Diskuze: Etiopie. Proč Africe nejde pomoct, pokud si nepomůže sama

Jan Capouch|25. 11. 2019 19:56| reakce na Marek Janů - 22. 11. 2019 09:11

Nevím, kde berete "hysterii ve společnosti". Strach z masové barevné imigrace je zcela odůvodněný, vzhledem k tomu, že evropské impotentní vlády nemají vůli tyto vetřelce zastavit.

Jan Capouch|25. 11. 2019 19:53| reakce na Marek Janů - 24. 11. 2019 02:15

Ještě by stálo za to dodat, že úspěch Botswany je zapříčiněn diamantovými doly a nikoli pracovitostí a vynalézavostí místního obyvatelstva. Ale je pravda, že místní vláda ty peníze nepromrhala na prezidentské paláce a na armádu.

Jan Altman|24. 11. 2019 18:18| reakce na Petr Vorlíček - 23. 11. 2019 22:24

Jediné správné opatření na podporu Afriky, které by EuroSojuz mohl udělat, je zrušit obchodní omezení.

"jak si v dnešní situaci v jednotlivých zemích Afriky to stavění se na vlastní nohy bez finanční podpory představujete"
Nepředstavuju. Představuju si X věcí, ale asi tak 1000X si nepředstavuju, protože mám jiné starosti. Finančně si ZE SVÉHO samozřejmě podporujte, koho chcete, pokud si myslíte, že tím něčemu pomůžete. Nastavte si třeba trvalák směrem k Mugabeho účtu, whatever, pokud to budete dělat za své, tak mi to je jedno. Když ale někdo kibicuje, že by EU či ČR měla dělat něco (co navíc považuji za kontraproduktivní), samozřejmě za CIZÍ peníze, tak mi začne stoupat tepová frekvence.

Josef Fraj|24. 11. 2019 11:00| reakce na Petr Vorlíček - 23. 11. 2019 22:24

Představa Západu, že lze změnit strukturu společnosti v rozvojových zemích sypáním peněz nebo nějakými hurá akcemi NGO je stejně naivní, arogantní a hloupá, jak představa Západu, že zavede demokracii v arabských zemích. Za posledních 50 let byly do Afriky nasypány biliony dolarů a tyto peníze Afrikou protekly, aniž by způsobily zamýšlené změny. Důvodů je řada a bylo o tom dost napsáno. Jedním z nezamýšlených, ale logických důsledků bylo, že africké země (některé) se začaly na pomoc spoléhat a přestaly se snažit budovat vlastním silami. O tom mluví ten keňský ministr.

Krokem, který by nepochybně pomohl, a který lze udělat prakticky ze dne na den, je zrušení obchodních bariér mezi Afrikou a Západem. Byl by to systémový krok na rozdíl od ad hoc akcí nejrůznějších spasitelů.

Marek Janů|24. 11. 2019 02:15| reakce na Petr Vorlíček - 23. 11. 2019 22:24

Stavění na vlastní nohy bez finanční podpory je jednodušší než to vypadá, klíčem je vzdělání. Ukazuje se, že ekonomický rozvoj je důsledek rozvoje vzdělávání a nikoliv naopak. Překvapivě velký dopad má i dokončení základní školy. Tak třeba ta Botswana je stát, kde průměrná délka školní docházky je 13 let, gramotnost dospělé populace kolem 90% u obou pohlaví. Možná i díky tomu je průměrný příjem na osobu vyšší než v Srbsku, Severní Makedonii nebo na Ukrajině. Ano, nerovnost v příjmech je velká, ale podíl obyvatel žijících v extrémní chudobě se od roku 1985 snížil na polovinu. Místní zdravotnictví patří podle řady ukazatelů k nejlepším v celé Africe. Např. proočkovanost proti spalničkám je vyšší než třeba v Itálii, úmrtnost dětí i matek během těhotenství nebo při porodu klesla za posledních dvacet let na polovinu a podíl porodů, u kterých je přítomen vyškolený zdravotnický personál je někde kolem 99,9%. Nebudu tady podobně popisovat situaci v ostatních státech, ale Botswana rozhodně není výjimka, většina afrických zemí vykazuje výrazné zlepšení v mnoha ohledech. Souhlasím s tím, že velký problém je AIDS, ale i tam se situace zlepšuje, v drtivé většině států se podíl nakažených snižuje. Pro změnu zase Botswana - podíl žen používajících antikoncepci je stejný jako v Polsku a stále se zvyšuje. To je krásná ukázka toho, jak i základní vzdělání může pomoci bojovat s AIDS účinněji než leckteré masivně podporované humanitární kampaně.
Ano, souhlasím, že řada lidí. kteří píší o Africe o ní ví velký kulový.

Petr Vorlíček|23. 11. 2019 22:24| reakce na Josef Fraj - 21. 11. 2019 21:46

Fakt by mě zajímalo, jak si v dnešní situaci v jednotlivých zemích Afriky to stavění se na vlastní nohy bez finanční podpory představujete...
Jak se má postavit na nohy země, kde děti neposílají rodiče do školy, aby mohly pracovat na poli?? Kde je v některých oblastech promořenost populace nakazou HIV přes 20%?

Kolik z Vás by přežilo do současného věku ve zdraví, kdybyste žili v zemi se zdravotní péčí na úrovni Botswany?

Jestli nebude problém v tom, že všichni kdo řeší situaci v Africe o ní ví velké kulové...:-(

Marek Janů|22. 11. 2019 09:11

Dobrý den, jak si autor článku představuje "zastavení populačního boomu"? Stačilo by například prozatím snížit počet dětí na jedni ženu na z 8 na 4 a předpokládat, že během další generace klesne pod 3, možná na 2,5? Přesně to se totiž v Etiopii odehrává. Nejvíce dětí na jednu ženu tam připadalo v polovině osmdesátých let (cca 7,5). 8 - 10 dětí v rodině můžete najít i v Česku. Ale není to průměr a ani v Etiopii taková hodnota nikdy nebyla. Jen to jen extrémní hodnota, která dobře vypadá a je to dobrý způsob jak v Evropě vyvolávat paniku. Máme-li ale hodnotit stav v celé zemi, musíme použít celostátní průměr.
Veřejnost, kam počítám i novináře si bohužel neuvědomuje skutečný stav věcí. Pokud pokles porodnosti považujeme za pozitivní změnu, tak tato změna (nejen v Etiopii) už dávno probíhá. Jen my žijeme v představě, že situace je stále stejná jako nás učili v polovině osmdesátých let ve škole. Například v Bangladéši už demografická revoluce v podstatě proběhla a počet děti na jednu ženu klesl na cca 2,5, což je hodnota stejná jako u některých evropských států. Při srovnání změn v počtu dětí na jednu ženu v Etiopii a v Bangladéši je průběh změn pozoruhodně podobný, jen s tím, že Etiopie má asi jednu generaci zpoždění. Byl bych vděčný všem novinářům, kdyby si přečetli knihu Faktomluva od Hanse Roslinga a pomohli informovat veřejnost na základě relevantních údajů. Možná by pak ve společnosti bylo méně hysterie a strachu před miliardou Afričanů hrnoucích se do Evropy. Výše zmíněná data jsou k nahlédnutí např. na https://www.gapminder.org/tools/#$chart-type=bubbles
Přeji pěkný den

Josef Fraj|21. 11. 2019 21:46

Africe je pomoc Západu platná asi jako Česku evropské dotace. Už někdy v 80. letech řekl jeden keňský ministr, že dokud budou africké země dostávat zahraniční pomoc, tak se nepostaví na vlastní nohy.

V poslední době ale dala celé africké problematice nový rozměr Čína. Evropané opustili své kolonie jenom proto, aby se z nich staly kolonie čínské.

Evropský falešný a naivní humanismus škodí všem zúčastněným s výjimkou totalitní Číny.