Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Management teroru. Jak se zbavit lidí, když je nesmíte propustit

Agáta Lukášková | 28. 8. 2019 | Celkem 42 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Josef Fraj | 28. 8. 2019 07:30

To je názorná ukázka, kam společnost zavedou státní regulace. Nejsložitější zákoník práce na světě plus tamní odbory dokáží zničit jakoukoliv firmu a není tedy divu, že ty firmy dělají zoufalé věci, aby se tomu ubránili. Kdyby bylo propouštění považováno za normální věc, tak by s tím všichni počítali a nikdo by se kvůli tomu nesebevraždil. Teď francouzská vláda jistě přijde s nějakou další regulací proti sebevraždám. Nikde to není velká sláva, ale Francie je opravdu nemocná země.

+71
+
-

Všech 42 komentářů v diskuzi.

Jan Krejčí | 1. 9. 2019 22:02

"Během tří let si na život sáhlo devatenáct zaměstnanců francouzského Télécomu."
"Plán je minus deset procent zaměstnanců – v absolutních číslech 22 tisíc."

Zaměstnanců Telecomu je (bylo) tedy cca 220 tisíc. Průměrná míra sebevražednosti ve Francii je 12.1 na 100000 lidí. Vychází mi to na nějakých 26 sebevražd ROČNĚ v populaci Telecomu, tedy cca 78 za tři zmíněné roky. Zabilo se jich ale jen 19. Kde dělám chybu? Výpočet je tak triviální, že si rozhodně nemyslím, že bych na to kápl jako první...

Nahlásit

+5
+
-

Jan Capouch | 1. 9. 2019 23:02 | reakce na Jan Krejčí - 1. 9. 2019 22:02

Zaměstnanci Telecomu budou v produktivním věku. Otázka je, jaká je sebevražednost v této kohortě proti mladým i seniorům. Další věc je počet mužů a žen.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Tomas Hruby | 30. 8. 2019 07:21

Poznámka k diskusi - obecně si také myslím, že za mnoho případů "šikany a diskriminace" můžou spíše rádoby ochrany v zákoníku práce a ve výsledku na ně někteří zaměstnanci jen doplácejí. Typické je to třeba u žen s malými dětmi, ochota k jejich přijímání je i v době malé nezaměstnanosti "nevelká" především kvůli složitému propouštění a bez zákoníku práce by jim bylo lépe, ale příkladů je daleko více.

Jenže co jsem četl o aféře francouzského Telecomu, tak tam už se to na regulace úplně svést nedá. Tam prostě došlo k jakémusi "zešílení vedení", kdy se rozhodli firmu pročistit jakýmikoli prostředky bez ohledu na cokoli. A v pozdější fázi se dalo místy mluvit až o psychopatickém chování, kdy to některé jedince provádějící "čistky" evidentně velmi bavilo a starali se víc o to, co vymyslet za další podrazy než o to, koho je opravdu třeba propustit kvůli prosperitě.
Tohle zkrátka nelze brát jako klasické příklady situace, kdy zaměstnavatel ve snaze vyhnout se zákonným limitům tu a tam na někoho zkouší "alternativní postupy". To by šlo pochopit a do jisté míry i hájit, v diskutovaném případě to ale zkrátka došlo do stavu, který už omluvit nejde :-(

Nahlásit

0
+
-

Josef Fraj | 31. 8. 2019 09:57 | reakce na Tomas Hruby - 30. 8. 2019 07:21

>>> "Tam prostě došlo k jakémusi "zešílení vedení", kdy se rozhodli firmu pročistit jakýmikoli prostředky bez ohledu na cokoli."

To jste jenom jinými slovy (s použitím vašeho specifického jazyka) napsal, že firmy nemají legální možnost propustit zaměstnance v závislosti na ekonomické situaci firmy.

U regulací zaměstnanosti funguje pro regulátora nepochopitelná zpětná vazba. Čím více regulátor komplikuje uzavírání pracovního poměru a propouštění, tím více stoupá nezaměstnanost. Jenže vysvětlujte socdem politikovi či úředníkovi, že chyba je v něm. On vidí chybu vždy v nedostatečné regulaci. Vznikají pak byrokratická monstra, jako jsou například zákoníky práce.
Firmy pak nemají možnost ekonomicky smysluplně zaměstnat například matky s dětmi na 15 hodin týdně, důchodce, sezonní brigádníky na dobu sklizně, dočasný pracovní poměr a podobně. Hledají proto všechny cesty, jak se bez dalších pracovních sil obejít a nutně pak roste nezaměstnanost. Tito lidé, kteří by jinak rádi pracovali nemají šanci, protože stát, a navíc část z nich končí na dávkách, opět protože stát.

Rozdílné přístupy:
Když The Gap, americký velkoobchod s textilem, v reakci na klesající zisky začal zavírat své obchody napříč USA a propouštět zaměstnance, prezident Bush se o tom nezmínil ani slovem, Kongres nepřijal žádné usnesení. V Americe zavírání obchodů Gapu nevzbudilo žádný zájem, nejde o nic víc, než běžné fungování trhu, které nemá nic společného s vládou.

Marks & Spencer, shodou okolností také sítě obchodů s textilem, se rozhodla uzavřít 18 obchodů ve Francii, protože jejich zisky připomínaly volný pád. Lionel Jospin, předseda francouzské vlády, tento krok přímo odsoudil, ostatní politici jej následovali. Komisařka Evropské unie pro zaměstnanost Anna Diamantopulová se obrátila na soud se žalobou. Bývalí zaměstnanci vyšli do ulic, kde demonstrovali téměř každý den. Ve Francii se po stejném kroku, jako provedl v USA Gap, dostala M&S na pranýř jako příklad bezohledného anglosaského kapitalismu, očerňována všemi politiky, a země se chovala, jako kdyby zde vypukla malá národní krize.

Čím víc se společnost posunuje od volného trhu k centrálnímu plánování, tím větší je plýtvání vzácnými zdroji včetně pracovní síly, tím absurdnější situace nastávají. Můžete to okecávat, jak chcete, ale na tomto principu tím nic nezměníte (a to ani když vám Fuld natiskne stovky miliard :-).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+11
+
-

Tomas Hruby | 2. 9. 2019 12:21 | reakce na Josef Fraj - 31. 8. 2019 09:57

Když ale ta teze o nemožnosti propuštění je trochu zkreslení reality...
Značnou část zaměstnanců propustit šlo celkem bez problémů, jen jaksi s dodržením patřičných podmínek, což znamená především odstupné.
A existence těchto nákladů samozřejmě byla již při privatizaci dobře známá, to nebyl žádný "dodatečný podraz". Pokud by se uvažovalo ekonomicky, tak by zkrátka investoři do France Telecomu nešli, případně si zakalkulovali náklady do rozvahy. Jenže místo toho se zkrátka rozhodli s touto částí svých závazků "vyjebat" - budete je stejně hájit, pokud by se rozhodli neplatit jiné dluhy, protože to stojí moc peněz?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 5. 9. 2019 13:27 | reakce na Tomas Hruby - 2. 9. 2019 12:21

A vo tom to je. Z nenažraných psychopatických bezohledných "manažerů", kteří systematicky ničí své zaměstnance, až se z toho někteří spáchají sebevraždu, se tu dělají chudáčci utlačovaní státem.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Honza _ | 5. 9. 2019 20:06 | reakce na Richard Fuld - 5. 9. 2019 13:27

Pokud stát vytvoří podmínky, ve kterých jsou úspěšní psychopatičtí manažeři, je to chyba toho státu.
(Respektive konkrétních politiků, kteří ta pravidla zavedli - ale to se tu moc nevede...)
https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy-sex/psychopati-mezi-nami-politici-lekari-i-soudci-chteji-moc-i-obdiv.A170418_131323_vztahy-sex_jup

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 6. 9. 2019 09:46 | reakce na Honza _ - 5. 9. 2019 20:06

Nechci hájit ty psychopaty.

Ale prostě když státní moloch před privatizací zaměstnancům slíbí nesmyslné odstupné ve výší "157" platů, tak je to reálné asi jako údaje o emisích dieselů před dieselgate :-)

To se to slibuje, když jste státní moloch s monopolistickými privilegii, napojený na politiky a rozpočet.

Ti zaměstnanci správně měli spíš vracet půlku toho, co si tam vydělali (protože moc se nepředřeli a udržovali existenci monopolistického molochu).

Platili byste tučné odstupné zaměstnancům rušeného OPBH či Agitačních středisek Národní fronty?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Capouch | 31. 8. 2019 13:16 | reakce na Josef Fraj - 31. 8. 2019 09:57

Když se nám něco nelíbí, tak to zakážeme zákonem, nyt? Když firmám zakážeme propouštět, tak nebude nezaměstnanost, že?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Josef Fraj | 1. 9. 2019 07:55 | reakce na Jan Capouch - 31. 8. 2019 13:16

Jenom pro zajímavost, co ve vašem případě znamená "nyt" . Přepokládám ze New York Times to není.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Boris Otokar Hodlak | 30. 8. 2019 18:42 | reakce na Tomas Hruby - 30. 8. 2019 07:21

Kdyby tak zákoník práce jenom umožnil snadneji propustit psychopatického šikanujícího manažera....

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Petr Bárta | 2. 9. 2019 08:45 | reakce na Boris Otokar Hodlak - 30. 8. 2019 18:42

... tak by asi (možná, snda) taky umožnil snadněji propustit nedostatečně produktivního zaměstnance. Ale to jste asi nechtěl naznačit...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

foxy | 1. 9. 2019 10:03 | reakce na Boris Otokar Hodlak - 30. 8. 2019 18:42

A propustit by ho směli jeho podřízení?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Bárta | 30. 8. 2019 08:04 | reakce na Tomas Hruby - 30. 8. 2019 07:21

Ok, rozumím. Podrobnosti o tom, co se v Telecomu dělo nemám, a je samozřejmě možné že se někdo do čištění položil více než s potěšením. Samozřejmě, pokud někdo skutečně terorizoval podřízené, zaslouží si odpovídající trest.
Přesto bych ale rád získal odpověď na otázku, co by měl management firmy, která je v existenčních problémech, ale přebytečné zaměstnance propustit nesmí,dělat. Kritika chování managementu bez návrhu, jakým způsobem tedy měl management postupovat, je naprosto nesmyslná.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 30. 8. 2019 11:39 | reakce na Petr Bárta - 30. 8. 2019 08:04

Jedna věc je šikanující šéf (to si samozřejmě zaslouží kritiku - lidsky to je nechutné), ale druhá otázka je stav mysli těch zaměstnanců - když mně někde nepotřebují a nechtějí, tak prostě sám odejdu, ne?

Ono je to spíš tak (vlastní zkušenost), že zaměstnanci ve velkých korporacích, polostátních mološích, atd... se těch fleků drží zuby nehty, protože v těch zkostnatělých byrokratických firmách se po nich nechce moc iniciativy a nasazení. Zaměstnanci tam dostávají platy neúměrné tomu, jaký "výkon" odvádějí (ve srovnání s malou privátní dravou inovativní firmou).

Navíc v těch zkostnatělých byrokratických firmách se inovuje velmi pomalu, ti zaměstnanci se nemají potřebu dál vzdělávat, učit se nové věci a ani zaměstnavatel nemá důvod je kvalifikačně posouvat někam dál (zajistí jim tak maximálně školení bezpečnosti práce, školení řidiče služebního vozu a nějakou, kurz první pomoci, protipožární školení a přednášku o harassmentu).
Takže ti lidé v takovém molochu zakrní, jejich uplatnitelnost na trhu se sníží (přičemž to je hlavně jejich chyba, jejich lenost - mohli si kvalifikaci zvyšovat privátně) a oni pak mají hypertrofovaný strach ze ztráty místa a jsou ochotni udělat cokoli, aby si to místo udrželi (donášet šéfovi na kolegy, snášet ponižování do šéfa, atd...).
Pokud to opravdu dospěje do stádia, že ten zaměstnanec nic užitečného neumí (např. 8 let jen přeposílá formuláře mezi svým nadřízeným a podřízenými), tak vize vyhazovu a pocit neschopnosti najít si normální práci, může vést opravdu k zoufalství.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+7
+
-

Petr Bárta | 30. 8. 2019 13:15 | reakce na Jan Altman - 30. 8. 2019 11:39

Naprosto souhlasím, však jsem to psal v příspěvku ze včerejška 14:37...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Gabriel Pleska | 30. 8. 2019 09:52 | reakce na Petr Bárta - 30. 8. 2019 08:04

Ano, když se na to dívám, měli jsme v článku ukázat víc důvodů, proč se tomu říkalo management teroru. Mohl jste získat dojem, že šlo jenom o přesuny na jiné pozice, podle všeho šlo ale fakt o ostrou šikanu. Navíc je tu jistá ztráta v překladu, protože slovo „terreur“ má širší význam než české teror, on by to taky mohl být management hrůzy. Ale pokud bych si musel jako překladatel vybrat (a to bych musel), pak bych asi taky volil teror.

Nu. A já jinak osobně nemám nic proti novinařině, která věci jen popisuje. Nechápu, proč by bylo nesmyslné psát o tom, co se děje, i když nevíme, jak to řešit.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Josef Fraj | 1. 9. 2019 07:40 | reakce na Gabriel Pleska - 30. 8. 2019 09:52

>>> "Nechápu, proč by bylo nesmyslné psát o tom, co se děje, i když nevíme, jak to řešit."

Nemluvě o tom, že návrh řešení je už vyjádřením osobního hodnocení či postoje. Dovedu si představit, že váš šéfredaktor a jím zde propagovaní neomarxisté by navrhli další, ještě tvrdší regulaci a postihy. Kdybych psal článek já, tak bych viděl řešení v pravém opaku, tedy deregulaci pracovního práva.

Osobně mám rád, když se dodržuje rozlišení mezi zprávou a komentářem. Oceňuji proto, že autorka se více méně držela faktů (s výjimkou poslední věty), což je příjemná změna po všem tom kašpárkování. V případě vašeho šéfredaktora prosakuje jeho světonázor a nenávist vůči individuální svobodě snad z každé věty. On udělal z finmagu platformu pro propagaci neomarxismu, což mě opravdu mrzí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Alexander Novotka | 1. 9. 2019 09:53 | reakce na Josef Fraj - 1. 9. 2019 07:40

Tesat do kamene.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Petr Bárta | 30. 8. 2019 10:57 | reakce na Gabriel Pleska - 30. 8. 2019 09:52

Ok, myslím že na tom se už shodneme.

Souhlasím i s tím, že klidně může existovat novinařina která jen popisuje. Vzhledem k poslednímu odstavci se ale asi nedá říct, že tento článek jen popisuje - ten poslední odstavec je jasné hodnocení, nikoliv popis. Nebýt právě toho posledního odstavce, souhlasil bych s Vámi a neměl bych důvod svůj první komentář vůbec psát.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Kováčik | 28. 8. 2019 16:49

Mám dojem, že títo zasamovraždení zamestnanci sú za svoj osud z časti zodpovední sami (teda podľa toho, čo z toho berieme ako vrodené a vôľou neovplyvniteľné).
Zjavne boli málo psychicky odolní proti takejto situácii - predsa ak ma nemôžu prepustiť, tak stačí chodiť do práce a činnosť ako-tak simulovať (netuším, aké možnosti prepúšťania za "porušenie pracovnej disciplíny" tam mali, ale asi veľmi veľké tiež nie). Ale spáchať samovraždu kvôli prípadnej strate práce (nota bene v krajine so silným sociálnym systémom) mi príde ako prejav psychického problému. Dokonca by som povedal, že každá samovražda je prejavom psychickej poruchy, absencie pudu sebazáchovy.

Nahlásit

+2
+
-

Jan Capouch | 28. 8. 2019 20:07 | reakce na Michal Kováčik - 28. 8. 2019 16:49

Jenže v tom silném sociálním dostáváte několik měsíců podporu, a pak nic- protože máte bydlení, auto... Relativně štědrou podporu dostanete, až když nemáte vůbec nic, a v okamžiku, kdy se začnete stavět na vlastní nohy, vám toho většinu seberou.

ČR i Babišem je proti Francii libertariánská země. Ztratit ve Francii dobře placenou práci kolem padesátky je tragédie - na tu trochu nových míst vezmou raději mlaďochy nebo něčí známé či příbuzné.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Petr Bárta | 28. 8. 2019 11:04

Mohl bych vědět kdo je autorem tohoto slintu? Je to převzatý článek nebo je autorem někdo z Finmagu?

Docela by mne zajímalo, jak by postupoval autor v situaci manažera takové firmy ve Francii
- propustit nesmí, protože zákon
- zaměstnanec neodejde, protože proč by si hledal práci jinde, když má třeba jen několik let do důchodu
- majitel propouštět musí, protože firma nevydělává. Pokud tedy nepropustí několik (i třeba mnoho) aby firmu zefektivnil a začala vydělávat, nebo holt zavře firmu celou a tím pádem zaměstnanci přijdou o práci všichni a zákazníci přijdou o služby.

Aha, vlastně jo - stát přece může zakázat firmu zavřít! Proč mi to čím dál víc připomíná Randovou...

Nahlásit

+1
+
-

Gabriel Pleska | 29. 8. 2019 11:54 | reakce na Petr Bárta - 28. 8. 2019 11:04

Dovoluju si upozornit, že autorka článku není autorkou francouzských pracovněprávních předpisů. Chápu, že vás pobuřují, ale nerozumím tomu, proč vás pobuřuje článek o jejich paradoxních důsledcích, tedy o tom, jak se přílišná ochrana stává zhoubou. Možná se na váš vkus málo pohoršuje?

Taky mi není jasné, proč chcete vědět, jak by se autorka zachovala na místě těch manažerů. Jak byste se choval vy? A k čemu ta odpověď má být? Ostatně i když můžu naprosto pochopit motivace a důvody, proč se ti lidé chovali, jak se chovali, nebudu je asi omlouvat. Víte co, mně je třeba trochu proti srsti omlouvat i pohraničníka, co střílel u nás na hranicích lidi do zad. Ale uznávám, že říct jako voják a mladý ucho k tomu, že v tomhle nejedu, to chce morál jehovisty, to každý nemá. Co ale bránilo těmhle vzdělaným a dospělým lidem říct, že za těchhle okolností prostě tuhle práci dělat nebudou?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Petr Bárta | 30. 8. 2019 08:07 | reakce na Gabriel Pleska - 29. 8. 2019 11:54

Jo a ještě dodatek - odpověď na otázku "jak bych se choval já": Já bych na pozici manažera takové firmy nejspíš (nejsem manažer, takže mohu jen odhadovat) buď zkoušel jednat s odbory, aby potřebné výpovědi odsouhlasily a propouštěné zaměstnance přesvědčily k odchodu. Pokud by se to nepovedlo a firma by skutečně směřovala k bankrotu, asi bych prostě dané místo opustil, a to i kdybych si měl hledat místo třeba v jiné zemi.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Bárta | 29. 8. 2019 14:37 | reakce na Gabriel Pleska - 29. 8. 2019 11:54

Autorka (na autora jsem se ptal, protože v okamžiku mého dotazu nebyl u článku uveden autor žádný) na konci svého článku píše:

====
Důvody k propouštění byly racionální: vysoké dluhy a reakce na změny na trhu, kde ubývala poptávka po pevných linkách a zákazníci se mnohem víc zajímali o mobilní služby. Management teroru se tím ale prostě omluvit nedá.
====

Autorka tedy hodnotí chování nadřízených jako "teror". Proto mne zajímá, co by dělala autorka na místě těch, kdo musí z neefektivní firmy propouštět, jinak firma padne celá, ale zaměstnanci dobrovolně odejít nehodlají, a současně je propustit "pro nadbytečnost" neumožňuje zákon. Autorka tedy tvrdí, že za ten "teror" mohou zmínění manažeři. S tím nesouhlasím, podle mne za ten "teror" mohou příliš ochranářské zákony a odbory.

Osobně se domnívám, že převedení na jinou pozici (i kdyby nižší, nebo naopak vyšší s vyššími nároky) se rozhodně jako teror hodnotit nedá. Nebo ti zaměstnanci byli nesvéprávní, a nedokáží se proti takovému "teroru" bránit (ať už sami, nebo za pomoci odborů, které jsou ve Francii až příliš silné), nebo - nebo pokud je nátlak na odchod skutečně tak nesnesitelný - si najít jinou práci a přejít jinam? Ale řešit takovou situaci sebevraždou nebo pokusem o ni je myslím špatné vysvědčení spíš pro daného zaměstnance než pro jeho nadřízené.
Aha, najít si jinou práci není tak jednoduché, protože jiní zaměstnavatelé jsou pod stejným tlakem zákonů a odborů, a proto raději nepřijímají...
Nebylo by tedy daleko oprávněnější jako "teror" zhodnotit francouzské zákony a odbory, než kritizovat zaměstnavatele, kteří se (díky francouzským zákonám a odborům) dostali do neřešitelné situace (buď donutit k "dobrovolnému" odchodu část zaměstnanců, nebo nechat firmu zkrachovat a tím pádem propustit všechny)?

Ptáte se co bránilo "vzdělaným a dospělým lidem říct, že za těchhle okolností prostě tuhle práci dělat nebudou?" a předpokládám že tím myslíte ty manažery. Já se naopak ptám "co bránilo těm vzdělaným a dospělým lidem (zaměstnancům) říct, že za podmínek vytvořených těmi manažery tu práci prostě dělat nebudou?".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+7
+
-

foxy | 28. 8. 2019 10:41

V Německu, když chcete zrušit smlouvu s cateringovou firmou, protože nejste spokojen s kvalitou jejich služeb, tak musíte přímo zaměstnat zaměstnance, kteří v ní pracovali pro vás. I když jste smlouvu zrušil právě kvůli neschopnosti těchto lidí.

Nahlásit

+5
+
-

foxy | 28. 8. 2019 10:37

Chtěl po nich práci. To bylo kruté.

Nahlásit

+1
+
-

Honza _ | 28. 8. 2019 09:29

Kdo by chránil zaměstnance, kdyby nebyl stát?
https://www.youtube.com/watch?v=C47PcCkhRqA&list=PLmwDL0lIJTxCc0yL4i9M2aNQ4a5wRzjb7&index=13

Nahlásit

+2
+
-

Boris Otokar Hodlak | 28. 8. 2019 08:47

Zákon padajícího lejna.
Tam zákonitě skončí, když stát dělá ze života peklo zaměstnavateli. Který potřebuje propustit zaměstnance.
Ergo soudit stát, ne firmu.

Nahlásit

+8
+
-

Josef Fraj | 28. 8. 2019 07:30

To je názorná ukázka, kam společnost zavedou státní regulace. Nejsložitější zákoník práce na světě plus tamní odbory dokáží zničit jakoukoliv firmu a není tedy divu, že ty firmy dělají zoufalé věci, aby se tomu ubránili. Kdyby bylo propouštění považováno za normální věc, tak by s tím všichni počítali a nikdo by se kvůli tomu nesebevraždil. Teď francouzská vláda jistě přijde s nějakou další regulací proti sebevraždám. Nikde to není velká sláva, ale Francie je opravdu nemocná země.

Nahlásit

+71
+
-

Jaroslav B. Kořínek | 28. 8. 2019 10:33 | reakce na Josef Fraj - 28. 8. 2019 07:30

Další level bude zajímavý. Napadají mě povinné pohovory s firemním nebo státním psychologickým konzultantem, povinné záchytné sítě nebo lépe mříže na oknech, sledování zaměstnanců pod tlakem 24/7 pro jejich dobro...
Vida vida, nejbezpečněji je nakonec přece jenom v kriminále, tam se nikdo nemusí ničeho bát.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Adam Čabla | 28. 8. 2019 10:50 | reakce na Jaroslav B. Kořínek - 28. 8. 2019 10:33

S tou poslední větou by Jeffrey Epstein asi nesouhlasil..

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jaroslav B. Kořínek | 28. 8. 2019 13:14 | reakce na Adam Čabla - 28. 8. 2019 10:50

I bachař si musí dát zdravotního šlofíka, ne?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Capouch | 28. 8. 2019 20:11 | reakce na Jaroslav B. Kořínek - 28. 8. 2019 13:14

A oni se pak diví, že lidé věří konspiračním teoriím :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

foxy | 28. 8. 2019 10:38 | reakce na Jaroslav B. Kořínek - 28. 8. 2019 10:33

Já bych je připoutal řetězem ke stolu, aby nemohli skočit z okna. I kdyby se tím zachránil jeden lidský život, stálo by to za to.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Josef Fraj | 28. 8. 2019 15:02 | reakce na foxy - 28. 8. 2019 10:38

Ovšem pouze pod podmínkou, že použijete ekologicky nezávadný řetěz.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Capouch | 28. 8. 2019 20:13 | reakce na Josef Fraj - 28. 8. 2019 15:02

Je v zájmu planety, aby bohatí, CO2 produjjící, běloši přežívali? Skoč z okna, sniž svou uhlíkovou stopu?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jaroslav B. Kořínek | 29. 8. 2019 09:48 | reakce na Jan Capouch - 28. 8. 2019 20:13

No kidding.
https://roklen24.cz/a/S6GSp/greta-planetu-nezachrani-stoprocentni-antikoncepce-ano

Měli by to ti aktivisti vytáhnout o level výš, jestli tomu vážně věří, tak ať to ukážou.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Martin Risik | 28. 8. 2019 05:27

Predpokladám, že za “neprepustiteľnosťou” zamestnancov boli odbory, ktoré takéto niečo “vyjednali” s firmou. Ako mala potom postupovať firma, keď chcela ostať na trhu konkurencieschopná? Čo mala s týmito ľuďmi robiť, ak už pre nich nebola práca? A nemali pred súdom stáť aj tí, ktorí sú zodpovední za takúto legislatívu?

Nahlásit

+6
+
-

Jan Capouch | 28. 8. 2019 07:49 | reakce na Martin Risik - 28. 8. 2019 05:27

Nemuseli dělat nic, přivést to k bankrotu a počkat na stát, až je přijde zachránit. Too big to fail, pamatujete?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Martin Risik | 28. 8. 2019 15:00 | reakce na Jan Capouch - 28. 8. 2019 07:49

Mám obavu, že “too big to fail” platí len pre banky. Lebo kto by po ich krachu kupoval štátne dlhopisy...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK