Diskuze k článku: Zdroje jsou! Vláda vykouzlila štědrý rozpočet

Richard Fuld | 6. 9. 2019 11:06 | reakce na Jan Altman - 5. 9. 2019 17:14

Průběžný systém má dva srovnatelně významné problémy: růst věku dožití a pokles porodnosti. Můj návrh týkající se bezdětných téměř na 100% eliminuje problém s poklesem porodnosti. Váš návrh řeší jen problém růstu věku dožití. Přitom kdyby byly přijaty návrhy oba, mohly by být obě změny daného systému méně radikální.

Jinak docela zapadla jedna informace, a to že MF navrhuje zřízení tzv. účtů dlouhodobých investice. Soukromé INDIVIDUÁLNÍ investice evidované na těchto účtech by měly obdobnou daňovou podporu, jaké se těší investice do penzijních fondů. Jinými slovy podporováno by mělo být i individuální investování/spoření na důchod.

Účty by měly být daňově podporovány a daň by se neplatila ani v případě, následného čerpání peněz z takto evidovaného účtu, pokud by k němu tedy nedošlo předčasně, tedy dříve než v důchodovém věku.

Na tomto účtu by bylo možné evidovat například akcie, dluhopisy, podíly v investičním fondu, bankovní účty, termínované vklady, zajišťovací deriváty apod. Jinými slovy i soukromé peněžní úspory by získaly daňovou podporu. Daňová podpora počítá z limitem odpočtu od daňového základu do 48 tis. ročně. 4 tisíce měsíčního příjmu by tak mohlo být osvobozeno od daně. Toto osvobození by pak mohlo doplnit osvobození příspěvku zaměstnavatele o dalších 50 tis. ročně.

Nicméně, podpora prostřednictvím státního příspěvku by se týkala stále pouze investic do fondů. Tady by to chtělo pozměňovací návrh.

Vzhledem k tomu, že o této podle mě smysluplné změně důchodového systému se v podstatě mlčí, tak se obávám, že nakonec se tato věc nedostane ani do návrhu změny zákona. :-(

www.mesec.cz/clanky/stat-laka-k-usporam-na-duchod-planuje-vyssi-statni-prispevky-a-podporu-dalsich-investic/

Jan Altman | 6. 9. 2019 12:48 | reakce na Richard Fuld - 6. 9. 2019 11:06

Průběžný systém má daleko více problémů, než 2.

Namátkou:

- Mnoho dětí jde do školy o rok později, daleko více lidí studuje VŠ (a zdaleka ne všichni nějakou užitečnou a/nebo zdaleka ne všichni pak v tom oboru i pracují), mnoho lidí si VŠ protahuje, mnoho lidí po vyhození (nebo když je to přestane bavit) začnou od začátku studovat jinou VŠ. Takže i na tomto spodním konci demografické křivky tratíme dejme tomu 2 roky. 2 roky na spodku demografické pyramidy.
A je irelevantní, že si po dalším prodloužení tu VŠ nějak musejí platit (opravdu plná tržní cena)? Protože rozhodně neplatí soc a zdrav ve výší, jako kdyby již šli pracovat.

- Mnoho lidí pracuje ve zcela umělých a neproduktivních oborech (dotované neziskovky, energetičtí auditoři, daňoví poradci, notáři, zaměstnanci stravenkových firem, státní byrokrati, ...), po kterých není tržní poptávka, nic užitečného neprodukují, do systému tak reálně NEPŘISPÍVAJÍ, ale naopak ČERPAJÍ - a to hned od mládí, ne jako důchodci až ve stáří.

- Systém je nedobrovolný, účast je vynucována násilím - jednoznačně největší negativum.



Co se týče "účtů dlouhodobé investice" navrhovaných MF:

- Který blázen bude věřit státu, že to po čase neznárodní, tak jako se stalo v mnoha zemích (a historicky i u nás)? Opravdu někdo věří, že tu bude 20 či dokonce 40 let taková politická stabilita? Taková víra hraničí se šílenstvím.

- Bude to mít podobně skvělý "výnos", jako 3.pilíř? :-)

Richard Fuld | 6. 9. 2019 17:13 | reakce na Jan Altman - 6. 9. 2019 12:48

Ty další problémy průběžného systému, na které poukazujete, jsou marginální.

Jaký výnos budou mít Vaše individuální soukromé investice, o kterých si plně rozhodujete sám? No přece takový, jaký Vy sám dokážete získat. :-) Portfolio managerem budete v tomto případě přece Vy sám.

Richard Fuld | 6. 9. 2019 11:11 | reakce na Jan Altman - 5. 9. 2019 12:27

Tak tohle hraničí s trestným činem porušení povinnosti při správě cizího majetku. :-) Popř. jde o zakázanou veřejnou podporu.

Jan Altman | 6. 9. 2019 12:50 | reakce na Richard Fuld - 6. 9. 2019 11:11

To podle mne i mnoho předchozích kroků centrálních bank - intervencemi ČNB počínaje, QE a ZIRP konče. Poškozených je zcela objektivně dost.

Ale zkrátka tak již centrální banky fungují - čílit se pak nad jednotlivými kroky nemá smysl.

Richard Fuld | 3. 9. 2019 10:04 | reakce na Jan Altman - 2. 9. 2019 18:15

Konečně se hlavouni začínají probouzet. Už jim začíná docházet (hodně pomalu), že tyhle ty krypto"měny" už nejsou jakési stravenky, nebo poukázky na zboží, a že mohou ve finále zásadně narušit fungování oficiálních peněžních systémů. To jim to ale trvalo.

Jan Altman | 4. 9. 2019 16:29 | reakce na Richard Fuld - 3. 9. 2019 10:04

Zkrátka to nezastaví. Jako drožkařská lobby nezastavila nástup automobilismu.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4211448/fatas-vyhody-globalni-digitalni-meny-jsou-nezanedbatelne.html

Naopak budou s Librou závodit a snažit se ji předběhnout s vlastní kryptoměnou (čímž celý proces jen dále urychlí a změnu zlegitimizují):

https://kryptohodler.cz/digitalni-juan-spusteni-cinske-statni-kryptomeny-se-blizi-rika-cb/

Centrální banky svůj monopol zneužívají a to zvyšuje motivaci ke změně. Navíc mnoha zemím vadí dominance amerického dolaru a krypto je jednou z cest, jak dedolarizaci urychlit.

Navíc vždy se najde mnoho zemí (počínaje Švýcarskem), které budou umět na kryptobyznysu vydělávat (tak, jako vydělávají na "smluvních" daňových sazbách) a v těchto zemích bude vývoj akcelerován a zbytek světa se tak jako tak nakonec připojí (jen už na tom tak nevydělá).

Jan Amos | 4. 9. 2019 20:23 | reakce na Jan Altman - 4. 9. 2019 16:29

I ekvádorská vláda se pokušela zavést vlastní kryptoměnu. Lidé ji ale na tento trik neskočili a nepomohl ani formální zákaz bitcoinu a jeho klonů. Ukazuje ale že vládní byrokraté si větev finančního systému ochotně uříznou sami - pokusů zavést státní kryptoměny přibývá. Tím tradičním kryptoměnám poskytují neocenitelné služby propagace navíc placené z daní vybíraných ve fiatu.

Finanční trh potřebuje kryptoměny k tomu, aby se otřásl v základech a shodil ze sebe zátěž "sociálního státu", který politikům financuje za udržování monopolních licencí na bankovní služby.

Nikdo nebude nakupovat státní dluhopisy za kryptoměny prostě proto, že nemají lokální charakter a není tedy třeba uplácet lokální politiky.

Velmi trefně se o kryptoměnách už před nějakou dobou vyjádřil Juraj Karpiš - pro mě spolu s Kovandou a Kohoutem ostrůvky racionálna v moři plném toxických odpadků z udržování státní finanční ochlokracie.

"Kryptomeny ale potrebujeme ako soľ. Bez nich reforma finančného sektora nemá šancu. Nik pri moci zlé peniaze opravovať dobrovoľne nebude. Že sú dnešné peniaze zlé nie je bug ale feature. Zázračný prsteň moci im musí z ruky odkusnúť trh ozubený technologickou nevyhnutnosťou.
Kartové spoločnosti už začínajú chápať, komu zvonia do hrobu. Visa zrušila účty spoločností, ktoré poskytovali debetné platobné karty ku kryptomenám (BitPay, Bitwala a Cryptopay). Podporila tak argument pre zrýchlený vývoj decentralizovaných platobných systémov a ilustruje, akým problémom je centralizácia moci zlých peňazí v niekoľkých veľkých spoločnostiach. Rozmrznutá evolúcia v sektore sa však už nebude dať zastaviť ani zneužívaním štátneho ochranného valu. "

https://www.getrevue.co/profile/Juraj-Karpis/issues/2018-vyhynu-dinosaury-rozmrznuta-evolucia-vo-financnom-sektore-issue-59-88921

Josef Fraj | 5. 9. 2019 10:34 | reakce na Jan Amos - 4. 9. 2019 20:23

>>> "I ekvádorská vláda se pokušela zavést vlastní kryptoměnu. Lidé ji ale na tento trik neskočili a nepomohl ani formální zákaz bitcoinu a jeho klonů."

No však. Spojení "státní kryptoměna" je pro mne (a zjevně nejen pro mne) oxymóron. To "krypto" (tedy skrytý, utajený) chápu jako skrytý před státem. Jinak s těmi třemi K jsem na tom stejně.

Jan Altman | 5. 9. 2019 12:08 | reakce na Josef Fraj - 5. 9. 2019 10:34

Oxymoron to je (i když "krypto" vzniklo spíš možná z kryptografie), ale legitimizovat opravdové kryptoměny a uvést je do povědomí široké veřejnosti, to pomůže.
Stejně tak to pomůže rozkývat chatrnou bárku fiat měn, státních dluhopisů a rozpočtů. Čili za mě good.

Jan Altman | 4. 9. 2019 22:24 | reakce na Jan Amos - 4. 9. 2019 20:23

Na druhou Visa (i Mastercard) jsou členy Libra konsorcia - hrají to na všechny strany.

Jan Altman | 4. 9. 2019 09:51 | reakce na Richard Fuld - 3. 9. 2019 10:04

https://mises.org/wire/hayek-was-right-keynes-was-not-economist

Jan Altman | 3. 9. 2019 16:13 | reakce na Richard Fuld - 3. 9. 2019 10:04

Můžete si být jist, že ti vaši milovaní hlavouni, podvodníci, estébáci a demagogové z té vaší lodi vyskočí zavčasu a své užitečné id**ty v tom s klidem nechají vymáhat :-)

Ostatně vždy platilo, že za blbost se platí - a vy budete mít jedinečnou šanci empiricky zjistit, kolik přesně :-)

Richard Fuld | 4. 9. 2019 13:56 | reakce na Jan Altman - 3. 9. 2019 16:13

Naštěstí jsou ti, co je zmiňujete, natolik chytří, že vědí, že vyskočení z lodi, kterou by nechali potopit, je před utonutím, nebo sežráním žraloky nijak nezachrání. :-)

Jan Altman | 4. 9. 2019 14:03 | reakce na Richard Fuld - 4. 9. 2019 13:56

jj, to přesně charakterizuje politiky 20. a 21. století :-)

Jak říkám: UVIDÍME

Já spíš myslím, že to zlato a bitcoiny a švýcarské a bahamské nemovitosti nakupují již nyní.

Jan Altman | 3. 9. 2019 16:08 | reakce na Richard Fuld - 3. 9. 2019 10:04

To si pište. Mohou a také naruší. Konečně. Můžete zase vztekle dupat nožkou, ale pokrok nezastavíte. Uvidíte. Ale vlastně co vás přesvědčuju - lidi jako vy si zaslouží být All in ve fiatu, státních dluhopisech a akciích DojčBank. Buďte si v tom minulém století až do hořkého konce.

Richard Fuld | 4. 9. 2019 13:58 | reakce na Jan Altman - 3. 9. 2019 16:08

Krypto"měny" nejsou žádný pokrok. Je to naopak návrat ke konceptu komoditních peněz, jen v digitální formě. Krypto"měny" představují návrat do středověku. :-)

Petr Novák | 4. 9. 2019 22:26 | reakce na Richard Fuld - 4. 9. 2019 13:58

Emise peněz probíhala již v starověkém Římě. Stříbrné denáry se postupně zmenšovali a měnili na stříbrno-měděné. Kam se vraceli ti lidé tehdy, když se zbavovali denárů, do pravěku?

Richard Fuld | 5. 9. 2019 12:39 | reakce na Petr Novák - 4. 9. 2019 22:26

Od mušlí, ke zlatu, to byl progres, ale pořád nešlo o peníze. Pořád docházelo pouze k primitivní směně jedné komodity za jinou. Skutečné peníze jsou až ty účetní. Přechod od účetních peněz k pseudokomoditám, jako jsou krypto"měny", není progres, ale návrat k principům primitivní komoditní směny. Přechod od stříbra k mědi může být návrat k primitivnější komoditě, nebo progres k účetním penězům, jejich nositelem začaly být právě ony "neplnohodnotné" mince. Záleží na tom, jak to skutečně bylo.

Jan Capouch | 5. 9. 2019 18:08 | reakce na Richard Fuld - 5. 9. 2019 12:39

Ony i ty skvělé účetní peníze jsou vlastně komoditní - poukázka na práci či výdělky, ať už to nazveme jakkoli. Problém je, že tahle komodita je nejistá. Soukromník samozřejmě své dluhy musí splatit nějakou užitečnou produkcí, ale stát nikoli a na tom ten systém nakonec selže.

Richard Fuld | 6. 9. 2019 12:01 | reakce na Jan Capouch - 5. 9. 2019 18:08

Z určitého úhlu pohledu máte pravdu. Rozdíly jsou tam ale značné.

U komoditních peněz (bez nuceného oběhu) máte právní nárok (vůči bance, která je emitovala) pouze na výměnu za předem stanovené množství jediné komodity. U účetních peněz (s nuceným oběhem) máte právní nárok na výměnu za jakoukoliv komoditu, práci, službu, či cokoliv jiného, vůči komukoliv, kdo toto nabízí na trhu za tržní cenu.

U komoditních peněz neexistuje nikdo, kdo by tyto peníze bance dlužil, a tedy ani neexistuje nikdo, kdo by byl nucen poskytnou nabídku, zboží, služeb, práce, či čehokoliv jiného, aby získal peníze na splacení svého dluhu a poskytnout tak zcela systematicky penězům jejich kupní sílu, jak je tomu u peněz účetních.

Množství komoditních peněz je obvykle velmi nepružné, což může vést ke značným deflačním tlakům a omezování ekonomické aktivity ekonomických subjektů pro nedostatek peněz v ekonomice.

Množství účetních peněz je do značné míry pružné a přizpůsobuje se vůli ekonomických subjektů a tedy nijak neomezuje jejich ekonomickou aktivitu. Ano je zde riziko přílišné přizpůsobivosti v případě, že tím ekonomickým subjektem je stát, což se může projevit nadměrnou inflací. Nadměrnou inflaci mohou ale způsobit i soukromé subjekty. Proto zde máme centrální banky a regulaci kapitálové přiměřenosti. Systém účetních peněz je tak v daném ohledu značně svobodnější, než např. svěrací kazajka zlatého standardu. V emisi peněz bankovním financováním soukromých subjektů pak banky omezují pravidla kapitálové přiměřenosti.

A ano máte pravdu, že účetní peníze emitované státem prostřednictvím státního dluhu, mohou (a často tomu tak je) postrádat ono kouzlo, na němž stojí princip účetních peněz, tedy existence dlužníka, který něco vytvoří a nabídne to na trhu, aby získal peníze na splacení svého dluhu. Na druhé straně ale stát jako dlužník alespoň za ty peníze nakoupí něco pro celou veřejnost, takže na trhu na jedné straně obíhají peníze, kterým chybí onen dlužník, který se snaží získat peníze na splacení dluhu ale současně veřejnost získá do obecného užívání např. novou dálnici (z jejího pohledu zadarmo). Dá se tedy říci, že peníze emitované státem (státním dluhem) jsou kryty tím, co za ty peníze stát pořídil.

Současně platí, že veřejnost by měla být s takovým stavem spokojena, protože stát může splácet své dluhy pouze penězi, které vybere od daňových poplatníků na daních, takže např. já si jako občan státu opravdu nepřeji, aby se stát rozhodl, že "své" dluhy začne splácet. Ve finále totiž platí, že ve vztahu ke státnímu dluhu jsou stát i daňoví poplatníci zároveň v postavení věřitele i dlužníka. Jinými slovy státní dluh opravdu není problémem, a to do doby než někdo rozpočtově "odpovědný" začne usilovat o jeho splacení, tedy o to aby, jej začali splácet daňoví poplatníci, nebo důchodci, tím, že se jim sníží důchody.

Pokud (zcela hypoteticky, protože v praxi toho těžko dosáhnete) by podíl peněz podložených státním dluhem dosáhl 100% celkové peněžní zásoby (což by znamenalo, že banky nedrží žádné jiné pohledávky, než ty za státem, pak bychom se dostali do obdobné situace, v jaké jsou komoditní peníze vždy, tedy kdy neexistuje žádný dlužník, který by musel produkovat, aby svůj dluh splatil. Pokud ale považujete tuto situaci, za příčinu krachu ekonomiky, pak implicitně současně tvrdíte, že komoditní peníze nemohou fungovat, protože zde také neexistuje žádný takový dlužník. Samozřejmě by se tím ztratila ona výhoda negativní motivace, tedy existence dlužníků, kteří musí splatit svůj dluh. Zůstala by však ona pozitivní motivace získávat peníze na nákup toho, co potřebuji a/nebo chci, na níž je založen systém komoditních peněz. Takže i v tomto extrémním případě, zde není důvod k nějakému automatickému krachu ekonomiky. Ostatně v nedávném referendu chtěli Švýcaři zavést uměle právě takový druh 100% státních peněz (Vollgeld je tehdy nazvali) a nahradit takto současné ze značné části soukromé účetní peníze, což bylo vzhledem k výše uvedenému zjevně pošetilé :-).

A i v případě, že by všechny peníze byly podloženy pouze státním dluhem, pak i v tomto případě mohou soukromé subjekty stále žádat banky o poskytnutí úvěrů a tak dát vzniknou soukromým účetním penězům, jež budou podloženy závazkem dlužníka tyto peníze bance vrátit. Jinými slovy i v případě dosažení onoho stavu, nic nebrání tomu, aby zde nadále bankovní systém poskytoval pružnou peněžní nabídku soukromému sektoru.

Jan Capouch | 6. 9. 2019 17:18 | reakce na Richard Fuld - 6. 9. 2019 12:01

Ten Vollgeld zní zajímavě, ala zalto je zlato.
https://www.lidovky.cz/monitor-jana-machacka/machacek-vollgeld-svycarske-suverenni-penize.A180606_124243_monitor-jana-machacka_mber

Richard Fuld | 7. 9. 2019 10:39 | reakce na Jan Capouch - 6. 9. 2019 17:18

Vollgeld jsou v podstatě horší peníze, než ty, které jste v předešlém článku kritizoval, tedy peníze. Nelíbilo se Vám, že část peněz, je kryta dluhy státu, které však stát zpravidla nikdy nesplatí. Vollgeld jsou pak peníze, které nejsou spojeny spojeny s vůbec žádným dluhem, tedy ani s dluhem státu. V tomto ohledu lze Vollgeld srovnat s bitcoinem, který však vydává centrální banka a o jehož množství rozhoduje zase jen centrální banka. Vollgeld by byly peníze, o jejichž vzniku a zániku by rozhodovala centrální banka a ne subjekty, které je používají ke svým vlastním aktivitám, za jejichž výsledek odpovídají.

A k tomu článku.

Je zvláštní, že prý údajně Vollgel podporují libertariáni. To mi přijde jako klamná správa, že by libertariáni usilovali o předání všech peněz do rukou centrálních bankéřů. To už spíše chápu, že by se to mohlo líbit těm levičákům,

"Hlavní myšlenka je zakázat „částečné rezervní bankovnictví“ (fractional reserve banking), které dnes tvoří základ finančního systému všude na světě." Tato věta pak vysvětluje úplně všechno. Frakční bankovnictví nikdy neexistovalo. Je to jen teoretický konstrukt, který je spojený s akademickým nesmyslem označovaným jako multiplikace vkladů. Proto vždy říkám, že pokud někdo začne řešit neexistující problém (zde frakční bankovnictví) vytvoří tím skutečný problém (Vollgeld). :-)

"Libertariány a příznivce kryptoměn na vollgeld láká představa, že by prý centrální banka mohla vydávat reálné digitální peníze a také krýt kryptoměny." Na tom fakt není nic lákavého, obzvláště pak pro libertariány. :-)

"Zaujalo nás, že z reportáže vyplývá, že oslovení komerční bankéři ani sami nevědí, že poskytováním úvěrů vytvářejí peníze." Myslí si, že jsou pouze finanční zprostředkovatelé." Na tomto taky není nic zvláštního, pokud si uvědomíme, představa banky jako zprostředkovatele mezi držitelem úspor a zájemcem o úvěr, je ta nejpřirozenější na světě. Úvěrový pracovník banky řeší pouze posouzení účelu úvěru a kredibility žadatele o úvěr a sjednání samotného úvěrového obchodu. O zaúčtování poskytnutého úvěru nemusí mít tento pracovník nejmenší tušení. :-)

"nebezpečný se zdá inherentně deflační charakter experimentu." Tak s nebezpečností deflačního charakteru jako takového lze souhlasit, ale podle mě není třeba se bát, že by Vollgeld samy o sobe měly deflační charakter. Inflačnost či deflačnost by byla totiž plně v rukách centrální banky.

"Za třetí si přiznejme, že jde o starou filozofickou otázku. Byla tu dřív slepice, nebo vejce? Byl tu dřív úvěr, nebo jeho zdroj?" Je vidět, že i pan Macháček má trošku problém s pochopením frakčního bankovnictví a multiplikace vkladů, protože jinak by toto dilema neměl. Ve skutečnosti ale žádné takové dilema neexistuje. Peníze a úvěr vznikají v bance SPOLEČNĚ v jeden okamžik. Banka zaúčtuje do aktiv závazek klienta splatit poskytnutý úvěr a SOUČASNĚ připíše na vkladový účet půjčené peníze (což se projeví nárůstem pasiv banky).

Jan Altman | 5. 9. 2019 09:34 | reakce na Petr Novák - 4. 9. 2019 22:26

Přesně. Ústup od asignátů, greenbacků a výmarské marky byl asi taky návrat do středověku.

Richard Fuld | 5. 9. 2019 12:46 | reakce na Jan Altman - 5. 9. 2019 09:34

Asignáty byly v principu komoditní peníze, kde komoditou, která je měla asignáty krýt byly pozemky.
Greenbacky byly státovky, tedy ryze papírové peníze (ano tyto peníze mají hodnotu papíru, na kterém jsou vytištěny). Princip těchto peněz odpovídá penězům, jaké chtěli nedávno v referendu zavést ve Švýcarsku (Vollgeld) a nešlo o účetní peníze, které měly být podle navrhovatelů toho referenda nahrazeny.
Výmarské marky byly to samé jako Greenbacky. Stejně jako zimbabwská měna.

Všechny uvedené příklady byly jen excesy v historii peněz a jejich opuštění byly návraty k normálu.

Jan Altman | 5. 9. 2019 16:08 | reakce na Richard Fuld - 5. 9. 2019 12:46

Jasně a pouze vaše myšlenkové konstrukty "účetní peníze" a "tržní přerozdělování" jsou ty správné a věčné. Všichni ostatní jsou blázni, jen vy jste letadlo.

Richard Fuld | 6. 9. 2019 12:36 | reakce na Jan Altman - 5. 9. 2019 16:08

Ale tady přece nejde o správnost nějakých konstruktů. Nic není dokonalé a s tím, co je správné, to taky není tak jednoduché, jak si Vy představujete. :-) Jen prosazuji názor, že účetní peníze jsou z dosud známých variant nejlepší. Někdo jiný může mít jiný názor.

Jan Altman | 6. 9. 2019 12:37 | reakce na Richard Fuld - 6. 9. 2019 12:36

Může, má a hodlá se svým názorem řídit :-)

Jan Capouch | 4. 9. 2019 16:51 | reakce na Richard Fuld - 4. 9. 2019 13:58

Proč by se měli vzdělaní lidé 21. století vracet do středověku? Pokud je současný systém tak skvělý a úžasný, nikdo ho nebude chtít nahradit reliktem. Jestliže třeba v Izraeli bez problémů zaplatíte vedle šekelů i dolary či eury, proč by v USA nemohl vedle sebe fungovat dolar a libra?

Jan Altman | 4. 9. 2019 14:04 | reakce na Richard Fuld - 4. 9. 2019 13:58

Návrat z 1953 do 1933 by také slušní lidé myslím uvítali.

Richard Fuld | 5. 9. 2019 12:47 | reakce na Jan Altman - 4. 9. 2019 14:04

Prostá altmanovská demagogie.

Jan Altman | 5. 9. 2019 16:09 | reakce na Richard Fuld - 5. 9. 2019 12:47

Jasně. Poukaz na každou vaši ujetost je demagogie :-)
Máte to docela jednoduché.
Oslavovat návrat od násilného donucování k větší svobodě je u vás demagogie.

Josef Fraj | 6. 9. 2019 18:17 | reakce na Jan Altman - 5. 9. 2019 16:09

To je jeden z důvodů, proč se panem Fuldou věšinou nebavím. Když mu dojdou argumenty, tak buď dělá mrtvého brouka nebo začne nadávat a urážet. Pro věcnou diskusi je naprosto nepoužitelný.

Richard Fuld | 6. 9. 2019 12:39 | reakce na Jan Altman - 5. 9. 2019 16:09

To co nastalo v roce 1953 se nijak nesouvisí s peněžním systémem. Vy si myslíte, že kdyby tady byl v roce 1953 zlatý standard, že by se měnová reforma neudála? V kapitalismu i socialismu byl stejný peněžní systém. Jiný byl pouze ekonomický a právní systém.

Jan Altman | 6. 9. 2019 15:23 | reakce na Richard Fuld - 6. 9. 2019 12:39

Přesně to si myslím. Že kdyby se v roce 1953 platilo tímto:
https://www.wikidata.org/wiki/Q667160

...a já si své úspory schoval ve sklepě, tak by si bolševik mohl reformovat jak bych chtěl a já bych stále měl své úspory.
Kdežto kdo měl úspory v papírcích roku 1952, tak se mohl jít oběsit.
Stejně tak kdo šel do penze třeba v 1989 a měl úspory v tehdejších papírcích, tak o ně také přišel, cca tak 1:10 ztratily hodnotu.

Petr Novák | 3. 9. 2019 10:19 | reakce na Richard Fuld - 3. 9. 2019 10:04

Pro narušení peněžních systémů stačí narušení politici a bankéři. Zlato, bitcoin, umění, nemovitosti jako prostředek uchování majetku, je jen důsledek, ne příčina. Pokud víte, že ty penízky co máte v peněžence vám neustále někdo znehodnocuje, tak se jich začnete zbavovat a tím se znehodnocují ještě víc.

Richard Fuld | 4. 9. 2019 14:02 | reakce na Petr Novák - 3. 9. 2019 10:19

Vždy jsem všem lidem, co jsou nespokojení se současnými penězi, doporučoval, aby je tedy nedrželi a směnili je za jim vyhovující uchovatele hodnoty, jako je např. zlato, nemovitosti, BTC ... Proč ale dělat z těchto uchovatelů hodnoty peníze, tedy prostředek směny? To mi nikdo přesvědčivě nevysvětlil. :-)

Takže nic objevného tady nesdělujete. :-)

Petr Novák | 4. 9. 2019 22:33 | reakce na Richard Fuld - 4. 9. 2019 14:02

No jasně, mám hypo a nemovitost. A místo úspor mám předschválený úvěr. Ale ta ekonomika tím trpí a ožebračuje to ty obyčejné lidi.

Richard Fuld | 5. 9. 2019 12:51 | reakce na Petr Novák - 4. 9. 2019 22:33

"No jasně, mám hypo a nemovitost. A místo úspor mám předschválený úvěr." Tak proč to řešíte? Myslíte, že kdyby byly peníze jiné, že byste na tom byl lépe? Proč jako?

Jak přesně trpí ta ekonomika a co je toho příčinou? Co konkrétně stojí za ožebračováním těch lidí, o kterých píšete? A které lidi máte na mysli?

Petr Novák | 6. 9. 2019 07:15 | reakce na Richard Fuld - 5. 9. 2019 12:51

K prvnímu. S dluhem souvisí vždy nějaký útok a nějaké riziko. Inflace vás tedy tlačí do situace, kdy vybíráte mezi placením úroků a znehodnocovani úspor. Obě varianty jsou trochu nevýhodné.

Reálné nejde o peníze, ale o ty hodnoty, které lidé vytvoří. Kříže 2008 bylo dostatečná ukázka toho, kam vede měnová expanze. Spousta lidí přišlo o své nasporene peníze. V Evropě se vykupovaly bezcenné řecké dluhopisy v německých penzijních fondech za erarní eura.

Richard Fuld | 6. 9. 2019 12:50 | reakce na Petr Novák - 6. 9. 2019 07:15

"S dluhem souvisí vždy nějaký útok a nějaké riziko." Vážený pane, žijete v tržním prostředí, které je v podstatě založeno na tom, že nic není jisté (podstupujete riziko) a v rámci hospodářské soutěže není nikomu nic svaté. Vybírat mezi alternativami jste nucen v tržním prostředí. Pokud chcete žít v systému, kde nemáte na výběr, běžte žít do KLDR. Možnost volby = svoboda. Tak tohle prosím nekritizujte. :-)

Hypotéční krize byla o bezměrné chamtivosti a svobodě ji náležitě uplatnit. V tržní ekonomice podléhají riziku i úspory. Je to přirozené. To je kapitalismus. Pojištění vkladů v bankách je socialismus. Když voláte po bezpečných úsporách, chcete socialismus a odmítáte kapitalismus. V kapitalismu je bezpečnost úspor jen a pouze Vaše věc. Je jen na Vás, zda budete držet peníze, dluhopisy, akcie, zlato... A jen sobě můžete nadávat, pokud o úspory přijdete.

Když státy zachraňovaly německé banky byl to socialismus. Kdyby státy namísto toho skoupily ty banky, které samy sebe zkrachovaly, byl by to kapitalismus, kde krach banky dopadá na akcionáře banky. Na chvíli by se bankovní sektor ocitl v rukou státu, avšak jen do chvíle, než by je stát opět zprivatizoval.

Jan Altman | 5. 9. 2019 16:11 | reakce na Richard Fuld - 5. 9. 2019 12:51

Třeba lidi spořící se ve 3. pilíři se záporným výnosem (a to občas i nominálně, natož ve srovnání s oficiální inflací a tuplem ve srovnání s tou reálnou).

Kolik pak je -1.03 na třicátou, zvládáte?

Richard Fuld | 6. 9. 2019 12:53 | reakce na Jan Altman - 5. 9. 2019 16:11

A kdo může za to, že lidi spoří ve třetím pilíři? Oni, bylo to jejich svobodné rozhodnutí a teď nesou plody tohoto rozhodnutí.

Jan Altman | 6. 9. 2019 15:25 | reakce na Richard Fuld - 6. 9. 2019 12:53

Vy jste vlastně docela dost asociální.
Protože podle vás nárok na to, aby mu úspory nesežrala inflace, má pouze ten, kdo se ekonomicky a investorsky vzdělá a půjde své úspory úspěšně riskovat na trh.

Richard Fuld | 6. 9. 2019 17:19 | reakce na Jan Altman - 6. 9. 2019 15:25

Přesně tak. Na tom ale není nic asociálního. Vítejte v kapitalistické realitě. Tedy s určitými socialistickými prvky typu pojištění vkladů. :-) Tržní vývoj cen (a inflace není nic jiného, než růst cen) jsou přece základem tržního hospodářství.

Jan Capouch | 6. 9. 2019 16:42 | reakce na Jan Altman - 6. 9. 2019 15:25

Přesně. Obyčejného střádala vydáváte napospas přesně těm banksterům, které tolik kritizujete. Protože chtít po prodavačce nebo zedníkovi investovat znamená uvádět je do situace, ve které jsou v obrovské nevýhodě proti profesionálnímu spekulantovi. A ti lidé nechtějí zbohatnou, chtějí jen své skromné jměníčko, které jim pomůže zvládnout stáří.

Richard Fuld | 6. 9. 2019 17:28 | reakce na Jan Capouch - 6. 9. 2019 16:42

Ale od toho je přece kolektivní investování, fondy peněžního trhu, dlouhodobé investice do akciových fondů. To Vám dnes prodají v každé bance, jak rohlíky. :-) A já nikoho napospas nevydávám. Tržní prostředí si žádá v podstatě od každého, aby se stal tak trochu ekonomem a investorem v rozsahu, který se týká jeho osobních financí.

Nikdo nikoho nenutí, aby začal obchodovat intradenně a čelil tak profesionálním spekulantům. Dlouhodobé pravidelné a diverzifikované investice jsou lékem na většinu nástrah.

Koneckonců to vypadá, že nejobvyklejším způsobem zajištění na stáří, je u nás nákup nemovitosti na hypotéku. Ve stáří jako když najdete, když nebudete platit nájem a vyhnete se tak v podstatě likvidačním nákladům. Většině rodin stejně po zaplacení splátky hypotéky na nějaké investice už ani nezbudou peníze.

Jan Capouch | 6. 9. 2019 17:56 | reakce na Richard Fuld - 6. 9. 2019 17:28

Ano. A výsledkem je akciová bublina, nemovitostní bublina...

Jan Altman | 4. 9. 2019 14:05 | reakce na Richard Fuld - 4. 9. 2019 14:02

Protože až tu směnu za lepší uchovatel hodnoty udělá větší množství lidí (a s povděkem kvituji, že státy a centrální banky je k tomu motivují čím dál více), tak ty vaše "současné" peníze svou hodnotu zcela ztratí a pak nemohou fungovat ani jako prostředek směny.

Richard Fuld | 5. 9. 2019 13:02 | reakce na Jan Altman - 4. 9. 2019 14:05

Tak zatím se zcela přirozeně děje po dlouhá desetiletí to, že úspory rostou a oběh peněz zpomaluje a centrální banky mají spíše velký problém, jak bránit tomu, aby ceny neklesaly a rostly alespoň 2% tempem za rok.

Samozřejmě, že pokud nastane nějaká panika, tak když lidi vrhnou své úspory na trh, tak produkční kapacity na takovou poptávku nebudou připraveny a ceny poletí nahoru a v krajním případě dojde k hyperinflaci. Výsledkem hyperinflace je zánik měny jako takové a tedy i jednotky ceny. Nikdo nebude vědět, jestli jeho dům má cenu 6 nebo 150 trilionů korun, takže jediné co se stane je to, že se vymažou veškeré dluhy a úspory. Nastal by takový ten restart, po kterém tolik toužíte. Pokud nastane hyperinflace, poškozeni nakonec budou úplně všichni. Hyperinflace má obdobně ničivé účinky jako deflační spirála. Mohl by se ujmout pojem hyperdeflace. :-) Pouze prostředí cenové stability (a ano považuji 2% inflaci za cenovou stabilitu) je prostředí umožňující prosperitu.

Michal Mrozek | 6. 9. 2019 06:13 | reakce na Richard Fuld - 5. 9. 2019 13:02

Také bychom mohli zavést nový pojem hypertrotl. Zhodnotit dnešní situaci tím, že je problém pro centrální banky, aby ceny neklesaly, ale rostly alespoň 2% tempem ročně, to skutečně může asi jen hypertrotl. Vezměte si základní komodity, potraviny, a povídejte nám pohádky o velkém problému, aby ceny neklesaly... :)

Jan Capouch | 5. 9. 2019 17:37 | reakce na Richard Fuld - 5. 9. 2019 13:02

Až na to, že žádná deflační spirála neexistuje. To je jen takový oblíbený strašák, že lidé budou živořit o chlebu a vodě, a radovat se z narůstající hodnoty úspor.

Richard Fuld | 6. 9. 2019 12:55 | reakce na Jan Capouch - 5. 9. 2019 17:37

Aha. V době Velké světové hospodářské krize asi panovala všude inflace, že? Tehdy se naplno ukázala destrukční a sama sebe posilující síla deflace.

Jan Capouch | 6. 9. 2019 16:35 | reakce na Richard Fuld - 6. 9. 2019 12:55

Jenže to je právě ten omyl. Deflace byla reakcí na krizi a zároveň lékem krize.

Richard Fuld | 6. 9. 2019 17:29 | reakce na Jan Capouch - 6. 9. 2019 16:35

Deflace byla lékem? Deflace byla katalizátorem krize. Důvodem hloubky dané krize a délky jejího trvání.

Josef Fraj | 6. 9. 2019 18:20 | reakce na Richard Fuld - 6. 9. 2019 17:29

Tím, že tu blbost budete stokrát opakovat se nestane moudrostí.

Jan Capouch | 6. 9. 2019 18:03 | reakce na Richard Fuld - 6. 9. 2019 17:29

Ne, ne a ne. Pokles cen je až reakcí na pokles důvěry způsobený především státními zásahy. Krize není způsobena absolutním nedostatkem peněz. Naopak spousta lidí i firem má peněz plné kapsy, jen se bojí vypustit je na nejisté moře. Mír a bezpečí jsou dostatečným lékem na jakoukoli krizi, žádná keynesiánská opatření nejsou zapotřebí. Pokles cen se vždycky zastaví, protože lidé chtějí užívat života, a ne živořit na hromadě zlata. Deflace vždycky narazí na úspory, na to, že ceny nakonec začnou být zajímavé i pro ty opatrné a spořivé.

Jan Altman | 6. 9. 2019 15:27 | reakce na Richard Fuld - 6. 9. 2019 12:55

Když stát tiskem nekrytých peněz napřed peněžní zásobu nafoukne 3x a ta uměle vytvořená bublina pak v krizi (logicky) splaskne třeba o 20%, tak to není žádní deflace, ale jednoduše dezinflace.

Richard Fuld | 6. 9. 2019 17:31 | reakce na Jan Altman - 6. 9. 2019 15:27

Dezinflace je zpomalení inflace, tedy zde ještě ceny rostou. Deflace je pokles cen. Bez ohledu na to, jak to nazvete, tak to mělo na obyvatelstvo téměř celé planety ničivé účinky.

Jan Altman | 5. 9. 2019 16:12 | reakce na Richard Fuld - 5. 9. 2019 13:02

Vaš tvrzení, že centrálním bankám se nedaří dosáhnout 2% inflace je demagogie, podvod, hra s čísly.

Josef Fraj | 3. 9. 2019 10:36 | reakce na Petr Novák - 3. 9. 2019 10:19

Neurážejtě pana Fuldu tak složitými úvahami. Respektujte jeho mentální úroveň.

Richard Fuld | 4. 9. 2019 14:02 | reakce na Josef Fraj - 3. 9. 2019 10:36

Ty úvahy nejsou složité a navíc jsou moje. :-)

Jan Capouch | 3. 9. 2019 10:12 | reakce na Richard Fuld - 3. 9. 2019 10:04

Proč by měly narušit geniální a neprůstřelný systém účetních peněz?

Richard Fuld | 4. 9. 2019 14:05 | reakce na Jan Capouch - 3. 9. 2019 10:12

Protože by do ekonomiky vnesly další "stupeň volnosti" v její základní infrastruktuře. Zavádění paralelních peněžních systémů je stejně neefektivní jako např. závádění paralelní dálniční sítě. Jednoduše jde o nesmysl a když někdo dělá nesmysly, obvykle to přinese i negativní následky.

Jan Capouch | 4. 9. 2019 16:53 | reakce na Richard Fuld - 4. 9. 2019 14:05

Každé jednání má nezamýšlené důsledky. I ten systém nekrytých účetních peněz má velmi závažné nežádoucí efekty. Alternativy jsou vždycky lepší, než monopol, stejně jako smíšený les je výhodnější než monokultura.

Richard Fuld | 5. 9. 2019 13:07 | reakce na Jan Capouch - 4. 9. 2019 16:53

Zákony jsou také imanentně monopolního charakteru a nechcete mi snad tvrdit, že by si na daném území měly konkurovat různé sady zákonů a pravidel, že ne? Takové zrušení "monopolu" by totiž zničilo samotný smysl dané infrastruktury. Namísto pravidel, které jsem chtěli prostřednictvím zákonů zavést, bychom měli "konkurenční" chaos.

Jan Capouch | 5. 9. 2019 17:48 | reakce na Richard Fuld - 5. 9. 2019 13:07

Zjistěte si něco o fungování osmanské říše. Koneckonců, třeba v dnešní Anglii fungují docela dobře dohromady sekulární včetně různých neomarxistických výmyslů a šaría.

Richard Fuld | 6. 9. 2019 13:01 | reakce na Jan Capouch - 5. 9. 2019 17:48

Aha. Šaria je podle Vás hladce slučitelná s demokratickým právním státem? Podle Vás je super, že šaria by mohla konkurovat demokratickému právnímu státu? To už by vlastně podle Vás bylo super, aby v rámci soutěže právních systémů nastoupili do ringu i fašisti, že? Pane Capouchu občas mne svými názory i překvapíte. :-)

Jan Capouch | 6. 9. 2019 16:34 | reakce na Richard Fuld - 6. 9. 2019 13:01

Ale já přece neříkám, že je to super. Já jen konstatuji fakt. Ostatně progresivní příslušníci britské elity už upozorňují na to, že nezanedbatelná část britského obyvatelstva se šaríou řídí a že by to britský systém měl akceptovat.

Richard Fuld | 6. 9. 2019 17:32 | reakce na Jan Capouch - 6. 9. 2019 16:34

Není to super, ale hájíte to tak, jako by to bylo super. Jak tomu mám tedy rozumět?

Jan Capouch | 6. 9. 2019 18:05 | reakce na Richard Fuld - 6. 9. 2019 17:32

Rozumějte tomu tak, že na jednom území mohou paralelně fungovat dva paralelní systémy. Muslimům vyhovuje ten jejich a Britům zase ten jejich. O konečném výsledku rozhodne demografie.

kadrila kadrilová | 7. 9. 2019 10:23 | reakce na Jan Capouch - 6. 9. 2019 18:05

Nemohou fungovat i když zejména Británie a Francie se pokusily vybudovat jakousi multikulturní společnost, kde si všichni budou žít po svém, ale zároveň nebudou prudit nikoho jiného a budou dodržovat zákony země a respektovat její ústavu. Nyní se o to pokouší Německo...

Skutečností, kterou však někteří nevidí či nechtějí vidět, ovšem je, že to nefunguje. Muslimové, jakmile překročí určitý počet či podíl na počtu obyvatelstva, přestávají respektovat ústavu a dodržovat psané zákony. Začnou si nárokovat vlastní soudnictví, vlastní školství atd. atd. Pravda ovšem je, že pokud vlády Západu proti současnému trendu neučiní nic, tak demografie opravdu rozhodne. A rozhodne PROTI bílým křesťanům, protože porodnost muslimek, které většinou nemají v rodině žádná práva vyjma rození dětí, je několikanásobně větší, než porodnost bělošek/křesťanek. Problém je, že cokoli by se proti tomu mělo či mohlo udělat, by bylo levičáky ovládajícími Evropu hodnoceno jako nedemokratické. A do toho se nikomu nechce. Kromě Orbána a Salviniho.

kadrila kadrilová | 6. 9. 2019 00:55 | reakce na Jan Capouch - 5. 9. 2019 17:48

...pitomost.
Pane Fulde, zdravím Vás! :-)

Jan Altman | 6. 9. 2019 15:28 | reakce na kadrila kadrilová - 6. 9. 2019 00:55

trans schizofrenní "dvojče" Julda Kádrovačka na scéně :-)

Richard Fuld | 6. 9. 2019 13:02 | reakce na kadrila kadrilová - 6. 9. 2019 00:55

Taky zdravím. :-) Za chvíli očekávám komentáře, že zdravím sám sebe. :-)

Josef Fraj | 6. 9. 2019 18:32 | reakce na Richard Fuld - 6. 9. 2019 13:02

nějakou dobu jsem si to myslel, vzhledem k té servilní adoraci, ale pak kadrila napsala několik celkem inteligentních odstavců, což se vám za ty roky nepodařilo

kadrila kadrilová | 7. 9. 2019 10:25 | reakce na Josef Fraj - 6. 9. 2019 18:32

Domnívám se, pane Fraji, že zrovna (a nejen) Vy pana Fulda urazit nemůžete... :-)

Josef Fraj | 7. 9. 2019 12:31 | reakce na kadrila kadrilová - 7. 9. 2019 10:25

Naštěstí nejsou vaše domněnky pro mě důležité.

kadrila kadrilová | 8. 9. 2019 01:40 | reakce na Josef Fraj - 7. 9. 2019 12:31

Opět reakce, ze které vyzařuje hloupost a ješitnost v celé své kráse… :-)

Jan Altman | 6. 9. 2019 15:30 | reakce na Richard Fuld - 6. 9. 2019 13:02

Jana Altmanovna si to o vás vůbec nemyslí.
Na druhou stranu - něco jako vy se statisticky vyskytuje tak v jednom kusu na 50mil obyvatel, takže by to byla velká náhoda :-)
Někde jsem četl, že nejbližšího dalšího PRAVÉHO objevitele "tržního přerozdělování" mají až ve Francii.

Richard Fuld | 6. 9. 2019 17:33 | reakce na Jan Altman - 6. 9. 2019 15:30

Tak to je super zpráva, že je nás více. :-)

Jan Altman | 5. 9. 2019 16:13 | reakce na Richard Fuld - 5. 9. 2019 13:07

Slovní spojení "polycentrické právo" se k vám na VUML ještě asi nedostalo... Natož třeba "přirozené právo".

Richard Fuld | 6. 9. 2019 13:03 | reakce na Jan Altman - 5. 9. 2019 16:13

polycentrické právo - nesmysl.
přirozené právo - je nedílnou součástí současného právního systému.

Jan Altman | 6. 9. 2019 16:00 | reakce na Richard Fuld - 6. 9. 2019 13:03

To je opravdu komické.

Ad polycentrické právo - co je smysl a co nesmysl zřejmě rozhodujete vy, strana. Nebo dav? Nebo nějaký byrokrat?

Přirozené právo - těžko může být součástí našeho práva (leda že stejně formálně, jako lidská práva za minulého režimu), když přirozené právo a legislativa jsou v přímém rozporu (už tím mechanismem, jak vznikají) a poměrně velká část naší legislativy je s přirozeným právem zcela v rozporu a popírá jej.
Navíc přirozené právo by se za přirozeného stavu stále vyvíjelo (nemůže být zabetonované v paragrafech), tak jako se vyvíjí matematika, nebo ekonomie.

Uznávat, že každý jedinec je vlastníkem sebe sama, svého těla (ale uzákonit 5000 výjimek toto popírajících), že je tedy LOGICKY i vlastníkem produkce toho jeho těla (až na 1000 výjimek toto negujících), je jednoduše výsměch.

Asi jako když bolševik řekl, že lidi samozřejmě smějí svobodně cestovat (až na 1000 výjimek a po splnění padesáti těžko splnitelných podmínek) a svobodně cokoli kritizovat (ovšem jen na platformě socialismu), smějí se svobodně sdružovat (ovšem jen v organizacích Národní fronty), atd...

Richard Fuld | 6. 9. 2019 17:41 | reakce na Jan Altman - 6. 9. 2019 16:00

Přirozené právo není zabudováno v paragrafech a samozřejmě se vyvíjí. Na to existuje spousta příkladu ve spoustě literatury.

Právní řád nikde neuznává, že každý je vlastníkem sebe sama. Na tom není vůbec nic přirozeného a ani to není přirozeným právem. Člověk má svobodnou vůli, když se rozhodne, že se poškodí nebo se zabije, tak mu v tom žádný zákon nezabrání, stejně jako nezabrání, když se rozhodne toto učinit jinému člověku (pak však nese právní následky). Svobodnou vůlí to ale končí. Člověk nemůže vlastnit člověka, tedy ani sám sebe. :-) Připustíte-li, že vlastnictví lidské bytosti je možné, jste pak už jen kousek od barbarského pravidla, že člověk může vlastnit jiné lidi.

Josef Fraj | 6. 9. 2019 18:49 | reakce na Richard Fuld - 6. 9. 2019 17:41

>>> "Připustíte-li, že vlastnictví lidské bytosti je možné, jste pak už jen kousek od barbarského pravidla, že člověk může vlastnit jiné lidi."

Připustíte-li, že vlastnictví výsledku vlastní práce je možné, jste pak už je kousek od barbarského pravidla, že jeden člověk může vlastnit majetek jiných lidí. Daně například, že?

Škoda, že nikdy nepochopíte, jak se tady ztrapňujete.

Pro ty ostatní, které to snad zajímá: pokud člověk nevlastni sám sebe, tak jsou jenom dvě další možnosti. Bud ho vlastní někdo jiný (skupina jiných), nebo patří všem.

Richard Fuld | 7. 9. 2019 10:10 | reakce na Josef Fraj - 6. 9. 2019 18:49

A na tu jedinou správnou možnost, tedy že člověk nepatří nikomu, jste zapomněl. :-) Člověk je vždy ten kdo vlastní a nikdy není tím, kdo je vlastněn. Vlastnický vztah je právní vztah mezi vlastníkem (kterým může být jen osoba), a vlastněnou věcí. Vlastněnou věcí však nemůže být samotná osoba. Vlastnění sebe sama je prostě koncepční nesmysl, který odporuje samotnému konceptu vlastnictví.

Josef Fraj | 7. 9. 2019 12:58 | reakce na Richard Fuld - 7. 9. 2019 10:10

Jistě, že jsem nezapomněl. Jenom jsem čekal, jestli s tím vyrukujete. Vlastnit znamená možnost něčím disponovat podle vlastního uvážení, tedy například ovládat svoje vlastní tělo, kromě jiného. Pokud nevlastníte svoje tělo, nemáte možnost ho ovládat, z definice. Myslím, že na počátku je vaše nepochopení přirozeného práva jako něčeho nezávislého na formálním právu (zákonech atd), jako něčeho, co existovalo před prvními psanými/tesanými zákony, před Mojžíšovým desaterem a podobně.
Snad pouze v případě, že lidská psychika je natolik narušená, že takový člověk nedokáže vědomě ovládat svoje tělo, tedy vůbec jakkoliv jednat, můžeme připustit, že jeho tělo nikdo nevlastní, ale i to je sporné a dalo by se o tom diskutovat.

Chápu, co vás na tom dráždí. Pokud člověk vlastní svoje tělo, tak zcela legitimně a přirozeně vlastní výsledky práce prostřednictvím svého těla vykonané. Jakýkoliv útok na výsledky jeho práce je potom nelegitimní, nemorální.

Vy ovšem hlásáte marxismus, tedy právo zmocnit se násilím majetku vytvořeného jiným člověkem a použít ho pro vlastní potřeby a proto je pro vás koncept vlastnictví sama sebe nepohodlný a tak si vymýšlíte blbosti.

Nehchápete, že z vlastnictví sama sebe nelze odvodit právo vlastnit někoho jiného, jak jste to vy učinil, cituji: "Připustíte-li, že vlastnictví lidské bytosti je možné, jste pak už jen kousek od barbarského pravidla, že člověk může vlastnit jiné lidi." To je váš typický logický faul, kterými znemožňujete jakoukoliv věcnou diskusi.

Richard Fuld | 9. 9. 2019 15:18 | reakce na Josef Fraj - 7. 9. 2019 12:58

"Chápu, co vás na tom dráždí. Pokud člověk vlastní svoje tělo, tak zcela legitimně a přirozeně vlastní výsledky práce prostřednictvím svého těla vykonané. Jakýkoliv útok na výsledky jeho práce je potom nelegitimní, nemorální."

Nechápete. I pokud člověk nevlastní své tělo, tak zcela legitimně a přirozeně vlastní výsledky práce jím vykonané. A i v případě, že nevlastníte své tělo, pak platí, že jakýkoliv útok na jakýkoliv předmět vlastnictví je potom nelegitimní. Nicméně je třeba doplnit, že pokud zákon uloží člověku povinnost platit daň, nejde o nelegitimní útok na jeho majetek, a to platí bez ohledu na to, zda je či není člověk vlastníkem svého těla. Člověk nemůže vlastnit své tělo, protože je nedílnou součástí onoho člověka. Stejně tak gumová kachnička nevlastní gumu, z níž je její tělo vytvořeno. :-)

Josef Fraj | 11. 9. 2019 10:03 | reakce na Richard Fuld - 9. 9. 2019 15:18

Jak už jsem vícekrát napsal, s člověkem, který není schopný logické argumentace, nelze a nemá cenu diskutovat.

Jan Altman | 9. 9. 2019 16:54 | reakce na Richard Fuld - 9. 9. 2019 15:18

"Nicméně je třeba doplnit, že pokud zákon uloží člověku povinnost platit daň, nejde o nelegitimní útok na jeho majetek"

Jasně. A pokud zákon uloží člověka internovat do koncentráku na základě rasy (USA a etničtí Japonci například), tak to není omezení svobody a pošlapání práv.

A pokud zákon nařídí člověka zabít (a je fuk, zda v Osvětimi, nebo dronem ovládaným na dálku), tak je to taky vlastně super, že...

Michal Kováčik | 5. 9. 2019 22:02 | reakce na Jan Altman - 5. 9. 2019 16:13

Ale, čoby nie, pojmy sa dajú poznať, len je otázne ich zakotvenie v realite.
Jediné prirodzené právo je "väčší pes kopuluje".

Richard Fuld | 6. 9. 2019 13:04 | reakce na Michal Kováčik - 5. 9. 2019 22:02

Jediné prirodzené právo je "väčší pes kopuluje". Velký omyl. To je naopak ukázkový příklad totálního bezpráví. :-)

Jan Altman | 6. 9. 2019 16:08 | reakce na Richard Fuld - 6. 9. 2019 13:04

Souhlas.
Nicméně existence nějakých paragrafů napsaných na papíře také není zárukou práv a svobod - stačí se podívat z okna, nebo na výplatní pásku.

Richard Fuld | 6. 9. 2019 17:44 | reakce na Jan Altman - 6. 9. 2019 16:08

Zaručeno nemáte nikdy vůbec nic. Jde o to mít šanci se svých práv domoci a tu Vám dává právní systém, a to taky není nijak 100% zaručeno, že se svých práv domůžete. Pořád ale lepší než holé bezpráví, bez jakékoliv šance domoci se jakýchkoliv práv.

Jan Capouch | 6. 9. 2019 16:31 | reakce na Jan Altman - 6. 9. 2019 16:08

Tak tak. Vzpomeňte na houfy levicových intelektuálů, opěvujících stalinskou Ústavu SSSR. a kde byla práva Člověka a Občana obyvatel Vendée?

Honza _ | 4. 9. 2019 16:32 | reakce na Richard Fuld - 4. 9. 2019 14:05

No nevím, já jsem moc rád, že do Olomouc nemusím jen po úžasné (státní) D1 přes Brno, ale můžu jet třeba vlakem nebo přes Hradec... Paralelní struktury tedy zlepšují mou situaci při snaze dostat se do Olomouce.
Záleží jen, jak moc ta paralela je blízká a Kč má k BTC veeeelmi daleko :-)

Richard Fuld | 5. 9. 2019 13:04 | reakce na Honza _ - 4. 9. 2019 16:32

Paralelní struktury ano. Paralelní dálnice těžko.

Honza _ | 5. 9. 2019 19:02 | reakce na Richard Fuld - 5. 9. 2019 13:04

Stačí nějaká konkurence. Nebo jen hrozba konkurencí.

Richard Fuld | 6. 9. 2019 13:08 | reakce na Honza _ - 5. 9. 2019 19:02

Když někdo přijde s tím, že by se měla vedle D1 postavit ještě druhá, nebo rovnou dvě další D jedničky, tak ho nebudete považovat za hrozbu? Ne konkurencí. Myslím hrozbu debility.

Jan Capouch | 5. 9. 2019 18:15 | reakce na Richard Fuld - 5. 9. 2019 13:04

Proč. Nemá smysl stavět dvě dálnice vedle sebe, ale dvě alternativní dálnice ano. Třeba z Budějc do Prahy přes Písek nebo přes Tábor.

Richard Fuld | 6. 9. 2019 13:09 | reakce na Jan Capouch - 5. 9. 2019 18:15

Píšu o nesmyslnosti stavět dvě stejné dálnice vedle sebe.

Petr Bárta | 6. 9. 2019 14:15 | reakce na Richard Fuld - 6. 9. 2019 13:09

Kdybyste psal o nesmyslnosti stavět dvě stejné dálnice vedle sebe, muselo by se diskutovat o tom, že někdo zavádí druhou "korunu", jen jinak pojmenovanou. Kryptoměny ale mají úplně jiné vlastnosti - pokud je tedy chcete poměřovat analogií z dopravy, musel byste prohlásit že "je nesmysl stavět vedle dálnice z místa A do místa B ještě železnici, vodní kanál, nebo třeba realizovat letecké spojení z místa A do místa B".

Richard Fuld | 6. 9. 2019 17:48 | reakce na Petr Bárta - 6. 9. 2019 14:15

Zavádět druhý peněžní systém je jako stavět stejnou celou síť dálnic. Nové peníze budou sloužit k témuž účelu jako ty již zavedené. Klidně si to obhajujte, ale obhajujete nesmysl.

Petr Bárta | 9. 9. 2019 07:51 | reakce na Richard Fuld - 6. 9. 2019 17:48

Honza _ | 7. 9. 2019 12:07 | reakce na Richard Fuld - 6. 9. 2019 17:48

Současné peníze slouží k tomu, aby s rychlým přístupem k nim (politici, bankéři, spřátelené skupiny) tito lidé bohatli rychleji než ostatní.
Proto tak prskají, když jim tu roste konkurence v podobě jiného peněžního systému nezávislého na jejich moci a pravidlech...

Jan Capouch | 6. 9. 2019 17:54 | reakce na Richard Fuld - 6. 9. 2019 17:48

To vyřeší zákon pana Greshama.

Jaroslav B. Kořínek | 4. 9. 2019 12:48 | reakce na Jan Capouch - 3. 9. 2019 10:12

Přesně. Lidi si jen kupují za ty hodnotné papírky jiné věci, užitečné věci. Třeba stříbro.
Které (jen tak mimochodem) snad prvně v historii atakuje 20 dolarů za unci.
Curiouser and curiouser.

Richard Fuld | 4. 9. 2019 14:08 | reakce na Jaroslav B. Kořínek - 4. 9. 2019 12:48

Tak na co potřebujete Libru nebo jiné krypto"měny", když si stříbro nebo ty krypto"měny" můžete koupit za dolary? Vždyť je to směšné. Všechny ty kryptonesmysly.

Jan Altman | 4. 9. 2019 15:03 | reakce na Richard Fuld - 4. 9. 2019 14:08

Protože stříbro se špatně schovává před státními lupiči.

Protože ho najde celník, až budeme spěšně odjíždět z vašeho kolabujícího socialistického ráje.

Protože stříbro anonymně a během minuty nepošlete na druhý konec světa.

Protože z nákupu stříbrňáků ti vaši povedení kumpáni chtějí zaplatit výpalné 21%.

Protože stříbrňák se špatně dělí, až si budu chtít za 20 let koupit švýcarské léky, které budou stát buď 7 gramů stříbra, nebo sto milionů inflačních korun.

Protože se stříbrem obtížně vybudujete paralelní, neregulovanou, decentralizovanou ekonomiku.

Protože máme 21.století a stříbro mělo vrchol své měnové slávy ve století devatenáctém a fiat ve dvacátém.

Čímž nikoho neodrazuji od investic do stříbra - samozřejmě to je dobrá diverzifikace, další "noha" zajištění se před takovými, jako jste vy.

Richard Fuld | 5. 9. 2019 13:12 | reakce na Jan Altman - 4. 9. 2019 15:03

No vidíte, tady jasně říkáte, že krypto"měny" by Vám umožnili neplatit daně. Tak se nedivte, že je stát zakáže. Je to zcela přirozené. Krypto"měny" jsou nástrojem na zrušení státu. Doufám, že tuhle myšlenku budete dál intenzivně šířit, protože většina lidí si samozřejmě přeje žít ve státě a snad si tak uvědomí, že by tedy krypto"měny" neměli jakkoliv podporovat. :-)

Jan Capouch | 5. 9. 2019 18:12 | reakce na Richard Fuld - 5. 9. 2019 13:12

Košile bližší než kabát. Většina lidí sice chce žít ve státě, ale stejně tak by chtěla, aby ten stát zafinancoval někdo jiný. A kdokoli má možnost, tak to rád udělá.

Richard Fuld | 6. 9. 2019 13:10 | reakce na Jan Capouch - 5. 9. 2019 18:12

Ano. Jde tedy o to, těm možnostem zamezit. :-)

Jan Altman | 6. 9. 2019 15:17 | reakce na Richard Fuld - 6. 9. 2019 13:10

Jako komunisti. Ti taky možnostem zamezovali.
Vaše eufemismy jsou dojemné.
Naštěstí oboje je neudržitelné.

Richard Fuld | 6. 9. 2019 17:49 | reakce na Jan Altman - 6. 9. 2019 15:17

Jde o rovné podmínky. Proč by měli daně platit jen někteří a to co se za daně pořídí by mohli využívat všichni. Jde o základní princip rovnosti a spravedlnosti.

Jan Altman | 7. 9. 2019 16:57 | reakce na Richard Fuld - 6. 9. 2019 17:49

Opravdu jste komický.

Jste to přeci vy, kdo zde hájí systém, kde:
- Osoba A platí obrovské daně.
- Osoba B platí malé daně.
- Osoba C neplatí žádné, naopak z cizích daní žije.

A jsem to já, kdo poukazuje na to, že toto opravdu NEJSOU ROVNÉ PODMÍNKY.

Richard Fuld | 9. 9. 2019 15:23 | reakce na Jan Altman - 7. 9. 2019 16:57

To, co popisujete je výsledek působení rovných podmínek, protože všichni přispívají zhruba rovným dílem (procentem příjmů, resp. výdajů u DPH a spotřebních daní) a pokud nepřispívají procentem příjmů, pak k tomu existují objektivní ospravedlnitelné důvody (dětství, důchodový věk, nezaměstnanost, invalidita...)

Jan Altman | 9. 9. 2019 16:57 | reakce na Richard Fuld - 9. 9. 2019 15:23

Takže rovné a spravedlivé by podle vás bylo za vodu, jídlo, nájem či elektřinu (dost základní potřeby) platit procentem z příjmu?

Honza _ | 9. 9. 2019 15:37 | reakce na Richard Fuld - 9. 9. 2019 15:23

Nebo třeba schopnost nechat si napsat zákony na míru, vydat korunové dluhopisy, dát si dotace, zdanit/zakleknout konkurenty, vytvořit úřad a zvýšit počet lidí ve skupině C...
To věru nejsou rovné podmínky.

Jan Altman | 5. 9. 2019 16:14 | reakce na Richard Fuld - 5. 9. 2019 13:12

Umožnily.
Nezakáže.
A pokud i formálně zakáže, tak nedokáže vynutit.

Jan Capouch | 5. 9. 2019 18:14 | reakce na Jan Altman - 5. 9. 2019 16:14

V republikánské Francii hrozil trest smrti za požadavek platby v kovu. Za Protektorátu hrozily přísné stresty za šmelinu a prasátka na černo. Veksláctví bylo taky trestné, není-liž pravda?

Richard Fuld | 6. 9. 2019 13:11 | reakce na Jan Capouch - 5. 9. 2019 18:14

Bude stačit, když půjde o okraj společnosti, když tyhle věci budou věcí kriminálníků z galérky, což už jsou i dnes.

Jan Capouch | 6. 9. 2019 16:24 | reakce na Richard Fuld - 6. 9. 2019 13:11

To bude záviset na tom, jak to tady stát povede. Kdyby OPBH fungovalo, nebyly by melouchy.

Richard Fuld | 6. 9. 2019 17:50 | reakce na Jan Capouch - 6. 9. 2019 16:24

Současné peníze fungují skvěle. Stěžují si jen kverulanti, kteří si budou stěžovat vždy na všechno. :-)

Jan Altman | 6. 9. 2019 16:09 | reakce na Richard Fuld - 6. 9. 2019 13:11

To jsi nějak zaspal dobu, soudruhu.

Jan Altman | 3. 9. 2019 16:09 | reakce na Jan Capouch - 3. 9. 2019 10:12

:-)))))

Jan Amos | 4. 9. 2019 23:39 | reakce na Jan Altman - 2. 9. 2019 16:42

Dost lapidárně to shrnul můj kolega:

Nárůst počtu státních zaměstnaců min. o 30.000.
Průměrná mzda v rozpočtové sféře je vyšší, než v soukromém sektoru.
Byrokracie a šikana dusící svobodné podnikání.
Nepředvídatelné právní prostředí.
Dotační mentalita a EU regulace.
Demografický vývoj.
TOHLE je logický výsledek.

Tedy že české veřejné finance nejsou dlouhodobě udržitelné - a to dokonce ani s francouzskými berlemi účetních peněz. I když si můžete tisknout peněz, kolik potřebujete, nemůžete si "nabrnkat" (slovy z filmu Tři veteráni) lidi, kteří budou ochotni ty peníze přijímat. Nemám na mysli jimi platit, ale vyměnit je za svůj volný čas. To už je dneska naprosto viditelné - neseženete řemeslníka, uklízečku, opraváře.
Pokud chce někdo stát řídit jako firmu, musí zajistit, že v té firmě také bude chtít někdo pracovat.

https://twitter.com/EmmigrantPanama/status/1169242978147295232

Richard Fuld | 5. 9. 2019 13:18 | reakce na Jan Amos - 4. 9. 2019 23:39

Zadlužení ČR je jedno z nejmenších ve světě civilizovaných zemí. Tahle země má tedy v daném ohledu státního dluhu v podstatě obří rezervy. Jenom pošetilci Vašeho ražení budou říkat: těmito penězi mi prosím neplaťte, protože vládní dluh už překročil 60% HDP. :-) Opravdu legrační představa.

Jan Amos | 7. 9. 2019 23:08 | reakce na Richard Fuld - 5. 9. 2019 13:18

"těmito penězi mi prosím neplaťte"

To je váš zásadní omyl. Řada mých známých včetně mě se řídí zcela jinou úvahou:
"pokud za moji práci chcete platit penězi, nemám zájem tu práci dělat."

Vy to těžko pochopíte, protože peníze jsou středobod vaší existence, ale právě jejich nadbytek pro mnoho lidí z nich udělal konoditu, za kterou nejsou ochotni svoji práci a čas směňovat.

Jan Amos | 6. 9. 2019 12:30 | reakce na Richard Fuld - 5. 9. 2019 13:18

Já už jsem si zvykl, že mnohdy reagujete na nevyřčené. Ale teď jste vůbec nepobral podstatu mého příspěvku.

Richard Fuld | 6. 9. 2019 13:12 | reakce na Jan Amos - 6. 9. 2019 12:30

Reagoval jsem na poselství Vašeho příspěvku, které znělo: "Tedy že české veřejné finance nejsou dlouhodobě udržitelné - a to dokonce ani s francouzskými berlemi účetních peněz."

Jan Altman | 6. 9. 2019 16:11 | reakce na Richard Fuld - 6. 9. 2019 13:12

Jak už jsem někde psal - mylně a naivně očekáváte, že trh bude tolerovat stejnou míru zadlužení Argentině jako USA, Česku jako Japonsku.

Richard Fuld | 6. 9. 2019 17:53 | reakce na Jan Altman - 6. 9. 2019 16:11

Trh? Centrální banka rozhoduje o tom, co se bude dít na trhu se státními dluhopisy. Když rozhoduje trh, končí to absurdní a zbytečnou řeckou krizí. Už se ale v ECB poučili, nebo to tenkrát udělali schválně, že nechali panikáře panikařit.

Michal Mrozek | 6. 9. 2019 06:21 | reakce na Richard Fuld - 5. 9. 2019 13:18

Pokud jsou rezervy tak obrovské, tak proč nikdo ten dluh šmahem nezalepí a o dluhu pak už nebude žádná řeč? Tímto, a jedině tímto způsobem dokážete, že máte pravdu a neprotiřečíte si. Žel, pravda je ta, že je to přesně naopak. Můžete pojmenovat dluh dluhem neškodným, ba dokonce pozitivním dluhem, pořád je dluhem.

Připomíná se mi hezká básnička, která docela sedne:
Povídá vůl krávě: "Dělám VUML právě".
Na to kráva odpoví: "Nač je VUML volovi?
Diplom sice dostaneš, ale volem zůstaneš."

Richard Fuld | 6. 9. 2019 13:14 | reakce na Michal Mrozek - 6. 9. 2019 06:21

Rezervy zde nejsou v tom smyslu, že ČR má na to, aby svůj dluh splatila. Rezervy jsou v ČR v tom ohledu, že i kdyby svůj státní dluh ztrojnásobila, pořád bude standardně zadluženou zemí.

Michal Mrozek | 6. 9. 2019 14:21 | reakce na Richard Fuld - 6. 9. 2019 13:14

Tak tomu se říká freely floating standards. Velmi typické pro fuldonomiku. Uniká mi, k čemu takové standardy vůbec jsou.

Richard Fuld | 6. 9. 2019 17:54 | reakce na Michal Mrozek - 6. 9. 2019 14:21

A jaký je pevný standard v zadlužení státu? Žádný. A to je dobře. Byl by i zbytečný.

Jan Altman | 6. 9. 2019 09:52 | reakce na Michal Mrozek - 6. 9. 2019 06:21

Peníze zjevně docházejí i vládě, která se neštítí deficitů. A to v době bezprecedentního boomu.

https://echo24.cz/a/STsvN/socialni-davky-spolknou-skoro-pulku-rozpoctu-zmeny-davek-na-bydleni-mohou-vyhanet-lidi-z-bytu

Dříve či později přijde krize. A do toho demografický vývoj. Nebude na penze, nebude na příspěvky na bydlení. Nebude na zdravotní péči pro všechny. Můžeme se vsadit. Respektive já již vsazeno mám. A jiní zase vsází svůj život na udržitelnost státního penzijního, sociálního a zdravotního systému. Uvidíme, kdo vsadil prozíravěji.

Richard Fuld | 6. 9. 2019 13:16 | reakce na Jan Altman - 6. 9. 2019 09:52

Drtivé většině lidí ani nic jiného nezbývá, než vsadit na státní důchodový systém.

Jan Altman | 6. 9. 2019 16:12 | reakce na Richard Fuld - 6. 9. 2019 13:16

To je fakt - když je stát napřed obere o 70% výdělku.

Richard Fuld | 6. 9. 2019 17:56 | reakce na Jan Altman - 6. 9. 2019 16:12

A ty jim pak vrátí v sociální a zdravotní péči, při vyplácení důchodů, udržování justice, policie, hasičů, poskytnutí bezplatného vzdělání...

Jan Altman | 7. 9. 2019 16:58 | reakce na Richard Fuld - 6. 9. 2019 17:56

JIM?
Nebo někomu jinému?

Richard Fuld | 9. 9. 2019 15:24 | reakce na Jan Altman - 7. 9. 2019 16:58

Z části jim, z části někomu jinému, proto se taky mluví o státním přerozdělování přece. :-)

Jan Amos | 6. 9. 2019 12:37 | reakce na Jan Altman - 6. 9. 2019 09:52

Mandatorní výdaje znamenají nutnost vybrat vysoké daně. Vysoké daňové inkaso znamená vytvořit vysokou regulatorní zátěž.
Vysoká regulatorní zátěž vede k nechuti podnikat. Nechuť podnikat vede k nižšímu vytváření hodnot. Nižší vytváření hodnot znamená, že pro udržení deficitu je nutné více zdanit. Více regulovat, více znechutit.

Kovanda trefně popsal, co díky akciím vidím už několik let na americkém trhu - holt pozůstatek řádění demokratů v Bílém domě.

https://twitter.com/LukasKovanda/status/1169610998132695042

Jan Altman | 5. 9. 2019 16:16 | reakce na Richard Fuld - 5. 9. 2019 13:18

Jako že zemi typu Argentina či Turecko bude trh tolerovat míru zadlužené stejnou, jako zemi typu USA či Japonsko?
Koukám, že ten trh máte tedy prokouklý.

Richard Fuld | 6. 9. 2019 13:19 | reakce na Jan Altman - 5. 9. 2019 16:16

Trh není ten, kdo rozhoduje o tom, co bude nebo nebude na trhu se státními dluhopisy tolerovat. :-) O tom, co se bude dít na trhu státních dluhopisů fakticky rozhoduje centrální banka. :-)

Jan Altman | 6. 9. 2019 16:17 | reakce na Richard Fuld - 6. 9. 2019 13:19

Takže vlastně přiznáváte existencí centrálního plánování a monetizace dluhu. No aspoň něco.

Jen máte smůlu, že takovéto perpetum mobile funguje vždy jen po omezenou dobu a s tragickými následky.

Kdyby to fungovalo, tak vláda každé rozvojové země může vybudovat moderní infrastrukturu (inženýrské sítě, školy, silnice, ....) na dluh, který od ní koupí centrální banka. Na lehce ufinancovatelný dluh, protože centrální banka jednoduše zařídí, aby výnos z toho dluhu byl minus půl procenta.

A za pár let by již všechny země byly dokonale rozvinuté :-) Jako třeba Zimbabwe a Argentina :-)

Richard Fuld | 6. 9. 2019 18:02 | reakce na Jan Altman - 6. 9. 2019 16:17

Tak se nad tím zamyslete. Pokud by si rozvojová země natiskla přes centrální banku peníze a těmi penězi by zaplatila místním, aby vybudovali tu infrastrukturu, co by se stalo? Země by měla vybudovanou infrastrukturu. Nic víc. Nebylo by to zadarmo. Postavili by si to sami.

Takže ano, pokud to takto udělají všechny země v Africe, budou mít vše co si tam vlastníma rukama vybudují. Pokud si to sami nevybudují, nebudou to mít a centrální banka si může natisknout peněz, kolik chce a stejně ničeho nedosáhne. Co je na tom divného?

Jaroslav B. Kořínek | 9. 9. 2019 12:07 | reakce na Richard Fuld - 6. 9. 2019 18:02

Tohle vyléčilo mou pondělní depresi líp než patnáctiletá Contadora :D
Děkuji, pane, jako humoristy si vás skutečně cením. Měl byste si za to nechat platit!

Richard Fuld | 9. 9. 2019 15:31 | reakce na Jaroslav B. Kořínek - 9. 9. 2019 12:07

Copak Vám na tom přijde směšné? Vždy bylo centrem posměchu to, když někdo (ne já) prohlásil, že samotným tištěním peněz lze vytvářet bohatství. Když napíšu, že k vytvoření bohatství je třeba ho opravdu vytvořit a že na to nestačí natisknout peníze, tak se tomu smějete. Co Vám na tom přijde legrační? Tuším, že jste si nesprávně vyložil mé optimisticky vyhlížející prohlášení vůči Africe. To ale nebylo podstatou mého sdělení. Nedělám si žádné iluze o schopnostech Afričanů, učinit něco významného, co by vedlo k pozitivní změně jejich situace. :-)

Jan Amos | 9. 9. 2019 13:02 | reakce na Jaroslav B. Kořínek - 9. 9. 2019 12:07

Contadora je i moje oblíbená značka. A panamské Perlové ostrovy, kde se pálí, nádherný kus zeměkoule.
A pokud to ještě byla Contadora v limitované edici v krásné dřevěné truhle, svět nemá chybu.

Jaroslav B. Kořínek | 9. 9. 2019 14:17 | reakce na Jan Amos - 9. 9. 2019 13:02

V truhličce sice nebyla, ovšem půnebí lahodí i tak :) Bylo to pro mě překvapení, většinou si dávám jen elixíry (Legendario, Legado apod.), ale i přes tu drobnou ostrost je super.

Jan Amos | 9. 9. 2019 14:40 | reakce na Jaroslav B. Kořínek - 9. 9. 2019 14:17

Pokud máte rád elixíry, pak vás nadchne brazilský Santos Dumont. SIngle barel rum který dozrává v sudech po portském. Nebo madagaskarská Dzama z ostrova Nosy Be, do které se vkládá celý pravý lusk madagaskarské vanilky.
Navíc oba rumy mají velmi přijatelný poměr ceny a kvality.

Jan Amos | 7. 9. 2019 23:28 | reakce na Richard Fuld - 6. 9. 2019 18:02

"Pokud by si rozvojová země natiskla přes centrální banku peníze a těmi penězi by zaplatila místním, aby vybudovali tu infrastrukturu, co by se stalo? Země by měla vybudovanou infrastrukturu. Postavili by si to sami"

Není to málo, Antone Pavloviči?

Pokud by si rozvojová země natiskla přes centrální banku peníze a těmi penězi by zaplatila místním, aby vybudovali jaderný reaktor, co by se stalo? Země by měla vybudovaný reaktor. Nebo klidně dva či tři.

Pokud by si rozvojová země natiskla přes centrální banku peníze a těmi penězi by zaplatila místním, aby vybudovali supersonickou ponorku, co by se stalo? Země by měla vybudovanou ponorku.

Pokud by si rozvojová země natiskla přes centrální banku peníze a těmi penězi by zaplatila místním, aby vyrobili univerzální lék na Alzheimerovu chorobu , co by se stalo? Země by měla nulovou prevalenci této choroby.

Snad akademici Švédské královské akademie věd sledují diskuzní vlákna Finmagu.

Richard Fuld | 9. 9. 2019 15:36 | reakce na Jan Amos - 7. 9. 2019 23:28

Na co budou Afričanům reaktory a supersonické ponorky, když potřebují daleko praktičtější věci, na jejichž získání nepotřebují bůhví jaké technologie?

Jan Amos | 9. 9. 2019 17:55 | reakce na Richard Fuld - 9. 9. 2019 15:36

Dlouho jste v Africe nebyl. Mnozí Afričané už mají ty praktičtější věci vyřešené.

https://www.kurzy.cz/zpravy/509048-obri-ostuda-pro-cesko-podle-studie-mame-horsi-silnice-nez-kena/

Jan Altman | 7. 9. 2019 16:59 | reakce na Richard Fuld - 6. 9. 2019 18:02

Tak jim to běžte poradit.
Ono to vlastně vypadá, jako byste jim to už radil - třeba v Zimbabwe.

Richard Fuld | 9. 9. 2019 15:38 | reakce na Jan Altman - 7. 9. 2019 16:59

Nevšiml jsem si, že by se v Zimbabwe postavila nějaká důležitá infrastruktura za státní peníze. :-) Když si nejsou schopni pomoci sami a nikdo jiný se k tomu nemá, nezbývá jim, než dál žít tak, jak žijí.

Jan Altman | 9. 9. 2019 16:59 | reakce na Richard Fuld - 9. 9. 2019 15:38

U nás se za státní peníze také staví věci zbytečné a hlavně předražené.
K žádnému blahobytu nás stát svým rozhazováním neposouvá.
Je-li tu nějaký rozvoj, pokrok a růst, je to díky soukromému sektoru.

Jan Altman | 5. 9. 2019 09:33 | reakce na Jan Amos - 4. 9. 2019 23:39

Přesně tak.

Richard Fuld | 5. 9. 2019 13:19 | reakce na Jan Altman - 2. 9. 2019 12:37

Prosím Vás už roky tady blábolíte o nutnosti exitu ze tohoto systému, tak proč tu ještě strašíte? :-)

Jan Altman | 5. 9. 2019 16:16 | reakce na Richard Fuld - 5. 9. 2019 13:19

V systému opravdu již moc nestraším.

Jan Altman | 2. 9. 2019 12:39 | reakce na Josef Fraj - 2. 9. 2019 07:08

Mě politická situace není schopna vytočit již dlouho.
Kdybych byl na politiku stejně citlivý, jako před 20 lety, měl bych dnes infarkt 10x za den.
A za to mi to určitě nestojí.

Jan Altman | 2. 9. 2019 12:39 | reakce na Jan Altman - 2. 9. 2019 12:39

bože, mě, mně, zrovna na začátku školního roku :-)

Gabriel Pleska | 2. 9. 2019 12:40 | reakce na Jan Altman - 2. 9. 2019 12:39

Klid, máte to cajk .)