Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Turistika. Průmysl na odpis

Luboš Palata | 22. 4. 2020 | Celkem 115 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 22. 4. 2020 15:06

Ano, to je bohužel pravda :-(

A říkám to všem svým známým, kteří mají restaurace, byty na AirBnb, penziony, atd...

Stát jim v podstatě zatemnil rozum, vyřadil jejich (ekonomický) imunitní systém. Stát jim říká: "Teď na 2-4 měsíce vypneme ekonomiku, pak ji zase zapneme a vše bude jako dřív. A během těch 2-4 měsíců vám budeme dávat podpory, odpustíme vám splátky úvěrů, budeme proplácet mzdy vašich zaměstnanců, atd..."

A tak tito podnikatelé čekají a nepřizpůsobují se změněné situaci - a ano, já si nemyslím, že za měsíc Andrej otočí vypínačem a ekonomiku zase nahodí (do původního stavu).
Že se blíží krize, varovalo plno ekonomů tak poslední 2 roky.
Nakonec bylo jedno, co ji způsobí.
Shodou okolností ji spustil čínský komunistický virus, který ji ještě zhoršil, čili to jsou vlastně 2 krize v jedné:
1) klasická cyklická "ABCT" krize způsobená nadměrným úvěrovým boomem
2) krize způsobená zmražením ekonomiky kvůli epidemii, narušení globalizačních procesů, dělby práce, světového obchodu, druhotná platební neschopnost, atd...

Tato krize tu s námi zkrátka asi bude i několik let. Jen jsme zatím ve fázi popírání. Ani se nelze divit - když někdo 20 let buduje restauraci a pak mu ji vláda ze dne na den na 3 měsíce (v sezóně, která mu vydělávala na zbytek roku) zavře, řekne mu ať nepropouští lidi, že mu jejich platy bude proplácet, že dostane kompenzaci 25tis měsíčně a že v květnu či červnu zase bude moci otevřít a vše bude OK, tak takový člověk se té naděje drží zuby nehty.

Ale reálně to dopadne tak, že zkrachuje nejpozději po konci sezóny, až se ukáže, že během sezóny měl tržby čtvrtinové. Až bude muset zase začít platit soc a zdrav. Až bude muset začít splácet (byť nulově úročený) úvěr. Až bude muset začít platit nájem a k tomu splácet ten odložený. Zkrachuje tak jako tak, jediný rozdíl bude v tom, že vláda mezi tím utratí (zvýší dluh o) 300mld. Vyplýtvá ten poslední jakž takž polštář, který nějaká budoucí zodpovědnější vláda mohla využít pro nějakou smysluplnou penzijní reformu. Bohužel, nyní do té demografické zdi za 15-20 let narazíme bez airbagu-polštáře.

+55
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 22. 4. 2020 16:08

Milovník krachů a katastrof nás oblažil svojí prognózou. Ano možná máte pravdu a ten provozovatel restaurace nakonec skončí, protože lidi ze strachu z nákazy nebudou do té restaurace chodit ani po té, co bude zákaz provozu restaurací zrušen. Ale to není chyba ani toho provozovatele ani těch lidí. Prostě podmínky pro provozování restaurací se možná negativně a zásadně změní. Je zde ale šance, že nakonec se vše vrátí do původních kolejí a proto vláda chce všechny udržet nad vodou do doby, než se ukáže, jak to vlastně bude. A těch peněz, co stát utratí nelitujte. Ty potřebují zase jako příjmy jiní producenti, od nichž nakupují ti provozovatelé restaurací. Navíc nejdou přece z Vaší kapsy a inflace se z tohoto důvodu taky bát nemusíte. V této situaci budeme rádi, pokud se nedostaneme do deflace.

Vy jste takový morous, který by nejraději nechal všechny zkrachovat, jen abyste pak mohl mravokárně řešit, jak si to vlastně způsobili sami. Jste v podstatě hnusná kreatura, monstrum, které vůbec nepatří mezi slušné lidi.

-25
+
-

Všech 115 komentářů v diskuzi.

Jan Altman | 5. 5. 2020 12:18

Další, kdo nechápe progresivní Lysenko-Fulděnko teorie, že stát má peněz NEKONEČNO:

https://warengo.com/stories/48657-za-kazdy-pripad-covid-19-platime-z-dani-165-milionu-korun-neboli-s-prehledem-nejvic-v-evrope

Nahlásit

+1
+
-

Richard Fuld | 5. 5. 2020 14:29 | reakce na Jan Altman - 5. 5. 2020 12:18

Toto je typická ukázka projevu totální debility při interpretaci nákladů na koronakrizi. Vydělíme celkové náklady počtem případů nemoci COVID-19 a dostaneme hausnumero, které si vyložíme tak, že čím je číslo vyšší tím horší byl přístup vlády. Matěj Pohorský by měl asi vyhledat pomoc nějakého psychiatrického zařízení. Podle Matěje by totiž platilo, že čím účinnější opatření vlády byla z hlediska minimalizace počtu případů dané nemoci, tím vyšší budou vycházet náklady vztažené na jeden případ nákazy a tím horší by podle Mateje ta opatření byla. Že jde o absurditu? To nic, hlavně že máme zase jeden nový "ukazatel" použitelný na kritiku postupu vlády. :-) Však oni nám to ti zfanatizovaní nemyslící antiBabišovci zbaští. Viz Altman, který to sežral i s navijákem :-)

Kdybychom to vzali do extrému, tak v situaci, kdyby by vláda zcela zabránila příchodu nemoci do ČR, tedy počet případů by byl 0, pak podle Matejě by to byl ten nejhorší možný výsledek, protože náklady na jeden případ by se v takovém případě limitně blížily nekonečnu.

A abych jenom nekritizoval, tak pokud už bych hledal nějaké z dílčích kritérií na hodnocení nákladnosti daných opatření vlády, pak bych zvolil spíše poměr celkových nákladů vztažených na každého, kdo byl nákazy uchráněn. Ve jmenovateli daného poměru tak měl být počet obyvatel, kteří se nenakazili, nikoliv počet nakažených.

Nicméně je třeba nezapomínat, že pokud jde o ochranu zdraví a životů, pak je třeba účinnost daných opatření hodnotit primárně z hlediska počtu lidí, které ta opatření uchránila před nákazou. Zcela absurdní ukazatele typu náklady na případ nemoci, jsou ale úplně mimo mísu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Vorlíček | 5. 5. 2020 23:39 | reakce na Richard Fuld - 5. 5. 2020 14:29

To jste tím extrémem přesně trefil hřebíček na hlavičku! Úplně zabránit nákaze by stálo téměř nekonečko, ačkoli v běžné situaci vás záchrana jednoho života stojí 1,5 mio. Za to skoro nekonečno byste tedy byl schopen prodloužit život celé republice, vy jste ale za ty náklady radši zachránil tisicovku osob velmi pokročilého věku s podlomeným zdravím, kteří mají často už tak sníženou kvalitu života, a zřejmě odejnou oři nejbližší vlně chřipky. Zkrátka zcela absurdní Fuldořešení...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 6. 5. 2020 12:00 | reakce na Petr Vorlíček - 5. 5. 2020 23:39

Vorlíček, Vy jste výtečný komik! :-) Kde v mém příspěvku píšu, že moje řešení je vydat nekonečně mnoho peněz na to, aby se nikdo v republice nenakazil? Postavil jste si opravdu legračního strawmana i s bambulí na nose. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Capouch | 5. 5. 2020 09:09

Tohle mluví za vše:
https://www.zerohedge.com/commodities/inception-euro-has-devalued-85-against-gold

Nahlásit

+1
+
-

Richard Fuld | 5. 5. 2020 14:35 | reakce na Jan Capouch - 5. 5. 2020 09:09

To jsou jen zbytečné bláboly.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Alexander Novotka | 30. 4. 2020 17:28

Víte, jak poznáte, že jste jedinečný? Jednoduše, to jednou jenom tak nad klávesnicí zjistíte, že tomu všemu na rozdíl ode všech ostatních psychopatických, asociálních, diletantských a mentálně nezpůsobilých nul rozumíte jedině Vy. :-)))

Nahlásit

+1
+
-

Richard Fuld | 24. 4. 2020 15:41

Vzpomínám si jak mi tady byl často předhazován Singapur jako vzorový příklad fungujícího volného trhu.

V této souvislosti doporučuji přečíst níže odkazovaný článek. Korona virus odhalil něco zkaženého v tom singapurském kapitalistickém "ráji".

https://www.tydenikhrot.cz/clanek/proc-singapur-nakazu-neuhlidal-ale-hongkong-ji-zvlada

Nahlásit

0
+
-

Michal Mrozek | 22. 4. 2020 07:48

Ad: Na odpis je celý turizmus, včetně českého lázeňství.

Kdopak nešetřil na horší časy? Že by zachránce české ekonomiky Babiš s pravou rukou Schillerovou? Ti, co šetřili, jsou teď v klidu. Ti, co nešetřili a sami se na pokles nepřipravili, volají po podpoře. To platí i pro vlády jednotlivých zemí. Pro ty, co šetřili, je zpomalení jen příležitost k větší údržbě, ke které nebyl čas ve shonu. Platí to i pro turizmus.

Nahlásit

+4
+
-

Ivo Schlägel | 22. 4. 2020 12:20 | reakce na Michal Mrozek - 22. 4. 2020 07:48

Nejde o pokles. Jde o totální stopku na mnoho měsíců. Drtivá většina firem ani jednotlivců na to nenašetří. Kolik procent firem a populace má našetřeno na půl roku dopředu?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Michal Mrozek | 23. 4. 2020 08:42 | reakce na Ivo Schlägel - 22. 4. 2020 12:20

Za mne tu odpověď napsal pan Altman. Je hloupé říkat, že našetřit si nemohu. Pokud stanovím procento z příjmu a budu to dodržovat, tak s tím prostě vyjít musím. Je to o vlastní disciplíně. Že se do toho nikomu nechce, to je jasná věc. Zkusme si to srovnat se skutečným bojem o přežití. Běžel takový seriál Přežít!. V něm byly třeba příběhy lidí na malé loďce ztraceni v oceánu, s velmi malým přídělem potravin. Neměli na výběr a museli si to rozdělit na úplné minimum, ubírat z toho po troškách, po soustech. Tohle v dnešní situaci není ani zdaleka podobný případ, přesto pořád slyšíme: "Naše podnikání nepřežije." Je to o uskromnění se, možná za hranice toho, co jsme si ještě před rokem představovali. Možné to ale je.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+7
+
-

Jan Altman | 23. 4. 2020 11:04 | reakce na Michal Mrozek - 23. 4. 2020 08:42

Přesně tak.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 23. 4. 2020 09:11 | reakce na Michal Mrozek - 23. 4. 2020 08:42

:-)

https://www.tydenikhrot.cz/clanek/solomon-lotos-prostitutky-si-pomoc-statu-nezaslouzi-muzou-pracovat-v-tescu

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Martin Brezina | 23. 4. 2020 09:37 | reakce na Jan Altman - 23. 4. 2020 09:11

Ten chlap je naprosté cynické hovado. Ty ženy zaměstnává a ony ho svými těly živí, a přitom vykládá, jak jsou nezodpovědné, a kdesi cosi. Sám si není vědom své zodpovědnosti. Nejsme odpovědní jen sami za sebe, to tahle koronakrize ukázala zcela jasně. Pokud nejpozději díky ní někdo neodhalil ani tuhle banalitu, tak je prostě beznadějný hlupák.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 23. 4. 2020 11:03 | reakce na Martin Brezina - 23. 4. 2020 09:37

U koho jiného, než u pastevce, byste očekával někoho typu "cynické hovado"? :-)

Ale ty ženy živí především sebe a ne jeho. Ty ženy prostě chtějí pohodlný život a moc se při tom nepředřít. Ty ženy si chtějí hlavně užívat a nemyslí na zadní kolečka, netvoří si rezervy.
Ty ženy nikdo nenutí u něj pracovat. Dělají to proto, že si to vyhodnotily tak, že to je ta nejlepší (resp. optimální) varianta, co dělat (maximalizace poměru výnos/náklad - co nejvíce peněz za co nejméně námahy).

Jeho zodpovědností je diverzifikovat a mít rezervy, aby mu byznys v krizi neklekl.
A asi to dělá.
A zodpovědností těch pracovnic (ne jen prostitutek, pracovníků ve všech oborech) je tvořit si osobní rezervu pro případ krize. A to zjevně nedělají, tedy pokud mu toto věříme. Naopak pracují méně, než by mohly, vše rozutrácí za kraviny a ještě se zadluží, aby mohly na exotickou dovolenou. To je prostě špatně, ať to dělá prostitutka, nebo architektka. Bez ohledu na to, zda ta architektka je na volné noze (prostitutka na ulici), nebo dělá pro nějaký ateliér (Lotos Klub).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Jan Altman | 22. 4. 2020 14:51 | reakce na Ivo Schlägel - 22. 4. 2020 12:20

Málo.
Ale měli by mít.
A nyní ponesou důsledky toho, že nemají. Respektive bohužel to za ně z části budou státem donuceni zaplatit ti zodpovědnější a prozíravější :-( Stát jim ty jejich rezervy rozředí a znehodnotí tiskem-dluhem. Tedy pokud stát včas neprokoukli a ty rezervy si neuložili mimo dosah státní hydry.

A že si našetřit nemohli je lež. Šetřit mohli i lidi před 200 lety a to jejich příjmy byly zlomkové. Šetřit zcela jistě zvládají i Rumuni, Indové, Moldavané, Ukrajinci, ... Rozhodně Vietnamci, Číňané, ...
A že Češi šetřit nemohou? No jasně že by mohli, kdyby chtěli. Nikdo není ochoten snížit svou spotřebu na úroveň 90., nebo dokonce 70. let. Ale mohl by! Nikdo není ochoten snížit svou spotřebu ani o kousek, natož na úroveň Rumunů. Ale mohli by! A kdo říká, že nemohl, tak lže.
Bylo by to nepříjemné a nepohodlné? No samozřejmě. Ale je to buď a nebo. Buď se budu chovat úměrně svým příjmům a s ohledem na tvorbu rezerv pro případ problémů, nebo nebudu - ale pak bych si měl nést následky.

Tento článek je rok a půl starý. Ale je to marný, je to marný, je to...
https://roklen24.cz/a/SbNi7/nezapominejte-na-horsi-casy-je-potreba-se-pripravovat-v-tech-lepsich

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+16
+
-

Richard Fuld | 22. 4. 2020 15:50 | reakce na Jan Altman - 22. 4. 2020 14:51

A proč by někdo záměrně snižoval svou životní úroveň na úroveň 70. let? Vždyť je to nesmysl. Smyslem ekonomiky je poskytovat stále lepší životní úroveň, ne opak. To je tak absurdní, že to snad ani nemyslíte vážně. :)

V současné civilizaci lidé mohou užívat růstu životní úrovně plnými doušky. Nemusí šetřit na případné ekonomické katastrofy. Mají totiž stát, který má finanční rezervy v podstatě bezedné. Ne nadarmo se jmenuje americká centrální banka Federal Reserve. :-) Lidé by si samozřejmě měli tvořit individuální rezervy pro případy jejich vlastních individuálních katastrof a pokud si je nevytvoří, pak je v takové chvíli nezachrání ani Federal Reserve :-), protože jednotlivé v čase rozprostřené individuální katastrofy neohrožují celek.

Takže ano, pokud někdo přistupuje ke své individuální ekonomické existenci laxně, riskuje její ohrožení. Avšak pokud dojde k ohrožení celého státu, je zde zpravidla k dispozici mocný stát s jeho bezednými rezervami, s centrální bankou a pružným finančním systémem, který mu umožní okamžitě získat tolik peněz, kolik je v daném okamžiku potřeba na záchranu státu. Jediná chyba, která v takové situaci může nastat, je ta, že stát tuto možnost adekvátně nevyužije, např. s odkazem, že v minulosti si k tomuto nevytvořil potřebné rezervy. Takový postup pak nepředstavuje nic jiného, než bezměrný diletantismus. A jak pozoruji Vaše názory, tak Vy byste byl zrovna takovým diletantem, který by lidem řekl: nenaspořili jste si na krizi, klidně chcípněte!

Jako problematickou vidím rovněž skupinu států eurozóny. EU a ECB podle mě mohou v dané situaci selhat velmi fatálně, neboť se o všech těch řešeních musí dohadovat mnohou značně nesourodých subjektů. Domnívám se, že nakonec Eurozónu rozpustí koronakrize. Nicméně je zde i optimistický scénář, že zafunguje pud sebezáchovy a kluci a holky z ECB a EU přestanou rokovat a začnou razantně jednat.

Skutečnost, že máme autonomní stát a autonomní měnu a centrální banku a politiky, kteří alespoň deklarují, že pro záchranu ekonomiky jsou ochotni utratit více než bilion korun mě naplňuje určitým klidem, který bych rozhodně necítil, pokud by se u nás platilo eurem a jako centrální banka by i pro nás fungovala ECB. To bych tak klidný nebyl.

Opakuji, na krize by se stát neměl připravovat. Naopak je povinností všech státních představitelů všude zasévat optimismus, tak aby se spotřebitelé nevylekali a nějakou tu krizičku nespustili sami tím, že začnou radikálně spořit na krizi, která zcela nevyhnutelně musí někdy v budoucnu přijít, že.

Stát musí být na krizi připraven, což se zrovna u této krize moc nepovedlo. Státní hmotné rezervy selhaly na celé čáře (viz totální nedostatek ochranných pomůcek). Stejně tak stát byl nachytán v nedbalkách, když stále odkládal novelu zákona o ČNB, která měla rozšířit pravomoci ČNB k tomu, aby mohla efektivněji státu v krizi pomoci. A jistě by se našla spousta dalších nepřipraveností. Jediné na co ale stát nepotřebuje připravovat, je hromadění rozpočtových přebytků na to, aby měl peníze v krizi. To je holý nesmysl. Od toho je tu bankovní systém, popř. centrální banka.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-11
+
-

Jan Altman | 22. 4. 2020 16:05 | reakce na Richard Fuld - 22. 4. 2020 15:50

Ano, psal jsem o tom, že se lidé a firmy mají připravit. A vy napřed napíšete "proč by někdo záměrně snižoval svou životní úroveň" a pak hned opak: "Lidé by si samozřejmě měli tvořit individuální rezervy "

Nechytejte mě za slovo s těmi 70.lety. To bylo myšleno obrazně. Tak, že i v 70.letech lidé měli z čeho spořit, takže tvrzení, že na to dnes nemají, je nepravdivé.

Vaše pohádka o státu s bezednými zdroji je dobře známá, řadím ji někam mezi Erbena a Němcovou. Já naopak tvrdím, že stát nemá žádné rezervy a prostředky (naopak má jen dluhy). Navíc stát nic neprodukuje, takže žádné reálné statky, reálné rezervy nemá. Má jen tiskárnu na falešné peníze. Pokud to je dobrá věc, tak co ji nerozdat všem?

A tvrdím i další věc: pokud to stát bude přehánět s tím zadlužováním, tiskem, s manipulacemi úroků (a tak to dnes vypadá - od USA po EU, od JP po CZ), tak se dočká pouze jediného: ztráty důvěry v takovou měnu. A je jedno, že vy ji budete nadále věřit. Je jedno, že jí nadále budou věřit penzisti, státní úředníci, grantaři, dotačníci, neziskovkáři či dávkaři. Váhu má POUZE důvěra produktivních lidí, zejména tech, kteří produkují tolik, že tvoří přebytky-úspory. Jen na nich visí síla měny. Na jejich ochotě ty přebytky (to, co bezprostředně neutrácí za živobytí) v té měně držet. Pokud tito lidé začnou utíkat před hrozbou znehodnocení do alternativ, měna zkolabuje (vedle růstu peněžní zásoby totiž dojde i ke zrychlení oběhu peněz - ke zbavování se jich). Již brzy ve vašem kině!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+12
+
-

Jan Amos | 23. 4. 2020 10:35 | reakce na Jan Altman - 22. 4. 2020 16:05

Nesahejte mi proboha na Erbena :)

Ten pán je pravý opak pana Fulda - jeho texty obsahují staletími ověřené moudrosti, jsou psané minimalisticky tak, že každé slovo má nezastupitelný význam a je úderné, myšlenky a forma nenudí a v člověku ta poselství dlouho rezonují. Je to jeden z mála školních klasiků, kterého si pamatují lidé i do dospělosti.

Jepičí život textů pana Fulda snad nemůžete s Erbenem srovnávat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Gabriel Pleska | 23. 4. 2020 11:23 | reakce na Jan Amos - 23. 4. 2020 10:35

Ano, Erben je titán.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 22. 4. 2020 16:34 | reakce na Jan Altman - 22. 4. 2020 16:05

Ano státy mají každý rok větší a větší dluhy a nic se neděje. A všichni vědí, že když přijde krize, tak se ty dluhy zase zvětší a zase se nic nestane. Existence státního dluhu je totiž zcela inertní ekonomická veličina. Je to jen číslo v účetní bilanci státu, nic víc, nic míň.

A ano, stát nic neprodukuje, ale za peníze, které si půjčí si může koupit cokoliv, tedy i přimět stavební firmu, aby mu postavila dálnici. A ta firma rozhodně ty peníze nepovažuje za falešné, zaplatí s nimi zaměstnancům, dodavatelům, akcionářům a všichni jsou spokojeni. Nikdo neřeší, kde se ty peníze vzaly. Ztrátu důvěry v peníze může přinést pouze opravdu velký růst cen. Avšak podívejte se růsty cen akcií a nemovitostí. Už to podle Vás mělo znamenat, že lidé přestanou tyto peníze používat a budou hledat něco jiného. Nic takového se ale neděje. Peníze fungují skvěle a lidé je dál používají a budou používat. Vědí totiž, že pokud by se používání peněz vzdali, dopadli by katastroficky. A tak jim budou věřit dál a tím více, jak se ukáže, že tyhle peníze mají schopnost zachránit ekonomiky i od takových krizí, jako bude ta současná.

Hodnota měny nezávisí na ochotě producentů držet přebytky v dané měně. To vůbec ne. Klidně ať si za přebytky drží v BTC. Důležité je, že producenti prodávají za peníze a přebytky (zisky) získávají primárně v penězích. :-) Primární a nejdůležitější úlohou peněz je být prostředkem peněžní směny a v tom jsou současné peníze nepřekonatelné. Funkce uchovatele hodnoty je vedlejší a v podstatě nežádoucí, protože peníze se musí točit, ne někde ležet a zhodnocovat se v čase pouhou existencí. Pro uchování hodnoty existuje spousta lepších nástrojů, než jsou pouhé peníze. Pokud se někomu nebude líbit jak současné peníze uchovávají hodnotu, nemusí přestat používat peníze jako prostředek peněžní směny. Stačí když si najde vhodného uchovatele hodnoty. Současných účetních peněz, jako prostředku peněžní směny se lidé nikdy nezbaví. Ledaže by je někdo zfanatizoval nebo v nich vyvolal paniku. V takovém stavu jsou pak lidé ochotni dělat nepředstavitelně hloupé a hrozné věci.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-8
+
-

Jan Altman | 23. 4. 2020 11:15 | reakce na Richard Fuld - 22. 4. 2020 16:34

Nic se nestane? Chcete abych sem dal seznam států, kde se po růstu dluhů něco stalo?

"A ano, stát nic neprodukuje, ale za peníze, které si půjčí si může koupit cokoliv, tedy i přimět stavební firmu, aby mu postavila dálnici. A ta firma rozhodně ty peníze nepovažuje za falešné."

Ano, toto svinstvo stát může dělat jen proto, že dělá i jiné svinstvo: násilím si udržuje monopol na peníze. Stavební firma klidně přijme barevné papírky, protože kdyby je dali zaměstnanci jako mzdu a ten zaměstnanec si šel koupit chleba a pekař mu řekl, že nějaké pitomé inflační papírky nechce, že chce platbu v tvrdé měně, tak na toho pekaře přijde ozbrojená pěst státu a ty papírky ho donutí přijmout. Podle mne to je normální zločin.


"Funkce uchovatele hodnoty je nežádoucí"
OK, dejme lidem svobodu volby, přestaňme je znásilňovat a uvidíme, zda je tato funkce opravdu pro lidi nežádoucí.

Pevně věřím, že ty vaše účetní "peníze" skončí a to ne v až tak vzdálené budoucnosti. Protože to "zfanatizování a paniku" vyvolají samy vlády a centrální banky (plus rostou alternativy a budou se stále zdokonalovat).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 23. 4. 2020 15:44 | reakce na Jan Altman - 23. 4. 2020 11:15

Jmenujte státy, které mají vlastní měnu, zadlužili se ve vlastní měně a mají plně autonomní centrální banku a období od zavedení účetních peněz měli potíže se státními dluhy. :-) Jen předsílám, že Řecko vstupem do eurozóny přišlo o vlastní měnu i autonomní centrální banku.

To, že považujete za svinstvo to, že stát postaví silnici nebo nemocnici za peníze, které si půjčí od bank, je legrační, ale klidně si to za svinstvo považujte. To totiž nic nemění na tom, že ty stavební firmy se o tu možnost nechat si zaplatit těmi půjčenými penězi v soutěži vždy porvou. :-)

Legrace je že právě to, že nějaké peníze hodně dobře slouží jako prostředek peněžní směny, z nich dělá i kvalitního zprotředkovatele uchování hodnoty v něčem jiném než v penězích. Protože k čemu Vám bude uchovaná hodnota v cihle zlata, pokud ji nebudete moci snadno na trhu směnit za zboží a služby, které chcete, nebo ji nebudete moci prodat rychle a hladce na trhu se zlatem právě za ty peníze, za které si koupíte to, co chcete? Jinými slovy bez dostatečně dobrého prostředku peněžní směny, Vám bude jakýkoliv skvělý uchovatel hodnoty k prdu. Takže účetní peníze nikdy neskončí. Jejich konec by do značné míry znemožnil přirozeným uchovatelům hodnoty tuto smysluplně uchovávat.

Současně platí, že čím je něco lepším uchovatelem hodnoty (typicky deflační peníze), tím horší je to prostředek peněžní směny, protože držení takového prostředku přináší prospěch, který může převažovat nad prospěchem vnímaným z utracení takové prostředku směny za nějaké statky. Prakticky takovéto peníze budou přinášet permanentní deflaci, která prostě pro hladký chod ekonomiky je tím nejhorším možným prostředím. Zjednodušeně syslení by nás dovedlo do záhuby. Naproti peníze, které uvedeným způsobem negativně neovlivňují ekonomické subjekty v rozhodování o spotřebě a investicích, představuje jistě mnohem lepší prostředí pro hladký chod ekonomiky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Honza _ | 23. 4. 2020 16:27 | reakce na Richard Fuld - 23. 4. 2020 15:44

1. Stavební firmy berou státní peníze, protože vědí, že je můžou utratit.
2. Původní bankovky byly poukázky právě na kus té cihly zlata. Než stát zrušil zlatý standard.
3. Deflaci v elektronice vidíme už spoustu let a nějak nám ten trh nekrachuje. U deflačních peněz by si jen lidi víc rozmysleli, za co je utratí, což by naopak mohlo posunout pokrok víc kupředu, jelikož by se podnikatelé museli víc snažit :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+7
+
-

Richard Fuld | 24. 4. 2020 10:29 | reakce na Honza _ - 23. 4. 2020 16:27

1. Ano, a to je právě podstata funkčních peněz. Je nesmysl tvrdit, že někdo takové peníze bude odmítat, jenom protože je vytvořil stát (tedy společně s bankou), když je zřejmé, že v oběhu není možné peníze emitované státem od peněz emitovaných jakýmkoliv jiným dlužníkem odlišit.

2. No právě. Současná banka má v aktivech závazky dlužníků, kteří musí produkovat, nabízet svou produkci na trhu za peníze, aby mohl splatit dluh a tím aktivně zajišťují, že za peníze, které vznikly tím, že si je půjčili od banky, bude na trhu co koupit, tedy vlastní kupní sílu peněz. Na proti tomu banka v prostředí zlatého standardu, když vytváří peníze tím, že proti nim přijme do trezoru zlato, tak s takovými penězi nevzniká současně žádný dlužník, který by byl nucen produkovat, aby své dluhy zaplatil. V bance leží je zcela pasívně jenom kus kovu. V prostředí účetních peněz je tak dvojí motivace k prospěšné ekonomické aktivitě. Motivace negativní (u dlužníků) = produkuj, nebo zkrachuješ a přijedeš o vše a pozitivní (u všech) = produkuj ať se máš dobře. U komoditních peněz funguje pouze motivace pozitivní. V extrému by pak u komoditních peněz platilo: když bude mít kritická většina mít tolik "zlatých" peněz, že už nemusí pracovat, pak jim to zlato v bankách bude všem k prdu, protože nikdo už nebude produkovat a nebude za něj co koupit. To se u účetních peněz stát nemůže, protože je zde z principiálně zaručeno, že naprostou většinu peněz bude v každém okamžiku někdo vlastnit a někdo jiný dlužit, takže zde k existujícím penězům vždy bude existovat armáda produkujících dlužníků. A vůbec nevadí, že v bance není žádné zlato.

3. Deflace u spotřební elektroniky samozřejmě nijak neškodí. Škodí deflace obecná, tedy stálý agregátní pokles cen, který umožní vytvářet "bohatství" z ničeho, pouhým pasívním držením peněz. Když mohou všichni takto zcela bezrizikově "bohatnout" pouhým pasivním držením čím dál většího množství peněz, pak toto bude demotivovat významně od spotřeby ale i od investování, které sice může nést výnos, ale již s podstoupením rizika na deflačním trhu. Taková situace je principiálně demotivační jak pro stranu poptávky (nespotřebovávání je bezrizikově výnosné) tak pro stranu nabídky (investování je rizikové, ačkoliv je zde možnost bezrizikového výnosu). Prostě deflační měna je špatná pro byznys a dobrá pro spoření. V dlouhodobém horizontu ale není dobrá ani pro spoření, protože chátrající produkce bude produkovat stále méně statků (v důsledku klesající nebo stagnující spotřeby), které bude možné za úspory na trhu nakoupit. Deflační komoditní měna je možná dobrá pro doby, kdy neexistovaly dostatečné technologie a právně-sociální prostředí, které by umožnily v rozsáhlejším měřítku používat účetní měnu.

To se ostatně potvrzuje i v historii, kdy v malých komunitách typu vesnice a město se používaly výhradně účetní záznamy toho, kdo pro koho co udělal a více méně dobrovolně docházelo ke splácení takovýchto komunitních závazků, protože to byla otázka cti, která byla pro setrvání v dané komunitě klíčová. Tedy vlastně účetní peníze. A tam, kde nemohl tento účetní systém fungovat, tedy za geografickými hranicemi dané komunity, tak teprve v těchto "přeshraničních" transakcích s cizinci, kterým nebylo možno důvěřovat, že by své dluhy splatili, se používaly jako platidlo zavedené komodity (počínaje živými zvířaty a konče drahými kovy).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Martin Brezina | 22. 4. 2020 06:17

"Teď se zdá, že to ze strachu z nákazy chceme všechno zlikvidovat, včetně ekonomické likvidace statisíců tvrdě pracujících lidí."

Docela příčetný článek je nakonec zesměšněný závěrečným atakem. Pane Palato, to, jestli tady zahraniční turisté přijedou nebo nepřijedou, moc na vůli vlády nebo nás občanů nezáleží. I kdybychom hranice otevřeli všem, žádné davy se tady nepohrnou.

Nahlásit

+2
+
-

Jan Altman | 22. 4. 2020 15:06 | reakce na Martin Brezina - 22. 4. 2020 06:17

Ano, to je bohužel pravda :-(

A říkám to všem svým známým, kteří mají restaurace, byty na AirBnb, penziony, atd...

Stát jim v podstatě zatemnil rozum, vyřadil jejich (ekonomický) imunitní systém. Stát jim říká: "Teď na 2-4 měsíce vypneme ekonomiku, pak ji zase zapneme a vše bude jako dřív. A během těch 2-4 měsíců vám budeme dávat podpory, odpustíme vám splátky úvěrů, budeme proplácet mzdy vašich zaměstnanců, atd..."

A tak tito podnikatelé čekají a nepřizpůsobují se změněné situaci - a ano, já si nemyslím, že za měsíc Andrej otočí vypínačem a ekonomiku zase nahodí (do původního stavu).
Že se blíží krize, varovalo plno ekonomů tak poslední 2 roky.
Nakonec bylo jedno, co ji způsobí.
Shodou okolností ji spustil čínský komunistický virus, který ji ještě zhoršil, čili to jsou vlastně 2 krize v jedné:
1) klasická cyklická "ABCT" krize způsobená nadměrným úvěrovým boomem
2) krize způsobená zmražením ekonomiky kvůli epidemii, narušení globalizačních procesů, dělby práce, světového obchodu, druhotná platební neschopnost, atd...

Tato krize tu s námi zkrátka asi bude i několik let. Jen jsme zatím ve fázi popírání. Ani se nelze divit - když někdo 20 let buduje restauraci a pak mu ji vláda ze dne na den na 3 měsíce (v sezóně, která mu vydělávala na zbytek roku) zavře, řekne mu ať nepropouští lidi, že mu jejich platy bude proplácet, že dostane kompenzaci 25tis měsíčně a že v květnu či červnu zase bude moci otevřít a vše bude OK, tak takový člověk se té naděje drží zuby nehty.

Ale reálně to dopadne tak, že zkrachuje nejpozději po konci sezóny, až se ukáže, že během sezóny měl tržby čtvrtinové. Až bude muset zase začít platit soc a zdrav. Až bude muset začít splácet (byť nulově úročený) úvěr. Až bude muset začít platit nájem a k tomu splácet ten odložený. Zkrachuje tak jako tak, jediný rozdíl bude v tom, že vláda mezi tím utratí (zvýší dluh o) 300mld. Vyplýtvá ten poslední jakž takž polštář, který nějaká budoucí zodpovědnější vláda mohla využít pro nějakou smysluplnou penzijní reformu. Bohužel, nyní do té demografické zdi za 15-20 let narazíme bez airbagu-polštáře.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+55
+
-

Jan Amos | 23. 4. 2020 10:44 | reakce na Jan Altman - 22. 4. 2020 15:06

A řekli vám také ti známí z restaurací, že pokud začali alespoň něco dělat, například vařit pro zdravotníky nabo vydávat obědy z výdajového okénka, ztratili nárok na podporu?

Čili podporu mají zaručenou ti pasivní nebo ti, kteří ani možná o pokračování provozu neuvažují, ale ti, kteří se snaží ze všech sil provoz udržet v chodu, jsou z pohledu vlády zbytečnou přítěží systému a mají si s vládou změněnými podmínkami podnikání poradit zcela sami.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 22. 4. 2020 16:08 | reakce na Jan Altman - 22. 4. 2020 15:06

Milovník krachů a katastrof nás oblažil svojí prognózou. Ano možná máte pravdu a ten provozovatel restaurace nakonec skončí, protože lidi ze strachu z nákazy nebudou do té restaurace chodit ani po té, co bude zákaz provozu restaurací zrušen. Ale to není chyba ani toho provozovatele ani těch lidí. Prostě podmínky pro provozování restaurací se možná negativně a zásadně změní. Je zde ale šance, že nakonec se vše vrátí do původních kolejí a proto vláda chce všechny udržet nad vodou do doby, než se ukáže, jak to vlastně bude. A těch peněz, co stát utratí nelitujte. Ty potřebují zase jako příjmy jiní producenti, od nichž nakupují ti provozovatelé restaurací. Navíc nejdou přece z Vaší kapsy a inflace se z tohoto důvodu taky bát nemusíte. V této situaci budeme rádi, pokud se nedostaneme do deflace.

Vy jste takový morous, který by nejraději nechal všechny zkrachovat, jen abyste pak mohl mravokárně řešit, jak si to vlastně způsobili sami. Jste v podstatě hnusná kreatura, monstrum, které vůbec nepatří mezi slušné lidi.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-25
+
-

Jan Altman | 23. 4. 2020 11:19 | reakce na Richard Fuld - 22. 4. 2020 16:08

Hezký, ty bolševiku zkroucenej!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 23. 4. 2020 15:21 | reakce na Jan Altman - 23. 4. 2020 11:19

No napište, co na tom není pravda. :-) Už jste se tady v tomto ohledu připíchl 1000x. Nic jiného, než "hezký", Vám nezbývá. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 24. 4. 2020 09:29 | reakce na Richard Fuld - 23. 4. 2020 15:21

O hrozbě deflace tady fantazírujete léta a stále máme jen vysokou inflaci a na bankovních vkladech úroky, které ji zdaleka nepokrývají.

A že nás nic nestojí, že si vláda nabrnkne třeba 500mld deficit, o 500mld zvýší dluh, to tvrdí jen extrémní fanatici vašeho ražení.

A že země zadlužující se ve vlastní měně je v pohodě a nic jí nehrozí, je jen vaše další halucinace. Obvykle to bývá tak, že pokud se země hodně zadlužuje ve vlastní měně, tak časem ta měna zákonitě začne ztrácet kupní sílu, její kurz oslabuje. A dříve či později si tak ta země musí půjčit v tvrdší zahraniční měně, protože za tu domácí by si toho na světovém trhu mnoho nekoupila. Mluvím samozřejmě o menších a středně velkých ekonomikách (Česko, Argentina, Venezuela, ...) a ne třeba o USA, kde je situace jiná díky tomu, že dolar je (zatím) světovou rezervní a obchodní měnou.

Zadlužujte si sebe a ostatní do toho netahejte! Zvyšujte si peněžní zásobu své měny, nás ostatní nenuťte do jejího používání!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 24. 4. 2020 11:22 | reakce na Jan Altman - 24. 4. 2020 09:29

Ano, díky Bohu zde máme v podstatě nepřetržitě od 70. let minulého století inflaci a máme se taky jako prasata v žitě. Pouze, když se občas ekonomika zadrhla, tak sem tam někde se objevila deflace. A ani v těchto krizích se nic strašné nakonec nestalo. Všechny následky se podařilo zmírnit tak, že drtivá většina populace si ani krize nevšimla. Na rozdíl od krize v 30. letech, kde se projevila obrovská bariera v podobě rigidní peněžní nabídky, která se omezovala jen kvůli udržení alespoň jakéhosi zdání krytí peněz zlatem. Pokud by již tehdy byly ekonomiky v prostředí účetních peněz, pak by nejspíše krize ani nenastala, natož aby měla takové následky. Ostatně dnes budeme mít příležitost obě situace porovnat, protože koronakrize má obdobný ničivý potenciál jako tehdejší krize z 30. let.

A k té inflaci. Pokud produkční kapacity zůstávají stejné a k tomu dojde k poklesu poptávky o třeba 40%, pak máte dvě možnosti:

1. Nedělat nic a projít si drtivou deflací se všemi katastrofálními následky, jako tomu bylo ve 30. letech.
2. Zajistit "natištěnými" penězi, aby k takovému poklesu poptávky nedošlo a tím se vyhnout hluboké deflaci a zachovat produkci a spotřebu (životní úroveň), jejímuž zániku, nebo velkému omezení nebrání objektivní příčiny (jako je tomu u např. hotelů, restaurací.... Nejsou ale důvody, aby se zjednodušeně řečeno omezovala i výroba pečiva, a to jen protože hoteliéři a restauratéři nemají díky výpadku jejich tržeb na chleba! Avšak ani v tomto scénáři se deflaci nejspíše nevyhneme. Předmětné (toliko částečné) nahrazení výpadku v poptávce však téměř jistě nepovede k inflaci. Jak říkám budeme rádi pokud bude deflace nízká nebo jen nulová inflace, a to i přes ty obrovské sumy "natištěných" peněz, které se budou možná počítat v bilionech.

Co se týče nadměrného(!) zadlužování státu a nepřiměřeného posilování kupní síly státem takto emitovaných peněz, tak v takovýchto případech samozřejmě riziko inflace hrozí bezprostředně a toto jsem nikdy nezpochybňoval. To riziko ale nespočívá v samotné velikosti státního dluhu, ale v nadměrné emisi peněz a jejich utrácení státem. Riziko se tedy objevuje v okamžiku, kdy stát ty půjčené peníze utrácí, a to bez ohledu na to, jak velký má dluh z předchozích období. Čili ano utrácení peněz, které si stát půjčil od bank může vyvolat inflaci, a to samozřejmě platí rovněž pro peníze, co stát si nejprve "odpovědně" naspořil). Pokud ale stát utrácí peníze, které pouze nahrazují jiné v ekonomice neutracené peníze, které v kupní síle poptávky chybí, pak dochází toliko k eliminaci deflačních tendencí, nikoliv k vyvolání inflace, a to je současný případ snah o záchranu ekonomiky státem.

Ano souhlasím rovněž s tím, že nadměrné zadlužování utrácení peněz státem na dluh, které se pozná právě tím, že vyvolá inflaci vede nevyhnutelně rovněž k oslabení kurzu takto inflací znehodnocené měny. To samozřejmě platí pouze tehdy, pokud ale dané znehodnocení náležitě neeliminují adekvátní úrokové výnosy. Avšak rovněž v tomto případě nejde o vazbu na samotnou velikost státního dluhu. Pokud pouze vzroste objem státního dluhu, aniž by vzrostla inflace, není žádný relevantní důvod pro oslabení takové měny na devizovém trhu. Toto samozřejmě není nějaké vždy platné dogma. Jak jistě víte, devizové trhy se nijak zvláště racionálně nechovají. :-) Jde pouze o to, zda vláda neznehodnocuje domácí měnu inflací (ve smyslu růstu cen), aniž by toto bylo eliminováno růstem úrokových sazeb. Takové znehodnocení by se samozřejmě mohlo adekvátně projevit i oslabením devizového kurzu takové měny.

Do zadlužování nikoho netahám a ani nikomu nedoporučuji, aby se nerozumně zadlužoval. To mi ale nijak nebrání v tom, abych v současné situaci souhlasil i se zcela razantním zadlužením státu za účelem záchrany ekonomiky. Opakuji, že státní dluhy nikdo splácet nebude a v této situaci za tyto dluhy nebudeme "platit" ani tou inflací, jak jste minule zmiňoval. Budeme rádi, když se vyhneme deflaci.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Altman | 24. 4. 2020 14:15 | reakce na Richard Fuld - 24. 4. 2020 11:22

Jasně, v roce 1890, 1950 a 1960 v USA životní úroveň nerostla, že... Za celou dobu Rakousko-Uherska nerostla. Ani v Británii 18. a 19. století nerostla. Ani za renesance nerostla. OMG!

Co se týče 30. let, tak se účelově nedívejte na situaci PO krachu, ale na to, co k němu vedlo (nadměrný úvěrový boom). Ten krach nespadl z nebes, měl příčiny (o kterých keynesiánci zarytě mlčí).

Jakmile začnete žonglovat s termíny jako "produkční kapacity", tak končí řeč o kapitalismu, protože takové termíny patří do slovníku centrálního plánování, socialismu. Co je komu ve svobodné tržní společnosti do nějakých produkčních kapacit? Podniky jsou soukromé a vám je putna zda jedou na sto či sedmdesát procent. Vy víte, jaké ty kapacity všech podniků jsou? Členové Ústřední plánovací komise to vědí? Nemají ani tušení! Ale dobře se tím živí.

Stále cíleně ignorujete vliv tisku peněz, státního rozhazování a manipulace s úroky na rozevírání příjmových nůžek (kterým se jinde tak rád oháníte). Už vám to tu vysvětlovalo X lidí.

Souhlaste si se zadlužením státu, ale ty daně na splátky dluhu si pak plaťte sám (a ano, že po krizi půjdou daně nahoru, o tom si cvrlikají vrabci na střeše). A sám si také neste následky v podobě znehodnocení úspor. Tedy mějte si svůj rozpočet a svou měnu a pak si klidně vyprávějte i dělejte, co uznáte za vhodné.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 24. 4. 2020 15:03 | reakce na Jan Altman - 24. 4. 2020 14:15

To, že v jiných obdobích rostla životní úroveň nijak nedopadá na relevanci, že od 70. let minulého století se vyspělý svět měl jak prasata v žitě. Ta fakta se nijak vzájemně nevylučují.

Co vedlo ke Velké krizi? Lidská chamtivost a hloupost, ostatně jako vždy. Nikdo ty lidi nenutil, aby nakupovali akcie na dluh. Co vedlo k tak dlouhé a hluboké krizi? Především neschopnost vlády na krizi adekvátně reagovat (rigidní peněžní systém to neumožnil). V podstatě tak to dopadá, když vláda nic pro záchranu ekonomiky neudělá. Praktická ukázka fungování ekonomiky s malou bezmocnou vládou s pouhým spoléháním na neviditelnou ruku trhu.

Co Vám vadí na termínu produkční kapacity? Produkční kapacita není žádný ideologický, či mystický, či teologický termín. Je to zcela konkrétní a hmatatelná veličina, která vyjadřuje schopnost existujících provozoven vyskytujících se na daném území, které něco produkují vyprodukovat za určité období určité množství statků. To, že se Vám nehodí uvažovat a v agregátních veličinách neznamená, že neexistují, nebo že jsou irelevantní. Pouze se Vám nehodí do krámu, protože Vaše rakouská víra s nimi nijak nepracuje, resp. je ignoruje.

To jestli jedou ty kapacity na 100% nebo na 70% je ale úplně jedno a ano nic mi není do toho, jak je majitelé využívají. Pro moji úvahu je pouze důležité, že platí, pokud se produkční kapacity nezmenší. Je to předpoklad, který je možné považovat za reálný, protože již existující kapacity jsou prostě využitelné v rozsahu v jakém existují. Něco jiného by bylo pracovat s tímto předpokladem v situaci např. po zemětřesení, kdy by byla určitá část produkčních kapacit fyzicky zničena. V našem případě jde o situaci, kdy byly zachovány, takže můj předpoklad je jednoduše platný. A aby ten předpoklad byl platný, ani nepotřebuji vědět, jak velké ty kapacity jsou! :-) To totiž není vůbec důležité. Pro můj závěr postačuje, že ty kapacity tady prostě v době nástupu krize byly. Nic více v daném ohledu znát nepotřebuji.

Rozevírání příjmových nůžek neřeším. Nepovažuji to za nějaký významný problém, protože je to jen přirozený projev fungování kapitalistické ekonomiky, nikoliv tisku peněz, který toto rozevírání nůžek může naopak zpomalovat (záleží na tom, kam ty tištěné peníze tečou). Dnes tečou třeba OSVČ, na něž dolehla koronakrize. Máte snad pocit, že se tím posiluje rozevírání nůžek?

To Vaše vysvětlení, že část(!) z těch vytištěných peněz teče tam, kde tím dochází k rozevírání nůžek, jsem pochopil. To je ale důsledek nesprávného použití těch peněz nikoliv důsledek jejich pouhého natištění. Pokud se natištění peníze použijí správně pak rozevírání nůžek zpomalují.

Opakuji, že použitím vytištěných peněz k částečné(!) eliminaci výpadku kupní síly subjektů, kteří byli zasaženi koronakrizí, k znehodnocení peněz inflací prostě nedojte. Protože nepůjde o 100% a více kompenzaci onoho výpadku, nemůže dojít k převisu poptávky nad nabídkou a tedy ani k růstu cen (znehodnocení peněz).

Splácení státních dluhů, které vzniknou z titulu eliminace výpadku kupní síly subjektů zasažených koronakrizí, nebude potřeba. Úplně stejně jako není potřeba splácet dluhy již v minulosti vzniklé. Ale samozřejmě můžete si zvolit Kalouska a ten Vám daně zvedne a ty dluhy budete splácet. Za blbost se platí. Často.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Honza _ | 24. 4. 2020 16:08 | reakce na Richard Fuld - 24. 4. 2020 15:03

"Dnes tečou třeba OSVČ, na něž dolehla koronakrize. "
Netečou. Tečou do velkých firem a ke kamarádům politiků, kteří stihnou včas a správně podat žádost nebo dostanou objednávku na roušky z Číny.
(Dalším typickým příkladem podobné státní pomoci je řepka a solární baronství.)
Prosím, neargumentujte již OSVČ, když oni jsou nejvíc biti...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 24. 4. 2020 17:42 | reakce na Honza _ - 24. 4. 2020 16:08

A těch 25 tis. a 500,-Kč denně? To je nic? A do kterých firem postižených korona krizí podle Vás dnes tečou v rámci státní pomoci peníze a neměly by tam téct?

Solárním baronům to neplatí stát ale odběratelé elektřiny. To jenom stát rozhodl, že budeme platit solárním baronům. Je to skandální, nikoho nezavřeli a není to jediné selhání politiků. Tady se shodneme. Zelená "politika" je obdobně nebezpečná jako ta rudá.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Jan Kohout | 25. 4. 2020 13:49 | reakce na Richard Fuld - 24. 4. 2020 17:42

Z těch "25 tisíc" je vyřízená čtvrtina. Po měsíci.
A Finanční správa, která má detailní informace, nemá problém zakleknout, na tisíce firem a zlikvidovat je,. požaduje potvrzení o vlastnictví účtu. Prý "aby byla jistota", že "některé výklady to vyžadují".
LŽOU. Od roku 2012 (!) je povinnost jim to dodávat, od roku 2016 vedou databazi vlastníků účtů, kam je zákonná povinost to dát a FS pokutuje za nenaplnění.
Takže z těch "stovek miliard" jsou zatím spíš stovky miliúnů. O stovky máliard hází čísla naše úžasná ministrině financí "zaklekněte na ně", "nepostupujte podle zákoná", "máme jiný právní názor nez Nejvyšší soud a Ústavní soud, a náš názor je jediný platný ".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 27. 4. 2020 10:31 | reakce na Jan Kohout - 25. 4. 2020 13:49

No jo úředního šimla jen tak nerozhýbáte. Vždy se najde spousta idiotů, kteří budou i v této chvíli přehnaně komisní a formální. Buďme ale rádi, že vláda vůbec nějak pomáhá a neblábolí o tom, jak teď musí zachraňovat státní rozpočet, tedy snížit dávky a důchody, zpřísnit posuzování nároku na dávky, zvednout DPH a daně z příjmů, začít propouštět státní úředníky .... To byste pak mohl nadávat.

Netvrdím, že vládě to celé nějak skvěle funguje. Ale nějaká snaha tu přece jen je.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Petr Vorlíček | 29. 4. 2020 07:20 | reakce na Richard Fuld - 27. 4. 2020 10:31

Ano, snaha mlžit, margináliemi jako 25 k si udělat reklamu a nemuset řešit strukturální problémy.

Pane Fuldo, některé vaše výroky v tomto vlákně jsou skutečně perly...:-)))
Už jen to, že pokaždé ty peníze posílané do oběhu nazýváte "DLUH", ake tvrdíte, že se splácet nemusejí...Tak pak to není dluh, ne? Ten prostě dlužím, a splácet jej musím...???
Trochu vám asi uniká mechanismus vzniku tohoto takydluhu - skutečně do (zatím) nejsou vytištěné peníze, musí se prodat dluhopisy investorům.
Aby ale státu tak dramatický růst takydluhu nevadil, musí klesat náklady na jeho obsluhu, a zároveň (díky inflaci) růst objem emitovaných dluhopisů, které musí krýt jak refinsnc starých dluhů, tak tvorbu nových.
Kde to končí? Jak hluboko v záporných hodnotách?? Budou investoři kupovat sluhopisy úročené -2%? Budou je kupovat penzijní fondy, když k úročení ještě přihodí 3% svých nákladů? Bude vám pak fond strhávat 5% ze spořených prostředků? A vy budete v této měně dál spořut a věŕit, že se to brzy změní? Nebo se na to vykašlete, protože je to tak zřejmá známka hyperinflace?

Tvrdíte, ze je blbost, aby si firmy dělaly zásoby ny horší časy...Kristepane...
Vy vážně musíte dělat někde ouřednika, když nevíte, jak zásadní roli hraje ve firmě hospodaření s rezervami, a jak podstatné jsou recese či krize, kdy se firma zbavuje veškerého neefektivního bordelu, co se na ní nachytal za deset let konjunktury....Bez tohoto efektu je z ní rozežrané monstrum...
Kyiosaki by z vás měl ale obrovskou radost, to lidé vašich názorů umožnili vznik boháčů - střelců, co zbohatli z dluhu, protože v takhke zdegenetovaném finančním systému jevto jediná smysluplná investice...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 29. 4. 2020 13:15 | reakce na Petr Vorlíček - 29. 4. 2020 07:20

Ano, peníze jdou zpravidla do oběhu jako dluh dlužníka. Soukromé dluhy se samozřejmě splácet musí. U státních dluhů je to jinak. Ke splácení státního dluhu bankám, které ty dluhopisy od státu kupují, není žádný racionální důvod. Když stát bance dluhopis splatí, tak ty peníze nikdo nedostane. Ty peníze zaniknou (předtím peníze vznikly, když stát prodal státní dluhopis bance). Takže ano státní dluhy jsou pseudodluhy. Soukromé dluhy jsou skutečné. Proto se taky státní dluhy stále refinancují (staré se splatí penězi získanými z prodeje nových státních dluhopisů) a zpravidla jich každý rok přibude.

Náklady na obsluhu státního dluhu jsou samozřejmě ještě méně důležité, než samotný státní dluh. Když stát nekrachuje kvůli tomu, že nemá na splácení jistiny státního dluhu (refinancuje), proč by měl krachovat kvůli tomu, že nemá ani na placení úroků ze státního dluhu (půjčí si i na úroky)? Ani státní pseudodluhy vzniklé půjčkou na platbu úroků stát nemusí samozřejmě splácet.

Záporné výnosy ze státních dluhopisů nejsou vůbec nezbytné. Doposud jde jen o jakési experimenty. A ukázalo se, že prodejné jsou i dluhopisy se záporným výnosem. Můžeme se bavit o tom, proč tomu tak je, ale evidentně tomu tak je.

Netvrdím, že je blbost, aby firmy tvořili rezervy. Tvrdím, že stát nemá tvořit rezervy na horší časy. Ani nijak nerozporuji, že firmy v dobrých časech zbytečně hýří, aby pak v recesi hýřit přestaly. To ale není tvorba rezerv.

Jak chcete zbohatnout pouze na tom, že se zadlužíte? A Vy tady píšete o zdegenerovanosti finančního systému?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Petr Vorlíček | 29. 4. 2020 23:10 | reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2020 13:15

Jak chcete zbohatnout na dluhu? To si přečtěte toho Kyiosakiho, to je produkt vašeho systému...

Ono je samozřejmě nadmíru zajímavé se ptát, proč se banka chová jako idiot, a kupuje dluhopis se záporným úrokem, když je reálná inflace. Tento fakt ale bolševicky smýšlející mozek nezatěžuje, prostě tomu tak je, a basta.
Stejné je to s náklady na správu dluhu. Ty samozřejmě reflektují ekonomickou stabilitu země, ve které se zrcadlí i míra zadlužení, v tržním prostředí se tedy míra dluhu reguluje sama - vláda nakonec nemá dost peněz na to si dále půjčit, už by to bylo nevýhodné, snížil by se rating a vzrostly náklady. Jak s tím pěkně po bolševicku zatočit? Ratingové agentury označíte za prodlouženou ruku imperialistů, a ekonomickou kondici zemí i s mírou zadlužení zamlžíte vlastní takyratingovkou a evropskými takybondy. A jedeme dál.
Ať se snažím být jak chci tolerantní k odlišným názorům, tohle může podporovat jen totální psychopat, nebo jinak duševně postižený člověk...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 30. 4. 2020 12:24 | reakce na Petr Vorlíček - 29. 4. 2020 23:10

No na samotném dluhu jednoduše nezbohatnete. V tom Vám ani Kyiosaki nepomůže. :-) Obvykle zbohatnete až na základě toho, co s půjčenými penězi uděláte. :-) A jestli to uděláte s půjčenými peněz nebo s penězi vlastními pouze určuje, zda to uděláte z finanční pákou a vyděláte relativně hodně s tím, že ale i relativně hodně riskujete, nebo to uděláte bez páky a vyděláte relativně méně s relativně menším rizikem. Určujícím pro úspěch daného jednání ale není to, jak jej bude financovat.

Ano máte pravdu, že je velmi zajímavá otázka, proč banky kupují státní dluhopisy se záporným výnosem v situaci, kdy z úroková sazba, kterou platí držitelům vkladů je kladná nebo nulová. Nelze vyloučit, že existují konkrétní četně se vyskytující situace, kdy si v takové situaci banka nejspíše nějakým opravdu sofistikovaným způsobem nákupem státních dluhopisů se záporným výnosem nějak (nevím jak) pomůže.

Nelze ale ani vyloučit, že nákup státních dluhopisů se záporným nominálním výnosem představuje v situaci, kdy banky platí kladný nebo nulový úrok z vkladů, skutečně hloupé a zjevně ztrátové jednání. A k této variantě se já přikláním z důvodu uvedeného níže.

Když banka koupí od státu státní dluhopis se záporným výnosem, získá aktivum se záporným výnosem a současně vytvoří své pasivum v podobě peněžního vkladu, který banka úročí nulovou nebo kladnou úrokovou sazbou. V této situaci budou úroková marže banky záporná, což nejspíše nevyhnutelně skončí ztrátou. Tato jednoduchá úvaha mě tak vede k závěru, že nákupy státních dluhopisů se záporným výnosem v situaci, kdy banka současně platí nulové nebo kladné depozitní úroky, představují opravdu iracionální jednání, jež pro banku končí v podstatě jistou ztrátou.

Nicméně Vaše hodnocení nesmyslnosti nákupu státních dluhopisů se záporným výnosem v relaci k inflaci je zcela nesprávné. Pro banku je důležité, zda její aktiva nesou větší výnosy než její pasíva, tedy že půjčuje a úročí vklady s kladnou úrokovou marží, bez ohledu na to, jestli se jedná o kladné nebo záporné úroky. Pokud má banka kladnou úrokovou marži, nezáleží ani na tom, zda inflace je vyšší, než úrok za který banka půjčuje. Kladná úroková marže = zisk banky z úvěrové činnosti. To, že ten zisk v čase znehodnotí inflace, je zcela vedlejší. Jinými slovy banka může vydělávat i v situaci, kdy nakupuje státní dluhopisy se záporným výnosem např. -2% p.a., pokud současně její depozitní úroková sazba bude ještě nižší např. -4,5% p.a., a to bez ohledu na to, že inflace je např. +2% p.a. Banka v takové situaci bude vydělávat na kladné úrokové marži a inflace pouze tento bankou generovaný zisk znehodnotí. Ale zisk tady bude. Nechytejte mě za slovo v tom smyslu, že taková situace v současnosti nastat nemůže, protože tomu brání možnost vkladatelů vybrat vklady v hotovosti. Uvedené platí bez ohledu na to jestli jsou výnosy kladné nebo záporné a závěr o nesprávnosti Vaší úvahy to tedy nijak nedopadá.

Takže jste se zase zmýlil, takže ty Vaše kydy o idiotech a bolševických mozcích si příště radši nechte pro sebe. :-)

Současně si myslím, že pouze mentálně nedostateční psychopati Vašeho ražení mohou v dnešní krizi volat po tom, aby míru zadlužení státu reguloval jen trh. Kdyby to tak bylo, tak se teď nejspíše díváme na kolaps úplně všech trhů, co existují. Nastala by totální imploze, které brání právě možnost států se bezmezně zadlužit a tomuto katastrofickému vývoji zabránit, nebo ho alespoň významně zmírnit. To právě diletantští psychopati Vašeho ražení by nejraději všechno zničili. A proč? Protože si vůbec neuvědomují následky, které by mělo uvedení jejich názorů do reality. To je ten lepší případ. Ten horší je ten, že jste opravdu asociální sadistický psychopat, který si těch následků je plně vědom, jen si z důvodu své totální tuposti není schopen uvědomit, že by to semlelo i jeho samotného.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Petr Vorlíček | 6. 5. 2020 00:47 | reakce na Richard Fuld - 30. 4. 2020 12:24

Pane Fuldo, nikdy a nikde jsem Vás nenazýval idiotem, to je pod mou úroveň, tak si takové výpady nechte od cesty.
Depozitní sazba -4,5%??? To si fakt myslíte, že jsou vaši spoluobčané totální pitomci???
Něco takového už spolehlivě způsobí run na banky, omezení výběrů hotovosti a její nucené rušení.
Ano, bohužel nejste se svými názory sám, takže jsem přesvědčen, že nás tohle všechno jednou čeká...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 6. 5. 2020 12:10 | reakce na Petr Vorlíček - 6. 5. 2020 00:47

Zase se pletete. Nikde Vás za idiota neoznačuji. Naopak, to Vy označujete bankéře, kteří nakupují dluhopisy se záporným výnosem, za idioty a já Vám jen radil, abyste to nedělal. Říkáte, že to pod Vaši úroveň ale děláte to.

Já jsem Vás nazval mentálně nedostatečným psychopatem, a to z přesně uvedených důvodů a za tímto hodnocením si i nadále stojím.

Dál, preventivně jsem Vám psal ať mě nechytáte za slovo, když píšu o těch záporných depozitních sazbách, neboť v následujícím textu je vysvětleno, že to bude zbyteční. A co Vy uděláte? Blábolíte o runech na banky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Josef Fraj | 29. 4. 2020 12:57 | reakce na Petr Vorlíček - 29. 4. 2020 07:20

To je zbytečný, on to nikdy nepochopí. Víme, co odpoví. Už ty jeho kydy známe zpaměti. Mohl bych napsat jeho repliku místo něho :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 29. 4. 2020 13:16 | reakce na Josef Fraj - 29. 4. 2020 12:57

To Vorlíček nechápe a píše furt dokola nesmysly, které mu já stále dokola vyvracím, nebo upřesňuji. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Petr Vorlíček | 29. 4. 2020 23:12 | reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2020 13:16

No, tak když už jste totální psychouš, tak alespoň že vám nechybí smysl pro humor...Nechybí vám tato vlastnost u vašeho führera??

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Mrozek | 30. 4. 2020 06:12 | reakce na Petr Vorlíček - 29. 4. 2020 23:12

To mi docela připomíná jeden psychiatrický vtip:

To takhle v jedné léčebně v parčíku táhne klient za sebou na provázku zubní kartáček. Jde kolem doktor a ptá se: "Tak co, Franto, jak se má k světu Alík."
"Jakýpak Alík, pane doktore, každý přece vidí, že je to zubní kartáček!"
Doktor na to: "To mě těší, Franto, že to takhle vidíš. Děláš pokroky."
No a sotva zajde Franta s kartáčkem za roh, z dohledu doktora, tak povídá zubnímu kartáčku: "To jsme ho dnes dostali, viď Aldo..." :)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Amos | 23. 4. 2020 10:50 | reakce na Richard Fuld - 22. 4. 2020 16:08

"Jste v podstatě hnusná kreatura, monstrum, které vůbec nepatří mezi slušné lidi. "

Já mám čistý trestní rejstřík, čili potvrzení státu že jsem slušný člověk a mně pan Altman nevadí. A předesílám, že anarchokapitalismus není můj šálek čaje. Ztratila by se tam šedá zóna tvořící v ekonomice funkční sociální síť, která vašimi slovy "brání lidem pochcípat".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 23. 4. 2020 15:20 | reakce na Jan Amos - 23. 4. 2020 10:50

Vrána k vráně sedá. Bez ohledu na nějaké rejtříky. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Honza _ | 23. 4. 2020 12:09 | reakce na Jan Amos - 23. 4. 2020 10:50

"Ztratila by se tam šedá zóna tvořící v ekonomice funkční sociální síť"
Proč?
Právě že celá ekonomika by tvořila funkční síť včetně sociálních funkcí :-)
https://fee.org/shows/video/common-sense-soapbox/the-wonderful-life-of-private-charity#player

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 23. 4. 2020 15:19 | reakce na Honza _ - 23. 4. 2020 12:09

Protože zlatý voči. :-) Pan Amos už něco v životě zažil a nejspíš ví dobře proč to napsal. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 23. 4. 2020 11:17 | reakce na Jan Amos - 23. 4. 2020 10:50

Tak to říkám dávno, že vládní opatření na "pomoc" ekonomice paralyzují přirozené tržní přizpůsobovací procesy. Kdo se snaží přizpůsobit, bude potrestán. Kdo pasivně sedí a natahuje ruku, bude odměněn. Fuldonomika, no.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Altman | 23. 4. 2020 11:19 | reakce na Jan Altman - 23. 4. 2020 11:17

To patřilo jinam

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Vorlíček | 29. 4. 2020 23:14 | reakce na Jan Altman - 23. 4. 2020 11:19

Ani ne..:-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Mrozek | 23. 4. 2020 08:52 | reakce na Richard Fuld - 22. 4. 2020 16:08

Proinvestovat se k prosperitě. To je vaše krédo.

Mě by velmi zajímalo, jak vedete hospodaření na svém vlastním písečku. Nic mi do toho není, jako člověku svobodnému, který bude hájit i tuhle vaši svobodu. Ale bylo by to určitě zajímavé a poučné, jak tyto své fuldonomické požadavky přenášíte do každodenní praxe. Zatím jsem vaše rady nijak prakticky nedokázal uchopit, pochopit, což může naznačovat, že jde o ideologii neslučitelnou s praxí.

Podělil byste se s praktickými zkušenostmi, jak svou ideologii uvádíte do svého vlastního hospodaření? Máte mnoho dluhů? Měl byste mít, podle ideologie, kterou uznáváte.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+8
+
-

Richard Fuld | 27. 4. 2020 10:39 | reakce na Michal Mrozek - 23. 4. 2020 08:52

Proinvestovat se k prosperitě? Jasně, že ano. Ale na soukromé individuální bázi. Stát by měl investovat zdrženlivě, jen tam, kde to dává smysl. Z krize by se ale stát proinvestovávat neměl. V krizi by měl pomáhat krizí zasaženým subjektům a nikoliv přemýšlet, kam všude investovat.

Moje praxe je jednoduchá. V rodině vyděláváme násobky toho, co spotřebováváme a přebytky investujeme. Vedle toho udržuji peněžní rezervu ve výši cca 18 rodinných měsíčních "provozních nákladů". Dluhy nemám žádné.

Jestli je to vše slučitelné s mými makroekonomickými názory. Samozřejmě, že ano! Nikdy jsem netvrdil, že způsob jakým by měla hospodařit jednotlivá individua, či rodiny, jsou vhodná pro stát. Naopak stát má hospodařit, jak popisuji. Určitě by si ze mě stát neměl brát příklad!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Honza _ | 27. 4. 2020 15:28 | reakce na Richard Fuld - 27. 4. 2020 10:39

"Stát by měl..."
" V krizi by měl pomáhat..."
"Naopak stát má hospodařit, jak popisuji."

A vy se oháníte utopií, když tu navrhujeme nestátní řešení. Přitom vaše obhajoba státu je "stát by se měl chovat tak, jak já chci".
Což znamená, že se tak nechová.
Proč je tedy taková potřeba státních řešení, když jsou jiná, než by se vám líbilo?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Zdeněk Suchý | 23. 4. 2020 10:47 | reakce na Michal Mrozek - 23. 4. 2020 08:52

Zajímavá otázka. To by mě taky zajímalo.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Alexander Novotka | 24. 4. 2020 17:39 | reakce na Zdeněk Suchý - 23. 4. 2020 10:47

Nekrmte trolly, pánové. Abyste toho potom nelitovali :-)))

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Mrozek | 26. 4. 2020 13:17 | reakce na Alexander Novotka - 24. 4. 2020 17:39

Čekáme docela dlouho na odpověď. Mezitím jsme se dočkali sáhodlouhých litánií trochu vejš. Pro mne jsou takhle dlouhé příspěvky pana Fulda nečitelné. Jen to potvrzuje domněnku, že jde o ideologie, které ve zkratce nelze napsat. Proto ani nemohou být prakticky použitelné. Zajímají mne praktické kroky v hospodaření rodiny.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Alexander Novotka | 27. 4. 2020 11:38 | reakce na Michal Mrozek - 26. 4. 2020 13:17

Tak vidíte, zcela neideologicky má rezervu a investuje. Ale stát to má dělat přesně naopak, to je přece jasné, ne? Vždyť to tu bylo napsáno už tolik krát ...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 28. 4. 2020 15:35 | reakce na Alexander Novotka - 27. 4. 2020 11:38

Ano. Nepřistupuji k tomu všemu ideologicky, jako Vy. Přistupuji k té věci zcela racionálně a oba ty postoje jsou zcela kompatibilní a nijak se vzájemně nevylučují. Chápu totiž, že "hospodaření" státu je něco úplně jiného než individuální hospodaření. Zatím co Vy na vše bez rozdílu aplikujete zcela primitivně tu svou ideologii. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Michal Mrozek | 27. 4. 2020 12:51 | reakce na Alexander Novotka - 27. 4. 2020 11:38

Káže vodu a pije víno... :) Takových kazatelů už bylo. Logicky to ale kulhá na obě strany.

Pokud se může stát zadlužit nekonečně vysoko, proč by totéž nemohla provést malá fyzická osoba? Dluh fyzické osoby by byl astronomický, ale skryl by se bez problému v dluhu státu, a ten, jak známo dle fuldonomie, může nekonečně růst. Takže jde jen o to, aby to byl stát, kdo poskytne bezúročnou půjčku splatnou v roce 22252, a to všem fyzickým osobám. To se bude jednoduše vyplácet, nebude třeba žádných kriterií kromě rodného čísla. A tímto způsobem zajistíme blahobyt celoplošně všem občanům ČR.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 28. 4. 2020 15:46 | reakce na Michal Mrozek - 27. 4. 2020 12:51

Ale kdepak. Nejde o kázání vody a pití vína. Jde o to, že stát se prostě v mnoha ohledech objektivně liší od jednotlivce a tato odlišnost má své zcela přirozené následky. Např. na stát a jednotlivce prostě nelze v mnoha ohledech pohlížet stejně. A toto já respektuji a Vy ne.

Jednou z těch odlišností je např. smrtelnost. Každý jednotlivec je smrtelný, proto banky, které půjčují jednotlivcům musí na takovouto skutečnost brát ohled. Naproti tomu u států ale i u mnohých firem lze počítat s tím, že byly založeny na dobu neurčitou a předmětné omezení, jaké je vnímáno u smrtelníků zde při poskytování úvěrů neexistuje.

Proč by se jednotlivec nemohl astronomicky zadlužit? Ale vždyť spousta jednotlivců se (na jejich poměry) astronomicky zadlužuje a mnozí za to platí cenu v podobě vyloučení ze společnosti. U státu je to ale něco úplně jiného, což jsem tady už nesčíslně krát popsal. Zjevně zbytečně.

Vaše pitomé návrhy, jak by stát mohl zajistit blahobyt poskytováním gigantických půjček splatných za cca 2000 let je samozřejmě zbytečné jakkoliv komentovat. Jsou to pouhé pitomosti.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Michal Mrozek | 29. 4. 2020 06:35 | reakce na Richard Fuld - 28. 4. 2020 15:46

Možná se objektivně liší hospodaření rodiny a státu, ale my tady diskutujeme jednu konkrétní věc, ve které se neliší - dluhy se musí platit. To je zásadní logické tvrzení. Můžete vymyslet mechanizmus, jaký chcete, ale pořád bude toto vyjádření platit. Pokud se "dluh" platit nemusí, pak je to obyčejná krádež.

Pokud se dluh nemusí splatit (tedy podle vás), není dluhem, nýbrž černou dírou, do které může kdokoliv nalít jakýkoliv objem financí a stejně je to na nic. Výsledek vašeho teorému, že dluhy stát neplatí, můžeme vidět i v odkaze níže. Řeší se obdobná situace, kdy někdo chce další a další půjčky, kde je jasné, že nesplatí nic z půjčeného. Že vy v tom problém nevidíte, to neznamená, že neexistuje. To je jako když myš zavře oči a pořád dokola si opakuje: "Nejsem v koutě a kočka v tomhle domě není a nikdy nebyla."
https://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika/evropa-blizi-se-kolaps-jednotne-meny.A200427_221832_p_ekonomika_wag

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 29. 4. 2020 13:52 | reakce na Michal Mrozek - 29. 4. 2020 06:35

Ano to je Váš problém. Najdete zdánlivě obecně platné tvrzení a vymáháte ho i tam, kde k tomu neexistuje žádný racionální ale ani morální důvod.

Tvrdíte, že pokud stát nesplatí státní dluh, kterým bylo financováno např. postavení dálnice, penězi, které vybere od daňových poplatníků, tak že dojde ke krádeži. Já se ptám, kdo bude v takovém případě okradeným? Já tvrdím, že nikdo. Viz příklad níže.

1. Stát prodá bance státní dluhopis za 1 miliardu (vznikne tak nová miliarda korun).

2. Takto získanými penězi stát zaplatí stavební firmě za postavení např. silnice.

3. Všichni získali k užívání silnici.

4. Všichni byly vystaveny vlivu peněžní expanze (objem peněžní zásoby se zvýšil o 1 mld. korun)

5. Nárůst peněžní zásoby může ale nemusí (záleží na aktuálních podmínkách na trhu) vyvolat růst cen a tím znehodnocení peněz. Záleží tedy na tom v jaké kondici se ekonomika nachází v době dané peněžní expanze.

6. Znehodnocení peněz (pokud nastane) je zpravidla eliminováno úrokovými výnosy, růstem mezd a důchodů, takže případná cena placená formou inflačního znehodnocení je nízká, pokud vůbec nějaká.

7. V den splatnosti státního dluhopisu stát prodá bance další státní dluhopis a takto získanými penězi splatí dříve vydaný dluhopis. Došlo k refinancování původního dluhu. S tím, že takto refinancován může být až do nekonečna.

Nikdo okraden nebyl. Daňový poplatníci dostali silnici a za to možná zaplatili inflačním znehodnocením měny.

Když si to převedete do situace současné koronakrize, tak stát při záchraně ekonomiky způsobí enormní růst peněžní zásoby, současně ale jen stěží dojde k růstu cen z důvodu růstu objemu peněžní zásoby. Tyto nové peníze pouze zabrání deflačnímu poklesu cen. Ve finále tak občané a firmy nebudou za předmětný státní dluh platit ani formou daného inflačního znehodnocení peněz.

Právě stabilní tempo zadlužování státu tak může být klíčovým nástrojem pro zajištění inflačního cíle okolo 2% p.a.

Pro úplnost si představme situaci, kdy by všichni trvali na tom, že stát musí své dluhy splatit. Pak by stát musel zvednou daně tak, aby do splatnosti daného dluhopisu vybral 1 mld. korun na splacení dluhopisu. Tím by způsobil peněžní kontrakci, která by vystavila trhy deflačnímu tlaku. Možná by se tak občanům vrátila cena zaplacená původně inflačním znehodnocením peněz. Předmětná kontrakce by ale byla zcela zbytečná a riskantní, protože by zbytečně ochladila ekonomiku s rizikem nástupu recese. Občané by sice možná získali díky deflaci avšak za cenu ohrožení stability chodu ekonomiky a tedy ohrožení jejich příjmů.
Peníze, které by stát bance poslal na splacení státního dluhu by pouze zanikly. Nikdo by z toho neměl žádný užitek. Zůstala by pouze rizika spojená s peněžní kontrakcí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Josef Fraj | 1. 5. 2020 04:16 | reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2020 13:52

Jak už výstižně poznamenal pan Vorlíček, je to "teorie" o pletení biče z exkrementů v 7 bodech. Děkuji za přehledné shrnutí. S dovolením to použiji jako názornou pomůcku, až příště budu někomu vysvětlovat, proč je "tištění peněz" špatné :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 4. 5. 2020 15:17 | reakce na Josef Fraj - 1. 5. 2020 04:16

Jak říkám, kde chybí skutečné argumenty, nastupují uvedené bláboly o hovnech.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Michal Mrozek | 30. 4. 2020 06:30 | reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2020 13:52

Jednoduše jednoduchá odpověď: Ne.

Dlouhodobě a jasně tady zmiňujeme inflaci jako nástroj, kterým to lidé zaplatí, tu krádež. Inflace sama o sobě je tou krádeží. Vy ji podceňujete a tím popíráte nos mezi očima. Dokonce píšete o tom, že úroky hravě inflaci strčí do kapsy. Jaké úroky? Z čeho, když díky inflaci si nemůže průměrný Čech našetřit, aby měl z něčeho úroky? A píšete, že "možná to lidé zaplatí v inflaci", jako by to nebyla jasná věc a každodenní záležitost, ta inflace.

Doporučuji podívat se do knihy Peníze v rukou státu, české vydání, strana 18, předmluva. Kapitola "Jak centrální banka pečuje o měnu? Je tam hezký graf, který se nelíbí nikomu, protože ukazuje růst cenové hladiny v USA po vstupu centrální banky na scénu. Instituce, která "pečuje o měnu", se zásadním způsobem přičinila o trvalý růst cenové hladiny.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 30. 4. 2020 13:15 | reakce na Michal Mrozek - 30. 4. 2020 06:30

Vy jste si z celého ekonomického systému vytrhl inflaci a s tou tady máváte. Pokud já z mnou uvedených relevantních důvodů dopady inflace poněkud podceňuji, pak Vy ji ale zase zcela bezdůvodně(!) a dramaticky přeceňujete. Přesnější by ale bylo napsat, že já dopady inflace uvádím v relevantním kontextu, který ale Vy setrvale zcela ignorujete.

Z hlediska individuálního pohledu není příčinou toho, že si někdo nenašetří inflace, nýbrž prostá skutečnost, že má nízké příjmy a/nebo vysoké výdaje. A i tomuto člověku z hlediska životní úrovně veškeré dopady inflace kompenzuje reálný růst mezd (důchodců pak reálný růst důchodů).

Ostatně skutečnost, že nejste ochoten vnímat daný kontext dokládá i Váš odkaz na vývoj cenového indexu, který ale o tom nejdůležitějším o co v ekonomice jde (životní úroveň) vůbec nic nevypovídá! Vypovídá pouze o tom, že ceny rostou, zamlčuje ale fakt, že tento růst je z hlediska životní úrovně eliminován úroky a reálným růstem mezd a důchodů. Není z něj ani patrné, co všechno má k dispozici obyvatelstvo jen díky tomu, že si státy během těch mnoha desítek let na to půjčili biliony dolarů a přitom nikdo tyto dluhy doposud nemusel splatit! V ohledu dopadů inflace tak hájíte zjevně neobhajitelný názor, který ignoruje zcela zásadní kontext a především pozitivní dopady, které onen růst cen doprovázejí.

Inflace znemožňuje spoření? Inflace maximálně omezuje možnost pasívního bezrizikového reálného úrokového výnosu, což je z hlediska principu, že skutečné hodnoty lze tvořit pouze na bázi produkce statků a služeb, nikoliv pouhým tvořením, natožpak pouhým pasívním držením peněz, žádoucí.

Současně platí, že právě spoření může být jednou z příčin inflace (ve smyslu peněžní expanze). Pokud někdo něco vyprodukuje, dostane za to zaplaceno a část těchto peněz uspoří, automaticky musí tyto uspořené peníze chybět někomu jinému, kdo také něco vytvořil avšak zaplaceno nedostal, protože peníze, které mohl někdo za tuto produkci utratit, byly uspořeny. V takové situaci dochází k tomu, že spoření peněz vytváří nedostatek peněz, které si ti, kterým ty uspořené peníze chybí, musí půjčit (zpravidla v bance). A takto vzniknou vedle uspořených peněz další nové peníze, které by nevznikly, pokud by ty původní nebyly uspořeny.

K té péči o měnu. Samotná stabilita měny je sice tím cílem, ke kterému by měly veškeré zásahy do trhu směřovat, nicméně není to tím esenciálním cíle fungování ekonomiky. Nejdůležitější je hladký chod ekonomiky, který umožňuje ve standardní situaci růst a v krizové situaci omezení dopadů na životní úroveň. A k tomuto účelu se výborně hodí účetní měna. Jakákoliv komoditní měna z pevnou nebo rigidní peněžní nabídkou jednoduše pro tento cíl není vhodná. Pro uvedený cíl se hodí měna s pružnou peněžní nabídkou.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Mrozek | 1. 5. 2020 08:11 | reakce na Richard Fuld - 30. 4. 2020 13:15

Až přestanete tapetovat, budu to moct i přečíst. Skutečně to nemá smysl.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 4. 5. 2020 15:22 | reakce na Michal Mrozek - 1. 5. 2020 08:11

"Až přestanete tapetovat, budu to moct i přečíst. Skutečně to nemá smysl."

Lepší důkaz Vaší argumentační bezradnosti jste zde mohl uvést jen stěží. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Alexander Novotka | 28. 4. 2020 15:20 | reakce na Michal Mrozek - 27. 4. 2020 12:51

Pro mě je to takové Goebbelsovské „stokrát opakovaná lež se stává pravdou“. Navíc jednak tomu zřejmě sám věří, druhak je alergický a obvykle vyskočí okamžitě jak čertík z krabičky, když mu někdo rozkope byť jednu bábovčičku (=dá mu relevantní argument, zpravidla prost socanské a etatistické ideologie, kterou hlásá). Výsledkem je tapetování zdejší diskuse sáhodlouhými nesmysly, které stejně málokdo čte. Následně pak (možná i nehrané) překvapení, jak je možné, že to nechápete, když už to tady tolik krát vysvětlil… a jdeme znovu dokola.
To s tou „nekonečnou“ půjčkou od státu je výborný nápad. Stačilo by 100 bilionů, tj. každému včetně nemluvňat spravedlivě po 10 milionech. S korunou vůči ostatním měnám nebo s cenami to nemůže udělat přece nic, juldostát své dluhy nesplácí. To bych asi stál mezi prvními ve frontě. Ne na půjčku, na cestu ven.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Alexander Novotka | 28. 4. 2020 18:16 | reakce na Alexander Novotka - 28. 4. 2020 15:20

Pane Plesko, sice položku „nahlásit“ chápu něco jako blicí smajlík, ale k plnějšímu vyjádření názoru pořád tady chybí takový ten obyčejný, vysmátý jak sluníčko :-))) fakt by se hodil, zvažte prosím inovaci.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 28. 4. 2020 15:52 | reakce na Alexander Novotka - 28. 4. 2020 15:20

Opakuji to zde jen proto, že to nechápete, nebo se tváříte, že to nechápete. Nikdo mi tady žádné bábovičky nerozkopává. Je to spíše naopak, že ty Vaše ideologické bábovičky se rozpadají v podstatě samy a člověk se ani nemusí moc snažit.

Ano. Je to tak, že Vy to pořád nechápete a ignorujete, co tady píšu, což dokládají ty nesmysly na konci Vašeho příspěvku.

Jediný, kdo zde blábolí o blahobytu, který zajistí nějaké gigantické půjčky poskytované státem každému, jste tady přece Vy a pár podobných diletantů. Nic takového nikde nenavrhuji. To je jen Váš chatrný slaměný panáček. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 27. 4. 2020 10:48 | reakce na Michal Mrozek - 26. 4. 2020 13:17

Sáhodlouhé? O těch tématech se dají napsat rozsáhlé knihy. Mé základní stručné názory jsem tady shrnoval mnohokrát, ale někteří si přečtou rádi i související informace. :-) Většina mých příspěvků jsou dlouhé také protože reagují na dlouhé příspěvky jiných přispěvatelů.

A speciálně pro Vás tedy stručně.

Stát by měl v současné krizi pomoci zasaženým subjektům co nejvíce to půjde, bez ohledu na s tímto spojený nárůst zadlužení státu. Protože jsme jednou z nejméně zadlužených ekonomik a můžeme si to dovolit bez ohledu na to, že jsme v předchozích letech nevytvořili finanční rezervy formou přebytků státního rozpočtu a bez ohledu na to, že by byl i v této krizi nadále aplikován kult fiskální "odpovědnosti". Neudržitelnosti výše státního dluhu se není třeba bát, protože státní dluhopisy může vždy odkoupit centrální banka. Inflace se není třeba bát, protože stát bude pouze eliminovat dopady krize, nikoliv stimulovat ekonomiku, tak aby se začala přehřívat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Mrozek | 27. 4. 2020 11:42 | reakce na Richard Fuld - 27. 4. 2020 10:48

"Stát by měl pomoci zasaženým, co nejvíce to půjde." To je velmi přesné číslo, akorát je neuchopitelné. Jakmile začne centrální banka cokoliv odkupovat, začne opět tisknout a tím znovu potažmo zvýší inflaci. Tím vezme každému člověku z jeho úspor. I Vám. To není stimulace ekonomiky, to je postupné škrcení a okrádání vlastního obyvatelstva.

Pokud tohle neuznáváte, pak je podivné, proč stanovujete vůbec nějaký strop té podpoře subjektů. Dotujte všechny celoplošně. Proč ještě nikdo z vaší ideologické klaky se nezasadil o vrtulníkové peníze? Vždyť bychom měli ráj na zemi, kdyby se do toho stát pořádně stát opřel! A když ho to vlastně nic nestojí, tak proč to pořádně nerozjede? Takhle se chová dobrý hospodář? Pokud vím, jak zabezpečit prosperitu, a nepostarám se o to, jsem mizerný hospodář. No, má to docela díry, tahle ideologie. Sami konstruktéři se bojí, co se může stát. Bojí se oprávněně.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 27. 4. 2020 15:21 | reakce na Michal Mrozek - 27. 4. 2020 11:42

Pořád strašíte zbytečně inflací (ve smyslu růstu cen). Stát ale bude poskytovat peníze potřebným pouze v rozsahu, který bude třeba k tomu, aby ekonomika neupadla do deflace (ves smyslu poklesu cen). A spíš poskytne méně peněz než bude potřeba. Nebude tisknout peníze nadměrně, tak aby se ekonomika rozjela ještě lépe, než před vypuknutím krize. Teprve takové jednání by hrozilo růstem cen. Pokud nedojde k růstu cen, nebudou znehodnoceny ani úspory. I kdyby nakonec inflace přece jen přišla a úspory se trošku znehodnotily, pak to je jen velmi nízká cena za to, že se předejde rozsáhlé krizi, která by všechny poškodila mnohem více.

Takže o žádnou nadměrnou stimulaci ekonomiky s inflačním růstem cen zde teď nejde. Jde o záchranu ekonomiky.

Strop stanovuji právě proto, aby pomoc ekonomice v krizi nepřerostla v přehřátí ekonomiky s rostoucími cenami, k čemuž by mohlo dojít právě tím, co mi doporučujete, tedy celoplošným dotováním. Vrtulníkové peníze jsou namístě až v situaci, kdy jsou postiženi v podstatě úplně všichni, což v současnosti neplatí. A ráj na zemi samotné peníze nezajistí, to dobře víte. Peníze v tomto případě dovedou jen udržet ekonomiku v chodu v krizových situacích a tím zachovat skutečné generátory bohatství, kterými je samotná produkce statků.

To co vy označujete jako chování dobrého hospodáře není nic jiného, než doporučení aby ten hospodář rozvrátil celou ekonomiku hyperinflací. Ty peníze, které vláda použije na záchranu ekonomiky nejsou určeny na zvýšení prosperity oproti úrovni, která zde byla před krizí. Půjčené peníze mohou vést k růstu prosperity jen v případě, že ten kdo si je půjčí, o to více následně vyprodukuje, aby svůj dluh mohl zaplatit. Zde se ale budou rozdávat peníze, které nikoho k takové dodatečné produkci nebudou zavazovat a půjčovat si bude stát, který nic neprodukuje, takže žádná větší prosperita se jen tak konat nebude.

Takže žádné díry tento přístup nemá. Jen Vy jste ho nepochopil v celé šíři. Každý přístup lze použít dobře, špatně, nebo ho zneužít k něčemu jinému. To ale nijak nevyvrací účinnost správného použití daného přístupu v konkrétních podmínkách. Stejný lék může jednomu člověku pomoci a jinému ublížit. Záleží na tom, jestli ho podáváte nemocnému nebo zdravému člověku.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Mrozek | 28. 4. 2020 07:53 | reakce na Richard Fuld - 27. 4. 2020 15:21

Kdybych neznal, jakou ideologii prezentujete, tak bych si myslel, že to je docela rozumné. Místy je, ale pouze vytrženo z kontextu celkové vaší prezentace. Polovina článku jako od pana Altmana, druhá část ovšem úplně z jiného světa.

Nevím, jestli si to uvědomujete, ale zásadní problém má každá ideologie, která nedokáže být srozumitelným a jednoduchým způsobem v diskuzi vysvětlena. Proto vám ty dlouhé statě nijak nepomůžou. Nekonzistentnost, nedůslednost.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 28. 4. 2020 12:29 | reakce na Michal Mrozek - 28. 4. 2020 07:53

Ano máte pravdu, s tím, že moje myšlenky jsou částečně kompatibilní i smyšlenkami pana Altmana. Já totiž zastávám názor, že vše může být k něčemu dobré a že dobrý výsledek lze namíchat z přísad, které samy o sobě nechutnají úplně dobře. Jsem zastáncem kapitalismu, v němž fungují principy sociálního státu. Takový systém má předpoklad fungovat dobře pro nejširší spektrum všech členů dané společnosti.

Neusiluji o prosazení nějaké konkrétní ideologie. Ani nevím jak by ji pojmenoval :-). Snažím se, aby lidé pochopily, že i zdánlivě neslučitelné ideologie nebo principy mohou fungovat společně ku prospěchu všech. A jsem přesvědčen, že všechny extrémní ideologie, bez ohledu na to jako bohulibé hodnoty (mnohdy na začátku zcela upřimně) se snaží prosadit, končí vždy neslavně.

Dlouhé vysvětlování je nezbytné, protože šíře názorových střetů, mezi těmi ideologiemi je docela dost. Jinými slovy je o čem diskutovat. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Vorlíček | 29. 4. 2020 23:25 | reakce na Richard Fuld - 28. 4. 2020 12:29

Na to vaše míchání skvělého výsledku z nechutných přísad měl můj otec báječné přísloví, z dob vašeho vysněného systému..."Z hovna bič neupleteš. A když už ho náhodou upleteš, tak s ním nezapráskáš. Ale když s ním nakonec přecijen zapráskáš, pořádně se při tom zasereš...
Opakovaně vlady pletou tyhle biče, a pak s nimi práskají o 106. A zaserou se při tom všichni...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 30. 4. 2020 13:22 | reakce na Petr Vorlíček - 29. 4. 2020 23:25

To jsou bezcenné bláboly, které jako argumenty v dané diskuzi jednoduše neobstojí. Je to spíše projev Vaší totální bezradnosti. Radši to vzdejte a přiznejte, že se prostě pletete. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Josef Fraj | 1. 5. 2020 03:53 | reakce na Richard Fuld - 30. 4. 2020 13:22

Opět ukazujete, že nemáte nejmenší tušení, co je to logický argument. Přísloví o biči je lepší argument než cokoliv, co jste tu vy zatím napsal. Vy používáte "důkaz úporným tvrzením", tedy něco jako goebbelsovskou propagandu. Nechápete, že síla argumentu neroste s počtem jeho opakování, ale je dána jeho logickou konzistencí. A logická konzistence je to, co vašim výplodům chybí. Proto jsou to naprosté nesmysly.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 4. 5. 2020 15:25 | reakce na Josef Fraj - 1. 5. 2020 03:53

Přísloví o biči je jistě jednodušší a plně logické tvrzení, než cokoliv, co jsem zde k danému tématu napsal. To samozřejmě ano. Jen současně samozřejmě nejde o argument, který by jakkoliv mohl zpochybnit to, co jsem zde K DANÉMU TÉMATU napsal. Já o voze, Vy o hovně.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Mrozek | 28. 4. 2020 06:15 | reakce na Richard Fuld - 27. 4. 2020 15:21

Že straším inflací? To si děláte prču. :) Strašit se dá tím, co je neznámé. Inflaci zažíváme dennodenně, tou strašit nelze. Je to naše trpká zkušenost. Zato deflací strašit jde a tak to děláte. Pořád ale budete říkat, že jen "informujete o nebezpečí". Jen to ukazuje, že tahle diskuze skutečně nemá smysl. Opět je černé bílým a bílé černým.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 28. 4. 2020 12:33 | reakce na Michal Mrozek - 28. 4. 2020 06:15

Ano tahle diskuze ztratila smysl. To je asi tak jediné s čím můžu s Vámi souhlasit. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Honza _ | 27. 4. 2020 15:30 | reakce na Richard Fuld - 27. 4. 2020 15:21

"Nebude tisknout peníze nadměrně"
"Každý přístup lze použít dobře, špatně, nebo ho zneužít k něčemu jinému."

Kdo to zaručí?

Kritizujete nestátní řešení jako utopická a pak očekáváte od státu ideální řešení.
Tak nevím, kdo je víc utopický...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 27. 4. 2020 20:03 | reakce na Honza _ - 27. 4. 2020 15:30

Neočekávám od státu ideální řešení a ono ideální nebude. Ale pokud by stát nebyl, nebo nemohl dělat nic, dopadlo by to katastrofálně. To co dělá stát, a co dělat může není utopie. To je realita na rozdíl od Vašich teoretických fantasmagorií.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Honza _ | 29. 4. 2020 10:01 | reakce na Richard Fuld - 27. 4. 2020 20:03

Volný trh dopadá katastrofálně, zatímco státní řešení vedou k blahobytu.
Tu realitu bych chtěl někde vidět :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 29. 4. 2020 14:00 | reakce na Honza _ - 29. 4. 2020 10:01

Zase jste to překroutil o 180 stupňů. :-)

Trh dopadá skvěle ve stabilních časech a v časech prosperity. Trh umožňuje prosperitu. Nikde nepíšu, že volný trh automaticky musí končit katastrofou.

Volný trh ale končí katastrofou v případech jako je současná koronakrize. To snad vidíte. A není to žádná chyba volného trhu. Je to jen jeho imanentní vlastnost.

A státní řešení? Ne, nevedou k blahobytu. Ani náhodou. Od toho je přece trh. Avšak v krizi jako je ta současná může stát zabránit katastrofě, které by se v této situaci nevyhnul volný trh, kterému by stát nepomohl. Jinými slovy stát zde není od toho, aby zajišťoval blahobyt, ale je tu od toho, aby nás ochránil před dopady krizí, které by samotný volný trh dovedl ke katastrofám.

Takhle zní ta realita, na kterou poukazuji. Ne jako ten Váš absurdní blábol.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Honza _ | 29. 4. 2020 14:56 | reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2020 14:00

Žufánek (volný trh) chtěl dělat dezinfekci.
Celníci (stát) mu to zakázali.
Vidím snahu volného trhu situaci řešit a stát situaci zhoršovat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 29. 4. 2020 18:55 | reakce na Honza _ - 29. 4. 2020 14:56

Ale jo, stát mnoho věcí komplikuje (regulace výroby dezinfekce), mnoha věcí není schopen, když je třeba (nemá skladem dostatek roušek, respirátorů apod.) Tyhle jednotlivosti lze oprávněně kritizovat. Jde kritizovat i to, že ačkoli disponuje v podstatě bezednými finančními zdroji, tak není schopen je včas a účinně použít na pomoc tam, kde je to urgentní. Ale pořád je to ten stát, kdo to nakonec jako jediný může udělat a mnohdy i nějak udělá (výjimkou je Kalouskovo řádění v roli MF). Zkuste se na to podívat objektivně s odstupem a nehledat jen to, co chcete vidět a hodí se Vám do krámu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Honza _ | 30. 4. 2020 09:46 | reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2020 18:55

Pokud někdo dělá mraky jednotlivostí špatně, jak mám věřit tomu, že celek dopadne dobře?

Navíc, když tu instituci řídí typ lidí, kteří ji řídí...
https://youtu.be/VKaD0ZQndN4

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 30. 4. 2020 13:43 | reakce na Honza _ - 30. 4. 2020 09:46

Mraky jednotlivostí jsou špatně? Jak dopadne celek? No to musíte nejprve uvést jaký podíl na tom celku představují ty mraky jednotlivostí. S tím jste se nějak neobtěžoval. Proč mě to vůbec nepřekvapuje?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 27. 4. 2020 16:30 | reakce na Honza _ - 27. 4. 2020 15:30

Pokaždé, když stát vyrobí (jedno jakým způsobem) nové peníze, tak je to "nadměrně". Pokaždé tím poškodí ekonomiku a přiblíží další krizi.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 27. 4. 2020 20:04 | reakce na Josef Fraj - 27. 4. 2020 16:30

To je jen Vaše ideologická pravoúhlá černobílí fanatická "pravda". Svět je ale pestrobarevný.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 27. 4. 2020 17:30 | reakce na Josef Fraj - 27. 4. 2020 16:30

No hlavně lidi jako Julda Ransdorf se ohánějí tím, že stát se má zadlužovat a tisknout, aby zabránil deflaci. Stát se má zadlužovat a tisknout, když se zpomalí rychlost oběhu peněz, nebo lidé začnou méně utrácet, nebo si začnou firmy méně půjčovat. (že k tomu asi mají reálné a racionální důvody, které ti centrální plánovači nechtějí a ani nemohou vidět, to už neřeší)

Vedle toho, že to je keynesiánský blud (že stát může nahradit výpadek poptávky nějakou svou "smysluplnou" poptávkou), tak je problém v tom, že až si za nějakou dobu firmy zase začnou půjčovat, lidi utrácet, atd... tak tihle Ransdorfové samozřejmě nezačnou horovat pro to, aby stát dluh zase snížil, aby natištěné peníze spálil. Tato nově vytvořená "likvidita" tu s námi zůstane natrvalo. A zvýšení cen způsobí - byť možná se zpožděním, až lidé a firmy začnou zase točit peníze.
Stejně jako tu s námi již natrvalo budou důsledky hanebné měnové intervence ČNB - už natrvalo budou existovat koruny, které ČNB natiskla, aby za ně koupila eurové rezervy - na kurzu to je vidět stále a ještě hodně dlouho (prakticky napořád) to vidět bude.

Prostě klasické juldoviny: když lidi neutrácí a spoří, tak má podle Juldů stát chybějící poptávku, chybějící peníze na trhu, dotisknout. Ale když pak lidi nakonec ty své úspory utratit půjdou, Juldové už tu svou dodatečnou státní poptávku nestáhnou. A nejpozději tehdy dojde k růstu cen.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 27. 4. 2020 20:15 | reakce na Jan Altman - 27. 4. 2020 17:30

"Stát se má zadlužovat a tisknout, když se zpomalí rychlost oběhu peněz, nebo lidé začnou méně utrácet, nebo si začnou firmy méně půjčovat. (že k tomu asi mají reálné a racionální důvody, které ti centrální plánovači nechtějí a ani nemohou vidět, to už neřeší)"

Jasně, že stát neřeší proč někdo omezil spotřebu. Stát zachraňuje ekonomiku pro ty, kteří v té spotřebě chtějí pokračovat! Ti jsou důležití. Ne ti co se rozhodli, že budou žít poustevnickým životem. A pokud tím důvodem omezení spotřeby je krize a jde o nedobrovolné omezování spotřeby, pak stát zachraňuje ekonomiku pro všechny. Pro spotřebitele i producenty.

Není to keynesiánský blud. Stát nebude nahrazovat výpadek poptávky svou poptávkou. Ano to by byl koncept k prdu. Správné je dodávat peníze subjektům, jejichž poptávka zmizela z důvodu krize. Bude to ta samá poptávka, jen za státní peníze. Nebude to nějaká náhradní jiná poptávka státu.

Ano, vytištěné peníze tu zůstanou natrvalo. A pokud by je stát chtěl zpátky stáhnout, mohl by ekonomiku uvrhnout zpět do té samé nebo horší krize. Ty peníze co v krizi chyběly, nebudou nikomu po krizi nadbývat.

Ano, když lidé začnou utrácet a přestanou spořit, půjdou ceny nahoru, ale bez ohledu na to, jak ty úspory vznikly. Bude jedno jestli vznikly omezením spotřeby, nebo jejich dodání do oběhu státem. Nějaké to období inflace ještě nikoho nezabilo. Spíše naopak. :-) Tyhle škody jsou mikroskopické oproti škodám, které by nastaly pokud by stát byl pasívní a krizi jen přihlížel. A Altmani stejně nikdy žádné úspory nepustí. Ti budou škrtit až do smrti. -)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 27. 4. 2020 10:43 | reakce na Michal Mrozek - 26. 4. 2020 13:17

To je typický projev ideologických "písmáků" typu Ransdorfa.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 27. 4. 2020 10:48 | reakce na Jan Altman - 27. 4. 2020 10:43

Vaše příspěvky taky zrovna stručností neoplývají. Vy písmáku. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Michal Mrozek | 27. 4. 2020 12:53 | reakce na Richard Fuld - 27. 4. 2020 10:48

Někdy si říkám, že nás tady straší Ransdorfův duch... Ono by to odpovídalo tomu, že tahle šílená ideologie je nesmrtelná. :)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 28. 4. 2020 15:54 | reakce na Michal Mrozek - 27. 4. 2020 12:53

Jasně, když Vám dojdou věcné argumenty, začnete mě označovat za komouše. To ale nestačí! :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Mrozek | 29. 4. 2020 06:22 | reakce na Richard Fuld - 28. 4. 2020 15:54

Tisíckrát vám bylo vysvětleno, jak hloupé je říkat, že stát dluhy nesplácí, protože nemusí. Budete trvat na okrádání lidí prostřednictvím rostoucí inflace způsobené národní bankou, a tím se řadíte mezi pravověrné komunisty. Ti také brali tam, kde se nikdo výrazně necukal. Před pár dny bylo výročí zakleknutí komunistů na katolické řády. Vám je také úplně jedno, že zadlužujete budoucí generace, protože právě ty se nemají jak ozvat. Nejlépe pak je okrást ty, kteří se ještě ani nenarodili. Proto má ideologie zadlužování tak málo odpůrců. Dosáhli jste stavu, kdy pouze oddalujete splácení. Zaplácnout to jiným dluhem, větším. Někdo to ale bude muset splatit - v hyperinflaci, v krachu trhu, ve válce. Neexistuje žádný oběd zdarma. No a protože to pak bude velká mela, nebude čas zjišťovat, kdo za to může. Na to sázíte. Je to hanebná zlodějská ideologie, a tady na finmagu má název - fuldologie, fuldonomika.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 29. 4. 2020 14:33 | reakce na Michal Mrozek - 29. 4. 2020 06:22

Vaše tvrzení o okrádání lidí inflací je vytrženo z kontextu. Předně nejde o žádné okrádání a pokud v důsledku fiskální expanze dochází k negativním dopadům v takovém rozsahu, že nejsou eliminovány ani úrokovými výnosy, nominálním růstem mezd a důchodů, pak jde jen o cenu placenou za to, co bylo danou expanzí financováno. Nejde tedy o okrádání, ale o jakousi formu platby za to, co stát na dluh zaplatil.

Zadlužování budoucích generací? Naopak ty budoucí generace tady budou mít k dispozici vše to, co bylo státem na dluh pořízeno, aniž by ten dluh musely nesmyslně splácet. Hyperinflace? Plané strašení. Pořád máme co dělat, abychom se vyhnuli deflaci.

Oběd za darmo? Dnes ho má minimálně mládež. Nebo doma za obědy platí? A pak že neexistují. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Amos | 29. 4. 2020 12:59 | reakce na Michal Mrozek - 29. 4. 2020 06:22

Pan Fuld těch několik let, které zde vede zákopovou válku, vystřeluje stále stejné šrapnely "jedinec se musí chovat zodpovědně, dluhy platit, daně platit, přispívat na důchod seniorům - stát může vydávat dluhopisy bez omezení, dluhy se změní v perpetuitu, nikdy je nebude muset splácet."

Stále čekám, kdy do svých úvah zahrne i oblast mězi jedincem a státem - totiž hospodaření municipalit.
Generování státního dluhu státu nutně povede ke kolapsu společnosti právě z toho důvodu, že dojde ke zhroucení obecních infrastruktur.

Pokud obec dnes potřebuje provést nějakou investici, musí zažádat o dotaci - není v silách žádné samosprávy si na ni našetřit.
Takže například taková kanalizace (díra v zemi s betonovými trubkami, kterou tečou hovna) pro malou obec dnes přijde zhruba na 100M. Už tato částka ukazuje, jak znehodnocené se díky účetním penězům peněžní prostředky staly. Obec požádá o dotaci (reálně může čekat 70%) a zbytek pokryje ze svého rozpočtu a bankovní půjčkou. Dotace, která do obce přiteče je hrazena ze státních fondů a tyto prostředky pak jsou obvykle propláceny z EU fondů. Jsou to tedy peníze státní, ty, které si stát z větší části vytvořil a které nebude muset nikdy dle pana Fulda splatit.
Jenže obec bude muset na rozdíl od státu úvěr splatit a nebude moci z něho udělat, jak si pan Fuld představuje u státu, nikdy nekončící perpetuitu. Splácení dluhu bude znamenat nedostatek peněz na běžný provoz - autobusy, občanskou vybavenost, veřejné osvětlení, opravy místních komunikací.

Je jedno, co pan Fuld tvrdí o chování jedinců nebo státu - rozklad společnosti se stane ( a nyní již stává) prostřednictvím kolapsu rozpočtů obcí, k čemuž zadlužování státu společně s generovanou inflací nutně vede.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 30. 4. 2020 10:42 | reakce na Jan Amos - 29. 4. 2020 12:59

Municipality nejsou žádný problém. Municipality jako celek hospodaří s rozpočtovými přebytky a zpravidla se zadlužují pouze tak, aby své dluhy zvládaly splácet. Ale máte pravdu v tom, že municipality nemají vlastní měnu, vlastní centrální banku a tak tedy na jejich závazky zpravidla nelze pohlížet stejně jako na státní dluhy. To je výsledek modního trendu drobení státní moci na jednotlivé samosprávy. Samosprávy jsou tak na tom podobně jako jednotlivé země eurozóny. Mají veřejný rozpočet, ale nemají vlastní měnu ani centrální banku. A pokud se samosprávy ocitnou v problémech, jsou závislé na tom, jestli jim pomůže stát, stejně jako jsou země eurozóny závislé na tom, jestli jim pomůže EU a ECB. Jediné v čem jsou státy a municipality podobné je to, že mají příjmy pouze z daní a poplatků, pokud nepočítám příjmy z pronájmů majetku.

A ano máte naprostou pravdu. Splácením nesplatitelných státních, či nesplatitelných komunálních dluhů se vydáte na cestu k rozkladu společnosti. A jsou dva způsoby, jak tomu rozpadu předejít. Za prvé, nezadlužit se. Tuto možnost už dávno na úrovni státu nemáme a na úrovni mnoha obcí také ne. Druhá možnost je zařídit, aby se státní a komunální dluhy nemusely splácet. Stačí je při splatnosti vždy refinancovat. Tuto možnost jsme od zavedení účetních peněz vždy měli a pokud tento koncept neopustíme, tak i budeme mít.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Michal Mrozek | 30. 4. 2020 06:43 | reakce na Jan Amos - 29. 4. 2020 12:59

Hezky jste to shrnul. Ono je to skutečně střet těchto dvou logik: Fyzická osoba i právnická osoba dluh splatit musí versus stát nemusí splatit nic z dluhu. Jak hloupá ideologie to je, je vidět i na aktuálním kolbišti v Evropě. Itálii už nikdo půjčit nechce, ani když se řekne kouzelné slůvko koronavirus. A proč? Protože Itálie dluhy nesplácí a ejhle, státy chtějí po jiném státu, aby dluhy splatil. Fulda si pořád vypravuje pohádky, jak se dá vytvořit bohatství z ničeho, takové ekonomické perpetuum mobile. Realita je zcela jiná, než jak ji Fulda popisuje.

Klíčové je, kde se skutečně ty dvě logiky střetávají. My bychom měli každý usilovat, ať jsme právě na hraně těchto dvou ideologií. Ať nemusíme dluh splácet a zároveň ať každý, komu jsme půjčili, musí platit nám. stát si udělal z hospodaření municipalit onu dojnou krávu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 30. 4. 2020 13:40 | reakce na Michal Mrozek - 30. 4. 2020 06:43

Ale já vůbec netvrdím, že některé státy nebudu trvat na tom, že jiné státy musí splatit své státní dluhy. Tuto situaci ale umožňuje absence měnové nezávislosti těch států, které jsou ke splácení nesplatitelných státních dluhů nuceni. Ty státy nemají vlastní centrální banku, která by to bez řečí hned řešila. Mají centrální banku, která se řídí názory všech zúčastněných. A to nedopadne dobře, toho jsem si vědom. Toto se ukázalo v případě Řecka. Od té doby tvrdím, že buď dojde k posunu k fiskální únii, nebo příště nastane problém, který ten společek rozhádaných jednotlivců smete.

Pořád melete o tom, že říkám že bohatství lze tvořit z ničeho pouhým tiskem peněz. To jsem nikdy nenapsal. Pořád píšu, že těmi natištěnými penězi lze v této krizi toliko to již vytvořené bohatství a prostředí v němž se tvoří, zachovat tak, aby bylo touto krizí co nejméně zničeno. Jestli nechápete rozdíl mezi těmi přístupy, pak nemá smysl o tom dál diskutovat.

Uvedu Vám zde analogický příklad, který snad pochopíte. Je třeba si uvědomit, že hospodaření obecně může skončit ve třech stavech. V zisku, ve ztrátě nebo na nule. Vy mi podsouváte, že tvrdím, že pouhým tiskem peněz lze vytvořit zisk. To netvrdím. Co tvrdím je, že tiskem peněz v krizi lze udržet jinak (bez krize) ziskové hospodaření na nule nebo zabránit propadu hospodaření do příliš vysoké ztráty, která by nastala, pokud bych do ekonomiky ty peníze těm krizí postiženým nedodal.

Diskuze na téma hospodaření municipality vs stát mi přijde zbytečné. Nejste schopen chápat jednoduché věci, tak proč diskutovat o těch složitějších.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Mrozek | 29. 4. 2020 06:23 | reakce na Michal Mrozek - 29. 4. 2020 06:22

https://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika/evropa-blizi-se-kolaps-jednotne-meny.A200427_221832_p_ekonomika_wag

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 29. 4. 2020 14:24 | reakce na Michal Mrozek - 29. 4. 2020 06:23

ANO! Šetrná čtyřka velmi pravděpodobně pohřbí jižní křídlo EU za živa. Raději nedomýšlet, co se bude dít. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

R. S. | 29. 4. 2020 15:05 | reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2020 14:24

Čím dřív to rupne, tím méně to bude bolet. Že něco tak nesourodého nebude držet pohromadě věčně už je doufám zřejmé i Vám...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 29. 4. 2020 18:58 | reakce na R. S. - 29. 4. 2020 15:05

Nejde o jen o nesourodost. Jde hlavně o neochotu šetrné čtyřky držet s ostatními pohromadě i ve chvílích, kdy to nic nenese.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Michal Mrozek | 30. 4. 2020 10:05 | reakce na Richard Fuld - 29. 4. 2020 18:58

"...kdy to nic nenese...". Hezký eufemizmus. :) Používáte to ale příliš často, trochu to bije do očí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK