Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Cesta z pasti. České exekuce se mění k lepšímu

Jiří Hovorka | 2. 7. 2020 | Celkem 13 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 2. 7. 2020 19:06

Já nevím, co kdo z vás ve svém okolí pozoruje.

Já žádné chudáky, kteří k exekuci přišli jak slepí k houslím, nikde nevidím.

Ale často vidím vyčůránky, kteří sekali dluhy s úsměvem na rtech, i když už věděli, že nejsou schopni splácet sekali dluhy další, nijak neomezovali svůj velkorysý životní styl (dovolené, děti v drahých soukromých školách a školkách, pěkné auto, ...), věřitelům jen lhali, zatajovali příjmy (jejich práci přeci klidně může fakturovat jejich kamarád či babička, případně mohou dělat na černo), ....

... a pak jednoho dne přišel "krutý" osobní bankrot, který jim umožnil na nebohé věřitele zcela legálně udělat dlouhý nos, splatit jim (resp. slíbit splacení) jen zlomek dlužné částky a to ještě s dlouhým splátkovým kalendářem.

Jasně, asi budou i lidi, kteří v dětském věku jeli na černo a po X letech se to na ně vyvalí. To asi má cenu řešit. Ale já spíš znám běžné věřitele, kteří někomu dodávali nějakou službu a on neplatil, jen sliboval. Pracovali pro něj jako subdodavatelé a on neplatil a jen sliboval. Atd...

Oddlužení (osobní bankrot) bez souhlasu věřitelů s parametry toho bankrotu, je v podstatě zločin - oloupení těch věřitelů.
Představte si, že Jarda Dlužník dluží Frantovi Věřitelovi 100 tisíc za nějakou práci, kterou pro něj Franta Věřitel dělal. A pak přijde nějakej samozvanej Lojza Stát (Franta Věřitel ho zcela jistě nezval, ve smlouvě s Jardou o něm nebyla ani zmínka) a jen tak řekne, že stačí, když Jarda splatí pětinu a to ještě postupně během 10 let.

A samozřejmě zločinem na druhou je to, když Lojza Stát ta pravidla změní v podstatě retroaktivně. Franta v roce 2010 půjčil Jardovi 100tis a ve smlouvě měli, že Jarda do roku 2020 splatí 100tis plus dohodnuté úroky. Ale v roce 2020 se nějakej Lojza Stát rozhodne, že se dluhy vlastně splácet nemusí a to ani ty, které vznikly v době, kdy žádný takový zákon nebyl.

A pak se někteří diví, že je Lojza Stát mnohými považován za zločince a protispolečenskou organizaci mafiánského typu.

+25
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Jan Krejčí | 3. 7. 2020 16:22

Dobře víte, že takto to nikdy nebude. Neříkám, že na to nemáte upozorňovat nebo si to nemáte myslet (já si to myslím taky), ale svou větu jsem myslel jako kontrast jednoduchého řešení současného stavu vs. slohovky, které o tom píší různé komory nebo neziskovky, a které nabízejí 1000 parametrických změn, které vyšumí někde v legislativním procesu.

-5
+
-

Všech 13 komentářů v diskuzi.

Jan Altman | 7. 7. 2020 11:43

Vsadil bych se, že jim to nevyjde:
https://www.kurzy.cz/zpravy/550424-smith-jak-zabranit-venezuelskemu-scenari-v-usa/

Nahlásit

+3
+
-

Jan Capouch | 7. 7. 2020 17:05 | reakce na Jan Altman - 7. 7. 2020 11:43

Chilským scénářem :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 7. 7. 2020 19:54 | reakce na Jan Capouch - 7. 7. 2020 17:05

Leda tak. Ale to by nemalá část zdejších diskutujících skončila na stadionu.
Těžko říct, jakou formu ta neodvratná katarze bude mít.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Jan Altman | 2. 7. 2020 19:06

Já nevím, co kdo z vás ve svém okolí pozoruje.

Já žádné chudáky, kteří k exekuci přišli jak slepí k houslím, nikde nevidím.

Ale často vidím vyčůránky, kteří sekali dluhy s úsměvem na rtech, i když už věděli, že nejsou schopni splácet sekali dluhy další, nijak neomezovali svůj velkorysý životní styl (dovolené, děti v drahých soukromých školách a školkách, pěkné auto, ...), věřitelům jen lhali, zatajovali příjmy (jejich práci přeci klidně může fakturovat jejich kamarád či babička, případně mohou dělat na černo), ....

... a pak jednoho dne přišel "krutý" osobní bankrot, který jim umožnil na nebohé věřitele zcela legálně udělat dlouhý nos, splatit jim (resp. slíbit splacení) jen zlomek dlužné částky a to ještě s dlouhým splátkovým kalendářem.

Jasně, asi budou i lidi, kteří v dětském věku jeli na černo a po X letech se to na ně vyvalí. To asi má cenu řešit. Ale já spíš znám běžné věřitele, kteří někomu dodávali nějakou službu a on neplatil, jen sliboval. Pracovali pro něj jako subdodavatelé a on neplatil a jen sliboval. Atd...

Oddlužení (osobní bankrot) bez souhlasu věřitelů s parametry toho bankrotu, je v podstatě zločin - oloupení těch věřitelů.
Představte si, že Jarda Dlužník dluží Frantovi Věřitelovi 100 tisíc za nějakou práci, kterou pro něj Franta Věřitel dělal. A pak přijde nějakej samozvanej Lojza Stát (Franta Věřitel ho zcela jistě nezval, ve smlouvě s Jardou o něm nebyla ani zmínka) a jen tak řekne, že stačí, když Jarda splatí pětinu a to ještě postupně během 10 let.

A samozřejmě zločinem na druhou je to, když Lojza Stát ta pravidla změní v podstatě retroaktivně. Franta v roce 2010 půjčil Jardovi 100tis a ve smlouvě měli, že Jarda do roku 2020 splatí 100tis plus dohodnuté úroky. Ale v roce 2020 se nějakej Lojza Stát rozhodne, že se dluhy vlastně splácet nemusí a to ani ty, které vznikly v době, kdy žádný takový zákon nebyl.

A pak se někteří diví, že je Lojza Stát mnohými považován za zločince a protispolečenskou organizaci mafiánského typu.

Nahlásit

+25
+
-

Jan Krejčí | 3. 7. 2020 08:37 | reakce na Jan Altman - 2. 7. 2020 19:06

Na druhou stranu Franta moc dobře věděl, komu půjčuje, a nevím proč mám platit náklady vymáhání jeho pohledávek. Riziko je Frantovo a vymáhání jeho pohledávek je dle mého daleko za hranicí vymáhání právního státu. Kdyby stát nezasáhl, Franta by nedostal (pravděpodobně) nic, tzn. u vědomí toho by Jardovi na začátku vůbec nepůjčil, Jarda by mohl nasekat dluh tak leda za 10 piv v hospodě (které by následně nezaplatil, ale to by hospodu rozhodně nezruinovalo, to riziko by prostě nesla), a všichni by byli šťastní. Tedy ne všichni. Lichváři a oficiální loupežníci by museli začít dělat něco užitečného.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 3. 7. 2020 14:18 | reakce na Jan Krejčí - 3. 7. 2020 08:37

No nevím, zda by bez státu věřitel nic nedostal.
To stát brání věřiteli používat drsnější metody vymáhání dluhu.
To stát říká, co dlužníkovi prostě vzít nesmíte (od životního minima po ledvinu).

Bez státu by si věřitelé pravděpodobně vyvinuli efektivně metody vymáhání a zároveň i efektivní sytém, jak neplatičům znepříjemnit život (např. registr do kterého když se dostanete, nikdo s vámi nebude chtít jakkoli spolupracovat, pronajmout vám byt, atd... až za hranicí toho, co by dnes aktivistický stát označil za diskriminaci či za něco jiného nepovoleného).

Přeci ne každý věřitel udělal nějakou zjevnou chybu, když půjčil. Je zcela běžné, že se za různé zboží i služby (zejména mezi podnikateli) platí až po dodání. Pokud si něco objednám a nezaplatím, tak budete říkat, že já jsem OK a že vina je na tom nebohém dodavateli?

2 strany uzavřely smlouvu, která říká, že dlužník do tehdy a tehdy zaplatí. Dobrovolně se k tomu zavázal a proto by to prostě mělo být závazné, tečka.
A nebýt státu, tak by si věřitelé do těch smluv pravděpodobně dali klauzule, které dnes nejsou možné. Např. že když vše selže a dlužník nebude mít na splátky, tak by se v té smlouvě (v ojedinělých extrémních případech, je to jen příklad) dopředu zavázal, že půjde hákovat třeba i do uranových dolů, nebo prodá ledvinu, jinak by mu prostě třeba nikdo nepůjčil - tedy zejména těm rizikovým. Nepředpokládám, že by někdo takové klauzule chtěl u normálních vzdělaných pracujících lidí, kteří si potřebují půjčit 70% ceny domu, kterým zároveň ručí.
Dřív tu pro dlužníky byla vězení (nucené práce). Tzn. to není nic mimo realitu. Samozřejmě by k tomu nikdo nikoho nenutil. Ale zkrátka u rizikových dlužníků by se mohlo stát, že by jim někdo byl ochoten půjčit jen za podmínky takto zvýšených záruk. A pokud s tím obě strany dobrovolně souhlasí, tak v tom nevidím žádný problém.

Stát se do toho montuje do tak ohavné míry, že když někomu půjčíte 100 bitcoinů, nebo 100 uncí zlata, nebo 100 tisíc švýcarských franků, a dlužník se smluvně zaváže, že vám zpět splatí 105 jednotek téhož (BTC-Au-CHF), tak když pak ty BTC-Au-CHF nebude moct či chtít sehnat, tak přijde stát a řekne: "V pohodě to splať v CZK, přestože jsi se zavázal k něčemu jinému - pokud věřitel bude protestovat, tak já přijdu a holí ho srovnám do latě". Legislativa o zákonném platidle se to státní svinstvo jmenuje.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+9
+
-

Jan Krejčí | 3. 7. 2020 16:44 | reakce na Jan Altman - 3. 7. 2020 14:18

Tady platí to samé, co jsem odpovídal níže. Snít o tom můžeme, snažit se o to můžeme, ale řešme reálnou situaci reálným (průchodným) řešením. Já mluvím o morálním hazardu, kdy věřitel (a často exekutor ve stejné/spojené osobě) záměrně půjčuje nespolehlivým dlužníkům, protože náklady na vymáhání nenese, naopak z nesplácení sám kořistí a náklady nese stát (a skrze něj zaměstnavatelé, banky a další). Je to stejné jako nebohé francouzské banky, které už 10 let drží řecké nebo italské dluhopisy s 10% prémií, a teď najednou potřebují českého daňového poplatníka, aby "zachránil Itálii".

(Mimoto, vsadil bych se, že pokud by Vaše řešení (v tomto oboru nebo jiných) začla být všeobecně přijímaná a populární, a tak nějak se naše společnost propadla do anarchokapitalismu stejným způsobem, jako se v 21. století propadla do socialismu, zmutovala by do takové podoby, že byste se chytal za hlavu a styděl za to, kdyby je někdo s Vámi spojoval. Dokonce by poprvé došlo i na legendu z druhé strany - "to není pravý anarchokapitalismus". Neznám obor lidské existence, který by nebyl zdevastovaný přílivem "davů" - a stejně jako by se dnes chytal za hlavu Ježíš, Platón, Konfucius, Hus, Marx, Jefferson, vynálezcové fotbalu, turistiky, metalu, hiphopu... no prostě dosaďte si cokoli, co se stalo populárním), nevěřím v tomto ohledu ani anarchokapitalismu.)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Jan Altman | 6. 7. 2020 11:19 | reakce na Jan Krejčí - 3. 7. 2020 16:44

Ano, DNES, v DNEŠNÍM pokřiveném systému platí:
1) Někdo klidně půjčí nespolehlivému dlužníkovi, protože náklady na soudy a exekuce nenese on, ale přes daně všichni
2) Někdo klidně ubytuje sociálně slabého dlužníka v ubytovně za nekřesťanskou cenu, protože ví, že stát mu zaplatí příspěvek na bydlení
3) Atd... negativních příkladů způsobených současným režimem, lze najít tisíce.

Právě proto je na místě mluvit o podstatě toho režimu a ne o jeho nekonečném záplatování, kde každá regulatorní záplata způsobí 3 nové problémy a jejich počet tak díky snahám o "opravu" neopravitelného jen roste.

1987 debata o reformách, o chozrasčotu, perestrojce, "novém myšlení", samofinancování, atd... byla také zbytečná.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Jan Krejčí | 2. 7. 2020 07:52

Odměna exekutora fixním procentem z vymožené částky.

Nahlásit

-3
+
-

V K | 5. 7. 2020 07:48 | reakce na Jan Krejčí - 2. 7. 2020 07:52

A jaké to procento navrhujete?
Abych vám to "usnadnil", dám dva příklady pohledávek:
a) pohledávka ve výši 0,1 Kč, kdy dlužník úmyslně zaplatil dluh o tuto částku poníženou. (Pokud se vám to zdá extrémní, dopľňte nejnižší vaši čásku, kterou jste ochoten u každého vašeho zákazníka ochoten tolerovat, i když těch zákazníků máte třeba milion)
b) pohledávku 1MKč (1 000 000Kč) např. nějaký předhypoteční úvěr s úroky a prodlením

Problém je v tom, že je velmi těžké najít jedno pravidlo, které bude vyhovovat všem. A je hodně věcí, co je třeba ujednat.
Problém vidím v tom, že ani tam, kde to jde, nejsou tyhle podmínky stanoveny předem, protože to nedává ani smysl, když jsou přebity zákonem. Protože je celkem dost pohledávek, kde je to nepraktické nebo dokonce nemožné (neúmyslná škoda na zdraví). Protože každý má tu hranici někde jinde, co by vymáhal, jak, jak rychle, pomalu, jak moc věří dlužníkovým slibům, jak moc mu dá čas se vyhrabat z problémů.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 3. 7. 2020 14:25 | reakce na Jan Krejčí - 2. 7. 2020 07:52

No ideální by bylo, kdyby si případného exekutora i jeho odměnu ty 2 strany dohodly předem, když uzavírají tu smlouvu o půjčce.
Tak jako si smluvní strany mohou dohodnout privátního arbitra, který bude rozhodovat případně spory se smlouvou a jejím plněním související.

A samozřejmě to může fungovat i smluv uzavřených mlčky:
"Tím, že jste vstoupil do našeho autobusu souhlasíte s přepravním řádem. Ten mimo jiné ustanovuje, že případné spory řeší arbitrážní firma XY a případné dluhy řeší exekutorská firma a její odměna bude činit 10% z vymožené dlužné částky".

Ale není akceptovatelné, aby když 2 strany dobrovolně uzavřou smlouvu, aby pak přišla nějaká 3 strana (a principiálně je jedno, zda to bude premiér ČR, premiér Ugandy, nebo já) a řekla, že ta smlouva neplatí, nebo platí jinak.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+7
+
-

Jan Krejčí | 3. 7. 2020 16:22 | reakce na Jan Altman - 3. 7. 2020 14:25

Dobře víte, že takto to nikdy nebude. Neříkám, že na to nemáte upozorňovat nebo si to nemáte myslet (já si to myslím taky), ale svou větu jsem myslel jako kontrast jednoduchého řešení současného stavu vs. slohovky, které o tom píší různé komory nebo neziskovky, a které nabízejí 1000 parametrických změn, které vyšumí někde v legislativním procesu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

Jan Altman | 7. 7. 2020 19:57 | reakce na Jan Krejčí - 3. 7. 2020 16:22

By mě docela zajímalo, o čem všem by průměrný člověk např. z roku 1846 byl schopen prohlásit "takto to nikdy nebude".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK