Diskuze: Ekonom, který se nechce špinit s minulostí, by neměl předpovídat budoucnost

Jan Altman|2. 7. 2019 15:42| reakce na Petr Novák - 2. 7. 2019 15:25

Za minulou krizi jsou také zodpovědné vládní agentury Fannie Mae a Freddie Mac - a celkově socialistická doktrína, že na svůj vlastní dům má právo každý. Doktrína poháněná vládními zárukami a uměle nízkými úroky.

Petr Novák|2. 7. 2019 15:25| reakce na Jan Altman - 2. 7. 2019 14:56

Pravda, spouštěčem té poslední krize byly záruky za hypotéky (což je svým způsobem něco podobného - snazší půjčka) a levné prachy potom způsobily nákupy obrovských objemů těch špatných cenných papírů.
A Řecko se dostalo do krize též, kvůli nízkým úrokovým sazbám a tedy levným penězům.

Jan Altman|2. 7. 2019 14:58| reakce na Petr Novák - 2. 7. 2019 14:08

Itálie samozřejmě je žhavým kandidátem, ale přijít to muže i ze zcela nečekaného směru.

Ale stále tu bude ta jádrová příčina: FED a ECB uměle sráží úroky a tím podněcují růst úvěrů (a to i nesplatitelných, nebo určených k financování nesmyslných nerentabilních projektů) a státního zadlužení. A jsme zpět u ABCT.

Jan Altman|2. 7. 2019 14:56| reakce na Petr Novák - 2. 7. 2019 14:07

Ale ne. Ty bubliny už jsou jen následkem.
Následkem příliš velkého objemu příliš levných peněz.
A o tom je ABCT a proto ty krize vlastně vysvětluje všechny. Protože jde po core příčině.

Jan Altman|2. 7. 2019 14:55| reakce na Josef Fraj - 2. 7. 2019 14:06

Oni možná i někteří politici chtějí, aby je lidi měli rádi.

Ale to přeci ještě nic nezaručuje.

Politik uvažuje dopředu v řádu měsíců, maximálně jednotek let. Takže může dělat opatření, která mu krátkodobě zvednou popularitu - např. litr penzistům, přestože ekonomové varují, že se penzijní systém řítí do záhuby - ale to je jedno jak politikům, tak i těm penzistům, které také delší perspektiva nezajímá. Navíc nemají ekonomické vzdělání, tak neposoudí, zda má pravdu politik s "ono nebude tak zle", nebo ekonom "státní finance směřují do zdi". A člověk vždy raději věří tomu, kdo říká pro něj něco výhodného.

Navíc zde je "tragedie obecní pastviny": penzista (a každý čerpač z rozpočtu) ví, že co neurve on hned teď, tak urve někdo jiný (neušetří se, utratí se to tak jako tak, jen to vyzobe někdo jiný).

Celá demokracie je jen o tom, že se lidi spikávaj do klik, které se následně perou o to, která zájmová skupina dostane kolik na úkor které jiné skupiny.

Petr Novák|2. 7. 2019 14:08| reakce na Petr Novák - 2. 7. 2019 14:07

už se zase obchoduje CDO, ale tím příštím spouštěčem bude něco jiného, a pak už padne má milovaná Iálie.

Petr Novák|2. 7. 2019 14:07| reakce na Jan Altman - 2. 7. 2019 09:59

Tak v prvním případě výraz krize je hodně obecný, asi tak jako výraz nehoda. Těžko můžete chtít vysvětlit všechny krize, když je každá jiná.

Ta poslední "krize" byla způsobena primární bublinou realitního trhu v USA a související letadlo s pochybnými cennými papíry. Prostě takové celosvětové letadlo.
https://www.youtube.com/watch?v=A25EUhZGBws&t=208s

Technologická bublina předtím byla zase způsobena příliš velkým očekáváním růstu technologických akcií.

Následkem těchto událostí potom je bankroty států, firem a bank, které jsou takříkajíc na hraně.

Už zase funguje CDO

Josef Fraj|2. 7. 2019 14:06| reakce na Martin Brezina - 2. 7. 2019 12:40

Vycházíte z mylného předpokladu, že vládnoucí elity chtějí, aby je občané milovali. Ve skutečnosti chtějí, aby je občané poslouchali a odváděli jim co největší část bohatství, které vytvoří. Jestli je milují nebo při tom skřípou zuby je vládcům celkem jedno, pokud to neohrožuje systém, který vládcům vyhovuje.

Petr Novák|2. 7. 2019 13:59| reakce na Martin Brezina - 2. 7. 2019 12:40

Státní vlády neumí řídit ekonomiku, ale umí vyhrávat války nebo alespoň ji neprohrát. To je důvod proč je svět rozdělen na státy. Ekonomicky se daří spíš státům, kde se stát do toho moc neplete.

Jan Altman|2. 7. 2019 13:20| reakce na Josef Fraj - 2. 7. 2019 09:55

Já jsem pro elementárně přirozenoprávní přístup: ať se každý řídí teorií, jakou uzná za vhodnou.
Ať si každý na svůj život, svoje tělo a svůj majetek aplikuje teorii dle své volby s tím, že ale nemá právo zasahovat do cizího života a majetku (tedy proti vůli vlastníka na něj uplatňovat své teorie).

Jakmile toto nastane, pak jsem ochoten si názory tříbit i s p.Březinou, dokonce i s p.Fuldem - protože teprve pak to bude opravdu debata a ne příprava na hromadné znásilnění.

Jan Altman|2. 7. 2019 12:59| reakce na Martin Brezina - 2. 7. 2019 12:40

Jestli ale ony mezi Švýcarskem a Nigérií nebudou i jiné rozdíly (daleko důležitější), než tento jeden pochybný a vámi účelově použitý.

Zkusme naopak srovnat "prosperitu" centrálně řízeného carského Ruska s prakticky bezstátním západem USA před XXX lety.

Martin Brezina|2. 7. 2019 12:40| reakce na Jan Altman - 2. 7. 2019 09:59

Nu, dobře. Opět, dejme tomu, že jediným receptem, jak může vláda řešit krize a obecně ekonomiku, je nedělat nic a v ekonomice se vůbec neangažovat. Dejme tomu.

Pak je to jednoduché. Země, která přijme tento přístup, začne záhy ekonomicky prosperovat, a občané budou vládu, která se ekonomikou nebude zabývat, milovat. A to přece všichni politikové chtějí, protože chtějí být voleni svými milujícími voliči.

To ovšem potom není jasné, proč tak jednoduchou metodu aspoň jedna země nevyzkoušela.

Lépe řečeno, ono to je jinak, tuto metodu zkoušejí dnes a denně země, kterým se říká "failed states", například Libye, Irák nebo nebo Nigérie. Tam je stát tak slabý, že na nějaké ingerování do ekonomiky nemá nejmenší sílu. Přesto nás, odporné etatisty, ty země nějak nepředhánějí. Jen jestli v tom nebude nějakej háček...

Petr Novák|2. 7. 2019 10:10| reakce na Martin Brezina - 2. 7. 2019 09:36

To samozřejmě nejde. Teorie se vždy musí srovnavat s realitou. Ato tak, ze se hledají situace, ktereteorii vyvrací! Pokud se nepodaří teorii vyvrátit začne se považovat za správnou. Ekonomové a nebo vědci zabývající se GO ovšem standardně hledají jevy, ktereteorii potvrzuji. Proto to nefunguje.

Jan Altman|2. 7. 2019 09:59| reakce na Martin Brezina - 2. 7. 2019 09:36

Samozřejmě. ABCT je spíš takovým vodítkem, zobecňujícím popisem hlavních sil vedoucích ke střídání fází hosp.cyklu. Ale každá krize je jiná, odehrává se na jiném místě, v jiné době, v jiné situaci. Vlivů, sil a zákonitostí na ni působí prakticky nekonečně mnoho a prakticky není možné dát úplný a objektivní seznam příčin konkrétní krize. A stejně tak nelze sestavit jasný plán, jak krizi řešit, či jak krizím předcházet.

Jenže rakouská škola takovou ambici nemá. Ambici krize léčit, předcházet jim, autoritativně vysvětlit jejich příčiny - to je ambicí někoho zcela jiného (politiků, centrálních bankéřů, mainstremových ekonomů tak či onak napojených na stát). Takže jim pojďme vysvětlit, že recept nemají a mít nemohou. Natož aby měli právo rozhodovat za ostatní, nutit jim recepty plynoucí z jejich nedokonalých teorií (nebo spíše z jejich zištných zájmů).

Josef Fraj|2. 7. 2019 09:55| reakce na Martin Brezina - 2. 7. 2019 09:36

Jako obvykle jste si vyrobil strašáka, abyste měl co kritizovat.

Já neodmítám fakta, ale abyste mohl s fakty smysluplně pracovat potřebujete teorii, která není založená na subjektivní interpretaci těch faktů. Bohužel s výjimkou rakouské školy, jsou všechny ekonomické teorie založeny právě na tom.

Mimochodem sám dopouštíte toho, co kritizujete. O rakouské škole zjevně nevíte vůbec nic, ale pořád se k ní vyjadřujete.

Martin Brezina|2. 7. 2019 09:36| reakce na Jan Altman - 2. 7. 2019 09:04

No, dejme tomu. Ale i rakouská škola tak musí činit na základě nějakých poznatků o dotyčné krizi.

Je poněkud zvláštní, pokud někdo, kdo si říká vědec nebo učenec, se jen obecně zahledí do své hlavy a řekne: "příčiny krize, o níž nevím vůbec nic, jsou tyto a tyto."

Jan Altman|2. 7. 2019 09:04| reakce na Martin Brezina - 2. 7. 2019 07:47

Příčiny té krize vysvětluje ABCT, která se však politikům nehodí a tak ji ignorují.

Martin Brezina|2. 7. 2019 07:47| reakce na Josef Fraj - 2. 7. 2019 06:29

"Mylná interpretace jejích příčin..."

No, to by mne zajímalo, jak to myslíte. Příčiny krize 30. let musíte zkoumat pomocí historických dat - jistě, otázka zní jakých, které jsou ty relevantní, to je ovšem druhá věc.

Že však lze studovat událost 90 let starou bez toho, že využijete historické údaje o ní, že byste analyzoval jev bez toho, že byste o něm cokoliv věděl, to považuju za poněkud bláznivou myšlenku, abych byl hodně mírný.

Josef Fraj|2. 7. 2019 06:29

Článek ukazuje v čem spočívá bída současné mainstreamové ekonomie, jenom opačně, než jak to myslí pan profesor. Problém ekonomie spočívá právě v tom, co pan profesor propaguje, tedy v používání historie a statistiky (což je zase jenom historie). Postupem popisovaným panem profesorem nelze dojít ke smysluplným závěrům. Jak pracuje ekonom-historik? Vybere si historické či statistické korelace, které mu vyhovují a ty prohlásí za kauzalitu. V době počítačů a obrovských databází je to ještě snadnější než dříve. V každém případě jde ale o SUBJEKTIVNÍ INTERPRETACI DAT. Stačí vybrat jiné korelace a můžeme dojít ke zcela opačným výsledkům, které budou stejně relevantní.

P.S. Dobrým příkladem je Great Depression z 30. let. Mylná interpretace jejích příčin vedla k řadě dalších krizí a protože tato mylná interpretace stále určitým skupinám vládnoucích elit vyhovuje, tak nejspíš povede k dalším krizím v budoucnosti. Je na tom vidět, jak historie podléhá ideologickým, politickým a jiným tlakům, které vedou k účelovému výběru "těch správných" korelací.