Diskuze: Schvátí a nenavrátí. Korona nás připravuje o svobody a vůbec to nemusí být dočasné

Luděk Zdražil|22. 11. 2020 16:11

Dopady krize (jakékoliv) na společnost zasluhují pozornost. Doporučuji nahlédnout, kromě negativ, i na pozitiva, která krize přináší. Pokusím se vysvětlit.

Všeobecný systém (společenský, ekonomický, zdravotní) se svým provozem postupně zatěžuje řadou neefektivních komplikací, anomálií, reziduí. Zároveň funkční systém vede jeho účastníky k přirozené optimalizaci jejich vlastní role v systému, leckdy na úkor celého systému nebo jeho jiných částí. Pokud na takové chování v systému existují zdroje, pak systém mohutní, je méně odolný, málo flexibilní, je nehospodárný, byrokratický.

V případě krize je systém vystaven tlaku. Ten tlak začíná třídit hodnoty. Začne rozlišovat co je důležité, co je méně důležité a co je zbytečné. Začne ukazovat co je pýcha a co je pokora. Začne silněji dávat na výběr čemu se věnovat a co nechat ladem. Začne ukazovat, že co nebylo možné, najednou možné je. Pokud zevšeobecníme, tlak otestuje životaschopnost systému, eliminuje neefektivní a zbytné činnosti, procesy, hodnoty a vrátí nebo přebuduje systém do kondice, ve které byl dříve a který bude odolnější, efektivnější.

Praktické příklady ?

Není to dlouho, co ČLK ústy svých představených zamítala jakýkoliv pokus o „digitalizaci“ zdravotnictví. Elektronické zdravotní knížky, erecepty, eneschopenky byly odmítány s poukazem na ochranu dat pacientů, nefunkčnost, rizika s provozem a podobně. Naopak čekání v čekárnách, duplicitní vyšetření a všeobecná nehospodárnost byly znaky nepostradatelnosti, důležitosti a nutných nákladů. A ejhle, dnes se digitalizace prosazuje daleko snadněji, nikdo moc neoponuje, data o klientech již najednou nejsou tak důležitá.

Extrémní platy některých profesionálních sportovců, bez pocitu závisti, byly samozřejmostí i když byly vnímány jako úlety, které nemají rozumnou ekonomickou logiku. Systém však generoval zdroje na jejich úhradu a proto vše šplhalo do neuvěřitelných výšin. Koronavirus zastavil přísun peněz a ukazuje se, že i fotbalisté jsou jen lidé a mají jen jeden žaludek.

A tak bychom mohli pokračovat ve spoustě analogických případů. Řada domácností s překvapením zjistí, že by asi bylo moudřejší méně utrácet a vybudovat si rezervu pro případ problémů. A jak to u lidí bývá, dokud neokusí tu trpkost nedostatku a nejistoty, nepoučí se.

Ukáže se, že péct chleba, dělat řemeslné práce, poskytovat potřebné služby je jistější kariéra než „takové či jiné činnosti“ manažersky řídit za obrovské platy.

Mělo by se ukázat, že žít v režii státu je výnosově méně lukrativní než mít vybudovanou živnost, firmu, službu, po kterých je a bude vždy poptávka. Státní byrokracie si to sice zatím nepřipouští, prosazuje domnělý nárok existenčních jistot i vysokých příjmů zároveň ale je to jen otázka času, doufejme.

Závěr: bez tlaku krize by k takovému uvědomění, revizi hodnot, a přeskupení perspektiv jen tak nedocházelo.

Jan Altman|17. 11. 2020 14:53| reakce na Jan Krejčí - 16. 11. 2020 20:51

Vládnoucí klika (politici, byrokrati, jejich korporátní sponzoři, na stát napojené neziskovky a další parazitní instituce, etatističtí užiteční idioti zajišťující podporu, tedy ti brouci Pytlíci mudrující o důležitosti státu, byrokracie, regulací, přerozdělování...) se snaží postupně utahovat šrouby prakticky vždy a všude.

Nicméně krizové situace (hospodářské krize, války, pandemie, ...) se snaží vždy zneužít k výraznému skokovému utažení šroubů.

R. S.|17. 11. 2020 03:17| reakce na Jan Krejčí - 16. 11. 2020 20:51

Trefná poznámka, ale asi bychom se měli méně zabývat tím co dělá vláda (samozřejmě sviňárny - nic jiného nikdy nedělala a detaily přestávají být podstatné) a myslet spíš na to, jak to vnímá průběrný občan této zkroušené země. Nikoho jiného se vláda nebojí.

Jan Krejčí|16. 11. 2020 20:51

Zatracená korona! Nebýt jí, tak by parlament a vláda za potlesku státních intelektuálů rušily jednu regulaci za druhou a rozšiřovaly lidskou svobodu.