Diskuze: Pionýr kulturních válek Allan Bloom a uzavírání americké mysli

Honza _|7. 8. 2020 08:11| reakce na Martin Brezina - 6. 8. 2020 21:10

Pravda, tituly to nejsou. Asi je nakonec volný trh tak nevyžaduje. Asi je pro soukromý sektor výhodnější ten slepenec užitečných dovedností, než akreditovaný slepenec něčeho jiného.
Znám několik lidí v mém okolí, kteří zabalili státní VŠ bez titulu nebo jen s Bc a zaškolili se v IT a mají se dobře...
A zrovna učiteli bych se neoháněl, pedagogika jde u nás proti vzdělávání:
(Ale vlastně jste vyjmenoval všechno státem monopolizované obory, což vypovídá právě o potřebě titulů, ne dovedností)
https://www.kupredudominulosti.cz/novackova-jana-1d-pokud-byste-chteli-vybudovat-prostredi-ktere-je-naprosto-nepratelske-mozku-a-uceni-pak-byste-zrejme-vybudovali-neco-takoveho-jako-je-skolni-trida/

Jan Capouch|6. 8. 2020 23:15| reakce na Martin Brezina - 6. 8. 2020 21:10

Viděl jste Pravidla moštárny?

Martin Brezina|6. 8. 2020 21:10| reakce na Honza _ - 6. 8. 2020 16:52

Umíte si ten model certifikátu na jednu dovednost představit, třeba u lékařů, právníků nebo učitelů? Vždyť by to byla katastrofa. Pro celkový obraz pacientova stavu pochopitelně potřebujete "slepenec" souvisejících oblastí, protože tak už je naše tělo sestaveno. Ne, kdepak, certifikáty na izolované dovednosti ucelené vzdělání v oboru nahradit nemohou, a soukromý sektor se o to ani nesnaží. A kromě toho, řeč byla výslovně o titulech. Je samozřejmě častou diskuzní fintou odklonit téma někam jinam, ale smrdí to.

Honza _|6. 8. 2020 16:52| reakce na Martin Brezina - 6. 8. 2020 16:02

A ptal jste se Googlu, nebo jste se jen podíval z okna?
Odborných certifikátů existují tuny, jen je efektivnější dávat certifikát na konkrétní dovednosti, zatímco škola je takový slepenec různě ne/souvisejích předmětů...

https://www.mspro.cz/prehled-certifikaci-microsoft/
https://skillshop.withgoogle.com/intl/cs_ALL/
Atd... :-)

Martin Brezina|6. 8. 2020 16:02| reakce na Honza _ - 6. 8. 2020 13:53

Nikdo soukromým firmám nebránil a nebrání vymyslet si titul vlastní, státem neposvěcený. Akreditacemi musejí projít pouze ty státem regulované.

Pokud jsou vaše teorie správné, musely by privátní tituly převálcovat snadno ty veřejné, a především firmy se o absolventy s privátními tituly poperou.

Co to? Nějak ty privátní tituly nevidím? Že by ve vašich teoriích byla nějaká díra? No, to snad ne....:-)

Jan Altman|6. 8. 2020 15:25| reakce na Martin Brezina - 6. 8. 2020 13:27

Přesně jak píše Honza. Soukromé VŠ dělají přesně to, co po nich zákazníci chtějí. A po části z nich chtějí státem uznaný titul za co nejméně námahy. Některé firmy dnes požadují VŠ titul (prakticky jakýkoli) na pozice, kde vůbec není třeba - berou to jako první filtr, aby k poslednímu kolu (pohovor) šlo rozumné množství lidí.

Ale HLAVNĚ tu je státní sektor, kde většinou obor studia a způsob získání "roury" nehraje žádnou roli. Pokud to u policie chcete dotáhnout na vedoucího důstojníka, musíte mít NĚJAKOU VŠ (klidně "pajdu"). To samé ve státní správě, atd... na vedoucí pozici je prostě potřeba NĚJAKÁ roura. To vytváří tu poptávku po titulech "za docházku" a soukromé školy ji plní. Státní školy vlastně (v tomto případě ku prospěchu věci, ale jaksi NEDOPATŘENÍM, na kvalitu dbají o něco více, přestože vlastně není poptávána).

Nicméně pokud by vzdělávací prostředí bylo celé tržní, důraz na kvalitu by se vrátil, tak jako existuje i v jiných, převážně komerčních, oblastech. Ale pro to by bylo třeba:
- Státní správu zrušit (tedy zrušit hlavní zdroj poptávky po titulech za docházku), pro lidi bez fantazie alespoň drasticky omezit.
- Státní školy zprivatizovat (představují nekalou konkurenci pro školy soukromé - financovanou i z jejich daní!)
- Studenti budou platit tržní školné (s podporou tržních instrumentů jako studentské půjčky, možnost studentovi zaplatit studium výměnou za to, že pro naši firmu pak XX let bude pracovat - doporučuji např. nemocnicím, atd...)
- Studenti si budou školu vybírat (vedle zvážení toho, na co mají nadání) po jednoduchém zvážení nákladů (školné, čas, úsilí) a výnosů (budoucí příjmy, prestiž, zajímavost práce, ...). Resp. podle nějaké kalkulace návratnosti té investice. Kolik pak lidí bude studovat kulturní antropologii, sociální ekologii, a podobně, to nevím. Nějaké množství (asi nižší, než dnes), se tím možná uživí, pro další to je čistě jen koníček, který pokud si chtějí financovat ze svého, tak s tím nemám problém. Dnes to ale je bohužel naopak: školy produkují absolventy těchto na trhu nepotřebných oborů a oni pak tlačí na stát, aby jim místa uměle vytvořil (státní sektor, státem financované neziskovky, ...).

Odpadly by tak i divnosti typu že stát mě nutí platit vzdělání např. doktorům (a to i slovenským, ruským a bůhvíjakým, pokud studují v ČJ) a ti pak jdou za lepší peníze léčit do zahraničí a na mě zbude jen fronta v čekárně a dlouhá čekací doba v nemocnici.

Honza _|6. 8. 2020 13:53| reakce na Martin Brezina - 6. 8. 2020 13:27

Otázka je, co je cílem.
Jestli je cílem získat státem posvěcený titul s co nejmenší námahou, tak to docela odpovídá...
Když by byla cílem skutečně kvalita, vypadalo by to jinak :-)

Martin Brezina|6. 8. 2020 13:27| reakce na Jan Altman - 6. 8. 2020 13:14

Trh bych do toho moc netahal, Soukromé vš působí, až na akreditaci oborů, docela tržně.
Jejich kvalita je u nás spíš slabá, mzdy vyučujících ještě nižší, než na veřejných vš.
Trh zde patrně kvalitu poznat neumí, jinak by už dávno poslal většinu soukromých vš do kytek.

Jan Altman|6. 8. 2020 13:14| reakce na Aleš Holub - 6. 8. 2020 11:38

Jak poznáme, zda "máme" moc nebo málo pekařů, programátorů, instalatérů, konstruktérů, ...
Trh to poznat umí. Erár ne.

Aleš Holub|6. 8. 2020 11:38| reakce na Martin Brezina - 6. 8. 2020 10:21

Ale i tak je to mnoho tisíc profesorů, docentů a odborných asistentů. V roce 2003 jich bylo asi 13 tisíc: https://www.czso.cz/documents/10180/23193150/08_skolstvi.pdf/697b7297-8a9a-474d-91cc-dad4c21f8c4a?version=1.0. To není málo. Dnes jich bude jistě více. A je-li něčeho hodně, lidé si toho logicky váží méně.

Martin Brezina|6. 8. 2020 10:21| reakce na Jan Capouch - 5. 8. 2020 15:41

Vyučujících na vš není moc, je je jich obvykle podstatně méně, na počet studentů, než učitelů na nižších stupních škol.
Například u nás je na sš 11 žáků na jednoho učitele, na vš je to víc, jak dvojnásobek.
Paradoxně, nejhorší je tento poměr na těch školách, kde jsou učitelé nejhůř placení (pedagogické, filozofické, sociální vědy), takže to s počtem studentů patrně vůbec nesouvisí.

Jan Capouch|5. 8. 2020 21:18| reakce na Aleš Holub - 5. 8. 2020 17:27

"fakulta sociálních studií"
Ty fakulty jsou bohužel dokonce dvě: Fakulta zbytečných věd a Fakulta hledání smyslu.

Aleš Holub|5. 8. 2020 17:27| reakce na Jan Altman - 5. 8. 2020 15:12

Přesně tak. Filosofie na MU je prolezlá marxisty, totéž fakulta sociálních studií.

Jan Capouch|5. 8. 2020 15:41| reakce na Martin Brezina - 5. 8. 2020 09:39

Protože jich je moc!
Kdyby VŠ studovalo 10-15% populačního ročníku, mohly by se zvednout platy i asistentům a profesorům.

Jan Altman|5. 8. 2020 15:12| reakce na Aleš Holub - 5. 8. 2020 13:52

Hlavně kolik bude akademikům dáno by mělo být na dárci.
Někteří jsou i za nula drazí (viz bolševické doupě na filosofii).
Jestli je někdo chce dobrovolně platit ze svého, tak prosím.

Aleš Holub|5. 8. 2020 13:52| reakce na Martin Brezina - 5. 8. 2020 09:39

Ti lidi mají většinou nadprůměrný plat a k tomu poměrně málo práce. Takový profesor VUT v Brně učí třeba 8-10 hodin týdně a opakuje 30 let to samé. Chodí si na 9 hodinu a napíše si, že přijde v 7 hodin. S nějakými grantíky má klidně 40-50 tisíc hrubého.

Martin Brezina|5. 8. 2020 09:39

"Pro kritiky jako Bloom, ale i Haidt a Lukianoff, je zároveň typické to, že sice reagují na různorodé společenské frustrace, ale problém vidí jen v tom, že podle nich vyhrály špatné akademické ideje, aniž by zohledňovali společensko-ekonomické proměny společnosti."

S tím můžu jednoznačně souhlasit. Uvedu trochu zjednodušující, ale domnívám se typický příklad:

Paradoxem akademického světa je poměrně vysoká prestiž a přitom vcelku chabé materiální podmínky, které jsou většině akademiků osudem, pokud se výjimečně nestanou již v mladých letech stálými profesory, nebo pokud nepůsobí v některém z mála lukrativních oborů, kde se dá přivydělat slušně i mimo vš nebo ústav. Tím, že akademiky společnost mizerně platí, si ovšem vychovává své výmluvné kritiky, kteří si své názory nenechávají pro sebe, ale přenášejí je i na studenty, čili na budoucí elitu.

Jaroslav Řezáč|5. 8. 2020 08:06

Kdxyby to někdo přeložil bylo by to zajímavý....i v ČR relativismus je na vzestupu...to, co si Amerika prošla my teprve objevujeme ale nedá se říci, že by jsme se někdy poučili...hledání univerzálních pravd nahradilo nálepkování a bublinářství osočování a roztříštění společnosti do názorových kast které spolu nekomunikují