Diskuze k článku: Kam investovat? Příležitosti roku 2021 očima expertů

Richard Fuld | 14. 1. 2021 11:30 | reakce na Jan Altman - 14. 1. 2021 09:50

Je legrační, jak hlavní ekonom banky obhajuje snad dokonce prospěšnost deflace, přestože deflace zcela zjevně a zásadně ohrožuje dlužníky banky a rovněž samotné banky.

K dané výhradě ohrožení dlužníků a bank jen uvádí, že v minulosti byly dopady deflace na dlužníky bank ošetřeny smluvně (docela mi chybí představa, jak asi tato smluvní ustanovení mohla efektivně fungovat), tak aby deflace dlužníky neohrozila, s tím, že dnes v období trvalé deflace to banky ani dlužníci nijak neřeší.

Z uvedeného tak jasně plyne, že deflace by dnes dlužníky bank i samotné banky a potažmo celou ekonomiku, ohrožovala velmi zásadně. Záměr chránit dlužníky, banky a celou ekonomiky proti deflaci je tak zcela zjevně na místě, a ne, že né. A to nejen z uvedeného důvodu.

Pro chod ekonomiky je zásadní produkce a spotřeba a konkurence mezi producenty. Teprve nerovnováhy mezi produkcí a spotřebou, popř. konkurence v případě poklesu/růstu nákladů na výrobu, vedou k ovlivnění cen.

Cenový vývoj je jen zpravidla jen následkem toho, co se děje v produkci a spotřebě na konkurenčním trhu. A v tom se s panem Sklenářem částečně shodujeme.

Nicméně v případě dlužníků a bank může cenový pokles určitých statků vést k problémům dlužníků a bank "přímou cestou" a být tedy příčinou jejich krachu a následných problémů celé ekonomiky. Vždy je ale třeba vnímat ceny jakých komodit a z jakých důvodů klesají.

Jan Altman | 14. 1. 2021 13:40 | reakce na Richard Fuld - 14. 1. 2021 11:30

Přesně tak: Když už deflaci obhajuje i ekonom z banky, je to docela vážné a jasné.

Richard Fuld | 14. 1. 2021 13:53 | reakce na Jan Altman - 14. 1. 2021 13:40

Ano, souhlasím, že je to velmi vážné, na pováženou. :-)

Luděk Zdražil | 9. 1. 2021 08:13 | reakce na Jan Altman - 8. 1. 2021 15:13

Ano, ale byli zde vetsi experti - Hank Paulson, Bernanke, Greenspan. Ti vsichni ovsem vedeli co se deje, jen nemohli pripustit pravdu, lhali a presvedcili politiky a verejnost, ze jim musi verit. Byli take stedre odmeneni. A proslo to. Otazka je, proc by to tentokrat melo byt jinak.

Richard Fuld | 12. 1. 2021 11:54 | reakce na Luděk Zdražil - 9. 1. 2021 08:13

Hank a expert? Vždyť to byl diletant Hank, kdo v roli ministra nechal potopit Dicka (Lehman Brothers) a celé to tím spustil. Anebo nebyl diletant a využil příležitost, jak jeho bývalého chlebodárce Goldmany zbavit jejich rivala Lehmanů.

Luděk Zdražil | 12. 1. 2021 15:02 | reakce na Richard Fuld - 12. 1. 2021 11:54

Hank Paulson vysel z hypotecni krize jako jeden z "nejvetsich vitezu". O tom necht neni pochyb. Pojmenovani expert ma mnoho odstinu :-). Mozna jsem zapomel na Geithnera.

Richard Fuld | 12. 1. 2021 18:41 | reakce na Luděk Zdražil - 12. 1. 2021 15:02

Tak jsem byl překvapen tou Vaší obhajobou Hanka, že jsem si nevšiml, že jste toho "největšího vítěze" dal do uvozovek. :-)

Luděk Zdražil | 12. 1. 2021 23:03 | reakce na Richard Fuld - 12. 1. 2021 18:41

Paulson byl, podle meho nazoru, velký grázl ale nechme historii spat.

Richard Fuld | 12. 1. 2021 17:48 | reakce na Luděk Zdražil - 12. 1. 2021 15:02

Ano, vyšel (jestli jako vítěz, to nechci hodnotit) z krize, kterou svým rozhodnutím nechat padnout Lehman brothers nastartoval. :-)

Jan Altman | 9. 1. 2021 19:28 | reakce na Luděk Zdražil - 9. 1. 2021 08:13

To záleží, zda věříte tomu, že takto (resp. exponenciálně stále ve větším) to jde dělat donekonečna a bez následků.

Jan Altman | 8. 1. 2021 15:58 | reakce na Jan Altman - 8. 1. 2021 15:13

Velmi zajímavý, podnětný a přínosný článek:
https://roklen24.cz/inflace-ktera-me-nenechava-spat/

A velmi, opravdu VELMI kulantně řečeno, co nás (resp. fiat, vlády a jejich dluhy, centrální banky a jejich byznys) čeká.
Napsáno člověkem, jehož erudice je opravdu velmi obtížně zpochybnitelná nějakým profesorem Horákem.

Richard Fuld | 12. 1. 2021 14:22 | reakce na Jan Altman - 8. 1. 2021 15:58

Předně bych "napadl" používání pojmu "peněžní nabídka", která evokuje představu, že všechny existující peníze jsou jejich držiteli nějak na trhu nabízeny producentům a držitelům aktiv ke směně za jimi produkované statky a držená aktiva, což vzhledem k existenci úspor tak nějak neplatí. V tomto ohledu se uplatní pouze peníze, které jsou "v oběhu" a neleží zrovna v úsporách.

Z výše uvedeného bych u peněžní inflace hovořil spíše o peněžní zásobě, která mnohem výstižněji vyjadřuje, že daný ukazatel se týká v ekonomice existujících peněz, aniž by sváděl k úvahám, jakou roli zrovna v ekonomice hrají, resp. tomuto pojmu odpovídají všechny existující peníze, bez ohledu na to, zda zrovna obíhají, nebo leží v úsporách.

Rovněž v daném případě se objevuje zcela zásadní nedostatek, a to je přehlednutí změny peněžního systému, tedy opuštění posledních zbytků zlatého standardu a přechod na 100% účetní peníze. Důsledky tohoto přehlížení krásně ukazuje onen graf, který porovnává 5-ti leté změny peněžní zásoby a inflace měřené jako index cen spotřebního koše, kde po změně peněžního systému dokonce cenová inflace začala v čase předbíhat inflaci peněžní a celý systém se tak z hlediska příčin a následků choval přesně opačně, než má tento graf údajně prokazovat. Po změně peněžního systému, pak následuje období, kde se obě veličiny od sebe zcela "odpojily".

Důvodem, může být skutečnost, že růst peněžní zásoby, který může mít uvedený vztah k cenám spotřebního koše bude existovat toliko u emise peněz přes státní dluh, který není státem splácen. V rámci růstu objemu těchto státních peněz ale může nastávat toliko situace, kdy dojde k pouhému zastavení dezinflace nebo deflace, takže i růst peněžní zásoby z tohoto důvodu nemusí automaticky vést k cenové inflaci na spotřebním koši.

Růst peněžní zásoby v důsledku vyššího tempa růstů úvěrů soukromým subjektům vůči tempu splácení těchto úvěrů pak nebude mít na růst cen příliš velký vliv, protože společně s těmito penězi vstupuje do ekonomiky na straně nabídky rovněž nová ekonomická aktivita dlužníků, kteří si tyto peníze vypůjčili. Tomu by odpovídalo velké tempo růstu objemu peněžní zásoby doprovázené nízkou cenovou inflací na spotřebním koši, jak ukazuje graf, u něhož změna objemu peněžní zásoby zahrnuje oboje peníze ("státní" i "soukromé").

"hlavním zdrojem financování budou nově emitované peníze centrálních bank"

Ne, centrální banky opravdu moc peněz neemitují. Jediným významným emitentem peněz, které mohou tlačit na růst cen, jsou soukromé banky, které úvěrují stát i soukromé subjekty. Centrální banky mohou maximálně pomáhat soukromým bankám tak, že pomocí QE budou uvolňovat bilance bank tak, aby mohly dál nakupovat další státní dluhopisy. Tuto roli mohou ale zastat i soukromí investoři. Centrální banka přijde na řadu až jako poslední možnost.

Kritika centrálních bank za to, že nakupují soukromá aktiva, je pak zcela namístě. Je ale třeba uvědomit si, že ty peníze jsou kryty těmi centrální bankou nakoupenými aktivy. Ano vzniknou kliknutím do počítače ale kryty jsou. Nejde tak o emisi nekrytých inflačních peněz, jako je tomu u nákupů státních dluhopisů soukromými bankami na primárním trhu, které nebudou nikdy nikým splaceny.

"Jak je možné po někom chtít, aby pracoval, šetřil a peněz si vážil, aby měl respekt a úctu vůči jejich hodnotě, když na každém kroku vidí, že je jich možno uměle kdykoliv vytvořit neomezené množství?"

No to je jednoduché. Je třeba ten systém skutečně pochopit, což právě znamená, že současný systém vytvoření ničím neomezeného množství peněz neumožňuje a že když už se peníze vytváří, tak to prostě nikdy není k újmě kteréhokoliv jednotlivce. Nejde o nějaké podvody. Jde o dynamické přizpůsobování se objemu peněžní zásoby a tržních cen aktivitám všech účastníků trhu.

To že rostou ceny aktiv jen ukazuje, že držení aktiv za účelem získání relevantního pasívního příjmu prostě není pro každého, tak jako tomu bylo vždy v minulosti. A je to tak v naprostém pořádku! Kdyby byli všichni bohatými rentiéry, kdo by produkoval statky, které si za tu rentu chtějí to rentiéři kupovat? Každá ekonomiky "uživí" jen určité procento populace, kteří budou těmi pasívními rentiéry. :-)

"Výše vzácnosti potom v zásadě určuje hodnotu nějakého statku, v našem případě peněz. Centrální banky dělají všechno proto, aby peníze nebyly vzácné."

Centrální banky dělají pouze to, že drží ekonomiku na vodou a vedlejším efektem je, že nízké úrokové sazby nemají jen producenti, k nimž pomoc centrální banky směřuje primárně, ale i spekulanti, kteří je mají k dispozici k nákupům aktiv na úvěr. To ale neznamená, že se peníze stávají méně vzácnými! Pro drtivou většinu lidí je stále těžké vydělat peníze a pro ně zůstávají peníze stále velmi vzácnými, a to je podstatné.

Vzácnost peněz posilují nakonec i ty ceny aktiv, protože získat zdroj pasivních příjmů je stále nedostupnější. Pasívní příjmy se s růstem cen aktiv stávají vzácnější. Uvedené nepředstavuje nic jiného, než to, že právě růst cen aktiv i spotřebních statků prakticky znemožňuje, aby peníze ztrácely svoji vzácnost, protože k nákupu téhož jich prostě potřebujete vydělat více. Hodnota jedné peněžní jednotky sice klesá, ale Vy jich potřebujete k nákupům více, takže běžné změny cen na vzácnost peněz nemají vliv. Dokud jsou lidé nuceni penězi splácet své dluhy a směňovat je za statky potřebné k životu, do té doby budou peníze vzácné úplně stejně jako jsou ty samotné statky a to, co jste si na úvěr pořídil.

"V posledních 12 letech od Velké finanční krize byla inflace z globálního pohledu poměrně překvapivě nízká."

Na tom ale vůbec nic překvapivého není. A ano, rostoucí objem peněžní zásoby, doprovázený snižující se rychlost oběhu peněz znamená, že oba vlivy se v ohledu růstu cen spotřebního zboží vzájemně eliminovaly, resp. že nové peníze zamířil rovnou do oběhu na trzích aktiv, aniž by ovlivnily svým koloběhem ceny spotřebního koše.

Kdo bude kupovat státní dluhy, když centrální banka zvýší sazby, pokud by čelila vysoké inflaci? No přece všichni, kdo tak dlouho čekali na to, až reálné úrokové sazby dorazí do kladných hodnot. Bankám může být navíc úplně jedno, jaký je vztah mezi inflací a nominální úrokovou sazbou (zajímá je pouze úroková marže) a protože státní dluhopisy mají nulovou rizikovou váhu, pak platí, že banky nejsou prakticky v objemu nákupů státních dluhopisů nijak dramaticky omezovány. Jediné omezení v podobě max. 15% podílu na objemu bankovních aktiv pak může efektivně řešit centrální banka v rámci QE.

Zvyšování úrokových sazeb by motivovalo nejen poptávku ke spoření a tedy menšímu tempu utrácení ale zároveň by zasáhlo i nabídku, tedy producenty. Proto je třeba v případě vysoké inflace (způsobené zvýšením rychlosti oběhu peněz) přistoupit k vyššímu zdanění a nikoli likvidovat stranu nabídky vysokými úroky. Lidé pak namísto vyššího utrácení budou odvádět více daní a tím se poptávka ochladí. V takovém případě nepůjde o nic jiného, než o stažení z oběhu těch peněz, které vedly k vyššímu růstu cen a šlo tedy o dřívější nadbytečnou státní podporu poptávky, nad rámec toho, co bylo třeba.

Domnívám se ale, že k nějakému zásadnímu růstu cen spotřebního koše nedojde a že případné nadbytečné peníze spolehlivě z ekonomiky odtečou na trhy aktiv. Pokud lidé začnou více utrácet za statky zahrnuté do spotřebního koše, pak spíše dojde k rozšíření jejich produkce nebo dovozu ze zahraničí, takže ke krocení poptávky zvyšováním daní nebude nutné.

Nicméně zrovna v ČR by vláda měla být pro něco takového připravena, neboť současné razantní snížení daní je koncipováno jako dočasné (na 2 roky). Pokud by během příštích dvou let inflace vyskočila, neměl by být problém daně vrátit zcela nebo částečně zpět. Pokud ale inflace nezačne výrazně růst, bude namístě daně ponechat nízké, bez ohledu na jejich zamýšlené zvýšení po dvou letech. Zvyšovat daně jenom proto, aby vláda splnila jakousi pofiderní dohodu s prezidentem, který do daní nemá co mluvit, by byla jednoduše chyba, která by měla své následky.

Z hlediska udržitelnosti státních dluhů není úroková sazba nijak zásadní. Když si stát může půjčovat v rámci refinancování biliónových dluhů na splatnou jistinu, proč by si měl dělat starosti s půjčování na úrokové platby? Problémem vysokých úroků je pouze menší "adresnost" státem vytvořených peněz. Zatímco u jistiny dluhu stát 100% rozhoduje kam a na co půjčené peníze pošle. U peněz v podobě úroků placených bankám tyto plynou úplně neznámým subjektům (aktuálním držitelům peněz, které vznikly tím, že si tyto peníze v minulosti stát půjčil), popř. končí u nebankovních držitelů státních dluhopisů.

V podstatě počtářská chyba je uvedena u příkladu s japonským dluhem, který činí 250% HDP a podle autora by zvednutí sazeb o 1% mělo zvýšit náklady na obsluhu státního dluhu o 2,5% HDP ročně. To je nesmyl. Nová sazba by se týkala pouze postupně refinancovaných částí dluhů, jimž by nastávala postupně splatnost.

Úplně mimo jsou pak úvahy o dopadech růstu sazeb na centrální banky. :-) Centrální banka je státní instituce, jejíž hospodaření je pouze pasívním odrazem toho, co činí v rámci její monetární politiky a jejím jediným cílem je zpravidla pouze dosažení inflačního cíle a na tom, jak vypadá hospodaření centrální banky vůbec nezáleží. Stejně jako nezáleží na tom, jak "hospodaří" stát, jehož "hospodaření" je zase pouze pasívním odrazem hospodaření dané ekonomiky a jeho fiskální politiky.

Z pohledu vlád je údajně inflace přínosná? To je ale přece v rozporu se všemi dříve autorem uvedenými tvrzeními. :-)

Z uvedeného je zřejmé, že být dobrým v investicích do akcií, ještě neznamená, že dotyčný rozumí ekonomice a i zde platí "ševče drž se svého kopyta". :-)

Jan Altman | 12. 1. 2021 15:19 | reakce na Richard Fuld - 12. 1. 2021 14:22

Přesně na toto jsem čekal.
Až zase ukážete, jaký vy jste nobelista přes tržní přerozdělování, guru násilím vynucených monopolů a kandidát věd přes barevné papírky. A neúspěšní trapáci jako Gladyš vám nesahají ano po kotníky. Díky!

Jaký to je pocit, když se o vás perou renomované výzkumné ústavy, před dveřmi vám s prosíkem klečí šéfové komerčních i centrálních bank, ze Švédska vám volají, zda je poctíte přijetím jejich ceny...?

Richard Fuld | 12. 1. 2021 15:53 | reakce na Jan Altman - 12. 1. 2021 15:19

Zatímco já na Vás s argumentací k věci, Vy pro mě (jako obvykle) nemáte nic jiného, než ad hominem. :-)
Ano, Gladyš některé věci prostě zjevně nechápe a na to, abych to poznal, fakt není třeba být nositelem Nobelovy ceny. :-) To, že to nepoznáte Vy mě nepřekvapuje. Vy jste si namísto myšlení zvykl věřit tomu, co říkají "autority" a "odborníci". :-) Je to Vaše volba. :-)

Jan Altman | 13. 1. 2021 10:20 | reakce na Richard Fuld - 12. 1. 2021 15:53

No já to vidím podobně, jako když Ransdorf napsal kilometr dlouhý a velmi "sofistikovaný" článek vysvětlující a obhajující komunismus a někdo mu na to stručně "nevědecky" odvětil, že komunismus je zlo.

Vy se stále snažíte vědecky popsat, jak funguje koncentrák, pardon - silou vynucený měnový monopol státu na peníze a centrální plánování parametrů měnového systému centrálními bankami. A já vám na to říkám, že to považuji za zlo. Bez ohledu na to, jak dlouhým příspěvkem to zlo popíšete.

Richard Fuld | 13. 1. 2021 12:24 | reakce na Jan Altman - 13. 1. 2021 10:20

Jen pokračování ad hominem a kritika délky příspěvku, který kritizuje dlouhý článek. :-) V mém popisu není vůbec nic, co by se týkalo měnového monopolu v tom smyslu, že jím argumentuji. Naopak centrální banky a "státní" peníze v něm do značné míry kritizuji, resp. právě těmto penězům přiznávám relevanci, kterou připisuje p. Gladyš všem penězům, bez rozdílu jejich původu. Prostě si s tím nevíte rady. Tak to přiznejte a nekličkujte. :-)

Petr Vorlíček | 12. 1. 2021 23:53 | reakce na Richard Fuld - 12. 1. 2021 15:53

Uvedené nepředstavuje nic jiného, než to, že právě růst cen aktiv i spotřebních statků prakticky znemožňuje, aby peníze ztrácely svoji vzácnost, protože k nákupu téhož jich prostě potřebujete vydělat více. Hodnota jedné peněžní jednotky sice klesá, ale Vy jich potřebujete k nákupům více, takže běžné změny cen na vzácnost peněz nemají vliv.
Usilovně jsem se v tom snažil nalézt nějakou logiku, která by dávala tušit, co jste tímhle myslel, ale stále v tom vidím jen myšlenku " klesající kupní síla peněz je důkazem toho, že neztrácí vzácnost, protože k zakoupení stejného zboží jich potřebujete stále více"...Kristepane, to myslíte važně, že fakt, že je dnes všude peněz jak sr.....k a lidé už nevědí, do jakého bublinózního aktiva by je vrazili, aby se jich zbavili, je důkazem jejich vzácnosti??
Je jakákoli věc na zemi vzácná, když je jí málo, nebo hodně?? Tohle už začíná být bizarní...

Richard Fuld | 13. 1. 2021 10:22 | reakce na Petr Vorlíček - 12. 1. 2021 23:53

Když rostou ceny, pak se hodnota 1 peněžní jednotky snižuje. Peněz ale musíte vydělat(!) více, abyste si koupil to, co před růstem cen a růst cen spotřebních statků automaticky neznamená, že si peníze lze vydělat snadněji, takže to pro tyto subjekty vzácnost (nedostupnost) peněz jako takových spíše zvyšuje, než aby ji snižovala.

Co Vám bude platné, že objem peněžní zásoby vzrostl, ceny vzrostly, ale Vy si nominálně vyděláte stále stejně? K čemu Vám bude takové snížení "vzácnosti" peněz, když se k nim jednodušeji nedostanete? O snížení vzácnosti peněz lze hovořit v případě, že bude snadnější je získat. To, že jich bude více, neznamená automaticky, že je lze snadněji získat.

Petr Vorlíček | 13. 1. 2021 22:38 | reakce na Richard Fuld - 13. 1. 2021 10:22

Opravdu ne? Když jsem si je před deseti lety půjčoval za dvojnásobný úrok nežli nyní?
Dnes přeci není důležité peníze vydělávat, prostě si je půjčíte, a ten váš růst vzácnosti peněz ten dluh postupně sežere, a aktiva za ty vzácné peníze pořízená snadno zdvojnásobí svou hodnotu, v této vzácné měně vyjádřenou...
Skoro to vidím tak, že ty vzácné korunky se ani nedostanou na všechny...
PS. Víte co je to model Stock-to-flow? Nastudujte, uvidíte, jak vzácné korunky, dolary a eura jsou...

Richard Fuld | 14. 1. 2021 11:11 | reakce na Petr Vorlíček - 13. 1. 2021 22:38

Když píšu o tom, že získat peníze je vždy těžké, nepíšu o tom, jak lehké je si peníze půjčit. :-) Když si peníze půjčíte "získáte" tím nejen peníze ale i dluh v ještě větší výši.

Ano můžete spekulovat na to, že tempo růstu cen toho, co za půjčené peníze koupíte, překoná výši úrokové sazby a takto vyděláte nějaké peníze ve výši rozdílu, mezi výnosy a náklady takové spekulace. To ale neznamená, že je lehké, takto peníze získat. Každá spekulace je spojena s rizikem a případný zisk, je odměnou za podstoupení rizika.

Já píšu o ekonomicky relevantním vydělávání peněz standardními způsoby (produkcí, prací...), nikoliv spekulacemi, které popisujete. Kdyby všichni vydělávali peníze jen spekulacemi, neměli by pak, co by si za ty vydělané peníze koupili, protože by nikdo nic neprodukoval.

Co je Stock-to-flow nevím. :-)

Jan Altman | 14. 1. 2021 13:51 | reakce na Richard Fuld - 14. 1. 2021 11:11

No, to myslím nemáte úplně pravdu.
Pokud je ten váš systém z principu inflační a úrokové sazby jsou uměle stlačené na podtržní hodnoty (dokonce pod hodnoty oficiální inflace, natož té reálné a tuplem té vypovídající o nafukování měnové zásoby), tak zas tak moc složité na tom vydělávat není.

Stačí jen diverzifikovat a provádět DCA aby člověk eliminoval fakt, že přestože ve vašem systému ceny všeho (zejména věcí, které mají omezenou zásobu a relativně stabilní poptávku) jdou převážně nahoru, občas něco může i klesnout.

Pokud většina instrumentů po většinu času roste, zkrátka se na to dá vsadit (a bohatí to také dělají a proto se rozevírají ty nůžky, přestože vy socialisti hlásáte, že to vy je zavíráte).
Sice občas něco i klesne, ale když máte investice rozumně rozložené, moc vás to neohrozí.

A NAPROSTO DOKONALÉ je to, že rostou i ty instrumenty, které v případě, že se tento váš domek z karet zhroutí, raketově stoupnou.
Protože ano, je možné, že když tento experiment s potištěnými papírky skončí buď socialismem (centrální banka skoupí významnou část ekonomiky jako v Japonsku => následná stagnace a marasmus jsou zákonité a bankrot je otázkou času), nebo hyperinflací, nebo státním bankrotem, tak že to odnesou i akcie a nemovitosti (vázané na tu konkrétní kolabující ekonomiku). Ale zlaté a stříbrné mince, bitcoin, starožitnosti, atd...? Jejich kupní síla vzroste a poptávka po nich je globální, není vázána na jednu konkrétní zemi.

Petr Vorlíček | 14. 1. 2021 22:33 | reakce na Jan Altman - 14. 1. 2021 13:51

Tak jsem celkem rád, že jsem na to nemusel reagovat sám, a naťukal jste to za mě...:-)
Interpretovat současný vývoj trhů coby potvrzení vzácnosti fiatu, to je na mě asi fakt příliš silné kafe, nerad bych použil slova, kterých bych pak litoval...

Richard Fuld | 14. 1. 2021 13:57 | reakce na Jan Altman - 14. 1. 2021 13:51

Lidé zvyklí vydělávat si peníze produkováním (zatím, díky Bohu je to většina), spekulaci jako úplně jednoduchý způsob vydělávání peněz naštěstí nevidí. :-)

Honza _ | 13. 1. 2021 11:53 | reakce na Richard Fuld - 13. 1. 2021 10:22

To je zase taková redefinice vzácnosti jako je tržní přerozdělování redefinicí kapitalismu...

Richard Fuld | 13. 1. 2021 12:19 | reakce na Honza _ - 13. 1. 2021 11:53

Na redefinice jsou anarchokapitalisti to správní machři, přece?

V mém případě nejde o redefinici. Jde o jiný, než standardní úhel pohledu. Podle mne relevantní. Máte proti němu něco věcného?

Luděk Zdražil | 9. 1. 2021 07:46 | reakce na Jan Altman - 8. 1. 2021 15:58

Děkuji, opravdu skvělý článek. Zejména tím, že posouvá intuitivní pocity, zdánlivě nesouvisejici detaily, znalosti, historické statistiky a železnou logiku do zapadajici mozaiky, která dává smysl. Centrální banky si mohou dokonce dovolit hrát tu hru i s otevrenymi kartami, coz muze byt vyhoda alespon pro ty, co relativne dobre vidi.
Konkretni reseni a volba zbrani je na kazdem individualne a jeho odhadu sily a schopnosti soupere.

Jan Altman | 9. 1. 2021 19:27 | reakce na Luděk Zdražil - 9. 1. 2021 07:46

Ale jinak Gladyš je skvělej, racionální, věcnej. Podle jeho analýz jsem udělal pár dobrých investic.

Jan Altman | 9. 1. 2021 19:16 | reakce na Luděk Zdražil - 9. 1. 2021 07:46

Ano.
Ale znáte to: "Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu..."

Na tom přelomu 70. a 80. let v USA (nebo v devadesátkách u nás) tu inflaci nakonec mohli zabrzdit zvýšením úroků (bez toho by se dál spirálovitě rozjížděla až k hyperinflaci). A dnes nemohou, protože i při daleko menším zvýšení sazeb (než jaké provedli tehdy) by skoro všechny státy zbankrotovaly. A k tomu velká část firem a půlka domácností, co mají hypo.

Takže podruhé skoro jistě nevkročíme do stejné řeky.
On i svět se dost změnil. Takže uvidíme (a kdo se kouká dobře, již i něco na obzoru vidí).

Jan Amos | 8. 1. 2021 18:22 | reakce na Jan Altman - 8. 1. 2021 15:58

Tu úvahu pana Gladiše by si měl každý přečíst několikrát a vyvodit si z ní pro sebe dlouhodobou strategii.

Za mě to je jediný výraz - diverzifikovat. 25% nemovitosti (ideálně v různých zemích - není velký problém pro Čechy koupit třeba apartmán v Rakousku), 25% akcie, 25% hotovost (USD, CHF, Bitcoin, GBP..), 25% alternativa (Au, umění, veteráni, známky, lego, whisky...). Zapomenout na dluhopisy. Zapomenout na hromadění hotovosti v CZK a EUR. Zapomenout na pákování nemovitostí.

Luděk Zdražil | 9. 1. 2021 08:02 | reakce na Jan Amos - 8. 1. 2021 18:22

S diverzifikaci - souhlas. U tech nemovitosti bych si myslel, ze riziko znarodneni neni az natolik velke jako u restriktivnich zasahu vuci jinym komoditam. Dokonce sazim, ze do urciteho objemu, jako vseobecna, konzervativni a rozsirena komodita, jsou nemovitosti takto od prekotnych restrikci chraneny. Za uplne nejlepsi investicni komoditu bych povazoval vlastni byznys postaveny na nezpochybnitelne a nadcasove potrebe cerpat uzitek z takove produkce (pokud se cloveku dostava sil delat byznys).
Hypoteku s fixaci 10 let a vice je v pripade pokryti vyznamne casti objemu hypoteky jiným vhodným likvidním aktivem povazuji rovnez za rozumny investicni pocin (souhlasim s lolalizaci i mimo CR).

Jan Amos | 10. 1. 2021 11:42 | reakce na Luděk Zdražil - 9. 1. 2021 08:02

"Hypoteku s fixaci 10 let a vice je v pripade pokryti vyznamne casti objemu hypoteky jiným vhodným likvidním aktivem"

Pokud se vám podaří dohodnout offsetovou hypotéku s nulovým úrokem - souhlasím že může jít o zajímavou investici. Osobně pod investicí do nemovitostí mám velký problém s obecně rozšířeným modelem - koupě za účelem pronájmu. IZa dobré konstelace návratnost pod 6% není pro mě výnos, který by eliminoval skutečná (neplatič, problematický soused, negativní změna okolí...) i potenciální (snížení hodnoty, poškození, vyšší zdanění, vyvlastnění...) rizika.

Nemovitost vnímám výhradně pro osobní potřebu nebo potřebu nejbližších členů rodiny jako formu uložení financí.

Vlastní podnikání beru jako zdroj financí pro jejich další investování - těžko se mi nějak zahrnují do investičního mixu. Souhlasím ale s vámi, že lze na podnikání pohlížet i jako na potenciální zdroj finančních prostředků případným prodejem. Dlouhodobé podnikání lze provozovat jedině tak, že jej převezmou potomci (což je v realitě spíše vyjímka než pravidlo) nebo tak, že vybudujete kolos, který řídí najatí manažeři. Malé obchody, řemesla, eshopy, poradenské aktivity, lékařské ordinace, advokátní a notářské kanceláře končí obvykle s upadajícími silami zakladatele.

Luděk Zdražil | 11. 1. 2021 17:40 | reakce na Jan Amos - 10. 1. 2021 11:42

Z toho co piste v poslednim odstavci usuzuji, ze investici vnimate spise ve funkci ulozeni penez do aktiva, ktere se tak nejak "samo" bezpracne zhodnocuje. Nejsem si jist, ze smyslem investovani musi byt co nejvyssi zisk za co nejmene prace.

No budiz. mozna jsem ze stare skoly a dnes staci jen vedet kdy a kde mam zmackout Enter a uz se to sype.

Alexander Novotka | 11. 1. 2021 19:03 | reakce na Luděk Zdražil - 11. 1. 2021 17:40

Znamená to, že smyslem investování je nicotný zisk jako odměna za oslovskou dřinu? Není pak jednodušší „investovat“ v kamenolomu?
To Vám pak umožní přenechat ten dirty-fujky zisk těm nenažraným kapitalistům … Ne, ne, tohle ani stará škola neměla a nemá posunuté tak doleva jako Vy.

Luděk Zdražil | 11. 1. 2021 19:58 | reakce na Alexander Novotka - 11. 1. 2021 19:03

Ježišmarjá, pokud jsem opravdu napsal něco, z čehož bylo lze usoudit, že "smyslem investování je nicotný zisk jako odměna za oslovskou dřinu", tak to se strašně omlouvám, to rozhodně nebylo mým úmyslem.

Jako investice se v ekonomii označuje ta část příjmu (důchodu), která je vložena do kapitálu. Tedy do dlouhodobých statků, které nepřinášejí okamžitý prospěch, ale umožní zvýšení produkce statků v budoucnosti. Ekonomický subjekt (stát, podnik, jednotlivec) tak odloží část své současné spotřeby (úspor) za účelem získání budoucího užitku. Budoucí užitek či výnos může být peněžního nebo nepeněžního charakteru.

No ano, třeba kamenolom by mohl být také dobrá investice. Pokud se podívám třicet let za sebe, neřekl bych, že jsem stál na levicových pozicích ......myslím, že si to zjednodušujete a usuzujete špatně.

Alexander Novotka | 13. 1. 2021 09:34 | reakce na Luděk Zdražil - 11. 1. 2021 19:58

Nemusíte mi předkládat definice investice jako důkaz svého „nejsem si jist“, v žádné definici se nebere ohled na to, čím jste si jist nebo ne (nehledě na to, že definic může být víc a dokonce můžou být všechny správné), to je čistě Vaše osobní záležitost.
Když si nejste jist, že smyslem investování musí byt co nejvyšší zisk za co nejméně práce, tak co tedy? To je fakt lepší mlátit palicí v kamenolomu než investovat, tam dosáhnete celkem mizerný zisk za vynaložení nesmyslného množství práce. Vypadá to tak, že to je ve Vaších očích (staré školy) smyslem investování…
Vaše reakce je typický úkrok stranou, jak Vám to už tady někdo jiný napsal, ale už tušíte, že jste plácl nesmysl, radši to nechte být a nerozmazávejte to.

Luděk Zdražil | 13. 1. 2021 11:35 | reakce na Alexander Novotka - 13. 1. 2021 09:34

Nevím proč mé širší pojetí investice nazýváte úkrok stranou, jen mám prostě pocit, že to chytré investování analytických hlav, které bezmyšlenkovitě opakují moudra z přečetných analýz jiných analytiků a "kluků od klávesnice", kteří pějí stále svou tklivou o finančních trzích není to co by ve všeobecnosti muselo být jediným kriteriem investičního úspěchu, včetně dlouhodobě finančního.
A naopak jsem si jist, že investování do projektu, který má v příjmech zakodováno uspokojovani nějakych dlouhodobých realných potřeb ekonomických subjektů nese parametry předvídavosti.

Richard Fuld | 12. 1. 2021 14:30 | reakce na Luděk Zdražil - 11. 1. 2021 19:58

Pan Novotka disponuje vskutku katastrofální neschopností odhadnout vlastnosti jiného člověka, což zde už mnohokráte jasně prokázal. :-)

Alexander Novotka | 13. 1. 2021 09:31 | reakce na Richard Fuld - 12. 1. 2021 14:30

Opomenu, že jste nepředvedl žádný argument, a prásknul jste tam pouze reakci „ad hominem“.
Být Vámi zařazen do skupiny lidí disponující ve Vašich očích nějakou katastrofální neschopností nebo dokonce neznalostí by byla pocta, děkuji, ale to bych brzy zpychnul, neoprávněně. Ono totiž to jsou v drtivé většině lidé, ke kterým se opravdu se vší pokorou zařadit nemohu. Jsou obvykle mnohem schopnější, vzdělanější, erudovanější, a to určitě i jako jednotlivci víc, než my dva dohromady.
Takže jste vedle jak ta jedle, ale to v jakékoli souvislosti s logikou je u Vás permanentní jev, což jste „zde už mnohokráte jasně prokázal“.

Alexander Novotka | 11. 1. 2021 09:54 | reakce na Jan Amos - 10. 1. 2021 11:42

Pokud investovat do nemovitostí, tak bych rozhodně místo bytu na pronájem zvážil třeba investici do nějakého REIT ETF fondu. Nemusím řešit žádné z výše uvedených rizik, „odpadá“ mi svatá trojice argumentů všech realiťáků (lokalita, lokalita a lokalita), nemusím řešit páku, můžu přikupovat po částech, jistý výnos tam lze předpokládat (ano, investiční pravidlo č. 1 platí i zde). Nese to samozřejmě jiná rizika, ale jsou tak nějak globalizovanější a diverzifikovanější, na druhou stranu méně „uchopitelná“. Tím pádem to není investice pro každého, ale pokud někdo trvá na nemovitostech, toto je jedno z možných řešení. A samozřejmě, nikomu to nedoporučuji, jenom předkládám svůj názor, každý ať se zařídí podle sebe :-)

Petr Novák | 14. 1. 2021 08:47 | reakce na Alexander Novotka - 11. 1. 2021 09:54

fondy nebrat, žádné, nemáte investici pod kontrolou. Pokud tomu rozumíte, investujte sám. Pokud tomu nerozumíte, zajistěte si na stáří nemovitosti pro sebe a pro děti a nakupte zlato, a třeba nějakou honě stálou dividendovou akcii (baacez).

Alexander Novotka | 14. 1. 2021 11:49 | reakce na Petr Novák - 14. 1. 2021 08:47

Zcela marně pátrám, z čeho jste nabyl dojmu, že žádám o Vaší radu finančního poradce. Vaše doporučení jsou dobrá možná pro Vás, o mě starost opravdu mít nemusíte.
Neznáte můj investiční profil, investiční horizont, investiční preference, nevíte zhola nic o tom, jestli o tom něco vím a znám nebo ne, přesto máte odvahu vypustit do světa jakési investiční doporučení. Proboha, na základě čeho?!? To si jako vyberete namátkou člověka na ulici a doporučíte mu nakoupit nemovitosti a zlato, "pokud tomu nerozumí"? A jak to víte, že nerozumí?

Petr Novák | 14. 1. 2021 12:11 | reakce na Alexander Novotka - 14. 1. 2021 11:49

Klid. To nejsou doporučení, ale názor. Od toho diskuze jsou ne.

Petr Vorlíček | 11. 1. 2021 22:20 | reakce na Alexander Novotka - 11. 1. 2021 09:54

To jste ovšem nepochopil, že páka (hypotéka zajištěná nemovitostí) je jediný důvod přímé investice do nemovitosti.
Návratnost nemovitostí je nyní tak špatná, že má dvakrát kratší návratnost v podstatě libovolná investice, která mne napadne. Investovat do nemovitosti hotové peníze, to je stejný nesmysl, jsko je dát zdaněné peníze do kapitálového životního pojištění...

Luděk Zdražil | 11. 1. 2021 15:04 | reakce na Alexander Novotka - 11. 1. 2021 09:54

Reakce viz nize, REIT v segmentu nemovitosti nedoporucuji.

Jan Amos | 11. 1. 2021 14:47 | reakce na Alexander Novotka - 11. 1. 2021 09:54

Ano, mám poměrně dost prostředků v OHI - Omega Healthcare Investors

Jan Amos | 11. 1. 2021 14:49 | reakce na Jan Amos - 11. 1. 2021 14:47

A v Brookfield Infrastructure Partners...

Jan Altman | 11. 1. 2021 14:21 | reakce na Alexander Novotka - 11. 1. 2021 09:54

Ano, to by možná šlo.
Pokud si představím "investičně neposkvrněného" absolventa VŠ, který může a chce ze své čisté (nástupní) mzdy odkládat např. 5000 Kč měsíčně a má negativní vztah k pákovaným investicím (tzn. nutně i k hypotéce).
Umožní mu to diverzifikovat. Do REIT posílat litr a ty další 4 litry do něčeho zcela jiného.
______________
Pokud si ale představím pětatřicátníka, jehož jedinou výraznější dosavadní investicí je byt ve kterém žije pořízený na páku, tak ten by se nemovitostem měl obloukem vyhnout do doby, než jeho ostatní investice vyrovnají ten byt.
______________
A pokud si představím čtyřicátníka, který k tomu bytu na hypo ještě pravděpodobně do pár let zdědí nějakou nemovitost po prarodičích, tak ten by se měl dalším nemovitostem vyhýbat opravdu obrovským obloukem.

Alexander Novotka | 11. 1. 2021 18:54 | reakce na Jan Altman - 11. 1. 2021 14:21

U nás vládne (pro mě podivné) všeobecné přesvědčení, že nemovitosti jsou jedna z nejbezpečnějších investic, kde snad ani nemůže dojít k zápornému zhodnocení. Výsledek tohoto přesvědčení jsou přesně ty byty na pronájem s důsledkem přeinvestování se v realitách. Jeden můj známý z Yorku (starého) mi poté, co se trochu v místních reáliích (a realitách) trochu zorientoval, říkal, že to je v GB považováno za jeden z největších investičních omylů. Prý pokud bych se zeptal v Anglii, tak minimálně 75% lidí by to na základě osobních zkušeností vyhodnotilo jako ne zcela následováníhodný nápad. Uváděl mi, jak v nějaké krizi spadly ceny nemovitostí v UK někde až o 60% (nevím, kdy to bylo) a trvalo roky, než se to „vyhrabalo“ zpátky.
Navíc, v západní Evropě je mnohem vyšší podíl nájemného bydlení než tady (a tedy míň domácností s vlastním bydlením). To má zřejmě taky své historické důvody, výrazně to snižuje mobilitu, ale je to trochu pochopitelnější. Setkávám se často s jakousi utkvělou osobní potřebou, aby mi ta chalupa prostě říkala „pane“ ( i když ona teď říká „pane“ vlastně té bance :-)).

Jan Altman | 13. 1. 2021 10:25 | reakce na Alexander Novotka - 11. 1. 2021 18:54

Souhlas. Nemluvě o budoucích potencionálních rizicích nemovitostí, které zatím jen straší na obzoru.

Luděk Zdražil | 13. 1. 2021 11:36 | reakce na Jan Altman - 13. 1. 2021 10:25

Ano, a proto nemovitosti vždy byly, jsou a budou riskantní investicí.

Jan Altman | 14. 1. 2021 13:58 | reakce na Luděk Zdražil - 13. 1. 2021 11:36

Přesně. Riskantní investice s nic moc výnosem. Ráj masochistů.

Luděk Zdražil | 11. 1. 2021 15:02 | reakce na Jan Altman - 11. 1. 2021 14:21

REIT nepovazuji za dobre reseni, pokud se tyka nemovitosti. Teoreticky to vypada dobre, dava to smysl, ale prakticky to je rozdil jako investovani do fyzickeho zlata vs burzovniho zlata. Osobne nedoporucuji.

Luděk Zdražil | 10. 1. 2021 13:17 | reakce na Jan Amos - 10. 1. 2021 11:42

Ten pohled na investice muze byt, zda se, velmi ruzny.

Vy zde malujete, vůči nemovitosti, černý scénář v každém ohledu. Já Vám nabídnu jiný: rozumná koupě vhodné nemovitosti před cca 5ti lety, 10 % roční zhodnocení růstem ceny nemovitostí i v důsledku QE, 5 - 10 % inkaso z nájmu, 2 % hypotéka s fixem na 10 let, téměř nulové riziko dramatického poklesu ceny nemovitostí, kladný celkový výnos i za cenu redukce nájmu na úroveň cca 60 % tržního nájemného, na pronájem nemovitost lze nahlížet spíše jako na produktivní investici (nabízí nutně poptávaný produkt - bydlení) než na rentiérskou investici (inkaso z držby kapitálu) - z toho bych usuzoval na větší atak vůči daním z méně produktivního kapitálu, významná daňová progrese do daní z nemovitostí (vsimneme si momentálně spíše opačného trendu - nulová daň z převodu) by přinesl nepříznivý zásah do širších ekonomických i sociálních struktur. Cena nemovitosti, zejména v segmentu její nedostatečnosti (bydlení všeobecně) bude vždy korelovat k nákladům její nové výstavby. A to nehovořím o pořízení si nemovitosti v zahraničí, event. v komerčně zajímavé oblasti.
Ale na tom se asi neshodneme, každý to vidíme trošku jinak, což je v pořádku. Jistě, každá investice, může zaznamenat regresi, nicméně v mixu všeobecných rizik a výnosnosti nevidím nemovitost jako první na řadě pro případ negativního trendu.

Jan Altman | 11. 1. 2021 09:04 | reakce na Luděk Zdražil - 10. 1. 2021 13:17

Jaké jsou náklady nové výstavby např. v Moldavsku, Rumunsku, Ukrajině, Venezuele, ...?
Jak si můžeme být jisti, že i ty české se tomu díky nějaké krizi nepřiblíží a "cena CZ nemovitostí s nimi nebude korelovat"?

Koukali se na "náklady nové výstavby" v minulé krizi ve Španělsku? Vylidněné vesnice a čtvrti, prázdná obchodní centra, plno nemovitostí se raději zbouralo, protože to bylo levnější, než platit náklady prázdné nemovitosti.

Že se v ČR nic podobného stát nemůže? A neříkali si to lidé vždy a všude? Co až za 15 let dojde na slova mnoha ekonomů, že nebude na penze větší, než 6500Kč (v dnešních cenách, nominálně samozřejmě více) a 3 miliony penzistů bude prodávat své byty a stěhovat se na chatu, či 4 vdovy se budou sestěhovávat do jednoho bytu, aby měly na režii a 3 volné byty vrhnou na trh? To vše v kombinaci s nastupující regulací nájemného, nadměrnými metry a progresivními daněmi z nemovitostí.

Jak už jsem psal jinde: OK, pokud nemáte investiční nemovitosti, ale v akciích, zlatě, bitcoinu a starožitnostech už máte hromadu milionů, tak pak proč ne. Ale u většiny lidí to je přesně naopak:
- na úvěr byt, kde žijí
- akcie 0, zlato 0, ....
- hotovost minus 4M (protože dluh na hypotéce)
- a když jim zvednou plat a oni zvažují, do čeho investovat, co je napadne? Další nemovitost na páku!
- a to přesto, že s vysokou pravděpodobností další nemovitosti zdědí

A dělá to tak naprostá většina lidí. Stádo.

Luděk Zdražil | 11. 1. 2021 15:36 | reakce na Jan Altman - 11. 1. 2021 09:04

Vidíte, a já to splasene investicni stado vidim uplne jinde.

Jan Altman | 12. 1. 2021 13:01 | reakce na Luděk Zdražil - 11. 1. 2021 15:36

https://www.tydenikhrot.cz/clanek/udi-group-developer-byty-bydleni-polsko-varsava-ceny

Jan Altman | 12. 1. 2021 13:01 | reakce na Luděk Zdražil - 11. 1. 2021 15:36

Já vím, máte totiž velmi speciální brýle.

Luděk Zdražil | 11. 1. 2021 14:58 | reakce na Jan Altman - 11. 1. 2021 09:04

Jiste. Je to zbytecna diskuze.

Investovani je primarne zavisle od situace investora, dale jeho odhadu a zkušeností. také od intuice atd. Komodita je az sekundarni. U kazde komodity bych nasel dost konkretnich prikladu, kde investice do jakekoliv komodity byla z pohledu konkretniho investora zasadni chyba a naopak.
Investicni komodita je v zasade trzni produkt, kde komodity spolu "soutezi" o investory a tim se jejich atraktivita v case srovnava. Parametry, krome situace investora (dulezite) jsou risk, vykonnost, mozne ztraty, pracnost, rezie, struktura vynosu, mira zdaneni, optimalizace a rada jinych.

Nakup BTC vcera vecer, tvoriciho 50 % aktiv na dluh, s hypotekou na krku, nejistym zamestnanim a dvema malymi detmi asi take neni to prave. myslim. A tak bychom mohli pokracovat......

Jan Altman | 11. 1. 2021 08:54 | reakce na Luděk Zdražil - 10. 1. 2021 13:17

Investiční pravidlo č.1: "Minulé výnosy nejsou zárukou těch budoucích."

Luděk Zdražil | 11. 1. 2021 14:59 | reakce na Jan Altman - 11. 1. 2021 08:54

Bez debat.

Jan Amos | 10. 1. 2021 21:30 | reakce na Luděk Zdražil - 10. 1. 2021 13:17

Několik mých známých nejen že podobnému scénáři věřili, ale i si nakonec byt na pronájem pořídili.
Až na jednoho, který byt zdědil a měl tedy vstupní náklady minimální, po cca 10ti letech pronajímání a handrkování s nájemníky a sousedy ( viz film Vlastníci) vyjadřují pochyby, zda by toto rozhodnutí opět udělali.

Několikrát v minulosti jsem zde psal, proč investici tohoto typu nepovažuji za dobré rozhodnutí.
Za mě jednoznačně platí, že nemovitost považuji za rozumnou především pro vlastní potřebu a pokud pro zisk, pak nikoliv jeden byt v paneláku nebo jeden dům v ulici, ale pouze celý nájemní dům se všemi byty v něm.

Znám lepší způsoby, jak peníze investovat. Nicméně mluvím jen za sebe.

Jan Altman | 11. 1. 2021 09:11 | reakce na Jan Amos - 10. 1. 2021 21:30

Vlastnit nemovitost, kde žiji, je rozumné zejména tehdy, pokud tam žiji drtivou většinu roku.
Kdo chce žít např. tak, že jaro a léto bude trávit v ČR a podzim a zimu někde v teple u moře (zlepší si tím zdraví, prodlouží život), tak už je to na zváženou.
Samozřejmě nejpohodlnějším řešením pro tento způsob života je vlastnit nemovitost na obou místech.
Ale je to spotřeba, ne investice. Jsou to utopené peníze. 2 nemovitosti, z nichž každá půl roku zahálí (předpokládám, že kdo má na toto, nechce si do svého bydlení pouštět nějaké čundráky z AirBnb).

Já bych doporučil zvážit si ty nemovitosti spíše na ten půlrok pronajímat a peníze ušetřené na jejich nákup investovat jinak, diverzifikovaněji a s vyšším výnosem a menšími starostmi.

Samozřejmě v případě hodně bohatých lidí to neplatí. Pro někoho, pro koho je cena 2 nemovitostí maličkost a může si takovou částku dovolit dát do spotřeby.

Jan Amos | 11. 1. 2021 15:12 | reakce na Jan Altman - 11. 1. 2021 09:11

Přeci jen to místo, kde žiji byť jen část roku, chci mít nějak ukotveno. Sousedi, stromy, zahrada, věci s nádechem nostalgie. Nějak si nezaslouží aby ležely v papundeklových krabicích a čekaly na desáté stěhování.

Není to ekonomické - pronájem domu například z dividend za akcie, které cenově odpovídají novostavbě - lze ekonomicky obhájit jako rozumnou investici. Na druhou stranu moje osobní zkušenost mi říká, že nejvíce si vážím jak věci, tak zážitků tak i rozhodnutí, které neměly s logikou téměř nic společného.

Velkým plusem mé nemovitosti je to, že se sousedy sdílíme klíče a vím, že se o nemovitost dokáží v případě potřeby postarat. Plus najatá sdílená ochranka a úklid. Ten dům odjezdem neosiří. Ale chápu, že toto není standardní model.

Jan Altman | 13. 1. 2021 10:40 | reakce na Jan Amos - 11. 1. 2021 15:12

Jasně, záleží na situaci a preferencích každého.
Já si dovedu představit:
- VLASTNIT v ČR chatu na jaro-léto na místě, ke kterému mám pozitivní vztah
- PRONAJMOUT byty v Praze
- Na podzim-zimu si nemovitost v teplých krajích nepořizovat, ale pronajímat. A to proto, že:
A) Třeba budu chtít každou zimu trávit jinde, protože na jednom místě bych se nudil, všechny turistické trasy bych měl prochozené
B) Pro vlastnictví nemovitosti v některých cizích zemích je potřeba administrativa, statut rezidenta, může to mít daňové dopady (když v některé zemi jsem déle jak X dní, mohou mě začít považovat za daňového rezidenta, ...). Někdy to může být výhodné, někdy ne, je potřeba to analyzovat a řešit. Kdežto jako turista v pronajatém domku jsem pro místní úřady prakticky neviditelný. Platit nájem bitcoinem bude proveditelnější a nenápadnější, než za bitcoin kupovat nemovitost (i když to je otázka a bude se to měnit).

Jan Amos | 16. 1. 2021 17:42 | reakce na Jan Altman - 13. 1. 2021 10:40

Myslím, že se v tomto pohledu na 90% shodujeme.
Ještě větší problém než pořizování nemovitosti v zahraničí může být její následný prodej - zejména pro ty, kteří do nákladů na provoz zahraniční nemovitosti nezahrnou náklady na právníka.

Luděk Zdražil | 10. 1. 2021 23:35 | reakce na Jan Amos - 10. 1. 2021 21:30

Pochopitelne, pokud investici do nemovitosti zredukujete na jeden byt v dome, s praci na jeho pronajmu a udrzbe a se spolecnymi vlastniky domu, navic na hypoteku jako smyckou u krku, tak Vam nemuze vyjit prilis kladne hodnoceni. To vsak neni jedine reseni jak investovat do nemovitosti.

Jan Amos | 11. 1. 2021 15:00 | reakce na Luděk Zdražil - 10. 1. 2021 23:35

Dobrá, udělal jste svůj obvyklý úkrok stranou.
Rád se nechám poučit (nemyslím to opravdu ironicky) a popište prosím vámi doporučovaný způsob. Zatím jsem kromě celého nájemního domu a REIT společností (které ale v ČR nepůsobí) žádný neobjevil. Snad s vyjímkou garáží a garážových stání, kterých jsem se ale již zcela zbavil odprodejem dlouhodobým nájemcům.

Logistické celky (haly) mám také za sebou a díky osobní zkušenosti je z dlouhodobého hlediska za terno také napovažuji.

Luděk Zdražil | 11. 1. 2021 15:55 | reakce na Jan Amos - 11. 1. 2021 15:00

Neudelal. Stale si melu svou.

Jiste pochopite, ze nebudu publikovat detaily.

Staci vsak trzne premyslet. Investice do nemovitosti neni nabidka pro prumerny a podprumerny prijem. Tim se stava relativne uzkoprofilovou komoditou. Uzkoprofilova komodita dava svou vzacnosti moznost vetsich marzi, z logiky veci. Sikovna kombinace ekonomickych vztahu, kterou napr. podminky v CR nabizi dovedou vytvorit legalni a slusne vynosne investicni portfolio. Zaroven se zde minimalizuje riziko totalniho kolapsu. Take mate, pokud jste v obraze, dostatek casu na reakci, odjet na mesic mimo pripojeni na internet a nic se nestane.
Ale jak rikam jinde, zde. Je to hodne individualni a ani ja netvrdim, ze nemovitost je to jedine spravne reseni.
Good luck

Jan Amos | 16. 1. 2021 18:01 | reakce na Luděk Zdražil - 11. 1. 2021 15:55

Děkuji.

Snažil jsem se několikrát přečíst a pochopit váš příspěvek, ale bohužel ho intelektuálně nedokážu pobrat a tak jsem nebyl nijak obohacen. Zůstanu u jednodušších úvah týkajících se investic.
Například u úvah o vnitřním výnosovém procentu, CAGR, likviditě, míře zdanění, saturaci a penetraci trhu, volatilitě investice a pár dalších pro vás podprahových metrik.

Je ale dobře, že existují názorové rozdíly a protichůdná stanoviska k tak základním otázkám, jako je vztah mezi námahou a ziskem. Pokud by tomu tak nebylo, tak všechny koně by byli jen pivovarští tažní valaši, všechna auta by byla nákladní a všechny knihy by byly jen o tavení oceli nebo o pikýrování řepy.

Jan Altman | 9. 1. 2021 19:26 | reakce na Luděk Zdražil - 9. 1. 2021 08:02

Riziko znárodnění (či zavedení vysokých progresivních daní na straně jedné a regulovaného nájmu na straně druhé = výsledek podobný) nemovitostí plyne z několika věcí:

- Stát si pro peníze půjde tam, kde ví, že nějaké jsou (a vlastníky nemovitostí má v katastru - na rozdíl od např. vlastníků 200 let starých zlatých kapesních hodinek)

- Stát chodí cestou nejmenšího odporu, takže nejraději loví tam, kde ví, že se oběť nemá jak bránit, že státu neuteče (do daňového ráje). A s nemovitostí na zádech se přes šumavská rašeliniště zdrhá poměrně spatně.
To akcie prodáte za minutu a za druhou minutu jsou peníze ve Švýcarsku, v bitcoinu či ve zlatě. A díky úprku z akcií navíc padne burza, což politik nechce. Ale když díky útoku na vlastníky nemovitostí tyto začnou klesat, tak to politik spíš přivítá.

- Stát se chová populisticky. A málokdo je mezi prostým lidem méně populární, než ten, kdo si v očích proletariátu vede pohodlný život na jejich úkor. Tedy majitel investičních nemovitostí, kterému proletář každý měsíc musí odevzdat půlku platu na nájem. Takže možná nějak (jen s vyšší daní z nemovitosti - podobnou jako již mají na "vyspělém" socialistickém západě) vyklouzne ten, kdo má 1 nemovitost, ve které bydlí. Ostatní budou lovní. O zavádění progresivních daní z nemovitostí a vysokých dědických daní mluví celá levice, guvernér ČNB a "eutanázii třídy rentiérů" vyhlašuje i "ten nejlepší z nás" (tak přeci demokracie funguje, že) na Hradě.

Luděk Zdražil | 10. 1. 2021 00:59 | reakce na Jan Altman - 9. 1. 2021 19:26

Nebudu Vaši prognozu rozporovat, protoze to je prognoza a az realita ukaze, co se bude dit a kazdy voli vuci budoucnosti strategii, ktere veri a ktera mu vyhovuje. Kazda investice v dnesni dobe je z pohledu mozne financni apokalypsy svym zpusobem riskantni.

Ja to zdaneni nemovitosti tak dramaticky, z mnoha duvodu, nevidim. Selektivni zdaneni nemovitosti by vedlo k ekonomicky nezadoucim trendum a vseobecnemu utlumu. Bude-li dochazet k vyssimu zdaneni (nevylucuji), pak myslim jen do urovne, ktera neohrozi reprodukcni charakteristiky teto komodity, coz mi v zasade vyhovuje a povazuji to svym zpusobem i za ochranu investice.
Vyssi zdaneni jakychkoliv, zejmena pak "neproduktivnich" kapitalovych vynosu vsak naopak vseobecne ocekavam - ostatne to je co jiz prochazi soucasnou legislativou. Na nelegalni vynosy nemam zaludek, riskovat mozne velke ci absolutni ztraty neminim a nechat se honit po svete jako pan Luptak take nemam v umyslu.

Strucne: pro mne je resenim diverzifikace, divat se co se deje a taky trochu zit.

Jan Altman | 10. 1. 2021 11:06 | reakce na Luděk Zdražil - 10. 1. 2021 00:59

Diverzifikace: ANO
Trochu žít: to podáváte tak, jako že někdo jiný nežije

Zdanění nemovitostí: Pro ilustraci je zajímavé podívat se na aktuální případ. Maláčová prosazuje svou "spravedlivou penzijní reformu". Šéf odborů se obává, že to bude stát 600mld ročně. A ministryně Maláčová i předsedkyně důchodové komise Nerudová na to reagují tím, že na to vezmou ze zavedení sektorové a majetkové daně.

https://www.forum24.cz/jde-do-tuheho-socialni-demokraty-zacinaji-odepisovat-i-odborari/

O sektorových daních vám každý ekonom řekne, že tudy cesta nevede. Vybere se minimum a negativní dopady na ekonomiku zdaleka převýší ten výběr.
A co se týče majetkových daní, tak zkuste hádat, jaký majetek asi tak vláda může zdaňovat. Zlato zakopané na zahradě? Bitcoin? Sbírku známek? Sklep plný archivního vína? Majetek vyvedený do daňového ráje?

Ne. Může zdaňovat zůstatky na účtech (ovšem jen blázen má na účtu velké zůstatky a i kdyby někdo měl, lze to rychle vyřešit). Může zdaňovat akcie, ale podváže tím akciovou burzu (a tedy celou ekonomiku). Investoři odejdou. Může zdaňovat dluhopisy (dobře tak těm bláznům, kteří je i při záporném výnosu drží), ale proč by je pak někdo kupoval (a vláda potřebuje, aby je někdo kupoval).

A ano. Tento návrh penzijní reformy neprojde. Ale to není žádná útěcha. I nereformované penzijní letadlo se bude propadat díky demografii do stále větších deficitů a tak vláda tak jako tak bude hledat, jak tu díru zalepit. A z majetků v daňových rájích či ze sbírek zlatých mincí to bude jen těžko.

Takže podle mě porostou výrazně daně z nemovitostí a pak také daně dědické - plebsu leží v žaludku jak landlordové, tak "mazánci co se narodili se zlatou lžičkou v puse" a bezpracně zdědili velký majetek.
Jenže až někomu umře dědeček, tak ty jeho 2 nemovitosti dědic těžko zapře, zaplatí masitou dědickou daň a nadosmrti bude platit daň z nemovitosti. Ale dědečkovu sbírku hodinek Patek Philippe si dědic prostě jen vezme a nikomu to nemusí říkat. Případně ji může lehce odvézt do Švýcarska či kamkoli bude potřebovat.

A k té diverzifikaci:
Kdo bydlí ve vlastním domě či bytě o hodnotě dejme tomu 7M, tak by měl ZAPOMENOUT na další investice do nemovitostí, dokud v ostatních třídách aktiv nebude mít také obdobně zainvestováno.
Ovšem skoro nikdo, kdo kupuje 2. či 3. byt (navíc na páku! - hypo) jako investici, nemá 15M v akciích, 10M ve zlatě, po 3M v bitcoinech, starožitnostech, ...
A dokonce bych ještě přitvrdil: kdo s nějakou pravděpodobností zdědí byt po (pra)rodičích, bezdětných strýčcích, by si to měl do portfolia započíst také, dejme tomu nějak diskontovaně (získá to jen s nějakou pravděpodobností a ne hned).
Jinými slovy: kdo s pravděpodobností 70% zdědí do 10 let 2 nemovitosti a v současnosti nemá žádné investice, měl by investovat do všeho jiného, jen ne do nemovitostí.
Že stádo jde jiný směrem, investuje prakticky výhradně do nemovitostí (a do druhé, třetí, ... ) a to ještě na páku, je spíše varovným znamením a důvodem se stádem nejít, protože do toho stáda budou čím dál častěji vlci chodit lovit.

Luděk Zdražil | 10. 1. 2021 13:30 | reakce na Jan Altman - 10. 1. 2021 11:06

Situaci a příčiny stavu vidíme podobně, na strategii řešení se neshodneme, nevidím v tom tragedii. Tečka.

Jan Amos | 10. 1. 2021 11:51 | reakce na Jan Altman - 10. 1. 2021 11:06

"Jenže až někomu umře dědeček, tak ty jeho 2 nemovitosti dědic těžko zapře, zaplatí masitou dědickou daň a nadosmrti bude platit daň z nemovitosti."

Současný problém Japonska - jak houby po dešti se tam vyrojily advokátní kanceláře, které se specializují na optimalizaci dědického řízení. Takže Japonec má na vybranou - buď značnou část svých životních úspor předá státu nebo je vyplatí advokátům.

Jan Altman | 11. 1. 2021 09:14 | reakce na Jan Amos - 10. 1. 2021 11:51

Přesně tak. A i v mnoha zemích vyspělého socialistického západu to funguje podobně. Že dítě nemůže zdědit dům po rodičích, kde vyrůstalo, protože prostě nemá na vysokou dědickou daň. Musí svůj rodný dům prodat a významnou část prodejní částky předat eráru a pak se chodit koukat, jak v jeho rodném domě na londýnském předměstí bydlí ruský oligarcha.

Alexander Romanov | 8. 1. 2021 19:06 | reakce na Jan Amos - 8. 1. 2021 18:22

Vase strategie dava smysl, az na tu hotovost. CZK je v porovnani s jinymi narodnimi menami jeste pomerne stabilni a bezpecna. Souhlasim, ze drzet hotovost v czk nebo eur nema smysl. Spis to beru tak, ze czk je odpad, eur je dvojnasobny odpad, a usd je ultimatni odpad. Celych 20% vsech dolaru co jsou v obehu, bylo natisknuto jen za minuly rok! Proto taky cena dolaru v posledni dobe klesa. Jediny duvod, proc to americkou ekonomiku az tak nezasahlo, je, ze USA porad jeste tezi z pozice svetove rezervni meny, a exportuji tak vlastni inflaci do zbytku sveta. Libra? Vzpomente na Sorosuv utok na libru, kdy okradl nejen ostatni investory, ale i obycejne Brity, kteri se museli potykat s obrovskymi problemy kvuli zmenam kurzu. Frank? Budiz, ale i tak se jedna o klasickou fiat menu podlehajici (hyper)inflaci. Asi bych mu veril vic nez dolaru nebo euru, ale v porovnani s korunou bych to videl asi tak na stejno.

Jan Amos | 8. 1. 2021 23:39 | reakce na Alexander Romanov - 8. 1. 2021 19:06

Dolarová hotovost je pro mě základním aktivem pro přežití. Často se pohybuji v zemích, kde dolarová bankovka dokáže zařídit mnohé a rychle. Hotovost vnímám jako likvidní zdroj majetku - nechci se v případě potřeby zbavovat zlaté investiční mince nebo obrazu, protože k jejich prodeji nemusí být vhodný čas nebo vhodný kupec.

Vždy je nutné mít hotovost - vyznávám starou zásadu, že míra svobody souvisí s množstvím bankovek v kapse. A protože chci mít pocit svobody a tedy i nějaké bankovky stále po ruce, vychází mi, že i hotovost je nutné diferencovat. CHF je vnímaná jako kvalitní měna ověřená minimálně posledními 150 lety, pro Anglii mám velkou osobní náklonost a USD je přeci jen nejlikvidnější měna v mnoha zemích světa. Někde dokonce nahradila i lokální měnu - např. Panama nebo Ekvádor. S dolarem se domluvíte téměř všude.

Nicéně souhlasím s vámi, že to není dlohodobé aktivum. V mém vnímání diverzifikace ale hraje právě roli likvidního aktiva pro nutné bezprostřední výdaje.

Jsou lidé, kteří fandí novozélandskému, kanadskému nebo singapurskému dolaru. Dobré měny, ale žádný směnárník vám je nevymění do lokální měny bez toho, aby nepožadoval zaplatit obrovskou marži. Dolar směňovat často vůbec nemusíte.

Jan Altman | 9. 1. 2021 19:37 | reakce na Jan Amos - 8. 1. 2021 23:39

Bohužel někteří jedinci si pod tou "hotovostí" představují i svůj zůstatek na účtu.
Nechápou, že to nejsou jejich peníze, ale jen pohledávka za bankou, která zkrátka nemusí být vyrovnána.
Nechápou, že historie je plná vypnutých bankomatů a uzavřených bankovních pokladen, kapitálových kontrol a haircutů (ostatně příští záchrany bank již mají být z peněz vkladatelů).

Ve skutečnosti hotovostí (která má fungovat k účelu, který popisujete) je opravdu jen ta fyzická bankovka v kapse. A to ještě pokud možno bankovky malých nominálů, protože státy občas mají choutky zrušit platnost velkých bankovek. A v současném boji proti hotovosti se to může stát lehce. Něco jako: "Velké útraty je napříště možné platit jen kartou či převodem. Ruší se platnost 500, 200 a 100 eurové bankovky, každý má měsíc na to ji odnést do banky (na záporně úročený účet), ale napřed bude muset PROKÁZAT, kde tolik peněz vzal".

A kdo si myslí, že to vytuší dopředu a podnikne včas potřebné kroky, tak se plete. Může se zkusit zeptat Řeků a Kypřanů (kapitálové kontroly, vypnuté bankomaty, haircut vkladů) či Indů (zrušení platnosti velkých bankovek).

Richard Fuld | 12. 1. 2021 15:42 | reakce na Jan Altman - 9. 1. 2021 19:37

"Bohužel někteří jedinci si pod tou "hotovostí" představují i svůj zůstatek na účtu. Nechápou, že to nejsou jejich peníze, ale jen pohledávka za bankou, která zkrátka nemusí být vyrovnána."

To záleží na úhlu pohledu. Já naopak právě zůstatek na běžném účtu jako jediný považuji za skutečné peníze, které patří vlastníku vkladového účtu a jsou spojené přímo s dluhem toho, kdo si je od banky půjčil (nikoliv dluhem banky samotné). Zjednodušeně řečeno, banka zde figuruje pouze jako účetní kniha, v níž je zaneseno, kdo peníze vlastní a kdo tytéž peníze dluží (fungují jako jakýsi katastr pro peníze).

Bezhotovostní peníze tedy v podstatě nejsou peněžní pohledávkou za bankou. Jsou pohledávkou vůči komukoliv, kdo nabízí své zboží, služby na trhu za peníze. Své peníze tedy utrácím za zboží a služby a tím dochází ke splacení onoho "dluhu" vůči všem ostatním, který spočívá v tom, že dříve jsem za ty peníze, které jsem získal, poskytl své statky (zboží, práci, služby...) někomu jinému.

Když si vyberu peníze z účtu v hotovosti, nedojde ze strany banky ke splacení nějakého dluhu banky vůči mě. V takovém případě dochází pouze ke změně formy peněz z bezhotovostní na formu hotovostní. Banka se tím svých závazků na straně pasiv nijak nezbaví (nově dluží centrální bance), jak by tomu bylo, kdyby tím nějaký svůj dluh splatila.

A rovněž peníze v hotovosti vybrané z banky pořád představují onu "poukázku" na statky nabízené (zejména dlužníky bank) na trhu. Ke splacení skutečného dluhu (který ve formě peněz vlastním) zde dojde materiálně také až v okamžiku, kdy ty peníze směním za nějaký statek. Toto platí bez ohledu na to, jestli jde o peníze hotovostní nebo bezhotovostní. I v případě peněz hotovosti jde o splátku dluhu v "naturáliích" za dříve odvedenou např. práci, za kterou jsem dostal zaplaceno bezhotovostními penězi, které jsem si následně vybral v hotovosti. Když peníze utratím, někdo jiný mi prodejem svého statku splácí to (v ohledu objemu dané transakce) materiálně, co jsem dříve udělal pro někoho jiného a za co jsem dříve obdržel peníze. Skutečné dluhy a jejich splácení se odehrává na poli generovaní statků a jejich směny, účetní peníze jen tuto směnu (v bankovních účetních knihách, nebo přesunem hotovosti z rukou nakupujícího do rukou prodávajícího) dokumentují.

A právě proto, aby někdo nezbohatl jenom tím, že peníze natiskne, nebo vytvoří a jako první je smění s někým jiným za reálný statek, aniž by musel cokoliv, kromě vytvoření těch peněz udělat, tak nejspravedlivější je právě emise peněz ve formě peněžního dluhu, kdy ten, kdo si ty peníze půjčí (vytvoří je) je povinen je i vrátit, takže si za ně nejprve může něco koupit, ale následně něco jiného musí vyprodukovat a to následně prodat (za peníze, které vytvořil někdo jiný, kdo si je taky půjčil), aby získal peníze na splacení svého původního dluhu.

Nicméně, pokud ale na uvedené nahlédneme optikou toho, s jakými riziky je držení bezhotovostních peníze spojeno, pak je třeba Vám dát u částek převyšujících pojištění vkladů za pravdu. :-)

Honza _ | 10. 1. 2021 11:34 | reakce na Jan Altman - 9. 1. 2021 19:37

https://www.lidovky.cz/byznys/statni-pokladna/tucna-bankovka-500-euro-skonci-oblibili-si-ji-podvodnici-i-teroriste.A160505_104133_statni-pokladna_pave

Jan Amos | 9. 1. 2021 23:06 | reakce na Jan Altman - 9. 1. 2021 19:37

Ano, nominály jsem se naučil vozit maximálně v "padesátkách". Jsou země (například Mauricius nebo Filipíny), kde při směně "stovek" požadují ID doklad, při nižších nominálech zádné obstrukce nehrozí. Během těch posledních cca 30 let vnímám, že anonymita se zachovává právě u této hranice.

Například Bank of England už nevydává vyšší nominály naž 50GBP - pokud se s vyššími hodnotami setkáte, pak jde o emisi skotské banky a zaručeně budete mít se směnou za lokální měnu problém. A například v Rakousku jsem už několikrát viděl v obchodech oznámení, že vyšší jak 50EUR bankovky nepřijímají. Nevím jak to ladí s přesvědčením pana Fulda, že obchodník je povinnen fiat přijímat, nicméně 200EUR nebo dokonce 500EUR bankovka je pro běžné placení problém.

Ony i ty nominální hodnoty bankovek ukazují, jak nám inflace pozvolna mění perspektivu - v 70tých letech byla nejvyšší bankovkou "stovka", dneska je tatáž bankovka nejnižší. Stačilo 50 let.

Richard Fuld | 12. 1. 2021 15:47 | reakce na Jan Amos - 9. 1. 2021 23:06

"A například v Rakousku jsem už několikrát viděl v obchodech oznámení, že vyšší jak 50EUR bankovky nepřijímají. Nevím jak to ladí s přesvědčením pana Fulda, že obchodník je povinnen fiat přijímat, nicméně 200EUR nebo dokonce 500EUR bankovka je pro běžné placení problém."

No, neladí to vůbec. Buď tam (jako ve Švédsku) zákonnou povinnost přijímat hotovost nemají, nebo ji tam mají a pak ji nedodržují. Tady se ukazuje, jak ošemetná je ta svobodomyslnost pana Altmana, který přeje svobodě odmítat 200 EUR bankovky a nějak odhlíží od práva takové bankovky použít tím, kdo ji má, k zaplacení.

Honza _ | 12. 1. 2021 16:28 | reakce na Richard Fuld - 12. 1. 2021 15:47

Právo něčím platit se nevylučuje s právem nemuset si nechat něčím zaplatit a vyžadovat platbu v něčem jiném...
(Ale to už jsme tu řešili, že pro vás stačí to předefinovat na barterovou směnu a pak je to v pořádku :-) )

K tomu Švédsku - Juraj Karpiš v jednom videu nedávno říkal, že i Švédové přecházejí víc a víc na hotovost.
Jen FYI, víc jsem to neověřoval :-)

Richard Fuld | 12. 1. 2021 17:47 | reakce na Honza _ - 12. 1. 2021 16:28

A co má tedy vyšší "prioritu"? Právo požadovat po jiném, aby "zaplatil" něčím jiným, než penězi? Nebo právo požadovat, aby ten, kdo chce někomu něco prodat, aby přijal jako platbu peníze?

Není pravda, že se ta práva nevylučují. Naopak jedno právo zcela zjevně vylučuje existenci toho druhého práva, ať to vezmete z které strany chcete. :-)

To, že Švédové přecházejí více k hotovosti nic neznamená. Jádrem argumentace bylo, že i když není ve Švédsku přijímání hotovosti povinné, tak tam k používání "alternativních" peněz ala BTC v nějakém masívním měřítku nedochází, tudíž zákonná omezení nejsou zjevně důvodem, proč se jiné "peníze" neprosazují.

Honza _ | 12. 1. 2021 19:25 | reakce na Richard Fuld - 12. 1. 2021 17:47

To jsme pořád u toho, jestli když já chci za svou službu kozí bobky, tak zrovna vám, nebo zrovna na území ČR, vám je musím nechat za papírky s Boženkou.

Nedávno jste tu argumentoval Švédskem, že mají hlavně bezhotovostní platby.
Teď se to (zdá se) mění. Proč asi?
Třeba časem přijde ještě další změna. Snad za dlouho. Švédsko má naštěstí k Venezuele ještě dost daleko :-)

Richard Fuld | 13. 1. 2021 10:09 | reakce na Honza _ - 12. 1. 2021 19:25

No, to nejsme pořád u toho. Jestli jste si nevšiml, tak jsme se posunuli, když do dané problematiky nezahrnuji jen "právo" požadovat zaplacení nabízeného zaječími bobky, ale i právo požadovat přijetí platby penězi za to co je nabízeno. A ptám se znovu, které z těch práv je důležitější a proč.

Já tvrdím, že důležitější je právo platit penězi, než právo žádat platbu v bobcích. Protože pouze to první právo zachovává smysl a účel peněz samotných. To druhé právo smysl a účel peněz popírá.

U toho Švédska jsem argumentoval neexistencí právní úpravy, která by občanům zakazovala odmítnout platbu v hotovosti (zákonným platidlem), nikoliv vysokým podílem bezhotovostních plateb.

Jan Altman | 13. 1. 2021 10:48 | reakce na Richard Fuld - 13. 1. 2021 10:09

Ne. Pravé peníze lidé berou dobrovolně, bez donucení, protože fungují opravdu jako peníze, splňují všechny definiční vlastnosti peněz (včetně uchovatele hodnoty).
Řekl bych, že v zemi, kde by se přirozeně a bez donucení ustanovilo jako nepsaný standard placení např. zlatými mincemi (i když by nikdo nezakazoval ani mince stříbrné a případně další formy peněz), tak by asi málokterý obchodník odmítal přijmout zlaté mince.
To jen když se silou zavede ten váš papírový junk, tak někteří (napřed málo, později stále více) jej začnou odmítat přijímat jako protihodnotu toho, co prodávají (např. proto, že to, co prodávají, má hodnotu daleko stabilnější, než ty vaše papírky).

Jednoduše řečeno: vynucovat přijímání má "smysl" pouze u shitu, kvalitním penězům se nepřijímání nestává.

Richard Fuld | 13. 1. 2021 12:35 | reakce na Jan Altman - 13. 1. 2021 10:48

Dobrovolnost ale není to, co z prostředku směny dělá peníze. :-) Dobrovolná může být i barterová směna, při které se peníze nepoužívají a nechcete snad tvrdit, že barter je peněžní směna.

Žádný "papírový junk" zaveden není. To jen Vy nechápete podstatu současných peněz.

"někteří (napřed málo, později stále více) jej začnou odmítat přijímat jako protihodnotu toho, co prodávají (např. proto, že to, co prodávají, má hodnotu daleko stabilnější, než ty vaše papírky)."

Nikdo nikoho přece nenutí přijímat jako protihodnotu peníze. Dohodněte se s "kupcem" na čemkoliv chcete. Jen ho nesmíte nutit, aby Vám "platil" něčím jiným, než penězi. Když bude s Vaším návrhem dobrovolně souhlasit, nic Vám v takové transakci nebrání.

"Jednoduše řečeno: vynucovat přijímání má "smysl" pouze u shitu, kvalitním penězům se nepřijímání nestává."

Zase to Vaše černobílé a navíc nesmyslné ideologické vnímání. To, že někdo nechce přijímat peníze jako protihodnotu za své zboží nemusí nutně znamenat, že ty peníze jsou shit. Velmi pravděpodobně to bude znamenat, že dotyčný, co je nechce přijmout, je jen ideologický fanatický pošuk.

Jan Altman | 14. 1. 2021 14:05 | reakce na Richard Fuld - 13. 1. 2021 12:35

Každý má právo být i ideologickým fanatickým pošukem - nikdo vám ten váš fanatismus taky neupírá, ani tu ransdorfovsko-keynesiánskou tržněpřerozdělovací pošukovatost. Jen se jí nehodláme řídit.
A nikomu není nic do toho, z jakých důvodů někdo odmítne jako protihodnotu přijmout papírek s Boženkou, nebo papírek s koníkem z Dostihů a sázek.

Richard Fuld | 14. 1. 2021 16:28 | reakce na Jan Altman - 14. 1. 2021 14:05

Ano, máte plné právo být ideologickým fanatickým pošukem. :-) To Vám nijak neupírám.

Honza _ | 13. 1. 2021 13:17 | reakce na Richard Fuld - 13. 1. 2021 12:35

"Nikdo nikoho přece nenutí přijímat jako protihodnotu peníze. Dohodněte se s "kupcem" na čemkoliv chcete. Jen ho nesmíte nutit, aby Vám "platil" něčím jiným, než penězi. Když bude s Vaším návrhem dobrovolně souhlasit, nic Vám v takové transakci nebrání."
Však na tom se naprosto shodneme :-)
Já jako prodejce nemůžu kupce k něčemu nutit. Pokud bych ho zkusil "nutit" k platbě kozími bobky, akorát mu zdražím své zboží o další transakční náklady a on na směnu nemusí přistoupit. U poklady mu říct, že mu Boženku nevezmu, že chci bobky, není fér a časem se ta informace roznese. Stejně jako dřív byl člověk překvapený, když vytáhl Boženku v Paralelní Polis (a teď je překvapený, když v mobilu najde zbytek bitcoinů, které si tehdy "musel" pořídit, když chtěl kafe. Osobně jsem zažil, respektive slyšel od vedlejšího stolu v restauraci :-) )
Ale takovou diskusi už jsme tu vedli. Prostě jen řešíme definici peněz, zatímco já se spokojím s dobrovolnou směnou, ať to jsou peníze, barter nebo bobky. :-)

Honza _ | 13. 1. 2021 13:37 | reakce na Honza _ - 13. 1. 2021 13:17

Ještě něco k tomu, jak moc by bylo složité operovat ve světě s mnoha měnami.
Kde je příležitost, tam je podnikatelský nápad :-)
(I když uznávám, že kozí bobky tam nevedou).
https://jimmymow.medium.com/announcing-strike-global-2392b908f611

Jan Altman | 10. 1. 2021 11:07 | reakce na Jan Amos - 9. 1. 2021 23:06

Ano, je to tak.

Jan Amos | 9. 1. 2021 23:20 | reakce na Jan Amos - 9. 1. 2021 23:06

Je docela zajímavé, že Švýcaři - národ finančníků - stále preferují hotovost a jsou tak proti snahám EU.

https://www.lidovky.cz/relax/zajimavosti/proc-svycari-stale-miluji-hotovost-nove-platidlo-bude-patrit-k-tem-nejcennejsim.A190424_171311_ln-zajimavosti_ele