Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Politika patří do ulic

Michal Kašpárek | 27. 4. 2019 | Celkem 7 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 29. 4. 2019 11:57

Jak s tím něco udělat mnozí přemýšleli již dávno.
Třeba Frank Chodorov:
https://libinst.cz/wp-content/uploads/2017/12/TL_05_2001.pdf

Ostatně proto raději čtu Chodorova, nebo Hans-Hermanna Hoppeho.
Samozřejmě Mises je důležitý, Rothbard už je aspoň trochu "zdravě na**aný" a jen neteoretizuje, ale uvažuje trochu i o tom, jak to změnit, ale Chodorov a Hoppe jdou dál.

Podle mě ČLOVĚK MÁ PRÁVO SE BRÁNIT AGRESI. A pokud na něj útočí ozbrojená tlupa, legitimizuje to opravdu HODNĚ širokou škálu obranných prostředků. Dále už to je jen na osobní odvaze a preferencích obránce. A samozřejmě na jeho rozumu - protože jedna věc je mít na něco přirozené či morální právo, druhá věc je, zda hodláte položit život, nebo zda hodláte dělat něco, co většina společnosti nepochopí a odsoudí. Proto je asi praktičtější chovat se lstivě a vypočítavě - proti přesile to je zcela legitimní.

Co ale smysl rozhodně NEDÁVÁ je toto: sednout si s tou útočící tlupou, která vás chce oloupit a zotročit, a zkoušet s nimi diskutovat a následně demokraticky hlasovat. Sorryjako.

+13
+
-

Všech 7 komentářů v diskuzi.

Luděk Zdražil | 27. 4. 2019 08:34

Velmi zajímavý rozhovor s člověkem, která má přehled a dobré analytické schopnosti rozpoznávat již obtížně viditelnou realitu. Škoda jen, že se pouští do politiky, protože v té nemá šanci. Politika je manipulace a má svá pravidla. A chce-li člověk vidět věci tak jak jsou a zároveň jednat v souladu se svým svědomím, pak buď v politice neuspěje nebo se svých hodnot a svého svědomí zřekne a začne praktikovat současnou politiku s jejími pravidly. Krátce po 89 jsme si možná mysleli, že to funguje jinak, dnes už vidíme, že nikoli.
Poměrně dobře podobný konflikt a střet s realitou mediálního světa vyřešil tandem Drtinová-Veselovský, kteří šli svou vlastní cestou, vcelku úspěšně (pohledem přestupu do jiné pozice).

Zajímavá je úvaha na téma normalizace - myslím, že mladí lidé mají nyní šanci pochopit podstatu tohoto pojmu, protože kdo nezažil 70 léta, jen obtížně chápe jednání a chování tehdejších normalizátorů a normalizovaných a jejich převažující symbiózu společně žít a akceptovat dobrovolně své role.

Nedávno jsem vedl jistou polemiku nad tím, jak se mění svět ve kterém žijeme na paradoxním příkladu tzv. příživnictví. To byl za normalizace trestní paragraf používaný na lidi, kteří chtěli přijmout zodpovědnost sami za sebe, mít svobodu se věnovat čemu chtějí, nést s tím spojená rizika a odmítali se podřídit závislosti na státu. Dnes, zdá se mi, je naopak spíše příživníkem ten (nikoli absolutně), kdo je přisát na moc státu, je k jeho fungování a praktikám loajální, je ochoten vzdát se vlastní svobody výměnou za prebendy a za poslušnost neříkat nahlas co si myslí. A že se to "vyplácí" - to je znak normalizace. Nejhorším na tom je, že takové postoje a příklady signalizují mladým lidem kudy se "snáze a chytře" vydat za svou profesní kariérou a jakou přijmout životní filozofii.

Již se těším na pokračování osvěžujícího rozhovoru a Vám, pane Fischere, přeji good luck v dalším životě a co nejkratší cestu ven z té politické a slepé jednosměrky, pokud do ní míníte vjet.

Nahlásit

+6
+
-

Josef Fraj | 28. 4. 2019 08:26 | reakce na Luděk Zdražil - 27. 4. 2019 08:34

Napsal jste to velice výstižně. Má to jenom malinkou vadu na kráse, totiž chybějící návod, kudy z toho ven :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Luděk Zdražil | 28. 4. 2019 11:22 | reakce na Josef Fraj - 28. 4. 2019 08:26

Nu, mám i návod jak z toho ven, jen nevím zda Vás uspokojí :-). Je třeba pochopit, že ten maras je způsoben převažující a zprůměrovanou úrovní obyvatelstva. Z toho pak vychází tři možnosti:

a) bojovat s tím jakkoli to jen jde, má-li člověk chuť, sílu, čas a schopnosti a myslet si že to pomůže,
b) odstěhovat se odsud - implikuje správnou otázku kam,
c) řešit si jen svůj vlastní život a "odjíždět na chatu", tak jak to bylo zvykem za normalizace.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 28. 4. 2019 12:08 | reakce na Luděk Zdražil - 28. 4. 2019 11:22

Opravdu nevím, co si dřív vybrat :-)

První možnost jste vyloučil sám, když jste správně podotkl (trochu to zvulgarizuji), že aby někdo obstál v politice, tak musí být bezpáteřní manipulativní svině, nebo se jí rychle stát, jinak bude zlikvidován.

Emigrace je zajímavá jen do určitého věku a správně se ptáte KAM?

"Chataření" jsem tak trochu zažil u svých rodičů, ale spíš jsem je iritoval nezájmem o natírání okapů či přehazování kompostu. Navíc tehdejší kulturní gulag rozvoji člověka příliš nepomáhal.

Dnešní stát je nepřítel každého, kdo si váží své svobody a je třeba jeho vliv eliminovat, jak jen to jde. Chataření je sice jedna z možností, ale zajímavější mně připadá vytváření alternativních struktur ekonomických, peněžních, kulturních, vzdělávacích atd. přesto, že to v některých dobách může být i dosti adrenalínová záležitost.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Luděk Zdražil | 28. 4. 2019 12:48 | reakce na Josef Fraj - 28. 4. 2019 12:08

Jen upřesňující poznámka. To "chataření" má mnoho podob, v obecné rovině jde o rezignaci na účast ve správě věcí veřejných a orientace na privátní život. Samozřejmě hraje zde roli i faktor věku.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Capouch | 28. 4. 2019 20:23 | reakce na Luděk Zdražil - 28. 4. 2019 12:48

Jeden velmi dobrá návod je v této knížce:
https://www.databazeknih.cz/knihy/benediktova-cesta-373308

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 29. 4. 2019 11:57 | reakce na Jan Capouch - 28. 4. 2019 20:23

Jak s tím něco udělat mnozí přemýšleli již dávno.
Třeba Frank Chodorov:
https://libinst.cz/wp-content/uploads/2017/12/TL_05_2001.pdf

Ostatně proto raději čtu Chodorova, nebo Hans-Hermanna Hoppeho.
Samozřejmě Mises je důležitý, Rothbard už je aspoň trochu "zdravě na**aný" a jen neteoretizuje, ale uvažuje trochu i o tom, jak to změnit, ale Chodorov a Hoppe jdou dál.

Podle mě ČLOVĚK MÁ PRÁVO SE BRÁNIT AGRESI. A pokud na něj útočí ozbrojená tlupa, legitimizuje to opravdu HODNĚ širokou škálu obranných prostředků. Dále už to je jen na osobní odvaze a preferencích obránce. A samozřejmě na jeho rozumu - protože jedna věc je mít na něco přirozené či morální právo, druhá věc je, zda hodláte položit život, nebo zda hodláte dělat něco, co většina společnosti nepochopí a odsoudí. Proto je asi praktičtější chovat se lstivě a vypočítavě - proti přesile to je zcela legitimní.

Co ale smysl rozhodně NEDÁVÁ je toto: sednout si s tou útočící tlupou, která vás chce oloupit a zotročit, a zkoušet s nimi diskutovat a následně demokraticky hlasovat. Sorryjako.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+13
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK