Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Babiš měl smůlu, potopa přišla už za něj

Adam Páleníček | 6. 11. 2020 | Celkem 121 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Luděk Zdražil | 6. 11. 2020 03:38

To vše co se v článku píše je pravda a kdo věci sledoval tak to věděl.

Co se ví dál:

1. Leadership AB a jeho podnikatelské know how je založeno z velké části na, stručně řečeno, netržní ekonomické strategii, tudíž nulové zkušenosti a nutnosti se orientovat ve zdravých ekonomických zákonitostech.
2. Akcelerátorem jeho politické moci byla a je jednak politická neschopnost opozice, servilita jeho politických souputníků a přisluhovačů a jednak politická negramotnost jeho voličů.
3. Akcelerátorem současné a blížící se ekonomické situace v ČR je odborářský pokřik Středuly (takto potenciálního kandidáta na prezidenta sic) a všech těch státem placených zaměstnanců, kteří využili situace a zvrátili poměr výše platů ve státní sféře ve svůj prospěch na úkor sféry produkční.
4. Hamáčkem zmíněná komise jsou parlamentní volby 2021. Netřeba nic vyšetřovat.
5. Každý zodpovědný občan se mohl/měl alespoň orientovat a na přicházející situaci se mohl/měl dle svých možností připravit. Je jen na něm a na jeho obranných mechanizmech jak se s nastávající situací vypořádá.
6. Již dnes je jasné nebo alespoň velmi pravděpodobné (vzhledem ke všeobecné politicko-ekonomické gramotnosti), že po volbách to nově vzniknuvší vláda v krátké době odskáče a přijde doba ještě horší vlády než je ta dnešní.
7. Za povšimnutí ještě stojí ta hradní kohorta a její pokusy vyždímat z posledních chvil panování co to jde, za převažujícího aplausu dezorientované veřejnosti.

Howgh, domluvil jsem :-)

+106
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 6. 11. 2020 11:49

Dnes již klasické nesmysly o šetření státu v dobrých časech, aby měl stát co utrácet v těch zlých. "Pouhé" zastavení růstu dříve stabilně rostoucího státního dluhu panu Páleníčkovi nestačí, přitom jde z hlediska polistopadového vývoje státního dluhu o zcela zjevnou a nepřehlédnutelnou kladnou výjimku z jinak z velmi neutěšeného stavu. On tuto situaci označuje slovy totální rozvrat veřejných financí. :-) A pokud má na mysli současné deficity, pak vše je v nejlepším pořádku. Ceny příliš rychle nerostou ani neklesají a nezaměstnanost se vzhledem k vážnosti situaci vyvíjí celkem dobře. A pokud tento vývoj doprovází razantní růst deficitu, nejde o nic zavrženíhodného. Jde jen o pasivní odraz vývoje chodu ekonomiky a jen na kondici tohoto chodu záleží. Na velikosti státního dluhu jednoduše nezáleží.

Pan Páleník znovu doporučuje státu spořit v dobrých časech. :-) Problematičnost uvedeného konceptu spoření v dobrých časech na zlé časy spočívá v tom, že již tento (zdánlivě bohulibý) záměr může urychlit příchod oněch zlých časů, ne-li je přímo vyvolat. Současně platí, že ty dobré časy zde nenastaly pouze díky oživení okolních ekonomik. Dobré časy zde nastaly rovněž díky onomu zvyšování mezd a důchodů, resp. především díky tomuto. Nebýt růstu životní úrovně, ocitli bychom se ve státě stále chudých občanů, kteří by se s dopady krize potýkali mnohem hůře, než máme možnost nyní. Takže opak je pravdou. Aktivní spoření státu v dobrých časech jen zanechá obyvatelstvo mnohem zranitelnější v krizi, kterou tím svým spořením může stát jen uspíšit nebo prohloubit. Naopak stát musí dobrých časů využít k tomu, aby z nich těžili všichni, tedy i státní zaměstnanci a důchodci. Pokud by stát chtěl zvedat důchody a platy státních zaměstnanců v krizi, ozval by se zase ryk rozpočtově "zodpovědných" bláznů, jako jsme toho svědky právě nyní v souvislosti se snížením daně z příjmů na 15% z hrubé mzdy.

Jinými slovy i díky onomu kritizovanému nevytváření rozpočtových rezerv jsme se díky zvyšování platů a důchodů ocitli v tak dobrých časech, v jakých jsme se před krizí ocitli. Pokud bychom se po Kalouskovsku tehdy "odpovědně" chystali na ty zlé časy, pak by ty dobré časy nebyly tak dobré, jak jsme je zažili, pokud bychom se nějakých dobrých časů vůbec dočkali. I zde platí, něco za něco. I příprava na zlé časy něco stojí. Za onu přípravu na zlé časy bychom platili tím, že ony dobré časy by nebyly tak dobré, jak by mohly být.

Lze tak shrnout, že chystáním se na ty zlé časy by se stát předem a jistě(!) vzdával zčásti oněch časů dobrých, a to vše pouze z důvodu možného(!) budoucího příchodu časů zlých! A přitom úplně zbytečně! Uvedeným spořením státu na zlé časy pouze u jednotlivých občanů (či rodin) zajistíme, že časům zlým budou čelit v relativně slabší ekonomické kondici, když současně stát žádné rozpočtové rezervy na horší časy vůbec nepotřebuje, jak vysvětluji dále.

Od liberála bych navíc očekával, že bude horovat spíše za to, aby se na horší časy připravoval individuálně každý jednotlivec(!), podle svého uvážení a ne stát. Z hlediska připravenosti na horší časy mi přijde určitě vhodnější, pokud budou dané situaci čelit primárně jednotlivci s jejich vlastními rezervami. A je pouze jejich věcí, zda si individuálně dobrých časů užijí na plno, nebo část svého majetku použijí na tvorbu rezerv pro příchod jejich individuálních horších časů. Proč by toto měl za ně dělat stát? Stát by pouze v dobrých časech jednotlivcům neměl komplikovat tvorbu oněch individuálních rezerv jalovými a zbytečnými snahami o dosahování rozpočtových přebytků (vysoké daně, fiskální restrikce, fiskální "odpovědnost"...), a to platí jak pro dobré, tak pro špatné časy!

Nyní k tomu, jak by měl stát v dobrých a zlých časech využívat své rozpočtové možnosti. Pokud stát hospodaří v dobrých časech v podstatě vyrovnaně, čehož jsme byly v minulých letech svědky, pak lze takové chování státu v dobrých časech považovat za odpovědné, úspěšné a prospěšné. Ve zlých časech by pak stát měl pomáhat státními penězi všude, kde je potřeba, bez ohledu na rozpočtové "následky" s cílem eliminovat co nejvíce dopady dané krizové situace. K tomu však stát nepotřebuje předem tvořit žádné finanční rezervy.

Dané problematiky se dotýká rovněž obecně rozšířený omyl, že v krizi vzniklé státní dluhy bude někdo muset v budoucnu splatit. Z hlediska chodu ekonomiky (o to jediné tady jde) je totiž výše státního dluhu zcela irelevantní veličinou. Nebudu moc přehánět, pokud napíšu, že údaj o státním dluhu je jen bezvýznamným číslem zapsaným kdesi v účetnictví státu. Koho zajímá, jak velké toto číslo je a proč?

Stát a jeho v podstatě bezmezné možnosti zadlužit se, zde máme právě proto, aby v krizích nemuseli zbytečně trpět občané státu a firmy v něm podnikající. Stát a jeho státní rozpočet je v podstatě bezedným absorbérem všech negativních ekonomických šoků, umožňující bez fatálních následků přečkat i velmi zásadní narušení chodu ekonomiky.

Chápu, že tento způsob náhledu na státní rozpočet je v příkrém rozporu se současnou doktrínou fiskální "odpovědnosti". Jenže doktrína fiskální "odpovědnosti", která hlásá, že státní dluhy je třeba mít pod kontrolou, neboť jednou přijde den, kdy budou muset být splaceny, je zcela chybná. K tomu, aby státní dluhy musely být splaceny neexistuje jediný racionální ekonomický důvod.

Proč není nutné splácet státní dluhy?

Principiální důvody:

Kdo je dlužníkem a kdo tedy má splácet státní dluh, je každému jasné. Z právního hlediska je subjektem, který má povinnost splatit státní dluh je formální dlužník, kterým je stát. Avšak jak může stát, který není podnikatelsky aktivním subjektem (a tak to má v tržní ekonomice být) splácet své dluhy? No jedině z příjmů, kterými disponuje, tedy převážně z daní, které platí firmy a občané. Lze tak uzavřít, že skutečnými (nikoliv jen formálními) dlužníky ve vztahu ke stáním dluhům jsou daňoví poplatníci daného státu.

Obdobně netriviální je ale i otázka, kdo je věřitelem státu. Jednoduchá, ale velmi zavádějící odpověď zní, že věřitelem státu jsou aktuální majitelé státních dluhopisů. Uvedené ale platí jen ve vztahu k zcela marginální části státního dluhu (typicky v případech, kdy stát prodává své dluhopisy přímo občanům). Drtivá většina věřitelů jsou ale opět občané a firmy (z nichž drtivá většina jsou také daňovými poplatníky). Zjednodušeně se dá totiž říci, že primárními věřiteli státu jsou aktuální držitelé peněz, které banky vytvořily v okamžiku, kdy tyto peníze půjčily státu. Jinými slovy věřiteli státu není opět nikdo jiný, než zase daňový poplatníci, kteří by tak měli penězi jimi odvedenými na daních splácet státní dluhy v podstatě sami sobě. Ekonomická nesmyslnost této situace, kdy někdo splácí dluh sám sobě, je zřejmě evidentní.

Dalším principiálním důvodem, proč splácení státního dluhu je nesmyslné, spočívá v tom, že peníze, které nejprve stát vybere na daních od daňových poplatníků a pak jimi splatí bankám státní dluh, v bankách prostě zaniknou. Nikdo ty peníze nezíská, nikdo z toho nemá nějaký reálný prospěch. Po pokusu o splacení státního dluhu by tak zde zůstala pouze trpká pachuť z navýšení daní, které bylo nutné pro vybrání dostatečně velké částky, tak aby mohl být státní dluh splácen, pokud by tedy takové zvýšení daní nevedlo nakonec k opačnému vývoji, tedy k poklesu ekonomiky a naopak sníženému výběru daní a tedy naopak k růstu státního dluhu, namísto jeho splacení. Platit státu dvojnásobné daně jen proto, aby peníze, které odvedete následně zanikly, je neobhajitelná absurdita. Stejně tak krach státu vůbec nic neřeší, protože s dluhy státu při něm zaniknou i úspory (či obecně peníze) firem a občanů daného státu.


Praktické důvody:

Pokud připustíme, že státní dluhy by měli občané a firmy splatit, pak nám zde vyhřezne další absurdita tohoto počínání. Splacením státního dluhu totiž stát a občané a firmy v něm sídlící vůbec nic nezískají. Splacením dluhu sice dojde k tomu, že v kolonce státní dluh bude zaúčtována nula, současně ale občané a firmy daného státu o částku splaceného dluhu zchudnou. Tato situace nás tedy staví před otázku: chceme splnit naši pseudomorální povinnost splatit státní dluh za tu cenu, že o výši státního dluhu zchudneme a odměnou nám bude jen neuchopitelný "dobrý" pocit nulového státního dluhu? Nebo se smíříme s tím, že ve státním účetnictví je zapsána cifra představující státní dluh a dál budeme pokračovat ve svých životech bez zbytečného násilí v podobě splácení státního dluhu, kterým nikdo nic nezíská?


Z vnějšího pohledu pak celá věc vypadá následovně. Buď bude existovat stát s bohatými občany a firmami a prosperující ekonomikou, který je ale zadlužený, nebo budeme vidět stát sice oddlužený, avšak s chudým obyvatelstvem a firmami a s decimovanou ekonomikou. Třetí (v případě marných snah o splacení státních dluhů ta nejpravděpodobnější) možnost je ta, že se stát neúspěšně pokusí o splacení nesplatitelného dluhu, kdy zde zbyde ještě zadluženější stát navíc se zchudlým obyvatelstvem a zdecimovanou ekonomikou. Pro mě je volba zcela jasná. Volím raději život bohatých jednotlivců v zadluženém státě s fungující ekonomikou, než jistotu živoření ve zdecimované ekonomice s chudým obyvatelstvem v možná(!) oddluženém státě, pravděpodobněji však ve státě ještě více zadluženém.

Dalším důvodem, proč je splácení státního dluhu jen zbytečným masochismem je skutečnost, že "problém" státního dluhu lze vyřešit velmi efektivně a elegantně tak, že jej prostě na trhu skoupí centrální banka daného státu, což se v posledních letech v podstatě běžně děje v rámci kvantitativních uvolňování. Vzhledem k tomu, že centrální banku vlastní stát, pak nastává situace, kdy stát dluží instituci, kterou sám vlastní, tedy z určitého pohledu dochází k tomu, že stát formálně již nedluží dřívějším "cizím" držitelům státních dluhopisů a namísto toho dluží nově sám sobě.


Nevyčítejte tedy vládě, že Vás neškrtila v dobrých časech, protože byste dnes nebyli v takové ekonomické kondici, v níž jste nyní. To, že si stát nevytvořil v dobrých časech rezervy na zlé časy není z mnoha výše uvedených důvodů vůbec důležité. Naopak by bylo chybou, pokud by se o to stát pokoušel. Navíc konkrétně ČR je jednou z nejméně zadlužených vyspělých zemí, takže k dalšímu zadlužování z titulu absorbce i velmi vážných ekonomických šoků má stále obrovský potenciál, bez toho, že by hrozilo, že na nás zaklekne ECB a/nebo MMF s tím, že si tady žijeme moc nad poměry, jako se to stalo Řecku. Také z tohoto důvodu je potřeba mít skutečnou měnovou autonomii, tedy vlastní měnu a vlastní centrální banku, která má příslušné pravomoci a potřebnou míru autonomie, což právě Řecku tehdy tak citelně chybělo.

Uvedl jsem spoustu důvodů, proč by se nemělo trvat na tom, že se státní dluh musí splatit. Zajímalo by mne tedy, zda někdo má relevantní a silnější důvody, proč by se na splacení státního dluhu mělo pohlížet jako na zcela nevyhnutelné.

Z uvedeného by mělo být zřejmé jako strašně hloupá a jalová je kritika pana Paleníčka. :-)

-87
+
-

Všech 121 komentářů v diskuzi.

Jan Altman | 13. 11. 2020 08:56

Vypadá to, že nastalo další FOMO a počet odborníků na bitcoin opět roste geometrickou řadou (viz "odborná" diskuse pod článkem):
https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/bitcoin-virtualni-mena-kryptomena-dolar-investice-spekulace-trhy.A201112_170142_eko-zahranicni_rts/diskuse

:-))))))))))))))))

Nahlásit

+1
+
-

Jan Altman | 12. 11. 2020 13:46

Tady se někdo hezky bojí:
https://archiv.ihned.cz/c7-66842940-13700j-a390e3cf79778aa

Ale reálně s tím už nikdo nic nenadělá.

Nahlásit

+1
+
-

Jan Altman | 11. 11. 2020 16:19

https://cryptosvet.cz/bitcoin-soutezi-se-zlatem-pro-institucionalni-investice/

JP Morgan bych nebral moc vážně (navíc s nima mám "nevyřízené účty" na trhu se stříbrem), ale zase furt lepší, než Fuldovy Lehmani (ti nám akorát tak naznačili, kam směřuje celý fuldismus).

Masová adopce (a to i ze strany institucí) se ale podle mě blíží.

Nahlásit

+2
+
-

Jan Amos | 11. 11. 2020 13:40

A pak že ministryně financí a ministryně práce a sociálních věcí spolu nemluví...

https://www.kurzy.cz/zpravy/565977-studie-zjistila-ze-kravy-spolu-mluvi-o-svych-pocitech/

Nahlásit

+1
+
-

Jan Kohout | 8. 11. 2020 20:51

Děkuji pánům "Honza_" a "Luděk Zdražil" za úžasnou ukázku toho, jak má vypadat diskuse (v jejich případěch ohledně BTC). Opravdu, úžasná ukázka lidí, kteří naslouchají a jsou ochotni uznat argumenty toho druhého a nejasnost svého vyjádření. Ještě jednou děkuji.
Prosím pana Fulda o omezení grafomanství. To nejsou argumenty, ale hromada písmen. Naše učitelka ČJ na gymlu tomu říkala "slohový útvar blábol".

Nahlásit

+4
+
-

Richard Fuld | 9. 11. 2020 11:55 | reakce na Jan Kohout - 8. 11. 2020 20:51

Grafomanství si pletete s komplexní a rozsáhlou reakcí na velmi rozsáhlou snůšku Páleníčkových blábolů.

"To nejsou argumenty, ale hromada písmen."

Nereagujte prosím na příspěvky, které nejste schopen ani přečíst. Právě tím se dopouštíte onoho jalového blábolení.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Richard Fuld | 6. 11. 2020 11:49

Dnes již klasické nesmysly o šetření státu v dobrých časech, aby měl stát co utrácet v těch zlých. "Pouhé" zastavení růstu dříve stabilně rostoucího státního dluhu panu Páleníčkovi nestačí, přitom jde z hlediska polistopadového vývoje státního dluhu o zcela zjevnou a nepřehlédnutelnou kladnou výjimku z jinak z velmi neutěšeného stavu. On tuto situaci označuje slovy totální rozvrat veřejných financí. :-) A pokud má na mysli současné deficity, pak vše je v nejlepším pořádku. Ceny příliš rychle nerostou ani neklesají a nezaměstnanost se vzhledem k vážnosti situaci vyvíjí celkem dobře. A pokud tento vývoj doprovází razantní růst deficitu, nejde o nic zavrženíhodného. Jde jen o pasivní odraz vývoje chodu ekonomiky a jen na kondici tohoto chodu záleží. Na velikosti státního dluhu jednoduše nezáleží.

Pan Páleník znovu doporučuje státu spořit v dobrých časech. :-) Problematičnost uvedeného konceptu spoření v dobrých časech na zlé časy spočívá v tom, že již tento (zdánlivě bohulibý) záměr může urychlit příchod oněch zlých časů, ne-li je přímo vyvolat. Současně platí, že ty dobré časy zde nenastaly pouze díky oživení okolních ekonomik. Dobré časy zde nastaly rovněž díky onomu zvyšování mezd a důchodů, resp. především díky tomuto. Nebýt růstu životní úrovně, ocitli bychom se ve státě stále chudých občanů, kteří by se s dopady krize potýkali mnohem hůře, než máme možnost nyní. Takže opak je pravdou. Aktivní spoření státu v dobrých časech jen zanechá obyvatelstvo mnohem zranitelnější v krizi, kterou tím svým spořením může stát jen uspíšit nebo prohloubit. Naopak stát musí dobrých časů využít k tomu, aby z nich těžili všichni, tedy i státní zaměstnanci a důchodci. Pokud by stát chtěl zvedat důchody a platy státních zaměstnanců v krizi, ozval by se zase ryk rozpočtově "zodpovědných" bláznů, jako jsme toho svědky právě nyní v souvislosti se snížením daně z příjmů na 15% z hrubé mzdy.

Jinými slovy i díky onomu kritizovanému nevytváření rozpočtových rezerv jsme se díky zvyšování platů a důchodů ocitli v tak dobrých časech, v jakých jsme se před krizí ocitli. Pokud bychom se po Kalouskovsku tehdy "odpovědně" chystali na ty zlé časy, pak by ty dobré časy nebyly tak dobré, jak jsme je zažili, pokud bychom se nějakých dobrých časů vůbec dočkali. I zde platí, něco za něco. I příprava na zlé časy něco stojí. Za onu přípravu na zlé časy bychom platili tím, že ony dobré časy by nebyly tak dobré, jak by mohly být.

Lze tak shrnout, že chystáním se na ty zlé časy by se stát předem a jistě(!) vzdával zčásti oněch časů dobrých, a to vše pouze z důvodu možného(!) budoucího příchodu časů zlých! A přitom úplně zbytečně! Uvedeným spořením státu na zlé časy pouze u jednotlivých občanů (či rodin) zajistíme, že časům zlým budou čelit v relativně slabší ekonomické kondici, když současně stát žádné rozpočtové rezervy na horší časy vůbec nepotřebuje, jak vysvětluji dále.

Od liberála bych navíc očekával, že bude horovat spíše za to, aby se na horší časy připravoval individuálně každý jednotlivec(!), podle svého uvážení a ne stát. Z hlediska připravenosti na horší časy mi přijde určitě vhodnější, pokud budou dané situaci čelit primárně jednotlivci s jejich vlastními rezervami. A je pouze jejich věcí, zda si individuálně dobrých časů užijí na plno, nebo část svého majetku použijí na tvorbu rezerv pro příchod jejich individuálních horších časů. Proč by toto měl za ně dělat stát? Stát by pouze v dobrých časech jednotlivcům neměl komplikovat tvorbu oněch individuálních rezerv jalovými a zbytečnými snahami o dosahování rozpočtových přebytků (vysoké daně, fiskální restrikce, fiskální "odpovědnost"...), a to platí jak pro dobré, tak pro špatné časy!

Nyní k tomu, jak by měl stát v dobrých a zlých časech využívat své rozpočtové možnosti. Pokud stát hospodaří v dobrých časech v podstatě vyrovnaně, čehož jsme byly v minulých letech svědky, pak lze takové chování státu v dobrých časech považovat za odpovědné, úspěšné a prospěšné. Ve zlých časech by pak stát měl pomáhat státními penězi všude, kde je potřeba, bez ohledu na rozpočtové "následky" s cílem eliminovat co nejvíce dopady dané krizové situace. K tomu však stát nepotřebuje předem tvořit žádné finanční rezervy.

Dané problematiky se dotýká rovněž obecně rozšířený omyl, že v krizi vzniklé státní dluhy bude někdo muset v budoucnu splatit. Z hlediska chodu ekonomiky (o to jediné tady jde) je totiž výše státního dluhu zcela irelevantní veličinou. Nebudu moc přehánět, pokud napíšu, že údaj o státním dluhu je jen bezvýznamným číslem zapsaným kdesi v účetnictví státu. Koho zajímá, jak velké toto číslo je a proč?

Stát a jeho v podstatě bezmezné možnosti zadlužit se, zde máme právě proto, aby v krizích nemuseli zbytečně trpět občané státu a firmy v něm podnikající. Stát a jeho státní rozpočet je v podstatě bezedným absorbérem všech negativních ekonomických šoků, umožňující bez fatálních následků přečkat i velmi zásadní narušení chodu ekonomiky.

Chápu, že tento způsob náhledu na státní rozpočet je v příkrém rozporu se současnou doktrínou fiskální "odpovědnosti". Jenže doktrína fiskální "odpovědnosti", která hlásá, že státní dluhy je třeba mít pod kontrolou, neboť jednou přijde den, kdy budou muset být splaceny, je zcela chybná. K tomu, aby státní dluhy musely být splaceny neexistuje jediný racionální ekonomický důvod.

Proč není nutné splácet státní dluhy?

Principiální důvody:

Kdo je dlužníkem a kdo tedy má splácet státní dluh, je každému jasné. Z právního hlediska je subjektem, který má povinnost splatit státní dluh je formální dlužník, kterým je stát. Avšak jak může stát, který není podnikatelsky aktivním subjektem (a tak to má v tržní ekonomice být) splácet své dluhy? No jedině z příjmů, kterými disponuje, tedy převážně z daní, které platí firmy a občané. Lze tak uzavřít, že skutečnými (nikoliv jen formálními) dlužníky ve vztahu ke stáním dluhům jsou daňoví poplatníci daného státu.

Obdobně netriviální je ale i otázka, kdo je věřitelem státu. Jednoduchá, ale velmi zavádějící odpověď zní, že věřitelem státu jsou aktuální majitelé státních dluhopisů. Uvedené ale platí jen ve vztahu k zcela marginální části státního dluhu (typicky v případech, kdy stát prodává své dluhopisy přímo občanům). Drtivá většina věřitelů jsou ale opět občané a firmy (z nichž drtivá většina jsou také daňovými poplatníky). Zjednodušeně se dá totiž říci, že primárními věřiteli státu jsou aktuální držitelé peněz, které banky vytvořily v okamžiku, kdy tyto peníze půjčily státu. Jinými slovy věřiteli státu není opět nikdo jiný, než zase daňový poplatníci, kteří by tak měli penězi jimi odvedenými na daních splácet státní dluhy v podstatě sami sobě. Ekonomická nesmyslnost této situace, kdy někdo splácí dluh sám sobě, je zřejmě evidentní.

Dalším principiálním důvodem, proč splácení státního dluhu je nesmyslné, spočívá v tom, že peníze, které nejprve stát vybere na daních od daňových poplatníků a pak jimi splatí bankám státní dluh, v bankách prostě zaniknou. Nikdo ty peníze nezíská, nikdo z toho nemá nějaký reálný prospěch. Po pokusu o splacení státního dluhu by tak zde zůstala pouze trpká pachuť z navýšení daní, které bylo nutné pro vybrání dostatečně velké částky, tak aby mohl být státní dluh splácen, pokud by tedy takové zvýšení daní nevedlo nakonec k opačnému vývoji, tedy k poklesu ekonomiky a naopak sníženému výběru daní a tedy naopak k růstu státního dluhu, namísto jeho splacení. Platit státu dvojnásobné daně jen proto, aby peníze, které odvedete následně zanikly, je neobhajitelná absurdita. Stejně tak krach státu vůbec nic neřeší, protože s dluhy státu při něm zaniknou i úspory (či obecně peníze) firem a občanů daného státu.


Praktické důvody:

Pokud připustíme, že státní dluhy by měli občané a firmy splatit, pak nám zde vyhřezne další absurdita tohoto počínání. Splacením státního dluhu totiž stát a občané a firmy v něm sídlící vůbec nic nezískají. Splacením dluhu sice dojde k tomu, že v kolonce státní dluh bude zaúčtována nula, současně ale občané a firmy daného státu o částku splaceného dluhu zchudnou. Tato situace nás tedy staví před otázku: chceme splnit naši pseudomorální povinnost splatit státní dluh za tu cenu, že o výši státního dluhu zchudneme a odměnou nám bude jen neuchopitelný "dobrý" pocit nulového státního dluhu? Nebo se smíříme s tím, že ve státním účetnictví je zapsána cifra představující státní dluh a dál budeme pokračovat ve svých životech bez zbytečného násilí v podobě splácení státního dluhu, kterým nikdo nic nezíská?


Z vnějšího pohledu pak celá věc vypadá následovně. Buď bude existovat stát s bohatými občany a firmami a prosperující ekonomikou, který je ale zadlužený, nebo budeme vidět stát sice oddlužený, avšak s chudým obyvatelstvem a firmami a s decimovanou ekonomikou. Třetí (v případě marných snah o splacení státních dluhů ta nejpravděpodobnější) možnost je ta, že se stát neúspěšně pokusí o splacení nesplatitelného dluhu, kdy zde zbyde ještě zadluženější stát navíc se zchudlým obyvatelstvem a zdecimovanou ekonomikou. Pro mě je volba zcela jasná. Volím raději život bohatých jednotlivců v zadluženém státě s fungující ekonomikou, než jistotu živoření ve zdecimované ekonomice s chudým obyvatelstvem v možná(!) oddluženém státě, pravděpodobněji však ve státě ještě více zadluženém.

Dalším důvodem, proč je splácení státního dluhu jen zbytečným masochismem je skutečnost, že "problém" státního dluhu lze vyřešit velmi efektivně a elegantně tak, že jej prostě na trhu skoupí centrální banka daného státu, což se v posledních letech v podstatě běžně děje v rámci kvantitativních uvolňování. Vzhledem k tomu, že centrální banku vlastní stát, pak nastává situace, kdy stát dluží instituci, kterou sám vlastní, tedy z určitého pohledu dochází k tomu, že stát formálně již nedluží dřívějším "cizím" držitelům státních dluhopisů a namísto toho dluží nově sám sobě.


Nevyčítejte tedy vládě, že Vás neškrtila v dobrých časech, protože byste dnes nebyli v takové ekonomické kondici, v níž jste nyní. To, že si stát nevytvořil v dobrých časech rezervy na zlé časy není z mnoha výše uvedených důvodů vůbec důležité. Naopak by bylo chybou, pokud by se o to stát pokoušel. Navíc konkrétně ČR je jednou z nejméně zadlužených vyspělých zemí, takže k dalšímu zadlužování z titulu absorbce i velmi vážných ekonomických šoků má stále obrovský potenciál, bez toho, že by hrozilo, že na nás zaklekne ECB a/nebo MMF s tím, že si tady žijeme moc nad poměry, jako se to stalo Řecku. Také z tohoto důvodu je potřeba mít skutečnou měnovou autonomii, tedy vlastní měnu a vlastní centrální banku, která má příslušné pravomoci a potřebnou míru autonomie, což právě Řecku tehdy tak citelně chybělo.

Uvedl jsem spoustu důvodů, proč by se nemělo trvat na tom, že se státní dluh musí splatit. Zajímalo by mne tedy, zda někdo má relevantní a silnější důvody, proč by se na splacení státního dluhu mělo pohlížet jako na zcela nevyhnutelné.

Z uvedeného by mělo být zřejmé jako strašně hloupá a jalová je kritika pana Paleníčka. :-)

Nahlásit

-87
+
-

Luděk Zdražil | 12. 11. 2020 12:13 | reakce na Richard Fuld - 6. 11. 2020 11:49

Pokusil jsem se pochopit Vas pohled na věc a argumentaci statniho dluhu v intencích zdejsi debaty a velmi zasadne rozdilnych stanovisek.

Asi lze souhlasit s tim, ze na „statni dluh“ a zejména na formy jeho evidence a administrace se neda nahlizet jako na dluh mezi dvema subjekty napr. na trhu. Samozrejme, ze dluh státu nelze chapat jako dluh, na který lze uplatnit v obchodnim/soudnim rizeni formu zaloby o uhradu dluhu s poukazanim castky na ucet XY. V takto pojatem pristupu ke statnimu dluhu nelze dojit k vysledku jak se statnim dluhem lze nakládat.

Na druhou stranu zde nejake statni dluhy existují, evidují se a mají ekonomické dopady resp. ten dluh je nejak splacen. Není-li splácen a je-li jeho vyse neunosna, dochazi dokonce ke statnim bankrotum (vycet netřeba uvadet, je dost dlouhy a znamy). Znamena to tedy, ze i statni dluh je nějak splacen, resp není-li splacen, dostavi se kolaps.

Vy zminujete, ze tvorba dluhu je spise z ekonomického hlediska pozitivni impuls, vedouci k většímu bohatstvi státu – tj jeho obcanu. No mze to byt pravda, pokud je dluh kontrolovan, rizen a je s nim zachazeno s primerenou odpovednosti. Není-li ovšem tomu tak, dostavi se statni bankrot, jehož podoba spociva ve zniceni uspor, rozvrat ekonomiky, chaos, chudoba, nefunkcni statni služby zdravotnictvim pocinaje, skolstvim konce. To je ta splátka dluhu a jeji forma je tedy jina nez v pripade trzniho reseni mezi podnikajícími subjekty. Mame zde tedy dluh i jeho splátku.

Ta sprava statniho dluhu je v rukou politiku, kteří s nim nakladaji dle jim vyhovujících motivaci. Tady zacina druhy problem, protože vznik, vyse a schopnost „splácet statni dluh“ je vynata z bezprostredni kontroly dluzniku (danovych poplatniku) a je s nim nakladano za ucelem udrzeni politických pozic. To samo o sobě vůbec nemusi byt v souladu zajmu a prestoze politici jsou odvozeni od vule obcanu, ten vztah veritel-dluznik je hodne vzdalen schopnosti dohlednout nasledku.

Splaceni statniho dluhu je hrazeno zivotni urovni obyvatel toho kterého státu, tedy nikoli uhradou nominalni sumy z mista A na místo B. Statni dluh je ekonomickou veličinou, kterou je třeba kontrolovat, hlidat a nelze se domnívat ze jeho bezuzdný rust není nebezpecny ci dokonce ekonomicky vždy pozitivni.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 12. 11. 2020 16:58 | reakce na Luděk Zdražil - 12. 11. 2020 12:13

Předně mi dovolte Vám sdělit, že velmi(!) oceňuji Vaši (u jiných diskutujících velmi vzácnou) snahu o zamyšlení se nad danou otázkou. :-)

Jsem rád, že intuitivně cítíte, že státní dluh není úplně to samé jako soukromý dluh mezi dvěma subjekty. To je dobrý začátek. Nicméně předmětná rozdílnost podle mne nespočívá primárně v právní rovině, tedy v rovině právní vymahatelnosti státního dluhu u soudu, jak Vy zmiňujete. Rozdílnost "běžného" soukromého dluhu a státního dluhu spočívá ve fakticko-ekonomické rovině. V dalším se tedy budu držet pouze ve fakticko - ekonomické rovině a pokud budete chtít, můžeme tuto otázku přenést i do roviny formálně právní, čemuž se v tomto textu budu snažit vyhnout.

Zásadní rozdíl mezi "standardním" dluhem a státním dluhem spočívá v osobách dlužníka a věřitele. Zatímco u soukromého dluhu jsou dlužníkem a věřitelem dva konkrétní zpravidla odlišné subjekty v případě státního dluhu je na straně dlužníka i na straně věřitele v podstatě jen jeden subjekt a tím je kolektiv složený v podstatě z totožných jednotlivců.

K vysvětlení uvedeného je třeba začít u toho, jak státní dluh vzniká. Státy si v drtivé většině případů půjčují peníze od bank (ČR nevyjímaje). Půjčka v bance proběhne tak, že stát předá bance jím emitované státní dluhopisy a banka státu na jeho vkladový učet připíše půjčenou částku. Peníze, které banka státu půjčuje, jsou bankou nově vytvořené peníze, proto se taky často (a zcela oprávněně) v souvislosti se zadlužováním státu mluví o tištění peněz. Zjednodušeně řečeno stát (společně s bankou) tiskne peníze, když si od banky půjčuje peníze.

Uvedeným způsobem vznikají v bankách peníze vždy, když si od banky půjčuje peníze nebankovní subjekt. Banka vytvoří nové peníze, které připíše dlužníkovu na jeho účet a současně do své účetní knihy zanese závazek dlužníka peníze vrátit. V tomto okamžiku je dlužník ve vztahu k takto nově vzniklým penězům zároveň dlužníkem (ty peníze je povinen vrátit) a zároveň věřitelem (ty peníze mu patří a může je použít k platbě). Toto je velmi důležitý princip současných peněz: každé peníze mají svého dlužníka i věřitele (držitele peněz) a banka je zjednodušeně řečeno pouze v roli účetního, který vede záznamy o tom, kdo je ve vztahu k daným penězům dlužníkem a kdo věřitelem (jejich aktuálním držitelem). Teprve až dlužník své peníze (které mu banka půjčila) utratí (převede na někoho jiného) stává se nově příjemce těch peněz věřitelem - držitelem daných peněz, zatímco původnímu dlužníkovi a věřiteli v jedné osobě (původně i držiteli půjčených peněz) zůstalo již jen postavení dlužníka. Dlužník zůstává až do doby splatnosti dluhu od vzniku půjčených peněz stále tentýž, avšak osoba věřitele, resp. věřitelů se neustále mění s tím, jak tyto peníze obíhají v ekonomice od jednoho držitele těchto peněz k jinému.

Obdobně je tomu v případě státního dluhu. Poté, co stát půjčené peníze utratí, se věřitelem ve vztahu k těmto penězům a tedy i státnímu dluhu stává příjemce těch peněz, resp. aktuální držitelé těch peněz. Lze tak uzavřít, že věřitelem ve vztahu ke státnímu dluhu je (prakticky konkrétně nevymezitelný) kolektiv držitelů peněz, které kdysi vznikly tím, že si je stát půjčil od banky a poté je utratil.

Současně faktickým dlužníkem není ve vztahu ke státnímu dluhu stát. Skutečným dlužníkem, který jediný může splatit státní dluh jsou všichni daňoví poplatníci, kteří jediní mohou zajistit, že stát svůj dluh bankám splatí, a to penězi které státu odvedou na daních. Dlužníkem ve vztahu ke státnímu dluhu tak fakticky není stát, nýbrž kolektiv daňových poplatníků daného státu.

Ve formálně-právní rovině je samozřejmě (a z dobrých důvodů) věřitelem státu banka a držitel peněz je věřitelem banky, nikoliv státu. Jde ale o formálně-právní stránku věci, která stránku fakticko-ekonomickou poněkud zamlžuje. Právě tento velmi rozšířený a výhradně používaný formálně-právní pohled způsobuje, že prakticky nepoužívaný fakticko-ekonomický pohled na danou záležitost pak působí poněkud "exoticky", značně neuvěřitelně a nekompatibilně s obecně akceptovaným formálně-právním pohled. Přitom oba ty pohledy (fromálně-právní a fakticko-ekonomický) jsou slučitelné a v jistém ohledu dokonce komplementární. V tomto příspěvku se ale vrátím zpět k fakticko - ekonomické rovině. :-)

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že ve vztahu ke státnímu dluhu je věřitelem blíže neurčitelný kolektiv osob, držící peníze, kterým dal vzniknout stát, když si je v minulosti půjčil. A dlužníkem je již jednodušeji určitelný kolektiv daňových poplatníků daného státu. Lze dále úspěšně presumovat, že oba tyto kolektivy (dlužnický i věřitelský) se velmi významně překrývají, což následně umožňuje sice ne úplně přesný ale z fakticko - ekonomického hlediska relevantní závěr, že ve vztahu ke státnímu dluhu je dlužníkem i věřitelem v podstatě tentýž kolektiv individuálních subjektů. Faktická, resp. ekonomická potřeba splacení státního dluhu je pak asi stejně tak naléhavá, jako když někdo dluží peníze sám sobě, čili zjevně mizivá.

Je současně dobré si uvědomit, že pokud už dojde ke splacení státního dluhu bance, pak peníze, které stát za účelem splacení státního dluhu vybral na daních, v bance jednoduše zaniknou. Když si je stát od banky půjčil, tak tyto peníze vznikly a když je pak bance splatil, pak tyto peníze, kterými byl dluh splacen, zase zaniknou. Úplně stejně to funguje rovněž u jiných než státních dluhů, jež jsou spláceny bance. Pokud si uvědomíte tuto zásadní věc, pak jakákoliv snaha o splacení státního dluhu neznamená nic jiného, než že stát zvýší daně a peníze, které vybere zvýšením daně tak obrazně řečeno nasype na náměstí na hromadu a tu zapálí.

Ekonomové nazývají takovýto proces peněžní kontrakcí. Peněžní kontrakce může nastat samozřejmě i spontánně bez jakékoliv snahy o splacení státního dluhu a ekonomové se tomu zpravidla snaží zuby nehty zabránit, protože ji považují za každých okolností za značně nebezpečnou pro zdravý chod ekonomiky. Nicméně titíž ekonomové často nemají žádný velký problém s tím vyvolat peněžní kontrakci záměrně, pokud to bude z důvodu splacení státního dluhu. A já se ptám, co konkrétního a hmatatelného získají výběrem peněz od daňových poplatníků a jejích spálením na námětí a proč tím navíc ohrozí zbytečně chod ekonomiky. A to jsem nezmínil, že zvýšení daní nemusí vést automaticky ke zvýšení výběru daní, takže by nakonec mohlo jít jen o zbytečný masochismus za účelem naplnění zcela zbytečného cíle, navíc pomocí prostředku vážně ohrožující chod ekonomiky (peněžní kontrakce).

Doufám, že výše nastíněné by už mohlo určitým způsobem vzbudit nějaké Vaše pochyby údajné nutnosti splácet státní dluhy, resp. o užitečnosti obecné doktríny rozpočtové odpovědnosti. Doktrína rozpočtové odpovědnosti není špatná na 100%. Je užitečná, pokud je jejím cílem udržení cenové stability. Jinými slovy cíl rozpočtové odpovědnosti by měl spočívat ve snaze o cenovou stabilitu. Rozpočtovou odpovědnost založenou pouze na snaze ovlivnit ať už absolutní nebo relativní výši státního dluhu považuji z výše uvedených důvodu za hloupou, bezúčelnou a hlavně nebezpečnou. Za nehloupější pak považuji tezi, že státní dluh bude muset být v budoucnosti splacen (zpravidla se mluví o budoucích generacích). Nebude muset být splacen a ani to nebude možné, i kdyby se vláda rozhodla, že tohoto cíle dosáhne. Jinými slovy dejme si při zadlužování státu (tisku peněz) pozor na to, abychom nepřispívali k nadměrné inflaci. Tečka. Jestli dlouhodobým výsledkem plnění cíle cenové stability bude stání dluh žádný, malý, velký, gigantický, je z hlediska chodu ekonomiky irelevantní.

Opakuji, že státní dluh vždy představuje pouze nevybrané daně, které kdyby se náhodou někdy v budoucnosti vybraly, tak se ty vybrané peníze jen "spálí" na náměstí a někde v účetní knize státu, se zmenší číslo, které představuje státní dluh. Sám si odpovězte jak velký reálný bezprostřední vliv má toto číslo na Vás osobně, či kohokoliv jiného. :-) Uznávám, že jediným rizikem je to, že se ministrem financí stane někdo jako Kalousek, který z důvodu, že zcela arbitrárně (jinak to totiž nejde) usoudí, že státní dluh je už moc velký a rozhodně, že je kvůli tomu třeba zvednout DPH na 30% a snížit důchody na 50%, aniž by byť jen tušil, že ty navíc vybrané peníze budou následně v bankách "spáleny". To je ale riziko spočívající v tom, že se ministrem stane rozpočtově "odpovědný" diletant, nikoliv riziko velkého státního dluhu.

Otázka státního bankrotu a neochoty bank půjčit státu.

Banky samozřejmě mohou odmítnout kupovat státní dluhopisy. V takovém případě se ceny jimi právě držených státních dluhopisů propadnou a i jinak zdravé banky se už jen tímto dostanou do nucené správy. Pak stačí banku s aktuálně nulovým (či záporným) vlastním kapitálem za 1 korunu zestátnit. Stát tak bude držet banku, která odstraní původní příčinu své insolvence banky tím, že obnoví refinancování stávajícího státního dluhu včetně nákupů nových státních dluhopisů a tak se z této banky stane opět zdravá banka, která může být následně zprivatizována. Jediný, kdo by na odmítnutí nakupování státních dluhopisů doplatil by tak byla ta banka, resp. její management a akcionáři.

Vzhledem k tomu, že centrální banka může na sekundárním trhu nakupovat státní dluhopisy, pak rovněž z tohoto důvodu výše uvedená situace ani v podstatě nemůže nastat, protože pro banky jsou nákupy státních dluhopisů výhodné a bez rizika, neboť pokud je budou chtít v nějaké napjatější situaci prodat, pak se na stranu kupce vždy postaví centrální banka, která je odpovědná za stabilitu finančního systému, takže jí ani nic jiného nezbude. Ostatně právě Kalousek se nedávno nechal slyšet, že kdyby věděl, že centrální banky budou provádět kvantitativní uvolňování, pak by se tolik neobával o růst výnosů českých státních dluhopisů z důvodu razantního růstu státního dluhu a jeho fiskální restrikce by nebyly tak razantní, jaké byly právě z důvodu obav o to, aby na trhu byla stále dostatečná poptávka po českých státních dluhopisech.

Takže podle mého názoru státní dluh je primárně pasívním odrazem reality, který je fiskální politikou ovlivnitelný jen do určité omezené míry a podle toho by se ke státnímu dluhu mělo i přistupovat. To lze ilustrovat právě na příkladu současné koronakrize, kdy státní dluh poroste zcela bez ohledu na to, jakou fiskální politiku vláda zvolí. Když obrovský růst státního dluhu nikomu nevadí v období krize, proč by měl vadit pozvolný setrvalý růst státního dluhu v běžných situacích? Řízení a kontrola státního dluhu je tím nejhorším možným cílem fiskální politiky (typický Kalousek), kterým by měla být podpora stabilního chodu ekonomiky. Primárně chod reálné ekonomiky může přinést skutečné hodnoty a skutečně určovat životní úroveň. "Hospodaření" státu (stejně jako státní instituce - centrální banky) je pro vývoj bohatství a životní úrovně irelevantní, protože spotřebovávané výrobky a služby produkuje reálná ekonomika, nikoliv jakési "hospodaření" státu nebo centrální banky. Stát i centrální banka má pozitivně ovlivňovat podmínky, v níž funguje ekonomika a primárním cílem má být ta ekonomika, ne jakési "hospodaření" státu, které je primárně pouhým odrazem fungovaní právě té ekonomiky v prostředí, jaké ten stát svou fiskální politikou a centrální banka svou monetární politikou nastavili. Fiskální ekonomika ovlivňuje chod ekonomiky a ten ovlivňuje "hospodaření" státu. Cílem fiskální politiky by ale měl být hladký a stabilní chod ekonomiky, ne to bezúčelné "hospodaření" státu. Hlídat a kontrolovat je tedy třeba podmínky pro hladké fungování ekonomiky, nikoliv státní dluh, který je primárně jen pasívním odrazem fungování ekonomiky. Cílem je ekonomika, pouze vedlejším efektem fungování ekonomiky je státní dluh (nebo čistě teoreticky přebytek).

Pro úplnost dodávám, že každý kousek výše uvedeného textu je možné rozložit na další elementy a ty každý zvlášť podrobně rozebrat, takže neberte zde uvedené jako nějaký komplexní a ucelený názor, který není možné dále rozebírat, či zpochybňovat. Často se mi stane, že někdo vezme nějakou větu a najde konkrétní příklad, kdy tato věta v tom konkrétním příkladu neplatí a na základě toho je tato věta označena jako nepravdivá. Je to právě proto, že daná věta platí pro ten základní obecný případ a není z mé strany doplněna o všechny jiné možné případy. Už tak je můj text více než dlouhý a relativně nepřehledný. Pokud bych chtěl "ošetřit" všechny možné případy, byl by mnohem delší a nepřehlednější. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Luděk Zdražil | 12. 11. 2020 21:23 | reakce na Richard Fuld - 12. 11. 2020 16:58

Děkuji.
Mám dve poznamky:

1. Tim odlisenim statniho dluhu a soukromeho (rekneme) dluhu ve formalni rovine, pri jeho administraci, jsem chtel jen ilustrovat pochopeni toho rozdilu. OK.
Nicmene mame zde sice obdobnou/prekryvajici se skupinu veritelu i dluzniku, mam vsak problem s tim, ze jak veritele, tak zejmena dluznici jsou vzhledem k vznikajicimu dluhu anonymizovani. Zatimco jina skupina lidi (politici) manipulaci s dluhem, diky te anonymizaci, vyuzivaji k uplne jinym zajmum nez bych ocekaval od ucastniku dluhu z obou stran. To povazuji za nebezpecne.

Ve velmi zjednodusene podobe si uvedeny princip odtazitosti odpovednosti k dluhu, o ktery mi jde, muzeme ilustrovat na prikladu. Rekneme, ze by na zaklade rozhodnuti zvoleneho ulicniho vyboru deset sousedu zastavilo sve rodinne domy bance vuci uveru a ulicni vybor rozhodl, ze si kazda rodina ze spolecneho uveru koupi mercedes. Vsichni jsou veritele, vsichni jsou dluznici, ale citime, ze tady neco nehraje, rekl bych. Jevove sla zivotni uroven v ulici nahoru, sic. Na tom priklade nejde o problem vzniku penez ale o problem moralniho hazardu nedostatecne kontrolovaneho ucelu, prijeti a vyuziti dluhu.

Pokud bychom pripustili, ze nikoli statni dluh ale realne rizeni prosperujici ekonomiky je poslanim hospodareni statu, pak zde mame dnesni priklad "rizeni ekonomiky" v dobe koronaviru - a ten spociva v nefektivnim posypani penez podnikani a vytvoreni relativne extremniho dluhu, nejsem si jist uspechem. Je to zjednodušující, v principu to tak ale je.

2. Stale zde mame ty existujici statni bankroty, ktere, at jsou ty procesy jakekoliv, nakonec konci lide na ulicich jako bezdomovci v rozvracenem statu, nefunkcnim zdravotnictvi, kolabujicim penzijnim systemu a pod. Zda se, ze Vy na to mate alespon teoreticky recept, nicmene kriterium pravdivosti je praxe a ta ukazuje na drasticke konce takoveho hospodareni, narustu statniho dluhu, jeho neschopnosti jej splacet a neschopnost si pujcit ci vytisknout dost penez na udrzeni chodu statu. Tady taky neco nehraje.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 13. 11. 2020 20:41 | reakce na Luděk Zdražil - 12. 11. 2020 21:23

1. Z roviny fakticko-ekonomické se dostáváme do roviny politické. O.K. Samozřejmě, že možnost politiků rozhodovat o tom, co se bude dít s penězi, které vytvořili tím, že si je půjčili od bank, s sebou nese riziko, či nebezpečí, jak o tom píšete. Proto taky píšu o tom, že cílem fiskální politiky by měla být cenová stabilita a nikoliv výše zadlužení státu (tento cíl zase já považuji za velmi nebezpečný). Chápu Vaše obavy o zneužití možnosti "tisknout" peníze, kterou politici mají. Pořád si ale myslím, že je lepší mít politiky, kteří budou moci ekonomice ve vážných krizích pomoci penězi, které vytvoří tím, že si je půjčí od bank, než aby byli v těchto situacích bezmocní, protože k dispozici by měli jen to, co jsou schopni na daních vybrat od těch, kterým by měli vlastně pomoci. Ideální systém to samozřejmě není. Je to vždy o volbě lepší možnosti z několika špatných možností.

2. Ano státní bankroty existovaly a budou i nadále přicházet. Nicméně stát, který má svoji účetní měnu a autonomní centrální banku nemůže zbankrotovat, tedy pokud sám dobrovolně bankrot nevyhlásí. V minulosti v dobách zlatého standardu byly všechny státy zbankrotovatelné, protože rigidní peněžní zásoba bránila nejen státům, ale všem subjektům, aby v době, kdy je to třeba, vytvořili nové peníze. V dnešní době mohou bankrotovat také státy eurozóny, protože nemají vlastní měnu ani autonomní centrální banku, Namísto toho mají společnou měnu a společnou centrální banku. Proto jsem vždy byl a budu odpůrcem přijetí eura v ČR. Jinak Váš argument stojí na výjimkách (bankroty států) z pravidla (většina států nebankrotuje). Většina států má vlastní měnu a autonomní centrální banku a tyto státy navzdory dříve nepředstavitelně vysokým úrovním státního dluhu stále nebankrotují. Nikdo stále není schopen exaktně určit hranici státního dluhu, kde by měl být bankrot nevyhnutelný a nikdo nikdy ji ani neurčí, protože taková hranice objektivní neexistuje. Subjektivně ji může určit trh se státními dluhopisy, avšak pouze u států, které nemají vlastní měnu a autonomní centrální banku, která trhu nedovolí (ani nemůže dovolit), aby se ceny státních dluhopisů dané země začaly propadat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Luděk Zdražil | 14. 11. 2020 11:08 | reakce na Richard Fuld - 13. 11. 2020 20:41

No, samozrejme rovina politicka zde na pozadi je, nemuze to v nasem pripade byt jinak, v konecnem duskedku, avsak rad bych jeste argumentoval ve faktických rovinach. Rad bych dovodil nejaka prohlaseni, na kterych bychom se mohli shodnout. Zkusim opatrne naslapovat dale. Ano, cítíte správně, že se nedovedu s Vašim argumenty vypořádat. Proto jsem uvedl zjednodusujici priklad s mercedesy, jako principem, ktery obnazene ukazuje princip statniho rozhodovani a ktery se mi jevi z hlediska kontroly a motivaci obdobne zhoubny jako nedostatecne kontrolovana moc politiku.

Ostatně takova situace vede obcany k tomu, aby se zabyvali, spise nez produkci hodnot, ochranou jiz vyprodukovanych hodnot, resp. si vybudovali struktury a mechanizmy ochranujici jejich privatni zajmy pred pseudozajmy "cele spolecnosti", jak nam je predstavuji politici (pak pochopitelne a logicky vznikaji projekty typu BTC, ale i rada jinych dalsich postupu). Rezie a usili, ktere lide venuji ochrane privatnich hodnot je z celospolečenskeho hlediska (ktere zde casto zminujete) pak ponekud kontraproduktivni, zda se mi.

Ano, muze byt, ze je lepsi mit k dispozici "nejake" financni nastroje pro pozitivni ekonomicke zasahy (jsou-li pozitivni ?). Muzeme prohlasit, ze pokud politici pracuji s timto nastrojem ve svuj prospech a bez valneho ohledu na pripadne negativni nasledky, pak existuje nebezpeci, ze vznik statniho dluhu muze zpusobit ekonomicke problemy (hyperinflaci, neschopnost refinancovat statni dluh na dluhopisovem trhu, neunosne vysoke urokove sazby), ktere mohou znamenat rozvrat spolecnosti ? Muzeme prohlasit, ze se takto jiz stalo v nekolika zemich a ze tudiz vyse statniho dluhu byla a je faktorem, ktery v konecnem dusledku skutecne ovlivnuje zivotni uroven obyvatel te ktere zeme, a to v extremnim pripade az na uroven hyperinflace a takove danove zateze, ze se jedna v dusledku o fakticky ekonomicky kolaps jeho obyvatel ( v jemnejsim pripade likvidaci uspor resp. slusne urovne penzijniho zajisteni) ? Muzeme prohlasit, ze kontrola politiku je technicky nedostatecna, vazba volic-politik prostrednictvim voleb je nedostatecny kontrolni mechanizmus pro prirozene choutky politiku zneuzivat svou pozici a ze by bylo ucelne zavest i jine nastroje jejich kontroly - napr. striktni financni ustavu nebo vyznamnou redukci zasahu statu do ekonomickych oblasti ? Osobne jsem priznivcem demokratickych postupu korekce vykonu statni moci (z rady pricin), ovsem v poslednich dekadach je cena takovych korekci prilis vysoka. Muzeme priznat, ze vykon a cinnost politiku je nezridka vedena jejich osobnim prospechem nez celospolecenskym prospechem ? Muzeme prohlasit, ze financni oligarchie ci vyznamne korporatni skupiny venuji vetsi usili svemu vlivu na politiku nez na uspechy v primarni trzni produkce ? A o cem to pak svedci, pokud lide v pozicich s primarne ekonomickou motivaci presouvaji svuj fokus na politicke struktury rozhodovani ? Ja bych rekl, ze v tom citi urcity privatni benefit spise nez celospolecensky, humanitne a idealisticky orientovany zajem.

Ano, nemuzeme vynechat politiku, ale abychom mohli porozumet jejich vykonu, musime se podivat na mechanizmy, ktere politika pouziva , na jejich praktickou aplikaci a vysledky v praxi. Nejsou to oddelene a vzajemne nezavisle veliciny ci aspekty společenskeho zivota.

Pisete: "Ano státní bankroty existovaly a budou i nadále přicházet. Nicméně stát, který má svoji účetní měnu a autonomní centrální banku nemůže zbankrotovat, tedy pokud sám dobrovolně bankrot nevyhlásí."

Z toho by se dal dovodit dotaz proč by takovy stat vyhlasoval dobrovolne statni bankrot a co by bylo pricinou takoveho reseni ? Byla by to hyperinflace, ktera by narusila jakykoliv smysluplny ekonomicky pohyb pro jeho financni nekontrolovatelnost ? Byla by pak hyperinflace skutecnym resenim nekoncici ekonomicke prosperity ? A co bylo spoustecem takove situace ?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 16. 11. 2020 18:20 | reakce na Luděk Zdražil - 14. 11. 2020 11:08

"Z toho by se dal dovodit dotaz proč by takovy stat vyhlasoval dobrovolne statni bankrot a co by bylo pricinou takoveho reseni ?"

Mě dobrovolné vyhlášení bankrotu státu, který má vlastní měnu a autonomní centrální banku připadá jako nesmysl. U měnových reforem byla hloupá a obecná obava, že domácnosti mají příliš mnoho peněz. Nejprve to udělal Rašín (dnes bychom řekli, že byl rozpočtově velmi odpovědný) a pak to udělali komanči. Politická orientace není rozhodující. Důvodem bylo něco prostě udělat, aby nebylo v oběhu tolik peněz. Primitivní představy o fungování peněz vedou prostě k těmto zkratům typu měnová reforma. Přechod z účetních peněz na BTC by byla ta nejbrutálnější měnová reforma, jakou lidstvo dosud nezažilo. A motivy jsou zase stejné. Moc peněz (údajně). :-)

Jinak hyperinflace nic neřeší. Hyperinflace je zvláštní a zcela pošetilý způsob, jak se uživatelé peněz zbavují privilegia používat peníze. Nic víc. Taková masová demence je to, hromadné vypnutí mozků.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 16. 11. 2020 18:10 | reakce na Luděk Zdražil - 14. 11. 2020 11:08

"Muzeme priznat, ze vykon a cinnost politiku je nezridka vedena jejich osobnim prospechem nez celospolecenskym prospechem?"

Ano, v určitém rozsahu určitě. Nicméně stát pořád představuje instituci, která může pomoci v krizi, a to i přesto, že morální vlastnosti politiků nebudou stát za moc. Dokonce zde vidím i opačné nebezpečí, že to politici s usilováním o "blaho" společnosti přeženou a buď vyvolají vysokou inflaci (popř. hyperinflaci) nebo (jako Rašín) deflaci a vážnou krizi. Optimální politik toho moc nedělá, ale je k dispozici, když je ho opravdu potřeba např. v krizi jakou prožíváme dnes. Takoví politici nám chybí. :-) Bohužel politik, který by měl program typu, nic nebudu dělat, pouze teprve až bude velmi nutné něco řešit (a nevím co to v budoucnu bude), tak se můžete spolehnout, že se aktivně zasadím o opatření, která pomohou, v této (ani jiné) zemi neuspěje. :-) Rozhodně se tedy nerozcházíme v názoru, že čím méně stát bude za standardní situace zasahovat do ekonomiky, tím lépe. Nicméně v tomto svém názoru nejsem absolutista jako mnoho jiných a myslím si, že některé záležitosti do správy státu prostě patří (např. zdravotní péče, sociální péče, důchody, policie, soudy, armáda ...).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 16. 11. 2020 17:56 | reakce na Luděk Zdražil - 14. 11. 2020 11:08

"Muzeme prohlasit, ze se takto jiz stalo v nekolika zemich a ze tudiz vyse statniho dluhu byla a je faktorem, ktery v konecnem dusledku skutecne ovlivnuje zivotni uroven obyvatel te ktere zeme, a to v extremnim pripade az na uroven hyperinflace a takove danove zateze, ze se jedna v dusledku o fakticky ekonomicky kolaps jeho obyvatel ( v jemnejsim pripade likvidaci uspor resp. slusne urovne penzijniho zajisteni) ?"

Ano v některých zemích to nedopadlo dobře a mělo to fatální následky pro poměry v těchto zemích. Ale jak jsem psal výše, jde o země, které nemají státní dluh pod kontrolou v tom smyslu, že není ve vlastní měně a není zde autonomní centrální banka. Nicméně ani tyto atributy nezaručují, že se nic špatného nemůže stát. Paradoxně právě v okamžiku, kdy ČSR vznikla jako samostatný stát a vznikla i autonomní centrální banka tak toto tehdy nepostačovalo k tomu, aby za první republiky nepřijala vláda s ministrem vnitra Alisem Rašínem zákon o měnové reformě, který následně přivedli bolševici k "dokonalosti". Rašín byl známý prosazováním doktríny spořivosti a pevné české koruny. Tyto na první pohled úctyhodné myšlenky se ale ukázaly být velmi škodlivými a pro českou ekonomiku i finanční situaci mnoha českých domácnosti velmi devastující. Pouhé instituce v podobě vlastní měny a autonomní centrální banky tak mohou být v případě příchodu rozpočtově "odpovědných" politiků úplně k prdu. Ano od začátku píšu o tom, že žádná jistota ideálního peněžního systému zde neexistuje a že i ideální systém může zůstat politiky nevyužitý (v lepším případě) popřípadě může být i aktivně politiky chod ekonomiky poškozen snahou o uplatnění opačných principů, než na jakém je peněžní systém založen (to v horším případě). Nic není zaručeno. Současný systém pouze poskytuje užitečné i nebezpečné možnosti. Jestli budou využity (nebo nevyužity, popř. zneužity) záleží na tom, koho si lidé zvolí, a to koho si zvolí, zaleží také na tom, zda vůbec znají možnosti, jaké politikům současný peněžní systém poskytuje a s jakými reálnými riziky je spojen.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 16. 11. 2020 17:42 | reakce na Luděk Zdražil - 14. 11. 2020 11:08

"Muzeme prohlasit, ze pokud politici pracuji s timto nastrojem ve svuj prospech a bez valneho ohledu na pripadne negativni nasledky, pak existuje nebezpeci, ze vznik statniho dluhu muze zpusobit ekonomicke problemy (hyperinflaci, neschopnost refinancovat statni dluh na dluhopisovem trhu, neunosne vysoke urokove sazby), ktere mohou znamenat rozvrat spolecnosti ?"

Ano politici mohou svým jednáním nadělat mnoho škod, stejně jako mohou ekonomice pomoci. Státní dluh ani žádné jiné dluhy samy o sobě hyperinflaci způsobit nemohou. Nadměrné dluhy (státní i soukromé) by mohly vést spíše k dezinflaci a deflaci. K hyperinflaci mohou teoreticky vést velké úspory, nebo (a to spíše) razantní růst rychlosti oběhu peněz v ekonomice (typicky v rámci nějaké paniky). Nebylo by ale poctivé zamlčet, že velké dluhy (je jedno, zda státní nebo soukromé) souvisí s velkým objemem existujících peněz. A velký objem peněz v držení domácností může navodit pocit, že už není třeba dále pracovat, což by mohlo vést k poklesu produkce, a tedy k situaci, kdy k velkému množství peněz bude k dispozici stále menší a menší objem produkce, kterou lze za peníze koupit. Tomuto fenoménu říkám past obecného pocitu bohatství a blahobytu. A mám podezření, že v určité podobě a do určité míry se tato past projevuje např. právě v Japonsku.

Odpovědí na obavu nemožnosti refinancování příliš vysoké státního dluhu na dluhopisovém trhu je existence autonomní centrální banky, která může nakoupit v podstatě neomezené množství státního dluhu, který emituje majitel dané centrální banky - stát. Takovéto skupování státních dluhopisů vede k tomu, že stát dluží peníze subjektu, který sám vlastní. Toto považuji za velmi účinnou prevenci vámi uváděného problému ztráty kredibility státu na dluhopisových trzích. U Řecka toto nefungovalo právě proto, že Řecko vstupem do eurozóny ztratilo autonomní centrální banku i vlastní měnu. Respektive ECB promarnila šanci trhům ukázat, že problémy jakékoliv ze zemí eurozóny na dluhopisových trzích je ochotna okamžitě řešit svou neomezenou pozicí na straně kupujícího. Draghi prohlásil, že pro záchranu eura udělá cokoliv, co bude třeba, až teprve když začalo téct do bot Itálii a Španělsku. Špatně a strašně pozdě! To byla velká chyba a přenechání iniciativy účastníkům trhu, které pak ECB a EU nakonec finančně zachraňovali, protože pokles cen státních dluhopisů nakonec ohrozil právě ty banky, které paniku na trzích s dluhopisy iniciovaly.

Neúnosně vysoké úrokové sazby, které mohou znamenat rozvrat společnosti? Toto riziko ohrožuje především soukromé subjekty závislé na dluhovém financování své činnosti, nikoliv státy a toto riziko má plně v rukách centrální banka. Ta nastavuje výši krátkodobých úrokových sazeb a pomocí QE je schopna velmi efektivně "držet" sazby na celé délce výnosové křivky. Státy mohou splácet půjčenými penězi i úroky (nejen jistiny splatných dluhopisů), samozřejmě. Zde žádné ohrožení kredibility státu, který má vlastní měnu a autonomní centrální banku, nehrozí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 16. 11. 2020 16:36 | reakce na Luděk Zdražil - 14. 11. 2020 11:08

"Ostatně takova situace vede obcany k tomu, aby se zabyvali, spise nez produkci hodnot, ochranou jiz vyprodukovanych hodnot ... (pak pochopitelne a logicky vznikaji projekty typu BTC, ale i rada jinych dalsich postupu)."

Produkce hodnot je samozřejmě základ. BTC, ji ale nijak nenahradí ani nezajistí. Právě účetní (dluhové) peníze jsou založeny na produkci hodnot, když každá existující koruna představuje závazek dlužníka v budoucnu vyprodukovat hodnotu ve výši jeho dluhu, tuto hodnotu na trhu prodat a získané peníze použít na splacení svého soukromého dluhu, jinak bude dotyčný vyloučen ze společnosti důvěryhodných subjektů, kteří své závazky plní. Výjimkou je právě stát, který by své dluhy splácet neměl, protože když splácí dluhy stát, znamená to, že tyto dluhy splácí daňový poplatníci. BTC - jako nestátní prostředek směny by (teoreticky) mohl pouze eliminovat možnost vzniku státního dluhu, který stát nemusí splácet, tedy na jehož splácení nemusí vybírat daně. Nic víc si od BTC slibovat nelze. "Pouze" eliminaci státu, jako takového. BTC není v ničem lepší, než současné peníze. BTC je jen nástrojem k ideologickému (anarchokapitalistickému) cíli - destrukci státu. BTC nevede k produkci hodnot o nic více, než současné peníze. Spíše naopak. S držením BTC (na rozdíl od většiny současných peněz) není spojena existence někoho, kdo ty BTC dluží a proto musí něco produkovat. BTC je v tomto ohledu zcela pasivní. Je to komodita. Nejsou to peníze, které jsou jedním z největších vynálezů lidstva.

Chápu, že někteří lidé vidí stát jako absolutní 100% zlo a vidí v něm 0% dobra a těmto lidem se nedivím, že vidí v BTC nástroj toho, jak se zbavit státu. Taky se mi nelíbí, jak stát funguje. Uměl bych často dělat lepší rozhodnutí. Ale stačí to na zavržení státu, jako organizace společnosti? Nemyslím si. Nic není dokonalé.

Mě se žije po 1989 v tomto státě náramně dobře a mnoha lidem (příbuzným, známým) taky a proto ode mě nečekejte, že budu nadšený z nápadu, jak současný systém rozesrat, Živím se poctivě, Nesosám ze státního rozpočtu žádné dotace, granty nebo něco podobného. Nejsem státní úředník ani jiný zaměstnanec státu. Jen si uvědomuji, že pro můj sladký život je funkční fungující ekonomika nezbytná a té může stát pomáhat nebo ji (i nevědomě) sabotovat. Teď (ANO od vstupu Andreje do politiky) mám konečně pocit, že stát chodu ekonomiky pomáhá, resp. ji zbytečně nebrzdí, namísto předchozího stavu, kdy nám loupeživí političtí mravokárci říkali, jak si máme utahovat opasky, abychom se mihli mít v budoucnu dobře a sami kradli a loupili o 106 a měli se dobře hned. Není to u mě samozřejmě spokojenost na 100%. To nebude nikdy. Stát je kritizován mnohdy oprávněně. Nikdy ale nebude dokonalý pro všechny. To je z podstaty vyloučeno. Může být jen lepší nebo horší než jindy. Ale představa, že společnost bude fungovat na základě nějaké anarchie a chaosu mi přijde úplně bláznivá,

Spousty mladých lidí nemají existenční starosti a myslí si, že v tom, v čem se ocitli, že to tady nastalo nějak automaticky. A vůbec si toho neváží. Myslí si že stát je pouze zlo a že právě oni jsou ti nejchytřejší a mají zaručený recept na to, jak společnost zorganizovat mnohem lépe, než je tomu teď. Je to ale jen obyčejná pýcha a arogance a hloupost těch lidí. Protože to v čem žijí, není vůbec nic automatické. Je to výsledek velkého úsilí minulých generací a toho, co zde po nich zůstalo. Trocha pokory a zamyšlení je zde proto bezesporu na místě. A náměty k zamyšlení se zde snažím konstantně nabízet. A můžete vidět, jak to dopadá. Pouze Vy a několik málo dalších z těch mnoha je vůbec ochotno o tom alespoň přemýšlet a seriózně diskutovat. Ostatní mají ve všem "úplně jasno". Podle nich jsem jen rudý bolševik a tím to pro ně hasne. Přitom nic nemůže být dál od pravdy, než to jejich zkratkovité hodnocení.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Honza _ | 23. 11. 2020 22:06 | reakce na Richard Fuld - 16. 11. 2020 16:36

1. Anarchie není chaos. Anarchie znamená "bez vládce". To, že do nás od dětství vštěpovali, že bez vládce to nejde, je hlavně díky státu.
2. 3. pád komu čemu - mně.
3. Za vaše názory jsem rád, dost jsem se poučil a třeba pochopil bankovnictví. Ovšem co se stane, až tomu lidi přestanou věřit? Vy tu pak můžete hlásat, že stát svoje dluhy platit nemusí. Jenže občas nějaký stát zkrachuje. Doteď jsem nepochopil, proč ve Venezuele to nefunguje a u nás by mělo...
4. Všechny CZK jsou kryté produkcí? I ty státní dluhy?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Luděk Zdražil | 23. 11. 2020 17:24 | reakce na Richard Fuld - 16. 11. 2020 16:36

OK, děkuji, postřehl jsem Vaše odpovědi se zpožděním. Ne se vším co píšete souhlasím, ale jistý nadhled sdílím. Úroveň některých diskuzí zde mne netěší, na druhé straně diskuzemi na Finmagu nekončí svět.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 12. 11. 2020 19:46 | reakce na Richard Fuld - 12. 11. 2020 16:58

"Lze dále úspěšně presumovat, že oba tyto kolektivy (dlužnický i věřitelský) se velmi významně překrývají, což následně umožňuje sice ne úplně přesný ale z fakticko - ekonomického hlediska relevantní závěr, že ve vztahu ke státnímu dluhu je dlužníkem i věřitelem v podstatě tentýž kolektiv individuálních subjektů."

Vzhledem k tomu, že pro vás "významné překrývání" má minimálně 30% odchylku, lze úspěšně presumovat, že blábolíte. Vy jste tedy ekonom...

Když si koupíte oběd v restauraci ve formě menu za 100Kč, určitě vám nebude divné, že vám účtují 130Kč, viďte. Vždyť se obě částky významně překrývají, takže lze presumovat, že jako spokojený klient jeětě obsluze dáte spropitné.

Více než 30% českých vládních dluhopisů drží zahraniční investoři - vy mě opravdu stále bavíte...

https://www.kurzy.cz/zpravy/566356-tajna-strategie-ozdraveni-ceskych-verejnych-financi/

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 16. 11. 2020 13:32 | reakce na Jan Amos - 12. 11. 2020 19:46

K principu "mercedes pro všechny". Když si namísto mercedesů představíte např. dálnici, tak už to asi nebude dělat takové problémy. Stát si půjčí nově bankou vytvořené peníze, těmi zaplatí firmě, která postaví dálnici pro veřejné užívání. Ty peníze protečou do ekonomiky a mohou zvednout cenovou hladinu např. o 0,1% p.a. a to je cena, kterou lidé zaplatí za postavení dálnice, namísto aby lidé měli méně peněz (na stavbu dálnice se peníze vyberou na daních) budou mít více peněz ale o něco dražší ceny. Pokud se hezky po keynesovsky utratí takové státní peníze v období krize, kdy hrozí deflace, "platíme cenu" v podobě odvrácení deflace, tedy odvrácení krize. V takovém případě jde o win, win situaci. Nové peníze pomohou odvrátit krizi a navíc budeme mít novou dálnici. A někdy se můžeme spokojit jen s odvrácením krize, aniž bychom za ty nové státem utracené peníze cokoliv trvanlivého získalo. Tomuto někteří politici říkají, že se ty půjčené peníze jen prožraly. Nicméně i to prožrání peněz mohlo mnoho subjektů udržet v krizi nad vodou a tím i ekonomiku uchránit od mnohem hlubší krize. Někdy prostě jen vydat státní peníze na investice nestačí. Heslo, že by se stát měl z krize proinvestovat považuji za neuvěřitelně hloupé. Nejlepší je lít peníze přesně tam, kde zrovna chybí, i když to znamená, že budou tzv. "prožrány". Ty peníze, i když jsou "prožrány" nakonec protečou ekonomikou i k těm, kteří chtějí soukromě investovat sami a určitě lépe, než stát.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Luděk Zdražil | 16. 11. 2020 16:02 | reakce na Richard Fuld - 16. 11. 2020 13:32

Predpokladam, ze to byl komentar ke mne nikoli panu Amosovi.

Ty mercedesy byly zmíněny jako nesmyslna a nerozummna investice se soucasnou povinnosti dluzniku ji nejak splati, kterou jmenem dluzniku provedl nekdo jiny.
Dalnici, ktera se jevi smysluplneji z celospolecenskeho hlediska tedy nahradme "obdobou" ale take investicnim ekonomickym nerozumem - napr kanalem Labe-Odra-Dunaj, a aby to bylo uplne jasne jeste i kanalem zpet Dunaj-Odra-Labe, tedy kanaly budou dva vedle sebe. Dle Vasi teorie by se dal postavit event. jeste i treti, nahradni kanal (?) a stale by to melo nejaky smysl, protoze by se tak nalily penize do ekonomiky, coz by prineslo odvraceni krize. Rozumim te Vasi konstrukci dobre ?

Pokud ano, pak nerozumim tem jiz probehlym statnim bankrotum, kdyz reseni je tak jednoduche, jak by z Vasi teorie vyplyvalo. Proste by se postavilo par kanalu (nebo dalnic) navic, ktere sice nemusi mit valny prinos, ale jen to jejich profinancovani statnimi penezi by se jevilo byti pozitivem.

Prominte, tomuto zazraku sice neverim, ale budu rad, kdyz ho alespon vecne pochopim.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 16. 11. 2020 18:52 | reakce na Luděk Zdražil - 16. 11. 2020 16:02

Ano, ten příspěvek jsem chtěl adresovat Vám. :-)

Nejsem odborník na to, abych posoudil rizika a přínosy budování nějakého kanálu. :-) Nicméně, pokud by nějaká investice státu byla zcela zjevně nesmyslná, tak si myslím, že lepší by bylo ty peníze "prožrat", optimálně tak, že by se o danou částku snížily daně. :-)

Nalití peněz do ekonomiky způsobem, že se rozkradou ty peníze v tzv. veřejných zakázkách, které se vydávají za státní investice, mi tedy blízká vůbec není a nemyslím si, že by tento způsob nalití peněz nějak významně pomohl k odvrácení krize. :-)

Nejsem vůbec zastáncem myšlenky, že utracení peněz za nějakou státní investici nějak účinně pomůže řešit příčinu konkrétní krize, kterou je např. příliš nízká kupní síla nízkopříjmových skupin obyvatelstva. Nemyslím si, že ty peníze protečou přes investici k těm potřebným. Zde by určitě lépe pomohlo zvýšit odečitatelnou částku základu daně více, než např. investice do nějakého informačního systému, což je dodavatelský sektor, kde žádní nízkopříjmoví zaměstnanci nepracují.

Dovedu si představit, že stát by mohl investovat do vybudování např. silniční infrastruktury tam, kde je to třeba k zamýšlené soukromé investici do vybudování nových produkčních kapacit a jediné, co tomu brání je neexistence této infrastruktury.

Moji teorii si tedy vysvětlujete mylně. Nejsem zastáncem vyhazování státních peněz z okna za nějaké "investice". To už je mi milejší, když stát ty peníze "prožere" např. zvýšením mezd učitelům. Ostatně současní politici se už přizpůsobili onomu trendu "proinvestování" a zvyšování důchodů nebo platů označují jako investice do lidí. Neměli by se ale stydět za to, že lidem přidají a maskovat to jako jakési investování. Nikdo si netroufne na rovinu říct, že v při požáru je třeba především hasit a ne nechat domy shořet a vrhnout se rovnou do stavby nových domů. Asi k tomu mají dobré důvody.

Takže nesmyslné investice samozřejmě nic nezachrání, žádný zázrak se tedy nekoná a není tedy co vysvětlovat. Naproti tomu navýšení mezd a důchodů, které proběhlo v minulých letech, označované často za prožírání budoucnosti, hodnotím velmi pozitivně (vzpomeňte si jak se tu naříkalo, že tak strašně zaostáváme v kupní síle za vyspělými evropskými zeměmi). Pozitivně už jen z toho důvodu, že nás koronakrize nezastihla tak finančně zdecimované, jak bychom byli, pokud by uvedený růst příjmů domácností nenastal. Nalévání peněz do ekonomiky funguje. Jen to nesmí být přes nesmyslné "investice".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 13. 11. 2020 20:04 | reakce na Jan Amos - 12. 11. 2020 19:46

Vy mě vždycky pobavíte. Vaší úpornou snahou (zpravidla marnou) mi to nandat za každou cenu. :-) Z mého rozsáhlého komplexního názoru vytrhnete nějaký ne příliš podstatný detail ten "vědecky" zkritizujete a naivně si myslíte, jak jste mi to zase nandal. :-) To vše, aniž byste si pozorně ten můj názor přečetl, takže nakonec Vaše kritika směruje k něčemu, o čem jsem ani nepsal.

Píšu o tom, že ve fakticko-ekonomické rovině (nikoliv v rovině formálně-právní) jsou ve vztahu ke státnímu dluhu věřiteli subjekty, kteří drží peníze, které v okamžiku, kdy si je stát půjčil od banky (prodal jí státem právě emitované státní dluhopisy). Dále jsem napsal, že ve fakticko-ekonomické rovině (nikoliv v rovině formálně právní) jsou ve vztahu ke státnímu dluhu dlužníkem všichni daňoví poplatníci. Dále jsem napsal, že množina subjektů, které aktuálně drží peníze vzniklé státním zadlužováním u bank je velmi těžké (resp. nemožné) identifikovat. Nicméně je velmi pravděpodobné, že tato skupina subjektů (držící dané peníze) se bude velmi významně krýt s množinou daňových poplatníků.

Nikde v uvedené souvislosti ale nepíši o držitelích státních dluhopisů, z nichž jistě může být i 30% zahraničních a tedy nekryjících se množinou daňových poplatníků daného státu. Čili pláčete pěkně, ale na špatném hrobě. Držitelé státních dluhopisů jsou ve vztahu ke státnímu dluhu v pozici věřitele toliko z formálně-právního hlediska, od něhož v mém příspěvku odhlížím, což byste jistě věděl, kdybyste můj příspěvek pozorně četl. Uvedený fakt, který plyne z ekonomické podstaty současných peněz je samozřejmě pro mnohé velmi překvapivý, a působí poněkud exoticky a chápu, že někomu může přijít i směšný. Jenže ve skutečnosti se smějete jen vlastní hlouposti, smějete se vlastním limitům Vašeho poznání dané problematiky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 13. 11. 2020 20:37 | reakce na Richard Fuld - 13. 11. 2020 20:04

Máte pravdu v jednom - z vašich textů si vždy vyberu jen část - prostě proto, že je celé nečtu. Jen se zběžně podívám, zda používáte čísla nebo hypertext. To by ale vyžadovalo alespoň dokončenou měšťanku.
Zatím vždy funguje nahodile zvolit odstavec - a nikdy nezklamete.
Vy kdybyste byl chemik, tak napíšete příručku o organické chemii, aniž byste jedinkrát použil písmeno O nebo C nebo H.

Zkuste někdy dodat i kvantitativná údaje, nebojte se, Vyrážku z čísel nedostanete.
A trefil jste se, i v této vaší reakci jsem přečetl jen první tři věty.

Mám ale pro vás dobrou zprávu - budu nyní delší čas v místech, kde by bylo škoda ztrácet čas vašimi bláboly - i tím jediným odstavcem. Ale opět jste mě v těchto pošmourných dnech velmi pobavil.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 13. 11. 2020 20:58 | reakce na Jan Amos - 13. 11. 2020 20:37

Žádné velké naděje do nějaké smysluplné diskuze s Vámi jsem nikdy nevkládal a svým posledním příspěvkem jste mi jen potvrdil, že jsem se nemýlil (zase). Prohlašujete o něčem, co jste nečetl, že jsou to bláboly? Čekal jsem všelicos, ale takovým bezelstným přiznáním k vlastnímu ignorantství, jste mě trochu překvapil. Běžte si diskutovat s někým, kdo dokáže alespoň rozeznat číslice od písmen, abyste měl konečně k diskuzi sobě skutečně rovného. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 12. 11. 2020 13:46 | reakce na Luděk Zdražil - 12. 11. 2020 12:13

Ten S T R A CH je reálný:
https://archiv.ihned.cz/c7-66842940-13700j-a390e3cf79778aa

Jen už není moc reálné to nějak rozumně vyřešit (lze jen naivně snít, jako autor toho článku).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 6. 11. 2020 14:04 | reakce na Richard Fuld - 6. 11. 2020 11:49

Jasně.
Je tu nějaká entita, která své dluhy nesplácí ze svého, protože nic užitečného (= na trhu uplatnitelného) neprodukuje a nenabízí. Není schopná si tak vydělat produkováním něčeho hodnotného.

Na splátky dluhu tak musí peníze někde někomu sebrat (= ukrást, protože dotyčný rozhodně nedává dobrovolně, tak indoktrinovaných jedinců bude odhadem promile).

A kovaný socan a etatista z toho nevyvodí, že by se ta entita měla buď zrušit, nebo alespoň omezit v jejím rozhazování (na které si není schopna poctivě vydělat).
Ne. Kovaný socan a etatista prostě jen prohlásí, že nejlepším řešením je, aby ta rozhazovačná nezodpovědná mafie nemusela své dluhy splácet, resp. aby si peníze na splátky mohla tisknout - padělat, půjčit si od své odnože, od jí zřízené tzv. "centrální banky", tedy pobočky mafie pro tisk peněz za účelem financování té mafie.

Nesocan a neetatista se s tímto amorálním přístupem nemůže smířit. Buď může bojovat za to, aby něco takového skončilo (šířením myšlenek, atd...). Nebo může pracovat na tom, aby se od dopadů tohoto obludného systému co nejvíc odstnínil. A ideálně obojí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+10
+
-

Richard Fuld | 6. 11. 2020 15:07 | reakce na Jan Altman - 6. 11. 2020 14:04

"Je tu nějaká entita, která své dluhy nesplácí ze svého... Na splátky dluhu tak musí peníze někde někomu sebrat".

NEMUSÍ. :-) To přece pracně a podrobně vysvětluji v mé reakci. Takže všechny ty Vaše další bláboly stojí na vodě. A stát není jen tak nějaká entita. Je to entita, která zastřešuje mimo jiné všechny občany státu. Zase nerozlišujete mezi kolektivem (státem) a jednotlivcem, mezi kolektivním (státním) a individuálním. :-) Chcete-li prokázat, že je nutné (prospěšné) zbavit se státu, pak nemůžete samozřejmě existenci toho státu tak okázale ignorovat. :-)

To že stát nemusí splácet státní dluhy připadá jako nemorální, či nesprávné jen těm, kteří stát považují za jednoho z nás, za jednotlivce, jako je sám a každý další. Tak to ale není a ignorováním tohoto faktu dospějete k nesprávným faktickým závěrům i morálním soudům.

"Nebo může pracovat na tom, aby se od dopadů tohoto obludného systému co nejvíc odstnínil."

Dopady tohoto civilizovaného systému jsou naskrze pozitivní, a právě to, jak státy, resp. jejich ekonomiky přečkají koronakrizi, bude toho asi nejlepším důkazem. Bohužel si nebudeme moci ukázat, jak by to dopadlo bez toho státního zadlužování. V tomto ohledu lze tu potenciální katastrofy jen odhadovat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-14
+
-

Jan Altman | 9. 11. 2020 11:01 | reakce na Richard Fuld - 6. 11. 2020 15:07

"Je to entita, která zastřešuje mimo jiné všechny občany státu."

Bez souhlasu všech těch občanů, často vyloženě proti jejich vůli = je to tedy entita kriminální povahy.

Kdo považuje znásilnění a loupež za civilizované? Bolševik.
A v souvislosti s tím vaším estébákem bych zvládání koronaviru raději nezmiňoval - zesměšníte se ještě více, než jsem donedávna považoval za možné.
A kam povede to státní zadlužování a rozhazování myslím brzy na vlastní kůži pocítíme :-(

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 9. 11. 2020 13:33 | reakce na Jan Altman - 9. 11. 2020 11:01

"Bez souhlasu všech těch občanů, často vyloženě proti jejich vůli = je to tedy entita kriminální povahy."

Zase píšete úplné nesmysly. Jaké jednání má kriminální povahu určuje ten stát, resp. zákonodárný sbor, jako orgán toho státu. Těžko tedy můžete připisovat kriminální povahu státu samotnému. To je jednoduše nesmysl. Vaše individuální hodnocení toho, co má výhradně podle Vás kriminální povahu, je zcela irelevantní a směšné. Pojem kriminální povaha má smysl a účel ve společnosti, která se nějakým způsobem sjednotila na pravidlech pro takové posouzení. Pojem kriminální povaha ale nemá žádný smysl ani účel v prostředí, které tvoří neorganizovaný shluk nezávislých jednotlivců, kde si může rozhodovat, co je a co není kriminální, každý sám, bez ohledu na ostatní. V takovém prostředí postrádá smysl velmi velké množství pojmů. Není divu, že pak zcela ignorujete obsah a účel, resp. existenci pojmů (jako je např. daň, zákony, stát..), jež mají smysl a účel pouze v organizované společnosti a v neorganizovaném shluku jednotlivců (v anarchii), který se Vám jako prostředí pro život tak líbí, pak samozřejmě tyto pojmy žádný smysl ani účel nemají. Vraťte se zpět do reality. :-)

Jediný případ, kdy by mohlo jít o relevantní úvahu tohoto typu, je situace, kdybyste například podle měřítek nějakého referenčního demokratického právního státu posuzoval nějaký totalitní stát. Pak snad by bylo přijatelné hovořit o kriminální povaze takového totalitního státu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Jan | 6. 11. 2020 13:24 | reakce na Richard Fuld - 6. 11. 2020 11:49

Ve tvém příspěvku jsi se sám usvědčil z neskutečného grafomanství, kompletní finanční negramotnosti, nulové sebereflexe, a velmy chudé mysli (či neskutečně křívého charakteru, protože chytrý člověk s kouskem cti by tohle napsat nedovedl).

Asi nedovede pochopit, že většina obyvatel ( tím nemyslím těch 1,5 milionu voličů ANO co sami sebe nazývají většinou) dovede z veřejně dostupných zdrojů českých instutucí lehce zjistit že vědomě lžete (nebo se usvědčujete z hlouposti takového řádu že ani nevíte co citujete z ), překrucujete fakta a balíte je do smyšlenek bez jakékoliv logiky.

Ale je více než nemožné, než vést s tebou jakoukoliv polemiku, dám ti tedy ptrostě jen dobrou radu.


Kup si teď hned na dluh jídlo na dalších 10 let, a pak si povíme jak ti to za rok pomohlo k properitě.


Bez pozdravů, protože lidi takového zvráceného formátu ho nejsou hodni
Jan

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+8
+
-

Richard Fuld | 6. 11. 2020 15:30 | reakce na Jan Jan - 6. 11. 2020 13:24

Grafomanství si pleteš s komplexní a rozsáhlou reakcí na velmi rozsáhlou snůšku Páleníčkových blábolů.

Finanční negramotnost? Ale jdi. :-) V čem ji spatřuješ?

Nulová sebereflexe? Proboha, jaký důvod k sebereflexi jsi mi zrovna ty poskytl? Sorry jako. Žádný nevidím.

Chudá mysl? Tvoje názory na mě ti neberu. Já o tobě taky nemám valného mínění, usuzujíce z tvé slaboduché reakce.

Křivý charakter? Ale no tááák. Trošku to rozveď. Jinak je to zase jen tupé úporné tvrzení, tvůj subjektivní ničím nepodložený dojem.

A co by napsal podle tebe chytrý člověk a proč by to mělo být chytré. To by mě fakt zajímalo. Ať to trochu rozebereme. :-)

Když podle tebe vědomě lžu a je to dostupné z veřejných zdrojů, tak sem s tím. Jinak zase jen planě tlacháš.

Kde co překrucuji? Které smyšlenky údajně bez logiky máš vlastně na mysli?

Je nemožné vést se mnou jakoukoliv polemiku?

Diskuze na těchto stránkách to ale zcela spolehlivě vyvracejí. Prakticky cca 80% těchto diskuzí představuje právě polemika se mnou. :-) Takže polemika se mnou je samozřejmě možná, navíc zcela bezproblémová. :-) Odpovídám v podstatě vždy na veškeré námitky i otázky. Budiž ti důkazem tato moje reakce. :-)

Rady ani nepodložené hodnocení mých morálních kvalit ani mentálních schopností od tebe opravdu nepotřebuji. :-) To si strč, víš kam...

Navíc ta tvoje rada nijak nesouvisí s tím, o čem tak rozsáhle píšu. Četl jsi to vůbec? Velmi pochybuji.

A ta tvoje nabubřelost, jak rozhoduješ čeho jsem já hoden, to je k popukání. I tvoje pozdravy si strč... :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-7
+
-

Richard Fuld | 6. 11. 2020 15:09 | reakce na Jan Jan - 6. 11. 2020 13:24

Předně, komu tykáš ty burane? Kdy by tě to zajímalo, tak já ti tykám, protože ty mě tykáš.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Richard Fuld | 6. 11. 2020 11:14

Obvyklé plané kritické bláboly na adresu Andreje a jeho vlády. :-) Jediné s čím se lze částečně ztotožnit jsou vážné a reálné obavy z toho co nastane, pokud Andrej již další vládu nepovede. :-)

Nahlásit

-13
+
-

Jan Altman | 6. 11. 2020 14:06 | reakce na Richard Fuld - 6. 11. 2020 11:14

Toto by si už zasloužilo samostatné číslo diagnózy.
Estébákofílie?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+8
+
-

Jan Amos | 6. 11. 2020 14:40 | reakce na Jan Altman - 6. 11. 2020 14:06

Perseverace

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Luděk Zdražil | 6. 11. 2020 11:24 | reakce na Richard Fuld - 6. 11. 2020 11:14

Domníváte se tedy např., že sdělení AB, předsedy vlády, v přímém přenosu na tiskové konferenci, že ti, kteří mají vyškolené operátory mu mají "ZAVOLAT" a že se snimi dohodne na jejich nasazení do trasování nebo replika téhož na poslance Feriho, že má za ním přijít druhý den na vládu a že spolu udělají analýzu webky na informování o opatřeních Cvd je znakem profesionálního managementu vlády ?

Obavy z toho jaká vláda přijde po AB mám také.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+11
+
-

Jan Amos | 6. 11. 2020 20:30 | reakce na Luděk Zdražil - 6. 11. 2020 11:24

Já se obávám toho, jaká přijde po této vládě opozice. Babiš nebyl schopen racionálně vládnout a ještě méně bude schopen být funkční opozicí.

Průšvihy budoucí vlády - patrně Pirátů neboli bolševiků s wifinou - pújdou do značné míry na vrub i Babiše, protože tím, že degradoval demokracii na light sultanát,půjde-li od moci, ANO se rozpadne a Piráti nebudou mít žádnou konstruktivní opozici.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 6. 11. 2020 15:34 | reakce na Luděk Zdražil - 6. 11. 2020 11:24

Ne nedomnívám. A jsem opravdu rád, že i Vy máte obavy z toho, jaká vláda přijde po té současné, a to tím spíše, že je to skutečně velmi vzácný jev. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

Jan Altman | 6. 11. 2020 09:57

Naprosto nevěřím tomu, že když příště zvítězí opozice (topka, stan, piráti, ...), že se něco zásadního změní. Deficity rozjeté estébáckou klikou při nejlepším sníží, ale k předchozí relativní rozpočtové odpovědnosti se již nevrátíme. Jakýkoli polštář (relativně nízké zadlužení) použitelný na případnou penzijní reformu je vyčerpán a demografická krize tak udeří v plné síle (ale tímto tempem zadlužování přijdou problémy ještě daleko dříve).
____________________________
Očekávám na tento článek zcela protichůdné reakce.
Juldistická reakce bude v tom smyslu, že estébák to vlastně dělal dobře (řídil stát jako firmu, čerpal dotace, deficitně stimuloval ekonomiku, bravurně vyřešil covid, čapák je účelovka, syna na Krym neunesl, atd...).
A reakce druhé strany spíš bude, že už nám to je jedno. Že už v podstatě (minimálně od té minulé krize) počítáme s tím, že přijde státní bankrot a hyperinflace (a jsme na to připraveni). A i kdybychom se nějakým zázrakem v Česku zase začali chovat zodpovědně, přijde sem ten průšvih stejně z venku: EU zbankrotuje (počínaje Itálií a konče likvidací průmyslu pomocí GreenDealu, přes zavedení dluhové unie, ...) a v USA začne řádit Biden se svojí MMT hlavní ekonomickou poradkyní a s AOC a Sandersem za zády (juldistický ráj).

Nahlásit

+10
+
-

Martin Doležal | 6. 11. 2020 11:17 | reakce na Jan Altman - 6. 11. 2020 09:57

Tím že možnost nějaké důchodové reformy mizí v dáli, jen vítám. Doufám že alespoň dalších 15 let budu důchodové reformy ušetřen, a nebudu muset platit víc peněz na ty, co se vykašlali na své děti a na své stáří. Po důchodové reformě prahnou jen finanční instituce a politici, kteří nedokáží vymyslet jiné téma.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-7
+
-

Richard Fuld | 6. 11. 2020 12:01 | reakce na Martin Doležal - 6. 11. 2020 11:17

"Doufám že alespoň dalších 15 let budu důchodové reformy ušetřen, a nebudu muset platit víc peněz na ty, co se vykašlali na své děti a na své stáří."

Jen pro Vaši informaci. Právě teď v rámci nízké úrovně zásluhovosti přispíváte na důchody těch, co se podle Vás vykašlali na své stáří i na to mít děti. Tím ale nechci říct, že by to nemohlo být ještě horší. :-)

Souhlasím ale s Vámi, že motivem pro dosavadní pokusy o důchodovou reformu bylo především pomoci k dalším bezrizikovým snadným příjmům finančním institucím typu penzijních fondů, což už se v třetím pilíři děje již dnes. Současně předmětné pokusy nijak problémy současného důchodového systému neřešily (spíše je zhoršovaly).

Vzhledem k uvedenému tedy také doufám, že nakonec žádná důchodová reforma neprojde, protože přijetí smysluplné reformy by mohlo být jen pouhou náhodou. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-7
+
-

Martin Doležal | 6. 11. 2020 13:06 | reakce na Richard Fuld - 6. 11. 2020 12:01

Smysluplná důchodová reforma neexistuje, resp. není průchozí. Jediné co je průchozí, že lidé přijdou o další peníze, že budou více zdaněny, aby lidé s nízkými příjmy dostali pár Kč navíc, to je realita. Fastaskních nápadů může být kopec, ale jsou neprůchozí. Navíc žádnou reformu nepotřebujeme. Státní důchod je sociální dávka aby důchodce nějak přežil do své smrti. Když se chce mít v důchodu lépe, má dnes mraky možností jak si to zařídit, bez toho aby mu do toho kafral stát.

Navíc celý ten medializovaný problém s budoucími důchody je pouze svobodné rozhodnutí občanů, jak se zařídili během svého produktivního věku. Minimalizovali plození dětí = zajistili si budoucí problémy, každého volba. Už jen tím, že se ve stáří nebude mít kdo postarat o jejich ochablá těla. Některé země to řeší příchodem migrantů, ale to je pro českou populaci nepřijatelné. Tak pevně doufám, že než nastane můj důchodový věk, tak se žádné reformy neuskuteční.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 6. 11. 2020 16:14 | reakce na Martin Doležal - 6. 11. 2020 13:06

Víceméně souhlas. Obzvláště bych vyzdvihl, ten Váš postřeh, že mladí nemají děti. Pak vykřikují, že nebude na jejich důchody, protože bude málo lidí, kteří by jim je v rámci průběžného důchodového systému platili a tak by nejraději přestali platit důchody svým rodičům a prarodičům. A nejhorší je, že si ještě nechali od Kalouska nabulíkovat, že za to, že údajně nebude na jejich důchody, může jakýsi stát a údajně neudržitelný důchodový systém. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

Jan Jan | 6. 11. 2020 14:13 | reakce na Martin Doležal - 6. 11. 2020 13:06

Zdravím,

nejsmysluplnější návrh důchodové reformy mi přišel ten zásluhový, jen ne za zásluhy ve straně ale za zásluhy o děti a to formou části důchodu základního ve výši na jen tak tak přežití z celkového důchodového koše a zásluhovou složkou který by byla procentem platu ( a záporným procentem pro důchod v případě neplatu) potomka přímo na účet důchodce místo do celkového důchodového koše.

Takové rozložení je asi nejvíc fér pro všechny i nejvíc motivující aby byla stablní populace lidí kteří pracují a mají co nejvyšší platy.

A ty co nemají děti a chtěli by toto kritizovat, chci taktně upozornit, že člověk který vychová dítě přispeje do systemu na budoucí důchody mnohem více než ten kdo je nemá a celej život investuje jen do sebe. Pak se samozřejmě správné že na nějaký zásluhový důchod by neměl nárok.


Pěkný den
Jan

Taková motivace by pomohla motivovat

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Alexander Novotka | 7. 11. 2020 23:54 | reakce na Jan Jan - 6. 11. 2020 14:13

Myšlenka je to dobrá, až na jeden detail. Stále roste počet lidí, kteří děti mít prostě nemůžou, přesto, že by je chtěli. Mám na mysli samozřejmě zdravotní důvody. Co s nimi uděláte? Necháte je žebrat, nebo je budete nutit k adopci?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 9. 11. 2020 13:38 | reakce na Alexander Novotka - 7. 11. 2020 23:54

Ti, kteří nemohou mít děti, si ale mohou na své důchody naspořit (investovat), protože jejich životní náklady jsou v porovnání s rodiči právě o náklady na výchovu dětí nižší. A pokud namítnete, že někteří nejen, že nemohou mít děti, ale maní navíc tak malé příjmy, že by si neměli z čeho naspořit, pak je zde možnost zavést kolektivní spoření všech bezdětných, z něhož se budou vyplácet důchody s méně než 100% zásluhovostí tak, aby ti co si naspoří málo, měli důchod, z kterého se dá žít.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Alexander Novotka | 9. 11. 2020 16:01 | reakce na Richard Fuld - 9. 11. 2020 13:38

Když tu diskusi nečtete a nevíte o čem je, tak na ni nereagujte. Ptal jsem se, jak by bylo možné vyřešit navrhovanou „zásluhovou složku“ pro důchodce bezdětné nikoli z vlastní viny. „Kolektivní spoření“ všech (nejen bezdětných) tu máme už teď, snad od Bismarcka, výsledek bude stejně náraz hlavou do stropu, takže tento nápad je úplně mimo.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 9. 11. 2020 17:53 | reakce na Alexander Novotka - 9. 11. 2020 16:01

Stále čekám na politickou stranu, která slíbí rovný důchod všem - například ve výši 20% průměrné hrubé mzdy. Bez ohledu na to, kdo zplodil kolik dětí, kdo akademiky a kdo kriminálníky, kdo příspíval společnosti a kdo jen parazitoval.

Ubydou úředníci Správy sociálního zabezpečení, netransparentní výpočty důchodu, jalové diskuze na téma jak nastavit spravedlivý důchod, cesty jak nakupovat volební hlasy...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 11. 11. 2020 12:07 | reakce na Jan Amos - 9. 11. 2020 17:53

Rovný důchod ve výší 20% průměrné hrubé - k tomu to fuldistické letadlo nyní směřuje samospádem (protože zkrátka na nic jiného nebude).

Já jsem s tím OK, jen odmítám platit 40 let X tisíc měsíčně, abych pak 20 let v penzi dostával X/3 měsíčně.
Z takto nevýhodného systému se každý bude snažit vyvlíct za každou cenu (aby měl šanci si dospořit na důstojné živobytí).
To by se ty odvody musely radikálně zastropovat, nebo ideálně na ně také platit fixní částku, když pak penze z toho systému také bude fixní. Jenže to opravdu žádná partaj nenabízí - primárně proto, že každá partaj potřebuje hlasy TEĎ a co bude za 15-25 let je jí volné.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Alexander Novotka | 10. 11. 2020 17:49 | reakce na Jan Amos - 9. 11. 2020 17:53

Mám celkem vážné obavy, že se brzy dočkáte, bohužel. A Venezuela bude u toho rozhazovat rukama nad otázkou, kde na to vezmeme.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 9. 11. 2020 17:19 | reakce na Alexander Novotka - 9. 11. 2020 16:01

Nesmysl. Kolektivní spoření zde nemáme od Bismarcka, nýbrž až od zavedení 3. píliře, který není pouze pro bezdětné, ale pro všechny a je 100% zásluhový. Od Bismarcka tu máme průběžný systém, který nemá se spořením nic společného.

Zásluhová složka pro bezdětné by spočívala v tom, kolik si naspoří ve "fondu" pro bezdětné. A aby chudí bezdětní nebyli v důchodu chudými bezdomovci, tak by ani u spoření ve "fondu" pro bezdětné nemohla být 100% zásluhovost. Proč mám pořád pocit, že nikdy nechápete, co píšu? Asi to bude tím, že to fakt nechápete. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Alexander Novotka | 10. 11. 2020 17:30 | reakce na Richard Fuld - 9. 11. 2020 17:19

Tím se netrapte, já mám zase pocit, že kromě jakési až přitroublé agitace pro agenta 25085 tu omíláte furt dokola „sadu“ bolševických nesmyslů prostých jakékoli logiky, čímž jenom čím dál tím víc sám sebe zesměšňujete. A ne, není to tak, že bych to nechápal, fakt ne :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 9. 11. 2020 11:12 | reakce na Alexander Novotka - 7. 11. 2020 23:54

Třeba proto, že se o ty děti začnou snažit v pětatřiceti a ono to již nejde?
Nebo jde, ale vzejde z toho často dítě, které celoživotně vyžaduje péči, místo aby rodičům přispělo na penzi?
Ano, tito lidé udělají možná líp, pokud dětí mít nebudou a ušetřené peníze (ono dotáhnout dítě až po vysokou stojí tak 1-2 miliony) budou spořit a investovat.

_______________

Zkrátka jediný funkční, morální a spravedlivý systém se jmenuje Svoboda.

Svoboda volby, kolik budu mít dětí, jak je vychovám a vzdělám.

Ale také svoboda volby děti nemít (a nést si důsledky - v tom, že mě ve stáří nebudou živit a starat se o mě).

Stejně tak svoboda volby děti mít klidně i v pětačtyřiceti - ovšem opět s osobní zodpovědností za důsledky - tedy nenutit ostatní takovému dítěti platit inkubátory a řešení 100 dalších problémů, kdo vědomě podstupuje riziko, měl by si důsledky-náklady nést sám, případně si výrazně připlatit na zdrav.poj.

Svoboda si zvolit kolik a jakou formou si na své stáří budu spořit=investovat.

Svoboda = absence násilného donucení (např. k živení cizích lidí).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Alexander Novotka | 9. 11. 2020 16:07 | reakce na Jan Altman - 9. 11. 2020 11:12

Neměl jsem na mysli "svobodu nemít děti" nebo je mít až v pětatřiceti nebo pětačtyřiceti. Touha zplodit potomstvo je (myslím si) vlastní většině jedinců (s výjimkou pošibaných), některým to ale bohužel není dáno ani v osmnácti, natož v pětačtyřiceti. Proto mi návrh na propojení důchodového zajištění se spoluúčastí potomstva přijde přinejmenším pro tuto (obvykle dost nešťastnou) skupinu lidí poněkud nedotažený. Nic jiného v tom není.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 9. 11. 2020 18:00 | reakce na Alexander Novotka - 9. 11. 2020 16:07

No:

A) Lidé sice mají geneticky zakódovanou touhu po dětech, ale mnozí tento pud uspokojí jediným mazánkem (nebo čivavou). Čivava jim penzi nezaplatí. A jeden mazánek jen když bude opravdu vysoce produktivní (což je možné, ale není to pravidlem). Pokud si toho mazánka ovšem nepořídí ve čtyřiceti - včetně kompletní sbírky všech "disxxxxx" poruch učení a dalších vrozených vad (dna od půllitrů na očích od útlého věku, astma, alergie, kyčle, ...), což opět způsobí, že dané dítě jim na nic nepřispěje, naopak celý život bude potřebovat léčbu a další drahou pomoc. Což považuji za VĚDOMÉ riskování (s rostoucím věkem prostě procento vad prokazatelně roste), ale bohužel dnešní socialismus (tu péči jim povinně zaplatí všichni a stejně tak je všichni v penzi budou živit, přestože vědomě přivedli na svět dítě, které nikomu na nic nepřispěje) k tomuto morálnímu hazardu vede.

B) Fulda to myslí tak, že kdo děti nemá, ušetří dost peněz (ona výchova dětí je docela drahý koníček - i když i zde platí, že někdo do výchovy a vzdělání dítěte investuje 5 mega a někdo jiný ani korunu, jen na něj bere dávky, případně ho pošle žebrat či krást). Takže kdo děti nemá, tyto peníze (ale kolik to je? -1M až 5M?) může ušetřit, dát si je stranou na penzi. Ale zároveň by dál (podle RF) měl platit v plné výši sociální pojištění. Což mi přijde trochu na ránu, tedy.

Ale hlavně: není možné vymyslet jednotný a povinný systém, který by byl pro všechny OK, pro všechny výhodný a pro všechny spravedlivý. Jediný morální a spravedlivý systém je Svoboda = každý si spoří kolik chce a jakou formou chce. Někdo si pořídí a dobře vychová 4 děti, někdo rozjede rodinnou firmu (a ty na stáří předá dětem výměnou za doživotní rentu, nebo ji prostě prodá), pořídí 3 byty, akciové portfolio, zlato, bitcoin, sbírku obrazů, atd... co je komu bližší, ideálně od každého něco (diverzifikace).
Jednotný a povinný systém vždy povede pouze k amorálnosti, neefektivitě, morálnímu hazardu a nakonec ke krachu tohoto uměle vytvořeného a na donucení založeného systému. Dříve či později. Neodvratně.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Alexander Novotka | 10. 11. 2020 17:59 | reakce na Jan Altman - 9. 11. 2020 18:00

A) ano, ale měl jsem na mysli opravdu ty, co se jim to prostě nedaří, ne "morální hazard"
B) ano, souhlas
a C) (které tam není) - ano, svobodný systém je jediné řešení a povinná solidarita je suchá voda. Jakýkoli jiný systém, třeba zmíněný zásluhový podle dětí, má své nedostatky, např. nezohledňuje bezdětné osoby (které do stavu bezdětnosti přivedly objektivní faktory).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 11. 11. 2020 10:13 | reakce na Alexander Novotka - 10. 11. 2020 17:59

Nezohlednění bezdětnosti (byť nezaviněné) při asignaci příspěvků rodičům není nedostatkem takové změny systému. Je to naopak velmi výrazný posun k systému s razantně vyšší úrovní skutečné zásluhovosti. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Alexander Novotka | 11. 11. 2020 14:14 | reakce na Richard Fuld - 11. 11. 2020 10:13

Použiju Váš slovník: Důsledkem Vašich asociálních ideologických blábolů bude genocida potřebných (nechtěně bezdětných důchodců). Už to tady bylo vysvětleno stokrát, nechápu, co na tom nechápete.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 9. 11. 2020 17:25 | reakce na Alexander Novotka - 9. 11. 2020 16:07

Dnešní průběžný systém je vzhledem k lidem, co nemohou mít děti "skvěle dotažený", protože ačkoliv bezdětní nebyli nuceni vynaložit prostředky na výchovu vlastních dětí, důchody jim budou platit děti těch ostatních. :-) Nicméně tuto dotaženost průběžného systému nepovažuji za něco pozitivního. Naopak je to systémová chyba jinak velmi dobrého důchodového systému. Znovu opakuji, že pro bezdětné lidi je jedinou přirozenou cestou, jak získat prostředky na žití v důchodu, spořit a investovat a ne brečet, že děti budou platit důchody svým rodičům a už ne bezdětným, kteří žádné děti nemají.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 9. 11. 2020 18:06 | reakce na Richard Fuld - 9. 11. 2020 17:25

Nastavit to jen podle počtu dětí je nesmysl.
Není dítě jako dítě. Jedno dítě nás všechny může stát miliony (např. proto, že si ho rodiče pořídili ve věku 43 let a to dítě má kompletní sbírku všemožných vad, nebo proto, že rodiče na výchovu a vzdělání toho dítěte budou kašlat a vychovají jen dávkaře) a nikdy nic nezaplatí. A jiné dítě může platit sociální a zdravotní odvody z půlmilionové mzdy.
Ten rozdíl mezi těmito dvěma dětmi je DALEKO VĚTŠÍ, než rozdíl mezi bezdětným a někým, kdo má děti, které budou celý život pracovat za mediánovou mzdu (a z ní odvádět soc a zdrav poj).

Pokud by zde měla být návaznost na děti, tak jedině NA SVOJE. Když Lojza investuje do vzdělání svých dětí po 1.5 milionu, měl by mít nárok na výnos této investice. A ne že Tonda, který do vzdělání svých dětí neinvestoval ani korunu (a ty pak budou čistými daňovými příjemci), bude v penzi žít z odvodů Lojzových dětí!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 10. 11. 2020 12:17 | reakce na Jan Altman - 9. 11. 2020 18:06

Chápu Vaše výhrady a jasně, že jsou do určité míry relevantní. Ta míra relevance je ale důležitá. Jaké procento dětí se rodí jako doživotní invalidé, kteří společnost jen zatíží? Jaké procento dětí skončí jako příjemci dávek namísto toho, aby pro systém prospěšní? Jaké procento dětí se nenarodí oproti stavu, kdy každý člověk by měl cca jedno dítě (pár 2 děti)? Podle mne je největším problémem ze všech právě ta nízká porodnost. Invalidita a neochota žít produktivní život, na které poukazujete, jsou podle mně problémy podstatně menší a snadněji průběžným systémem absorbovatelné, zvláště pokud by bylo efektivně vyřešeno nadměrné zatížení průběžného systému bezdětnými důchodci.

Samozřejmě také rozumím tomu, že za nespravedlivější systém považujete úplnou svobodu v tom, jak se kdo na stáří zcela individuálně zajistí. Nicméně přechod na takový systém ze současného průběžného by trval několik generací a byl by spojen s přechodovými náklady ve výši mnoha bilionů korun, tedy pokud byste nechtěl zrušit sociální odvody hned a tím vyvolat genocidu několika následujících generací důchodců. To je asi ta jediná avšak v podstatě nepřekonatelná překážka přechodu na Vámi favorizovaný způsob zajištění na stáří.

I když, zajímavé by mohlo být zamyšlení nad možností "natištění" těch bilionů státem. :-) Pokud by zrušené odvody tekly do důchodových úspor a investic aktuálně produktivních a do ekonomiky by přes aktuální důchodce tekly peníze státem "natištěné", pak by se v poměrech kupní síly na trzích se statky zahrnutými do spotřebního koše nic nedělo. Nicméně radši si ani nepředstavuji, co by to mohlo učinit s cenami ceny nemovitostí a jiných investic. No nic, to byla jen taková úvaha. :-)

Z důvodů výše uvedených překážek pro zavedení Vašeho důchodového nesystému pak platí, že pokud chcete řešit problém bezdětných, pak jediná možnost je udělat to v rámci průběžného systému, což jsem zde několikrát velmi podrobně popisoval.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 8. 11. 2020 12:23 | reakce na Alexander Novotka - 7. 11. 2020 23:54

Ano, pokud společnost na jedné straně tvrdí, že míra civilizovanosti je dána mírou, s jakou se dokáže postarat o staré a nemohoucí a na druhé straně vyžaduje po členech společnosti dostatečný "vrh mláďat" , pak nemluvme o civilizovanosti, ale o setrvávání na principech utvořených v dobách lovců mamutů.

Se všemi důsledky - například, že stát je nesmysl a sociální systém vyžadovaný státem je nefunkční experiment a důraz klaďme na místní společenství a komunity s jejich vlastními pravidly a právy.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 9. 11. 2020 13:49 | reakce na Jan Amos - 8. 11. 2020 12:23

Ale tady nejde o nějaký "povinný" vrh mláďat. Jde o to, aby si ti co nemají děti (z jakéhokoliv důvodu), nenechávali platit důchody dětmi těch druhých a namísto toho si z peněz, které "ušetří" na tom, že nemuseli vychovat své děti, na svůj důchod našetřili.

Civilizovanost společenství obecně spočívá v tom, že se daná společnost, ať už na úrovni rodin, obcí, krajů, státu... postará o staré, nemocné a bezbranné (typicky děti a invalidé), bez ohledu na princip, který k tomuto cíli povede. Pokud zde bude systém, kde se o prarodiče a nemohoucí rodiče starají jejich potomci, resp. rodinní příslušníci a bude fungovat, lze takový systém označit za civilizovaný. Když totéž zajistí zákony na agregátní úrovni státu, pořád to bude civilizovaný stát. Pokud se stát spolehne na nějaký princip, který nebude v daném ohledu fungovat, půjde o necivilizovaný stát. Jestli je ten princip stejný jako za lovců mamutů je irelevantní. Jde o jeho funkčnost.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 9. 11. 2020 18:08 | reakce na Richard Fuld - 9. 11. 2020 13:49

Kolikže tedy procent svého výdělku civilizovaně dáváte na pomoc Bangladéšanům?
Nebo vy jste nějak určil, o koho se postarat JE znakem civilizovanosti a naopak o koho už se starat nemusíme a při tom dle vás stále zůstaneme civilizovanými?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 10. 11. 2020 12:34 | reakce na Jan Altman - 9. 11. 2020 18:08

Pane Altmane píši o civilizovanosti jednotlivých států a potažmo občanů těch států, přece. Pokud nic nepošlu já ani ČR Bangladéšanům do jejich důchodového systému, nejedná se o projev necivilizovanosti mé, či ČR. Pokud v Bangladéši umírají důchodci hladem, je to důkaze necivilizovanosti právě té Bangladéše a jejích obyvatel. Takže ano, platí, že ČR a její občané budou stále civilizovanými lidmi a státem i v případě, že v jiných státech budou umírat důchodci hladem. Za necivilizované lze v takovém případě označit lidi a stát, kde k tomuto dochází.

Co na tom pořád nechápete?

Vaše extrémní absolutistické uvažování typu, buď jsou všichni na světě civilizovaní (byť jen jediný důchodce neumře hladem nikde na Zemi), nebo ani jeden člověk na zeměkouli civilizovaný není (protože někde na Zemi jsme právě "nechali" zemřít byť jediného důchodce hladem), je samozřejmě zcela absurdní. Pokud zastáváte takový názor, pak je pro Vás samozřejmě velmi jednoduché "ospravedlnit" si genocidu, českých důchodců, protože přece důchodci umírají hladem i v jiných zemích, takže o nějaké civilizovanosti, či necivilizovanosti nemá vůbec smysl jakkoliv debatovat. Snad konečně pochopíte, jak bohapustá účelová ekvilibristika stojí za Vašimi totálně pokroucenými absurdními názory.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 10. 11. 2020 13:36 | reakce na Richard Fuld - 10. 11. 2020 12:34

Ne. Já pouze tvrdím, že rozhodnutí, zda někdo bude solidární s Bruntálcem, nebo s Bangladéšanem, je (mělo by být) věcí svobodného rozhodnutí daného člověka.
S oběma mám stejný "contract level", kdo tvrdí opak, ať ty mnou podepsané contracts předloží a porovná.
Bangladéšan potřebuje vaše peníze daleko víc, než vlastník bytu v Ostravě a chaty v Jeseníkách ty moje.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 10. 11. 2020 15:05 | reakce na Jan Altman - 10. 11. 2020 13:36

"Já pouze tvrdím.."

Ale jistě teoretizování všeho druhu se meze nekladou. Vy jen zapomínáte na praktické důsledky aplikace té Vaší na první pohled úctyhodné myšlenky. :-) Vy zcela odhlížíte od toho, že aplikace Vašeho individuálního zdánlivě neškodného a morálně nezávadného postoje v kontextu celé společnosti by v realitě mohla vést k velmi necivilizovanému stavu společnosti, kdy by potřební (s výjimkou těch, kteří by měli to štěstí a stali se adresáty té Vaší solidarity), pomřeli hladem a zimou. Proto je třeba posuzovat civilizovanost v širším kontextu a nikoli na úrovni jednotlivce, protože Vaše individuální civilizovanost nijak nezajistí civilizovanost celé společnosti. Právě proto, že je Vám ukradený osud někoho z Bruntálu, který se nachází na území ČR, je třeba aby v ČR platila pravidla (zákony), které zajistí, že o všechny potřebné (i v tom Bruntále) bude postaráno.

Problém není v tom, co tvrdíte, tedy že pomoc má být dobrovolná. Problém je v tom, co zamlčujete, resp. přehlížíte. :-)

A opakuji, že civilizovanost ČR nijak nezpochybňuje hladovění důchodců v Bangladéši. Hladovění důchodců v Bangladéši zpochybňuje civilizovanost Bangladéše, ne ČR.

"Bangladéšan potřebuje vaše peníze daleko víc, než vlastník bytu v Ostravě a chaty v Jeseníkách ty moje."

Tato Vaše "vítačská" mentalita typu je třeba zachraňovat Bangladéšany, je příšerně bolševická. Ti taky chtěli v rámci internacionály zachránit všechny chudé světa a namísto toho způsobili chudobu ve vlastních zemích.

Vaše představy, že na všechno potřebujete nějaký kontrakt s jinou konkrétní osobou, jsou taky bláznivé. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 11. 11. 2020 12:02 | reakce na Richard Fuld - 10. 11. 2020 15:05

Ale ten problém, že tu máme hromadu lidí závislých na státu, jste způsobili vy etatisti a socialisti.
Tak si ho taky řešte. Za své.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 11. 11. 2020 16:02 | reakce na Jan Altman - 11. 11. 2020 12:02

Aha, takže za výskyt dětí, nemocných, důchodců a invalidů mohou etatisté. :-) Bravo mistře! :-) Bravo!

A proč by někdo řešil jakýsi problém závislosti lidí na státu? Já v závislosti některých lidí na státu žádný problém nevidím. Závislost lidí na státu vidíte jako problém přece Vy! To Vy máte problém! Proč by někdo jiný měl řešit Vaše problémy? "Řešte" si své "problémy" sám a neobtěžujte s tím jiné lidi. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Alexander Novotka | 10. 11. 2020 17:47 | reakce na Richard Fuld - 10. 11. 2020 15:05

Tvl, Fulda „obvinil“ Altmanna z bolševické mentality. Tak, a teď už jsem viděl fakt všechno :-D)))

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 9. 11. 2020 18:10 | reakce na Jan Altman - 9. 11. 2020 18:08

PS: Pomoc bližnímu je znakem civilizovanost a morálky pouze pokud je dobrovolná.

Pokud vás někdo pod nabitou zbraní donutí pomoct Frantovi z Bruntálu, nebo Kundanice z Indie, tak na tom není NIC morálního ani civilizovaného.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 10. 11. 2020 13:22 | reakce na Jan Altman - 9. 11. 2020 18:10

Zase tady máme problém s pojmy. :-) Dobrovolná pomoc je definičním znakem solidarity jednotlivce s někým jiným. Civilizovanost ale definuji jako vlastnost společnosti, která se postará o slabé, staré a nemocné. A nezáleží až tak na tom, jestli jde o společnost, kde se potřebným dostane pomoci na základě individuální nahodilé dobrovolné pomoci některých jednotlivců, nebo na základě společné společenstvím organizované pomoci ze strany všech členů společnosti. I v případě, že odvádíte daně, z nichž je financována pomoc potřebným, na základě zákonné povinnosti (tedy mnohdy z donucení), pořád jde o civilizovanou společnosti, protože je i zde splněn požadavek pomoci potřebným.

Jistě lze hovořit i o civilizovanosti jednotlivce, resp. jeho postojů. Za necivilizovaného jednotlivce bych si troufl označit např. právě někoho, kdo nesouhlasí se státem organizovanou pomocí potřebným a kdo se dovolává pouze toho, že on sám by dobrovolně namísto státu určitě potřebným pomáhal, ale vůbec už ho nezajímá, že na zrušení organizované pomoci by mohlo (i fatálně) doplatit mnoho jiných potřebných, kterým by nikdo nepomohl. Právě tento postoj považuji za necivilizovaný, navzdory jistě úctyhodné ochotě na individuální úrovni solidárně pomáhat potřebným v jeho blízkém okolí. Jinými slovy není všechno zlato, co se třpytí. :-) Za civilizovaného jednotlivce bych považoval naopak člověka, který s pomocí potřebným souhlasí i přesto, že je organizována společností na základě povinného příspěvku (typicky daně). Zjednodušeně za civilizovaného člověka považuji toho, pro koho je na prvním místě ta pomoc potřebným, a formu té pomoci moc neřeší. Civilizovaným je ten, kdo souhlasí s pomocí potřebným, bez ohledu na to, jakým způsobem je realizována (zda na základě dobrovolného/nedobrovolného příspěvku).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Honza _ | 10. 11. 2020 13:39 | reakce na Richard Fuld - 10. 11. 2020 13:22

"vůbec už ho nezajímá, že na zrušení organizované pomoci by mohlo (i fatálně) doplatit mnoho jiných potřebných, kterým by nikdo nepomohl."
Slaměný panák.
Navíc tentýž argument lze použít i naopak - co všichni ty, kterým stát nepomohl? A všichni ti, kterým stát zabránil, aby si pomohli sami?
https://tn.nova.cz/clanek/miliony-na-maleho-maxika-lide-vybrali-za-10-dni-objevil-se-vazny-zadrhel.html

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 10. 11. 2020 15:57 | reakce na Honza _ - 10. 11. 2020 13:39

Slaměný panák? To není žádný panák, to je reálné riziko Altmanových představ.

"co všichni ty, kterým stát nepomohl?"

Nic není dokonalé. To ale neznamená, že bychom to měli zrušit a nahradit něčím, co může být mnohem nedokonalejší. Vy namítáte nedokonalost systému. A správným je usilovat o jeho zlepšení. Já namítám nedokonalost individuálních lidí. které těžko budete měnit. Vždy se bude lépe napravovat systém, než individuální jednotlivci. Vsadil byste svůj život a životy Vašich blízkých na to, že většina lidí bude po zrušení státního sociálního systému dobrovolně solidárních s potřebnými (bez ohledu na to jestli Vy nebo Vaši blízcí budou těmi potřebnými!)? Nebo Vás tento aspekt vůbec nezajímá. Typuji druhou možnost.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Honza _ | 10. 11. 2020 16:05 | reakce na Richard Fuld - 10. 11. 2020 15:57

"Vsadil byste svůj život a životy Vašich blízkých na to, že většina lidí bude po zrušení státního sociálního systému dobrovolně solidárních s potřebnými"
Opět argument úkrokem stranou.
Není potřeba, aby byli všichni solidární. Stačí, aby byl dostatek lidí solidární vůči nárokům potřebných. A ti, kterým bude pomoc poskytnuta, budou víc motivováni se sami snažit, když pomoc nebudou dostávat automaticky od státu.
Viz původně soukromé charity, než jim začal konkurovat stát.

K vašemu tipu - já se hlavně snažím nebýt závislý na státu. Mimo jiné proto, že nevěřím vámi popisovaným nekonečným zdrojům státních peněz...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 10. 11. 2020 17:54 | reakce na Honza _ - 10. 11. 2020 16:05

"Stačí, aby byl dostatek lidí solidární vůči nárokům potřebných."

Vy jste opravdu srandovní. A jak víte, že jich bude dostatek? A když jich bude nedostatek, tak budete dělat co? Rozhodíte rukama a řeknete: to není moje vina, já to myslel dobře? :-)

Snažte se být nezávislý na státu. A nevěřte ničemu, co o čem nejste přesvědčený, nebo jste si to neověřil. :-)

No a vsadil byste tedy svůj život a životy svých blízkých na to, že by byl dostatek solidárních lidí? Pokud ne a přesto si přejete nahrazení státního sociálního systému dobrovolnou dobročinností, pak Vám zřejmě nevadí, že byste na to sázel životy mnoha jiných cizích lidí. To o Vás vypovídá dostatečně. :-(

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Honza _ | 10. 11. 2020 20:42 | reakce na Richard Fuld - 10. 11. 2020 17:54

"A jak víte, že jich bude dostatek?"
A jak víte, že stát vybere dostatek zdrojů? A rozdělí ho dostatečně spravedlivě? A nezpůsobí tím víc škody než užitku, viz obecní pastvina? A co je vlastně ten dostatek?

Lepší donutit všechny ostatní, ať platí to, co politik považuje za solidaritu... Hmmm...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 11. 11. 2020 10:10 | reakce na Honza _ - 10. 11. 2020 20:42

"A jak víte, že stát vybere dostatek zdrojů?"

Zkušenost. Mnohaletá zkušenost. A navíc vidím, že když stát nemůže další potřebné peníze vybrat na daních, tak si může nové peníze půjčit od bank.

Kdy je solidárních lidí dostatek? V situaci, kdy potřební zbytečně nestrádají. A jak se to v tom Vašem systému založeném na dobrovolnosti pozná? No až se osudy těch strádajících dostanou do médií. Pak se snad najdou altruisté, kteří pomohou v těch konkrétních případech. Ale po těch nezveřejněných (a těch může být většina) neštěkne ani pes.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Honza _ | 11. 11. 2020 10:54 | reakce na Richard Fuld - 11. 11. 2020 10:10

Po tom, co politikovi nepřinese hlasy ve volbách, taky neštěkne ani pes.
A pokud někdo štěká, jsou to soukromé iniciativy a charity. Teď tlačí na politiky, protože ti rozdělují peníze. Nebýt politiků, tlačily by na veřejnost, firmy a mecenáše...
Jak je možné, že když máme stát, tak je pořád okolo tolik trpících? Šel jste někdy Sherwoodem v Praze na Hlavák?

Předkládáte představu ideálního státu, který se dokáže o všechny postarat a ignorujete realitu.
Stejně tak v ancapu nebude postaráno automaticky o všechny, ale to starání bude efektivnější...

A ano, můžete ty náklady na politické činy schovat do inflace produkcí nových peněz, ale to neznamená, že je nikdo neplatí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 11. 11. 2020 16:23 | reakce na Honza _ - 11. 11. 2020 10:54

"Jak je možné, že když máme stát, tak je pořád okolo tolik trpících? Šel jste někdy Sherwoodem v Praze na Hlavák?"

Narkomani a alkoholici mohou jít na odvykačku a začít řádně žít. Bezdomovci by si měli najít práci, když jim nestačí dávky, na které mají nárok? A/nebo přistoupit na podmínky charity a využívat jejich služby. Sociální péče je k dispozici i těmto lidem. To že se rozhodnou ji nevyužít, je jejich rozhodnutí.

Tyhle ztracené existence současně nejsou dokladem nefunkčnosti sociálního systému. Fungující sociální systém na ulici neuvidíte, takže je pro Vás neviditelný. :-) K vidění na ulicích jsou jen zdánlivá selhání.

Nepředkládám představu ideálního státu. Pokorně přiznávám, že stát není rozhodně dokonalý. V ankapu bude efektivněji postaráno o potřebné, než v rámci státního systému? To je jen Vaše odvážné tvrzení, které Vy nemůžete dokázat a já vyvrátit. Já jen tvrdím, že bychom měli být rádi, že ten státní systém nějak funguje a nedělat v tomto ohledu žádné sociální experimenty, protože jde o lidské životy a mohlo by to skončit katastrofou namísto efektivnějšího zajištění potřebných.

K platbě formou inflace už jsem toho napsal hodně. Je třeba vidět, že za tu platbu inflací taky něco dostanete, že např. uspoříte vlastní individuální dobrovolné příspěvky na pomoc potřebným. Toho Vy ale nejste zřejmě schopen, protože si nejspíš myslíte, že tu dobrovolnou pomoc by stejně platil někdo jiný, než právě Vy, takže Vy osobně byste stejně nic neušetřil.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 10. 11. 2020 13:37 | reakce na Richard Fuld - 10. 11. 2020 13:22

Neznám žádného pana Společnost.
Neznám nikoho takového, žádnou takovou osobu definovanou vůlí, morálkou, schopností se rozhodovat, atd...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 10. 11. 2020 15:46 | reakce na Jan Altman - 10. 11. 2020 13:37

Ani nemůžete znát pana Společnost, protože společnosti není osoba, jednotlivec. :-) Takže irelevantní. Vůle státu se odvíjí od vůle zákonodárného sboru, jehož složení se odvíjí od vůle individuálních voličů. Pokud si voliči přejí organizovanou státní pomoc potřebným, namísto individuální solidarity, budou ji mít.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Doležal | 6. 11. 2020 14:59 | reakce na Jan Jan - 6. 11. 2020 14:13

To je rozumný nápad, má to ovšem háček, projevilo by se to za dlouho, kdežto dnešní voliči chtějí výsledek hned. Navíc je problém, že příjmy důchodců se oproti příjmům pracujících propadají již nějaký čas, a když by jste třeba od 2021 umožnil bohatším část svých odvodů přesměrovat na soukromé účty, nebo by jste těm s více dětmi snížil odvody. Tak to dopadne právě na nízkopříjmové důchodce a nastane mela. Teď řešíme Babiše, co by asi následovalo po tomto?

Jinak ty děti mají ještě hmatatelnější význam ve stáří, oni vám mohou přispívat rovnou, zařídí za vás něco, za co by jste jinak musel platit, postarají se, což je sakra úspora. Seženou protekci u doktora nebo jinde, což může znamenat sakra rozdíl ve zdravotním stavu.

Ono se to vyřeší samo, příroda má efektivní a účinné zpětné vazby, příkladů jak dopadne většina naší populace jde vidět v jiných zemích.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Petr Vorlíček | 7. 11. 2020 12:03 | reakce na Martin Doležal - 6. 11. 2020 14:59

To jsme to po třiceti letech sociálně-demokratického experimentu dpracovali...Budeme si dělat děti, aby nám zařídili protekci ve státním bezplatném zdravotnictví...
Fuldonomika v praxi...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Richard Fuld | 9. 11. 2020 13:50 | reakce na Petr Vorlíček - 7. 11. 2020 12:03

Takhle ale uvažujete právě Vy, takže byste měl psát spíše o vorlíčkonomice. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Martin Doležal | 7. 11. 2020 18:18 | reakce na Petr Vorlíček - 7. 11. 2020 12:03

Tohle byl doufám jen pokus o vtip. Protože dělání dětí je základem zabezpečení do stáří již mnoho tisíc let, navíc tímto způsobem fungují všechny země, které nemají průběžný důchodový systém alá Bismarck.

Možná mám trochu místně deformované myšlení, vycházející z toho, že dvě a více dětí v rodině je v mém širokém příbuzenstvu zcela normální. A také je zcela normální, že lidé v produktivním věku se starají o své děti a současně pomáhají starším příbuzným, aby právě dávali dobrý příklad svým dětem, jak se mají potom starat o ně.

A co se týká protekce a kamarádských výpomocí, to je celá staletí osvědčená metoda všude na světě, u socialistických systémů jako je české zdravotnictví o to více. Pokuď vy sám spoléháte na to, že jako řádný poplatník daní, jen dorazíte za lékařem, a dostanete tu správnou a dobrou péči, tak přeji mrak štěstí nebo zlatou rybku. asi netušíte, že dnes se jako běžný pacient nedoberete ani správné péče u život ohrožujících onemocnění, nebo u následné péče. Ale to naštěstí lidé co nevidí do systému netuší, tak to berou s naivitou.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Luděk Zdražil | 6. 11. 2020 10:32 | reakce na Jan Altman - 6. 11. 2020 09:57

Pane Altmane, chran Buh že bych se chtel opet poustet s Vami do diskuzi :-), ale zde mam jeste jednu aktualni vecnou repliku (resp. v soucasne dobe pubikovanou informaci na tema BTC), kdyz uz jsme nad tim stravili tolik casu, jakkoli se jiz budu vyhybat polemice s Vami na toto tema:

https://finmag.penize.cz/ekonomika/420160-ano-nemame-na-to-presto-vam-to-dame-rika-schillerova

a z diskuse pod clankem:

Citace - Honza _ / 16.09.2020 17:31

Jak je vidět, pointu se nám vysvětlit nepodařilo.
Bitcoin je úplně jiný ring, kde žádný Tyson není...
(Což nepopírá, že se Tyson může mrskat a snažit se nás do toho druhého ringu nepustit.)




Napr. zde:

https://www.bbc.com/news/technology-54833130

Tedy:
1. federalni urad US zachytil pohyb 70 000 BT – fakt c.1
2. Z faktu c.1 dovozuji, ze pohyb BTC je technicky kontrolovatelny a kontrolovany – fakt c.2
3. Z faktu c.2 dovozuji, ze technicka anonymita BTC je fikce a nezaklada se na pravde – fakt c. 3
4. Z faktu c 3 dovozuji, ze BTC se nemůže stat na státu nezávislou a ucinnou zbrani v boji o zruseni instituce státu prostřednictvím nezavisle a nekontrolovatelne meny – fakt c.4
5. Z faktu c.4 dovozuji, ze pokud někdo tvrdi opak, kaze bludy

S pratelskym pozdravem

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 6. 11. 2020 14:34 | reakce na Luděk Zdražil - 6. 11. 2020 10:32

To si na to opravdu neumíte odpovědět sám?
OK, aspoň vidíme, jaké máte reálně znalosti o tom, co tak vehementně kritizujete.

Ano, pokud si někdo koupí bitcoiny tak, že dolary ze svého účtu pošle bankovním převodem na americkou kryptoburzu, která dodržuje KYC a AML legislativu (identifikuje a udává své klienty), tak pak logicky stát ví, kdo si kdy kolik bitcoinů koupil.
A ano, dokonce hrozí, že pokud lidé ty bitcoiny na takových burzách drží, tak že do té burzy jednoho dne napochoduje FBI a tu burzu donutí ty bitcoiny vydat (třeba aby je FED použil pro krytí vadnoucího dolaru).

Proč to někdo takto dělá?
No buď je idiot (idiotů je a bude ve společnosti vždy dost) a to riziko nevidí.
Nebo zkrátka nestojí o to držet bitcoiny anonymně. Jde mu jen o to na burze day-tradovat, vydělávat a na konci roku si zisk vybrat, zdanit a užít si ho. Takových lidí je docela dost. Berou bitcoin jako další z investičních nástrojů. Je jim jedno, zda trejdují s ropou, akciemi, deriváty, měnovými páry, atd... Prostě si jen kreslí různé TA formace do grafu a snaží se vydělat peníze.

Já také mám část bitcoinů na burze, hraji si s nimi. Vím, že takové zisky nezatajím. Normálně to dám do daňového přiznání.
Úplně druhá věc je, když chcete mít v bitcoinu nějakou část majetku. Jako formu zajištění, pojistky proti problémům finančního systému. Něco takového nemůžete držet na burze, protože tam nemáte klíče a pokud nemáte klíče, tak ten bitcoin nevlastníte (vlastníte jen závazek vůči burze, čili jste na tom stejně špatně, jako když "máte" peníze v bance - také je reálně nevlastníte, jen máte pohledávku za konkrétní bankou).

No a pokud chcete bitcoiny dlouhodobě držet jako určitou formu pojistky a diverzifikace, tak jednak musíte mít klíče (na burze je prostě mít nemůžete) a jednak je VELMI vhodné zajistit, aby nikdo (a stát ze všeho nejméně) věděl, že je máte.
No a jak na to? No na to už opravdu stačí jen elementární znalost (pseudonymního) fungování bitcoinu a trocha toho selského rozumu. Tzn. možnosti jsou v podstatě 2:
1) Už to rovnou anonymně nakoupit (možností je dost)
2) Nebo nakoupit neanonymně (bankovní převod, regulovaná burza) a až následně ty bitcoiny zanonymizovat. A zde záleží na tom, jak moc paranoidní jste a jak moc si to chcete posichrovat.
Můžete použít mixéry. Můžete v anonymní ruletě vsadit stejnou částku na červenou i černou - a výhrou pak již budou úplně jiné bitcoiny, než ty, které jste vsadil. Atd...
Ale v podstatě v momentě, kdy si pošlete bitcoiny koupené na burze do své peněženky (ke které máte klíče), tak už to je první krok dobrým směrem - pokud si budete dávat pozor, co s tou peněženkou děláte (co a komu platíte, co a od koho tam přichází), tak nikdo nemůže prokázat, že ta peněženka je vaše. Nebo mohla být i vaše, ale ztratil jste klíče.

Ale to jsou všechno notoricky známé věci (pro lidi, kteří se alespoň trochu zajímají).
Když si na stejnou adresu budete nechávat posílat nájem za 5 bytů, které na černo za BTC pronajímáte, tak stačí, aby vás jeden ten plátce udal a úřady uvidí, že na tu adresu chodí prostředky i od dalších 4 lidí.
Ale pokud každému nájemníkovi dáte adresu jinou (můžete si jich nagenerovat třeba milion), tak už mají úřady smůlu, o platbách od dalších 4 lidí se nemají jak dozvědět.
Obecně nejjistější je si na každou příjmovou transakci vygenerovat pokaždé novou příchozí adresu. Většina peněženek to podle mě umí dělat zcela automaticky.

Takže ano, lze udělat pitomost a demaskovat se tak. Když budu mít v peněžence černých 100 bitcoinů o kterých nikdo neví, že je mám a na burze si legálně koupím 1 a pošlu si ho na tu samou adresu, kde mám těch 100, tak tím státu odhalím, že mám těch 100.

Ale při znalosti fungování bitcoinu a elementární opatrnosti myslím není problém si soukromí uchránit.

Pokud stát zabaví 70tis BTC neopatrným uživatelům, tak se to mě a mého majetku nijak nedotýká. Jejich problém.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Luděk Zdražil | 6. 11. 2020 16:03 | reakce na Jan Altman - 6. 11. 2020 14:34

Ano, rozumím a uznávám, že pro idioty (jak píšete),popisujete efektivní metodiku algoritmů nakupování, uchovávání a užití BTC jak v současné době, při soustavném dodržování opatrnosti a s využitím potřebné analytické erudice/předvídavosti lze zamaskovat držení BTC a neuděláte-li žádnou pitomost a držíte-li svou peněženku vhodnou formou v anonymitě, můžete úspěšně unikat případné technické kontrole ze strany státu. Mýlil jsem se.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 10. 11. 2020 13:47 | reakce na Luděk Zdražil - 6. 11. 2020 16:03

Lidí, kteří předpokládají, že v určité fázi stát asi nějak zareaguje, je více. Vy. Já. Autor následujícího článku:
https://www.cryptoglobe.com/latest/2020/11/government-could-take-action-if-bitcoin-price-rise-continues-says-former-coinbase-cto/

Ale:
1) To není jisté. Státní moc v 1989 také z určitých důvodů nezareagovala a jak pozoruju zahnívání eurosocialismu, odhodlanost a vůle tento režim bránit také může za pár let vyprchat. Může stačit kombinace problémů typu stagflace, dlouhodobá nezaměstnanost, problémy s imigranty, všeobecná znechucenost a k tomu nevůle skutečných elit (bohatí sponzoři politiků) dál táhnout káru kolabujícího sociálního státu, demograficky neudržitelných penzí, brutálního státního dluhu a zdravotnictví "zdarma" pro všechny.

2) I pokud moc zareaguje, podle mě se jí to již nepodaří zarazit. Kdyby reagovala před 3 lety, tak možná. Kdyby dnes, tak ještě také nějakou (nevelkou) šanci má. Ale třeba za 5 let? Kde budeme za 5 let?! Kde bude bitcoin? Kde budou nálady společnosti? V jakém stavu bude ekonomika, státní rozpočty, inflace, ...?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 9. 11. 2020 11:25 | reakce na Luděk Zdražil - 6. 11. 2020 16:03

No prostě to je tak, že uživatelé bitcoinu se z tohoto pohledu dělí do 3 skupin:

1) Anonymitu k ničemu nepotřebují, nebo si to aspoň zatím myslí:
A) Tradují na burze stejně jako by šlo o pšenici či eurodolar a ty zisky vybírají a daní
B) Hodlují: kdo si koupí BTC na regulované burze a pak si je pošle na svou peněženku, tak tomu nevzniká žádná daňová povinnost, klidně může ty bitcoiny držet dalších 7 let a pak se uvidí, jaké tou dobou budou podmínky pro jejich utracení, pro výběr zisku. Pokud by náhodou přišel zákon vyžadující odevzdání BTC či něco podobného, mohou tvrdit, že ztratili klíče a kdo jim dokáže opak? Pokud si to z té burzy před X lety poslali na adresu A a z ní pak ještě na adresu B, tak mohou tvrdit, že ten přesun z A do B byl nějaký dar a že už nic nemají.

2) Anonymitu potřebují a vědí, jak ji získat. Nakupují již rovnou anonymně (bitcoinmat, vekslák, ....), nebo anonymizují dodatečně (mixér, decentralizovaná burza, ...)

3) Anonymitu potřebují, ale jsou neinformovaní, přečetli si na Novinkách, že bitcoin je anonymní a tak nic dál neřeší. A možná se budou divit.

Z těch celkových 21 milionů je již většina dávno vytěžená. Velká množství v dřevních dobách, kdy bitcoin stál centy a nikdo ho neřešil. Mnoho burz z té doby již ani neexistuje a data se ztratila. Jsou zde tedy hromady milionů BTC, o kterých se původ (kdo je vytěžil, komu je případně prodal, ...) již ani zjistit nedá. A pokud takové bitcoiny od dotyčného anonymně koupíte, i vy jste v suchu.
Že někdy někdy FBI občas nějakým zločincům zabaví pár tisíc BTC na věci moc nemění.

Kdyby anonymita pro lidi byla prioritou, tak buď přejdou na anonymnější kryptoměnu (Monero), nebo vyvinou tlak na anonymizaci bitcoinu. A vskutku - vznikají jak stále dokonalejší anynymizační služby, tak se zároveň vyvíjí a aktualizuje základní "core" protokol bitcoinu - a to i k vyšší anonymitě, zaměnitelnosti coinů, atd... Pokud se komunita rozhodne udělat z BTC stoprocentně anonymní měnu, těžko tomu nějaký úřad zabrání.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Petr Vorlíček | 7. 11. 2020 12:15 | reakce na Luděk Zdražil - 6. 11. 2020 16:03

Ale nemýlil...
Jak myslíte, že v US dokázali zabavit BTC za miliardu mafii?
Myslíte di, že si to mafue nehlídala??
Jelikož se všechny transakce zapisují do blockchainu, kde jsou navždy k nalezení, a jelikož tajné užby zvládají parádně trackovat IP adresy, je pro ně Bitcoin naopak parádním nástrojem, jak nakézt koncového pacgatele. Už mnohokrát díky tomu odkryli např. sítě jihoamerických obchodníků s drogami...
Ikdyž BTC těžíte, nemáte anonymní BTC, v poolu je uchována vaše IP adresa i peněženka.

Na zdánlivou anonymitu BTC už dojel nejeden mafioso...
My máme štěstí, že do čech dorazí technogie trasování BTC až v poslední vlně, takže snad bude čas s tím něco dělat, způsoby se jistě objeví, ko munita už je obrovská...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 9. 11. 2020 11:27 | reakce na Petr Vorlíček - 7. 11. 2020 12:15

Tak jasně, pokud tím mafiózem je obstarožní Al Capone, tak ho asi FBI doběhne.
Pokud ten mafián tu transakci udělá někde na veřejné WiFi, nebo z předplaceného mobilu, a ještě použije TOR, tak pak ho už zvládnete dohledat snad jenom vy.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Honza _ | 6. 11. 2020 10:50 | reakce na Luděk Zdražil - 6. 11. 2020 10:32

Tak reakci hodím já, když mě citujete :-)
Bitcoin je pseudonymní. I vy můžete zachytit jakoukoli transakci, vlastně je můžete sledovat online třeba tady:
https://mempool.space
Dokud nespárujete konkrétního člověka s konkrétní adresou, nevíte, komu patří. Je už spousta institucí a firem, které se tím živí. Jenže pro každou transakci si můžete vygenerovat novou adresu a tím to dost ztížit. Adres může být víc než je atomů ve vesmíru (nebotaknějak, prostě hrozně moc), takže když lidi nejsou líní, jsou anonymní. (Na to doplatili ti kluci, to hackli Twitter.)
Otázka toho, co s bitcoiny, které jsou již někomu přiřazené, samozřejmě probíhá. Třeba burzy je mohou odmítnout, pokud úřad řekne, že jsou z trestné činnosti a nesmí se dál používat. Tam máte pravdu.
Co s tím se řeší.
Existují mixéry (hromada BTC se hodí do jednoho pytlíčku, zatřepe se a každému se vrátí stejný počet BTC, jenže nikdo neví, kde je jejich původ) - a to také mohou burzy odmítat.

Pak je tu Monero - anonymní kryptoměna. Tu nevysledujete...
https://cs.wikipedia.org/wiki/Monero

Takže spíš než termín "bludy" bych to nazval "složitější, než jsem psal". Ale těší mě, že si to pamatujete a přemýšlíte nad tím :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Luděk Zdražil | 6. 11. 2020 11:17 | reakce na Honza _ - 6. 11. 2020 10:50

Uznavam, ze blud je prilis silny termin. Omlouvam se Vam za citaci Vaseho kometare (byl hned vedle), i kdyz byl take k veci, takze nic proti Vasi reakci.
Nicmene podstatu vidim v tom faktu, ze US DoJ je schopen a ochoten efektivne a ucinne zasahnout, pokud to bude povazovat za ucelne. Kdy a v jakem okamziku to nastane, neni podstatne, jde i o tu technickou moznost/schopnost v kombinaci s legislativni silou - to je ten Mike Tyson a drzitele BTC v tom ringu jsou at se jim to libi nebo ne, nemohu si pomoci. Klickovat muzete s mixerem BTC jak chcete, v konecnem dusledku vas tak jako tak trefi, kdyz budou chtit. O tom a vzdy jen o tom jsem zde ve veci BTC vedl spor.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Honza _ | 7. 11. 2020 11:41 | reakce na Luděk Zdražil - 6. 11. 2020 11:17

Tak jsem to našel přesně :-)
2 na 256 = 115 792 089 237 316 195 423 570 985 008 687 907 853 269 984 665 640 564 039 457 584 007 913 129 639 936

Počet unikátních hodnot, které lze reprezentovat pomocí 256 bitů, což je velikost hashovací funkce SHA-256, je 2na256. To je obrovské, skoro nepředstavitelné číslo. Pokud bychom ho zapsali v desítkové soustavě, bylo by to 78místné číslo. Jen pro ilustraci, tohle číslo se přibližně rovná odhadovanému počtu atomů v celém známém vesmíru

https://assets.website-files.com/5e5ee6f9b325a6509259421f/5f9ef55806d75edc4e18f560_Vynález%20jménem%20Bitcoin_Yan%20Pritzker_digital-web.pdf

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 6. 11. 2020 14:50 | reakce na Luděk Zdražil - 6. 11. 2020 11:17

Ach jo.
Ano, stát může zasáhnout proti těm, kdo jsou neopatrní.
Stejně jako stát v pohodě v 1933 zabavil zlato těm lidem, kteří ho měli v sejfech US bank.
Ale lidem, kteří ho měli ve švýcarském sejfu, nebo zakopané na zahradě, zabavil kulové.

Takže ano, pokud někdo bude na internet psát, že má X bitcoinů na adrese xyz, nebo pokud někdo bude říkat, že má ve sklepě pod uhlím schované cihly zlata, tak riskuje, že si pro ně stát přijde.

Ano, určité procento lidí se chová lehkovážně.
Ale NEMÁTE PRAVDU, že stát může odhalit každého. To už je zase jen vaše demagogie, neznalost a zaujatost. Ne, nemůže. Pokud budete vědět, jak se chovat, stát na vás nemůže.
Toto je prostě lež, vaše ideologicky zaslepené odmítání:
"Klickovat muzete s mixerem BTC jak chcete, v konecnem dusledku vas tak jako tak trefi, kdyz budou chtit."

Erár nemůže na někoho, kdo si BTC koupí od veksláka (a že jich je!), nebo v bankomatu.
Anynymizační služby jsou různé, některé kvalitnější, některé méně, ale není problém si zjistit, která je ta dobrá. A pak opět má stát smůlu.

Ale i bez tak sofistikovaných služeb si můžete dost pomoct:
1) Koupíte na regulované burze 10 BTC
2) Pošlete si je na peněženku A (už v ten okamžik můžete tvrdit, že jste to neposlal na svou peněženku, ale záměrně či omylem na cizí. Nebo na svou, ale následně jste ztratil klíče. Na čí straně je důkazní břemeno?)
3) Z peněženky A si pošlete 1 BTC do peněženky B, 2 BTC do C, 3 BTC do D a 4 BTC do E.
4) Jak kdo pozná, zda jste si to přeposlal do své peněženky, nebo někomu např. daroval, nebo vás někdo nehackl?
5) Takto to můžete udělat ještě několikrát a kdo jak pozná (natož PROKÁŽE), že ty další peněženky jsou vaše? Po 10ti krocích ty bitcoiny skončí na peněženkých Q, R, S, T, X, Y a Z a čí ty peněženky jsou a jaký pro to je důkaz?
6) Také si to z nějaké té peněženky B či Z můžete poslat na anonymní neregulovanou decentralizovanou burzu (na ni vláda nemůže a ta burza sama o vás nic neví) a tam si ty BTC směnit třeba za XMR (Monero), které JE anonymní (ne pseudonymní jako BTC), pak s tím Monerem zase udělat pár převodů a nakonec to Monero na jiné decentralizované burze vyměnit za bitcoin (za úplně jiný bitcoin, než jste měl na začátku).

Atd... těch možností je hromada a mnoho z nich ani neznám, protože nic z toho nepotřebuju. Ale vy byste si měl trochu doplnit znalosti, pokud chcete kritizovat tak, aby to nebylo spíš ke smíchu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Petr Vorlíček | 7. 11. 2020 12:27 | reakce na Jan Altman - 6. 11. 2020 14:50

Všechny ty anonymní mixéry a neregistrované burzy jsou ale anonymní i pro vás - cokoli tam poškete, po tom se snadno slehne zem, bez reklamaceya možnosti odvolání...
Jestli tradujete a znáte trochu komunitu, tak moc dobře víte, o kolik peněz už ti lidé přišli...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 9. 11. 2020 10:57 | reakce na Petr Vorlíček - 7. 11. 2020 12:27

Ale no tak...
Když tu komunitu sledujete, tak se od ní také dozvíte, co funguje a co ne, co je bezpečné a důvěryhodné a co ne.
A když si půjdete BTC koupit od veksláka (od toho, který má nějakou historii, dobré hodnocení od ostatních) hezky z ruky do ruky (sednete si s ním někde a tu hotovost mu dáte, až se vám příchozí převod ukáže v peněžence), tak je to riziko kde?

Ale pokud riskovat nechcete vůbec, nevěříte ani mixérům, ani decentralizovaným anonymním směnárnám (přestože si můžete ověřit, že na nich probíhá hromada transakcí a nikdo o nic nepřichází), tak si buď BTC kupte anonymně v bitcoinmatu, nebo si ho kupte klidně i na ověřené regulované burze, z ní si to pošlete na SVOU adresu AA a z ní to během nějaké doby rozešlete "rozdrobte" na adresy BB, CC a DD. A doufejte, že právní stát zůstane zachován a že když za vámi někdo za 3 roky přijde s tím, že máte X BTC na adresách BB, CC a DD, tak že vám bude stačit říct, že tyto adresy nejsou vaše, že jste z adresy A na adresy B, C, D posílal dar. Pokud bude ještě fungovat jakž takž právní stát, tak je důkazní břemeno na něm.

A nebo si ho samozřejmě nekupte. Nikdo vám ho nenutí, to omezené množství bitcoinů místo vás rádi skoupí jiní.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Honza _ | 6. 11. 2020 11:33 | reakce na Luděk Zdražil - 6. 11. 2020 11:17

Není to černobílé.
Vy máte pravdu, že když úřady budou chtít, tak se můžou snažit a leckdy i uspějí. Já upozorňuji na to, že uživatel jim to může s trochou snahy ztížit a s pomocí Monera úplně znemožnit.
Taky je tu lightning network a další nápady na vrstvy nad BTC, které ho více anonymizují.
Dál je taky otázka, kdy už to i pro ty úřady bude moc složité nebo kdy i politici utečou do BTC, takže by se takovou snahou stříleli do vlastní nohy :-)

Ještě si myslím, že v novinách se objeví těch pár případů, kdy si uživatelé nedali pozor, jako ti kluci s Twitterem.
https://www.lupa.cz/clanky/jak-policie-odhalila-jednoho-z-hackeru-twitteru-pomoci-blockchainove-analyzy/
Jenže už nevíme, kolik toho nevíme, že se neodhalilo nebo ani není v podezření. Pokud dneska víte, že sledují pohyb 70 000 BTC, není vůbec těžké zařídit si 70 000 adres po jednom BTC. Nebo 7 000 000 adres po 0,01 BTC :-)
A opět - mluví se hlavně o BTC, ale monero je úplně anonymní...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Altman | 6. 11. 2020 14:57 | reakce na Honza _ - 6. 11. 2020 11:33

Já mám pocit, že to je marné.
Nyní možná v debatě "zvítězíte" (v tom smyslu, že nyní p.Zdražil už při sebevypjatější snaze nenajde žádný "argument" proti vašim argumentům).
Ale i když budou všechny argumenty na vaší straně, jeho nepřesvědčíte.
Za měsíc vytáhne (zase) to samé v mírně modifikované variantě a bude doufat, že už nebudete mít dost sil znovu opakovaně vše dlouze vysvětlovat. A když budete, tak to zkusí přespříště.

Někomu zkrátka není pomoci. Ale to přeci nevadí. Nebo vám nějak vadí, že někdo místo např. zlata a bitcoinu, bude mít řecký a český dluhopis či akcii francouzské a italské banky, či hotová eura, koruny a dolary? Vždyť přeci jen díky těmto velmi odvážným lidem stále máme šanci to zlato a bitcoin kupovat za docela rozumné ceny!

Do bitcoinu jde čím dál víc lidí. Na bitcoinu pracují skvělé mozky. Určitě si neuvědomují rizika a nic s nimi nedělají. Neřeší, jak být před státem 2 kroky napřed, protože přeci jde jen o pár stovek miliard USD, které v tom mají, tak to se nevyplatí to řešit.
Stejně tak banky se začínají zajímat o bitcoin, firmy v bitcoinu začínají držet rezervy, atd... a to vše proto, že jejich interní výzkum došel k tomu, že to FBI za rok zatrhne :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Honza _ | 7. 11. 2020 11:02 | reakce na Jan Altman - 6. 11. 2020 14:57

Není to marné. Snad.
Reakce pana Zdražila jsou tu pro mě příležitost utříbit si myšlenky a veřejně to někam napsat s dobrým pocitem, že si to přečtou i ostatní.
Jestli přesvědčím jeho konkrétně je vedlejší, Věřím, že se najde spousta dalších lidí, kteří se nad tím díky tomu zamyslí. Pan Zdražil tu reprezentuje určitý názor, který rozhodně v populaci nemá sám, takže je užitečné a nemarné na něj reagovat :-)
Jeho argumenty nejsou špatné - až bude za držení BTC hrozit vězení, JE to komplikace a ne že ne. A spoustě lidem to za to riziko nebude stát a radši se budou spoléhat na Fuldopapírky (nebo fuldokrypto, na kterém už se pracuje a v Číně už ho testují), které stát rozdá "z ničeho" a nemusí se splatit.
Takže diskuse dobrá.
A jak je vidět, i on už sem píše, že uznává možnost efektivní anonymizace BTC :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Jan Altman | 9. 11. 2020 11:37 | reakce na Honza _ - 7. 11. 2020 11:02

To je samozřejmě všechno pravda.
A já netvrdím, že pro bitcoin neexistují rizika, jen je vidím spíše jinde a raději se o nich bavím s někým, kdo má o bitcoinu, ekonomii, politice, sociologii, IT, kryptografii, atd.. široký přehled a může mě něčím obohatit.

Ano, stát může BTC zakázat, nebo lidem nařídit nucený odprodej za státní papírky z toho důvodu, aby stát tím bitcoinem ty chřadnoucí papírky podložil (jako 1933 se zlatem).

ALE: otázka je, KDY stát k něčemu takovému sáhne. V jaké situaci. A podle mě to bude v situaci, kdy už mu (a jeho měně) poteče do bot. Tedy v situaci, kdy motivace lidí bitcoin držet (a neodevzdat) bude asi tak tisícinásobná oproti dnešku (a stejně tak budou v takové situaci již daleko větší počty lidí, kteří BTC drží). Prosadit to tedy nebude tak lehké - proti velkému počtu lidí s velkou motivací BTC nevydat, zatlouct, odeslat jinam...

Na straně těch lidí bude i technologická výhoda bitcoinu: již dnes, pokud jste opatrný (a nemáte seedwords pohromadě, vytištěné a pověšené na zdi), tak je dost těžké vám vlastnictví BTC prokázat, natož vás donutit seedwords vydat.
A bitcoin se dále vyvíjí - a to i so se týče odolnosti, úrovně bezpečí a anonymity, atd...
Takže než stát a jeho měna dospějí do tak katastrofální situace, že bude považovat za nutné začít zabavovat zlato a bitcoin (v poslední snaze o sebezáchranu), bitcoin již bude někde jinde. Takže bych se bál hlavně o to zlato.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Luděk Zdražil | 7. 11. 2020 17:47 | reakce na Honza _ - 7. 11. 2020 11:02

Tak děkuji že jste mne alespon trosku vzali na milost :-).
Pro ujasnění a seřazení mých názorových pozic na tema BTC:

1. Šance podstaty ambice BTC /nezávislost a nabourání státního hegemonu/ uspět v konfrontaci se státní fundamentální pozicí ve společnosti považuji z dlouhodobého a principiálního hlediska za blížící se nule.
2. Nástroje státu na eliminaci rizik spojených s naplněním ambice BTC považuji za natolik silné, že nedávám BTC naději na úspěch.
3. Technickou podstatu BTC a možnosti transakční a evidenční anonymity si netroufám do detailu posoudit ale ani této věci nepřikládám velkou důležitost s ohledem na první dva body, které jsou v hierarchii mých argumentů podstatně výše.

Já se přitom jen dovolával připuštění mých prvních dvou tezí jako možných (v mém přesvědčení pravděpodobných) v konfrontaci s oponentními názory, které tuto možnost, v argumentační logice, de facto nepřipouštějí.

Uvádím jen pro přehled a ujasnění, nikoli znovuotevření polemiky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 9. 11. 2020 11:41 | reakce na Luděk Zdražil - 7. 11. 2020 17:47

Jenže ty vaše body 1 a 2 jsou spíš jen názor a přesvědčení, než že byste to měl nějak průkazně podložené a vyargumentované.

Jaká byla šance na odluku církve od státu, na zrušení nevolnictví (které tu přeci bylo "vždy" a "navždy")?

Neměl v roce 1989 stát také v ruce všechny potřebné nástroje (policii, StB, armádu, milice, stranický aparát, centrální banku, státní aparát, ...) k udržení moci a režimu?

Nebudou za pár let všichni politici a oligarchové sami mít rezervy v BTC?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Honza _ | 7. 11. 2020 20:31 | reakce na Luděk Zdražil - 7. 11. 2020 17:47

Až čas ukáže, jestli to není naopak.

Technické vlastnosti BTC z vašeho bodu 3 plus šikovnost lidí a lenost úředníků překonají snahy státu v bodu 2 a povedou k naplnění bodu 1.
Osobně věřím tomu, že povedou k oslabení státu a v některých oblastech k jeho nahrazení. Stejně jako Paypal obešel státní banky a začal posílat peníze bez nich. (Pak teda se systémem splynul, tak stejně někteří očekávají vznik kryptobank.)
Ale tak jako tak - i když stát nenahradí 100%, pořád to povede k nárůstu svobody aspoň někde :-)
Už se nemáme o čem přesvědčovat, uvidíme časem :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 9. 11. 2020 13:16 | reakce na Honza _ - 7. 11. 2020 20:31

"Ale tak jako tak - i když stát nenahradí 100%, pořád to povede k nárůstu svobody aspoň někde :-)"
To jistě. To už se stalo na darknetech. :-) Nevím ale jestli běžný člověk touží po svobodě tohoto druhu. V nejlepším případě ji ignoruje. V horším případě mu taková svoboda všelijakých podvodníků a zločinců vadí a upřednostnil by, aby stát měl lepší možnosti, jak potírat kriminalitu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Honza _ | 9. 11. 2020 13:38 | reakce na Richard Fuld - 9. 11. 2020 13:16

Na darknetu dělala největší obrat marihuana.
(Zdroj: Sex, drogy a bitcoiny).
A co se děje po světě teď?
https://www.respekt.cz/denni-menu/americke-colorado-diky-legalizaci-marihuany-bohatne-a-ma-efektivnejsi-policii

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 9. 11. 2020 13:56 | reakce na Honza _ - 9. 11. 2020 13:38

A největší obrat s marihuanou má ospravedlnit ty všechny ostatní "komodity" a "služby"?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Honza _ | 10. 11. 2020 14:34 | reakce na Richard Fuld - 9. 11. 2020 13:56

Má to ukázat, že většina toho boje je nesmysl, ne ospravedlnit to ostatní.
Celá válka proti drogám je nesmysl.
A jak je vidět, tak poptávka lidí nakonec dožene i politiky, kteří začnou postupně uvolňovat...
https://www.tyden.cz/rubriky/domaci/s-drogami-budeme-dal-nesmyslne-bojovat-rika-cesky-expert_218984.html?showTab=nejnovejsi

https://www.legalizace.cz/valka-proti-drogam-pod-vedenim-osn-je-naprostym-selhanim/

A pokud myslíte nájemné vraždy na darknetu, tak to je jen legenda. Přečtete si tu knížku...
(Ale jsou tam jiné dost ošklivě věci, to zase jo.)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 10. 11. 2020 17:56 | reakce na Honza _ - 10. 11. 2020 14:34

Ale já nemám nic proti marihuaně. Mám problém s nedodržováním zákonů. Jde o princip. Ne o marihuanu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Luděk Zdražil | 8. 11. 2020 04:34 | reakce na Honza _ - 7. 11. 2020 20:31

Ano, rozhodne je BTC dobry donucovaci prostredek ke zmene. Jaka ta zmena bude je otazka casu, souhlasim.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Mrozek | 6. 11. 2020 06:24

Břídil

Byl jednou jeden břídil,
který všechno sám řídil.

No a jak léta plynula,
přidal se truhlík, bambula.

Budižkničemu s mamlasem,
nekňuba, trouba s ťulpasem,

ba i ten ňouma s popletou.
A to je tečka za větou.

/Jiří Dědeček/

Podobnost s reálnými postavami z české politiky je čistě náhodná.

Nahlásit

+17
+
-

Martin Doležal | 6. 11. 2020 09:45 | reakce na Michal Mrozek - 6. 11. 2020 06:24

Problém je, že břídilství je vlastnost většiny českých politiků. Přestava, že když Babiš prohraje další volby, nastane něco lepšího a efektivnějšího, je naivní. Sám jsem zvědav kolik měsíců to zvládne budoucí koalice Piráti, Stan, ODS, Lidovci, s premiérem Bartošem. Ono totiž platí pradávné úsloví, že každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží. Takže to břídilství má svůj původ někde jinde, než u vrcholových politiků.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+8
+
-

Honza _ | 6. 11. 2020 10:04 | reakce na Martin Doležal - 6. 11. 2020 09:45

Do politiky se za mocí ženou mocichtiví lidé. Takže jejich přednosti jsou mocichtivost, silný žaludek a dovednost proloktovat se dost vysoko.
Lidi, kteří něco dělají rádi, nepotřebují ovládat ostatní, nutit jim své názory a jsou v něčem odborníky zpravidla tamty vlastnosti nemají, takže v politice nejsou. Z mých zkušenosti končí tak na úrovni samosprávy obce, protože tam mohou ovlivňovat svou odbornost - doktor nemocnici, dopravce silnice, trenér sportoviště atd.
Fakt se není čemu divit...
https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy/psychopati-mezi-nami-politici-lekari-i-soudci-chteji-moc-i-obdiv.A170418_131323_vztahy-sex_jup

V ostatních státech to není o moc jiné, jen se o tom u nás tolik nepíše...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Martin Doležal | 6. 11. 2020 11:09 | reakce na Honza _ - 6. 11. 2020 10:04

To je logické, že se k moci hrnou psychopati a lidé, kteří touží po moci a pěstování ega. Ale nejvíc záleží na voličích a jejich preferencích, jací moci chtiví se tam dostanou. A těch posledních 30 let dává poměrně jasný obrázek o preferencích českých voličů. Lidé řeší a fandí hloupostem a střílení se do vlastních noh. Poměrně ukázkovým příkladem byla poslední volba prezidenta, kdy voliči Zemana masově volili proti svým vlastním zájmům, u Babiše platí to stejné. Oni sami doplatí na svou volbu.

Když prostě srovnám Rakousko nebo Bavorsko s námi, tak prohráváme na celé čáře. Je to o mentalitě a morálce.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Zdeněk Lacina | 6. 11. 2020 10:02 | reakce na Martin Doležal - 6. 11. 2020 09:45

Mohu vidět dlouhodobou neschopnost státu ale nemohu nevidět zásadní rozdíl ve snaze s tím něco udělat. Současná koalice 5 let jen bořila a neudělala NIC, vůbec NIC. I to jedinné, z jejich pohledu přínosné, tedy EET, sami fakticky zrušili. O stavebním zákonu, systémové změně daní, reformě školství, zdravotnictví, důchodové reformě, o všem jen mluví a skutek utek. Když nastoupila Topolánkova vláda měla do dvou let daně překopané od základu. Dělali, co je potřeba, i když to byly kroky nepopulární a s krizí jim přivodily konec.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+7
+
-

Martin Doležal | 6. 11. 2020 11:12 | reakce na Zdeněk Lacina - 6. 11. 2020 10:02

Topolánkova vláda byla jedna z mála co se snažila o nějakou razantnější změnu. Ovšem tohle v nejbližší budoucnosti již nemůžeme očekávat. Babiše i následující vlády budou po zemi vláčet aktuální události, budou jen ve vleku nekonečné řady nešťastných náhod. Což slabší část populace těžce odnese, ale dobře jim tak, nejlépe se člověk učí chybami. Tak třeba jejich potomci se z toho něčemu přiučí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Luděk Zdražil | 6. 11. 2020 03:38

To vše co se v článku píše je pravda a kdo věci sledoval tak to věděl.

Co se ví dál:

1. Leadership AB a jeho podnikatelské know how je založeno z velké části na, stručně řečeno, netržní ekonomické strategii, tudíž nulové zkušenosti a nutnosti se orientovat ve zdravých ekonomických zákonitostech.
2. Akcelerátorem jeho politické moci byla a je jednak politická neschopnost opozice, servilita jeho politických souputníků a přisluhovačů a jednak politická negramotnost jeho voličů.
3. Akcelerátorem současné a blížící se ekonomické situace v ČR je odborářský pokřik Středuly (takto potenciálního kandidáta na prezidenta sic) a všech těch státem placených zaměstnanců, kteří využili situace a zvrátili poměr výše platů ve státní sféře ve svůj prospěch na úkor sféry produkční.
4. Hamáčkem zmíněná komise jsou parlamentní volby 2021. Netřeba nic vyšetřovat.
5. Každý zodpovědný občan se mohl/měl alespoň orientovat a na přicházející situaci se mohl/měl dle svých možností připravit. Je jen na něm a na jeho obranných mechanizmech jak se s nastávající situací vypořádá.
6. Již dnes je jasné nebo alespoň velmi pravděpodobné (vzhledem ke všeobecné politicko-ekonomické gramotnosti), že po volbách to nově vzniknuvší vláda v krátké době odskáče a přijde doba ještě horší vlády než je ta dnešní.
7. Za povšimnutí ještě stojí ta hradní kohorta a její pokusy vyždímat z posledních chvil panování co to jde, za převažujícího aplausu dezorientované veřejnosti.

Howgh, domluvil jsem :-)

Nahlásit

+106
+
-