Diskuze: Pejsku, kočičko, poslanci, ten daňový dort vám nesežere ani velký zlý pes

Richard Fuld|14. 12. 2020 16:02| reakce na Jan Altman - 12. 12. 2020 20:41

Co má Vaše nadávání Vaší prababičce společného s Ransdorfem a se mnou? :-)

Jan Altman|12. 12. 2020 20:41| reakce na Richard Fuld - 11. 12. 2020 14:44

Čistokrevný Ransdorf, už je to jasné.

Richard Fuld|11. 12. 2020 14:44| reakce na Jan Altman - 11. 12. 2020 12:59

To jste tomu dal. :- Vlastní prababičku máte za idiota a pochlebovače rakousko-uherského a prvorepublikového establishmentu. :-) Přestáváte se v těch svých politicko - ideologických slintech orientovat. :-)

Jan Altman|11. 12. 2020 12:59| reakce na Richard Fuld - 10. 12. 2020 10:38

To prostředí jistě mělo tehdy své obhájce, armádu užitečných idiotů a pochlebovačů establishmentu a statu quo.
Stejně jako dnes.

Richard Fuld|10. 12. 2020 10:45| reakce na Jan Amos - 9. 12. 2020 21:24

Ano, tento zcela zásadní rok tam Honzovi chybí. :-)

Richard Fuld|10. 12. 2020 10:44| reakce na Jan Altman - 10. 12. 2020 10:16

To prostředí je ale už nějaká ta desetiletí v mnoha státech realitou. :-) To, že to nejste schopen vidět, je jen Váš problém. Války, revoluce a jiné katastrofy dopadají negativně do životů lidí zcela bez ohledu na to jaký peněžní systém právě panuje. K čemu bylo období celosvětového zlatého standardu lide v Rusku po té bolševické revoluci? No úplně k ničemu. Ničemu to nezabránilo. Zlatý standard spíše příchod bolševiků uspíšil, než aby mu zabránil.

Richard Fuld|10. 12. 2020 10:38| reakce na Jan Altman - 10. 12. 2020 10:18

To je v naprostém pořádku. Proti něčemu takovému nelze nic namítat. Chovali se zcela racionálně vzhledem k prostředí, v němž se nacházely.

Richard Fuld|10. 12. 2020 10:37| reakce na Jan Amos - 9. 12. 2020 21:27

Ano, zde je samozřejmě Vaše vděčnost zcela na místě a tento Váš názor nijak nezpochybňuje ten můj. Naopak jsou komplementární. :-)

Jan Altman|10. 12. 2020 10:18| reakce na Jan Amos - 9. 12. 2020 21:27

Přesně tak. Když naše prababičky dávaly stranou rakouskouherské 10, 20 a 100 korunové mince a nadšeným fuldistům vracely v papírových, věděly co dělají a na jejich slova došlo.

Jan Altman|10. 12. 2020 10:16| reakce na Richard Fuld - 9. 12. 2020 10:49

Ano, platí jen v určitém NEREÁLNÉM prostředí. Hlavně že máte plná ústa kritiky anarchokapitalistických "snů".

Jan Amos|9. 12. 2020 21:27| reakce na Richard Fuld - 9. 12. 2020 10:49

Jsem velmi vděčen svému dědečkovi, který byl stejný ignorant jako já a místo sbírky státních dluhopisů vytvořil sbírku prvních anglických známek a známek německých kolonií.

Jan Amos|9. 12. 2020 21:24| reakce na Honza _ - 9. 12. 2020 10:56

1953

Richard Fuld|9. 12. 2020 19:07| reakce na Alexander Novotka - 9. 12. 2020 16:33

Ano. Vypadá to divně. Ale jedná se o to, že pokud někdo poukazuje na riziko např. změny režimu, okupace, války, nebo konfiskace státem, revoluce, tak to je zde přítomno vždy. Ve standardní situaci ale státní dluhopisy rizikové nejsou, pokud se týče rizika jejich nesplacení. Samozřejmě ani když bude běžný investor považovat státní dluhopisy za bezrizikové v tom smyslu, že nehrozí riziko jejich nesplacení, pak ani při splnění této podmínky nebude držení státních dluhopisů běžným investorem prosto rizika, že ta investice bude nakonec ztrátová v důsledku tempa inflace, které překročí tempo úročení toho dluhopisu. V případě hyperinflace pak jde o riziko zásadní. Z tohoto hlediska jsou na tom mnohem lépe banky, kterým se inflace dopadá obdobnou měrou zároveň na pasiva i aktiva.

Pokud píšu o bezrizikovosti státního dluhopisu mám tím na mysli riziko jeho nesplacení, které je za běžných podmínek v podstatě nulové. To ale neznamená, že držení státního dluhopisu není pro jeho držitele riskantní z hlediska výše uvedených nestandardních rizik. Zvláště pak u investora, který má v úmyslu držet státní dluhopisy celá desetiletí.

Snad to pochopíte. :-)

Alexander Novotka|9. 12. 2020 16:33| reakce na Honza _ - 9. 12. 2020 10:56

Věta „Držení (bezrizikových) státních dluhopisů je rizikové pro investory vždy.“ mi spíše připadá, jako kdyby ta vejce ve vakuu nebyla kulovitá, ale rovnou krystaly v kubické soustavě.

Richard Fuld|9. 12. 2020 15:59| reakce na Honza _ - 9. 12. 2020 10:56

Ale to je přece v naprostém pořádku. Držení státních dluhopisů je rizikové pro investory vždy. Je tam riziko změny státního režimu, válek... ale také toho, že se k moci dostane nějaký rozpočtově "odpovědný" politik, který bezrizikovost státních dluhopisů respektovat nebude a vyhlásí "restrukturalizaci" státního dluhu, která bude znamenat "zrušení" státních dluhopisů ve vlastnictví penzijních fondů jejich znárodněním, když by tentýž stát mohl stejný objem dluhopisů koupit na trhu prostřednictvím své centrální banky a tím budoucí důchodce nepřipravit o jejich úspory.

Vzhledem k uvedeným rizikům Vám ani nikomu jinému samozřejmě nedoporučuji "investovat" do státních dluhopisů. Na druhé straně zde jsou subjekty, které se bez státních dluhopisů jednoduše neobejdou. Ano, už jsem to tu psal. Jsou to banky. které je potřebují k tomu, aby mohli od centrální banky získat hotovost a které na držení státních dluhopisů mohou v podstatě bezrizikově profitovat. I pro banky platí výše uvedená rizika.

Pokud ale budeme presumovat standardní "mírový demokratický" stav, kde budou systémovou bezrizikovost státních dluhopisů respektovat hlavně ti, pro něž je tato vlastnost klíčová (stát, centrální banka a banky), pak je tento koncept neprůstřelný. Pokud bezrizikovost státních dluhopisů budou popírat ti, pro něž byla ustavena, pak tento koncept funkční samozřejmě nebude.

Typicky mohou "selhat" banky, které se mohou v krizi ze strachu ze státního bankrotu pokusit o masívní prodej státních dluhopisů dané "ohrožené" země. Přitom právě a výhradně tyto výprodeje státních dluhopisů ten bankrot mohou přivodit. Tedy pokud nezasáhne centrální banka, která ty státní dluhopisy nezačne na trhu skupovat. Pokud však v takové situaci selže i centrální banka, jako se to stalo v případě řeckých stáních dluhopisů, vznikne zde zcela umělá a zbytečná dluhová "krize".

Státu v jeho nesmyslech v podobě konfiskací majetku občanům může (nemusí) zase zabránit Ústavní soud, který by měl takový případný exces politiků napravit.

Jinými slovy, když něco "slepíte" a nepoužijete k tomu lepidlo, pak to samozřejmě držet nebude a nezačnete kvůli tomu přece zpochybňovat skutečnost, že lepidlo je schopné věci slepit. :-)

Honza _|9. 12. 2020 10:56| reakce na Richard Fuld - 9. 12. 2020 10:47

Bezrizikovost státního dluhopisu platí, dokud nepřijde nějaké riziko státní změny.
Takže zrovna Česko je oblast naprosto bezriziková. Teda až na výjimky 1918, 1939, 1945, 1948, 1968, 1989, 1993, 2004...

To je jak ten vtip s fyzikem a farmářem - mám pro vás řešení, ale platí jen pro kulovitá vejce ve vakuu...

Richard Fuld|9. 12. 2020 10:49| reakce na Jan Altman - 9. 12. 2020 10:05

Žádná propaganda. Pan Amos se pouze pokusil uvést praktický příklad, který měl zpochybnit mnou napsané. Bohužel si asi nevšiml, že dané tvrzení platí jen v určitém prostředí, nikoliv absolutně, bez ohledu na vlastnosti daného prostředí.

Richard Fuld|9. 12. 2020 10:47| reakce na Jan Amos - 8. 12. 2020 15:53

Přece výše píšu, že podmínkou bezrizikovosti státních dluhopisů jsou mimo jiné vlastní měna a autonomní centrální banka. V době okupace jsme neměli ani státní autonomii, z čehož plyne, že o autonomní centrální bance jsme si mohli jen nechat zdát. V následujícím období socialistické totality nebylo respektováno v podstatě vůbec nic, natožpak nějaké závazky státu vůči jeho občanům.

Uvedený dluhopis byl navíc vydán v době, kdy ještě nebyl zaveden peněžní systém v podobě účetních peněz, takže o bezrizikovostí státních dluhopisů nebylo možné v době jejich emise vůbec hovořit. Bezrizikovost státních dluhopisů je nedílnou součástí současného peněžního systému, nikoliv toho minulého. Takže Váš příklad je sice hezkým exkurzem do historie ale na mnou uvedené je zcela nepřiléhavý.

Jan Altman|9. 12. 2020 10:05| reakce na Petr Vorlíček - 29. 11. 2020 14:47

Akorát že zde je řeč o společenských vědách, ne o exaktních.

Jan Altman|9. 12. 2020 10:05| reakce na Jan Amos - 8. 12. 2020 15:53

To je jen propaganda a vy tomu nerozumíte :-)

Richard Fuld|8. 12. 2020 17:05| reakce na Jan Altman - 8. 12. 2020 13:53

1) Nikdo Vás přece nenutí státní dluhopisy kupovat. :-) Já taky nepovažuji státní dluhopis za investici a už vůbec ne za výnosnou investici. Státní dluhopis je především aktivum, jehož držení "dává smysl" bankám, protože pro ně vyšší inflace, než je nominální výnos dluhopisu neznamená vyšší znehodnocení majetku, než v případě, kdyby si ten státní dluhopis nekoupily. Naopak, držení státních dluhopisů bankám může kompenzovat znehodnocení jejich vlastního kapitálu inflací, protože jim stačí pokud úrok placený držitelům bankovních vkladů bude nižší, než nominální výnos státního dluhopisu a už jim to sype. Málo ale přece. A i to se počítá. Současně držení státních dluhopisů je pro banku důležité i z důvodu její schopnosti vyplácet na požádání vklady svým klientů v hotovosti, protože právě ty státní dluhopisy centrální banka požaduje jako kolaterál proti půjčkám hotovosti, kterou pak nohou banky vyplácet svým vkladatelům. Vy na to koukáte pořád jen očima investora Altmana. Svět je ale mnohem košatější.

2) Ano. "Politické" riziko představuje riziko vysoké inflace, v krajních případech hyperinflace. Nicméně toto riziko nelze ztotožňovat s kreditním rizikem a s rizikem defaultu státu. Přece podle Vás platí, že stát "monetizuje" státní dluh, takže jakmile je "zmonetizován" tak je tímto splacen. A pokud to vyvolá hyperinflaci, pak to dopadne na všechny, kromě státu, který žádný peněžní majetek, který by hyperinflace mohla znehodnotit zpravidla nemá a své dluhy již před tím splatil tou "monetizací".

Na tomto místě musím zase zopakovat, že samotné splacení státních dluhů bankám (které drží jejich podstatnou část) jakýmikoliv penězi (existujícími, popř, nově kýmkoliv vytvořenými) nevyvolá žádnou inflaci, protože peníze, které banky přijmou jako splátku dluhu, který vlastní tímto zanikají, a to bez ohledu na to, zda takové splacení dluhu nazvete jeho "monetizací".


A k té monetizaci. Co si pod tím vlastně představujete? Pro mě je monetizací zlata to, že je banka přemění na komoditní peníze, které se tak dostanou do oběhu. Monetizace dluhu pak znamená, že držitel dlužního úpisu jej prodá někomu, kdo má schopnost emitovat peníze, takže dojde k přeměně dluhopisu na peníze, které se dostanou nově do oběhu. Takto lze dnes monetizovat v podstatě cokoliv, co prodáte bance, např. svou práci, tím že se necháte zaměstnat v bance, svou práci přeměníte na nově v oběhu obíhající peníze.

Pokud banka nakoupí státní dluhopis od státu, který jej právě emitoval, pak dochází k monetizaci toho dluhopisu (k jeho přeměně na nové peníze), ale tohle jste asi tou monetizací nemyslel. :-) To je totiž toliko zcela běžná emise peněz a nikoliv to, čemu se říká monetizace státního dluhu. Kolem té monetizace budou tedy asi zase pěkné zmatky. :-) A nejspíš to bude zase tak, že ten pojem dává smysl pouze v prostředí komoditních peněz a v prostředí účetních peněz to žádný valný smysl mít nebude.

Bezrizikovost státních dluhopisů je jejich ekomomicko - technická vlastnost, nikoliv ideologická. Tak jako BTC má tu vlastnost, že jich nebude více než oněch 21 mil., tak z konstrukce současného finančního systému plyne, že státní dluhopis je bezrizikový. Tato konvence má "konstrukční" nikoliv ideologické důvody. V obou případech, jde o samotné základy obou entit. BTC předpokládá neexistenci státu, současný finanční systém z existence státu vychází. Potřeba bezrizikového aktiva je zde z důvodu stanovení základní bezrizikové úrokové míry, od níž se pak odvíjí úrokové míry za něž banky půjčují subjektům, u nichž kreditní riziko existuje. A ano je to z důvodu, že v prostředí účetních peněz neexistuje tržní úroková míra, která by odrážela poměry mezi nabídkou úvěrů (úsporami) a poptávkou po úvěrech. Centrální banky k ovlivňování dlouhodobých úrokových sazeb mohou používat intervence na trhu se státními dluhopisy (QE) s cílem ovlivnit svojí monetární politikou poměry na trhu tak, aby se růst cen blížil inflačnímu cíli. Povinnost centrálních bank zabránit deflaci v krizových dobách, kdy se investoři mohou zbavovat i státních dluhopisů, tak v případě prudkého pádu cen státních dluhopisů vstupuje na stranu poptávky po státních dluhopisech a tím udržuje v krizi nízké bezrizikové úrokové sazby. Vedlejším efektem této nutnosti reakce centrálních bank na výprodeje státních dluhopisů je tak i faktická bezrizikovost státních dluhopisů, kterou jim dodává právě uvedená role centrálních bank. Vše tak do sebe pěkně zapadá. Samozřejmě otázka zasahování státu, či jeho institucí do trhu je do značné míry ideologickou. Samotná bezrizikovost státních dluhopisů na pouhé ideologii nestojí, protože je to do jisté míry vedlejší efekt nastavení fungování současného finančního systému. Bezrizikovost státních dluhopisů je spíše jeden z prvků designu současného peněžního systému.

Jan Amos|8. 12. 2020 15:53| reakce na Jan Altman - 8. 12. 2020 13:53

http://securityprinting.org/dluhopisy/01/obrana/1000o_08-pujcka-obrany-statu.htm

Podle pana Fulda jste si mohl z tohoto státního dluhopisu vybírat úroky az do roku 1987.

50ti letý státní dluhopis státu s vlastní měnou a patřící ve své době mezi TOP20 nejsilnějších světových ekonomik.

Jan Altman|8. 12. 2020 13:53| reakce na Richard Fuld - 8. 12. 2020 12:29

Ano, u dluhopisu nejde o riziko ztráty, ale o jistotu ztráty.

1) Výnos NULA při oficiální inflaci 3 a reálné 8 procent. A tento poměr se může dále zhoršovat (úroky 2 procenta v záporu, inflace 15).

2) Riziko defaultu není nulové ani když si stát půjčuje ve vlastní měně. Řekněme, že ten default více záleží na vůli politiků (dost nedůvěryhodných a pochybných existencí), ale to rozhodně není zárukou, že se to nestane. Vláda si sice v takovém případě na splátku vždy může půjčit a centrální banka ten dluhopis vždy může koupit (monetizace dluhu = tisk peněz), ale může nastat X různých situací, kdy se politik rozhodne to raději nedělat - například již tak vysoká inflace, nebo již tak vysoká nedůvěra zahraničních trhů, nebezpečně klesající měna, jakékoli politické, osobní, korupční, zahraničněpolitické důvody, ... Zkrátka bych na to tedy nevsázel. Každopádně prezentovat státní dluhopis jako bezpečné aktivum je čistě ideologický postoj.

Richard Fuld|8. 12. 2020 12:29| reakce na Honza _ - 7. 12. 2020 21:18

Tak pro Vás tedy ještě jednou napíši, že podmínkami pro bezrizikovost státních dluhopisů jsou také vlastní měna a plně autonomní centrální banka. Řecko (a další státy eurozóny) nesplňuje ani jednu.

Honza _|7. 12. 2020 21:18| reakce na Richard Fuld - 7. 12. 2020 17:33

Bezrizikovost?
https://www.kurzy.cz/zpravy/289295-recko-odpis-dluhu-by-se-mel-udajne-tykat-vsech-dluhopisu-se-splatnosti-do-roku-2035/

Jan Altman|7. 12. 2020 19:43| reakce na Richard Fuld - 7. 12. 2020 17:49

Ještě že na vašem názoru vůbec nezáleží.
Záleží jen na tržních silách, na vůli jednotlivců.
A ta ukazuje toto:
- Bitcoin se stal 7. největší měnou světa a dále roste
- Počet peněženek s nenulovým zůstatkem rychle roste (= rychle roste počet uživatelů)
- Objem denně převedených prostředků RAPIDNĚ roste

A podle mě ten růst má a bude mít exponenciální charakter - vaše temné vrčení a dupání nožkou na to má myslím dost marginální vliv.

A ano - bitcoin jako takový se asi nestane běžným transakčním systémem pro běžné drobné platby.
A to proto, že na to má zbytečně silné (= nákladné) zabezpečení.
Bitcoin bude něco jako stouncový prut zlata. S ním také nikdo nechodí pro rohlíky.
Ale nad bitcoinem vznikají lehčeji zabezpečené (= rychlejší a levnější transakce) nadstavby, případně může vzniknout nějaká další měna navázaná na bitcoin ('"stablecoin"), která bude praktičtější na denní používání - moch bych nedal za to, že to bude třeba nějaká 4. verze facebookovské Libry:
1=stablecin 1:1 k USD
2=coin podložený košem měn
3=coin podložený i dluhopisy a akciemi = první krok k porážce fiatové inflace
4= do koše přibude bitcoin (ten bude zároveň přibývat do rezerv firem, do fondů, do bank a časem i do těch centrálních)

To, jak se bitcoin dostává nepřímými cestami k běžnému placení, je vidět na příkladu Revolutu a PayPalu.
Na svém účtě máte bitcoiny, v ruce standardní Visa či ECMC kartu a placená částka (cenovka zatím ve fiatu) se vám v reálném čase dle aktuálního kurzu převede na bitcoin a strhne z bitcoinového účtu.

Je to ÚPLNĚ STEJNÉ, jako když mám eurový účet a k němu platební kartu a zaplatím s ní v českém obchodě.

Takže ne, nezůstane u toho vašeho wet dreamu a budete zhasínat jako poslední.
Za 4 roky budete koukat, tak jako koukáte dnes, kam se bitcoin dostal za poslední 4 roky.

Docela by mě zajímalo, jak si ty svoje bludy vnitřně racionalizujete. Představuju si to nějak takto: "Před 11 lety nějakej šikmookej magor vymyslel nějakou pseudoměnu, něco jako kredity do her. Nemá to žádnou hodnotu ani perspektivu. Nic za tím není, je to digitální nic. Nikdo to k ničemu nepotřebuje. Ale miliony lidí postihla nějaká nevysvětlitelná nemoc a toto neužitečné nic začali používat, jsou za to nic ochotni zaplatit přes 400 tisíc za kus. Sice nechápu, proč se ty miliony lidí zaměřili zrovna na toto nic a neobchodují třeba s molekulami vzduchu, nebo krychlovými milimetry vakua, nebo tisíci jinými alternativami. Bitcoin neřeší žádné potřeby žádných lidí a ti blázni ho přesto používají. Asi ti všichni lidé propadli nějakému woodoo."

Takhle nějak si Jakeš racionalizoval, proč ho lidi poslali i s jeho komunismem někam: "Určitě propadli západní propagandě a začali se CHOVAT PROTI VLASTNÍM ZÁJMŮM a svrhli proto nejpokrokovější zřízení dějin."

Richard Fuld|7. 12. 2020 17:49| reakce na Jan Altman - 5. 12. 2020 18:32

Inigo Fraser Jenkins pouze usoudil z pozice investora(!), že BTC se dostal do pozice dostatečně likvidní pseudokomodity, která by se mohla hodit do investičního portfolia, protože každý investor uvítá možnost diversifikovat své portfolio instrumenty, které vykazuji nízkou korelaci s ostatními instrumenty v jeho portfoliu, což BTC asi splňuje. Obdobně jako může investor k diverzifikaci použít např. futures na počasí, či jiná podkladová "aktiva", která nekorelují s instrumenty již v portfoliu obsaženými, byť obchodování s počasím nemusí danému investorovi dávat jakýkoliv ekonomický smysl. Obdobně je tomu u BTC. Protože vývoj ceny BTC je obdobně neuchopitelný jako vývoj např. počasí, pak bude splňovat i požadavek na nízkou korelaci s ostatními složkami portfolia.

Jinými slovy, nikdy jsem neupíral BTC, že jde o pseudokomoditu, se kterou mohou spekulanti spekulovat jako s jinými komoditami, což se nakonec děje. V tomto ohledu jsem pak byl ve Vašich očích soudným už dávno. :-)

Zapomeňte ale, že BTC bude někdy relevantně používán ve vyspělém světě jako peníze. Vždy půjde jen o pseudokomoditu, kterou si bude jen pár nadšenců převádět mezi sebou a drtivá většina ostatních s ní bude jen spekulovat.

To samé se dá napsat i k těm dalším odkazům. Investoři, spekulanti, pseudokomodita a u toho zůstane, nic zhasínat nebudu. :-)

Richard Fuld|7. 12. 2020 17:33| reakce na Jan Amos - 5. 12. 2020 12:34

Ideál nehledám v jednotlivcích. Ideál hledám v pravidlech platných pro kolektiv, který ti jednotlivci tvoří a která nevyžadují ideální jednotlivce. V daném případě není třeba nic hledat, protože bezrizikovost státních dluhopisů (pro jejich emitenty, držitele i pro občany státu) je jednoduše systematicky daná. Nechci zde znovu vypisovat všechny důvody, proč tomu tak je a podmínky za kterých tomu tak je. Pouze na výslovné vyžádání. :-)

Richard Fuld|7. 12. 2020 17:26| reakce na Petr Vorlíček - 5. 12. 2020 11:19

Kolik státních dluhů jste Vy nebo někdo jiný, koho znáte už v průběhu svého života splatil? Kdo poslal peníze státu, když mu poslal Kalousek složenku? Kromě Miloše nikdo. Možná se ještě objevili nějací jednotliví exoti.

Richard Fuld|7. 12. 2020 17:22| reakce na Jan Amos - 5. 12. 2020 21:09

Ano, lidé jsou živočichové, kteří mají možnost volit jako obranu před nepříznivými podmínkami změnu prostředí, což je často účinný způsob jak řešit problémy nebo před nimi utéct. S tím nemám nejmenší problém. Nicméně meritem mého příspěvku bylo, že rozumný člověk, než podstoupí riziko přesunu do nového neznámého prostředí, poměří rizika a příležitosti toho nového prostředí s aktuálním poměrem rizika a příležitostí aktuálního prostředí, zvláště pak pokud z toho prostředí odchází bez možnosti se do něj jen tak vrátit, protože v reálu nejde o opuštění prostředí ale jeho změnu. O zánik původního prostředí a nastolení nového prostředí.