Jelikož nejsem mikrobiolog, tak se chci hloupě zeptat: co když dostanu třeba polovinu virové nálože potřebné k rozvoji nemoci? Nemoc (pravděpodobně) nepropukne, ale pár milionů virů se mi na sliznice dýchacího ústrojí dostalo. Co se s nimi stane? Zahynou sami od sebe a tělo se ani nedozví, že se něco stalo? Nebo je zlikviduje nějaká první linie imunitní obrany a tedy jí to pomůže "vytříbit" imunitu, s tím virem se naučí pracovat, zafunguje to trochu jako vakcinace?
Nahlásit
-
16
+
Diskuze
Jan Daniel|22. 5. 2020 09:54
Článek v podstatě podporuje myšlenku, že asymptomatický přenašeč, který nekašle a nekýchá, vás může při letmém setkání nakazit jen stěží. Pokud s ním sedíte v kanclu nebo dvě hodiny v hospodě, tak ano, ale pokud ho minete na ulici, je pravděpodobnost nákazy takřka nulová. Neexistuje vědecký důkaz toho, že bezpříznakoví přenašeči by měli mít podstatný význam při šíření covidu-19 někde ulici nebo v obchodě. V Německu operovali s případem Číňanky z Wuhanu, která jako údajně bezpříznaková nakazila na své obchodní cestě v Německu několik lidí. Onemocněla prý až po návratu do Wuhanu. Později se však zjistilo, že během pobytu v Německu trpěla únavou, bolestí svalů po celém těle a užívala paracetamol. A celá story o bezpříznakové přenašečce se zhroutila. Jinými slovy: nutit zdravé lidi, aby na ulici nosili roušky, je od počátku vědecky nepodložené čarodějnictví, které způsobuje více škody než užitku.
Nahlásit
-
1
+
Jan Daniel|22. 5. 2020 09:42| reakce na Petr Novák - 20. 5. 2020 12:03
Předesílám, že také nejsem mikrobiolog, ale moje pochopení je zhruba následující: Mechanismem, který popisujete se tělo vypořádává s naprostou většinou infekcí a pravděpodobně takto probíhá i většina setkání s novým koronavirem. I když se při tom nevytvářejí specifické protilátky, imunitní systém si každé setkání s bakterií či virem přesto pamatuje a zdokonaluje se. Pokud například jezdíte do práce autem, nesetkáváte se tolik s viry, nechytíte chřipku a jste zdánlivě zdravější. Ve skutečnosti ale nezdokonalujete imunitu, pouze se izolujete do sterilnějšího prostředí. Při setkání s virem jste pak zranitelnější. Pokud jezdíte MHD, s viry se setkáváte, a imunitní systém zdokonalujete. Zpočátku sice chytnete párkrát chřipku, ale po pár letech je vaše imunita mnohem robustnější než u člověka z auta. Česká populace prý dobře reaguje na nový koronavirus proto, že lidé tu chodí od 3 let do školek, kde si navzájem vyměňují viry a vylepšují imunitu. Přirozenou imunitu nenahradí ani očkování. Zatímco vakcíny jsou úzkospektrální, viry mutují. Proto je možné, že se necháte očkovat proti chřipce, abyste za měsíc chytili její jiný kmen. Přirozená imunita funguje mnohem lépe. Současný stav je pak z hlediska imunity zhoubný. Fungování imunitního systému je postaveno na tom, že je neustále vystavován nějakým výzvám. Pokud není, degraduje. Současný social distancing a úzkostlivá hygiena povede ke zhoršení přirozené imunity populace. Nejhorší pak je izolovat předškolní děti, jejichž imunita se teprve buduje. Již před koronavirem jsme žili v napůl sterilním prostředí a výsledkem je raketový nárůst alergií.
Petr Novák|21. 5. 2020 11:36| reakce na Jan Altman - 20. 5. 2020 12:30
Nevím, podle mě je to tak, že se očkuje oslabená, ale poměrně velká dávka. Někdy se používají snad jen charakteristické části bakterie. Ale vzpomeňte na své očkování ve škole, jaký pupen se Vám na ruce udělal. Ale je to asi mnohem složitější a popravdě tomu nerozumím, ale to co jsem psal předtím by mělo platit.
Jan Altman|20. 5. 2020 12:30| reakce na Petr Novák - 20. 5. 2020 12:03
Díky za info. Já se ptal proto, že jsem měl za to, že očkování se někdy provádí právě tak, že se do těla vpraví buď malá dávka původce nemoci, nebo se tam vpraví původce nemoci v nějaké oslabení formě, která vzbudí imunitní reakci, ale nehrozí, že se nemoc rozvine. Nebo to platí pouze pro bakteriální původce, ne pro viry?
Petr Novák|20. 5. 2020 12:03| reakce na Jan Altman - 20. 5. 2020 09:59
Ta první linie je buněčná obrana, kdy se leukocity váží na útočníka bez ohledu nato co to vlastně je. Pokud tělo tímto zvládne infekci nezůstávají v těle protilátky. Pokud se ovšem virus rozšíří zhruba po pěti dne se začne rozvíjet adaptivní imuta, kdy si tělo vytváří protilátky přímo proti dané nemoci.
Jelikož nejsem mikrobiolog, tak se chci hloupě zeptat: co když dostanu třeba polovinu virové nálože potřebné k rozvoji nemoci? Nemoc (pravděpodobně) nepropukne, ale pár milionů virů se mi na sliznice dýchacího ústrojí dostalo. Co se s nimi stane? Zahynou sami od sebe a tělo se ani nedozví, že se něco stalo? Nebo je zlikviduje nějaká první linie imunitní obrany a tedy jí to pomůže "vytříbit" imunitu, s tím virem se naučí pracovat, zafunguje to trochu jako vakcinace?
Diskuze: Uvolněte se, ale s rozumem. Jak se teď nenakazit koronavirem
Přihlášení do diskuze
Nejoblíbenější příspěvek
Jan Altman|20. 5. 2020 09:59
Diskuze
Jan Daniel|22. 5. 2020 09:54
Nahlásit
Jan Daniel|22. 5. 2020 09:42| reakce na Petr Novák - 20. 5. 2020 12:03
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Petr Novák|21. 5. 2020 11:36| reakce na Jan Altman - 20. 5. 2020 12:30
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Altman|20. 5. 2020 12:30| reakce na Petr Novák - 20. 5. 2020 12:03
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Petr Novák|20. 5. 2020 12:03| reakce na Jan Altman - 20. 5. 2020 09:59
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Altman|20. 5. 2020 09:59
Nahlásit