Diskuze k článku: Je tohle krize? 2008 byla větší divočina, říká centrální bankéř Michl

Jan Altman | 11. 1. 2021 14:39 | reakce na Jan Kohout - 11. 1. 2021 11:19

Na jednu stranu souhlasím.
Na druhou stranu základní počítačová gramotnost je dnes v podstatě nutností (každá kadeřnice či kominík musí mít EET, počítač na kterém si dělají účetnictví, datovou schránku, každý má elektronické bankovnictví, email, whatspp, propaguje se na facebooku, ...) a kdo jí nevládne, trpí mnoha jinými problémy, ne jen tím, že to nemůže naučit děti.

Ony ty děti stejně často jsou v tomto před rodiči a nic od nich učit nepotřebují. A nějaký smartphone a tablet (byť levný čínský a 3 roky starý) má dnes každý, nebo si ho za litr může koupit v bazaru.

To s těmi gymnázii je pravda. Je to tak trochu vina státu, protože se do rukou jedné firmy napojené na stát dostala jak organizace a vyhodnocování přijímaček, tak autorství testů, tak organizovaná příprava na ně.
Někdo si zkrátka proloboval pěknou trafiku.

Na druhou stranu on je důležitý jak ten talent, tak motivace (dětí i rodičů). Když rodič zaplatí dítěti přípravu na přijímačky, tak tím minimálně deklaruje (a za nemalých nákladů dokazuje) zájem o vzdělání a ochotu mu něco obětovat (čas i peníze).
Ano, stane se pak, že o něco více nadané dítě může u přijímaček prohrát s o něco méně nadaným, avšak cílevědomým a pilným dítětem cílevědomých a vzdělání si cenících rodičů.
To je prostě realita, která se někomu může a někomu nemusí líbit.
Nicméně kdyby ty rodiče chudého žáka měli o vzdělání svého potomka opravdový zájem, tak pevně věřím tomu, že možnosti mají.
Jednak ta příprava není tak drahá, aby si ji mohli dovolit jen skuteční boháči. A jednak je možné zvolit levnější varianty - nějaké ukázkové testy si stáhnout z internetu. A-nebo si na doučování zjednat nějakého studenta, který těmi přijímačkami prošel před rokem či dvěma, nyní úspěšně studuje gymnázium a každá stovka navíc se mu hodí.
Problém je spíše v tom, že rodiče z nižších tříd často nestojí o to, aby jejich dítě šlo na gympl. Chtějí, aby se co nejdříve osamostatnilo, co nejdříve si na sebe vydělávalo, takže maximálně tak nějaká průmyslovka.

A další problém také je v socializovaném školství.
V komerčním školství mají školy zájem budovat svou pověst. Například tím, že jejich absolventi se velmi dobře dále uplatňují v profesním životě. A proto mají zájem vybírat si ty nejlepší studenty. A tedy i přispět na studium určitému procentu chudých nadaných žáků.

Martin Brezina | 11. 1. 2021 18:16 | reakce na Jan Altman - 11. 1. 2021 14:39

"V komerčním školství mají školy zájem budovat svou pověst. ... A proto mají zájem vybírat si ty nejlepší studenty."

To, co popisujete, se týká naprosté elity privátních škol. Už dlouho se na tomto fóru snažím vysvětlit, že privátní školství vytváří poměrně malou skupinu elitních, drahých a výběrových škol a pak velký balík průměrných a hlavně podprůměrných škol, které si žáky a studenty nevybírají, ale naopak o ně bojují. A to vede následně k tomu, že se zcela převrací tradiční role učitele a žáka do vztahu prodejce - zákazník. Přičemž, kdo ve vztahu prodejce-zákazník má silnější pozici, to dobře víme. Myslím, že se blížíme dobám, kdy budou známkovat žáci učitele. Zatím je jenom anonymně hodnotí.

Mimochodem, ten tvar statistického rozložení, které vzniká tržní strukturací školství, dost připomíná rozložení mezd v populaci - velký balík podprůměru a průměru a úzká, dlouhá špička. Ty se také liší od normálního gaussovského rozdělení, které má tendenci vznikat u většiny přirozených jevů, například u inteligence, tělesné výšky, atd.

Jan Altman | 12. 1. 2021 12:46 | reakce na Martin Brezina - 11. 1. 2021 18:16

Ale ono to tak přeci je.
Platící klient zkrátka je zákazníkem.
Vám by přišlo normální, abyste přišel např. do holičství s pětistovkou v kapse a holič místo uctivé poklony vás začal stavět do lati?

Normální (ne uměle socialistická) situace je taková, že rodiče mají zájem na vzdělání svých dětí - jednak proto, že ty děti mají rádi a chtějí pro ně to nejlepší a jednak proto, že (při absenci socialismu a násilného donucení) se o ně nikdo jiný, než vlastní děti, ve stáří nepostará.
A proto ti rodiče dětem platí vzdělání (investují) a chtějí dostat co nejlepší službu za co nejméně peněz, tak jako kdekoli jinde.

To až socialismus toto zkroutil. Každý člověk dnes ví, že děti ani vůbec mít nemusí, stačí přes převodové páky demogracyje donutit děti ostatních, aby ho ve stáří živili.
Nebo si dětí pořídí, ale nebudou se obtěžovat s jeho výchovou a vzděláním. Stojí to čas a peníze a ty peníze pak shrábnou ti méně zodpovědní, jim zůstanou hlavně ty náklady.
A nakonec zde je možnost státní služby. Tedy stačí dítěti obstarat jakýkoli titul (i za docházku) a dítě s pak krásně pohodlně upíchne v byrokratickém aparátu, bude ztrpčovat život skutečně produktivním a dostávat za to solidně zaplaceno.
Zkrátka v socíku je motivace mít děti a investovat do jejich vzdělání velmi omezena.

Jan Altman | 12. 1. 2021 12:37 | reakce na Martin Brezina - 11. 1. 2021 18:16

Respektuji váš názor ovšem pouze za podmínky, že vy respektujete má práva a nedotknutelnost mého majetku.
Tedy: pokud máte něco proti privátním školám a máte raději komunitní, tak ty komunitní ze svého podporujte, přesvědčujte k tomu svými argumenty další sponzory, jděte příkladem, založte nadaci, atd...
Pokud ale hodláte lidi opačného názoru násilím nutit financovat vaše vize, žádná diskuse nemá smysl, pouze sebeobrana.

Já jsem přesvědčen, že mnoho nekomerčních (komunitních, církevních, charitativních, sponzorovaných, ...) škol by vzniklo i při respektování lidských práv. Jen by nebyly organizované centrálně erárem, nešířily by státní propagandu, panovala by svoboda a rozmanitost a ne stádní přístup s jednotnými osnovami.

https://www.svobodauceni.cz

Nadace a charity by nakonec ani nemusely školy samy organizovat. Stačilo by, kdyby charity a soukromí sponzoři rozdávali OPRAVDU potřebným vouchery na vzdělání. Nicméně většina lidí by (po radikálním snížení daní) měla na vzdělání svých dětí ze svého - protože na to mají i chudí Indové, natož bohatí Evropané.

Jan Capouch | 11. 1. 2021 22:33 | reakce na Martin Brezina - 11. 1. 2021 18:16

Chceme od škol vzdělání, nebo papír? Bez legrace.

Martin Brezina | 12. 1. 2021 05:18 | reakce na Jan Capouch - 11. 1. 2021 22:33

Ta průměrná a podprůměrná většina privátních škol rozdává papíry. Bez legrace.

Jan Altman | 12. 1. 2021 12:47 | reakce na Martin Brezina - 12. 1. 2021 05:18

A kde se bere poptávka po absolventech, co nic neumí, dostali titul za docházku a školné?
V PriceWaterhouse či v softwarových firmách, nebo ve státní sféře?!

Honza _ | 11. 1. 2021 18:57 | reakce na Martin Brezina - 11. 1. 2021 18:16

Jaká je prosím ta tradiční role učitele?
Moudrý Sókratés, který chodí a rozpráví se studenty?
Vysloužilý voják, který s rákoskou cepuje děti za doby Marie Terezie?
Alexander Neill, který v Summerhillu podstrkuje drobáky zlodějíčkovi?
Socialistická úča probírající marxismus-leninismus?
Současný vypravěč za katedrou, jehož během pár vteřin nahradí Google a Wikipedie?

Zrovna třeba v Summerhillu žáci hodnotí učitele, respektive rozhodují o tom, kdo tam bude učit. A už jim to přes sto let docela šlape.

Ono je vzdělávání o něčem dost jiném, než je aktuální školství...

Jan Amos | 12. 1. 2021 08:21 | reakce na Honza _ - 11. 1. 2021 18:57

Současný vypravěč za katedrou, jehož během pár vteřin nahradí Google a Wikipedie?

Například v 1. a 2. třídě národní školy by to byl inovativní přístup...proš ne, pokud je cílem během jedné generace zlikvidovat vzdělanost po vzoru kulturní čínské revoluce.

Martin Brezina | 12. 1. 2021 05:23 | reakce na Honza _ - 11. 1. 2021 18:57

"Současný vypravěč za katedrou, jehož během pár vteřin nahradí Google a Wikipedie?"
Zeptejte se současných studentů a žáků (a hlavně jejich rodičů), kteří se učí online, jak "dobře" to funguje. Pokud jste fakt přesvědčený, že současného učitele během pár vteřin nahradí Google a Wikipedie, tak o vzdělávání nevíte vůbec nic.

Jan Altman | 12. 1. 2021 12:57 | reakce na Martin Brezina - 12. 1. 2021 05:23

No podle mě jsou zkušenosti s výukou na dálku smíšené.

(1)
V rodinách, kde rodičům na vzdělání dětí záleží a u dětí, které jsou přirozeně zvídavé, je to zcela v pohodě.

(2)
V rodinách, kde i před epidemií na vzdělávání svých dětí kašlali... U rodičů, kterým když učitelka napsala, že děťátko potřebuje přidat, tak rodiče dítěti řekli, ať si z té "krávy" nic nedělá... U rodičů, kteří dětem dovolí trávit hodiny u počítačových her jen aby měli klid na estrádu na Nově... tam to samozřejmě problém je.

Ale problémy by se měly řešit od příčiny - např. od (ne)motivace toho 2. typu rodičů se trochu angažovat ve vzdělání svých dětí. Třeba tím, že penze se bude odvíjet od odvodů vlastních dětí.

Honza _ | 12. 1. 2021 10:10 | reakce na Martin Brezina - 12. 1. 2021 05:23

Špatně jsem se vyjádřil, myslel jsem to tak, že informace, které učitel hodinu vypráví před tabulí, najde šikovný student (nebo ten, který je zvyklý si informace hledat sám) během pár vteřin na netu.

Tak jasně, když roky (u čtvrťáků na SŠ 13 let) probíhá výuka jedním stylem, tak najednou její zrušení způsobí komplikace. Jenže způsobů vzdělávání je asi tak 150, nejenom pruská kadetka.
Když nejsou zvyklí na samostatnou práci, tak neumí samostatně pracovat.

Vzdělávání totiž není jen škola, natož naše česká pruská kadetka. Pokud si myslíte, že ano, tak o vzdělávání nevíte vůbec nic :-)

Doporučuji svobodauceni.cz, Summerhill, Sudbury Valley atd :-)

Richard Fuld | 11. 1. 2021 11:14 | reakce na Petr Novák - 10. 1. 2021 21:52

Dovede ti představit lépe využité peníze ale zjevně si neumíte představit, kolik lidí by zemřelo na covid, pokud by stát nepostupoval, jak postupoval. Mince má vždy 2 strany.

Petr Novák | 11. 1. 2021 12:08 | reakce na Richard Fuld - 11. 1. 2021 11:14

Jako že se 80 letá babička nenakazí na sjezdovce? Všude je to plus minus stejne bezohledu na opatreni, jen je to rozpeostrene vice ci méně v čase. kdyby se ro pustilo, tak by to moc jiné nebylo. Průměrný věk 79 let naznačuje, že umírají lidé stejně jako na staáří. Tedy na potíže, které ve stáří jspu obvyklé.

Richard Fuld | 12. 1. 2021 11:45 | reakce na Petr Novák - 11. 1. 2021 12:08

Je to jednoduché. Obhajujete neobhajitelné. Kritizujete komplexní věc prostřednictví primitivní kritiky jednotlivostí. Hodně to o Vás vypovídá a není to nic hezkého.

Petr Novák | 15. 1. 2021 12:18 | reakce na Richard Fuld - 12. 1. 2021 11:45

Z jednotlivostí se skládá celek. A omezení vleků nevzniklo z nějakého komplexního řešení, ale protože někdo do té vyhlášky ve vládě napsal, že sjezdovky budou zavřené.

A jinak boj proti viru vůbec komplexní není v porovnání se vzděláním nebo řízením podniku. Tady máte celkem jasně definovaný cíl, který má přednost před spoustou ostatního. A tím cílem je minimalizovat ztráty na životech.

A to se teda ani omylem neděje a je to jen a jen kvůli naprosto neskutečné neschopnosti vládních představitelů. Jediné štěstí je, že COVID je celkem čajíček v porovnání s některými dalšími nemoceni. Kdyby to bylo něco na způsob vztekliny nebo spavé nemoci, tak máme velký problém.

Honza _ | 12. 1. 2021 11:52 | reakce na Richard Fuld - 12. 1. 2021 11:45

https://www.mises.cz/literatura/obhajoba-neobhajitelneho-22.aspx

Petr Vorlíček | 12. 1. 2021 00:13 | reakce na Petr Novák - 11. 1. 2021 12:08

Také si rozhodně nemyslím, že by stát v pandemii neměl dělat NIC, to ani náhodou... Nicméně je fakt, že ta statistika je opravdu na pováženou...A to pochází z Ministerstva zdravotnictví! Jak muži tak ženy v průměru zemřeli o trochu později, než odpovídá průměrnému věku dožití, takže vlastně s covidem žili déle, než by měli bez něj. To je samozřejmě nadsázka, ale fakt to vypadá v drtivé většině případů na ta úmrtí "s Covidem"...Na tohle mít jasný názor není vůbec jednoduché...