Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Trump je jedna velká lež. Příště to zregulujme

Lukáš Kovanda | 6. 4. 2019 | Celkem 30 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Pozner | 7. 4. 2019 12:27

Je jasný, že je Republikáni maj menší. Oni totiž měří jen ten orgán, zatímco demokrati jsou ten orgán od hlavy až k patě.

+30
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Josef Fraj | 8. 4. 2019 04:09

Koukám. že jste od Miloše převzal i jeho trapné "bonmoty".

-6
+
-

Všech 30 komentářů v diskuzi.

Jan Altman | 8. 4. 2019 09:57

Trump:
https://www.investicniweb.cz/kontext-o-trumpovi-bitcoinu-a-smrti-aneb-bude-tlacit-prezident-na-fed-tak-dlouho-az-se-ucho-utrhne/

Tisknout je potřeba, protože stát potřebuje peníze na důležité výdaje:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/usa-zahada-zmizelych-21-bilionu-dolaru-dw9-/p_zahranici.aspx?c=A190406_173358_p_zahranici_wag

Nahlásit

+1
+
-

Josef Fraj | 7. 4. 2019 15:51

Psychologie dosud nenašla svého Misese, tak skoro všechno, co z ní padá, jsou chaotické pindy. Článek je dobrá ukázka. Navíc pán docela slušně mlží, když se mu nechce připustit zřejmá fakta.

Nahlásit

+3
+
-

Jan Pozner | 7. 4. 2019 12:27

Je jasný, že je Republikáni maj menší. Oni totiž měří jen ten orgán, zatímco demokrati jsou ten orgán od hlavy až k patě.

Nahlásit

+30
+
-

Jan Capouch | 7. 4. 2019 10:42

Volit Trumpa nebo Zemana je správné už kvůli protáhlým ksichtům lepšolidí.
https://www.youtube.com/watch?v=wrWzBg475Q8

Nahlásit

+3
+
-

Boris Otokar Hodlak | 8. 4. 2019 10:09 | reakce na Jan Capouch - 7. 4. 2019 10:42

jo jasně, padám smíchy. A četl už jste ty gratulace Čaputové na alternativních webech? A co ty poznámky v jiných diskusích na Finmagu k pradávnému zvolení Havla?
Jávímjávímjávím Trump, na rozdíl od jiných, není Iluminát dosazený Sorošem :D

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Pozner | 8. 4. 2019 14:29 | reakce na Boris Otokar Hodlak - 8. 4. 2019 10:09

Jak ví každý inteligentní, vzdělaný, kritický myslitel, tak Soros neexistuje. Je to jen mýtická figurka vymyšlená hloupými nacionalisty, aby měli na koho hodit vinu za jejich posrané životy. V žádném případě neexistující spolek OSF neexistujícího Sorose nesponzoroval neziskovku PaniSlušné.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Capouch | 8. 4. 2019 11:22 | reakce na Boris Otokar Hodlak - 8. 4. 2019 10:09

Soroš nesoroš, přes všechny nectnosti byl jak Zeman, tak Trump lepšími kandidáty z té nabídky, jaká byla. Drobné vítězství v kulturní válce.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

foxy | 8. 4. 2019 08:28 | reakce na Jan Capouch - 7. 4. 2019 10:42

Ještě jednou. A ještě jednou a ještě jednou. To se neomrzí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jaroslav B. Kořínek | 7. 4. 2019 16:17 | reakce na Jan Capouch - 7. 4. 2019 10:42

Vážně je fajn mít na Hradě několikrát soudem usvědčeného lháře, protřelého podrazáka a opilce, z posledních let dokonce pedofila a téměř dementního člověka, který si v úřadě dělá co chce, podbízí se nelidským totalitárním režimům a veřejně uráží vlastní občany i zahraniční hodnostáře?

OK.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Kárl Vonásek | 9. 4. 2019 11:30 | reakce na Jaroslav B. Kořínek - 7. 4. 2019 16:17

Jo pane to je demokracie. Nestěžujte si.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Capouch | 8. 4. 2019 01:10 | reakce na Jaroslav B. Kořínek - 7. 4. 2019 16:17

Miloš Zeman nemůže za vaše posrané životy :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+10
+
-

Josef Fraj | 8. 4. 2019 04:09 | reakce na Jan Capouch - 8. 4. 2019 01:10

Koukám. že jste od Miloše převzal i jeho trapné "bonmoty".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-6
+
-

Jan Capouch | 8. 4. 2019 09:12 | reakce na Josef Fraj - 8. 4. 2019 04:09

To není od Miloše, ale parafráze na kampaň:
https://www.kosmas.cz/oko/rozhovory/12191/cikani-nemuzou-za-vase-posrany-zivoty/

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Jan Krejčí | 7. 4. 2019 09:03

Proč je něco drahé, když se na to ve velkém dotují a garantují půjčky a rozdávají se definitívy nejdražším zaměstnancům? Otázka pro opravdového ekonomického génia.

A když polovina Ameriky poslouchá výplach z jedné strany, a polovina výplach z obou stran, je určitě nejlogičtějším závěrem, že ti s výplachem z obou stran jsou v sociální bublině a zmanipulované ovce, zatímco ti s jednostranným výplachem vidí věci vyváženě.

Sociální síť dnes americký stát stojí násobně více, než v minulých dekádách, kdy "sociálních problémů" bylo výrazně méně, ale řešením bude ji pořádně rozšířit.

Nahlásit

+10
+
-

Martin Brezina | 6. 4. 2019 18:37

"Na druhou stranu, v Americe jsou univerzity o dost lepší než v Česku. Není to právě tím, že jsou placené?"

Tato otázka sugeruje, že jsou lepší, než české, buď všechny US univerzity, nebo aspoň jsou ty americké lepší v průměru. Jen připomenu, že v USA je 4 360 vysokých škol (colleges+universities). Doufám, že na to má pan Kovanda nějaká rozumná data.

Nahlásit

+6
+
-

Josef Fraj | 7. 4. 2019 15:48 | reakce na Martin Brezina - 6. 4. 2019 18:37

Tak třeba tady https://www.topuniversities.com/university-rankings/world-university-rankings/2019 zjistíte, že v první dvoustovce je cca 60 severoamerických univerzit. Z Čech nejlepší UK ve 4. stovce a ČVUT s MUNI v šesté stovce. Vám to možná nic neříká, ale mně a jistě i mnohým dalším, to mnohé naznačuje.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Martin Brezina | 7. 4. 2019 17:50 | reakce na Josef Fraj - 7. 4. 2019 15:48

Právě proto píšu o tom, že je v USA 4 360 vš. To, že je nějaký podíl z nich špičkový, to se dá předpokládat. Ale to je něco jiného, než psát obecně, že jsou americké univerzity o dost lepší. Protože to by muselo platiti o všech univerzitách, nebo aspoň, když už slevím, tak o jejich průměru. A o tom nic z takových srovnání nezjistíte. A druhá věc jsou tyto žebříčky. Například ten, který citujete. Jedná se o britskou záležitost, a tak, čirou náhodou, jsou v první 10. hned čtyři britské univerzity. A pochopitelně, až 50. je první francouzská...-) To se moc vážně brát nedá, vymyslet si metodologii, pomocí které dostanu čísla, jaká se mi hodí, umí kdekdo.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Boris Otokar Hodlak | 8. 4. 2019 10:17 | reakce na Martin Brezina - 7. 4. 2019 17:50

nicméně děkuji (bez ironie). Ztráta nvariance vůći dominovanému řešení je běžná chyba v manažerském i jiném rozhodování a já zrovna hledal nějaký pěkný příklad, na kterém bych ji ilustroval. Tento se mi moc líbí, akorát bych poprosil, jestli jste tento argument nezahlédl ještě někde? Ať se na to můžu ve výuce odkázat, že to někdo používá opravdu jako podklad pro rozhodování, ikoli jen argument do diskuse

Díky

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Boris Otokar Hodlak | 8. 4. 2019 10:13 | reakce na Martin Brezina - 7. 4. 2019 17:50

podíl je nonsens, není invariantní vůči dominovanosti. Mít 60 špičkových a 4300 méně špičkových je určitě lepší, než mít 60 špićkových a 100 méně špičkových.
Když už to potřebujete k něčemu korektně vztáhnout, pak třeba k počtu obyvatel.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Brezina | 8. 4. 2019 10:57 | reakce na Boris Otokar Hodlak - 8. 4. 2019 10:13

Jak při troše čtení zjistíte, můj příspěvek je reakci na výrok, znějící: "v Americe jsou univerzity o dost lepší než v Česku". Nejde tady o žádné manažerské rozhodování, ale o konstatování věcného stavu. Co už si kdo z toho pak vyvodí - např. jaká rozhodnutí - je až další věc.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Boris Otokar Hodlak | 8. 4. 2019 11:43 | reakce na Martin Brezina - 8. 4. 2019 10:57

no ale ony jsou o dost lepší než v Česku. A odhlédnuvše od faktického stavu věci, použil jste irelevantní argument. Zatímco počet špićkových univerzit je relevantní informace pro srovnání dvou śkolských systémů, podíl špićkových univerzit vůči všem univerzitám pak už nikoli
Teorie rozhodování stojí na axiomatické nutnosti informační podpory k rozhodování - a zabývá se m.j. správností an nesprávností jejich vyhodnocení. Speciální podtéma jsou pak kongnitivní chyby, na které dostal Kahneman nobelovu cenu.
Tuto konkrétní Kahnneman sice nemá ve své slavné knize, nicméně zabývá se jí docela dost Christopher Hsee, viz např. paper Less is better: When low-value options are valued more highly than high-value options

nebo

http://www.andrew.cmu.edu/user/gl20/GeorgeLoewenstein/Papers_files/pdf/PrefRevJoint.pdf

Btw, tento kognitivní bias používají v podobě argumentačního klamu kritici kapitalismu (kam Vás ovšem neřadím), když chtějí shodit úspěch kapitalismu v tom, že přináší bohatství všem: Ano, všichni zbohatli, ale někteří míň, takže kapitalismus selhal, ergo kladívko, vraťme se k socialismu, kde vśichni spravedlivé zchudnou zpátky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Martin Brezina | 8. 4. 2019 12:52 | reakce na Boris Otokar Hodlak - 8. 4. 2019 11:43

"Zatímco počet špičkových univerzit je relevantní informace pro srovnání dvou školských systémů, podíl špičkových univerzit vůči všem univerzitám pak už nikoli."
To je, nezlobte se, nesmysl.
Řekněme, že máte v jedné zemi pár špičkových univerzit a zbytek je mizerný, a ve druhé nemáte sice ani jednu špičkovou, ovšem celkový průměr škol převyšuje průměr té první země.
Nu, pak hodnocení závisí na tom, co je (nebo by mělo být) cílem existence školského systému. Jestliže je jím pěstování úzké výkonné špičky, pak je lepší ten první systém. Pokud je cílem školství kvalitní vzdělání pro co největší podíl populace, tak ten druhý.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Boris Otokar Hodlak | 8. 4. 2019 13:27 | reakce na Martin Brezina - 8. 4. 2019 12:52

ano, je to relevantní informace, byť si lze představit scénáře, v nichž nemusí být úplná. Např. ten, který jste představil Vy. Ovšem pak je míč na Vaší straně a měl byste doložit, že toto je případ srovnání univerzit v US a v Česku.
Btw, když už, tak medián, průměr se zde nehodí.

Pro ilustraci:

A) Usain Bolt je výborný běžec, zaběhl několik světových rekordů a v Berlíně mu naměřili rychlost přes 44 km/h
B) Usain Bolt není vůbec dobrý běžec, v Berlíně sice běžel 44 km/h a i v pár dalśích závodech běžel docela rychle, ale v běžném provozu chodí o dost pomaleji.

(C - umím si představit, že v průměru je Usain Bolt o dost pomalejší než Venca Vohnout z Tiché u Jičína) - to už je úplný boolsheet

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 8. 4. 2019 13:21 | reakce na Martin Brezina - 8. 4. 2019 12:52

Já se vám nechci plést do plodné diskuse, ale nedá mi to nepřidat sem nějaké postřehy (ani nevím, s kterým z vás více souznějí).

- zda je lepší mít pár elitních univerzit a pak podprůměr, nebo mít všechny univerzity jen v lehkém nadprůměru, na to se nedá odpovědět. Neexistuje žádná univerzálně správná odpověď. Nevěřím v žádného moudrého poloboha sedícího na trůnu, který by odpověď znal (natož aby měl mít právo svůj postoj vnutit všem). Jediný, kdo to může "rozhodnout" jsou konající studenti, platící klienti těch škol. Tedy za podmínky trhu a absence socialismu, kdy jim jde opravdu o co nejlepší uplatnění na trhu práce, v soukromém sektoru.

- nejde jen o to, zda mít pár elitních škol a pak podprůměr, nebo raději všechny školy v lehkém nadprůměru. Jde také o to, jaký lidský "materiál" máme k dispozici. A řekl bych, že ten materiál máme k dispozici stále stejný, jako v době, kdy na VŠ šlo nejinteligentnější procento (nebo dokonce máme ten materiál horší, když slyším nářky učitelek, jak se nároky stále snižují a pořád to nestačí).
Za totáče šla na střední školy (a na gymply tuplem) jen úzká elitní skupina. A na vysoké školy ještě užší a elitnější skupina. Školy tak mohly být vybíravé a náročné. Dnes máme pocit, že vysoká škola je nárok, lidské právo. Ti, co dříve měli na ZŠ čtyřky a mohli pomýšlet tak leda na učňák, dnes končí minimálně bakalářem (a to i ty základky snížily nároky, čili dnešní čtyřkař by tehdy propadl). Pro takovýto "materiál" budovat špičkové školy je možná mrhání - a nejlépe by se to ukázalo na funkčním trhu.

Na členství v MENSA mají tak 2 procenta populace. Tato skupina by tak cca mohla korespondovat s tím, komu se vyplatí investovat do špičkového vzdělání. Když přimhouříme oko, tak tu skupinu můžeme rozšířit možná na 5 procent populace. Dalších tak top 15 procent může jít na "okecávací" obory a dosáhnout svým vzděláním nějakého slušného stupně užitečnosti (tzn. i zde se investice do vzdělání, i když již nešpičkového, snad vyplatí). Nějaká další skupina může rozumně zvládnout nějakou nenáročnou školu končící Bc (obtížnost bude tak možná na úrovni lepších škol z před 30ti let - gymply, slaboproudá elektra, ...). A u zbytku se ta investice zkrátka nevyplatí. Kdyby si to měli platit ze svého, tak by se to ukázalo hned. Stále brečíme, že nebude na penze a že by se měl věk odchodu do důchodu posunout třeba až na 75. Ale ohromný výpadek sociálního pojištění působí i to, že s dnes mladí prodlužují dětství až někam za 26 let. A to i ti, kteří by měli spíš jít na učňák (možná s maturitou) a přestat konzumovat cizí daně již v 18 a ne až v 26.

Nahnáním podprůměrných na univerzity si západ zadělal na problémy. Vzdělaní hňupové, kteří si myslí, že VŠ roura jim dává velmožská privilegia. Vynucené umělé vytváření státních míst pro absolventy pofidérních "humanitních" oborů. Proletarizace a odklon doleva v celé akademické sféře. Studentské bouře 60. a 70.let. To jsou důsledky.

Další zajímavý ukazatel, který by stálo za to sledovat je tento: kolik procent lidí vykonává profesi, na kterou studovali. Těmto lidem se vzdělání asi vyplatilo a i na trhu by si ho koupili. Ale těm ostatním? Kdo by si platil ze svého studium kunsthistorie, když pak půjde mýt nádobí do McD? Má smysl studovat pedagogiku a jít pak dělat kariéru do státní správy? Atd...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+9
+
-

Honza _ | 9. 4. 2019 08:22 | reakce na Jan Altman - 8. 4. 2019 13:21

Díky za Vaše názory pane Altmane, jen prosím nepište 30ti a tak :-)
https://e-ott.info/2008/03/20/jak-se-pisou-radove-cislovky/

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Boris Otokar Hodlak | 8. 4. 2019 13:30 | reakce na Jan Altman - 8. 4. 2019 13:21

to už je dobrá otázka, po hodnotách a politickém směřování. Nicméně když má US násobně víc špićkových univerzit, nijak z toho neplyne, že by musela mít horší skóre v těch ostatních. To je jen české zápecnictví a závist, tvrdit bez důkazů tohle.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 8. 4. 2019 14:46 | reakce na Boris Otokar Hodlak - 8. 4. 2019 13:30

Já to netvrdím.
Jen říkám, že správnou odpověď na níže uvedené otázky nikdo nezná a nikdo nemá právo nám svůj postoj vnucovat a nutit nás jej financovat:
- jaké procento populace by mělo mít VŠ?
- jaké obory by kolik lidí mělo studovat?
- kolik škol má být špičkových?
- nebo je lepší, než mít pár špičkových škol, mít na slušné úrovni většinu škol?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Zdeněk Suchý | 9. 4. 2019 08:30 | reakce na Jan Altman - 8. 4. 2019 14:46

Kdysi jsem z legrace říkal, že každý by si měl vzdělání na VŠ platit, a dopadlo by to tak, že chudí a chytří by dostali stipendium a s nimi by ještě studovali bohatí, chytří i hloupí a kdo je chudej a hloupej by studovat nemohl :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Capouch | 9. 4. 2019 12:20 | reakce na Zdeněk Suchý - 9. 4. 2019 08:30

Celkem ideální stav. Povavil mne komentář, že i kdyby se na Harvardu nic nenaučili, stejně jej potřebují jako seznamku pro děti americké elity.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 14. 4. 2019 22:07 | reakce na Jan Capouch - 9. 4. 2019 12:20

Proto se Harvard nedá studovat dálkově.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK