Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Anatomie amazonských požárů

5. 9. 2019
11 komentářů

Přihlášení do diskuze

Nejoblíbenější příspěvek

Ondřej Šmigol v článku Amazonie bude v pořádku na echo24.cz kromě jiného píše:

- začátek měření počtu požárů se datuje rokem 2013, čili referenční doba opravdu není dlouhá
- Americká NASA upozornila, že podle jejích dat je počet požárů v Amazonii zhruba průměrný.
- jak upozorňuje list The New York Times, ve většině případů nehoří nedotčený prales, ale farmy již v odlesněných oblastech, které jejich majitelé připravují na novou sezonu
- dnešní kácení (4,5 tis.mil) zůstává hluboce pod vrcholem z let 1995 až 2005, kdy bylo vykáceno až 10 tisíc čtverečních mil ročně
- podle studie z roku 2018, kterou vydal časopis Nature, světové zalesnění mezi lety 1986 a 2016 zvýšilo o 865 000 čtverečních mil. Vymizení lesů tedy opravdu nehrozí (a Nature není žádný bulvár)

Je to tedy jako vždycky s katostrofisty. Uměle vytvořená hysterie, úmyslně zkreslená fakta, česky lži. Snad už není daleko doba, kdy takový postup aktivistů, grýnpísáků či hysterických Macronů otráví lidi tak, že je přestanou brát vážně.

Nahlásit
-
13
+

Diskuze

Roste plocha lesů. Celosvětově.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Ano. Stejně jako vymizela potřeba dřevěného uhlí. Anebo změny v zemědělství - pěstování pícnin namísto pastvy v lesích či krmení dobytka nasekanými větvemi.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
2
+

Tak těch vlivů bylo víc. Například začátek využívání uhlí postupně nahradil část dřeva jako paliva.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Stejně je to zajímavé. Mezi západními politickými slunčaty je to samý zapřísáhlý antikolonialista a přitom by chtěli bývalým koloniím diktovat, jak mají nebo nemají využívat své zdroje...chm!

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
2
+

Oprava 16.-18. století.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Drobná oprava: nejméně zalesněné bylo 16. a 19. století, kvůli potřebě zemědělské půdy. Revoluci přineslo pěstování brambor - bylo možno produktivně využít i dosud neúrodných půd a uživit obyvatelstvo, zároveň povstala poptávka po stavebním dříví (voraři do Hamburku). Prostá rovnice - menší potřeba orné půdy + větší poptávka po dříví = větší a větší zalesnění během 19. století.

Jinak Bolsonaro nabízel vyspělým zemím opakovaně, aby jim zafinancovaly přírodní parky. Ale to ne, radši utopíme stamiliardy ve fotovoltaice nebo elektromobilitě.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
3
+

Pokud chcete porovnávat dnešek se situací před průmyslovou revolucí, tak nechápu, proč píšete o amazonii. Evropa byla také téměř celá porostlá lesy a podívejte se dnes. Bolsonaro má tedy zcela pravdu, když říká "zalesněte si Evropu".

Navíc zcela ignorujete skutečnost, že rozvíjející se společnosti prostě nemají na nějaké ekologické nadstavby. Potřebují dostatek potravy, oblečení, bydlení a bezpečí. Teprve, když to mají, tak je může začít zajímat to ostatní. Šmigol k tomu mimochodem píše: "Studie ukazují, že hospodářský vzestup je zpočátku spojen se zhoršujícím se životním prostředím, ale poté, co země dosáhne ročního průměrného příjmu 3100 dolarů na hlavu, ekologická situace se rapidně zlepšuje. Brazílie v roce 2004 dosáhla průměrné mzdy 3600, což je také rok, kdy rapidně začalo klesat odlesňování."

S tím koresponduje fakt, že v Evropě bylo největší odlesnění ve středověku. V té době tamější katastrofisté vyvolávali paniku s tím, že spotřeba dřeva je větší, než je ho přirozený přírůstek a některou z příštích zim většina lidí umrzne, protože nebude čím topit. Důsledkem nárůstu životní úrovně je dnes celosvětové zvyšování lesních ploch, jak jsem uvedl v minulém komentáři, takže lokální úbytky v amazonii nejsou žádná katastrofa.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Ano, porovnávat s podprůměrným loňskem není fér. Fér ale není ani porovnávání s vrcholy v první dekádě tisíciletí. Fér totiž není porovnávat s žádným z posledních padesáti roků, kdy se Amazonie odlesňuje dřív nebývalým tempem – kvůli tomu není možné žádný rok prohlásit za normální. Jakés takés porovnání v dlouhodobějším měřítku dává zkoumání reziduálního dřevěného uhlí po dřívějších požárech. Viz začátek článku. Požáry jsou jen součástí problému s odlesňováním obecně. A tomu Bolsonaro po letech dává velkou zelenou. Ostatně i pro autory článku jsou požáry spíš odrazový můstek. A další akcelerace odlesňování by mohl být problém. Snadno se můžeme dostat na čísla z první dekády tohohle století nebo sedmdesátých let.

Podle mě ale není problém dokonce ani to odlesňování samotné, ostatně před Španěly býval prales větší než po jejich příchodu, který znamenal úbytek místních indiánských zemědělců, jako spíš jeho tempo. Při postupných změnách si příroda často umí poradit a dokáže předchozí bohatá společenstva nahradit jinými, neméně bohatými. Ale jak se z něčeho stane poušť, ta už pak nejčastěji zůstává. U velkých krajinných změn je průšvih v tom, že jejich důsledky nedokážeme odhadnout. A když se dějou ve velkém, důsledky můžou být veliké.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

http://www.osel.cz/10728-opravdu-jsou-pozary-v-amazonii-rekordni.html

Nahlásit

-
1
+

Ondřej Šmigol v článku Amazonie bude v pořádku na echo24.cz kromě jiného píše:

- začátek měření počtu požárů se datuje rokem 2013, čili referenční doba opravdu není dlouhá
- Americká NASA upozornila, že podle jejích dat je počet požárů v Amazonii zhruba průměrný.
- jak upozorňuje list The New York Times, ve většině případů nehoří nedotčený prales, ale farmy již v odlesněných oblastech, které jejich majitelé připravují na novou sezonu
- dnešní kácení (4,5 tis.mil) zůstává hluboce pod vrcholem z let 1995 až 2005, kdy bylo vykáceno až 10 tisíc čtverečních mil ročně
- podle studie z roku 2018, kterou vydal časopis Nature, světové zalesnění mezi lety 1986 a 2016 zvýšilo o 865 000 čtverečních mil. Vymizení lesů tedy opravdu nehrozí (a Nature není žádný bulvár)

Je to tedy jako vždycky s katostrofisty. Uměle vytvořená hysterie, úmyslně zkreslená fakta, česky lži. Snad už není daleko doba, kdy takový postup aktivistů, grýnpísáků či hysterických Macronů otráví lidi tak, že je přestanou brát vážně.

Nahlásit

-
13
+

To nemluvě o těch TISÍCÍCH POŽÁRŮ, když se u nás vypalovaly meze. U požárů je samozřejmě důležitá PLOCHA, ne POČET.
Blábol plný emocí a výkřiků bez jakýchkoliv faktů (roste plocha požárů během celé dobý sledování, minimálně 20 let? Je tento rok výrazně vyšší plocha, než maximum? ...).
Nabídnutá pomoc Francie ve směšných desítkách EUR je zjevně cílená provokace.

Nahlásit

-
1
+