Diskuze: Z hledání práce se stalo dobývání byrokratického Zámku

František Kusák|5. 3. 2020 14:48

No jen taková maličkost. Abyste byl dobrým řemeslníkem, musíte mít jistý talent, pak odborné vzdělání, nějaký ubohý rekvalifikační kurz nestačí a dost let praxe. Musíte neustále studovat novinky a účastnit se aplikačních odborných školení. O serióznosti, slušnosti a pracovitosti ani nemluvě. A také unést, že přesto všechno, patříte společensky do nižších pater.

Jan Altman|6. 12. 2019 11:03| reakce na Josef Fraj - 5. 12. 2019 16:41

Samozřejmě.
Pro malou firmu je zaměstnávání (několika málo) lidí naprostá tragedie.
Ten byrokratický opruz okolo toho je silně odrazující. A k tomu rizika kontrol asi z deseti úřadů.
Nikdy jsem třeba nepochopil smysl kontroly ze socky či zdravotní pojišťovny. Než jsme zaměstnanecké poměry zrušili, tak jsem to párkrát zažil. Člověk tím zabije celý den a oni jen kontrolují, zda naše papíry sedí s tím, co v evidenci mají oni. Prostě já si na papír napíšu: zaplatil jsem X tisíc. Pošlu ten papír datovkou pojišťovně a provedu platbu. A pak jdu do té pojišťovny a oni kontrolují, zda ten můj papír sedí s tím, co mají oni v evidenci. Prostě kontrolují proti sobě 2 čísla, která ale nutně sedí, neb jsou ze stejného zdroje (pojišťovna nemá jiné údaje o tom, kolik jsem měl zaplatit, než ty, které jsem jí sám poslal).

Honza _|5. 12. 2019 21:11| reakce na Josef Fraj - 5. 12. 2019 16:41

Skvělý vynález bylo: Udělej práci, dostaneš peníze.
Ale pak se k tomu přisál stát...

Igor Nemec|5. 12. 2019 17:18

... studovala jsem v Británii tradičně ceněný obor anglická literatura...

Vzpoměl jsem si na scénku ze serálu Zlatá sedmdesátá:
- Co studuješ?
- Filozofii
- To je dobře, minulý týden dole ve městě otevřeli novou Filozofickou továrnu :-)

A ten nápad zrušit HR je dokonalý, aneb jak říkali naš předkové, máš-li křivou hubu, nezlob se na zrcadlo :-(

Josef Fraj|5. 12. 2019 16:41| reakce na Jan Altman - 5. 12. 2019 10:54

Já jsem vás pochopil. Jenom jsem si neodpusti reakci na rozšířený mýtus, že živnostníci zneužívají zdravotní pojištění. Mohu zblízka pozorovat, jaký opruz je pro živnostníka první zaměstnanec, kolik času a peněz na to spotřebuje a kolik státní buzerace musí zkousnout. Proti tomu je švarc systém prostě geniální vynález.

Honza _|5. 12. 2019 12:07| reakce na Petr Vorlíček - 4. 12. 2019 21:46

Proč 8 hodin? :-)

Robert Antonio|5. 12. 2019 10:55| reakce na Petr Vorlíček - 4. 12. 2019 21:46

A víte že ano? Částečně mne to baví už teď, když něco kutím na baráku. A nemysím si, že v 50 letech bych měl být fyzicky úplně na dně. Bavíme se o běžných řemeslech, nehodlám dělat horníka ani dřevorubce.

Jan Altman|5. 12. 2019 10:54| reakce na Josef Fraj - 5. 12. 2019 03:15

To je samozřejmě také pravda.
Ale hlavně: já nesrovnával čisté příjmy zaměstnance versus OSVČ (to je samozřejmě jiná kapitola a rozdíl je ještě větší).
Já srovnával náklady na ně. Kolik je firma ochotna vypláznout za zaměstnance (mzdový náklad, superhrubá) a za OSVČ. A všude ve svém okolí vidím, že za OSVČ je ochotna dát daleko víc (protože menší byrokratický opruz, větší flexibilita, motivovanost, ...).
Možná to je jen v "moderních oborech s vysokou přidanou hodnotou" a superhrubá zedníka se od OSVČ zedníka tolik neliší, to nevím.

Na druhou stranu, když se bavíme o lidech s platem okolo dvojnásobku průměrné mzdy či vyšší, tak je potřeba si uvědomit, že sice ten zaměstnanec zaplatí vyšší odvody, ale lidé s takovými platy zdaleka nemají jen tu mzdu. Mají mnoho dalších benefitů, které OSVČ nemá. Služební auto za milion a výše. Sickdays. Stravenky, multisportky, atd... Firemní rauty, letecké teambuildingy v exotických destinacích. Firma jim hradí další vzdělávání (v jejich oboru, ale klidně jim i zaplatí MBA, PMP, ...) - to jsou docela VELKÉ peníze, které si OSVČ musí platít sám (pokud o to stojí). Atd... je toho hodně.

Jan Altman|5. 12. 2019 10:45| reakce na Petr Vorlíček - 4. 12. 2019 21:40

Ale no tak.
Srovnával jsem superhrubou (mzdový náklad zaměstnavatele) s cenou srovnatelného OSVČ - takže mluvit zde o výši odvodů je nesmysl. Pouze jsem srovnával, kolik zaměstnavatele stojí zaměstnanec a kolik OSVČ (ne, kolik jim z toho zbude čistého), kolik je kterému ochoten dát za podobnou práci. Tolik k "logickým chybkám".

Řeším, co zaměstnavatele stojí zaměstnanec a co živnostník. A v mém příkladu ten rozdíl je 53 tisíc.
A ano, část toho rozdílu jde na vrub toho, že zaměstnanci je potřeba zajistit pracovní pomůcky a tak, kdežto živnostník si je kupuje sám.
Jenže to ani zdaleka nevysvětluje ten rozdíl 53tis.
Ano, živnostník si musí koupit mobil a platit měsíční paušál (cca 500Kč měsíčně za neomezené hovory a SMS). Musí si platit internet (300Kč měsíčně? mě stojí asi 400 ale v tom je i 80 programů kabelovky).
A ano, jednou za čas si musí ten živnostník koupit i počítač a telefon. Ale nemá cenu sem psát, jak moc drahý byl můj ultrabook a můj smartphone - protože to je irelevantní - kdybych byl zaměstnanec, dostanu nějaké základní kancelářské PC za 10tis (na 5 let) a obyčejný mobil za 5tis na 3 roky.

Také je zde nějaká cena pracovního místa, ale: živnostníkovi pracujícímu na počítači stačí doma nějaký koutek s pracovním stolem. Naopak zaměstnanci (zejména v tomto oboru) dnes mají široké možnosti práce z domova, o jedno pracoviště v kanceláři se jich dělí několik. Navíc já jako OSVČ k tomu klientovi mohu přijít také, také tam mám stůl, PC, monitor, také mi tam funguje internet, atd... Čili rozdíl marginální.

A ano - jako živnostník mám další náklady, které zaměstnanec nemá. Účetní mě stojí 500Kč měsíčně (co by taky dělal, mám výdajový paušál).

Kdybych chtěl šetřit na dřeň, pořizovat si jen to, co opravdu potřebuju, tak nemám ani smartphone (dnes se stejně komunikuje přes internet, nepamatuju, kdy mi pracovně někdo telefonoval, natož SMSkoval) a ani nepotřebuju slušný počítač, protože A) stejně mám u každého toho klienta pracovní stanici, když tam 2x do měsíce přijdu B) ke všem mým klientům lze přistupovat vzdáleně - jak na servery, tak na mně vyhrazenou pracovní stanici. Čili by mi stačil hloupý terminál, nebo nakonec i telefon připojitelný k monitoru (Samsung DeX, Huawei Desktop Mode, atd...), počítač bych nemusel mít vůbec.

Zkrátka nic z toho nevysvětluje ten rozdíl ve výši 53k - ten vysvětluje pouze to, co jsem psal původně.

Josef Fraj|5. 12. 2019 03:15| reakce na Petr Vorlíček - 4. 12. 2019 21:40

>>> "A jestli zbude nějaký rozdíl, jde na vrub predně faktu, že živnostník platí proti zaměstnanci zanedbatelné zdravotní "

To je možná pravda, ale je také třeba se podívat na čerpání. Zaměstnanec marodí v průměru několikrát delší dobu (cca 16x déle !!!) než živnostník. Podle údajů VZP čerpá OSVČ cca 10 tis. ročně ale platí minimálně 26 tisíc ročně (minimální zálohy) nebo více. Ve skutečnosti tedy živnostníci doplácejí na zaměstnance. Tak si strčte tu odborářsko-socanskou propagandu za klobouk.

Petr Vorlíček|4. 12. 2019 21:46| reakce na Robert Antonio - 4. 12. 2019 09:48

To si fandíte, že vás po třiceti letech sezení v křesle bude na stará kolena bavit osm hodin denně ohýbat hřbet! ??

Petr Vorlíček|4. 12. 2019 21:40| reakce na Jan Altman - 4. 12. 2019 10:28

Máte tam značnou logickou chybku, na vás až nepochopitelnou...
Rozdíl 53 tisíc nejde na vrub tomu, co tak vznosně popisujete, ale něčemu daleko pragmatičtějšímu.
Jak známo, živnostník, narozdíl od zaměstnance využívá k práci výhradně své zdroje a prostředky.
Ale zaměstnanec potřebuje: mobilní telefon, simku s tarifem, počítač s pripojením k netu, firemní server a podporu IT, židli, stůl, 10m2 kanceláře, kávovar, služební vůz se všemi pojistkami, l/z přezouváním a servisovaním, parkovací místo, využívá služeb dalších zaměstnanců firmy, kteří za jeho práci vydávají faktury, zadávají je do systému, vymáhají ty neuhrazené, komunikují za něj s úřady, podávají za něj daňové přiznání, uklízí mu ten svinčík pod stolem...Tohle všechno stojí měsíčně ranec, a tohle vsechno si živnostník řeší sám. A jestli zbude nějaký rozdíl, jde na vrub predně faktu, že živnostník platí proti zaměstnanci zanedbatelné zdravotní a sociální, o daních snad radši nemluvě...

Jan Krejčí|4. 12. 2019 20:57

Ohledně dat, které po Vás firma chce - formulář by asi v ČR nebyl úplně legální, nicméně většinu těch informací, které jsou vidět ve formuláři, o Vás stejně ostatní budou vědět nebo tušit, jakmile do firmy nastoupíte.

Naproti tomu pokud jste obyčejný zaměstnanec, který nemá čas a chuť studovat daňové zákony (kterých jsou pro DPFO a soc/zdrav tisíce stran a ani daňový poradce jim plně nerozumí), nezbývá Vám, než v podstatě "vyklopit" firemnímu HR oddělení (které se za komunistů jmenovalo kádrové oddělení, a obecně tam po revoluci nezačal dělat morálně jiný druh lidí než před ní) kompletní údaje o své ženě (snad kromě příjmů) a dětech, případně jejich druhém rodiči, svou adresu, svou hypoteční smlouvu, údaje o své školce, o svém penzijním/životním pojištění, případně zdravotních potížích (výměr částečného invalidního důchodu). V prvním roce sdělíte rovněž příjmy v minulém zaměstnání. Prostě absolutní striptýz před bandou - většinou - největších drben ve firmě.

Ale je pravda, že významnou část můžete aspoň odmítnout a místo toho zaplatit člověku, který Vám s tím poradí.

Jan Altman|4. 12. 2019 10:28| reakce na Josef Fraj - 3. 12. 2019 17:07

Přesně tak.
A ta cena té buzerace spojené se zaměstnáváním je docela dobře vidět na srovnání s živnostníky (kde panuje daleko volnější trh).
Když například srovnatelný vývojář bere jako zaměstnanec 50tis hrubého a jako OSVČ 120tis.
V prvním případě jsou mzdové náklady (superhrubá mzda) 67tis, druhém případě jsou těch 120tis.
Rozdíl jde na vrub byrokracii, flexibilitě, motivaci, hrozbě kontrol (v případě zaměstnance z úřadu práce, zdravotní pojišťovny, socky, ....).
Nebo z opačné strany: pokud zaměstnanec přejde na OSVČ, dostane 53 tisíc bonus za flexibilitu, za úsporu zaměstnavatele na byrokracii, za snížení rizik zaměstnavatele, za převzetí části rizik a odpovědnosti na sebe.

Robert Antonio|4. 12. 2019 09:48| reakce na Jaroslav B. Kořínek - 3. 12. 2019 08:25

Když sháním řemeslníka na dům a vidím, kolik si účtují a přitom jsou to z 3/4 flákači a fušeři, tak si říkám, zdali není načase se rekvalifikovat se na elektrikáře nebo klempíře. Protože v tomhle oboru, pokud jste spolehliví a pracovití, tak vám utrhají ruce.
Brání mi v tom jen to, že v IT beru také královský plat, takže si to asi nechám až za 10-20 let, až budu pro IT firmy moc stará páka.

Robert Antonio|4. 12. 2019 09:43| reakce na Martin Brezina - 3. 12. 2019 19:47

Mentální bariéru vidím u vás.
Jan Capouch netvrdí, že pro práci v PR a marketingu je lepší studovat STEM obory.
Tvrdí, že je lepší studovat STEM a najít si práci v nějakém technickém oboru, protože v PR a marketingu je přetlak zájemců a nedostatek míst.
A to se ví už dlouho, tyhle vtipy o nezaměstnatelných humanitních absolventech jsme si vyprávěli už před 15 lety.

foxy|4. 12. 2019 09:22| reakce na Jan Amos - 3. 12. 2019 09:53

Nebo Flashdance

foxy|4. 12. 2019 09:11

Baví se dva programátoři:
“Prý tě vyhodili a byl jsi bez práce”
“Jo, byla to nejhorší půlhodina v mém životě”

Jaroslav B. Kořínek|4. 12. 2019 09:03| reakce na Martin Brezina - 4. 12. 2019 07:58

Fráze "pouhá střední škola" mě dráždí.

Martin Brezina|4. 12. 2019 07:58| reakce na Jaroslav B. Kořínek - 4. 12. 2019 07:21

Nepotřebuje, ale většina dobrých nějakou podobnou vš má. Budete se divit, ale mezi špičkovými současnými novináři je těch s pouhou střední školou málo.

Jaroslav B. Kořínek|4. 12. 2019 07:21| reakce na Martin Brezina - 3. 12. 2019 19:47

"při uplatnění soutěžíte s velkým počtem podobně vzdělaných lidí"

Opravím vás, "podobně NEvzdělaných lidí." Dobrý novinář nepotřebuje mít vystudovanou žurnalistiku. Dobrý spisovatel nepotřebuje mít vystudovanou anglickou literaturu. Dobří lidi z PR nepotřebují mít vystudovanou mezikulturní komunikaci a regionalistiku. Potřebují být takříkajíc v terénu a pilovat své schopnosti, pokud možno vedeni svými zkušenějšími kolegy.

Dalibor Pešek|3. 12. 2019 22:27

Co znamená "Snaží se vystupovat ze své názorové komfortní zóny."?

Jan Amos|3. 12. 2019 19:54| reakce na Josef Fraj - 3. 12. 2019 17:22

Více než souhlas. Státní bezplatné školství je jednou ze zásadních příčin bobtnání státní byrokracie.

Martin Brezina|3. 12. 2019 19:47| reakce na Josef Fraj - 3. 12. 2019 17:22

Jakou má váš výlev souvislost s tím, co píšu já, bůh ví. Ale je to zřejmě nějaká vaše specialita, polemizovat tak, že píšete o něčem úplně mimo.
STEM obory jsou - pro vaši informaci .- přírodní vědy, technika a matematika. Tyhle obory opravdu moc v médiích nebo PR nevyužijete, tam potřebujete hlavně dobře komunikovat, pokud tedy nepracujete jako technický background těchto oblastí. Prostě, anglický jazyk a literatura jsou v tomto případě mnohem použitelnější, zvláště pokud hodláte pracovat v Londýně.
Jiná věc je, že při uplatnění soutěžíte s velkým počtem podobně vzdělaných lidí, proto se místa shánějí relativně obtížně.
Ale nedělám si iluzi, že by to přeskočilo mentální bariéru.

Josef Fraj|3. 12. 2019 17:22| reakce na Martin Brezina - 3. 12. 2019 09:35

To vy nemůžete pochopit, protože v socialismu studujeme jak, no přece "ZADARMO". Potom ovšem studium není chápáno jako investice, ale jako pět let pohodového života na jejichž konci je nějaký titul a je celkem jedno jaký, protože ve státních úřadech to není důležité a v neziskovkách už vůbec. Studium nesmyslných oborů jako je genderová sociologie za peníze druhých je nejen krádež, ale naprosté plýtvání vzácnými zdroji, které má společnost k dispozici. Pokud má někdo na takový luxus, aby studoval něco, pro co není použití, tak prosím, ale za své.

Pokud by si každý studium platil, tak by k němu přistupoval zcela jinak. Právě jako k investici u které je důležitá její návratnost. Do rozhodování o tom, zda studovat chetitštinu nebo biochemii potom vstupují naprosto odlišná kritéria.

Josef Fraj|3. 12. 2019 17:07

Kdyby bylo možné zaměstnance propustit stejně snadno, jako ho přijmout, tak by situace vypadala naprosto jinak. To ovšem nejde protože zákoníky práce, odboráři a podobná buzerace. Není proto divu, že zaměstnavatel zvažuje přijetí každého zaměstance zda vůbec a pokud ano, tak pochopitelně chce použitelného jedince, protože ví, že kdy přijme flákače, tak se ho hned tak nezbaví. Vzhledem ke státem budované byrokracii spojené s pracovním poměrem, která jednoznačně preferuje zaměstance, se také zaměstnavatel musí být schopen bránit v případných sporech a k tomu potřebuje spoustu podkladů.

Pokud by zaměstnavatel měl možnost napravit chybu spojenou s přijetím nevhodného zaměstnance jeho bezproblémovým propuštěním, tak by většinu toho, co autorka kritizuje, nepotřeboval.

Jan Amos|3. 12. 2019 10:10| reakce na Jaroslav B. Kořínek - 3. 12. 2019 08:25

Opět skvěle Petr Kubáč - můj velmi oblíbený xenofob, rasista, zpátečník, pravičák a antifeministický macho,

Evropa si hraje na "vzdělanostní společnost" což interpretuje jako hon za dotacemi pro genderové, eko- a další neziskovky - jejichž vedlejším produktem není nic hmatatelného, aní pozitivního a už vůbec ne technologický pokrok. Poslední "velká technologie" vzešlá z Evropy byly GSM mobily patentované už v roce 1990 !! Naopak evropská technologická zaostalost jde ruku v ruce s "technologickou nevzdělaností" ( příznakem budiž diskuse o učňovském školství nebo maturitě z matematiky ) Technologická nevzdělanost "hříchu nečiní", takže pak se dostáváme do absurdní situace, kdy zaostalost je zaostalci interpretována jako pokrok - a naopak.

Jan Amos|3. 12. 2019 09:53| reakce na Jaroslav B. Kořínek - 3. 12. 2019 08:25

"Po přihlášení na Úřad práce si můžete udělat rekvalifikační kurzy. Svářeči teď docela frčí."

A po večerech si motivačně pouštět příběh Alex Owensové - https://www.csfd.cz/film/29556-flashdance/prehled/

Boris Otokar Hodlak|3. 12. 2019 09:44| reakce na Martin Brezina - 3. 12. 2019 09:35

jojo. A někteří mají předpoklady třeba pro práci v HR.
Těm dnešní doba obzvláště přeje!

Martin Brezina|3. 12. 2019 09:35| reakce na Jan Capouch - 3. 12. 2019 00:12

Můžete mi sdělit, v čem by bylo lepší studovat STEM pro práci v médiích, PR nebo marketingu, než třeba anglickou literaturu?
A prozradím vám jedno tajemství, které vám zřejmě za celý život uniklo: různí lidé mají různé předpoklady, a tak jedni studují třeba STEM obory, a jiní třeba jazyky. Je pravda, že různé doby přejí některým předpokladům víc, a jiným míň, ale to se může rychle změnit.