské problémy s navazováním soicálních vztahů. To, že autista má silné emoce taky neznamená, že je lehce schopen vcítit se do emocí jiných osob. Neschopností vcítit se do situace jiných osob často trpí rovněž sociopaté. Jednoduše řečeno, mám za to, že autistismus a sociopatie se nijak nevylučují a že se naopak jejich projevy mohou velmi významně překrývat.

Ale nechám se o Vás jistě poučit. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Petr Vorlíček | 22. 1. 2021 15:43 | reakce na Richard Fuld - 22. 1. 2021 10:43

Pane Fuldo, Sociopat (podobně jako psychopat) je komplexně schopný člověk, který MUSÍ být schopen vcítit se do role druhých, aby s nimi mohl úspěšně cíleně manipulovat a těžit z toho, umí přesně rozpoznat slabiny druhých, umí jim snižovat sebevědomí atd... Jen je mu ukradené, když tyto osoby svým chováním poškozuje, bezohlednost je typickým znakem sociopatů a psychopatů. Autismus je v podstatě opak tohoto - jsou to lidé neschopní manipulovat s druhými, jsou plně odkázaní na jejich sociální dovednost, to druzí se musí naučit s nimi komunikovat, oni nejsou schopni se v tomto sebeméně adaptovat.
Autistický sociopat je podobný termín jako chytrý idiot....Kdyby se sociopat choval jako autista, už nemůže být sociopat, a zrovnatak to platí opačně.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 22. 1. 2021 16:40 | reakce na Petr Vorlíček - 22. 1. 2021 15:43

Ale kdepak. Psychopat se nikdy nedokáže skutečně vcítit do situace lidí, které manipuluje. Schopný psychopat se pouze učí, jak by se asi mohly lidé, které chce manipulovat, v té které situaci cítit, a to jen proto, aby těchto vědomostí (nikoliv skutečného vcítění se) mohli ve svůj prospěch využít při manipulaci těch lidí.

Na neschopnost psychopata vcítit se do jiných lidí existují šikovné testy, které odhalí psychopata velmi snadno a velmi jasně. Normální člověk vůbec nechápe, jak mohl psychopat tak strašně selhat při odpovědi na tak jasnou otázku.

Psychopati a sociopati tedy musí být schopni se naučit, jak vnímat emoce druhých. Jde ale o naučenou dovednost nikoliv o schopnost empatie. Také ono "vcítění" se do jiného člověka psychopat i sociopat pouze předstírá (a obvykle dokonale), ale určitě nejde o skutečnou empatii.

Ano autisté zpravidla nikomu záměrně neubližují ani nikým nemanipulují. To ale neznamená, že jejich neschopnost vcítit se do situace jiného, nemůže vést k tomu, že někomu (nikoliv záměrně) ublíží, nebo že zůstanou zcela neteční k situaci někoho jiného, z důvodu, že se nedokáží vcítit do jeho situace.

Rozdíl mezi ubližujícím autistou nebo sociopatem pak může (nemusí) být v záměrnosti toho ubližování. Autisté ale nemají patent na hodnou a mírumilovnou povahu, takže autista může jednat jako sociopat a někomu záměrně ubližovat, aniž by cítil jakékoliv výčitky svědomí, protože není schopen se vcítit do situace toho, komu ubližuje, obdobně jako je tomu u psychopata, či sociopata.

Nemáte pravdu. Autista se může chovat jako sociopat nebo psychopat a stejně tak sociopat nebo psychopat se může chovat jako autista, když pouze pro neschopnost vcítit se do druhého, může ublížit někomu, aniž by šlo o záměrně zlé konání.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Petr Vorlíček | 22. 1. 2021 21:28 | reakce na Richard Fuld - 22. 1. 2021 16:40

Pane Fuldo, už jsem zvyklý, že naprosto zřejmé věci se snažíte obracet naruby nesmyslnými jakopravdami...Je to asi jako s tím vaším dnešním "čirým americkým kapitalismem"...Tomu už se jde jen smát...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Amos | 22. 1. 2021 11:51 | reakce na Richard Fuld - 22. 1. 2021 10:43

Vy jste opravdu snad jednovaječné dvojče oné hlavní postavy Canettiho - cituji z jedné recenze "Petr Kien ztělesňuje s trapnou groteskností sebezmrzačení vzděláním, hypertrofii odtažitého vědění na úkor životaschopnosti"

Vždy když požadujete odborné argumenty, napadá mě představa vřešťana hledícího do logaritmických tabulek...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 22. 1. 2021 13:50 | reakce na Jan Amos - 22. 1. 2021 11:51

Snažíte se mě pěkně ale marně. Dutost vašich příspěvků duní velmi hlasitě. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Richard Fuld | 21. 1. 2021 15:25 | reakce na Jan Krejčí - 21. 1. 2021 12:52

Ano. Taky zajímavý pohled. Proč by ale mělo Řecko prodávat své státní přístavy za účelem splácení státních dluhů, když může jeho dlužní úpisy skoupit na trhu jeho centrální banka? Oops. :-) Řecko tehdy vlastně nemělo autonomní centrální banku a ECB se necítila jakkoliv povinná na trhu řecké dluhopisy začít skupovat. A tak se stalo, že Řecko muselo začít prodávat ty přístavy (a učinit mnoho dalších věci). Kdyby se ale ECB zachovala tak, jak měla, tedy jako i řecká centrální banka, žádná řecká dluhová krize by nikdy neexistovala.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

Josef Fraj | 22. 1. 2021 06:30 | reakce na Richard Fuld - 21. 1. 2021 15:25

Až na to , že ECB měla (a možná ještě má) ve svých vlastních stanovách zákaz nákupu státních dluhopisů. Je to jeden z mnoha příkladů porušování smluv v EU. Porušování smluv je základní princip fungování EU.
Lze tak sice zabránit krachu jednoho menšího státu, ale za cenu toho, že časem zkrachuje celá unie. Jenom se to o něco oddálí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Richard Fuld | 22. 1. 2021 09:13 | reakce na Josef Fraj - 22. 1. 2021 06:30

Já nepíšu o nákupu dluhopisů přímo od Řecka, což je skutečně zakázáno. Píšu o tom, že ECB měla začít nakupovat řecké státní dluhopisy na sekundárním trhu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

Petr Novák | 22. 1. 2021 09:33 | reakce na Richard Fuld - 22. 1. 2021 09:13

Nákup dluhopisů ECB ( a je jedno jakým způsobem) je to, co eurozónu položí, uvidíte. Nemůžete jen tak zamáznout dluh bez následků, i když nejsou na první pohled vidět. Možná to skončí totalitou nebo rozpadem EU nebo jen zrušením eura, ale nebude to trvat zas tak dlouho. Určitě se toho dožijeme.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Richard Fuld | 22. 1. 2021 10:12 | reakce na Petr Novák - 22. 1. 2021 09:33

Já Vám tohle přesvědčení neberu. Mě však chybí nějaký skutečně relevantní konkrétní a přesvědčivý důvod, proč by se Vaše proroctví mělo naplnit.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Josef Fraj | 22. 1. 2021 09:22 | reakce na Richard Fuld - 22. 1. 2021 09:13

To je jenom formální trik, jak obejít pravidla a dát vydělat spřáteleném subjektu. Princip je stejný.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 22. 1. 2021 10:25 | reakce na Josef Fraj - 22. 1. 2021 09:22

Ano, zdánlivě to vypadá, že ten zákaz nic neřeší a že k financování státu dochází i při operacích centrální banky na sekundárním trhu. Nicméně toto je jen zdání, jak vyplyne z následujícího. Centrální banka má povinnost udržet cenovou stabilitu, a to prostřednictvím ovlivňování úrokových sazeb.

Udržet dlouhodobé úrokové sazby na nízké úrovni je pak v krizi možné pouze prostřednictvím nákupů státních dluhopisů na sekundárním trhu, čehož vedlejším efektem je zdánlivé financování státu. Ve skutečnosti ale v tomto případě o žádné financování státu nejde, protože předmětné finance ve vztahu k takto nakoupenému dluhopisu již stát dávno získal v okamžiku, kdy soukromá banka koupila od státu tyto státní dluhopisy na primárním trhu. Pokud pak tyto dluhopisy prodá komukoliv(!) na sekundárním trhu, stát tímto nijak nefinancuje. Stát z této transakce žádné peníze nezíská.

Udržení nízkých úrokových sazeb je nástrojem k dosažení inflačního cíle, nikoliv nástrojem k udržení nízkých úrokových sazeb proto, aby si stát mohl levněji půjčovat. Uvedené se rádo a často zaměňuje, když se tvrdí, že centrální banka takto pomáhá primárně státu. Ve skutečnosti ale primárně plní zcela standardně svůj zákonný mandát.

Ano, mnozí lidé pak v omylu považují uvedené za jakési obcházení zákazu financování státu centrální bankou.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Jan Amos | 22. 1. 2021 10:41 | reakce na Richard Fuld - 22. 1. 2021 10:25

"Ve skutečnosti ale v tomto případě o žádné financování státu nejde, protože předmětné finance ve vztahu k takto nakoupenému dluhopisu již stát dávno získal v okamžiku, kdy soukromá banka koupila od státu tyto státní dluhopisy na primárním trhu. Pokud pak tyto dluhopisy prodá komukoliv(!) na sekundárním trhu, stát tímto nijak nefinancuje. Stát z této transakce žádné peníze nezíská. "

Vy si snad děláte srandu i sám ze sebe.

Kdyby centrální banka v konečné instanci neodkoupila státní dluhopisy od některé komerční banky, pak by komerční banky mnohem opatrněji zvažovaly nákup státních dluhopisů v primární tranši. Jasně, že se zatím za státní dluhopis neplatí dvakrát. Nicméně proč to nezvážit do budoucna, že? Věřím, že vy tuhle krávovinu dostatečně promyslíte.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 22. 1. 2021 10:55 | reakce na Jan Amos - 22. 1. 2021 10:41

Takže souhlasíte s tím, že nákup státních dluhopisů na sekundárním trhu není financováním státu. Pak tady nejsme v žádném rozporu.

A ano, zcela konzistentně zde již velmi dlouho tvrdím, že právě to, že centrální banka začne s ohledem na nutnost dosažení jejího inflačního cíle prostřednictvím udržení/nastavení výše úrokových sazeb vždy při náznacích výprodejů státních dluhopisů vstupovat jako kupující na trh s těmito dluhopisy s cílem udržet úrokovou sazbu na dané úrovni. Tato skutečnost pak v reálu naplňuje předpoklad bezrizikovosti státních dluhopisů (v ohledu kreditního rizika) a tím samozřejmě umožňuje hladší financování státu na primárním trhu. Takto je systém nastaven a toto není v žádném rozporu se zákazem financování státu centrální bankou. A není to samozřejmě tedy ani v rozporu s tím co píši v příspěvku, na který jste reagoval. Takže Vaši poznámku, o tom, že si snad dělám srandu, beru jako zjevně bezpředmětnou.

Stejně tak nesmyslné jsou spekulace ve vaší poslední větě. Proč bych uvažoval o nějakém duplicitním financování státu? Vždyť by to bylo úplně zbytečné. Takže tuhle krávovinu, s kterou jste přišel právě Vy. můžete směle připisovat tak akorát sám sobě. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-6
+
-

Jan Capouch | 21. 1. 2021 20:05 | reakce na Richard Fuld - 21. 1. 2021 15:25

Prodání přístavů opravdu nic nevyřešilo. Selský rozum říká, že kdo prodá poslední krávu, nemůže už platit daně.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 22. 1. 2021 09:14 | reakce na Jan Capouch - 21. 1. 2021 20:05

No vždyť, právě o tom píšu. Bylo to celé absurdní. Stačilo, kdyby tehdy ECB dělala svou práci.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Richard Fuld | 21. 1. 2021 12:52

Takové plané povídání, kde se opět na stát pohlíží jako na ekonomického hráče, jako na jednotlivce, či podnik a zcela se ignoruje, že stát je jen struktura, která žití ve společnosti včetně chodu ekonomiky pouze zastřešuje a ovlivňuje. Stát je instituce, která stanovuje "pravidla hry" a jako hráč se stát té hry neúčastní, pouze do té hry zasahuje. Tudíž stát v této hře prohrát jednoduše nemůže.

Mluvit o bankrotu státu je tedy stejné, jako uzavřít hokejový zápas tím, že prohráli rozhodčí a hokejová asociace. :-)

Výše uvedené ale neznamená, že v "realitě", která ignoruje skutečnou výše uvedenou realitu, nebude docházet k oněm "bankrotům států". V takových případech ale půjde o pouze zcela zbytečné "vyhledávání" neexistujících problémů a řešení těchto neexistujících problémů, které pak spolehlivě nějaké skutečné problémy způsobí.

Stačí jen, aby se státní instituce začaly chovat jako státní instituce a nikoliv jako nějací hráči na trhu, kterými jednoduše nejsou. Stačí, když centrální banka bude intervencemi na trzích se státními dluhopisy intervenovat ve prospěch inflačního cíle, který centrální banky musí ze zákona sledovat. Nic více není třeba k tomu, aby se ukázalo, že bankrot státu je prostě pojem bez reálného obsahu.

Stejně tak situace, kdy státní dluhopisy nakupuje centrální banka od subjektů, které přestaly (zjevně iracionálně) věřit státu, je bezproblémová, neboť v takovém případě se státní dluhopisy dostanou do majetkové sféry subjektu, který stát vlastní. Nově tak státní dluh dluží stát sám sobě.

Už jen tento výše uvedený fakt by měl naznačovat, že státní dluh jednoduše nemůže být považován za skutečný relevantní problém, a to zcela bez ohledu na jeho výši. Jediným problémem ve vztahu ke státnímu dluhu jsou vždy pouze peníze, které si stát půjčil a následně je utratil. Pouze tyto peníze mohou (nemusí) být problémem. Nikoliv však státní dluhy samotné. Ty jednoduše problémem být nemohou.

Rozumím obavám, že státy se mohou bez hrozby bankrotu nadměrně zadlužovat, což může mít následky v podobě nadměrného inflačního růstu cen spotřebního koše. Domnívám, se však, že toto riziko lze řešit elegantněji, než bankroty. Stejně tak se domnívám, že hrozba bankrotu stejně nijak "bankrotům" mnoha států stejně nijak nebrání a tyto státy prakticky pravidelně "bankrotují" při každé "příležitosti"..

Rozpočtová odpovědnost by tak měla být vztahována k vývoji cen v dané ekonomice, nikoliv k absolutní nebo relativní výši státního dluhu. Centrální banka (státní instituce) by měla mít pravomoc v případě nadměrné inflace omezit stát v dalších nových emisích státních dluhopisů tak, aby bylo zamezeno další nežádoucí fiskální expanzi. K tomuto účelu je ale zcela nevhodná arbitrárně stanovená kumulativní výše státního dluhu vztažená k HDP, jak je tomu u rozpočtové brzdy. Ono totiž jde skutečně o brzdu avšak zdaleka ne jen ve vztahu ke státnímu dluhu ale i ve vztahu k chodu ekonomiky samotné, resp. o zcela nesmyslné ohrožení chodu ekonomiky.

Tuto roli hlídače státu ale nemohou mít soukromé banky, které budou svévolně diktovat (často cizím) státům, jak moc se mohou zadlužit. Soukromé banky, na rozdíl od centrální banky a státu nemají odpovědnost za chod ekonomiky, obzvláště pak za chod ekonomiky jiných států.

Tuto roli by mohla mít i nějaká nová přímo volená fiskální komise, která by měla zákonem dané pravomoci a podmínky za nichž je mohou využít. Nemyslím současnou bláznivou rozpočtovou komisi vlády, kde sedí lidé, kteří by chtěli veřejné finance řídit především pod vlivem doktríny, že soukromé banky rozhodují o tom, zda a kolik peněz půjčí státu, tedy pod hrozbou, že soukromé banky přestanou financovat stát.

O tom, že "bankrot státu" je problematická kategorie, svědčí i způsoby řešení takového "bankrotu". Stát standardně svůj dluh refinancuje, tedy splácí dluh penězi, které si půjčí na další období. Reálným výsledkem takové postupu, je že dojde k posunutí splatnosti refinancovaného dluhu do budoucnosti. A pak zde máme tzv. restrukturalizaci dluhu, která má spočívat rovněž v prodloužení splatnosti daného dluhu, která ale (oproti refinancování) daný "problém bankrotu státu" nijak neřeší a naopak vytváří úplně nesmyslně problémy nové, a to u věřitelů státu. Restrukturalizace dluhu tak není řešením "problému". Je pouze vytvářením problémů, které zde předtím nebyly.

Neopomenutelnou skutečností, je rovněž to, že skutečnými věřiteli (z ekonomického, nikoliv z právního) hlediska jsou držitelé peněz, které v ekonomice obíhají poté, co si je stát půjčil a utratil. Z ekonomického hlediska nejsou věřiteli banky (a to ani centrální banka), které státní dluhopisy drží. Minoritnímu věřiteli státu jsou pak i nebankovní subjekty držící státní dluhopisy, které je nakoupili za již existující (nikoliv nově bankou vytvořené) peníze přímo od státu.

Nahlásit

-4
+
-

Josef Fraj | 22. 1. 2021 06:39 | reakce na Richard Fuld - 21. 1. 2021 12:52

Zde nám pan Fuld poskytl stručný nástin toho, proč se to musí dříve nebo později zhroutit. Politické peníze neodrážejí ekonomickou realitu, brutálně deformují trh a zákonitě tak vyvolávají nejrůznější krize. Představa, že lze krize donekonečna zažehnávat výrobou nových peněz je mýtus, kterým se zřejmě oblbují i současní politici a centrální bankéři.

Abych použil přirovnání páně Fulda, představte si, že rozhodčí hokejového zápasu vhodí na led deset puků a bude říkat, že se nemůže nic stát, protože jich má v zásobě nekonečné množství. A něco takového dělají státy.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Richard Fuld | 22. 1. 2021 10:09 | reakce na Josef Fraj - 22. 1. 2021 06:39

Účetní peníze odrážejí přesně to co se děje v ekonomice. Každá ekonomická aktivita dotažená až do fáze prodeje vyprodukovaného se přesně a pouze zcela pasivně odrazí v účetních záznamech bank. Politické peníze, které vytváří společně s bankami stát pak ekonomiku ovlivňují. Pouze v tomto máte pravdu. Avšak toto ovlivnění ze strany státu (rozhodčích) lze považovat spíše jako pomoc jednomu nebo oběma týmům, které mezi sebou svádějí boj na onom pomyslném kluzišti, nikoli přihazování puků. Takže podle situace na trhu, stát pomáhá buď poptávce, nebo nabídce nebo oběma. Nebo poptávku, nabídku nebo oba naopak tlumí.

Vy to považujete za nežádoucí deformaci trhu (pravidel hry). Ano z pohledu poctivosti a spravedlnosti té tržní hry je to zcela nepochybně nežádoucí deformace. Avšak hlavním cílem je, aby ta hra nikdy neskončila konečným vítězstvím jedné ze stran a tento cíl nelze naplnit jinak, než neustálým posilování té prohrávající strany. Hráči jsou placeni pouze pokud hrají. Jakmile hru ukončí (bez ohledu na důvod), tak přestávají být placeny obě strany. Jediným cílem rozhodčích tak musí být neustálé udržování vyrovnanosti obou týmů tak, aby hra stále pokračovala.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Jan Amos | 22. 1. 2021 10:32 | reakce na Richard Fuld - 22. 1. 2021 10:09

Vcelku jste to trefil - udržování zdánlivé vyrovnanosti obou týmů ti rozhodčí dosahují cíleným podáváním dopingu.

Problém je, že v realitě ti vaši rozhodčí (stát) doping podstrkují té straně vyhrávající (dotace, legislativní bariéry, regulatorní podmínky vtupu, daňové úlevy...) a té slabší strkají jen placebo (volby a trvale se kazící fiat).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 22. 1. 2021 11:00 | reakce na Jan Amos - 22. 1. 2021 10:32

Tento úhel pohledu je samozřejmě také relevantní a já Vám ho neberu. Jen ho považuji za minoritní. Zvláště dnes byste těžko obhájil, že stát nemá pomáhat krizí postiženým subjektům, protože hrozí riziko, že se pomůže i těm, kteří to zneužijí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Amos | 22. 1. 2021 11:44 | reakce na Richard Fuld - 22. 1. 2021 11:00

Myslím, že jste to především vy, kdo apodikticky tvrdí, že stát musí pomáhat...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 22. 1. 2021 13:54 | reakce na Jan Amos - 22. 1. 2021 11:44

No, Vy myslíte. :-) Ale není tomu tak. Toto se Vám ale děje až podezřele často. Že "myslíte", a pak z Vás vypadne úplná pitomost. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Honza _ | 22. 1. 2021 10:24 | reakce na Richard Fuld - 22. 1. 2021 10:09

Holt kdyby hra skončila a hokejisti šli třeba na fotbal nebo domů, tak by i rozhodčí museli jít dělat něco jiného.
Jenže politikům se od korýtek nechce. Proč taky, když jsou placeni z daní a když na to dojde (už to zkoušeli), tak ten zimák můžou obehnat ostnatým drátem a zastřelit ty, kdo by se snažili odejít...

A koukám, že jste vymyslel další termín - politické peníze.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 22. 1. 2021 11:03 | reakce na Honza _ - 22. 1. 2021 10:24

Tak na úrovni jednotlivců se to děje dnes a denně, že to zabalí a jdou hrát něco jiného. Na úrovni státu je to ale úplný nesmysl samozřejmě.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Josef Fraj | 22. 1. 2021 06:45 | reakce na Josef Fraj - 22. 1. 2021 06:39

Myšleno deset puků najednou (aby nedošlo k mýlce).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Capouch | 21. 1. 2021 13:48 | reakce na Richard Fuld - 21. 1. 2021 12:52

To vůbec není špatný příměr, s tím hokejem. Rozhodčí a hokejová asociace pravda nemůžou prohrát zápas, ale prohrát přeci jen můžou - pokud by řídili hokejové turnaje a zápasy tak nehorázně, že by je lidé přestali sledovat a tím by se stáhli sponzoři a inzerenti. Staré dobré hlasování nohama.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Richard Fuld | 21. 1. 2021 15:32 | reakce na Jan Capouch - 21. 1. 2021 13:48

To jo. To je ale úplně jiný příběh o úplně jiné hře (prohře).

Váš příklad vychází z toho, že na výsledek hry mají vliv nejen hráči ale i diváci. Diváci ale na výsledek hry žádný přímý vliv přece nemají. Mají pouze vliv na to, zda se ta hra vůbec bude hrát. Takže stále platí, že rozhodčí a hokejová asociace prostě v hokeji prohrát nemůže, stejně jako stát nemůže zbankrotovat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Petr Vorlíček | 21. 1. 2021 17:36 | reakce na Richard Fuld - 21. 1. 2021 15:32

Je úplně jedno, jak se tomu říká, výsledek je stále stejný - snížení ratingu, podkopání důvěry věřitelů, dramatické oslabení měny, růst výnosů dluhopisů, nakonec nemožnost půjčit si za jednociferný úrok, a nakonec default.

Jestli stát v takové situaci vyhrál či prohrál, to ať si každý přebere sám....

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 27. 1. 2021 18:15 | reakce na Petr Vorlíček - 21. 1. 2021 17:36

Tady máte čerstvý vývoj v oblasti ratingu ČR. :-)

https://www.investujeme.cz/clanky/rating-cr-je-podle-agentur-vynikajici-investori-jim-ale-moc-neveri/

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Richard Fuld | 21. 1. 2021 18:24 | reakce na Petr Vorlíček - 21. 1. 2021 17:36

Snížení ratingu? Proč jako? Protože centrální banka nakupuje státní dluhopisy daného státu? To těžko. Snížení ratingu přišlo v případě Řecka, když naopak ECB v tomto směru nehnula ani prstem. :-)

Podkopání důvěry věřitelů? Proč, když se mohou spolehnout, že vždy je od nich koupí centrální banka. Podkopání důvěry by naopak nastalo, pokud by centrální banka deklarovala, že žádné dluhopisy nakupovat nebude. :-)

Růst výnosů dluhopisů? Proč jako? Centrální banka může svojí intervencí na trhu se státními dluhopisy dosáhnout snadno i záporných výnosů. :-)

Default? Kde proboha? Proč jako? :-)

Ano, kdo z ekonomických subjektů vyhraje a prohraje může být (mělo by být) státu samozřejmě jedno.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-14
+
-

Petr Vorlíček | 22. 1. 2021 00:07 | reakce na Richard Fuld - 21. 1. 2021 18:24

Nesmyslně dáváte za příklad stát, kzerý je součástí socialistického celku, který už dávno vyměnil dynamiku vývoje za podporu čehokoli neefektivního.
Ale co samosratný stát, kterému ECB ani FED prachy nevytiskne?
Tam všechny tržní mechanismy ještě fungují, rating jde dolů, úroky nahoru, a když se vláda rychle nechytne za nos, je vymalováno. V roce 2020 to takhke zabalilo 5 zemí.
Samozřejmě je vymalováno i v EU a US - ten úpadek produktivity bude ve stínu růstu asijských tygrů brzy jasným znakem vypovídajícím o skutečné síle těchto ekonomik, které poslední dvě desetiletí inkasovali hodnotu tvořenou v číně. To nyní pomalu končí, čína technologicky dohnala vyspělé státy, a už si za produkty nechá zaplatit.

Z čeho budou nyní tvořit hospodářský růst takoví Italové, tak na to jsem hodně zvědavý, to bude dost smutný příběh...

Je fakt neskutečné, kolik vzdělaných lidí si myslí, že malováním nul v centrální bance se vytvoří skutečné bohatství pro široké masy...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Richard Fuld | 22. 1. 2021 09:56 | reakce na Petr Vorlíček - 22. 1. 2021 00:07

"Ale co samostatný stát, kterému ECB ani FED prachy nevytiskne?"

Ano, tohle byl problém Řecka a samotná příčina té absurdní a zcela uměle vyvolané dluhové "krize".

Nicméně, když se dostane do problémů Německo a jiné velké země, tak to najednou jde a "tiskne" se jak o život. Maasrticht? Koho to dnes zajímá. Obrovské růsty státních dluhů u všech států? Bez toho to najednou ale nejde. Přece nenecháme padnout Německo a všechny ostatní. Když jde o nás, tak to najednou jde. Takže tenhle covid je velkou lekcí pro všechny ty rozpočtově "odpovědné" diletanty, kteří tehdy Řecku ordinovali tu absurdní sebedestruktivní "záchranu".. No, snad se nyní tedy poučí.

I v případě Řecka platilo, že ratingy teprve dobíhali to, co se dělo na trhu, nikoliv že by trhy začaly padat kvůli ratingům -(stejně jako tomu bylo u toho amerického hypotéčního harampádí). A ratingy států jsou už samy o sobě značně pofidérní záležitost.

Úroky nahoru nepůjdou, pokud centrální banka udrží ceny státních dluhopisů nahoře. Tržní mechanismy v této oblasti fungují jen tam, kde selhává centrální banka. Pokud má stát centrální banku na nic (např. protože se zadlužuje v cizí měně), ať se pak brodí tím tržním bahnem. Plně si to pak zaslouží. :-)

Státní dluhy nejsou měřítkem produktivity zemí. Pokud asijské země budou prosperovat, tak EU i USA z tohoto oživení budou těžit také a bez exportů do USA a EU se Asie taky neobejde. Dívat se na Asii (či na jakýkoliv jiný stát) jako na konkurenta, je jednoduše úplný nesmysl.

Z čeho budou tvořit hospodářský růst Italové? A koho (kromě Italů samotných) a proč by to mělo zajímat? Pokud Italové budou zaostávat v produkci, budou zaostávat i ve spotřebě, budou prostě chudnout. Časem se mohou dostat na úroveň Portugalců, když nezačnou něco dělat. Ale toto je v naprostém pořádku. Každý přece produkuje a spotřebovává svým vlastním tempem. Z Řeků a Italů prostě Němce neuděláte. Nijak. Nějaké strukturální změny? Chiméra!

Malování nul v centrální bance sice ne, ale malování nul na straně dluhů států velmi efektivně zachovává v ekonomice status quo avšak pouze dočasně, než se ekonomika vrátí zpět z pandemie do standardní situace.

Po té se uvidí, jak se ekonomika a produkční kapacity a spotřební chování v důsledku pandemie změní, ale veškeré produkční kapacity i spotřeba byly pro tento nový start zachovány. S následnými změnami si už bude muset ekonomika poradit do značné míry sama, avšak i v tomto přechodném období ještě může stát pomáhat, aby i tento přechod nebyl pro ekonomiku příliš ničivý.

Bez pomoci státu by se ekonomika v době pandemie prostě zhroutila a jen tak by se nevzpamatovala. Proto jsou ty nuly, jak Vy říkáte, tak důležité. Bitcoin je taky zatím jen cca 18 milionů nul a koukněte, jak tyto nuly některým pomáhají, jak se na této platformě produkuje, inovuje.... :-)

Nikdo si samozřejmě nemyslí, že pouhé účetní operace v bankách něco vyprodukují. Vždy produkují producenti, kteří ale mají díky těm jak Vy říkáte nulám, tržby, které je drží při životě a tedy dál produkují nové a další hodnoty. Na začátku tohoto jsou ale ty "nuly", bez nichž by se to zhroutilo. Může Vám to připadat pošetilé, absurdní ale fungujete to, a to je jediné důležité.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Petr Vorlíček | 22. 1. 2021 13:34 | reakce na Richard Fuld - 22. 1. 2021 09:56

1) Ne, důvodem řecké krize skutečně nebyl nedostatečný tisk peněz, ale naopak, pocit snadno nabyté životní úrovně bez práce. Tak to zkrátka nefunguje - nejdřív se musí makat, až pak mám vysokou životní úroveň, a nebo se zadlužím a chci ji hned, ale sníží mi to tu budoucí životní úroveň o náklady dluhu. Z řeckého scénáře se poučila hlavně ECB, proto vznikl evropský dluhopis, aby se za něj dala schovat platební neschopnost jednotlivých zemí. Řeco má dnes úroky dluhopisů jako Německo, stala se z toho komedie...Samozřejmě že nezávislé ratingovky jdou za vývojem, však je to definice ratingu - přehodnocení aktuálního stavu ekonomiky a financí...Samozřejmě ale trh začal padat kvůli ratingu, protože když spadne dluhopis do junkového pásma, musí se ho zbavit všechny penzijní fondy.
2) Ano, dokud CB zvládnou vykupovat dluhopisy současným tempem, udrží i nulové či minimální úroky (oficiální). Což mimo jiné znamená pokračující ožebračování důchodového spoření občanů, kterým pak nezbyde, než spoléhat na Vaši průběžnou almužnu - prostě ideální stav pro populistický etatistický stát, který chce držel svým poddaným koule ve svěráku..
3) Vás to nezajímá, protože svou jednoduchou logikou nevidíte důsledky. Jestli koalice vykšeftují s Burešem přijetí Eura, staneme se podporovatelem Italských důchodců, s platy převyšujícími naše průměrné mzdy. Italové si samozřejmě životní úroveň nesníží, takže nakonec budou čerpat bezúročné evropské dluhopisy, na které půjdou formou ředění eur naše úspory. Fakt ideální stav...
4) Na začátku Vašeho světa jsou nuly. Na začátku toho našeho žádné nuly potřeba nejsou - Bitcoin také vznikl bez nich. Vaše nuly jsou úplně stejné jako ta viróza,. kterou se těmi nulami nyní státy snaží rozehnat, šíří se jako mor, tiše si vybírají krutou daň, a zanechávají po sobě tak obrovské množství následků, že jejich důsledky budeme objevovat následujících deset let, a budou se vracet jako bumerang, který čím silněji odhodíte, tím silněji se Vám vrátí. Jistě je správné, že nyní země podpoří životaschopné podniky, které nuceně uzavřela. To ale nemá nic společného s neustálým QE1, QE2, QE3, QE 4 atd, které jsme pozorovali poslední desetiletí, a kterými se jen státy zoufale snažily postrčit čísílka tam, kde je potřebovaly mít pro své voliče. To nemělo s žádnou krizí dávno nic společného, to byla pouhopouhá nezodpovědnost.

Přesně tohle má za následek, že lidé, kteří nestihli do tohohle inflačního šinkanzenu aktiv naskočit (protože neměli za co) jen čumí, co se to kolem nich děje, jak to, že ze spousty lidí jsou multimilionáři, když oni furt po výplatě počítají, kolik jim zbyde po zaplacení nájmu, proto se jim zpětně stát snaží vypomáhat všemi těmi příspěvky a dávkami, ovšem samozřejmě se svou pověstnou efektivitou 10 haléřů na vydanou korunu...Tohle nesmyslné rozhazování peněz na všechny strany samozřejmě nejlépe využijí nejbohatší nejvlivnější úzké vrstvy obyvatel, které si pak po vzoru vašeho Gurua Bureše koupí podnik (zemi) za jeho vlastní peníze.
Nikdy v historii nebylo tak důležité zůstat bystrým spekulantem a riskujícím investorem jako nyní, kdy bez tohoto si člověk neudrží statut střední třídy se svobodou cestovat, žít kde mám chuť, dosáhnout na zdravotní úroveň odpovídající současným poznatkům atd...Kdo v tomto smyslu promeškal posledních 10 let, a promešká následujících 10, spadá automaticky do třídy obyvatel, kteří jsou v úzkých, když se jim rozpadne můstek, nebo zadře převodovka....Váš systém distribuce bohatství občanům tak (jako vždy) způsobuje nakonec pravý opak, chudé nechává chudnout daleko rychleji, a bohaté nechává rychleji bohatnout, snaží se to napravovat daněmi, špatně (složitě) konstruovanými, s neefektivním výběrem, čímž vytvořil naprosto neefektivní segment trhu (ekonomy, právníky, optimalizátory, ouřady), kteří jen přehazují tenhle balast vidlema z hromady na hromadu a snaží se najít, kde protistrana udělala chybu...To je současná ekonomika, a takhle jak říkáte "dobře funguje"....

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 22. 1. 2021 15:35 | reakce na Petr Vorlíček - 22. 1. 2021 13:34

1) Jak můžete mít vysokou životní úroveň bez práce? No tak, že si půjčíte a půjčené peníze utrácíte. A takovýto způsob existence Vás nakonec dožene. A nepíši o Řecku. Píši o Řecích, řeckých domácnostech, řeckých firmách. Pokud si Řeci (na dluh) "žili nad poměry" bylo to jejich individuální a výsostně soukromé riziko vlastního individuálního bankrotu. Pokud by příčina byla zde, bankrotovaly by soukromé banky z důvodů selhávání jejich individuálních dlužníků. To se ale nestalo. Stalo se to, že jako nadměrné byly shledány nikoliv dluhy soukromé, ale ty státní. "Řešením" "problému" státních dluhů pak byly vytvořeny problémy skutečné, kdy pak nastaly skutečné problémy těm zadluženým řeckým domácnostem, podnikům a zcela neodvratně i řeckým soukromým bankám. Takže nic takového, jako nezasloužená nebo nadměrná životní úroveň řeckých domácností neexistovalo. Řecké domácnosti (do vyvolání té nesmyslné "dluhové krize") své soukromé dluhy splácely, takže žádné nezasloužené žití na vysoké noze se nekonalo. Soukromé dluhy Řeků nikdo neřešil, protože tam nebylo, co řešit. Nelze tedy ani tvrdit, že příčinou krize byla nějaká lehkost dluhového bytí řeckých domácností a podniků. I kdyby si ale Řeci žili "nad poměry" a pouze se jen dál a dál individuálně nesplatitelně zadlužovali, byl by to individuální soukromý problém vždy jen konkrétních dlužníků a jejich věřitelů (soukromých bank), nikoliv problém výše státního dluhu. K selhávání individuálních řeckých dlužníků ale v nějaké vážnější míře před vypuknutím oné "dluhové krize" nedocházelo.

No a státní dluh Řecka nebyl taky problematický. Byl plně kryt úsporami řeckých domácností a inflace v Řecku byla tehdy nízká, tedy k nějaké nadměrné podpoře řecké ekonomiky ze strany státu, penězi, které si stát na to půjčoval, taky nedocházelo. Řecko mělo prostě jen tu smůlu, že bylo malé a mělo státní dluh v té době v rámci eurozóny největší. To ale není žádný prohřešek a už vůbec ne důvod k ekonomické likvidaci Řecka ze strany ostatních členů eurozóny a už vůbec ne ze strany ECB, která neměla vznik takovéto "krize" vůbec dopustit. Vždy totiž bude někdo ze států eurozóny nejzadluženější. Tomu zabránit nejde. Budete k vůli tomu vždy pravidelně likvidovat nejzadluženější stát eurozóny? No to je přece nesmysl, že?

ECB se poučila hlavně dnes, když najednou není problém zcela excesivní růst státních dluhů prakticky v celé eurozóně. Tedy snad se poučila. A ano, vydání eurobondů je v daném ohledu krokem správným směrem.

Řecko má dnes úroky jako Německo? No konečně! Mají totiž tutéž měnu! Takto to mělo být již od počátku, od zavedení eura a ECB to měla takto na trhu držet vždy, ne až teď. Pojem riziková přirážka u státního dluhopisu je čirý ekonomický nonsens.

K čemu Vám je rating, který pouze reaguje na to, co už se stalo, namísto toho, aby rating na nebezpečí toho, že se to stane předem poukázal? Když má emitent u 30 letého dluhopisu AAA rating, je to názor ratingové agentury, že riziko defaultu emitenta v příštích 30 letech je nepatrné. Rating státu považuji v drtivé většině případů za úplný nesmysl, obdobně jako řeči o rizikové přirážce u státních dluhopisů.

V řeckém případě začaly nejprve padat ceny řeckých státních dluhopisů a pak teprve následovalo snižování ratingu. Podle Vašeho názoru by pány světa byly ratingové agentury, které by jednoduše snižováním ratingu rozhodovaly o existenci jednotlivých států. Taky by bylo zajímavé, kdybyste se mi pokusil odpovědět na to, proč jsou v rámci pravidel kapitálové přiměřenosti bank rizikové váhy státních dluhopisů nulové.

2) Ano, centrální banky mohou udržet nulové i záporné dlouhodobé úroky (výnosy státních dluhopisů). Ano, lidi odkázaní na fondy investující do státních dluhopisů se tak nemusí ocitnout v ideální situaci. Ale to je jejich volba. Když se lidem nelíbí státní almužna měli by se namáhat a na stáří si tvořit rezervy efektivním způsobem, což investice do dluhopisů s mulovým úrokem jistě není.

3) Obavu, že vstoupíme do eurozóny s Vámi sdílím, ale z úplně jiných důvodů (jsme stejně malá země jako Řecko). Nicméně představa, že obyvatelé jedné země eurozóny nějak financují, či dotují důchody obyvatel jiné země eurozóny, je zcela iluzorní. Prostě není tomu tak. Pokud nějaký stát dotuje důchodový systém tím, že se o tuto částku každoročně zadluží, děje se jen to, že státní dluh takové země roste. Nic víc se neděje. Žádná země tyto dluhy splácet nemusí a ani nebude, natožpak obyvatelé zemí jiných. Jediné omezení takového jednání jednotlivých států je inflační růst cen statků zahrnutých do spotřebního koše. Dokud budou ceny v dané zemi stabilní, dotování Italských důchodů na obyvatele dané země nijak nedolehne. Je to jednoduché.

4) Podstatou BTC je NIC, kterého je omezené množství. NIC je jinými slovy taky nula. Takže na počátku BTC bylo několik nul, kterých je možno vytěžit maximálně 21 mil. Ale všechno jsou to jen nuly. Obdobně jako jsou jen nuly ty peníze, které vytváří stát tím, že si je půjčí od bank. A stejně tak jako nuly v podobě BTC, tak i nuly v podobě státem "natištěných" peněz mají moc podněcovat v ekonomických subjektech ekonomické aktivity. Ta podobnost je jasná.

Současně velmi oceňuji Vaši (zde tak vzácnou) větu: "Jistě je správné, že nyní země podpoří životaschopné podniky, které nuceně uzavřela." Jsem rád, že alespoň v tomto zcela zásadním "detailu" se shodujeme.

Správně, QE slouží k posunutí čísílek a těmi jsou výnosy dlouhodobých státních dluhopisů, tedy dlouhodobé základní bezrizikové úrokové sazby. A s tímto nemám nejmenší problém. Opět skutečným měřítkem jakési škodlivosti je pouze inflační růst cen spotřebního koše, který je velmi nízký a i po veškerém tom snažení se ve většině zemí stále potácí pod inflačním cílem.

Stejně tak platí, že QE dělají centrální banky a těm mohou být v podstatě voliči ukradení. Dělají to kvůli ekonomice, nikoliv kvůli voličské přízni. A ano QE nesouvisí bezprostředně s krizí. Souvisí pouze s dosažením úrovně dlouhodobých úrokových sazeb, kterou potřebuje centrální banka k plnění inflačního cíle. Pokud by na tyto úrovně zamířil trh sám spontánně, žádné QE by nemuselo být. Pokud tedy kritizujete QE, pak tím ale kritizujete pouze nastavení výše dlouhodobých úrokových sazeb centrální bankou. Samotné za uvedeným účelem prováděné QE žádné přímé nežádoucí účinky v oblasti peněžní nabídky ani inflačního růstu cen nemá!

Jinak je pozoruhodné, že kritizujete, že lidé nestihli včas nastoupit do daného šinkanzenu a přitom jsem nezaznamenal, že by Vám toto nějak vadilo v případě BTC. :-) Ale to jen na okraj.

Ano, trh nechává ty co se mýlili a/nebo ty co nejsou schopni rychle reagovat, vždy daleko v prachu cesty, kterou se trh vydal. Tak to bohužel (resp. bohudík) chodí. Poměry, trhy, účastníci trhů, to vše se v čase dynamicky a nepředvídatelně mění a je třeba se s tímto smířit, jinak budete zcela zbytečně frustrován.

Na bohatnutí prostřednictvím investování není právní ani žádný jiný nárok. Na to potřebujete peníze a někdy i nějakou tu dávku štěstí. Kdo nemá peníze, nebo "nestíhá", pak jen kouká a řeší, proč ostatní zbohatli a on ne, namísto aby si taky vyhrnul rukávy a jednal. Na investování nikdy není pozdě a v budoucnu zase přijdou příležitosti, jen na sobě nikdy nemají nápis: "KUP SI MĚ TEĎ, JSEM SKVĚLÁ A JISTÁ INVESTIČNÍ PŘÍLEŽITOST". Že tam ten nápis byl, zjistíte obvykle až se jeho obsah naplní. :-)

Nikdy jsem netvrdil, že dosažení a udržení statusu střední třídy, jak jej popisujete, je snadné, a popravdě mi nedává moc smysl chtít po státu (či po komkoliv jiném), aby to snadné bylo. Proč jako? Tím by přece došlo k popření podstaty onoho statusu, jehož definující vlastností je právě i nesnadnost jeho dosažení a udržení.

"Můj" systém distribuce bohatství spočívá v ekonomické aktivitě v kapitalistické společnosti. Stát pouze zachytává do značně děravé sítě, jen ty nejubožejší z nás. To, že je v dnešní době možné bohatnout tempem dříve nevídaným, to rozhodně není tím, co dělá stát. Je to prostě možnostmi, které dnešní prosperující ekonomika skýtá. Čím dříve si toto uvědomíte, a přestanete svalovat vinu za svou situaci na stát (či na kohokoliv jiného), tím dříve budete mít šanci se dostat se tam, kam si přejete. Přesvědčením, že toto nastavení ekonomického prostředí je špatné, protože Vám neumožňuje dostatečně snadno a rychle bohatnout, a že za to může stát (nebo kdokoliv jiný), Vám opravdu nijak nepomůže. Jen Vás to odvede od toho, abyste se o to pokusil. Příčiny Vaší situace hledejte primárně u sebe, ne u druhých, nebo v prostředí, v němž se nacházíte.

To co píšete, je jen Váš nešťastný pohled na současnou ekonomiku. Realita je ale jiná. Ekonomika skutečně funguje. A to není úplně automatické a samozřejmé . Je to i díky tomu, jakým způsobem stát využívá své možnosti, jak ekonomice pomoci v krizích. A je na Vás jestli tohoto nastavení využijete ve svůj prospěch, nebo ho budete jen planě kritizovat.

V tomto mi připomínáte toho věřícího trosečníka, který ztroskotal na širém moři a kolem něj kroužili žraloci a on se modlil k bohu ať ho zachrání. A náhle se objevila loď a posádka mu podávala ruce, že ho naloží do lodi, ale on tuto pomoc odmítl s tím, že věří tomu, že ho zachrání bůh, takže není třeba, aby ho zachraňovali ti námořníci. Pak se objevila další a další loď ale všechny lodě poslal pryč s pevnou vírou, že to bude právě bůh, kdo ho zachrání. Nakonec ho žraloci sežrali a ten věřící námořník předstoupil před boha a začal bohu vyčítat, že zklamal jeho víru, když ho nepřišel zachránit. A na to mu bůh odpověděl: "a komu si myslíš, že jsem posla ty 4 lodě, co tě měly zachránit?". Vy taky čekáte na zázrak, aniž byste si uvědomil, že se právě děje. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Petr Vorlíček | 22. 1. 2021 22:19 | reakce na Richard Fuld - 22. 1. 2021 15:35

Pane Fuldo, už se nemůžete mýlit víc.
Nepatřím mezi lidi, co na něco čekají, naopak, většinou se zařídím s takovým předstihem, že musím realitu nechat "dojít".
Jediné na co čekám je, jestli někdo plácne všechny ty fuldy přes prsty dŕív, než to fakt pošlou finálně ke dnu, poněvadž je tu deset milionů spoluobčanů, kteří příliš připraveni nejsou ..Ale když vidím jak nadšeně hýháte nad těmi nejbrutálnějšími ekonomickými fauly, řikám si, že s takovými psychopaty (nemyslím to jako urážku, ale fakt nemám jiné slovo..) asi stěží bude mít někdo tu trpělivost...Asi to musí dojít tam, kam má, aby se nějaký nový ekonomický řád zrodil jako fénix z popela...Koneckonců je to tak i v přírodě, když něco začne kulhat na obě nohy a začnou tomu selhávat orgány, chcípne to, a narodí se něco nového...
Asi je nezbytné si to odbýt v reálu, aby bylo naprosto zřejmé, kam to vede - jednou provždy. Vzhledem k tomu, že my z česka na to máme nulový vliv, nezbývá než říct "jen houšť, ať to máme rychle za sebou"...
Nepochybuji o tom, že se odehrává zázrak..Stejně jako byl zázrak, že svět ustál rannou jadernou éru, je zázrakem, že nás při našem přemnožení se zatím nevyhubil žádný z těch stotisícovek virů...Proti tomu jsou hrátky CB s papírky jen komedií...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 25. 1. 2021 16:18 | reakce na Petr Vorlíček - 22. 1. 2021 22:19

Nebudu se s Vámi dál přít. Budoucnost nás rozsoudí. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Petr Vorlíček | 27. 1. 2021 23:14 | reakce na Richard Fuld - 25. 1. 2021 16:18

Ale nerozsoudí...
Lidi Vašeho ražení budou i při hyperinflaci a rozvratu měny tvrdit, že je to způsobeno spoutáním centralních bank přežitými konvencemi z přežitých dob zlatého standardu, že mám pravdu?? :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 2. 2. 2021 14:08 | reakce na Petr Vorlíček - 27. 1. 2021 23:14

Na budoucí vývoj samozřejmě budu mít svůj názor. :-) Snad mi to dovolíte. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-