Diskuze k článku: Svět potřebuje revoluci v ekonomickém vzdělávání

Gabriel Pleska | 4. 6. 2019 14:21 | reakce na Michal H - 4. 6. 2019 14:11

Jak to myslíte?

Jan Capouch | 5. 6. 2019 01:18 | reakce na Gabriel Pleska - 4. 6. 2019 14:21

Když slyším feminismus, odjišťuji browning?

Gabriel Pleska | 5. 6. 2019 12:01 | reakce na Jan Capouch - 5. 6. 2019 01:18

Aha. No, já myslím, že pokud něco takového je a má to nějaký vliv, je dobré, když už jsem z oboru, něco o tom vědět. Osobně jsem rád, že jsem ve svém oboru byl rámcově poučen třeba o genderové lingvistice – přestože ji fakt nemusím a o některých jejích reprezentantech si myslím, že jsou vysloveně škodliví. Filozof taky asi nemůže přeskočit Marxe, i když ho bude mít za velký špatný. V tom je snad taky rozdíl mezi společenskými a přírodními vědami. Že pro přírodního vědce je placatá země překonaná a tečka, ani v základních kurzech se takové teorii nemusí věnovat...

Alexander Novotka | 5. 6. 2019 17:49 | reakce na Gabriel Pleska - 5. 6. 2019 12:01

Není někde vypsaný seminář k LGBTQI ekonomii? Rád bych se zúčastnil...

Michal H | 5. 6. 2019 12:41 | reakce na Gabriel Pleska - 5. 6. 2019 12:01

Nenapísal by som to tak expresívne, ako J. Capouch, ale chápeme sa. :-)

František Kusák | 20. 6. 2019 15:13 | reakce na Jan Kohout - 4. 6. 2019 13:40

Nic ve zlém, ale asi jste nikdy nebyl ve vrcholové managerské funkci v nějaké, třeba výrobní firmě. Já, když jsem po technice nastoupil do podniku, zjistil jsem, že mám-li se alespoň trochu orientovat ve firemní ekonomice, musím si doplnit ještě ekonomické vzdělání. Je to celkem zřejmá věc a je zbytečné to dokazovat.

Petr Vorlíček | 4. 6. 2019 22:56 | reakce na Jan Kohout - 4. 6. 2019 13:40

Jenže oni stanovují výši úrokových sazeb, cílují inflaci, manipují kurzy...
Meteorologové nevyrábí mraky, ani neohřívají atmosféru...jen pozorují...
Kdybychom se takhle chovali k ekonomice, šlapala by jako hodinky...

Pat Bateman | 7. 6. 2019 08:14 | reakce na Igor Nemec - 4. 6. 2019 12:53

Je to jednoduché - ZÁVIST, největší a nejsilnější motor všech levičáckých ideologií...

Josef Fraj | 5. 6. 2019 11:39 | reakce na Jaroslav B. Kořínek - 4. 6. 2019 11:53

Je načase si přiznat, že tzv. "opravdová věda", tak kterou nám tu popisujete, není schopná o ekonomických jevech, potažmo společenských jevech říct VŮBEC NIC. "Opravdoví vědci" nejsou schopni zkoumat ekonomické jevy, ale nejsou ochotni si tuto svoji neschopnost přiznat. Jediné na co se zmohou, je posměch. To samo o sobě také svědčí o inteligenci "opravdových vědců".

Problém samozřejmě spočívá v metodě zkoumání. "Opravdoví vědci" prohlásili empirismus za jedinou "vědeckou metodu". Cokoliv, co nelze smysluplně empiricky zkoumat (jako například ekonomie) má prostě smůlu. "Opravdoví vědci" prostě ekonomii označili za nehodnou zkoumání, protože ji nelze zkoumat jejich metodou. Tolik tedy k „opravdovým vědcům" a "opravdovým vědám". Nechme tyto posměváčky jejich samolibé povýšenosti a ignoranci.

Jak tedy zkoumat ekonomické jevy? "Vědecký" empirismus nelze použít. Toho si jako první všimli klasici rakouské školy (AS). S oblibou říkám, že ekonomie před příchodem AS byla v podobném stavu jako alchymie před příchodem chemie. AS vybudovala novou ekonomii, přísně logicky odvozenou od jediného nezpochybnitelného tvrzení, bez potřeby jakýchkoliv empirických dat. Kdo má zájem, má k dispozici dostatek literatury.

Dává to smysl. Nelze-li pro zkoumání nějakého jevu využít jednu metodu (empirismus), je třeba vyvinout metodu jinou nebo se vzdát zkoumání. "Opravdoví vědci" se ve svém svatém uctívání "jediné vědecké metody" raději zkoumání ekonomie vzdaly. Zábavné je, jak si neuvědomují jednu věc, totiž fakt, že vědecké zkoumání je součástí lidského jednání a lidské jednání je základním předměte ekonomie. Nakonec i "opravdoví vědci" se při svém jednání podřizují zákonům ekonomie (rakouské školy).
P.S. Já si samozřejmě uvědomuji, že současné ekonomická scéna připomíná tak trochu dvůr Rudolfa II. Naprostá většina, od Keynese po českého Sedláčka a třeba autora tohoto článku, se pořád a pořád marně pokouší zkoumat ekonomické jevy tou „jedinou opravdovou vědeckou metodou“. Proto to vypadá, jak to vypadá a ten posměch techniků a přírodovědců docela chápu. Nicméně se smějí něčemu, o čem nic neví.

Jan Kohout | 5. 6. 2019 09:33 | reakce na Jaroslav B. Kořínek - 4. 6. 2019 11:53

A to nemluvíme o politologii, ve které jsou pojmy levice a pravice definovány sice obecně, ale pak pro každou hodnotu extra, často zcela neodpovídající původní definici.

Honza _ | 5. 6. 2019 10:07 | reakce na Jan Kohout - 5. 6. 2019 09:33

Původní definice pravice a levice byla to, kde člověk seděl :-D

"Původ těchto pojmů sahá do 18. století, kdy na pravé straně francouzského národního shromáždění seděli zastánci monarchie (umírněnější Feuillanti) a na levé straně příznivci nového řádu (radikální Montagnardi) hlásající heslo Volnost, rovnost, bratrství."

Pat Bateman | 7. 6. 2019 08:17 | reakce na Honza _ - 5. 6. 2019 10:07

Ano - to byla ta prapůvodní. Pak to byl politický kompas - levice hodně vlády, malé práv, pravice málo vlády, svobodný občan. Dneska jsou totalitní neonacisti označeni jako extrémní pravice a každý, kdo se neprojeví jako marxista je označen za nácka... A je to tak u nás i za velkou louží!

Petr Novák | 4. 6. 2019 13:34 | reakce na Jaroslav B. Kořínek - 4. 6. 2019 11:53

Jasné definice mát, když si je zavedete. HDP není snad jasně definovaný, nebo úrok, dluhopis, ...
Jak budete opakovat experiment při výbuchu supernovy?
Obecná shoda odborníků nebyla na přelomu 19 a 20 století ani ve fyzice. Rozhoduje jen experiment. KDyž řeknu, že emise peněz centrální bankou vede k inflaci, tak se to prostě musí stát pokaždé a míra té inflace bude tak nějak úměrná objemu peněz. To přeci jde snadno změřit v dnešní době počítačů. Pavěda je to jen proto, že ekonomové jsou často remcalové (např. pan Sedláček).

Jaroslav B. Kořínek | 4. 6. 2019 14:16 | reakce na Petr Novák - 4. 6. 2019 13:34

Zrovna s tím HDP jste se docela střelil do nohy, když metodika jeho výpočtu může být (a zpravidla bývá) ošulena tak, že by se pánbu divil. Navíc je to díky tomu šibání s čísly tak zmrzačený ukazatel, že už neukazuje vůbec nic podstatného.

Josef Fraj | 5. 6. 2019 14:48 | reakce na Jaroslav B. Kořínek - 4. 6. 2019 14:16

To je irelevantní. Například metodika zjišťování automobilových splodin vychází z "exaktních věd" a může být ošulena stejně jako HDP.

Petr Novák | 4. 6. 2019 14:53 | reakce na Jaroslav B. Kořínek - 4. 6. 2019 14:16

To že to někdo falšuje a špatně ohodnocuje je věc jiná. Ale co by mělo znamenat HDP je asi pevně dané.

Honza _ | 5. 6. 2019 15:41 | reakce na Petr Novák - 4. 6. 2019 14:53

"Co by mělo znamenat" - 1. To každou chvíli to určuje někdo jiný.
"asi pevně dané" - 2. Každou chvíli to pevně dá nějak jinak.
Takže tak :-D

Michal H | 5. 6. 2019 13:01 | reakce na Petr Novák - 4. 6. 2019 14:53

Definícia HDP sa v čase mení, od určitej doby sa tam začala započítavať aj sivá a čierna ekonomika.

Jan Capouch | 6. 6. 2019 16:01 | reakce na Michal H - 5. 6. 2019 13:01

"A kolik potřebujete, aby Vám to vyšlo?"

Honza _ | 6. 6. 2019 16:59 | reakce na Jan Capouch - 6. 6. 2019 16:01

Každý rok líp, než minule. A hlavně líp, než když vládli tamti druzí!

Martin Brezina | 4. 6. 2019 12:29 | reakce na Jaroslav B. Kořínek - 4. 6. 2019 11:53

No, vidíte, a přesto to funguje.
I když ekonomie, přísně vzato, vědou být nemůže, přesto nějaké poznatky má, a je po těchto poznatcích poptávka.
Pokud je dostatečná koupěschopná poptávka, kterou lze lidskými silami uspokojit, bude uspokojena.
Věda, nevěda.

Gabriel Pleska | 4. 6. 2019 11:55 | reakce na foxy - 4. 6. 2019 10:32

Samozřejmě ne. To byl jen drobný redakční trolling. Právě pro vás.

Alexander Novotka | 4. 6. 2019 10:52 | reakce na Petr Novák - 4. 6. 2019 08:42

Myslím, že docela často nastává situace, kdy jsou mimo oba dva najednou :-)

foxy | 4. 6. 2019 10:33 | reakce na Petr Novák - 4. 6. 2019 08:42

Neexaktní věda je oxymoron.

Martin Brezina | 4. 6. 2019 09:40 | reakce na Petr Novák - 4. 6. 2019 08:42

"Řeči o tom, že ekonomie není exaktní věda jsou o ničem, protože to jen znamená, že ekonomové nepoužívají exaktní přístup."

Tohle je dvojsmyslně formulovaná věta, kterou byste měl vysvětlit. Buď jí máte na mysli, a) že by ekonomové měli používat exaktní přístup, ale nedělají to ke škodě své vědy, nebo tvrdíte, b) že ekonomové nepoužívají exaktní přístup, protože to v ekonomii nemá smysl.

Petr Novák | 4. 6. 2019 11:04 | reakce na Martin Brezina - 4. 6. 2019 09:40

Měli by, ale nedělají to.

Martin Brezina | 4. 6. 2019 11:22 | reakce na Petr Novák - 4. 6. 2019 11:04

No, problém je, jak chcete exaktně měřit lidské chování? Pokud ekonomie lidské chování ze svého zřetele vypustí, nebo si např. vymyslí všezahrnující, ale tím pádem naprosto bezobsažnou kategorii "užitku", tak neobjasní nic, jen se tváří, že něco objasňuje.

Alexander Novotka | 4. 6. 2019 13:32 | reakce na Martin Brezina - 4. 6. 2019 11:22

A není bezobsažná kategorie než užitek spíše stav bez užitku?

Petr Novák | 4. 6. 2019 13:30 | reakce na Martin Brezina - 4. 6. 2019 11:22

Vemte si třeba automobilovou dopravu. Nepotřebujete přesně znát každého řidiče, přesto dokážete dopravu jako takovou analyzovat a dokážete ji i ovlivňovat. Dokážete i předpovídat místa, kde dochází k častým nehodám, atd. atd. Pokud to budete dělat dostatečně pečlivě a dostatečně dlouho naleznete spoustu věcí, které dokáží udělat dopravu plynulejší nebo bezpečnější.

Dá se celkem dobře předpovídat, co se stane, když se zvýší cena, když se sníží cena, když velké množství dostane do chudoby nebo do dluhů. Nepotřebujete znát přesně každého člověka, ale dokážete popsat pravděpodobné chování lidí. A některé zákonitosti najdete. Když reguluji cenu, bude nedostatek, když dotuji cenu bude přebytek, atd. atd.

V kvantové fyzice taky nikdo neví, co je to elektron nebo jak vypadá. To co se zkoumá je pouze jeho vnější projev. Magnetické pole Slunce je něco tak složitého, že to nikdy přesně pospat nepůjde a experimenty taky nemůžeme opakovat. Ale ti lidé, kteří to dělají to dělají mnohem lépe než eknomové.