Diskuze: Počínající komunitní přenos Pullmannova pohledu na minulý režim

Richard Fuld|4. 8. 2020 12:52| reakce na Aleš Holub - 3. 8. 2020 10:56

To přece nestačí, pod jakým příspěvkem je Váš příspěvek. Podívejte se na hlavičku Vašeho příspěvku. Je tam přesně uvedeno, na koho reagujete. :-)

Jan Capouch|3. 8. 2020 22:30

Nemůžou za moje posraný životy, ale stejně jsem rád, že jsou pryč.

Martin Brezina|3. 8. 2020 15:52| reakce na Jan Altman - 3. 8. 2020 12:53

Jde vidět, že netušíte, o čem ta debata je.

Jan Altman|3. 8. 2020 13:02| reakce na Aleš Holub - 3. 8. 2020 10:26

Možná by to šlo formulovat i trochu z jiného úhlu pohledu: "Zlo zůstává zlem i když jej podporuje či toleruje většina populace."
Bez ohledu na režim.

Jan Altman|3. 8. 2020 12:53| reakce na Martin Brezina - 3. 8. 2020 10:09

Proboha dnes také velká část lidí podporuje například násilné přerozdělování. Vyvlastňování v takzvaném veřejném zájmu. Brannou povinnost. A přijde jim to normální. A vám také. Bůh ví, co si o vás budou myslet lidi za 50 let.

Za totáče to tehdejší zřízení taky mnoha lidem přišlo normální. Plno vrstevníků ve škole nevědělo, která bije (protože jim rodiče nechtěli "plést hlavu" tím, že by jim říkali pravdu - opak toho, co jim říkají ve škole (dětí odkojených samizdatem a Svobodnou Evropou opravdu moc nebylo).
Na venkově byla většina lidí happy. Manuálové, jejichž obzor končil u fotbalu v TV a u levného piva v místní hospodě. Všichni si postavili baráky z nakradeného materiálu s použitím nástrojů a strojů "zapůjčených" z práce a v pracovní době. Z JZD si domů přinesli krmivo, které tam "zbylo", takže doma si s nulovými náklady pěstovali slepice, králíky, kozu a prase. Žili si dobře (oproti běžným nenomenklaturním lidem z města), členství ve všemožných režimních organizacích nebrali jako kolaboraci, ale usnadnění života a lístek na studium pro své děti (které režim na studia do Prahy lačně bral, aby naředil velkoměstské reakční živly).
Po revoluci se vše změnilo. Pokud chtěli něco na barák či pro svá domácí zvířata, museli si to koupit za peníze, které si napřed museli vydělat prací. A do toho se začali nějak podezřele rychle vzmáhat lidi z měst (to přeci museli nakrást, to jinak není možné!) a začali si na tom venkově stavět nové pěkné domy či chaty a začali tam dojíždět (často služebními) kvalitními západními auty. To mnozí z toho venkova dodnes berou jako prohru a proto ta nostalgie.

Jan Altman|3. 8. 2020 12:37

Proč se pořád někdo diví?
https://libinst.cz/komuniste-vsech-politickych-stran/

Aleš Holub|3. 8. 2020 10:56| reakce na Gabriel Pleska - 3. 8. 2020 10:38

Houby, je to pod mým příspěvkem!

Gabriel Pleska|3. 8. 2020 10:38| reakce na Aleš Holub - 3. 8. 2020 10:27

To nebylo na vás.

Aleš Holub|3. 8. 2020 10:27| reakce na Gabriel Pleska - 3. 8. 2020 10:08

Prosím!

Aleš Holub|3. 8. 2020 10:26| reakce na Martin Brezina - 3. 8. 2020 10:09

Nacismus, fašismus a i komunismus měly po určitou dobu podporu většiny, byly tedy do jisté míry a do jisté doby demokratické. Ostatně demokracie je určitá forma TYRANIE a ZLA!

Aleš Holub|3. 8. 2020 10:23| reakce na Martin Brezina - 3. 8. 2020 09:54

Já jen na to poukazuji, to je celé. Je zde možná ve střetu zájmů. Ať si to každý přebere jak chce. Navíc znám dobře jednoho jeho příbuzného, pana Jiřího z Husovic.

Martin Brezina|3. 8. 2020 10:09

Pavel Barša hlavně upozorňuje (podobně jako Martin Profant), že soustředit se na dokumenty, které minulý režim o sobě oficiálně i v utajeném režimu vytvářel, je velmi problematické. Protože Pullmann sám ví a hovoří o tom, že se lidé projevovali jinak na veřejnosti, v práci nebo na stranickém jednání, a jinak doma nebo mezi blízkými přáteli. A to druhé se do dokumentů pochopitelně nedostalo. Takže perspektiva pamětníka, i když časem zkreslená, má svou relevanci.

Ale to souvisí i mentalitou obce akademických historiků, která sice tzv. orální historii (tedy pozdější vzpomínky pamětníků) verbálně bere do úvahy, ale materiální prameny jsou považovány za základ.

Obecně ale považuji námitky tzv. pamětníků vůči Pullmannovu pojetí za pochybné. Samozřejmě, že se komunistický i nacistický režim ve svých převažujících fázích opíral o nemalou společenskou podporu. U nacismu jsme s tím víceméně smířeni, konečně bychom si to měli umět přiznat i o době tzv. socialismu. Vyrábět pohádky o lidu, který si zatvrzele myslel svoje, drcen každodenně tajnou policií, je dobré leda tak pro postoj "já a my nic, to všechno ONI", která snad obstojí v mateřské škole.

Gabriel Pleska|3. 8. 2020 10:08| reakce na Martin Brezina - 3. 8. 2020 09:54

Díky!

Martin Brezina|3. 8. 2020 09:54| reakce na Aleš Holub - 3. 8. 2020 09:01

Ano, a umřel, když bylo Pavlu Baršovi 11 let. I za tu krátkou dobu stačil nakazit současného profesora politologie komunistickým jedem, který tento dál roznáší mezi další generace. Nebo jinak: co jste od Pavla Barši četl? Je to jeden z nejzajímavějších společenských vědců v téhle zemi.

Aleš Holub|3. 8. 2020 09:01

Mimochodem otec Pavla Barši byl komunistický zločinec: https://cs.wikipedia.org/wiki/Emanuel_Bar%C5%A1a

Jako soudce z lidu se v 50. letech 20. století podílel na odsouzení dvou lidí v babickém procesu k trestu smrti. Když počátkem 21. století deník Mladá fronta DNES upozornil, že na čestném pohřebišti brněnského hřbitova je umístěn hrob tohoto muže, vznikla okolo toho publicita. Potomek Barši pak požádal o přemístění ostatků.