Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Velké dluhy malého Česka. Schillerová trumfla Kalouska

15. 6. 2020
 67 896
67 komentářů

Přihlášení do diskuze

Nejoblíbenější příspěvek

Rozpočet státu a měst by měl být vždy vyrovnaný. Jedině tak může docházet k nějakým úsporným opatřením a nepatrnému růstu efektivity státní zprávy. Navíc vyrovnaný rozpočet teprve ukáže, jak umí vláda vládnout.

Nahlásit
-
47
+

Nejméně oblíbený příspěvek

Ne, všichni nejsou jako Vy. Vy a Vám podobní jste naštěstí jen ve zcela marginální menšině.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu
-
-5
+

Diskuze

po ministrini Šilerové může být ministr financí i kačer donnald

Nahlásit

-
2
+

Tak toho bych se Richarde obával. I LGBT jsou v marginální menšině a jak hýbou současným děním...
Vy jste evidentně nepochopil, že být součástí menšiny je v této době značná strategická výhoda.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Doporučuji Pokrok bez povolení
https://libinst.cz/produkt/pokrok-bez-povolenia/
(Je i vydání v češtině).
Tam je toto pěkně vysvětleno, včetně odkazů na odborné studie...

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Ne, všichni nejsou jako Vy. Vy a Vám podobní jste naštěstí jen ve zcela marginální menšině.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-5
+

https://www.youtube.com/watch?v=QeNrGvIwDyo
https://www.youtube.com/watch?v=9vBdhT7l2OI

Centrální bankéři nejsou ani Homo Economicus, ani dokonalý socialistický člověk, který dělá vše pro blaho ostatních. Stejně jako my všichni...

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

To jsou jen nesmyslné bláboly alá Pepa a Franta. Si to představujete jak Hurvínek válku.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Smysl to dává, když se politik Pepa potká s bankéřem Bobem a u piva se domluví, že teď Bob koupí dluhopisy, Pepa má za co si kupovat voliče a až na Boba padne krach, Pepa mu zařídí záchranu, případně nějaké dobře placené teplé místečko u dalšího kamaráda a nejlépe obojí...

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

To ale nic neřeší. Pokud banky nakupují dluhopisy se záporným výnosem, pak tím stejně generují vklady, které jsou těmi samými bankami úročené kladně (v nejlepším nulovým úrokem). To do které banky připlují takto kladně úročené peníze, banky dopředu neví, protože neví komu stát těmi penězi zaplatí. Banky se tak sice zbaví záporně úročené likvidity, avšak získají záporně úročené státní dluhopisy a proti nim kladně úročené vklady. Rozdíl mezi úročením státních dluhopisů a kladným úročením vkladů jde na úkor hospodaření bank. Banky tak získají aktiva, která budou nést např. o 0,2% méně záporný úrok avšak současně jejich bilance vzroste o pasiva, která budou úročena kladně nebo vůbec. Dosavadní ztráty banky z již nakoupených dluhopisů se tak zvětší o další ztráty z nově vytvořených kladně úročených vkladů, které vzniknou nákupem nově emitovaných záporně úročených státních dluhopisů.

Z pohledu jediné banky, která nakoupí předmětné dluhopisy tak, že za ně zaplatí centrální bance nadbytečnou likviditou, to vypadá jako atraktivní obchod (výměna záporně úročené likvidity za méně záporně úročené dluhopisy) avšak toto platí jen do chvíle, než stát peníze připsané na jeho účet centrální bankou neutratí. Jakmile je utratí, "Černého Petra" v podobě kladně úročených vkladů získá některá z těch bank, co ty záporně úročené dluhopisy nakoupily. Individuálně a pouze v prvním kroku to vypadá smysluplně. Avšak v budoucnosti a v rámci celého bankovního systému na tom banky prodělají.

Pořád mi tedy nakupování záporně úročených státních dluhopisů nedává na straně obchodních bank žádný smysl.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Štát má účet, na ktorý dostáva peniaze za dlhopisy vedený v centrálnej banke. Ak chce banka kúpiť dlhopis, tak musí poslať časť svojich prostriedkov uložených v centrálnej banke (likvidita) na štátny účet a tým o tú likviditu príde.

Napr. u korporátnych dlhopisoch je to iné. tam môže komerčná banka tie prostriedky pripísať na účet vedený u seba (nové peniaze). Ak má korporácia účet vedený v tej istej banke tak je ten nákup realizovaný bez toho aby banka prišla o likviditu.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
3
+

Jaká je podle vás časová prodleva mezi vydáním dluhopisu státem, jeho nákupem komerční bankou či jiným subjektem (penzijní fond) a jeho následným odprodejem centrální bance?
Milisekundy, sekundy, hodiny, dny, týdny, poločas maturity dluhopisu, mature day?

Já to vidím na milisekundy. Mezi primárním a sekundárním trhem je pak pane Richarde časový rozdíl asi jako při čelním nárazu auta časový rozdíl mezi tím, kdy náraz pocítí cestující na předních a zadních sedadlech.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
2
+

Tých dôvodov je podľa mňa viac vrátane tých ktoré ste už spomenul. Zoradil by som to podla množstva nákupov v tomto poradí.

1. Banky to môžu nakúpiť na neoficiálny pokyn ECB. Tá to od nich potom priebežne vykupuje na sekundárnom trhu za vyššiu cenu cez QE a iné programy. Je to spôsob ako obísť zákaz ECB nakupovať na primárnom trhu. Banky na tom zarobia a ECB si môže naďalej nahovárať že neporušila zákon.

2. Banky platia -0.5% za uloženie peňazí v ECB. Ak nakúpia dlhopis s výnosom -0.1% tak ušetria 0.4% ročne (dlhopis je podobne likvidný ako vklad v ECB).

3. Veľké korporácie nemajú peniaze uložené v banke (s výnimkou tých ktoré majú bankovú licenciu). V banke je vklad bezpečný len do cca 100 000 EUR. Väčšie sumy držia v dlhopisoch a tým pádom musia nakúpiť aj tie zo záporným úrokom.

4. Niektoré fondy v EU (hlavne tie penzijné fondy) sú povinné nakupovať určité množstvo dlhopisov. Je to v každej krajine iné, ale určite to tak niektoré štáty majú.

5. Niektorý investori môžu špekulovať na pokles sadzieb ešte nižšie a preto to nakupujú už teraz.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
10
+

To je ale ve výsledku jedno. Pokud stlačí úroky dluhopisů do mínusu, tak nejen že umožnuje levné financování dluhu, ale ještě v podobě záporných sazeb ten dluh splácí.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Ale na sekundárním trhu.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Důvod, proč by banky nakupovaly státní dluhopisy se zápornými výnosy by mohl spočívat ještě v tom, že je banky potřebují jako kolaterál k tomu, aby mohly získat od centrální banky půjčku hotovosti, kterou banky potřebují, aby mohly vyplácet klientům vklady v hotovosti. To by ale platilo pouze tehdy, pokud by banky neměly nadbytečnou likviditu na rezervním účtu, kterou mohou za hotovost směnit. Vzhledem k tomu, že v současnosti všechny banky trpí nadbytkem likvidity, tak ani tento důvod není relevantní.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Aha, pro Vás by pak tedy měl fond, co musí nakupovat dluhopisy se záporným výnosem větší cenu? :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

A to právě ne. ECB nakupuje (a vždy nakupovala) státní dluhopisy na sekundárním trhu a to samozřejmě zakázáno nemá. Zakázáno má nakupovat státní dluhopisy přímo od státu, resp. na primárním trhu, či jinak půjčovat přímo státu.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

1. Může jít například o pouhou spekulativní sázku na to, že výnosy půjdou ještě níže, a tím pádem ceny dluhopisů výše. O tom tady padla zmínka hned v úvodním příspěvku, takže nic nového.

2. Kurzová výhoda. Toto je holý nesmysl.

3. Fondy údajně musí nakupovat státní dluhopisy. O penzijních fondech tu byla řeč a zde taková zákonná povinnost neexistuje. Jestli si nějaké fondy daly samy do statutu fondu, že jsou povinni držet určitou část portfolia ve státních dluhopisech, je to jejich blbost. Zákon jim to neukládá.

Takže nic nového, co by dalo smysl nakupování dluhopisů se záporným výnosem.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Nesnaží. ECB to nepotřebuje nijak ohýbat.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Pouze u 11. otázky jsem odpověděl "špatně", protože jsem chápal otázku tak, že repo operace v sobě zahrnují reverzní repa. :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

https://www.investicniweb.cz/news-ecb-za-tyden-koupila-nejvice-vladnich-dluhopisu-za-2-a-pul-roku/

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Bývávalo. Veřejně je nakupuje od roku 2015. A nejspíš je nakupovalai předtím.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Výrazně srozumitelnější, než to Ríšovo.

https://www.peak.cz/silenost-nebo-mozna-investice-kdo-a-proc-kupuje-dluhopisy-se-zapornym-vynosem/19199/

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Taky se to pravidlo snaží všemi silami ohnout.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Kolik bodů máte z testu?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

A to právě ECB nesmí. Toto je jedna z věcí, které má výslovně zakázáno. :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Tak potom, ty dluhopisy nakupuje přímo ECB.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Pořád to nedává smysl. I pokud na to nahlédneme z Vámi nastíněného "historického" hlediska, kdy banky v krizi prodali centrální bance státní dluhopisy, které měly výnos např. 2% s tím, že likvidita držená u centrální banky byla tehdy úročena také někde okolo 2% a pak postupně úročení i výnosy státních dluhopisů poklesly až do záporu, přičemž likvidita začala být úročena zápornějšími sazbami, než státní dluhopisy, pak by mohlo dávat jakýsi smysl, aby banky za hůře úročenou likviditu nakupovali lepe úročené státní dluhopisy, byť by jejich výnos byl také záporný. Problém je ale v tom, že tohle by dávalo smysl pouze v případě, že ty banky budou nakupovat ty dluhopisy na sekundárním(!) trhu od centrální nebo jiné banky, tedy za likviditu dříve získanou prodeji těch státních dluhopisů centrální bance.

Uvedené ale pořád nevysvětluje, proč banky nakupují státní dluhopisy se záporným výnosem na primárním(!) trhu od státu. K nákupu těchto dluhopisů banky nemohou použít likviditu drženou u centrální banky. Banky nakupují státní dluhopisy od státu za nově vytvořené peníze (nikoliv za likviditu), které státu připíší na jeho peněžní účet. Tyto peníze pak stát utratí a každý držitel těch peněz pak inkasuje od bank kladný (v nejlepším případě nulový) úrok. Banka tak touto transakcí získá záporně úročené "aktivum", které namísto úrokových výnosů, generuje úrokové náklady a v pasivech jí přibude skutečné pasívum, z kterého musí platit držiteli peněz evidovaných na vkladovém účtu nenulový (v nejlepším případě nulový) úrok. Po této operaci generují nová aktiva i nová pasiva jen náklady a žádné výnosy. Takže to pořád nedává smysl.

Dokonce i v případě, kdyby deflace ve smyslu tempa poklesu cen byla vyšší, než záporný výnos státního dluhopisu (reálná úroková sazba by tak byla kladná), tak i v takovém případě by banka z této transakce generovala ztrátu. To jen na doplnění k tomu, že inflace nebo deflace nijak dramaticky neovlivňuje přímo ziskovost bilance banky. Nepřímo pak samozřejmě inflace nebo deflace bankovní podnikaní ovlivňují docela hodně, a to v prostřednictvím vlivu inflace nebo deflace na hospodaření klientů bank.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

No to jo, ale takový fond nemá cenu, když jen drží peníze v bance.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Vy notoricky píšete úplně mimo téma. :-) Já píšu o tom, že obchodní banky nemusí z hlediska jejich ziskovosti moc zajímat inflace a Vy na to vyrukujete s centrální bankou, kterou inflace zajímá samozřejmě zcela na prvním místě.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Než začnete o něčem diskutovat, tak si nejprve zjistěte, o čem se diskutuje. :-) Diskutuje se o zákonném omezení konzervativních penzijních fondů. Pan Novák tvrdí, že konzervativní fond musí povinně investovat do státních dluhopisů. Podle něj dokonce celých 70%. Zákon ale nic takového fondům neukládá. A o tom je tady řeč. Do této debaty jste přispěl jen upozorněním na další zákonné omezením, které ale zase nijak penzijním fondům neukládá povinnost nakupovat státní dluhopisy, natož pak státní dluhopisy se záporným výnosem, což je celé jádro dané diskuze.

Takže raději byste měl omezit Vy své zcestné pokusy o zapojení se do téhle diskuze, než abyste nesmyslně vyzýval k témuž mě. :-) Pokud chcete pokračovat, měl byste začít omluvou a uznáním své chyby. :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+
1/3