Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Fakta o klimatu: Nemusí se všichni na všem shodnout, aby se věci hýbaly dopředu

Jakub Jetmar | 23. 12. 2020 | Celkem 3 komentáře v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Petr Novák | 25. 12. 2020 11:29

Díval jsem se nato a na první pohled s tím mám několik problémů:

Tak zaprvé, teplota je intenzivní termodynamická veličina a nedá se jen tak průměrovat z různých míst v ČR. Tedy dá seprůměrovat, ale nemá to moc fyzikáln význam. Pan zakladatel vystudoval teoretickou fyziku a myslím, že by bylo vhodné toto zmínit a zároveň úvést důvod, proč se to tedy takto používá.

U zjišťování teploty v minulosti nestačí odchylka teploty 0,2 °C a 0,3 °C (2?), ale měla by být určena o neurčitost doby, ve které daná teplota byla.

U srovnání teplot v ČR mez lety 1961 - 2010 jsou započteny všechny meterologické stanice na území ČR. Např. v Plzeňském kraji jsou 4 ze čtrnácti přímo v Plzni a další (např. v Ejpovicách nejsou daleko od dálnice, která tam v roce 1961 nebyla). Neměl by v takovém případě být započítán vliv tepelného ostrova, nebo stanice, které jsou ve městěch být vyřazeny? Rezodíli teplot jsou v řádech stupnů a prezentovaný nárůst teploty se do nich snadno vejde.

Mám zato, že se tam uvádí teplota povrchu Země, přestože se jedná o teplotu atmosféry ve výšce 2m nad zemí, ale teď si nejsem jistý, že to byla na tomhle webu.

+6
+
-

Všechny 3 komentáře v diskuzi.

Brouk Pytlík | 25. 12. 2020 14:33

Snaha pana Přibyla je jednoznačně chvályhodná a souhlasím, že jednotný, objektivní a pravdivý zdroj dat pro vedení diskuzí je velmi přínosný a ušetří mnoho času, protože jinak diskuze často skončí variací na "jeden o koze, druhý o voze". Pro to, aby zdroj dat byl brán oběma názorovými tábory jako objektivní a pravdivý je ale vhodné, aby byl vytvářen nezávislým a nezaujatým člověkem/skupinou. Z článku jsem získal dojem, že pan Přibyla takovým člověkem není. Ačkoliv všechna jím uváděná data mohou být 100 % pravdivá, přesto se může jednat o druh manipulace, a to jednoduše tím, že se vybírají oblasti a data, která podporují hypotézu antropogenního vlivu na změnu klimatu, a naopak oblasti a data, která tak příznivě nevyznívají, jsou upozaděna.

Výše uvedený problém nicméně dopadá i na primární data, tedy vědecké výzkumy a studie. Klimatologie jako věda zažívá v posledních pár desetiletí extrémní rozmach, který je zapříčiněn právě hypotézou antropogenního vlivu na změnu klimatu. Zároveň je naprostá většina vědeckých týmů financována (většinou státními) granty. Pro vědce je tak mnohem jednodušší získat peníze na výzkum vlivu člověka na klimatické změny, než na výzkum, který tento vliv popírá. Kdyby se zjistilo, že klima se mění nezávisle na lidech (nebo že vliv člověka je zanedbatelný), změnila by se klimatologie zpět v okrajový vědní obor se zlomkem finančních prostředků, které do ní přitékají dnes. A to si žádný rozumný klimatolog nepřeje.

Na závěr něco k zamyšlení:
Planeta Země se nachází blízko vnější hranici obyvatelné zóny Slunce a bez skleníkového efektu by zde byla výrazně nižší průměrná teplota, než kterou máme. Koncentrace Co2 před desítkami milionů let byla výrazně vyšší než je dnes. Rostliny nicméně postupně zachytávaly Co2 z ovzduší a ukládaly jej v podobě uhlí do země. Co když rostliny za ty stovky milionů let existence fotosyntézy jednoduše odčerpaly příliš mnoho Co2 z ovzduší a oslabily vliv skleníkového efektu až do té míry, že se vlivem dalších snižujících faktorů na globální teplotu (např. postavení Země vůči Slunci) rozjela pozitivní zpětná vazba snižující teplotu (sníh a led odrazí více slunečního záření, což vede k nižší teplotě a tudíž přibývání sněhu a ledu) a začalo tak střídání dob ledových? V takovém případě bychom nebyli ničiteli planety, ale jejími spasiteli (alespoň v tomto ohledu, v jiných oblastech ničíme planetu více než dost).

Nahlásit

+4
+
-

Petr Novák | 25. 12. 2020 11:29

Díval jsem se nato a na první pohled s tím mám několik problémů:

Tak zaprvé, teplota je intenzivní termodynamická veličina a nedá se jen tak průměrovat z různých míst v ČR. Tedy dá seprůměrovat, ale nemá to moc fyzikáln význam. Pan zakladatel vystudoval teoretickou fyziku a myslím, že by bylo vhodné toto zmínit a zároveň úvést důvod, proč se to tedy takto používá.

U zjišťování teploty v minulosti nestačí odchylka teploty 0,2 °C a 0,3 °C (2?), ale měla by být určena o neurčitost doby, ve které daná teplota byla.

U srovnání teplot v ČR mez lety 1961 - 2010 jsou započteny všechny meterologické stanice na území ČR. Např. v Plzeňském kraji jsou 4 ze čtrnácti přímo v Plzni a další (např. v Ejpovicách nejsou daleko od dálnice, která tam v roce 1961 nebyla). Neměl by v takovém případě být započítán vliv tepelného ostrova, nebo stanice, které jsou ve městěch být vyřazeny? Rezodíli teplot jsou v řádech stupnů a prezentovaný nárůst teploty se do nich snadno vejde.

Mám zato, že se tam uvádí teplota povrchu Země, přestože se jedná o teplotu atmosféry ve výšce 2m nad zemí, ale teď si nejsem jistý, že to byla na tomhle webu.

Nahlásit

+6
+
-

Jan Amos | 23. 12. 2020 08:25

Opravte si prosím slovo "nemusí" v titulku...

Nahlásit

+1
+
-