Diskuze k článku: Pejsku, kočičko, poslanci, ten daňový dort vám nesežere ani velký zlý pes

Jan Altman | 30. 11. 2020 14:12 | reakce na Jan Altman - 30. 11. 2020 13:27

Zejména ten 3. článek (Schnorrovy podpisy a Taproot: dlouho očekávané upgrady Bitcoinu se blíží!) stojí za přečtení a to i laikům.
______________________________ _

Protože vedle technických detailů těchto "novinek" si z článku lze dobře udělat představu:

1) Jak se bitcoin vyvíjí, jak reaguje na výzvy (v oblasti propustnosti, anonymity a soukromí, odolnosti a robustnosti, kapacity a propustnosti, funkčních možností - např. smartcontracts)

2) Jak funguje "demokracie", resp. decentralizované rozhodovací procesy v bitcoinovém ekosystému

Richard Fuld | 1. 12. 2020 19:39 | reakce na Jan Altman - 27. 11. 2020 17:36

Proč by měli být retardovaní? Jen se ten chlapec trošku plete. :-) Mluví tam o tom, že centrálním bankám nezbyde, než v krizích zachraňovat státy tím, že budou nakupovat státní dluhopisy, a to podle něj může zpochybňovat, nebo oslabovat nezávislost centrálních bank.

Centrální banky ale nemají nezávislost jen tak, pro nic za nic, bezúčelně. Centrální banka má jasné zákonem dané cíle a nezávislost má proto, aby mohla odmítat plnění jiných, než jejích cílů. Těmito cíli jsou především cenová stabilita a finanční stabilita bankovního systému.

Pokud tedy centrální banka potřebuje ke splnění jejího inflačního cíle udržet dlouhodobé úrokové sazby např. blízko nuly, musí nakupovat na trhu padající státní dluhopisy, tak aby tyto sazby nerostly a drželi se v blízkosti nuly. Centrální banka takto jedná primárně(!) za účelem dosažení inflačního cíle a do jisté míry i v zájmu jejího cíle v podobě finanční stability bankovního systému, nikoliv primárně za účelem záchrany státu.

Skutečnost, že uvedeným zásahem centrální banka zároveň zachrání i stát (a všechny, kdo drží státní dluhopisy včetně bank) je jen vedlejším efektem. Primárně daný zásah slouží k plnění cílů centrální banky. Jen stěží si lze představit, že by centrální banka ospravedlňovala, proč nechala na trhu propadnou státní dluhopisy na úroveň výnosů např. 30% p.a. v situaci, kdy čelila dezinflačním tlakům nebo dokonce riziku deflace, a to s pouhým poukazem na to, že s ohledem na její nezávislost se rozhodla, že nebude zachraňovat stát a ani banky, které ty dluhopisy drží.

Centrální banka přece nemůže své fatální selhání při plnění obou jejích hlavních cílů odůvodňovat uplatněním své nezávislosti. To by přece bylo úplně absurdní. Takovéto pojetí nezávislosti centrální banky by popřelo samotný smysl existence centrální banky, jako státní instituce, která má své jasně zákonem dané úkoly.

Ten chlapec si tuto souvislost a zcela zásadní prioritu cílů centrální banky před svévolným využitím své nezávislosti zřejmě vůbec neuvědomuje a nabyl tak nesprávného dojmu, že centrální banka nákupem státních dluhopisů primárně zachraňuje stát před bankrotem a tím je narušována její nezávislost. Ale takto to není. Centrální banka nenakupuje státní dluhopisy primárně proto, aby zachránila stát. Kupuje je kvůli tomu, aby zabránila růstu dlouhodobých úrokových sazeb a tím také zabránila destabilizaci bankovního systému. Případná záchrana státu je jen vedlejším, pro některé samozřejmě zcela nežádoucím a pro mě velmi žádaným, efektem. :-)

Jan Altman | 2. 12. 2020 10:01 | reakce na Richard Fuld - 1. 12. 2020 19:39

Vážený soudruhu - pokud na volném trhu cena něčeho roste či klesá, je to odrazem reality. A to se týká (respektive mělo by) i úrokových sazeb. Míra rizika se může měnit, agregátní vztah k riziku také, časové preference také, míra úspor také, sklon k úsporám také... a to vše logicky má vliv na úrokovou míru - dokud nepřijde soudruh v tesilkách a tu úrokovou míru centrálně nenaplánuje (čímž rozhodní trh).

Richard Fuld | 2. 12. 2020 11:31 | reakce na Jan Altman - 2. 12. 2020 10:01

Já chápu, že se Vám to nelíbí, protože Vám tam chybí henten volný trh. To je ale jako si stěžovat, že zelené auto není červené, jak byste si Vy přál. Žádný trh s úrokovou mírou v prostředí účetních peněz totiž neexistuje, protože zde neexistuje tržní vazba mezi úsporami (nabídkou) a úvěry (poptávkou). Takže pokud centrální banka ovlivňuje úrokové sazby, pak do žádného trhu s úrokovou mírou nezasahuje, protože takový trh neexistuje. Může se Vám to nelíbit, ale to je tak asi vše, co s tím můžete dělat. Kdybyste měl alespoň nějaké věcné a relevantní výhrady k tomuto systému, ale Vaše jediná výhrada je zase jen planá a ideologická, že centrální banka zasahuje do jakéhosi trhu, který ani neexistuje.

Samozřejmě je legitimní názor, že i úrokové sazby by měly podléhat tržním silám. To je ale možné pouze v prostředí 100% komoditních peněz, který v podstatě nikdy v realitě nebyl v praxi aplikován, protože je tak rigidní, že je v podstatě ve 100% verzi nepoužitelný. Proto vždy ve všech verzích zlatých standardů existovaly i bezhotovostní účetní peníze, kryté nikoliv komoditou, ale závazkem dlužníka splatit bance jeho dluh. Zavádějícím způsobem se tomu říkalo bankovnictví částečných rezerv.

Naše debaty tak vždy skončí u toho, zda je lepší systém komoditních nebo účetních peněz. Směs obou systému (frakční bankovnictví) už bylo v praxi vyzkoušeno a pouze tady se shodujeme, že to není to pravé ořechové. U peněz totiž všechny ty naše spory vždy začínají a také končí. A na tom, který z těch dvou systému je lepší jsme se dosud nikdy neshodli, protože když jsem předložil ekonomické argumenty pro srovnání obou systémů, z nichž bylo zřejmé, že účetní peníze představují velmi pravděpodobně lepší systém, měl jste na to vždy jen jedinou ideologickou odpověď, že nejlepší peníze jsou ty, které si svobodně vyberou ti, kdo je používají a že účetní peníze nejsou výsledkem svobodné volby z více variant.

Na tomto místě tedy dodávám, že ve Švédsku mají lidé v ohledu toho, co budou používat jako peníze úplnou svobodu a že zde jsou tedy účetní peníze jasným vítězem i podle toho Vašeho ideologického kritéria.

Vít Šesták | 26. 11. 2020 08:38 | reakce na Jan Altman - 24. 11. 2020 16:36

No, nevím. Samo o sobě beru snížení daní jako pozitivní. A s argumentem pro financování na dluh bych i souhlasil, pokud by dluh lidé financovali zcela dobrovolně. Ale v situaci, kdy (1) máme různé regulace více co méně nutící státní dluhopisy různým fondům a (2) více či méně otevřeně se mluví o nákupu dluhopisů centrální bankou, přijde mi to spíše jako změna formy zdanění.

Navíc na této změně formy vidím jednu negativní věc: Není to moc vidět, a spousta lidí související negativní jevy nebude spojovat se státní regulací. Což může být průšvih…

Jan Altman | 26. 11. 2020 13:49 | reakce na Vít Šesták - 26. 11. 2020 08:38

To máte pravdu.
Ale nikdo vás nenutí držet státní dluhopisy (či fondy jimi naplněné), ani fiat měnu (kterou centrální banka bude tisknout, aby ten dluh vykoupila a udržela výnosy dole). Kdo je drží, na toho platí "každý svého štěstí strůjcem".
Ano, odnese to plno nevinných lidí - ale odnášejí to již dnes (např. v 3. pilíři, či ve fondech peněžního trhu, na termínovaných vkladech, atd...), takže to nebude žádná novinka. Mohu jen šířit osvětu o nutnosti sebezáchovného exitu, víc udělat nemohu.
Ale pokud se stát do zadlužování a tisku opře (skokově) víc, je docela šance, že to skokově dojde více lidem (exit se urychlí, exitující dále zrychlí inflaci fiatu, to dále namotivuje k exitu další a za chvíli bude po problému - po problému, který tak jako tak máme a který tak jako tak dříve fatálně zasáhne většinu lidí).

Já už jsem smířen i s tím, že dříve či později zavedou i nepodmíněný základní příjem. Jen jim "dopředu slibuji", že ty peníze navíc neutratím za kraviny ("nerozhýbám ekonomiku"), ale vyvedu ze systému. Do bezpečí. Z cinklé měny, kterou si stát tiskne, aby mohl rozdávat nepodmíněný příjem.

Vít Šesták | 26. 11. 2020 16:30 | reakce na Jan Altman - 26. 11. 2020 13:49

V podstatě se změní jen struktura zdanění (kam počítám i inflaci a další skryté jevy), což změní:

1. Jak se tomu můžeme bránit – fajn, tady se moje šance asi zvýší. I když z pohledu budoucího OSVČ moc ne. A pro spoustu lidí to bude naopak skrytější.
2. Jak moc to bude vidět – tady jsem spíše skeptik. Snížení daní z příjmu bude viděno jako přívětivý krok ze strany státu (což je samo o sobě pravda), ale zároveň inflace bude viděna jako chamtivost obchodníků.

Samozřejmě, noc z toho není dané. Můžeme se snažit to vysvětlovat lidem. Můžeme různé podporovat organizace zvyšující ekonomickou gramotnost, klidně různé organizace s různým zaměřením (INEV, Svobodný přístav, …). Ale snadné to nebude.

Jan Altman | 27. 11. 2020 16:45 | reakce na Vít Šesták - 26. 11. 2020 16:30

Samozřejmě, můžeme podporovat růst ekonomické gramotnosti.
Ale na druhou stranu: pro vás je důležitá vaše gramotnost, vaše rozhodnutí směřující k vaší ochraně před inflací.
Že to ostatním dojde až když se ceny budou vyloženě měnit před očima, je jejich chyba - a vaše potenciální výhoda. Protože když budete z inflačního fiatu utíkat do neinflačních alternativ, tak cena toho exitu bude daleko nižší, pokud budete mezi prvními.

Vít Šesták | 30. 11. 2020 22:29 | reakce na Jan Altman - 27. 11. 2020 16:45

V demokracii je bohužel ekonomická gramotnost veřejným statkem. Doufám, že na to nedojde, ale až se bude hlasovat třeba o regulaci cen kvůli inflaci…

Další věc je, občas se hodí, když v něčem (třeba v kryptoměnách) bude namočeno více lidí, pak se to hůř zakazuje a reguluje.

Jan Altman | 1. 12. 2020 09:48 | reakce na Vít Šesták - 30. 11. 2020 22:29

To ano.
Treba jednou dosahneme i te skvele nemecke urovne ekonomicke gramotnosti :-)
https://www.tydenikhrot.cz/clanek/likvidacni-pokuty-byty-berlin-najmy

Mam obavy, ze rudozelenohnedi zavistivci a antiekonomove budou mit vetsinu vzdy a ze jedina cesta vede "okolo" (neohlizet se na vetsinu, zaridit se podle sveho).

Petr Vorlíček | 29. 11. 2020 14:38 | reakce na Jan Altman - 27. 11. 2020 16:45

To je typická sobeckost, kterou má v sobě ancap zakódovanou v DNA..." jistě můžeme podporovat růst finanční gramotnosti, ALE"...(pro mě je výhodnější to nedělat, takže na to kaškete...). A ještě ta krátkozrakost takového vidění světa...
Tahle sobeckost ancapáků nakonec v lidech rozvíjí pocit, že zaplať pábbůh ještě za ten stát...:-(

Jan Altman | 30. 11. 2020 12:00 | reakce na Petr Vorlíček - 29. 11. 2020 14:38

Když zastánce teritoriálního monopolu na násilí moralizuje, je to vždy zábavné.

Petr Vorlíček | 5. 12. 2020 11:10 | reakce na Jan Altman - 30. 11. 2020 12:00

Chcete povznést společnost prostřednictvím své sobeckosti.
Vy si myslíte že to jde, já že nikoli, to je celé..
Jestli vám to přijde zábavné, už byste asi měl opustit izolaci a vyrazit do přírody. .

Honza _ | 6. 12. 2020 10:56 | reakce na Petr Vorlíček - 5. 12. 2020 11:10

"Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za svůj oběd, ale je to jejich ohled na jejich vlastní zájem. Nespoléháme se na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku a nikdy jim nezdůrazňujeme naše potřeby, ale jejich výhody."
Adam Smith, Bohatství národů

Jan Altman | 7. 12. 2020 10:40 | reakce na Honza _ - 6. 12. 2020 10:56

Přesně tak.
Hezky to řekl W. Wiliams:
https://www.youtube.com/watch?v=8fCX3xX0Yds&list=WL&index=1&t=229s

Navíc: lidské vlastnosti mají lidé. Sobecký může být Honza, Petr, nebo Jan. Ne společenské zřízení, natož to založené na svobodě a dobrovolnosti. To zcela jistě nikomu nebude bránit chovat se altruisticky.

Jan Altman | 5. 12. 2020 18:30 | reakce na Petr Vorlíček - 5. 12. 2020 11:10

Myslíte nějakou objektivní prokazatelnou sobeckost, nebo tu, kterou jste si vymyslel, protože se vám to hodí k "argumentaci"?

Honza _ | 30. 11. 2020 08:54 | reakce na Petr Vorlíček - 29. 11. 2020 14:38

Přesně! Lidé jsou sobečtí, myslí jen na sebe a proto potřebujeme kastu politiků, kteří jim seberou dvě třetiny našich peněz (2/3 je 66 procent, to znamená, že průměrně lidem zbyde JEDNA TŘETINA toho, co si vydělají) a ty dvě třetiny rozdělí podle svého naprosto nesobeckého, ba přímo altruistického životního názoru. Protože lidé by se o sebe (a ostatní) nedokázali postarat!

Pak jsou tu taky charity, které naneštěstí pomáhají třeba závislým rozdáváním jehel nebo testováním drog (to už ale prý úředníci státu naštěstí zatrhli), tak stát dělá takovou užitečnou věc, že alkohol a cigarety nezakazuje a zdaňuje až donebes, zatímco LSD, THC a další více či méně a hlavně různě škodlivé (a prospěšné) látky zatíží válkou proti nim, která pak ničí životy na mnoha dalších úrovních společnosti.

Takže zatímco politici chodí pěšky a svoje platy (získané z peněz odebraných pod hrozbou násilí) rozdávají potřebným (přeci jenom dělají službu lidu), tak šéfové charit si kupují každý rok nejnovější modely Superbů a Audin, ve kterých mají soukromé řidiče...

PS: Jsem gymplák a Ing. ekonomie, ale s tématem finanční gramotnosti jsem cestou státním školstvím fakt nepotkal...

Michal Mrozek | 30. 11. 2020 06:21 | reakce na Petr Vorlíček - 29. 11. 2020 14:38

Nechápu, jak můžete tohle říct. Copak vás pan Altman dostatečně neinformuje o významu odchodu k alternativám? Neinformuje o bitcoinu? Proč myslíte, že to dělá? Kvůli sobě? To asi nemá zapotřebí. Pokud by byl tak sobecký, jak se snažíte naznačovat, na tyhle stránky by ani nepáchl.

Richard Fuld | 1. 12. 2020 19:45 | reakce na Michal Mrozek - 30. 11. 2020 06:21

Tak úplně nezištné to asi nebude. Čím více lidí pan Altman přesvědčí o té jeho pravdě, tím větší šanci bude mít, že se mu ty jeho sny splní, nebo se k nim alespoň přiblíží. :-) No já jsem na to podobně, čím méně lidí pan Altman přesvědčí, a čím více jich přesvědčím já, tím pravděpodobněji zůstane zachován vyhovující status quo.

Michal Mrozek | 2. 12. 2020 06:25 | reakce na Richard Fuld - 1. 12. 2020 19:45

Mám za to, že pokud chce člověk zvětšit výrazně své osobní materiální bohatství, nebude se věnovat plkům na internetu, pod jakýmikoliv články na jakémkoliv serveru. Raději si někde mákne a má své jisté, než aby investoval drahocenný čas pro tak nejistou věc, že přesvědčí pár lidí, aby si nakoupili bitcoin. To je cesta nejistá a výsledek je neměřitelný. Myslím, že povětšinou tady tomu diskutování se věnujeme čistě proto, že nás tato témata zajímají. Prostě koníček.

Petr Vorlíček | 5. 12. 2020 11:16 | reakce na Michal Mrozek - 2. 12. 2020 06:25

ale prosímvás
Lidé co ani neví jak BTC funguje musíte brát s rezervou...
Jakou má ve světě asi kupní sílu česko s deseti miliony občanů, z čehož polovina čerpá intelektuální moudra z Blesku?
Vyspělý svět má čtyřnásobnou kupní sílu na osobu, a silnou tradici v investování do rizikových instrumentů, tam se tvoří poptávka...
To ale přesahuje obzory českých zaprděných etatistů...

Michal Mrozek | 30. 11. 2020 06:37 | reakce na Michal Mrozek - 30. 11. 2020 06:21

Sobeckost je podle mne totální nezájem, ignorace. Pokud ale vidím, že někdo informuje, uvádí na pravou míru, komunikuje, nejde o sobeckost. V ancapu jde o důraz na soukromé vlastnictví, což odpůrci mohou vždy svést na sobeckost, když mu jde o jedno jediné, mít co nejvíc a nevzdát se toho za žádnou cenu, chránit jej. Jenže tady vidíme, že existuje nějaký Urza, který o tom píše knihu. Proč ji asi píše? Aby na tom vydělal a zvětšil své bohatství? Taky to mohl být totální propadák a prodělal by kalhoty. Své vlastnictví, svůj volný čas, věnuje tomuto projektu, který nelze nazvat sobeckým. Zajímá se o ostatní, není mu lhostejný osud jiných lidí. Kdo chce vidět, ten to vidí, a kdo chce mlžit, bude mlžit stále dál.

Richard Fuld | 26. 11. 2020 14:36 | reakce na Jan Altman - 26. 11. 2020 13:49

"Já už jsem smířen i s tím, že dříve či později zavedou i nepodmíněný základní příjem. Jen jim "dopředu slibuji", že ty peníze navíc neutratím za kraviny ("nerozhýbám ekonomiku"), ale vyvedu ze systému. Do bezpečí. Z cinklé měny, kterou si stát tiskne, aby mohl rozdávat nepodmíněný příjem."

Vy jste ale komik. :-) Tím, že za nějaké peníze koupíte např. BTC, tak tímto žádné peníze ze systému nevyvedete. Ty tam samozřejmě zůstanou. Pokud budete chtít skutečně obdržené peníze "vyvést ze systému", pak s nimi musíte splatit svůj (nebo někoho jiného) dluh v některé z bank. :-) Pak teprve dojde k "vyvedení peněz ze systému", přesněji k jejich zániku. :-) Takto vypadá ten správný exit. Pokud nemáte dluhy, nemáte ani jak z tohoto systému vyvádět peníze. :-)

Jan Altman | 26. 11. 2020 15:03 | reakce na Richard Fuld - 26. 11. 2020 14:36

Fakt jo?
Takže když se např. Turci začnou hromadně zbavovat turecké liry a měnit ji za dolary, zlato a bitcoiny, tak je to vlastně pro liru neutrální zpráva, že?

Možná ve vašem světě ano. Ale v reálném světě ztráta důvěry v měnu a masové zbavování se této měny je definičním znakem hyperinflace.

Richard Fuld | 26. 11. 2020 18:33 | reakce na Jan Altman - 26. 11. 2020 15:03

Psal jsem o Vás, ne o tureckých hordách. :-) A ani ty tureckého hordy žádné liry ze systému nevyvedou. Budou tam pořád, jen jim zvýší rychlost oběhu.

A proč si myslíte, že základní nepodmíněný příjem vyvolá u signifikantního podílu lidí nedůvěru ve vlastní měnu? Tímto způsobem uvažují maximálně setiny promile zdejší populace, a to Vám možná příliš fandím.

Jan Altman | 27. 11. 2020 16:41 | reakce na Richard Fuld - 26. 11. 2020 18:33

Ano, možná 95% populace takto neuvažuje.
Ale uvažuje takto těch zbylých 5% - těch nejproduktivnějších, nejzkušenějších, nejvzdělanějších a nejbohatších.
Těch 95% ani moc nemá co vyvádět, žijí od výplaty k výplatě, od dávky k dávce, od penze k penzi. Jsou EKONOMICKY IRELEVANTNÍ. Čemu věří oni je v podstatě jedno. Když vám příjem stačí tak akorát na vaši režii, tak v této rovnici nehrajete moc velkou roli.
Takoví lidé nic nikam nevyváděli ani během výmarské hyperinface.
Úkorně šli každý den s trakařem pro výplatu a pak honem rychle k pekaři, aby za ten trakař státních papírků byla ještě aspoň čtvrtka chleba.
Ale ta hyperiflace (stejně jako nyní třeba inflace v Turecku) vznikla proto, že ta menšina, která nějaké prostředky má, je masově vyváděla ze země (a naopak z ciziny investice přestaly přicházet, kvůli ztrátě důvěry).

Ono až zexituje nějaké TOP 1 až 2%, tak se to již poklesem kupní síly měny projeví a další procenta to k exitu namotivuje. Že většina nemá jak a s čím exitovat, to je smutné, souhlasím. Ale prostě to je tak.

Luděk Zdražil | 28. 11. 2020 12:41 | reakce na Jan Altman - 27. 11. 2020 16:41

Naprosto souhlasím. Jen je treba davat pozor na to az se tech 95 % nasere. To uz se parkrat v dejinach stalo. Vim, da se predstirat ze jste chudy, ale jednak to neni moc komfortni pozice a jednak to prohlednou.

Jan Altman | 30. 11. 2020 12:06 | reakce na Luděk Zdražil - 28. 11. 2020 12:41

Ano.

Ale:

1) S tím stejně nic nenadělám, demokratický socialismus tak jako tak zákonitě zbankrotuje a zanechá za sebou překvapené ožebračené Nováky. Za 15-20 let nebude na penze bez ohledu na to, zda zastánci AnCapu šíří své názory, nebo ne.

2) Pokud k tomu dojde, tak je třeba vše zařídit tak, aby se na to člověk díval na FoxNews z plážového baru někde v závětří. A ještě před tím je potřeba zařídit, aby člověk neměl žádný evidovaný majetek. Žádný majetek vázaný na konkrétní zemi-místo. Protože před tím, než na běžné Nováky dopadne bankrot současného demokratického socialismu (státní bankrot a hyperinflace erární měny), se držitelé moci budou snažit tomu režimu prodloužit život za každou cenu - takže zdaní či vyvlastní vše, na co dosáhnou, veškerý majetek, o kterém budou vědět.

Jan Altman | 27. 11. 2020 16:50 | reakce na Jan Altman - 27. 11. 2020 16:41

Škoda, že si odmítáte připustit, že vaším bludům nevěří ani ta setina populace.
Každý soudný jedinec, když uvidí rychlý růst státního dluhu, zváží mít měnu či dluhopis takové země.
A když uvidí, že si vláda tiskne nové peníze na nepodmíněný základní příjem a na penze, začne se takové měny rychle zbavovat. Na to můžete vzít jed.
Můžete si stoupnout na bednu od jablek doprostřed Václaváku a se zapáleným výrazem proroka hlásat "moudra" o "tržním přerozdělování", "účetních penězích" a "státním dluhu, který v pohodě může růst donekonečna". Lidi leda tak vyděsíte a poběží do nejbližšího obchodu s investičním zlatem ještě rychleji, než původně měli v úmyslu.

Richard Fuld | 2. 12. 2020 11:42 | reakce na Jan Altman - 27. 11. 2020 16:50

"Každý soudný jedinec, když uvidí rychlý růst státního dluhu, zváží mít měnu či dluhopis takové země."

Ne. Každý soudný jedinec, než opustí prostředí, v němž prosperuje, se nejprve bude snažit velmi důkladně ověřit, zda opravdu existuje vážný důvod k opuštění takového prostředí a snad přitom narazí na moje názory, nebo podobné názory někoho jiného. Soudný člověk není někdo, kdo v panice utíká z vyhovujícího prostředí do neznámého chaotického prostředí, kvůli státním dluhům, které se ho v podstatě vůbec netýkají. Úvahy o opouštění současného prostředí připadají v úvahu snad až v okamžiku, kdy nějaký Kalousek za jediný cíl tohoto státu označí splacení státního dluhu a kvůli tomu začne zvedat daně a/nebo škrtat státní výdaje. Teprve pak může jít do tuhého. Samotný růst státního dluhu ale vůbec nic neznamená.

Jan Amos | 5. 12. 2020 21:09 | reakce na Richard Fuld - 2. 12. 2020 11:42

Ne. Úvahy o opuštění současného prostředí nejsou ani rezignací, ani zklamáním ani poraženectvím.
Mylně zařazujete druh Homo sapiens do rostlinné říše. Rostliny jsou jediné živé organizmy, které neovládáají aktivní pohyb a musí tedy vytvářet obranné reakce, které jim umožňují přežít v jim nepřátelském prostředí.

Živočichové, mezi které patří i člověk, mají možnost jako obranou reakci volit i změnu prostředí, což je často naopak velmi rozumný způsob řešení problémů. Naopak setrvávání v nevhodném prostředí bych osobně považoval za poraženeckou strategii a důsledek rezignace.

Richard Fuld | 7. 12. 2020 17:22 | reakce na Jan Amos - 5. 12. 2020 21:09

Ano, lidé jsou živočichové, kteří mají možnost volit jako obranu před nepříznivými podmínkami změnu prostředí, což je často účinný způsob jak řešit problémy nebo před nimi utéct. S tím nemám nejmenší problém. Nicméně meritem mého příspěvku bylo, že rozumný člověk, než podstoupí riziko přesunu do nového neznámého prostředí, poměří rizika a příležitosti toho nového prostředí s aktuálním poměrem rizika a příležitostí aktuálního prostředí, zvláště pak pokud z toho prostředí odchází bez možnosti se do něj jen tak vrátit, protože v reálu nejde o opuštění prostředí ale jeho změnu. O zánik původního prostředí a nastolení nového prostředí.

Jan Altman | 5. 12. 2020 18:32 | reakce na Richard Fuld - 2. 12. 2020 11:42

Soudných jedinců přibývá.

https://kryptomagazin.cz/byvaly-kritik-meni-nazor-a-doporucuje-btc-kazdemu-investorovi/

https://kryptomagazin.cz/proc-investori-sazeji-v-postkoronavirovem-svete-prave-na-bitcoin/

https://www.coindesk.com/jack-mas-ant-group-three-other-digital-banks-get-ok-to-operate-in-singapore

Poslední julda zhasne.

Richard Fuld | 7. 12. 2020 17:49 | reakce na Jan Altman - 5. 12. 2020 18:32

Inigo Fraser Jenkins pouze usoudil z pozice investora(!), že BTC se dostal do pozice dostatečně likvidní pseudokomodity, která by se mohla hodit do investičního portfolia, protože každý investor uvítá možnost diversifikovat své portfolio instrumenty, které vykazuji nízkou korelaci s ostatními instrumenty v jeho portfoliu, což BTC asi splňuje. Obdobně jako může investor k diverzifikaci použít např. futures na počasí, či jiná podkladová "aktiva", která nekorelují s instrumenty již v portfoliu obsaženými, byť obchodování s počasím nemusí danému investorovi dávat jakýkoliv ekonomický smysl. Obdobně je tomu u BTC. Protože vývoj ceny BTC je obdobně neuchopitelný jako vývoj např. počasí, pak bude splňovat i požadavek na nízkou korelaci s ostatními složkami portfolia.

Jinými slovy, nikdy jsem neupíral BTC, že jde o pseudokomoditu, se kterou mohou spekulanti spekulovat jako s jinými komoditami, což se nakonec děje. V tomto ohledu jsem pak byl ve Vašich očích soudným už dávno. :-)

Zapomeňte ale, že BTC bude někdy relevantně používán ve vyspělém světě jako peníze. Vždy půjde jen o pseudokomoditu, kterou si bude jen pár nadšenců převádět mezi sebou a drtivá většina ostatních s ní bude jen spekulovat.

To samé se dá napsat i k těm dalším odkazům. Investoři, spekulanti, pseudokomodita a u toho zůstane, nic zhasínat nebudu. :-)

Jan Altman | 7. 12. 2020 19:43 | reakce na Richard Fuld - 7. 12. 2020 17:49

Ještě že na vašem názoru vůbec nezáleží.
Záleží jen na tržních silách, na vůli jednotlivců.
A ta ukazuje toto:
- Bitcoin se stal 7. největší měnou světa a dále roste
- Počet peněženek s nenulovým zůstatkem rychle roste (= rychle roste počet uživatelů)
- Objem denně převedených prostředků RAPIDNĚ roste

A podle mě ten růst má a bude mít exponenciální charakter - vaše temné vrčení a dupání nožkou na to má myslím dost marginální vliv.

A ano - bitcoin jako takový se asi nestane běžným transakčním systémem pro běžné drobné platby.
A to proto, že na to má zbytečně silné (= nákladné) zabezpečení.
Bitcoin bude něco jako stouncový prut zlata. S ním také nikdo nechodí pro rohlíky.
Ale nad bitcoinem vznikají lehčeji zabezpečené (= rychlejší a levnější transakce) nadstavby, případně může vzniknout nějaká další měna navázaná na bitcoin ('"stablecoin"), která bude praktičtější na denní používání - moch bych nedal za to, že to bude třeba nějaká 4. verze facebookovské Libry:
1=stablecin 1:1 k USD
2=coin podložený košem měn
3=coin podložený i dluhopisy a akciemi = první krok k porážce fiatové inflace
4= do koše přibude bitcoin (ten bude zároveň přibývat do rezerv firem, do fondů, do bank a časem i do těch centrálních)

To, jak se bitcoin dostává nepřímými cestami k běžnému placení, je vidět na příkladu Revolutu a PayPalu.
Na svém účtě máte bitcoiny, v ruce standardní Visa či ECMC kartu a placená částka (cenovka zatím ve fiatu) se vám v reálném čase dle aktuálního kurzu převede na bitcoin a strhne z bitcoinového účtu.

Je to ÚPLNĚ STEJNÉ, jako když mám eurový účet a k němu platební kartu a zaplatím s ní v českém obchodě.

Takže ne, nezůstane u toho vašeho wet dreamu a budete zhasínat jako poslední.
Za 4 roky budete koukat, tak jako koukáte dnes, kam se bitcoin dostal za poslední 4 roky.

Docela by mě zajímalo, jak si ty svoje bludy vnitřně racionalizujete. Představuju si to nějak takto: "Před 11 lety nějakej šikmookej magor vymyslel nějakou pseudoměnu, něco jako kredity do her. Nemá to žádnou hodnotu ani perspektivu. Nic za tím není, je to digitální nic. Nikdo to k ničemu nepotřebuje. Ale miliony lidí postihla nějaká nevysvětlitelná nemoc a toto neužitečné nic začali používat, jsou za to nic ochotni zaplatit přes 400 tisíc za kus. Sice nechápu, proč se ty miliony lidí zaměřili zrovna na toto nic a neobchodují třeba s molekulami vzduchu, nebo krychlovými milimetry vakua, nebo tisíci jinými alternativami. Bitcoin neřeší žádné potřeby žádných lidí a ti blázni ho přesto používají. Asi ti všichni lidé propadli nějakému woodoo."

Takhle nějak si Jakeš racionalizoval, proč ho lidi poslali i s jeho komunismem někam: "Určitě propadli západní propagandě a začali se CHOVAT PROTI VLASTNÍM ZÁJMŮM a svrhli proto nejpokrokovější zřízení dějin."

Petr Vorlíček | 5. 12. 2020 11:19 | reakce na Richard Fuld - 2. 12. 2020 11:42

Státní dluh, který se vůbec netýká obyvatel státu...
To je zase perla..:-)))

Richard Fuld | 7. 12. 2020 17:26 | reakce na Petr Vorlíček - 5. 12. 2020 11:19

Kolik státních dluhů jste Vy nebo někdo jiný, koho znáte už v průběhu svého života splatil? Kdo poslal peníze státu, když mu poslal Kalousek složenku? Kromě Miloše nikdo. Možná se ještě objevili nějací jednotliví exoti.

Jan Amos | 5. 12. 2020 12:34 | reakce na Petr Vorlíček - 5. 12. 2020 11:19

V případě člověka, který minimalizuje vliv státu na sebe a závislost na tomto státu, bych tomu snad i s omezenou mírou věřil. To ale není jedinec dle ideálu pana Fulda.

Richard Fuld | 7. 12. 2020 17:33 | reakce na Jan Amos - 5. 12. 2020 12:34

Ideál nehledám v jednotlivcích. Ideál hledám v pravidlech platných pro kolektiv, který ti jednotlivci tvoří a která nevyžadují ideální jednotlivce. V daném případě není třeba nic hledat, protože bezrizikovost státních dluhopisů (pro jejich emitenty, držitele i pro občany státu) je jednoduše systematicky daná. Nechci zde znovu vypisovat všechny důvody, proč tomu tak je a podmínky za kterých tomu tak je. Pouze na výslovné vyžádání. :-)

Honza _ | 7. 12. 2020 21:18 | reakce na Richard Fuld - 7. 12. 2020 17:33

Bezrizikovost?
https://www.kurzy.cz/zpravy/289295-recko-odpis-dluhu-by-se-mel-udajne-tykat-vsech-dluhopisu-se-splatnosti-do-roku-2035/

Richard Fuld | 8. 12. 2020 12:29 | reakce na Honza _ - 7. 12. 2020 21:18

Tak pro Vás tedy ještě jednou napíši, že podmínkami pro bezrizikovost státních dluhopisů jsou také vlastní měna a plně autonomní centrální banka. Řecko (a další státy eurozóny) nesplňuje ani jednu.

Jan Altman | 8. 12. 2020 13:53 | reakce na Richard Fuld - 8. 12. 2020 12:29

Ano, u dluhopisu nejde o riziko ztráty, ale o jistotu ztráty.

1) Výnos NULA při oficiální inflaci 3 a reálné 8 procent. A tento poměr se může dále zhoršovat (úroky 2 procenta v záporu, inflace 15).

2) Riziko defaultu není nulové ani když si stát půjčuje ve vlastní měně. Řekněme, že ten default více záleží na vůli politiků (dost nedůvěryhodných a pochybných existencí), ale to rozhodně není zárukou, že se to nestane. Vláda si sice v takovém případě na splátku vždy může půjčit a centrální banka ten dluhopis vždy může koupit (monetizace dluhu = tisk peněz), ale může nastat X různých situací, kdy se politik rozhodne to raději nedělat - například již tak vysoká inflace, nebo již tak vysoká nedůvěra zahraničních trhů, nebezpečně klesající měna, jakékoli politické, osobní, korupční, zahraničněpolitické důvody, ... Zkrátka bych na to tedy nevsázel. Každopádně prezentovat státní dluhopis jako bezpečné aktivum je čistě ideologický postoj.

Richard Fuld | 8. 12. 2020 17:05 | reakce na Jan Altman - 8. 12. 2020 13:53

1) Nikdo Vás přece nenutí státní dluhopisy kupovat. :-) Já taky nepovažuji státní dluhopis za investici a už vůbec ne za výnosnou investici. Státní dluhopis je především aktivum, jehož držení "dává smysl" bankám, protože pro ně vyšší inflace, než je nominální výnos dluhopisu neznamená vyšší znehodnocení majetku, než v případě, kdyby si ten státní dluhopis nekoupily. Naopak, držení státních dluhopisů bankám může kompenzovat znehodnocení jejich vlastního kapitálu inflací, protože jim stačí pokud úrok placený držitelům bankovních vkladů bude nižší, než nominální výnos státního dluhopisu a už jim to sype. Málo ale přece. A i to se počítá. Současně držení státních dluhopisů je pro banku důležité i z důvodu její schopnosti vyplácet na požádání vklady svým klientů v hotovosti, protože právě ty státní dluhopisy centrální banka požaduje jako kolaterál proti půjčkám hotovosti, kterou pak nohou banky vyplácet svým vkladatelům. Vy na to koukáte pořád jen očima investora Altmana. Svět je ale mnohem košatější.

2) Ano. "Politické" riziko představuje riziko vysoké inflace, v krajních případech hyperinflace. Nicméně toto riziko nelze ztotožňovat s kreditním rizikem a s rizikem defaultu státu. Přece podle Vás platí, že stát "monetizuje" státní dluh, takže jakmile je "zmonetizován" tak je tímto splacen. A pokud to vyvolá hyperinflaci, pak to dopadne na všechny, kromě státu, který žádný peněžní majetek, který by hyperinflace mohla znehodnotit zpravidla nemá a své dluhy již před tím splatil tou "monetizací".

Na tomto místě musím zase zopakovat, že samotné splacení státních dluhů bankám (které drží jejich podstatnou část) jakýmikoliv penězi (existujícími, popř, nově kýmkoliv vytvořenými) nevyvolá žádnou inflaci, protože peníze, které banky přijmou jako splátku dluhu, který vlastní tímto zanikají, a to bez ohledu na to, zda takové splacení dluhu nazvete jeho "monetizací".


A k té monetizaci. Co si pod tím vlastně představujete? Pro mě je monetizací zlata to, že je banka přemění na komoditní peníze, které se tak dostanou do oběhu. Monetizace dluhu pak znamená, že držitel dlužního úpisu jej prodá někomu, kdo má schopnost emitovat peníze, takže dojde k přeměně dluhopisu na peníze, které se dostanou nově do oběhu. Takto lze dnes monetizovat v podstatě cokoliv, co prodáte bance, např. svou práci, tím že se necháte zaměstnat v bance, svou práci přeměníte na nově v oběhu obíhající peníze.

Pokud banka nakoupí státní dluhopis od státu, který jej právě emitoval, pak dochází k monetizaci toho dluhopisu (k jeho přeměně na nové peníze), ale tohle jste asi tou monetizací nemyslel. :-) To je totiž toliko zcela běžná emise peněz a nikoliv to, čemu se říká monetizace státního dluhu. Kolem té monetizace budou tedy asi zase pěkné zmatky. :-) A nejspíš to bude zase tak, že ten pojem dává smysl pouze v prostředí komoditních peněz a v prostředí účetních peněz to žádný valný smysl mít nebude.

Bezrizikovost státních dluhopisů je jejich ekomomicko - technická vlastnost, nikoliv ideologická. Tak jako BTC má tu vlastnost, že jich nebude více než oněch 21 mil., tak z konstrukce současného finančního systému plyne, že státní dluhopis je bezrizikový. Tato konvence má "konstrukční" nikoliv ideologické důvody. V obou případech, jde o samotné základy obou entit. BTC předpokládá neexistenci státu, současný finanční systém z existence státu vychází. Potřeba bezrizikového aktiva je zde z důvodu stanovení základní bezrizikové úrokové míry, od níž se pak odvíjí úrokové míry za něž banky půjčují subjektům, u nichž kreditní riziko existuje. A ano je to z důvodu, že v prostředí účetních peněz neexistuje tržní úroková míra, která by odrážela poměry mezi nabídkou úvěrů (úsporami) a poptávkou po úvěrech. Centrální banky k ovlivňování dlouhodobých úrokových sazeb mohou používat intervence na trhu se státními dluhopisy (QE) s cílem ovlivnit svojí monetární politikou poměry na trhu tak, aby se růst cen blížil inflačnímu cíli. Povinnost centrálních bank zabránit deflaci v krizových dobách, kdy se investoři mohou zbavovat i státních dluhopisů, tak v případě prudkého pádu cen státních dluhopisů vstupuje na stranu poptávky po státních dluhopisech a tím udržuje v krizi nízké bezrizikové úrokové sazby. Vedlejším efektem této nutnosti reakce centrálních bank na výprodeje státních dluhopisů je tak i faktická bezrizikovost státních dluhopisů, kterou jim dodává právě uvedená role centrálních bank. Vše tak do sebe pěkně zapadá. Samozřejmě otázka zasahování státu, či jeho institucí do trhu je do značné míry ideologickou. Samotná bezrizikovost státních dluhopisů na pouhé ideologii nestojí, protože je to do jisté míry vedlejší efekt nastavení fungování současného finančního systému. Bezrizikovost státních dluhopisů je spíše jeden z prvků designu současného peněžního systému.

Jan Amos | 8. 12. 2020 15:53 | reakce na Jan Altman - 8. 12. 2020 13:53

http://securityprinting.org/dluhopisy/01/obrana/1000o_08-pujcka-obrany-statu.htm

Podle pana Fulda jste si mohl z tohoto státního dluhopisu vybírat úroky az do roku 1987.

50ti letý státní dluhopis státu s vlastní měnou a patřící ve své době mezi TOP20 nejsilnějších světových ekonomik.

Richard Fuld | 9. 12. 2020 10:47 | reakce na Jan Amos - 8. 12. 2020 15:53

Přece výše píšu, že podmínkou bezrizikovosti státních dluhopisů jsou mimo jiné vlastní měna a autonomní centrální banka. V době okupace jsme neměli ani státní autonomii, z čehož plyne, že o autonomní centrální bance jsme si mohli jen nechat zdát. V následujícím období socialistické totality nebylo respektováno v podstatě vůbec nic, natožpak nějaké závazky státu vůči jeho občanům.

Uvedený dluhopis byl navíc vydán v době, kdy ještě nebyl zaveden peněžní systém v podobě účetních peněz, takže o bezrizikovostí státních dluhopisů nebylo možné v době jejich emise vůbec hovořit. Bezrizikovost státních dluhopisů je nedílnou součástí současného peněžního systému, nikoliv toho minulého. Takže Váš příklad je sice hezkým exkurzem do historie ale na mnou uvedené je zcela nepřiléhavý.

Honza _ | 9. 12. 2020 10:56 | reakce na Richard Fuld - 9. 12. 2020 10:47

Bezrizikovost státního dluhopisu platí, dokud nepřijde nějaké riziko státní změny.
Takže zrovna Česko je oblast naprosto bezriziková. Teda až na výjimky 1918, 1939, 1945, 1948, 1968, 1989, 1993, 2004...

To je jak ten vtip s fyzikem a farmářem - mám pro vás řešení, ale platí jen pro kulovitá vejce ve vakuu...

Jan Amos | 9. 12. 2020 21:24 | reakce na Honza _ - 9. 12. 2020 10:56

1953

Richard Fuld | 10. 12. 2020 10:45 | reakce na Jan Amos - 9. 12. 2020 21:24

Ano, tento zcela zásadní rok tam Honzovi chybí. :-)

Alexander Novotka | 9. 12. 2020 16:33 | reakce na Honza _ - 9. 12. 2020 10:56

Věta „Držení (bezrizikových) státních dluhopisů je rizikové pro investory vždy.“ mi spíše připadá, jako kdyby ta vejce ve vakuu nebyla kulovitá, ale rovnou krystaly v kubické soustavě.

Richard Fuld | 9. 12. 2020 19:07 | reakce na Alexander Novotka - 9. 12. 2020 16:33

Ano. Vypadá to divně. Ale jedná se o to, že pokud někdo poukazuje na riziko např. změny režimu, okupace, války, nebo konfiskace státem, revoluce, tak to je zde přítomno vždy. Ve standardní situaci ale státní dluhopisy rizikové nejsou, pokud se týče rizika jejich nesplacení. Samozřejmě ani když bude běžný investor považovat státní dluhopisy za bezrizikové v tom smyslu, že nehrozí riziko jejich nesplacení, pak ani při splnění této podmínky nebude držení státních dluhopisů běžným investorem prosto rizika, že ta investice bude nakonec ztrátová v důsledku tempa inflace, které překročí tempo úročení toho dluhopisu. V případě hyperinflace pak jde o riziko zásadní. Z tohoto hlediska jsou na tom mnohem lépe banky, kterým se inflace dopadá obdobnou měrou zároveň na pasiva i aktiva.

Pokud píšu o bezrizikovosti státního dluhopisu mám tím na mysli riziko jeho nesplacení, které je za běžných podmínek v podstatě nulové. To ale neznamená, že držení státního dluhopisu není pro jeho držitele riskantní z hlediska výše uvedených nestandardních rizik. Zvláště pak u investora, který má v úmyslu držet státní dluhopisy celá desetiletí.

Snad to pochopíte. :-)

Richard Fuld | 9. 12. 2020 15:59 | reakce na Honza _ - 9. 12. 2020 10:56

Ale to je přece v naprostém pořádku. Držení státních dluhopisů je rizikové pro investory vždy. Je tam riziko změny státního režimu, válek... ale také toho, že se k moci dostane nějaký rozpočtově "odpovědný" politik, který bezrizikovost státních dluhopisů respektovat nebude a vyhlásí "restrukturalizaci" státního dluhu, která bude znamenat "zrušení" státních dluhopisů ve vlastnictví penzijních fondů jejich znárodněním, když by tentýž stát mohl stejný objem dluhopisů koupit na trhu prostřednictvím své centrální banky a tím budoucí důchodce nepřipravit o jejich úspory.

Vzhledem k uvedeným rizikům Vám ani nikomu jinému samozřejmě nedoporučuji "investovat" do státních dluhopisů. Na druhé straně zde jsou subjekty, které se bez státních dluhopisů jednoduše neobejdou. Ano, už jsem to tu psal. Jsou to banky. které je potřebují k tomu, aby mohli od centrální banky získat hotovost a které na držení státních dluhopisů mohou v podstatě bezrizikově profitovat. I pro banky platí výše uvedená rizika.

Pokud ale budeme presumovat standardní "mírový demokratický" stav, kde budou systémovou bezrizikovost státních dluhopisů respektovat hlavně ti, pro něž je tato vlastnost klíčová (stát, centrální banka a banky), pak je tento koncept neprůstřelný. Pokud bezrizikovost státních dluhopisů budou popírat ti, pro něž byla ustavena, pak tento koncept funkční samozřejmě nebude.

Typicky mohou "selhat" banky, které se mohou v krizi ze strachu ze státního bankrotu pokusit o masívní prodej státních dluhopisů dané "ohrožené" země. Přitom právě a výhradně tyto výprodeje státních dluhopisů ten bankrot mohou přivodit. Tedy pokud nezasáhne centrální banka, která ty státní dluhopisy nezačne na trhu skupovat. Pokud však v takové situaci selže i centrální banka, jako se to stalo v případě řeckých stáních dluhopisů, vznikne zde zcela umělá a zbytečná dluhová "krize".

Státu v jeho nesmyslech v podobě konfiskací majetku občanům může (nemusí) zase zabránit Ústavní soud, který by měl takový případný exces politiků napravit.

Jinými slovy, když něco "slepíte" a nepoužijete k tomu lepidlo, pak to samozřejmě držet nebude a nezačnete kvůli tomu přece zpochybňovat skutečnost, že lepidlo je schopné věci slepit. :-)

Jan Altman | 9. 12. 2020 10:05 | reakce na Jan Amos - 8. 12. 2020 15:53

To je jen propaganda a vy tomu nerozumíte :-)

Richard Fuld | 9. 12. 2020 10:49 | reakce na Jan Altman - 9. 12. 2020 10:05

Žádná propaganda. Pan Amos se pouze pokusil uvést praktický příklad, který měl zpochybnit mnou napsané. Bohužel si asi nevšiml, že dané tvrzení platí jen v určitém prostředí, nikoliv absolutně, bez ohledu na vlastnosti daného prostředí.

Jan Altman | 10. 12. 2020 10:16 | reakce na Richard Fuld - 9. 12. 2020 10:49

Ano, platí jen v určitém NEREÁLNÉM prostředí. Hlavně že máte plná ústa kritiky anarchokapitalistických "snů".

Richard Fuld | 10. 12. 2020 10:44 | reakce na Jan Altman - 10. 12. 2020 10:16

To prostředí je ale už nějaká ta desetiletí v mnoha státech realitou. :-) To, že to nejste schopen vidět, je jen Váš problém. Války, revoluce a jiné katastrofy dopadají negativně do životů lidí zcela bez ohledu na to jaký peněžní systém právě panuje. K čemu bylo období celosvětového zlatého standardu lide v Rusku po té bolševické revoluci? No úplně k ničemu. Ničemu to nezabránilo. Zlatý standard spíše příchod bolševiků uspíšil, než aby mu zabránil.

Jan Amos | 9. 12. 2020 21:27 | reakce na Richard Fuld - 9. 12. 2020 10:49

Jsem velmi vděčen svému dědečkovi, který byl stejný ignorant jako já a místo sbírky státních dluhopisů vytvořil sbírku prvních anglických známek a známek německých kolonií.

Richard Fuld | 10. 12. 2020 10:37 | reakce na Jan Amos - 9. 12. 2020 21:27

Ano, zde je samozřejmě Vaše vděčnost zcela na místě a tento Váš názor nijak nezpochybňuje ten můj. Naopak jsou komplementární. :-)

Jan Altman | 10. 12. 2020 10:18 | reakce na Jan Amos - 9. 12. 2020 21:27

Přesně tak. Když naše prababičky dávaly stranou rakouskouherské 10, 20 a 100 korunové mince a nadšeným fuldistům vracely v papírových, věděly co dělají a na jejich slova došlo.

Richard Fuld | 10. 12. 2020 10:38 | reakce na Jan Altman - 10. 12. 2020 10:18

To je v naprostém pořádku. Proti něčemu takovému nelze nic namítat. Chovali se zcela racionálně vzhledem k prostředí, v němž se nacházely.

Jan Altman | 11. 12. 2020 12:59 | reakce na Richard Fuld - 10. 12. 2020 10:38

To prostředí jistě mělo tehdy své obhájce, armádu užitečných idiotů a pochlebovačů establishmentu a statu quo.
Stejně jako dnes.

Richard Fuld | 11. 12. 2020 14:44 | reakce na Jan Altman - 11. 12. 2020 12:59

To jste tomu dal. :- Vlastní prababičku máte za idiota a pochlebovače rakousko-uherského a prvorepublikového establishmentu. :-) Přestáváte se v těch svých politicko - ideologických slintech orientovat. :-)

Jan Altman | 12. 12. 2020 20:41 | reakce na Richard Fuld - 11. 12. 2020 14:44

Čistokrevný Ransdorf, už je to jasné.

Richard Fuld | 14. 12. 2020 16:02 | reakce na Jan Altman - 12. 12. 2020 20:41

Co má Vaše nadávání Vaší prababičce společného s Ransdorfem a se mnou? :-)

Richard Fuld | 25. 11. 2020 16:04 | reakce na Jan Altman - 24. 11. 2020 16:36

"Vyrovnaný rozpočet nemůže být smysluplným samostatným cílem hospodářské politiky."

Vida. Občas se najdou byť jen dílčí shody v názorech i tam, kde by je člověk opravdu nečekal. :-)

Jan Altman | 26. 11. 2020 13:50 | reakce na Richard Fuld - 25. 11. 2020 16:04

Ano. Bylo by zvláštní, kdyby ne.

Richard Fuld | 26. 11. 2020 14:37 | reakce na Jan Altman - 26. 11. 2020 13:50

Ano, vidím, že ta shoda v této parciální věci opravdu existuje. :-)

Jan Altman | 26. 11. 2020 15:09 | reakce na Richard Fuld - 26. 11. 2020 14:37

Jasně. A já bych byl dokonce v tomto i radikálnější, než vy.
Zrušit daně úplně a veškeré prostředky státu dodávat tiskem-dluhem.
Já jsem na to připraven, jen by na má slova došlo o něco dříve (ale podle mě na to dojde tak jako tak, už kvůli demografii).
Rozhodně se nebudu bránit státnímu monetárnímu přerozdělování od držitelů měny a dluhopisů k držitelům reálných aktiv (podíly ve firmách, nemovitosti) a alternativních peněz (Au, Ag, btc, ...).
Jen bohužel i mezi lidmi, na kterých mi docela záleží, je stále dost naivků, kteří věří, že stát se bude chovat cca zodpovědně a úspory jim nezničí. Těch mi je líto.

Richard Fuld | 26. 11. 2020 18:35 | reakce na Jan Altman - 26. 11. 2020 15:09

To je právě ten Váš problém, že jste v mnoha věcech příliš radikální. :-)

Jan Altman | 27. 11. 2020 16:51 | reakce na Richard Fuld - 26. 11. 2020 18:35

To je obvyklý test validity teorií, ne? Zda platí i dohnané do extrému.

Petr Vorlíček | 29. 11. 2020 14:47 | reakce na Jan Altman - 27. 11. 2020 16:51

Asi nejste matematik. Test v okrajových podmínkách platnosti neznamená v extrému. (Ale u vás možná ano, protože celý váš sen o ancapu je extrémem..)

Jan Altman | 9. 12. 2020 10:05 | reakce na Petr Vorlíček - 29. 11. 2020 14:47

Akorát že zde je řeč o společenských vědách, ne o exaktních.

Michal Mrozek | 25. 11. 2020 13:52 | reakce na Jan Altman - 24. 11. 2020 16:36

Díky za odkaz. Přečetl jsem si to a v zásadě souhlasím.

Akorát je třeba podotknout, že vyrovnaný rozpočet je pomůcka. Pomůcka právě k tomu, aby se politici zamyslili, že ono je docela dobrý nápad pracovat s penězi, které získají na daních, než vymýšlet různé metody, jak to přečůrat. Tak to také beru. A otázkou pak je, když naše aktuální vláda provede krok ke snížení daní, jak dlouho nechá ty dluhy růst? Kdy kdo přijde s tím, že donekonečna to táhnout do mínusu nejde? Že je třeba zvýšit daně, ať to není takový propad? Správným krokem správné vlády je hospodařit šetrně a k tomu nějaká kontrola rozpočtu prostě patří...Raději bych viděl, že se začíná šetřit a pak následně ruku v ruce s šetřením se snižují daně. Toho se asi za svého života nedočkám...

Jan Altman | 26. 11. 2020 14:01 | reakce na Michal Mrozek - 25. 11. 2020 13:52

Ano, jsem zvědav, kdy na vládu dolehne např. ztráta důvěru na trzích a růst výnosů dluhopisů.
Dříve či později to přijde. A nemá cenu si říkat, že dluhový problém by bez současného rozhazování nepřišel. Přišel by už kvůli demografii.

Ale na druhou stranu si nemyslím, že zvedat daně bude tak snadné.
Když za 2 roky vláda přijde s tím, že se ruší to současné snížení, tedy přijde s tím, že každému klesne o 3 tisíce čistá mzda (!), na kterou si již lidi zvykli, nastavili si na to útraty, výše splátek hypo, leasingu auta a spotřebitelských úvěrů... no to chci vidět, co se stane (davy v ulicích, pád vlády, ...).

A i kdyby to prosadili - pokud v průměru každý druhý občan (=zaměstnanec) utratí každý měsíc o 3K méně, přijde ekonomický propad.

A nikde jinde, než od zaměstnanců, to vzít nemohou. Podnikatelů je relativně méně, plus mají daleko širší možnosti obrany proti daním - také proto se jim zavedl napřed výdajový paušál a pak paušální daň. Ne proto, že by vláda milovala živnostníky. Ale že ví, že takto (relativně nízké a administrativně jednoduché) nastavené daně zajistí vyšší výběr a snaha o ještě větší výběr narazí na Lafferovu křivku.

Můžeme se podívat, kolik vláda může vybrat jinak - např. růst spotřební daně z cigaret, alkoholu a PHM. Nyní zvedají cenu cigaret o 8Kč na krabičku. Kolik tím získají? Jednotky miliard? Ale chybí jím stovky! A ten výnos je navíc sporný, protože zvýšení daně bude stimulovat pašování a hledání alternativ (nakonec i tráva od dealera vyjde levněji, než tabák od státu).

Jediný dostatečně velký zdroj financí zkrátka je tiskárna-dluh. Také na něj lidé nebudou reagovat bezprostředně odmítavě, jako na zvyšování daní. Že to časem skončí špatně, to ví každý kromě p.Fulda. Ale nemusí to být za rok, ani za 5. A dál žádná vláda neuvažuje, nemá důvod.

Richard Fuld | 26. 11. 2020 14:48 | reakce na Jan Altman - 26. 11. 2020 14:01

"Ano, jsem zvědav, kdy na vládu dolehne např. ztráta důvěru na trzích a růst výnosů dluhopisů.
Dříve či později to přijde."

No, pokud to přijde, ČNB od všech, co si nebudou přát držet státní dluhopisy, tyto odkoupí.

"Jediný dostatečně velký zdroj financí zkrátka je tiskárna-dluh. Také na něj lidé nebudou reagovat bezprostředně odmítavě, jako na zvyšování daní. Že to časem skončí špatně, to ví každý kromě p.Fulda."

Neexistuje relevantní důvod, aby to nutně skončilo špatně, jenom proto, že ten státní dluh stále poroste. Zde je relevantní tempo růstu a ekonomický kontext v jakém k němu dochází.

Nikdo mi doposud neodpověděl na tyto otázky:

1. Proč je státní dluh problém, když je vždy možné, aby ho skoupila centrální banka?
2. Kde je hranice státního zadlužení, jejíž překročení způsobí nějaký problém?
3. Pokud umíte určit takovou hranici, tak proč její překročení bude problémem a jaké následky bude mít tento problém a proč nebude moci tento problém vyřešit zase ta centrální banka?

Jan Altman | 26. 11. 2020 15:23 | reakce na Richard Fuld - 26. 11. 2020 14:48

"No, pokud to přijde, ČNB od všech, co si nebudou přát držet státní dluhopisy, tyto odkoupí."

O tom naprosto nepochybuji.
A stát si pak půjčí 5x tolik (a další rok zase 5x tolik) a ČNB to zase a zase vykoupí za nové peníze.

"Zde je relevantní tempo růstu a ekonomický kontext v jakém k němu dochází."

Bezpochyby. Kdyby produktivita rostla o 10% pa a dluh o 5% pa, bylo by vše OK.
Jenže podle mě realita bude přesně opačná, stagflační.

Co se týče těch vašich otázek:
1) No a výsledek vidíme ve Venezuele a Zimbabwe. Nebo myslíte, že když si stb.Bureš letos půjčí 400, příští rok 550 a rok na to 950mld (a ČNB to bude vykupovat), že to žádný efekt mít nebude? Že státní dluh od nějaké výše zpomaluje růst, to říkají s prominutím i větší ekonomické kapacity, než vy.
2) Exaktní hranice není. Japonsku zatím prochází 240% zadlužení, jiní bankrotují při polovičním. Je to samozřejmě jednak o tom, kdo ten dluh drží, ale také třeba o tom, jaké ta země má image mezi investory (a zde je prostě ČR někde MEZI Japonskem a Venezuelou či Řeckem, jen nevíme přesně kde).
3) Ano, pokud je dluh denominován ve vlastní měně, bankrot může nastat jen když vláda, resp. CB usoudí, že to je menším zlem, než jiné alternativy (život s 300% dluhem). Např. pro Řecko by asi bankrot býval rozumnějším řešením (krátká bolest, pak růst), než ta 10 let trvající agónie (jejíž konec se stále neblíží, spíš časem přijde druhé kolo dluhové krize).

Každopádně monetizace dluhu má celou řadu negativních efektů. Podvazuje růst, likviduje úspory, pokřivuje strukturu ekonomiky, atd... Ne nadarmo se donedávna tvrdilo (i mezi etatisty, socialisty, ...), že něco takového je nepřípustné. Nyní to najednou přípustné je, ovšem z donucení okolnostmi (bez intervencí CB, bez QE a ZIRP by se ten "úžasný, stabilní a odolný systém" zhroutil již v 2008). To je, co?

Ono by se vidělo, jestli by u takové měny lidi zůstávali, pokud by měli snadnou a legální možnost volby.
Podle mě ne. A to, že ten fiat je ve svém postavení udržován silou (zákony, vyhláškami, ...) svědčí o tom, že si toho stát je vědom (ostatně když tady mnozí vykřikují, že stát zakáže bitcoin, protože ho bude ohrožovat, tak je to jen důkaz toho, že ten, kdo toto hlásá, sám vidí, jaký je fiat křehký shit vyžadující neustále bandu goril s pistolema, aby si udržel své postavení).

Richard Fuld | 26. 11. 2020 19:31 | reakce na Jan Altman - 26. 11. 2020 15:23

"O tom naprosto nepochybuji. A stát si pak půjčí 5x tolik (a další rok zase 5x tolik) a ČNB to zase a zase vykoupí za nové peníze."

To je zase ten Váš radikalismus. Cokoliv vyženete do extrému, přestane fungovat, nebo začne fungovat dokonce opačně. :-)

"Bezpochyby. Kdyby produktivita rostla o 10% pa a dluh o 5% pa, bylo by vše OK. Jenže podle mě realita bude přesně opačná, stagflační."

Růst dluhu o 10% automaticky neznamená růst peněžní zásoby o 10% a neznamená ani růst cen spotřebního koše o 10%, ale třeba jen o 3% a pak nominální růst 5% představuje 2% růst reálný. :-) Tohle byste akceptoval?

1) Ano, Venezuelu a Zimbabwe berte prosím jako výjimky potvrzující pravidlo. Mě zajímal spíše váš pohled na ČR. Když se stát v rámci koronakrize zadluží o dalších 0,5 bilionu za rok trvání krize, nic strašného se nestane. Problémy by nastaly, kdyby se v krizi "náležitě" nezadlužil. A opakuji ve skutečnosti není důležité o kolik se stát zadluží ale kolik peněz a jak utratí. Samotné dluhy nejsou problém, protože v nejhorším je koupí centrální banka ale nikdo už nedokáže stáhnout z oběhu ty peníze, které tam vpluly v krizi.

2) Myslel jsem si to, že nebudete mít exaktní odpověď. Pověst země? Investoři, kteří se budou chtít zbavit státních dluhopisů budou mít vždy komu prodat (centrální bance). :-) Problém mohou mít země bez autonomní centrální banky (eurozóna). V tomto ohledu byste měl být zarytým zastáncem vstupu ČR do eurozóny.

3) Když není možné určit jaké zadlužení už je neúnosné, pak nelze vyloučit variantu, že neúnosné zadlužení státu nenastává nikdy. Dnes je "standard" 50 letého zadlužení třeba 80% jednoročního HDP, za dalších 50 let to může být 300% jednoročního HDP, za dalších 50 let to může být 800% jednoročního HDP za dalších 1000 let to může být 100 000% jednoročního HDP. Pokud i v takovém případě bude ekonomika stabilně šlapat s inflací okolo 2% je úplně jedno, kolik činí státní dluh. Není to jednoduše důležité. Jediné co je důležité je fungující produkce a spotřeba. Kvůli tomu ekonomika existuje a nějaké společné (státní) dluhy, které drží centrální banka a stát je tak dluží subjektu, který vlastní, nemusí nikoho soudného vůbec zajímat. :-) Chce to jenom dostatek představivosti.

Mimochodem pro Řecko by bankrot možná byl lepším řešením, ale nejlepším řešením by bylo kdyby Trojka Řecko do bankrotu netlačila a ekonomicky ho neterorizovala. Řecký státní dluh měl zůstat vnitřní záležitostí Řecka a mohli jsme si tu absurdní dluhovou "krizi" ušetřit. Pořád se nemohu zbavit dojmu, že kdy Američanům vybuchly do ksichtu jejich hypotéky a vývoz jejich hypotéčního harampádí do Evropy nestihly dovršit, tak si museli vymyslet dluhovou "krizi" v Řecku, aby v tom nakonec USA nelítaly sami. :-) Ale uznávám, že to zní jako konspirační teorie. :-)

Monetizace státních dluhů? No ta by právě nenastala. :-) Při odkupování státních dluhopisů od banky by se do oběhu v ekonomice nedostala ani jediná koruna. Vše by končilo jako nadbytečná likvidita zpátky na rezervních účtech centrální banky. Já vím, že se Vám to nezdá, ale tímto jsem si fakt jistý. :-)

Ty nákupy státních dluhopisů centrální bankou by tak ani nemohly podvazovat ekonomiku. Jakým mechanismem by se tak mělo dít? Úspory likviduje růst cen spotřebního koše a ten při rozumném tempu státního utrácení (a s tím souvisejícího zadlužovaní) vůbec nemusí nastat. Jak by to křivilo strukturu ekonomiky a proč by to bylo špatně? Ano všiml jsem si, že socialisti i komunisti se najednou stávají rozpočtově "odpovědnými". Je to až směšné. :-) Že se tím oháněl Kalousek a Nečas to mi přišlo přirozené z nějakého mě neznámého důvodu přirozené ale, že se tímto směrem vydá levice? :-)

Ano bez využívání možností států, které jim poskytuje pružný peněžní systém by se nám to dávno zhroutilo. Souhlas. Proto je tak důležité, že si v dnešní opravdu vážné krizi všichni vyzkouší státní deficity v částkách, o kterých se jim nikdy ani nesnilo. A až sedne prach, tak zjistí úžasnou věc, že se vlastně nic strašného nestalo, že jenom zachránili ekonomiky před kolapsem a mohou pokračovat dál! Zázrak! A kdyby se některým blázínkům následně zachtělo ty nově narostlé státní dluhy začít splácet, tak se jim z toho zaručeně zatočí hlava, až si uvědomí, co by tím mohli způsobit. Prostě tahle koronakrize lidem a tentokrát i těm nahoře, konečně otevře v otázce NEzávažnosti státních dluhů oči dokořán. A že budou koukat, na to si vsaďťe. :-) A příznivci MMT budou říkat, my Vám to říkali. :-)

"Ono by se vidělo, jestli by u takové měny lidi zůstávali, pokud by měli snadnou a legální možnost volby. Podle mě ne. A to, že ten fiat je ve svém postavení udržován silou (zákony, vyhláškami, ...) svědčí o tom, že si toho stát je vědom (ostatně když tady mnozí vykřikují, že stát zakáže bitcoin, protože ho bude ohrožovat, tak je to jen důkaz toho, že ten, kdo toto hlásá, sám vidí, jaký je fiat křehký shit vyžadující neustále bandu goril s pistolema, aby si udržel své postavení)."

Ve Švédsku u té měny zůstávají a už dávno všichni mohli prchnout jako srnky k např. BTC, protože je žádná povinnost přijímat zákonou měnu nestíhá. A co? Nic! A bitcoin taky zatím žádný stát nezakázal, pokud se tedy nemýlím. :-)

Účetní peníze nejsou žádný křehký shit. :-) Naopak, prokazují ve všech krizích, jak robustní, odolný a nezničitelný systém to je! Výjimkou je snad ta dluhová "krize", kdy Trojka šla proti Řecku a zcela nesmyslně proti možnostem, které účetní peníze právě v takových situacích skýtají. To byla ostuda. A všichni tehdy na skočili. Všichni blábolili o líných pijácích ouza. Děs běs. Snad se ale dnes poučili. Současná krize jim nastavuje nyní zrcadlo v tom smyslu, jak ohavně se všichni chovali k Řecku a nyní se chovají z hlediska státních dluhů mnohem hůře, než kdy to Řecko a najednou to jde. Žádný problém, protože tehdy by to šlo taky! Když jde o Němce, Holanďany, Rakušany a další tehdejší mravokárce. Tehdy šlo "jen" o nějaké marginální Řecko. Divím se, že tohle téma dávno není zpátky na stole! Vlastně se nedivím. :-)

Jan Altman | 27. 11. 2020 16:57 | reakce na Richard Fuld - 26. 11. 2020 19:31

"Problém mohou mít země bez autonomní centrální banky (eurozóna). V tomto ohledu byste měl být zarytým zastáncem vstupu ČR do eurozóny."

Proč? Já se přeci hyperinflace ani státního bankrotu nebojím, naopak s ním počítám, jako s velmi pravděpodobným scénářem.

"nejlepším řešením by bylo kdyby Trojka Řecko do bankrotu netlačila a ekonomicky ho neterorizovala"

Opravdu bych chtěl být Němcem spořícím si na penzi v měně, kterou mohou Řekové donekonečna generovat ze vzduchu - třeba si půjčit 1000000000000000000000000000 EUR a pozlatit si za to všechny domy v zemi. A na splátky si pak opět půjčit (např. každé 3 roky dluh zdvojnásobovat).

Richard Fuld | 25. 11. 2020 16:15 | reakce na Michal Mrozek - 25. 11. 2020 13:52

"A otázkou pak je, když naše aktuální vláda provede krok ke snížení daní, jak dlouho nechá ty dluhy růst? Kdy kdo přijde s tím, že donekonečna to táhnout do mínusu nejde? Že je třeba zvýšit daně, ať to není takový propad?"

Pan Žídek tam jasně píše, že vysoké státní výdaje a nízké státní příjmy, tedy konstantní deficitní "hospodaření" státu není problémem, protože investoři a banky přestanou nakupovat státní dluhopisy a to přinutí vládu snížit státní výdaje, namísto aby zase zvyšovala daně. :-)

Vy jste přesně ten typ, který chce vyrovnané "hospodaření" státu i za cenu zvedání daní. Přesně ten typ, který právě pan Žídek (velmi oprávněně) kritizuje. Přesně tento typ uvažování kritizuji i já. :-)

Michal Mrozek | 26. 11. 2020 11:34 | reakce na Richard Fuld - 25. 11. 2020 16:15

"Pan Žídek tam jasně píše, že vysoké státní výdaje a nízké státní příjmy, tedy konstantní deficitní "hospodaření" státu není problémem, protože investoři a banky přestanou nakupovat státní dluhopisy a to přinutí vládu snížit státní výdaje, namísto aby zase zvyšovala daně. :-)"

Tak to jsem moc zvědav, jak si ověříme tuhle teorii v následujícím roce či dvou. :)

Mýlíte se, pouze vyjadřuji obavu z toho, jak brzy se to celé obrátí zase na starou cestu a daně se zase budou zvyšovat...

Vyrovnané hospodaření jednoduše znamená, že nebereme dětem a vnukům. Odmítám se podílet na této mezigenerační krádeži, ale samotný krok snížení daní vidím jako pozitivní. Jen jsem ohledně tohoto osamoceného kroku správným směrem skeptik, protože si myslím, že aktuální vláda si brzy uvědomí, že šlápla jinam než chtěla.

Richard Fuld | 26. 11. 2020 13:19 | reakce na Michal Mrozek - 26. 11. 2020 11:34

"Tak to jsem moc zvědav, jak si ověříme tuhle teorii v následujícím roce či dvou. :)"

No ověříme si přesný opak. :-) V tom je ten fór. V tomto se pan Žídek mýlí. Banky nemají důvod nepůjčovat státu. Pro ně je to v podstatě bezrizikový kšeft a kreditní expozice vůči státu jim nijak nezužuje prostor pro financování soukromého sektoru. Je to prostě nastavené dobře. Stát si tak bude moci půjčovat i v případě trvalého deficitu státních financí. Vždyť do nástupu Andreje to tak dělal i náš stát přes dvě dekády. :-) Proč ne dalších 100 let, resp. furt? :-)

Vyrovnané hospodaření může ale taky znamenat, že dětem a vnukům tady budou pořád chybět nějaké dálnice, nemocnice, nebo zde bude pořád zaostalá a chudá ekonomika, zatímco budou závistivě koukat na mnohem lepší stav v těch zadluženějších zemích. :-) A k čemu jim pak bude, že v účetní knize státu je nějaké malé číslo státního dluhu, oproti číslům evidovaným v jiných zemích, které pochopily, jaké možnosti jim současný peněžní systém poskytuje? Podle mě, pokud bude v příští vládě ANO, nebo ODS, tak to snížení bude zachováno, tedy pokud bude nejprve definitivně schváleno.

R. S. | 26. 11. 2020 19:54 | reakce na Richard Fuld - 26. 11. 2020 13:19

"Banky nemají důvod nepůjčovat státu. Pro ně je to v podstatě bezrizikový kšeft..."

Bezrizikový kšeft v rizikové měně? Proč asi nevidíme zástupy zájemců o kapitálový vstup do venezuelských bank? A jak by se asi Erste, SoGe a KBC tvářili na to, kdybychom se vydali řeckou cestou na plný plyn?

A rozdíl mezi dluhovým a zdravým hospodařením je pro naše děti a vnuky ten, že jim teď můžeme pořídit jednu nemocnici a pár km dálnice, na které nemáme, nebo alokovat zdroje efektivně a díky zdravému hospodářskému růstu si v budoucnu těch nemocnic a dálnic pořídí víc. Ostatně píšeme si v zemi, kde komunistická vláda za dekády špatné alokace zdrojů vystavěla mraky věcí, které jsme následně s rozvráceným hospodářstvím nebyli schopni ani kloudně udržovat, natož stavět modernější. Byl to pro porevoluční generaci takový přínos?

Jan Altman | 26. 11. 2020 15:30 | reakce na R. S. - 23. 11. 2020 12:32

Souhlasím.
Až někdy (za 5 let?) bude stát chtít nějak zásadněji zregulovat bitcoin, ten již bude tak rozšířený, že to vzbudí odpor (navíc to již bude díky "velikosti" bitcoinu i ekonomicky problematické).
Až se někdy (10 let?) bude lámat chleba, bojovat za stát nepůjde ani noha. Pro většinu (hlavně pro produktivní) bude jen přítěží.
Nakonec obludně drahý sociální stát se stane jednou přítěží i pro oligarchy, kteří dnes vládu podporují, či jsou přímo její součástí. Stejně tak se pro ně stane přítěží státní dluh, inflační měna, 3 miliony penzistů, milion státních zaměstnanců a milion grantařů, dávkařů, neziskovkářů, věčných studentů, atd...
Shoděj to sami soudruzi u koryt, jako v 1989. Už ani pro ně nebude stát za to to hájit, už i pro ně to bude jen brzdou dalšího rozletu.

Richard Fuld | 25. 11. 2020 16:20 | reakce na R. S. - 23. 11. 2020 12:32

"No tak nám stát, který stejně lidem víc škodí než pomáhá, směřuje ke krachu rychleji než vloni?"

Nesměřuje, ale jsem rád, že si to myslíte. :-) Jinak byste s tím razantním snižováním daní ještě nakonec mohl nesouhlasit. :-)

Martin Doležal | 23. 11. 2020 15:28 | reakce na Michal Mrozek - 23. 11. 2020 11:44

To Bééé, očekávejte po volbách příští rok. Politici jsou matlalové, ale oni sami chtějí porcovat své medvědy, a na to potřebují plnou kasu, ne neprodejné státní dluhopisy.

Michal Mrozek | 24. 11. 2020 06:35 | reakce na Martin Doležal - 23. 11. 2020 15:28

Ano, tak nějak to čekám. Akorát se bude opakovat scénář, že dnešní opozice, pokud se dostane k moci, bude muset provést principielní změny a nepopulární rozhodnutí, což vzápětí další volební období přihraje moc novým populistům. Situace se bude opakovat stále znovu, ale sešup nás čeká tak či tak. Současná vláda je něco nehorázného. Vůbec neumí počítat. Soudružka Maláčová je typickým představitelem této vlády.

Luděk Zdražil | 24. 11. 2020 10:55 | reakce na Michal Mrozek - 24. 11. 2020 06:35

Ano tak to funguje. Dodávám: Aktuálně vládnoucí politická reprezentace (kdykoliv a jakákoliv) připravuje a dělá kroky, které nemají vždy bezprostřední dopad na život lidí (někdy, ne tak zřídka, je krátkodobý dopad v rozporu s dlouhodobým dopadem). Volby jsou co 4 roky, leckdy vláda vydrží 8 - 12 let než je konfrontována s nespokojeností voličů. Dlouhodobé dopady a zkušenosti se projevují tedy leckdy za deset a více let. Zároveň voliči, ve velkém podílu všeobecně politicky a finančně negramotní, jednak nejsou schopni rozpoznat příčiny a následky a navíc se jejich priority mění s různými životními etapami, tudíž volební programové preference erudovaných voličů jsou často v disproporci s nabízenými populistickými programy a s nedávno proběhlou realitou. K tomu připočtěme nezralost naší demokracie nebo naopak demokratickou zaostalost starší generace demoralizovanou komunisty a máme směsici motivací, od které lze jen těžko očekávat nějaké racionální volební pozice. Mladší generace (omlouvám se) ztrácí přirozené vzory a jen obtížně se orientuje ve společensko-politických schématech a jsou schopni zaujímat radikální pohledy na svět. Vidíme to u našich Pirátů ale také u AOCortez v USA, např. Na druhou stranu je jen přirozené, že jejich postoje jsou tak radikální, protože se nemohou dočkat pozitivních změn (konec konců to je také důvod proč se na scéně objevil např. Donald Trump).
Ale může se stát, že např. u nás se vláda přehoupne do rukou generace Pirátů a na Hradě usedne místo "moudrého" muže nějaká morální a mravní autorita (tj. kdokoliv). V zásadě nic proti tomu.

Martin Doležal | 24. 11. 2020 12:05 | reakce na Luděk Zdražil - 24. 11. 2020 10:55

To je velmi dobrý popis současné reality, jednak je to neznalost a ekonomická negramotnost občanů, ale velkou roli v tom hraje také to, že pro mnoho lidí je dnešní život příliš složitý a rychle se měnící, než aby to jejich mozkovna zpracovala. Přísun různorodých informací a vyjádření "expertů" na kde co a v rozsahu 50 protichůdných názorů během týdne, dělá co dělá. Když se k tomu přidá rozpad hodnot našich předků, kdy důležité je zajímavě kecat, bez ohledu na důsledky a co reálného dokázal ten člověk předtím. Výsledkem je pak něco jako ministryně Venezuela. Ale stejně hrozně funguje i zbytek české politické scény. Jen banda vyžírků, kteří ani netuší co doopravdy potřebují jejich vlastní voliči.
Sám si nedokáži představit horšího preziodenta, než ta troska co tam je dnes. Ale co se týká celkové situace v naší zemi, tak osobní odhad je, že minimálně dalších 15 let bude ještě horších než je to dnes. Pak snad se vyčlení nějaká skupina lidí, co budou mít schopnosti, majetek ale hlavně lepší morálku. A nějak rozumně to zde stabilizují, nebo nás srovná někdo zvenčí. Současná česká populace na to nemá, devastace od 1938 je příliš drastická, a dějiny před 1918 jsou v podstatě vymyšlené pohádky, než abych mohl být větší optimista.

Gabriel Pleska | 23. 11. 2020 09:27 | reakce na Martin Doležal - 23. 11. 2020 09:11

Nejde o to, že by kecálisti měli nutně starost o chudý lid. Ale základní obrana nového danění příjmů byla, že se ty peníze hnedky roztočí, povzbudí růst a stejně pak vyberou na daních. Protiargument je, že nejspíš ne, protože většina těch peněz půjde k lidem, kteří už mají spotřebu plus minus saturovanou, takže nic roztáčet nebudou.

Richard Fuld | 23. 11. 2020 11:28 | reakce na Gabriel Pleska - 23. 11. 2020 09:27

Mě tedy dojímá hlavně ta starost o veřejné rozpočty. Standardní čtenář finmagu (finanční poradce) by měl Andrejovi a pirátům líbat ruce za to, že klienti finančních poradců budou mít k dispozici více peněz, s kterými ti poradci svým klientům velmi rádi pomohou. :-) Namísto toho všichni řeší, že chudí si moc nepomohou a bohatí nebudou utrácet a veřejné rozpočty budou strádat. Velká legrace je to.

Představa, že lidé s vyššími příjmy více neutratí za spotřebu, pokud se jin zvednou čisté příjmy vypadá z úhlu pohledu svědomitého hospodáře spořícího si na důchod docela věrohodně, ale ve skutečnosti je to jen spekulace, o jejíž relevanci se všichni mohou jen dohadovat.

Honza _ | 23. 11. 2020 10:24 | reakce na Gabriel Pleska - 23. 11. 2020 09:27

Politici to s námi myslí dobře, ale lidi to zase nechápou. A místo utrácení spoří...
https://www.irozhlas.cz/ekonomika/setreni-penez-finance-uspory-equa-bank_2008011630_ada

Richard Fuld | 23. 11. 2020 11:30 | reakce na Honza _ - 23. 11. 2020 10:24

Takže Honza je proti snížení daňové sazby na 15% z hrubé mzdy? A má za to, že to politici to nemyslí s lidmi dobře, když jim sníží daně? Pozoruhodné. :-)

Honza _ | 23. 11. 2020 14:01 | reakce na Richard Fuld - 23. 11. 2020 11:30

Pozoruhodná úvaha, kterou jste provedl...
Ale abych to lépe vysvětlil, tak politici argumentují pro snížení tím, že lidi budou utrácet. Jenže po zkušenostech teď lidi spíš spoří. Takže brzy přijde další kolo stimulů pro utrácení... (Ale samozřejmě dobře, že lidé budou mít víc z čeho spořit)
A že to s lidi nemyslí dobře? No jelikož mávají jen snížením daní, ale nepřidají snížení státních nákladů, tak jde zase jenom o kupování hlasů. I když způsobem o něco lepším než jiné.

Jak jste z mého krátkého příspěvku vyvodil, že jsem proti snížení sazby fakt nevím...

Richard Fuld | 23. 11. 2020 14:41 | reakce na Honza _ - 23. 11. 2020 14:01

Nevyvodil jsem, že jste proti snížení daní. Jen jsem měl pocit, že to snížení daní kritizujete, tak jsem se pro jistotu zeptal, jestli Vaše kritika tohoto kroku znamená, že jste i proti tomu kroku samotnému. Když něco kritizujete s tím, že je to špatné, tak jste obvykle proti tomu, co kritizujete, přece.

Jestli jste proti Vámi kritizovanému snížení daní, pak je vše v pořádku. Jestli jste pro snížení daní a přesto je kritizujete, pak tady něco nehraje. :-)

Pro Vás je fakt důležité čím argumentují politici, když chtějí snížit daně? :-)

To, že vláda v krizi nehodlá propouštět státní zaměstnance a/nebo jim snižovat platy a/nebo jiným způsobem škrtat státní výdaje, nepovažuji za špatné. Naopak považuji to za prozíravé.

To, že vláda v krizi neočekává, že by zaměstnavatelé zvedali mzdy a proto snižuje daň z příjmů mi přijde taky obhajitelné. Co udělají lidé s penězi, které neodvedli státu, mi nepřijde až tak důležité. To "nejhorší" co se může stát je, že stát o něco zchudne (nevybere tolik na daních), zatímco jeho občané o v podstatě tutéž částku zbohatnou (peníze ušetří). Tedy žádná velká katastrofa. :-) Naopak.

R. S. | 23. 11. 2020 15:39 | reakce na Richard Fuld - 23. 11. 2020 14:41

Asi budu litovat že jsem se zeptal, ale v čem má být z pohledu státu prozíravé držet si zástupy darmošlapů a ještě je přeplácet? Mě to přijde jako špatný nápad krize nekrize.

Josef Fraj | 23. 11. 2020 23:39 | reakce na R. S. - 23. 11. 2020 15:39

Pan Fuld nechápe, že když ukradne pekaři peníze a za ukradené peníze si u něj koupí chleba, tak je to stejné, jako když pekaři ukradne přímo ten chleba. Pan Fuld považuje krádež chleba za pozitivní ekonomický jev. Domnívá se, že krádež pekaři prospěje. Nechápe, že právě tato krádež, přesáhne--li jistou úroveň, zákonitě způsobí krizi. Pan Fuld prostě nechápe základní ekonomické ani morální kategorie.

Richard Fuld | 25. 11. 2020 16:51 | reakce na Josef Fraj - 23. 11. 2020 23:39

Zase vedle jak ta jedle, s tím Vaším dokola omílaným primitivním příkladem, který je totálně odtržen od současné reality a snad by mohl platit v nějaké té prvobytné pospolnosti ovládající území o rozloze menší zahrádkářské kolonie. :-)
A nikde nepíšu ani o krádeži ani o daních. Píšu o tom, že peníze zákazníkům, kteří přišli v krizi dočasně o příjmy by jim dal stát, který by si je půjčil od bank, čili by je žádnému pekaři neukradl ani by je nevybral na daních. :-)

Josef Fraj | 26. 11. 2020 10:25 | reakce na Richard Fuld - 25. 11. 2020 16:51

Primitivní příklad uvádím hlavně kvůli vám, protože nic složitějšího nechápete. Nechápete, že Archimedův zákon platí ve vaně stejně jako v Lipenské přehradě. Krádež je krádež bez ohledu na velikost území, které je okrádáno a bez ohledu na to, jaký druh daně se proto použije a inflační daň je zase jenom daň.

Richard Fuld | 26. 11. 2020 13:34 | reakce na Josef Fraj - 26. 11. 2020 10:25

"Primitivní příklad uvádím hlavně kvůli vám, protože nic složitějšího nechápete."

A to právě nemusíte. Já se orientuji i v komplexnějších příkladech, než v těch typu "Pepa Frantovi". :-)
A nemáte pravdu. Mezi komplexním a primitivní příkladem je samozřejmě relevantní rozdíl a proto se mohou lišit i způsobem fungování. A třeba ta Vaše "inflační daň" je krásný příklad. V primitivní komunitě 3 lidí se dá lehce prokázat, že za standardních podmínek dolehne na všechny tři členy komunity. V komplexní komunitě milionů lidí používající účetní peníze "inflační daň" může být rozložena mezi tolik lidí, že nebudou tento vliv schopni odlišit od běžných cenových tržních fluktuací. A pokud uplatníme "inflační daň"
v krizové situaci, kdy zde hrozí dezinflace nebo deflace, pak "dopadem" takové "inflační daně" bude "pouhé" zabránění dezinflace nebo deflace, tedy pro chod ekonomiky půjde dokonce o pozitivní vliv. Takže komplexnější prostředí přináší kopmlexnější výsledky. Tady si s tím Vaším reduktivním primitivismem a zcela nepřiléhavými analogiemi k fyzikálním zákonům fakt nevystačíte. :-)

Jan Altman | 27. 11. 2020 17:04 | reakce na Richard Fuld - 26. 11. 2020 13:34

"V komplexní komunitě milionů lidí používající účetní peníze "inflační daň" může být rozložena mezi tolik lidí, že nebudou tento vliv schopni odlišit od běžných cenových tržních fluktuací"

Konečně jste to trefil - ve větší komunitě to je tak "zašmodrchané", že běžný Jouda nepozná, o kolik je inflací okrádán.

Stejně tak kdyby ve vesnici o 20 lidech místní boss každý měsíc všem sebral 60% výdělku, tak to ti lidé okamžitě prokouknou a bosse defenestrují.

Ale ve větší komunitě to vyčůraní juldové (záměrně!) zařídili tak, aby ten běžný Jouda nepoznal, že ho tolik okrádáte. Na výplatní pásce se část daní maskuje jako pojištění, část daní se dokonce tváří, jako že je platí někdo jiný (zaměstnavatel). A o kolik Joudu oberou spotřební daně a DPH, to již netuší vůbec. O poplatcích za OZE, recyklaci, státní rozhlas a televizi, atd... ani nemluvě. Kdyby ale Jouda platil všechny daně naráz na konci roku, tak by s juldama velmi rychle zatočil.

Richard Fuld | 23. 11. 2020 16:54 | reakce na R. S. - 23. 11. 2020 15:39

Protože ti darmošlapové utrácí u těch poctivých provozovatelů restaurací, hotelů, nakupují rovněž od spousty dalších producentů služby i zboží. Když ty darmošlapy v krizi vyhodíte, poškodíte tím i jejich "dodavatele" zboží a služeb, kteří se snaží živit produktivní prací. :-)

Darmošlapové by se měli vyhazovat (pokud vůbec) v konjunktuře, kdy zaměstnavatelé zoufale hledají uchazeče o práci, kterou nabízí a mohli by ji dělat ti propuštění darmošlapové. V krizi se z vyhozených darmošlapů stanou jen neutrácející pobírači podpory v nezaměstnanosti.

R. S. | 24. 11. 2020 00:42 | reakce na Richard Fuld - 23. 11. 2020 16:54

Takže chcete zaměstnávat neproduktivní darmošlapy v zájmu ostatních, kteří se živí produktivně? Protože své platy utratí, kdežto podporu v nezaměstnanosti by neutratili? To je pěkná blbost i na Vás, více darmošlapů rozhodně neznamená více blahobytu pro ostatní - naopak.

Jednak se ty peníze neztratí. Pokud je nedáme darmošlapům (nebo jim jich dáme jen malou část coby onu podporu), pořád je může utratit sám stát nebo je ještě lépe nechat v kapsách těm produktivním, o které máte tak dojemnou starost. Možná tím opticky klesne HDP, ale tím blíž bude reálnému stavu věcí. Navíc tím budeme ctěné darmošlapy výrazně motivovat, aby se začali sami zabývat něčím produktivním, což je přínos, kterého bychom jinak nedosáhli. A pak tu vidím velký symbolický význam - už jen prozření, že statní místo není nic jistého a definitivního, by mohlo přimět část těch zbylých darmošlapů uvažovat o tom, že by snad byli když už ne přímo produktivní, tak alespoň zdrženlivější v likvidaci ekonomiky, která je živí.

Richard Fuld | 25. 11. 2020 16:46 | reakce na R. S. - 24. 11. 2020 00:42

"Protože své platy utratí, kdežto podporu v nezaměstnanosti by neutratili? Protože své platy utratí, kdežto podporu v nezaměstnanosti by neutratili? To je pěkná blbost i na Vás..."

No samozřejmě, že je to hrozná blbost, kterou ale tvrdíte Vy, nikoliv já. :-) Netvrdím, že lidé na podpoře na nebudou utrácet. To mi nepodsouvejte. Jádro mé argumentace je samozřejmě jinde. I když nezaměstnaní utratí podpory, dojde k pokles kupní síly nezaměstnaných spotřebitelů o minimálně 40% (podpora je tuším 60% a je zastropována někde okolo 19 tis.). Podle Vás producenti, na jejichž prodeje již dopadlo snížení tržeb v důsledku krize, neucítí další propad tržeb z uvedeného poklesu kupní síly těch propuštěných? Nemyslím si.

O ty peníze, co ušetříme na platech, snížíme daně a tím vynahradíme těm producentům výpadek tržeb způsobený krizí a propouštěním? Myslete! Snížíte sazbu daně z příjmů producentům, kteří v důsledku krize a oslabení poptávky v důsledku propouštění budou ve ZTRÁTĚ? Jak jim tím pomůžete? Oni nezaplatí žádné daně, ani kdybyste sazbu daně z příjmů snížil na 1%. Snížením sazby daně z příjmů jim opravdu v takové situaci neulevíte. Budou rádi, že kvůli krizi a propouštění jejich zákazníků nezkrachují. Takto byste ulevil jen těm, kteří to nepotřebují, protože se jich krize ani propouštění nedotklo a budou mít tedy zisky ke zdanění nižší sazbou.

"Možná tím opticky klesne HDP, ale tím blíž bude reálnému stavu věcí." Tohle je tedy drsná věta. :-) Opticky? Co tím myslíte? Reálný stav věci? Tím myslíte, že budeme blíže k reálným sračkám, do nichž se tím Vašim přístupem dostaneme. Ale bude to O.K., protože to bude jen tak opticky působit?

A nakonec začnete mudrovat o tom, jak bude príma aby si lidi vyzkoušeli, jak je těžké si najít práci v krizi. Tím jste tomu nasadil korunu. Radši jste se fakt neměl ptát. :-)

R. S. | 26. 11. 2020 19:32 | reakce na Richard Fuld - 25. 11. 2020 16:46

Pokud ti producenti živí darmošlapy, kteří u nich své platy utrácejí, a přitom jsou v zisku, pak budou v zisku i když je živit přestanou a oni u nich nenakoupí. Nebo pokud je budou živit jen z 60 % a stejně klesne i jejich kupní síla. Výnosy i náklady klesnou o stejnou částku, výsledek hospodaření se nezmění. Klidně si tento odstavec přečtěte vícekrát - dokud toto nepochopíte, nemá smysl číst dál. :-)

Ano, platí to v průměru, a pokud má někdo business postavený na prodávání pouze státním úředníkům, tak bude mít problém. Ale ten kdo primárně nabízel produkty užitečné produktivním lidem na tom bude naopak lépe a tak je to podle mě správné. Orientovat se v r. 1944 výhradně na dodávání Gestapu nebo v r. 1989 StB se následující rok také vymstilo. Historicky vzato je to jen otázka času.

Představa, že bez dobrodiní darmošlapů utrácejících peníze producentů by byli producenti najednou ve ztrátě, i když by žádné daně neplatili, je směšná. Důkaz ponechávám laskavému čtenáři jako cvičení (tápajícím napovím, že daň z příjmu není jedinou daní). Jestli jste neflákal čtení 1. odstavce, tak to zvládnete. :-)

Co se týče optického poklesu HDP, doporučuji starší článek o trenýrkovém království. Dnes živíme např. darmošlapa na úřadě, který vymýšlí a kontroluje administrativní povinnosti, bez kterých by se nám žilo lépe, a druhého v soukromé poradenské firmě, který je produktivním spoluobčanům za těžké peníze pomáhá plnit. Pokud bychom prvního darmošlapa vyhodili a povinnost zrušili, druhý by přišel o práci a HDP by kleslo, ale zbytek obyvatelstva by si polepšil - zůstalo by jim víc peněz a ubylo nesmyslných povinností. Nakonec by jim za část peněz mohli uvolnění darmošlapové třeba porýt zahradu a posekat dříví na zimu - sice by to HDP nevyhnalo do původních výšin, ale vznikly by nepoměrně užitečnější hodnoty.

Proto tvrdím, že podstatná je tvorba hodnot, po kterých vytváří poptávku sám soukromý sektor a ne stát (byť třeba nepřímo jako v uvedeném příkladě). Za domácí úkol si rozmyslete třeba dopady dřívějších nesmyslných výměn autolékárniček na HDP a blahobyt provozovatelů vozidel. :-)

Martin Doležal | 23. 11. 2020 10:20 | reakce na Gabriel Pleska - 23. 11. 2020 09:27

To není jen tento článek, s tím se roztrhl pytel, kde kdo řeší, že to lidi odskáčí a nejvíc chudí. Jasně že chudí na tom skoro nic nevydělají, 10% z kulového je opět kulové. Ovšem drtivá většina těch chudých si může velmi rychle vydělat třeba o 25% víc, když budou dělat něco jiného. Ale jiného. Ale to nejde, to mají vždy 1000 důvodů, proč to nejde změnit, hlavně ten, že by na tom. novém místě museli pracovat rukama.

S tím protiargumentem máte pravdu, to používá kde kdo, dokonce jsem četl článek od nějakého finančníka, že "bohatí" to díky těmto daním vrazí do hypoték, a ještě víc vyšroubují ceny bytů. Takže opět špatně. Svou spotřebu nemají saturovanou ani lidé s příjmem 5M ročně, a kolik takových asi je. Stačí jen počítat, že lidé s průměrným příjmem, tj. cca 1200 Euro měsíčně, nemohou mít svou spotřebu saturovanou. A kolik jich je, když kde kdo pláče, že průměrný příjem je pro něj nedostupná meta.

Jak bude příští rok po volbách, opět začnou zvyšovat daně, protože výdaje státu určitě nikdo nesníží. Ale to fňukání, jak na tom teď budou lidé hůř je opravdu zábavné. Kdyby to jen omezilo nápady alá Venezuela, protože prostě už nebude kde brát, tak je to obrovský pokrok.