Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Přichází znovu čas na fondy peněžních trhů?

Jan Traxler | 19. 3. 2019 | Celkem 19 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Gabriel Pleska | 20. 3. 2019 11:19

Slováci sice shodu podmětu s přísudkem vyznávají, proto mají třeba ona vedela a on vedel, nicméně v množném čísle mají v minulém participiu skutečně všechny rody měkké i. Takže muži, ženy i zvierata bez rozdílu vedeli. Jinými slovy v singuláru je ve slovenština explicitně vyjádřena shoda se jménem v čísle a v rodě, v plurálu jen v čísle (mimochodem týž stav je v rodném jazyce většiny Čechů, ať už je to obecná čeština nebo některý z dialektů či interdialektů).

+6
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Petr Vorlíček | 20. 3. 2019 07:23

Slováci nevyznávají shodu přísudku s podmětem, nebo nám odhaluje taje měnové politiky člověk, který neovládá svůj rodný jazyk??
To mi evokuje české makléře s komentáři "Včera akcie Čezu zase rostli"...:-)

-4
+
-

Všech 19 komentářů v diskuzi.

Jan Altman | 22. 3. 2019 10:42

https://www.investicniweb.cz/gundlach-varuje-akcie-mohou-i-dlouhodobe-zklamat/

Nahlásit

+1
+
-

Petr Vorlíček | 20. 3. 2019 07:14

Skvělá rada od pana Traxlera - po nejsilnějším růstu nemovitostí v historii investujte do nemovitostních fondů! No nekupte to, když je to tak drahý!!! :-))))

Nahlásit

+1
+
-

Radek Mann | 27. 3. 2019 11:35 | reakce na Petr Vorlíček - 20. 3. 2019 07:14

to není tak jednoznačné,
cenu investičního vehiklu je možné oceňovat buď čistě výnosovou metedou, nebo kombinací hodnoty nemovitostí a výnosou metedou.
Pokud oceňujete pouze na výnosovou metodu, tak mi je cena nemovitostí lhostejná. A je to takřka standardní oceňování u REIT.
To že v ČR je obvyklé vykazované výnosy dohánět přeceňováním nemovitostí, je věcí druhou, bohužel povolenou. Tento fakt bude zajímavé sledovat při nějakém hlubším ekonomickém problému, alá 2008, myslím, že mnoho investorů bude překvapeno, že i realitní fond dokáže udělat dvouciferný pokles hodnoty. :-)

+ ale i když přeceňujete hodnotu nemovitostí, je třeba se dívat na strukturu portfolia, je něco jiného, pokud vlastníte portfolio nemovitostí pro nájemce, s cyklicky netečnou povahou podnikání, jako např. maloobchodní potravinářský řetězec, a něco jiného skladové areály pro procykliké odvětví, typu automobilky.
+ a regiony, ne všechny, regiony, země, jsou nadhodnocené.
+ klasika, kvalita správce, nákladový model, vnitřní machinace, přeprodávání unvitř skupiny, úvěrové přetížení, atd.
Je to investiční aktivum jako každé jiné.
Každopádně, souhlasím s Honzou Traxlerem, že některé nemovitostní investice stále nemusí být špatně.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 27. 3. 2019 13:45 | reakce na Radek Mann - 27. 3. 2019 11:35

Podle mě správný pohled je ten, kde se dívám jak na růst/pokles ceny nemovitosti, tak na výnos (nájem) minus režie (údržba, poplatky, daně, ...), tak na rizika a pravděpodobnost jejich výskytu (neplatící nájemník ničící vybavení bytu, v dlouhodobějším horizontu např. růst daně z nemovitosti, zavedení regulovaného nájemného či obecně ochrany "sociálně slabých" nájemníků, případně pokles poptávky po nemovitostech, až podstatná část národa odejde do nuzné penze).

Zkrátka mám nějaký investiční horizont (dejme tomu 20 let) a tak mne zajímá, kde za těch 20 let budu (jak moc vzroste hodnota mé investice a kolik za tu dobu utržím na nájmu či dividendách). Zkrátka nějaké NPV, nebo jak se snad v našich končinách říká: ČSH. Respektive mě zajímá kolik vydělám a s jakou pravděpodobností u alternativy A (Akcie), B (Bitcoin), C (Coin gold), D (Dům). A podle toho se pak mohu rozhodovat o alokaci.

Druhý pohled na nemovitosti je z pohledu struktury portfolia, jeho diverzifikace.
Pokud někdo vlastní chatu, dům či byt a případně další byt (koupený či po prarodičích) na pronajímání a zvažuje do čeho investovat dál, nyní vlastní pouze ty nemovitosti, žádné akcie, žádné zlato, atd... tak podle mě je v takovém případě další investice do nemovitosti je prohřeškem proti pravidlu diverzifikace. Zvlášť když ta investice bude na páku (na dluh, hypo).

A ještě dál: pokud dotyčný člověk má prarodiče či starší rodiče, kteří nemovitost také vlastní a je velká pravděpodobnost, že dotyčný je dříve či později zdědí, měl by si je již do toho svého portfolia (byť jen částí) započítat. Tady: pokud bych měl 85 leté babičky, každou žijící ve vlastním a zároveň bych neměl žádné akcie a zlato, tak bych možná neměl kupovat ani ten první byt pro sebe, protože již nyní jsem přeinvestován v nemovitostech a dost pravděpodobně mě čekají náklady s jejich rekonstrukcí (čili bych si na to měl vytvářet likvidní rezervu).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 20. 3. 2019 14:51 | reakce na Petr Vorlíček - 20. 3. 2019 07:14

Přesně tak. Ti chytřejší již nenakupují, konsolidují své portfolio, snižují zadlužení a kumulují hotovost na nákupy ve slevách (po prasknutí bubliny a příchodu krize):
https://www.e15.cz/byznys/reality-a-stavebnictvi/vitek-ceka-na-krizi-v-ruce-ma-25-miliard-1357225

A ti ještě chytřejší se snaží místo hotovosti držet něco, co neztratí kupní sílu pokračujícím tiskem peněz (který v krizi ještě významně zesílí). Není to snadné, ale...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Jan Mucha | 21. 3. 2019 15:51 | reakce na Jan Altman - 20. 3. 2019 14:51

Mohu, prosím, související dotaz? Zeptám se jako laik - když se dívám např. na zlaté mince, tak mi ta cena dává smysl (cena zlata + pár procent navrch), nicméně nechápu, proč u stříbra i v případě, kdy je aplikována ta snížená daň (7%) je cena mincí nějakých 25+% nad cenou stříbra (např. u 1 oz plus minus 440 CZK, cena stříbra je někde na 350 CZK). Díky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 21. 3. 2019 16:39 | reakce na Jan Mucha - 21. 3. 2019 15:51

Podle mě je to dáno tím, že výroba mince je cca stejně drahá u zlata i u stříbra.

Zpracování kovu, vyražení mince, doprava a distribuce, atd... bude u Ag i Au mince dost podobná.

Ten fixní náklad (dejme tomu 90Kč) je ale procentuálně v ceně 1Oz Ag mince velké procento, kdežto v ceně výrazně dražší 1Oz Au mince to je mizivé procento.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Mucha | 21. 3. 2019 16:52 | reakce na Jan Altman - 21. 3. 2019 16:39

Díky za odpověď. Nějak tak jsem si to myslel, ale zase mi to úplně nesedělo s ohledem na ceny mincí menších hmotností.. Ale asi to tak nějak bude :)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 22. 3. 2019 10:42 | reakce na Jan Mucha - 21. 3. 2019 16:52

No mince menších hmotností jsou dražší ("méně výhodné"), ne?
Resp. připlácí se u nich větší procento nad cenu kovu.
Opět proto, že fixní náklady výroby a distribuce jsou u uncové a 1/10 uncové mince podobné.
Plus v tom může hrát roli i objem výroby - uncové mince jsou nejrozšířenější, produkují se v největších množstvích. Pak se může stát, že příplatek nad cenu kovu je oproti 1Oz vyšší u 1/10 Oz i u 2Oz (protože to bývají sběratelské kusy produkované v omezeném množství).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 19. 3. 2019 14:19

Hlavne prichazi cas pro MMT, jste pripraveni?

https://trimalfa.eu/2019/03/19/stimuly-dostimulovali-prichadza-moderna-monetarna-teoria/

Nahlásit

+1
+
-

Petr Vorlíček | 20. 3. 2019 07:23 | reakce na Jan Altman - 19. 3. 2019 14:19

Slováci nevyznávají shodu přísudku s podmětem, nebo nám odhaluje taje měnové politiky člověk, který neovládá svůj rodný jazyk??
To mi evokuje české makléře s komentáři "Včera akcie Čezu zase rostli"...:-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Boris Otokar Hodlak | 27. 3. 2019 19:36 | reakce na Petr Vorlíček - 20. 3. 2019 07:23

copak shodu podmětu s přísudkem. Moderní monetární teorii vyznávají!
Že stát má na všechno peníze a nikdy nezkrachuje, protože si kdykoli může natisknout další.
A nejen slováci. Také kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortezová. A Venezuela.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 20. 3. 2019 14:53 | reakce na Petr Vorlíček - 20. 3. 2019 07:23

Tak to vypadá, když někdo šlápne do lejna :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Gabriel Pleska | 20. 3. 2019 11:19 | reakce na Petr Vorlíček - 20. 3. 2019 07:23

Slováci sice shodu podmětu s přísudkem vyznávají, proto mají třeba ona vedela a on vedel, nicméně v množném čísle mají v minulém participiu skutečně všechny rody měkké i. Takže muži, ženy i zvierata bez rozdílu vedeli. Jinými slovy v singuláru je ve slovenština explicitně vyjádřena shoda se jménem v čísle a v rodě, v plurálu jen v čísle (mimochodem týž stav je v rodném jazyce většiny Čechů, ať už je to obecná čeština nebo některý z dialektů či interdialektů).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Jaroslav B. Kořínek | 20. 3. 2019 10:13 | reakce na Petr Vorlíček - 20. 3. 2019 07:23

Do gramatiky se začasté opírají jedinci, kteří nemají k tématu mnoho co říci.
Tedy vyjma pacientů z Ústavu pro jazyk český a jiných pseudoakademiků.
Ke které skupině se rozhodnete přiřadit nechám na vás.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Altman | 27. 3. 2019 14:12 | reakce na Jaroslav B. Kořínek - 20. 3. 2019 10:13

No já nevím. Mě tedy docela vadí, že i profesionální novináři zřejmě ve škole chyběli na střední rod množného čísla, případně nechápou rozdíl mezi dokonavým a nedokonavým videm (typicky u slovesa "soustředit se").

U starší generace je normální, že i dělník s učňákem většinou nedělá hrubky, alespoň ne v elementárních pravopisných pravidlech. Zato posledních 10 let je zcela běžné, že dostávám maily od VŠ vzdělaných lidí, kteří zjevně nechápou ani shodu podmětu s přísudkem a vyjmenovaná slova (ta prý se dokonce možná budou rušit, protože je to moc složitá látka a studenty prý stresuje - učitelé průběžně hlásí snižování nároků každým rokem).

Zkrátka když na mne někdo mluví tragicky nesprávně, tak to na mne působí asi tak, jako by mu páchlo z úst, protože ho nikdo nenaučil čistit si zuby. Když mi někdo napíše sofistikovaný managerský mail s hrubkami, které by neměl udělat absolvent 4. třídy, tak to působí podobně, jako by si dotyčný třeba 14 dní neměnil ponožky.
Navíc neznalost elementárních pravidel rodného jazyka je myslím příznakem něčeho hlubšího. Například toho, že dotyčný nečetl. Má tedy mizerný přehled, rozhled, slovní zásobu - což nutně omezuje i schopnost myšlení (jak hluboké asi může mít myšlenky amazonský indián se slovní zásobou 50 slov?).

Neznalost základních pravidel rodného jazyka je jen jedním z příznaků této degenerace - čím dál běžněji se ukazuje, že lidé ve věku 15-35 let nevědí, co se stalo v 1968, neví, kdo byl Kerenský či Speer, věří na horoskop a homeopatika, atd... Děti dnes nečtou, teenageři se nezajímají o světové dění či historii, nároky ve škole se průběžně snižují a k tomu čím dál větší procento populace nezvládá ani při těch snižujících se nárocích a zařizují si různé výjimky na všelijaké dis***** poruchy. Armáda a policie není schopna nabrat lidi , protože 18ti letí mladíci neudělají ani jeden klik. Profesoři na lékařských fakultách se děsí, že nemohou najít nikoho pro dráhu chirurga, protože děti dnes nemají ani elementární manuální dovednosti, v životě neřezali prkno a nezatloukali hřebík. Až mně za 20 let bude léčit nějaké manuálně levé dřevo, které zároveň není schopné pochopit a analyzovat složitější text (např. diagnózu), tak to bude veselé.

Ta degradace je vidět i na popularitě mobilních aplikací. Kde jsou ty doby, kdy starší kritizovali mladší, že jen visí na Facebooku. Tam alespoň četli či dokonce publikovali nějaké delší textové příspěvky. Pak přišel Instagram, kde již výrazně dominoval obraz. A dnes se mladí stahují na sociální sítě typu Tik Tok, kde je text již zcela vyloučen a jde jen o to nasdílet co nejztřeštěnější, max. 15 sekundové, video. Kdo viděl film Absurdistan (v originále Idiocracy), je doma.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Honza _ | 30. 3. 2019 10:44 | reakce na Jan Altman - 27. 3. 2019 14:12

Nejen pro pana Altmana a jeho "18ti leté":
(Už jsem si toho všiml dříve, ale nechtěl jsem prudit :-) )

https://e-ott.info/2008/03/20/jak-se-pisou-radove-cislovky/

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jaroslav B. Kořínek | 28. 3. 2019 06:08 | reakce na Jan Altman - 27. 3. 2019 14:12

V zásadě souhlasím, avšak věren pravidlu "podle sebe soudím tebe" si nemyslím, že by drilování větných rozborů kdy bylo komukoli k něčemu. Sám jsem v tomhle plaval, avšak díky skutečně velké čtenářské vášni jsem přesto míval jak diktáty, tak slohovky pravidelně nejlepší.

To, že někteří rodiče své děti nevedou k četbě či zájmu o cokoliv je sice hloupé, ale kdo jsem, abych jim nařizoval, že se svými ratolestmi budou číst každý den aspoň dvě hodiny (to samé s mým osobním koníčkem, kaligrafií). Stejně jako pro vás to i pro mne bude jasným znamením "s tímhle se nebavit". Připomínám však, že pokud je to nenaučí ani devět let povinné prezenční na ZŠ, pak se zblbnutí generací příštích stalo doslova novým programem ČR k výchově nových voličů.

Co se pak jazyka (i národa) českého jako takového týče, tady uplatňuji své poznatky historika-amatéra: čeština je ubohý rybníček svazující sám sebe tolika pravidly, že nemá naděje dlouho přetrvat. Ještě před 100 - 150 lety bylo samozřejmé umět vedle "domácí" češtiny (která byla v té době svým způsobem koníčkem) němčinu s podstatně větším kulturně-historickým pozadím, nemluvě o její užitečnosti. Český jazyk tedy považuji za docela šikovnou věc, ovšem nejužitečnější je v tom, že se díky němu dokážeme relativně snadno naučit mluvit i řečmi podstatně významnějšími - viz němčina, franština, angličtina, arabština, hindi nebo čínština.
Víc než kdy jindy dnes platí, že kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Alexander Novotka | 27. 3. 2019 19:29 | reakce na Jan Altman - 27. 3. 2019 14:12

Skvělé, děkuji.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK