Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Velké dluhy malého Česka. Schillerová trumfla Kalouska

Pavel Jégl | 15. 6. 2020 | Celkem 66 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Petr Novák | 15. 6. 2020 07:46

Rozpočet státu a měst by měl být vždy vyrovnaný. Jedině tak může docházet k nějakým úsporným opatřením a nepatrnému růstu efektivity státní zprávy. Navíc vyrovnaný rozpočet teprve ukáže, jak umí vláda vládnout.

+38
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Petr Novák | 17. 6. 2020 08:19

Přesně to si řekli a z Albertova došli až na národní třídu.

-3
+
-

Všech 66 komentářů v diskuzi.

Petr Novák | 18. 6. 2020 10:53

Včera jsem si snažil srovnat, co je za obchodem s dluhopisy. Víte, kdo nakupuje dluhopisy se zápornou úrokem? Napadli mě jenom banky v Eurozóně, které jsou zpoplatněny ECB za přebytečnou likviditu úrokem 0,5%. Německo dluhopisy potom průměrně dosahují úročení -0,4%. Pak penzijní fondy,které dluhopisy musí kupovat. Víte, kdo ještě může na záporných sazbách něco vydělat?

Nahlásit

+4
+
-

David Faber | 19. 6. 2020 20:06 | reakce na Petr Novák - 18. 6. 2020 10:53

Tých dôvodov je podľa mňa viac vrátane tých ktoré ste už spomenul. Zoradil by som to podla množstva nákupov v tomto poradí.

1. Banky to môžu nakúpiť na neoficiálny pokyn ECB. Tá to od nich potom priebežne vykupuje na sekundárnom trhu za vyššiu cenu cez QE a iné programy. Je to spôsob ako obísť zákaz ECB nakupovať na primárnom trhu. Banky na tom zarobia a ECB si môže naďalej nahovárať že neporušila zákon.

2. Banky platia -0.5% za uloženie peňazí v ECB. Ak nakúpia dlhopis s výnosom -0.1% tak ušetria 0.4% ročne (dlhopis je podobne likvidný ako vklad v ECB).

3. Veľké korporácie nemajú peniaze uložené v banke (s výnimkou tých ktoré majú bankovú licenciu). V banke je vklad bezpečný len do cca 100 000 EUR. Väčšie sumy držia v dlhopisoch a tým pádom musia nakúpiť aj tie zo záporným úrokom.

4. Niektoré fondy v EU (hlavne tie penzijné fondy) sú povinné nakupovať určité množstvo dlhopisov. Je to v každej krajine iné, ale určite to tak niektoré štáty majú.

5. Niektorý investori môžu špekulovať na pokles sadzieb ešte nižšie a preto to nakupujú už teraz.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+9
+
-

Richard Fuld | 19. 6. 2020 17:34 | reakce na Petr Novák - 18. 6. 2020 10:53

Důvod, proč by banky nakupovaly státní dluhopisy se zápornými výnosy by mohl spočívat ještě v tom, že je banky potřebují jako kolaterál k tomu, aby mohly získat od centrální banky půjčku hotovosti, kterou banky potřebují, aby mohly vyplácet klientům vklady v hotovosti. To by ale platilo pouze tehdy, pokud by banky neměly nadbytečnou likviditu na rezervním účtu, kterou mohou za hotovost směnit. Vzhledem k tomu, že v současnosti všechny banky trpí nadbytkem likvidity, tak ani tento důvod není relevantní.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Vorlíček | 18. 6. 2020 21:35 | reakce na Petr Novák - 18. 6. 2020 10:53

Pane Nováku,
mylně se domníváte, že dluhopisy se zápornými úroky kupují výhradně komerční subjekty.
Jsou to předně centrální banky, které skupovaly za desítky miliard eur měsíčně, FED takto nakumoval v bilanci dluhopisy dnad za dva biliony USD.
Právě nákupy centrálních bank poslaly výnosy dluhopisů do záporu. Státu tak zajistili snížení nakladů na obsluhu astronomického dluhu, bankám poslaly solidní injekci, a téměř legálně...Je to win-win-lost situace, ta Lost je u občanů, kteří nespekulovali na té hyperbole na trhu...

Nejde tedy o to, že by někdo vydělavsl na záporných úrocích - vše je dnes natrhu čistě o spekulaci, banky tedy spoléhají na další pokles výnosů, který CB utržené ze řetězu hravě zařídí. To mínusové půlprocento na vynosech jim bohatě vynahradí růst ceny dluhopisů...A CB to jen tak psdnout nenechá, to by krachka půlka světa - Japonsko ani USA už nemůže dopustit návrat k tržnímu ocenění dluhopisů, po pár letech refinancu za tržní úroky by byli zu grunt...Takže banky spekulují v podstatě na jistotu...:-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 18. 6. 2020 11:42 | reakce na Petr Novák - 18. 6. 2020 10:53

Přiznám se, že tyhle nákupy státních dluhopisů se záporným výnosem mi taky nedávají žádný smysl a moc by mě zajímalo, co ty kupce k tomu vede. Podle mě ani penzijní fondy tyto dluhopisy nakupovat nemusí, resp. ani nesmí, protože mnoho z nich garantuje nezáporný výnos. Hlava mi to nebere. Nejspíš žádný racionální důvod prostě neexistuje.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Novák | 18. 6. 2020 17:21 | reakce na Richard Fuld - 18. 6. 2020 11:42

Konzervativní fond musí ze zákona investovat 30 procent do dluhopisů (podílových fondů s dluhopisy) s hodnocením BB a vyšším. (ITálie má v tuhle dobu BBB, česko AA- a Německo AAA).

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-427

Banka může za likviditu opravdu nakupovat státní dluhopisy. Takže opravdu by bylo pro banku výhodnější držet německé dluhopisy (ale třeba i italské na krátkou dobu) než mít likviditu na účtech v ECB. Pak by i dávalo smysl nakupovat dluhopisy při záporném úroku, protože je ECB nemůže vrátit "Deposit facility" zpět k nule nebo nad ni. To by okamžitě poslalo jižní státy do bankrotu. Spekulanti jednoduše vidí prostor, že dluhopisy půjdou ještě níž. Takže až se budou prodávat dluhopisy s -0,6, tak v klidu přeprodají jejich dluhopisy s -0,4.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 18. 6. 2020 18:53 | reakce na Petr Novák - 18. 6. 2020 17:21

§ 98 odst. 3: Povinný konzervativní fond investuje nejvýše 30 % hodnoty svého majetku do investičních nástrojů uvedených v odstavci 1 písm. d) až f).

NEJVÝŠE 30%. To znamená 0% je taky nejvýše 30%. :-) Fondy tedy nemusí nakupovat dluhopisy se záporným výnosem.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Novák | 18. 6. 2020 21:23 | reakce na Richard Fuld - 18. 6. 2020 18:53

To se pletete. Bavíme se o státních dluhopisech a cenných papírech vydávaných evropskými institucemi. Tedy body a) až c). Pokud e až f) je nejvýše 30 procent, potom a) až c) je nejméně 70 procent.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Novák | 18. 6. 2020 21:24 | reakce na Petr Novák - 18. 6. 2020 21:23

pardon d) až f).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 19. 6. 2020 13:07 | reakce na Petr Novák - 18. 6. 2020 21:24

Nemáte pravdu. § 98 upravuje regulaci investic podle písm. d) až f). Pouze tyto investice nesmí překročit 30%. Kromě písm. a) až c) je tam ale také písm. g), které jste zjevně přehlédl a které upravuje investice ve formě vkladů u bank. Každý konzervativní fond si tedy může vybrat, zda bude peníze držet v bance, nebo je investuje podle daných pravidel a omezení. A z investic uvedených v daném ustanovení, je fond omezen onou 30% hranicí pouze u investic vyjmenovaných v písm. d) až f).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Novák | 19. 6. 2020 13:36 | reakce na Richard Fuld - 19. 6. 2020 13:07

No to jo, ale takový fond nemá cenu, když jen drží peníze v bance.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 19. 6. 2020 17:30 | reakce na Petr Novák - 19. 6. 2020 13:36

Aha, pro Vás by pak tedy měl fond, co musí nakupovat dluhopisy se záporným výnosem větší cenu? :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jiří Janda | 18. 6. 2020 20:01 | reakce na Richard Fuld - 18. 6. 2020 18:53

Vážně? Evidentně vůbec nevíte, o čem se pokoušíte diskutovat...

Zákon o doplňkovém penzijním spoření
HLAVA V - ZPŮSOB INVESTOVÁNÍ ÚČASTNICKÉHO FONDU
Předpis č. 427/2011 Sb.

§103
Investiční limity vůči jedné osobě

1 Penzijní společnost může investovat nejvýše 5 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jednou osobou - to neplatí pro dluhopisy a nástroje peněžního trhu, jejichž emitentem je Česká republika nebo Česká národní banka.

Dohledejte si to:
https://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-o-doplnkovem-penzijnim-sporeni/f4460203/#p100

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 19. 6. 2020 13:17 | reakce na Jiří Janda - 18. 6. 2020 20:01

Než začnete o něčem diskutovat, tak si nejprve zjistěte, o čem se diskutuje. :-) Diskutuje se o zákonném omezení konzervativních penzijních fondů. Pan Novák tvrdí, že konzervativní fond musí povinně investovat do státních dluhopisů. Podle něj dokonce celých 70%. Zákon ale nic takového fondům neukládá. A o tom je tady řeč. Do této debaty jste přispěl jen upozorněním na další zákonné omezením, které ale zase nijak penzijním fondům neukládá povinnost nakupovat státní dluhopisy, natož pak státní dluhopisy se záporným výnosem, což je celé jádro dané diskuze.

Takže raději byste měl omezit Vy své zcestné pokusy o zapojení se do téhle diskuze, než abyste nesmyslně vyzýval k témuž mě. :-) Pokud chcete pokračovat, měl byste začít omluvou a uznáním své chyby. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 18. 6. 2020 17:56 | reakce na Petr Novák - 18. 6. 2020 17:21

Tak. Čili ty dluhopisy jsou prodejné pouze za umělých netržních podmínek.
A ty podmínky si vytváří ten, kdo ty dluhopisy vydává - vytváří si tak po nich umělou poptávku.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Altman | 18. 6. 2020 13:09 | reakce na Richard Fuld - 18. 6. 2020 11:42

Státní dluhopisy mají REÁLNÝ výnos přeci záporný již dlouho. To vám nepřišlo divné, že někdo kupuje dluhopisy s nominálním výnosem 0.5% při oficiální inflaci 2% (a reálné >6%)?

Je to jednoduché: státní dluhopisy prostě v dnešní době jsou junk, toxické zboží.
Kupují ho jen banky a penzijní fondy - buď z donucení (penzijní fond musí mít určitý podíl "bezpečných" aktiv a co je "bezpečným" aktivem určuje stát), nebo pouze se zárukou, že je při nejhorším vykoupí centrální banka za prostředky vycucané z prstu.

Na skutečně volném trhu bez donucení a manipulací by si nikdo nic takového nekoupil.

Ještě bude veselo:
https://www.investicniweb.cz/el-erian-varuje-pred-zombie-trhem-fed-zacne-nakupovat-rovnou-akcie-predpoklada-jiny-expert/

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 18. 6. 2020 18:42 | reakce na Jan Altman - 18. 6. 2020 13:09

Banky inflaci, resp. reálný úrok řešit nemusí. Banky musí řešit, aby nominální výnosy aktiv byly vyšší než nominální úrokové náklady pasiv. Pokud je úroková marže kladná, banka vydělává, bez ohledu na to, jestli jsou reálné úroky kladné nebo záporné.

Nakupování státních dluhopisů se záporným nominálním výnosem tak musí automaticky zhoršovat hospodaření banky, protože pochybuji, že by banky držely pasiva s ještě zápornějšími "úrokovými náklady".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Janda | 18. 6. 2020 20:07 | reakce na Richard Fuld - 18. 6. 2020 18:42

Vážně?
Zkuste si nejdříve vyplnit malý test. Třeba vám něco napoví...

https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/financni-a-ekonomicka-gramotnost/kvizy-k-menove-politice-cnb-stredne-tezky/

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 19. 6. 2020 13:31 | reakce na Jiří Janda - 18. 6. 2020 20:07

Vy notoricky píšete úplně mimo téma. :-) Já píšu o tom, že obchodní banky nemusí z hlediska jejich ziskovosti moc zajímat inflace a Vy na to vyrukujete s centrální bankou, kterou inflace zajímá samozřejmě zcela na prvním místě.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Janda | 19. 6. 2020 15:29 | reakce na Richard Fuld - 19. 6. 2020 13:31

Kolik bodů máte z testu?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 19. 6. 2020 17:11 | reakce na Jiří Janda - 19. 6. 2020 15:29

Pouze u 11. otázky jsem odpověděl "špatně", protože jsem chápal otázku tak, že repo operace v sobě zahrnují reverzní repa. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Petr Novák | 19. 6. 2020 09:37 | reakce na Jiří Janda - 18. 6. 2020 20:07

dvě chyby. Ale má pravdu, banky to neřeší. A o tom to celé je. Po krizi 2008 si banky mezi sebou neposílali likviditu, takže se ve výsedku zvýšila likvidita bank. Tato likvidita na účtech ECB je zpoplatněná od roku 2014, nyní -0,5%. Někdo jsem se dočetl, že banky mohou za tu likviditu nakoupit státní dluhopisy. Takže samozřejmě dluhopis s úročením -0,4% je lepší než poplatek -0,5%. Pokud to tak je, banky skupují státní dluhopisy za vytištěné peníze. Teď ještě, kde by se daly zjistit ty objemy.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 19. 6. 2020 14:01 | reakce na Petr Novák - 19. 6. 2020 09:37

Pořád to nedává smysl. I pokud na to nahlédneme z Vámi nastíněného "historického" hlediska, kdy banky v krizi prodali centrální bance státní dluhopisy, které měly výnos např. 2% s tím, že likvidita držená u centrální banky byla tehdy úročena také někde okolo 2% a pak postupně úročení i výnosy státních dluhopisů poklesly až do záporu, přičemž likvidita začala být úročena zápornějšími sazbami, než státní dluhopisy, pak by mohlo dávat jakýsi smysl, aby banky za hůře úročenou likviditu nakupovali lepe úročené státní dluhopisy, byť by jejich výnos byl také záporný. Problém je ale v tom, že tohle by dávalo smysl pouze v případě, že ty banky budou nakupovat ty dluhopisy na sekundárním(!) trhu od centrální nebo jiné banky, tedy za likviditu dříve získanou prodeji těch státních dluhopisů centrální bance.

Uvedené ale pořád nevysvětluje, proč banky nakupují státní dluhopisy se záporným výnosem na primárním(!) trhu od státu. K nákupu těchto dluhopisů banky nemohou použít likviditu drženou u centrální banky. Banky nakupují státní dluhopisy od státu za nově vytvořené peníze (nikoliv za likviditu), které státu připíší na jeho peněžní účet. Tyto peníze pak stát utratí a každý držitel těch peněz pak inkasuje od bank kladný (v nejlepším případě nulový) úrok. Banka tak touto transakcí získá záporně úročené "aktivum", které namísto úrokových výnosů, generuje úrokové náklady a v pasivech jí přibude skutečné pasívum, z kterého musí platit držiteli peněz evidovaných na vkladovém účtu nenulový (v nejlepším případě nulový) úrok. Po této operaci generují nová aktiva i nová pasiva jen náklady a žádné výnosy. Takže to pořád nedává smysl.

Dokonce i v případě, kdyby deflace ve smyslu tempa poklesu cen byla vyšší, než záporný výnos státního dluhopisu (reálná úroková sazba by tak byla kladná), tak i v takovém případě by banka z této transakce generovala ztrátu. To jen na doplnění k tomu, že inflace nebo deflace nijak dramaticky neovlivňuje přímo ziskovost bilance banky. Nepřímo pak samozřejmě inflace nebo deflace bankovní podnikaní ovlivňují docela hodně, a to v prostřednictvím vlivu inflace nebo deflace na hospodaření klientů bank.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

David Faber | 19. 6. 2020 20:36 | reakce na Richard Fuld - 19. 6. 2020 14:01

Štát má účet, na ktorý dostáva peniaze za dlhopisy vedený v centrálnej banke. Ak chce banka kúpiť dlhopis, tak musí poslať časť svojich prostriedkov uložených v centrálnej banke (likvidita) na štátny účet a tým o tú likviditu príde.

Napr. u korporátnych dlhopisoch je to iné. tam môže komerčná banka tie prostriedky pripísať na účet vedený u seba (nové peniaze). Ak má korporácia účet vedený v tej istej banke tak je ten nákup realizovaný bez toho aby banka prišla o likviditu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 22. 6. 2020 18:11 | reakce na David Faber - 19. 6. 2020 20:36

To ale nic neřeší. Pokud banky nakupují dluhopisy se záporným výnosem, pak tím stejně generují vklady, které jsou těmi samými bankami úročené kladně (v nejlepším nulovým úrokem). To do které banky připlují takto kladně úročené peníze, banky dopředu neví, protože neví komu stát těmi penězi zaplatí. Banky se tak sice zbaví záporně úročené likvidity, avšak získají záporně úročené státní dluhopisy a proti nim kladně úročené vklady. Rozdíl mezi úročením státních dluhopisů a kladným úročením vkladů jde na úkor hospodaření bank. Banky tak získají aktiva, která budou nést např. o 0,2% méně záporný úrok avšak současně jejich bilance vzroste o pasiva, která budou úročena kladně nebo vůbec. Dosavadní ztráty banky z již nakoupených dluhopisů se tak zvětší o další ztráty z nově vytvořených kladně úročených vkladů, které vzniknou nákupem nově emitovaných záporně úročených státních dluhopisů.

Z pohledu jediné banky, která nakoupí předmětné dluhopisy tak, že za ně zaplatí centrální bance nadbytečnou likviditou, to vypadá jako atraktivní obchod (výměna záporně úročené likvidity za méně záporně úročené dluhopisy) avšak toto platí jen do chvíle, než stát peníze připsané na jeho účet centrální bankou neutratí. Jakmile je utratí, "Černého Petra" v podobě kladně úročených vkladů získá některá z těch bank, co ty záporně úročené dluhopisy nakoupily. Individuálně a pouze v prvním kroku to vypadá smysluplně. Avšak v budoucnosti a v rámci celého bankovního systému na tom banky prodělají.

Pořád mi tedy nakupování záporně úročených státních dluhopisů nedává na straně obchodních bank žádný smysl.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Honza _ | 23. 6. 2020 11:42 | reakce na Richard Fuld - 22. 6. 2020 18:11

Smysl to dává, když se politik Pepa potká s bankéřem Bobem a u piva se domluví, že teď Bob koupí dluhopisy, Pepa má za co si kupovat voliče a až na Boba padne krach, Pepa mu zařídí záchranu, případně nějaké dobře placené teplé místečko u dalšího kamaráda a nejlépe obojí...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 23. 6. 2020 18:45 | reakce na Honza _ - 23. 6. 2020 11:42

To jsou jen nesmyslné bláboly alá Pepa a Franta. Si to představujete jak Hurvínek válku.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Honza _ | 23. 6. 2020 22:09 | reakce na Richard Fuld - 23. 6. 2020 18:45

https://www.youtube.com/watch?v=QeNrGvIwDyo
https://www.youtube.com/watch?v=9vBdhT7l2OI

Centrální bankéři nejsou ani Homo Economicus, ani dokonalý socialistický člověk, který dělá vše pro blaho ostatních. Stejně jako my všichni...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 24. 6. 2020 11:49 | reakce na Honza _ - 23. 6. 2020 22:09

Ne, všichni nejsou jako Vy. Vy a Vám podobní jste naštěstí jen ve zcela marginální menšině.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jiří Janda | 24. 6. 2020 16:22 | reakce na Richard Fuld - 24. 6. 2020 11:49

Tak toho bych se Richarde obával. I LGBT jsou v marginální menšině a jak hýbou současným děním...
Vy jste evidentně nepochopil, že být součástí menšiny je v této době značná strategická výhoda.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Honza _ | 24. 6. 2020 13:59 | reakce na Richard Fuld - 24. 6. 2020 11:49

Doporučuji Pokrok bez povolení
https://libinst.cz/produkt/pokrok-bez-povolenia/
(Je i vydání v češtině).
Tam je toto pěkně vysvětleno, včetně odkazů na odborné studie...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Petr Novák | 19. 6. 2020 14:40 | reakce na Richard Fuld - 19. 6. 2020 14:01

Tak potom, ty dluhopisy nakupuje přímo ECB.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Janda | 19. 6. 2020 15:40 | reakce na Petr Novák - 19. 6. 2020 14:40

Výrazně srozumitelnější, než to Ríšovo.

https://www.peak.cz/silenost-nebo-mozna-investice-kdo-a-proc-kupuje-dluhopisy-se-zapornym-vynosem/19199/

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 19. 6. 2020 17:25 | reakce na Jiří Janda - 19. 6. 2020 15:40

1. Může jít například o pouhou spekulativní sázku na to, že výnosy půjdou ještě níže, a tím pádem ceny dluhopisů výše. O tom tady padla zmínka hned v úvodním příspěvku, takže nic nového.

2. Kurzová výhoda. Toto je holý nesmysl.

3. Fondy údajně musí nakupovat státní dluhopisy. O penzijních fondech tu byla řeč a zde taková zákonná povinnost neexistuje. Jestli si nějaké fondy daly samy do statutu fondu, že jsou povinni držet určitou část portfolia ve státních dluhopisech, je to jejich blbost. Zákon jim to neukládá.

Takže nic nového, co by dalo smysl nakupování dluhopisů se záporným výnosem.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 19. 6. 2020 15:11 | reakce na Petr Novák - 19. 6. 2020 14:40

A to právě ECB nesmí. Toto je jedna z věcí, které má výslovně zakázáno. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Novák | 19. 6. 2020 16:00 | reakce na Richard Fuld - 19. 6. 2020 15:11

Bývávalo. Veřejně je nakupuje od roku 2015. A nejspíš je nakupovalai předtím.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 19. 6. 2020 17:27 | reakce na Petr Novák - 19. 6. 2020 16:00

A to právě ne. ECB nakupuje (a vždy nakupovala) státní dluhopisy na sekundárním trhu a to samozřejmě zakázáno nemá. Zakázáno má nakupovat státní dluhopisy přímo od státu, resp. na primárním trhu, či jinak půjčovat přímo státu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Novák | 19. 6. 2020 16:03 | reakce na Petr Novák - 19. 6. 2020 16:00

https://www.investicniweb.cz/news-ecb-za-tyden-koupila-nejvice-vladnich-dluhopisu-za-2-a-pul-roku/

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 19. 6. 2020 17:36 | reakce na Petr Novák - 19. 6. 2020 16:03

Ale na sekundárním trhu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Janda | 19. 6. 2020 20:11 | reakce na Richard Fuld - 19. 6. 2020 17:36

Jaká je podle vás časová prodleva mezi vydáním dluhopisu státem, jeho nákupem komerční bankou či jiným subjektem (penzijní fond) a jeho následným odprodejem centrální bance?
Milisekundy, sekundy, hodiny, dny, týdny, poločas maturity dluhopisu, mature day?

Já to vidím na milisekundy. Mezi primárním a sekundárním trhem je pak pane Richarde časový rozdíl asi jako při čelním nárazu auta časový rozdíl mezi tím, kdy náraz pocítí cestující na předních a zadních sedadlech.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Petr Novák | 19. 6. 2020 17:44 | reakce na Richard Fuld - 19. 6. 2020 17:36

To je ale ve výsledku jedno. Pokud stlačí úroky dluhopisů do mínusu, tak nejen že umožnuje levné financování dluhu, ale ještě v podobě záporných sazeb ten dluh splácí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Capouch | 19. 6. 2020 15:33 | reakce na Richard Fuld - 19. 6. 2020 15:11

Taky se to pravidlo snaží všemi silami ohnout.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 19. 6. 2020 17:12 | reakce na Jan Capouch - 19. 6. 2020 15:33

Nesnaží. ECB to nepotřebuje nijak ohýbat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Michal Mrozek | 15. 6. 2020 08:26

Paní ministryně si tak dlouho dobírala Kalouska za jeho hříchy, až se dostavila celosvětová krize, aby jí ukázala, že proti vlivům zvenčí nesvede vůbec nic. Tomu se občas říká karma. Smutné na tom je, že její špatné hospodaření, neochotu připravit se v dobrých časech na ty špatné, to si odskáčeme my všichni. Připomíná mi hasiče, který přijede ke zhořeništi a vyplýtvá celou cisternu, čímž akorát zaplaví okolní domy...

Nahlásit

+16
+
-

Jan Altman | 15. 6. 2020 10:32 | reakce na Michal Mrozek - 15. 6. 2020 08:26

Problém je, že to neodskáčeme všichni. Někdo na tom vydělá, někdo jiný to zaplatí.
Pokud článek říká, že "každý Čech bude na konci roku dlužit 190 tisíc", tak to ale neznamená, že každý Čech těch 190tis splatí. Ten, kdo nic nemá, platí malé daně, ten nic moc nezaplatí. Kdo dokonce platí daně záporné, dostává plat-dávky-granty-dotace-zakáz kyze státního, ten na tom vydělá.
Ale i mezi lidmi, kteří peníze mají, vydělávají a platí daně, bude velký rozdíl v tom, jak moc se na splácení vládní nezodpovědnosti budou podílet.
Kdo má na účte koruny, zaplatí to v inflaci.
Kdo má státní dluhopisy (např. ve 3.pilíři), zaplatí to (velkým!) rozdílem mezi výnosem dluhopisu a reálnou inflací.
Kdo má nemovitosti, pravděpodobně to zaplatí růstem daní z nemovitostí, progresivní daní z nemovitostí. A časem regulovaným nájmem (protože až stát nebude mít na penze a na příspěvky na bydlení, tak to hodí na vlastníky nemovitostí).
Kdo má obecně jakýkoli evidovaný majetek, zaplatí to pravděpodobně novou, dříve či později zavedenou, daní z majetku.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+20
+
-

Michal Mrozek | 15. 6. 2020 12:13 | reakce na Jan Altman - 15. 6. 2020 10:32

Ono se dá taky úplně uniknout, odstěhovat se, aby to člověk nemusel platit. To ale většinou přijdete někam, kde je situace podobná, v bledě růžovém. Možná nebudete platit tuhletu daň, ale budete platit jinou. A postupem času zjistíte, že situace se opakuje a šmejdi se do vedení států dostávají zcela cílevědomě a úspěšně, aby obyčejným lidem pili krev a vysávali úspory. Dá se mezi tím slušně manévrovat, mít třeba dvojí občanství, využívat výhody, ale vše je omezeno vlastním rozhledem a ochotou světoběhat. Také to bývá omezeno rodinou a závazky, celkem výrazně.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Petr Vorlíček | 18. 6. 2020 21:37 | reakce na Michal Mrozek - 15. 6. 2020 12:13

Vy asi nemáte děti, že?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Mrozek | 19. 6. 2020 06:09 | reakce na Petr Vorlíček - 18. 6. 2020 21:37

Proč by politika měla určovat počet mých dětí? Až tak daleko nenechávám politiku zasahovat. Je dobrá tak akorát na hospodské řeči, na nic lepšího.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 15. 6. 2020 16:21 | reakce na Michal Mrozek - 15. 6. 2020 12:13

To souhlasím. Eliminovat to úplně by stálo nesmyslné úsilí a prostředky.
Ale i zde platí, že na 80% efektu stačí 20% úsilí, resp. platí zákon klesajícího mezního užitku. Takže když člověk začne, tak určitě najde "nízkorostoucí ovoce" - opatření, která za relativně málo vynaloženého úsilí přinesou relativně dost efektu.

Další čáru přes rozpočet je možné nenasytnému eráru udělat tím, že si člověk zažádá o předdůchod a pak předčasný důchod hned jakmile mu na to vznikne nárok - nemusí pak platit přímé daně, soc a zdrav (samozřejmě ale musí mít úspory, ideálně mimo systém - protože když bude vlastnit 3 byty, evidované na svou osobu, nedostane třeba příspěvek na bydlení. A ten je prima dostávat i když je člověk jaro-léto na chatě, podzim-zima v Karibiku a pražský byt je celoročně pronajímán přes AirBnb :-) )

Sice ani s takto drsnými opatřeními člověk ani zdaleka nedostane zpět to, o co ho obrali, ale aspoň něco. A kdyby to takto udělalo větší množství lidí, nutnost kýžené změny by se přiblížila (i když pravda, paní Alenka ji přibližuje dosti srdnatě).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Petr Novák | 15. 6. 2020 07:46

Rozpočet státu a měst by měl být vždy vyrovnaný. Jedině tak může docházet k nějakým úsporným opatřením a nepatrnému růstu efektivity státní zprávy. Navíc vyrovnaný rozpočet teprve ukáže, jak umí vláda vládnout.

Nahlásit

+38
+
-

Honza _ | 15. 6. 2020 10:18 | reakce na Petr Novák - 15. 6. 2020 07:46

Všechno, co by měl stát dělat, končí na tom, že centrální řízení nefunguje.
Takže si to můžeme idealizovat a v hospodě nadávat, co by měl stát dělat správně (tj. tak, jak chci já) a žít v představě, že příště už zvolíme ty správné politiky, kteří sestaví konečně tu správnou vládu.
Pamatujete si ještě, s jakými hesly přišel Babiš do politiky?

Proč pořád lidi věří, že příště už to vyjde?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Petr Novák | 15. 6. 2020 11:06 | reakce na Honza _ - 15. 6. 2020 10:18

A co tedy? Zrušit stát? Jak to chcete udělat? Váš příspěvek zrovna tak na úrovni hospodských řečí. Teď je tu nějaká situace a v té se všichni musíme pohybovat? Takže, jak z toho ven?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 15. 6. 2020 16:22 | reakce na Petr Novák - 15. 6. 2020 11:06

Ještě že si lidi v 1989 neřekli "Teď je tu nějaká situace a v té se všichni musíme pohybovat" :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+7
+
-

Petr Novák | 17. 6. 2020 08:19 | reakce na Jan Altman - 15. 6. 2020 16:22

Přesně to si řekli a z Albertova došli až na národní třídu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Honza _ | 15. 6. 2020 12:57 | reakce na Petr Novák - 15. 6. 2020 11:06

A ted bych se zeptal já vás, jak to chcete udělat, aby byl rozpočet státu a měst vyrovnaný, jak to udělat, aby rostla efektivita státní správy a jak má vláda vládnout.

Protože podle mého názoru je to "omyl nirvány".
Ač bych vám přál, aby to fungovalo :-)

https://en.wikipedia.org/wiki/Nirvana_fallacy

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Petr Novák | 16. 6. 2020 08:16 | reakce na Honza _ - 15. 6. 2020 12:57

Podporuji ta volební uskupení, která se snaží držet rozpočet v černých číslech.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Honza _ | 16. 6. 2020 08:45 | reakce na Petr Novák - 16. 6. 2020 08:16

Takže roku 2014 to bylo ANO?
https://www.novinky.cz/domaci/clanek/svuj-slib-definitivne-pohrbil-pripomina-opozice-babisovi-slova-o-vyrovnanem-rozpoctu-40300851

To už teď neplatí. Tak jak z toho ven?

Znovu, fandím vám a ideál je to pěkný. Ale od zavedení demokracie - kdy se to dařilo? Nestojí za to zvážit jiné způsoby správy věcí vlastních?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Petr Novák | 16. 6. 2020 15:48 | reakce na Honza _ - 16. 6. 2020 08:45

Ano jsem nikdy nepodporoval a ani nevolil. Nemůžete věřit tomu, co Vám někdo slíbuje proboha. Máme demokracii, takže náš hlas je jedna osmimiliontina (nevím kolik je voličů). Když se budete hodně snažit ovlivníte pár lidí okolo. Toť vše. Pokud budete slavný nebo hodně bohatý dokážete víc. Tady na Finmagu jsou lidé, kteří jsou myšlením víc doparava až třeba úplně anarchodoprava. Tak co můžeme youtube, facebook, nějaká provokativní nasírací videa?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Mrozek | 16. 6. 2020 11:49 | reakce na Honza _ - 16. 6. 2020 08:45

Nebuďme na ANO tak zlí, ano? Ono je vlastně strašně těžké v politice nic neslibovat. Ti, co neslibují, se nikam nedostanou. Čím více se slibuje, tím dále se může strana dostat. Takže nejlépe naslibovat vše (klidně i protichůdné záležitosti) a pak později se zabývat tím, čemu dáme větší prioritu. No tady očividně byla dodatečně přidělená priorita záporná, tak proto to tak dopadlo. Četli jste od premiéra tu jeho vizionářskou knihu O čem sním, když náhodou spím? To je dost dobrý příklad téhle strategie. Vykreslit ráj na zemi, přidělit mu nějaký rok, trochu tím voliče zhypnotizovat, aby se taky zasnili, a dobrý volební výsledek se dostaví. :)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Vorlíček | 17. 6. 2020 00:50 | reakce na Michal Mrozek - 16. 6. 2020 11:49

Ale tak jako ironie dobrý...
Problém ANO není v tom, že by to byla slibotechna, a nezvládla splnit své sliby, stejně jako problém centrálního řízení není v tom, že nefunguje. Funguje baječně - spolehlivě transferuje bohatství tam, kde to centrální plánovač potřebuje nakopnout, ať už to jsou obce, kraje, voličské skupiny, firmy, soukromé osoby, či šedé eminence v pozadí.
Stejně tak ANO je mafiánský spolek zamaskovaný za politickou stranu, sloužící výhradně k zajištění beztrestnosti führera a posílení penězovodů pro koncern. Vše ostatní je podružné, a přizpůsobí se situaci, priorita je rozválcovat statní zastupitelství, soudnictví, obsadit všechna média, umlčet kritiku, hlavně udržet řepku a všechny zemědělské dotace, prodlouzit věk pro IVF, snížit daň pro řezané květiny, vymazat konkurenční firmy nátlakem věřitelů a finančáku. Kam během toho dospěje česko je führerovi naprosto a absolutně u zadele. S pár desitkami miliard aby také nebylo, na ostrovech bude blaze i se zhoršeným ratingem česka...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+7
+
-

Michal Mrozek | 17. 6. 2020 19:26 | reakce na Petr Vorlíček - 17. 6. 2020 00:50

Chcete říct, že ANO své sliby plní? Které? Setkal jsem se hlavně s těmi sliby, které neplní zcela plánovitě, s patřičným zdůvodněním, pokud se na to někdo zeptá tedy.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Petr Vorlíček | 18. 6. 2020 08:18 | reakce na Michal Mrozek - 17. 6. 2020 19:26

Nechci. Chci říct, že mafiánskému spolku ANO bych systematické neplnění slibů vyčítal až na poslednim místě. Jako Al-Caponovi vyčítat optimalizaci daní...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Honza _ | 15. 6. 2020 11:57 | reakce na Petr Novák - 15. 6. 2020 11:06

To já vedu spoustu hospodských řečí, že bez státu by bylo líp :-)

Takže co s tím? Naučit se zacházet s bitcoinem (není to tak složité) a obecně se vzdělávat v tom, jak je možné řešit životní situace bez státu. A být připraven na to, že stát nebude dělat něco, co teď považujeme za samozřejmé, že dělá. Viz pár let zpátky - kdo by vyráběl toaletní papír a jogurty, kdyby nebyl stát?

Přijde mi pravděpodobnější, že "služby" státu postupně přejdou k soukromníkům.
Doporučuji třeba knížku Pokrok bez povolení, kde je krásně ukázáno, proč je soukromý Uber kvalitnější a efektivnější než státem licencované taxislužby.
A potom Urzův Anarchokapitalismus (velké "A", protože je to název knížky - https://kniha.urza.cz). To je pro někoho, kdo si to bez státu nedokáže představit, dost neuvěřitelné čtení :-)

Víc praktických možností nevidím, protože stát má monopol na násilí a dokáže si prosadit cokoli si zamane.

Pro začátek tedy začít vyhlížet cestu ven. To je tak to nejlepší, co vidím dnes jako prakticky možné...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Capouch | 15. 6. 2020 10:44 | reakce na Honza _ - 15. 6. 2020 10:18

Když přestali věřit v Boha, začali věřit Státu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Petr Vorlíček | 17. 6. 2020 01:15 | reakce na Jan Capouch - 15. 6. 2020 10:44

Státu nikdo nevěří, je jako bůh...Vyžaduje tolik povinností a pravidel, a když ho člověk opravdu potřebuje, dělá že tu není...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Michal Mrozek | 19. 6. 2020 06:15 | reakce na Petr Vorlíček - 17. 6. 2020 01:15

Bůh není pouťová mašina na plyšáky, holt občas si ho lidi takhle spletou. Zkusme si představit, že rodiče jsou tady jenom na plnění dětských přání a potřeb, na nic jiného. To by to vypadalo...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK