Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Česká národní banka v minusu. Je čeho se bát?

Jakub Mašek | 28. 2. 2019 | Celkem 81 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Josef Fraj | 28. 2. 2019 07:39

Je třeba si uvědomit, co bylo hlavním smyslem zavedení tzv. účetních peněz a definitivního přerušení vazby na zlato v 70. letech. Šlo o to dát do rukou vládám a vládnoucím elitám nástroj, kterým mohou téměř nepozorovaně okrádat obyvatele příslušného státu, v případě dolaru obyvatele téměř celého světa.
K tomu byl:
- vytvořen nesrozumitelný bankéřský metajazyk, kterému většina lidí vůbec nerozumí,
- vytvořen mýtus o nutnosti 2% inflace,
- vytvořen mýtus o škodlivosti deflace,
- vytvořen mýtus o nezbytnosti státního měnového monopolu,
- vytvořen mýtus o tom, že centrální banka je nezbytná pro stabilitu měny a hladký chod ekonomiky,
- zajištěna absence výuky finanční gramotnosti ve státním školství. Většina lidí nechápe, že státní dluh musí dříve nebo později někdo zaplatit a že to budou většinou občané, kteří nejsou příjemci peněz, které si stát půjčil. Ještě méně lidí chápe, že inflace je připravuje o benefity technického pokroku a je tedy několikrát vyšší, než jsou ta 2% (v tom lepším případě), o která , meziročně stoupnou ceny. Často ani podnikatelé nechápou, jak je CB banka poškozuje svými opatřeními.

Tato uměle udržovaná mlha je nezbytnou součástí fungování účetních peněz. Ve chvíli, když většině lidí dojde, že je to nástroj na jejich okrádání, tak to přestane fungovat. Chtít po ČNB, aby tu mlhu rozkryla, je jako chtít po lupiči, aby si sundal masku.

+692
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Michal Mrozek | 28. 2. 2019 10:22

Citace z rozhovoru Kamila Janáčka s Hospodářskými novinami, 9.12.2015:

* HN: Když jste zmínil zahraniční inspiraci ohledně intervencí a exitu, vynechal jste Švýcarsko, kde z udržování pevného kurzu centrální banka utekla v podstatě přes noc a způsobila trhům i ekonomice šok.

Švýcarský případ byl inspirací, ale situace není stejná, jako byla tady. My jsme na rozdíl od švýcarské centrální banky veřejná instituce a ztráta, která naší politikou vzniká, je účetní a nebude ji platit daňový poplatník, nebude hrazena ze státního rozpočtu.

-81
+
-

Všech 81 komentářů v diskuzi.

Jan Altman | 7. 3. 2019 10:19

Jak státní manipulace s úroky vede k omezování konkurence, ke kartelizaci odvětví:
https://roklen24.cz/a/Sazdi/nizke-urokove-sazby-jsou-i-faktorem-zpomaleni-ekonomiky

Z toho nutně plyne, že umělé snížení úroků sice dodá nesystémový krátkodobý umělý růstový impuls, ovšem za cenu dlouhodobého poškození struktury ekonomiky.

Hlavně že potřebujeme Antimonopolní úřad - aby řešil monopoly a kartely vzniklé takto díky státu. A ten úřad nesmí hledět na to, že stát je sám největší a nejhorší monopol.

Nahlásit

+2
+
-

zdeněk švácha | 3. 3. 2019 15:16

Pan Fraj píše, že chybí ve státním školství finanční gramotnost. Na základce to bude skoro na pastelky. Na středních školách to samozřejmě učíme. Mimo ekonomické školy ty výsledky asi nebudou valné. Je totiž problém vysvětlit studentům, aby vůbec pochopili hrubou a čistou mzdu a odvody a to je problém. Ostatně je problém to vysvětlit i některým kantorům. Pro někoho je problém pochopit hrubou mzdu + odvody berňáku, sociálce a zdravotce. To pak otvírají oči!!! Pak se nemůžeme divit, že spousty lidí nechápou vysokou ekonomiku ČNB -včetně mě, nejsa ekonomem. Nicméně stejně stále platí + je plus a - je mínus.

Nahlásit

+2
+
-

Josef Fraj | 4. 3. 2019 06:57 | reakce na zdeněk švácha - 3. 3. 2019 15:16

Tak na ekonomických oborech to snad nebude tak zoufalé, ale zkuste se zeptat absolventů technických a přírodovědeckých oborů, kteří tak rádi zesměšňují ekonomii (nechme teď stranou zda oprávněně nebo ne) na základní ekonomické pojmy a vztahy. Z toho, co často slyšíte, by se dala napsat humoristická knížka, kdyby ekonomická negramotnost těchto absolventů nebyla vážný problém.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 1. 3. 2019 10:06

Vysvětlit lidem, že ztráta centrální banky není žádný problém, je obtížné, protože jde o stejný důvod, proč není závažným problémem státní dluh.

Nahlásit

-5
+
-

Jan Altman | 3. 3. 2019 17:26 | reakce na Richard Fuld - 1. 3. 2019 10:06

https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/2740397-ekonomka-lipovska-svet-bez-hotovych-penez-ztresteny-a-nezodpovedny-experiment

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 4. 3. 2019 13:24 | reakce na Jan Altman - 3. 3. 2019 17:26

Bohužel ekonomka Lipovská (a jaká to náhoda, že stejně jako Václav Klaus) nepochopila daný článek MMF. Píše nesmysly o tom, jak byste při výběru peněz v hotovosti dostávali jen část vybírané částky. Autory onoho článku navrhovaný systém by ale pracoval opačně, než píše Lipovská (a Klaus). K přepočítávání by docházelo naopak až při vkládání hotovosti na bezhotovostní účet (nikoliv při výběrech hotovosti z vkladových účtů, tam by platil kurz 1:1). V těchto případech by byla částka připisovaná na účet snížena adekvátně záporné úrokové sazbě a uběhlému času držení hotovosti. Obdobně by to platilo i při placení v hotovosti, kdyby hotovost byla přepočítávána na bezhotovostní peníze.

Dále Lipovská tvrdí, že zavedení záporné nominální sazby by představovalo skryté zdanění peněz. A opět pravý opak je pravdou. Ke zdanění hotovosti dochází právě při kladných úrokových sazbách, prostřednictvím tzv. ražebného. Záporné úrokové sazby by naopak vedly ke ztrátám ČNB ve vztahu k objemu emitované hotovosti, protože by ČNB musel platit úrok bankám (zatímco při kladných sazbách by docházelo k inkasu úroků od bank).

Záporné nominální sazby nemohou být vnímány jako zdanění ani ve vztahu k státnímu dluhu. Státní dluh představuje peníze, které stát nevybral od občanů na daních a ve prospěch občanů tyto peníze utratil. V tomto ohledu je možné na státní dluh pohlížet jako na daně, které budou uvaleny na občany teprve v budoucnu, kdy bude státní dluh těmito novými daněmi splácen. Pokud ale bude stát emitovat dluhopisy při záporné nominální úrokové sazbě, pak nelze mluvit o zdanění. Naopak záporná sazba bude státní dluh snižovat, což znamená, že by se takto i snižovala případná budoucí daňová zátěž za účelem splácení státního dluhu. Záporné úrokové sazby by tak v prostředí náležité deflace mohly v dlouhodobém horizontu vést skutečně ke splacení státních dluhů. Ale nebylo by to zadarmo. Naopak by to mohlo vyjít hodně draze, protože pokud by deflace byla hnána poklesem kupní síly poptávky, dostala by se ekonomika do deflační spirály. Bylo by tak nakonec jedno, jestli se státní dluh splácí nebo ne.

Úvahy o bimetalismu jsou pak úplně mimo.

Je zde zdánlivě ještě jeden "problém", který by mohl vést k závěru, že záporné nominální sazby nejsou dobrý nápad, protože zde dochází ke změně směru toku úrokových plateb. Platilo by, že úrok bude hradit věřitel a dlužníkovi. Pak by nemělo být nic jednoduššího, než začít bohatnout tím, že se zadlužím, peníze budu držet na účtu a budu od věřitele inkasovat úroky. Avšak i zde by platilo, že banky budou půjčovat peníze a úročit vklady s kladnou úrokovou marží, takže takováto strategie by vedla zjevně ke ztrátě na straně dlužníka a zisku na straně věřitele. A pokud by se zavedl systém navržený MMF, pak by dlužník prodělal, že by držel půjčené peníze v hotovosti. Částka držená v hotovosti (potřebná na splacení jistiny) by se mu totiž znehodnocovala rychlejším tempem, než by zhodnocení držené částky inkasem úroků od věřitele.

Faktem tak zůstává, že odborníci z MMF vynalezli účinný a na úrovni jednotlivých států realizovatelný způsob, jak zavést záporné nominální sazby a současně nezrušit hotovost. :-)

Přestože se zřejmě podařilo najít způsob, jak zavést záporné nominální sazby, mám za to, že uvolňování měnové politiky v krizi touto cestou je značně riskantní, neboť bychom se dostali do zcela neprobádaného a nepredikovatelného prostředí. Daleko bezpečnější a účinnější by bylo použití "konvenční" zbraně v podobě fiskální expanze na podporu kupní síly poptávky, optimálně doprovázeného QE, které by mohlo vládám vytvořit příslušný prostor pro onu fiskální expanzi. Tento způsob reakce na krize je ale spojen s dalším růstem státních dluhů, proto podmínkou pro vydání se touto cestou by muselo být pochopení toho, že rostoucí státní dluh není problémem. Že je to "problém" řešitelný na úrovni účetnictví centrálních bank, a to právě díky tomu, že se pohybujeme v systému účetních peněz.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Alexander Novotka | 4. 3. 2019 13:51 | reakce na Richard Fuld - 4. 3. 2019 13:24

A kolik těch státem emitovaných dluhopisů se zápornou nominální sazbou v neprobádaném a nepredikovatelném prostředí si koupíte Vy? A kolik si jich koupí Lojza s Frantou?
Tedy, jestli nejsou padlí na hlavu, tak ani jeden.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 4. 3. 2019 15:18 | reakce na Alexander Novotka - 4. 3. 2019 13:51

To záleží na okolnostech. Když bude nákup státního dluhopisu se "zápornými kupony" pro kupce výhodnější, než jiné alternativy (což si každý bude moci spočítat), pak si je určitě pořídí. Jinými slovy, když tempo znehodnocování mnou držených peněz bude nejnižší právě u státního dluhopisu, tak si ho pořídím, pokud nenajdu něco lepšího ke koupi (např. akcie). Nicméně uznávám, že záporné nominální sazby mohou činit (nepředvídatelné) potíže. Nevnímám to jako bezproblémovou věc.

Jen doplním, že pokud bude míra deflace vyšší, než činí nominální záporná úroková sazba, pak se Vaše prostředky budou zhodnocovat o reálnou kladnou úrokovou sazbu i v případě záporných nominálních úrokových sazeb. Problém zde samozřejmě vidím v představě, že by se deflace mohla stát bezproblémovým jevem, pokud budeme mít "lék" v podobě záporných nominálních úrokových sazeb. Obávám se, že deflace způsobená poklesem kupní síly poptávky je velký problém a že řešením nejsou záporné nominální úrokové sazby. Jinými slovy jsem značně skeptický v tom ohledu, že by nám mohly záporné úrokové sazby nějak relevantně pomoci při krizi způsobené relativní slabostí agregátní poptávky vůči nabídce. Aby se v deflaci nedostávali do problému producenti, musely by pružně směrem dolů reagovat na deflaci i nominální mzdy, což by mohl být problém. Dalším problémem deflace by bylo splácení úvěrů s fixní úrokovou sazbou. Splátky by u anuitních splátek zůstávaly konstantní, ale příjmy by klesaly (producentům i spotřebitelům).

Podle mého názoru je nejlepší strategií snaha o udržení nízké inflace, tedy sledování současné politiky centrálních bank v podobě inflačního cíle, přičemž v době nulových úrokových sazeb by krizi slabé poptávky měly řešit vlády prostřednictvím "konvenční" fiskální expanze.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Alexander Novotka | 4. 3. 2019 18:34 | reakce na Richard Fuld - 4. 3. 2019 15:18

Vyhnul jste se širokým obloukem odpovědi. Kolik?

Deflace není problém, ani pokud ji definujete jako snížení množství peněz obíhajících v ekonomice, ani jako pokles cen. Třeba elektronika je fakticky permanentně v deflaci. Nebo Vy máte ještě stále svoji Nokii 3310? A ne, skutečně si dnes nekoupím jenom 9 rohlíků jenom proto, že zítra si jich za stejnou sumu koupím deset. Navíc mezi deflací a recesí či krizí není žádná prokazatelná kauzalita, Vaše strašení odkazující ke zvýšené dynamice opačného procesu za něco takového samozřejmě nepovažuji. Takže kolik?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 5. 3. 2019 16:31 | reakce na Alexander Novotka - 4. 3. 2019 18:34

Já osobně do státních dluhopisů neinvestuji, ani při kladných výnosech. :-) To je pro mne příliš konzervativní investice. Já v tomto ohledu určitě žádným etalonem nebudu. :-)

Deflace je problém, pokud ji vyvolá oslabení kupní síly poptávky v relaci k vývoji nabídky. Oslabení kupní síly poptávky pak povede k poklesu spotřeby, pokles spotřeby povede k poklesu produkce, pokles produkce povede k propouštění zaměstnanců, vyšší nezaměstnanost povede k dalšímu snížení kupní síly poptávky a celý cyklus se znovu zopakuje a jste v druhém kole deflační spirály.

Jinými slovy samotný pokles cen, nemusí být samozřejmě problém (jak to vidíme např. u spotřební elektroniky, nebo poklesu cen ropy). Naopak v takovém případě dochází k posílení kupní síly poptávky (za nominální mzdu je možno koupit více produktů). To ale neplatí, pokud ceny klesají z důvodu poklesu spotřeby z důvodu oslabení kupní síly poptávky, pak zde vznikají nadbytečné produkční kapacity a tedy i propouštění zaměstnanců a další pokles kupní síly agregátní poptávky.

Neplatí vždy, že pokles objemu peněz v oběhu je příčinou deflační krize. Pokles objemu peněz je, resp. může být, projevem (důsledkem) deflační krize. Stejně tak deflace samotná není příčinou krize. Deflace je projevem nástupu krize. Příčinou krize je relativní oslabení poptávky vůči nabídce.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Alexander Novotka | 5. 3. 2019 19:31 | reakce na Richard Fuld - 5. 3. 2019 16:31

Celé to Vaše sáhodlouhé povídání stojí na jediném argumentu: „Deflace je problém, pokud ji vyvolá oslabení kupní síly poptávky v relaci k vývoji nabídky.“ Zbytek školometského kázání jste klidně mohl vynechat :-)
Ono je to totižto jinak – korelace neznamená kauzalitu. Korelací je v tomto případě spojování deflace s krizí z 30. let, přičemž je na diskusi, jestli tyhle dva jevy souvisí. Kauzalita ale mimo Vaše povídání neexistuje. Přinejmenším proto, že pak byste musel vysvětlit proč se tak dařilo ekonomice USA v poslední třetině 19. století a začátkem 20. století (fakticky do založení FED-u 1913), kteréžto období bylo obdobím dlouhodobé deflace až o 35% a zároveň obdobím nemalého hospodářského růstu. To ale do Vašich teorií nezapadá.
A k oslabení kupní síly poptávky může dojít zejména v důsledku inflace, kdy vykořisťovaní dělníci dostávají v prostředí zvyšujících se cen stále stejnou mrzkou mzdu, kterýmžto pádem dochází ke snížení jejich kupní síly, ne?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 6. 3. 2019 10:46 | reakce na Alexander Novotka - 5. 3. 2019 19:31

Člověče, já se přece neopírám o žádnou korelaci! Nikde nepíšu, že kdysi byla deflace, pak přišla krize a proto je tam kauzalita. Naopak v tom "školometském kázání" používám výhradně logické a snadno pochopitelné argumenty.

Tvrdím, že pokles kupní síly povede k poklesu spotřeby. Co je na tomto kauzálně, či logicky špatně? Chcete snad tvrdit, že platí opak?

Tvrdím, že pokles spotřeby povede k poklesu produkce. Co je na tomto kauzálně nebo logicky špatně? Chcete snad tvrdit, že platí opak?

Tvrdím, že pokles produkce povede k propouštění. Co je na tomto kauzálně nebo logicky špatně? Chcete snad tvrdit, že platí opak?

Tvrdím, že propouštění povede k poklesu kupní síly poptávky. Co je na tomto kauzálně nebo logicky špatně? Chcete snad tvrdit, že platí opak?

Tvrdím, že tímto jsme se dostali do cyklu, který krizi v každém kole zhorší. Nevidíte tam ten cyklus? Začali jsme poklesem kupní síly poptávky a skončili jsme poklesem kupní síly poptávky, takže zde máme typický sestupný pohyb po spirále.

Vysvětlení proč se dařilo ekonomice USA v poslední třetině 19. století a začátkem 20. století, kteréžto období bylo obdobím dlouhodobé deflace až o 35% přece ve své reakci poskytuji. Asi jste to nečetl celé, protože tvrdím, že deflace sama o sobě není příčinou krize. Pokud je deflace způsobena růstem produktivity v konkurenčním prostředí, pak jde o pozitivní vývoj ekonomiky. Pokud nastane deflace v důsledku poklesu kupní síly poptávky, pak jde o negativní vývoj ekonomiky. Rozhodující je příčina deflace, nikoliv samotná deflace. Ve Vámi zmíněném období se v USA zřejmě jednalo o růst produktivity, který způsobil deflaci, aniž by se ekonomika dostala do krize. Takže uvedený jev samozřejmě do mých teorií zapadá velmi dobře. To vy byste naopak měl vysvětlit, proč se při deflaci nedařilo americké ekonomice tak báječně také ve 30-tých letech za Velké krize. Proč tehdy deflace ekonomiku nezachránila? Asi proto, že deflace není příčinou ani prosperity ani krize. Deflace (obecněji cenový vývoj) je pouhým projevem toho, co se v ekonomice děje. Deflace tak může být projevem prospěšného děje (růst produktivity) i škodlivého děje (pokles kupní síly poptávky), takže detekce samotné deflace k posouzení daného ekonomického vývoje nestačí.

"A k oslabení kupní síly poptávky může dojít zejména v důsledku inflace, kdy vykořisťovaní dělníci dostávají v prostředí zvyšujících se cen stále stejnou mrzkou mzdu, kterýmžto pádem dochází ke snížení jejich kupní síly, ne?"

Samozřejmě, že k oslabení kupní síly poptávky může dojít různými způsoby! A jedním z nich může být vyčerpání úvěrového potenciálu spotřebiteli, kteří svou nákupní horečnou vyženou ceny utrácením půjčených peněz a jednoho dne banka řekne, víc už Vám půjčit nemůžeme. V tom okamžiku zbývá už jen kupní síla mezd, které pokud zaostávaly za inflací budou najednou působit jako nedostatečné (vůči aktuální nabídce oslabené). Příčinou poklesu kupní síly poptávky ale nebude samotná inflace. Bude to vyčerpání úvěrového potenciálu a stagnace nebo pokles reálných mezd. Pokud by mzdy držely krok s inflací, pak by k poklesu kupní síly mohlo dojít jen vyčerpáním úvěrového potenciálu a pokud spotřebitelé nenakupovali na úvěr, pak by k poklesu kupní síly mohlo dojí pouze nerovnoměrným rozvržením růstu mezd mezi jednotlivé skupiny spotřebitelů (část spotřebitelů by spořila a část spotřebitelů by byla nucena omezit svou spotřebu). Otázka, jak může dojít k oslabení kupní síly poptávky je velmi komplexní.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 6. 3. 2019 14:14 | reakce na Richard Fuld - 6. 3. 2019 10:46

Ale reálnou kupní sílu nezdvojnásobíte tím, že zdvojnásobíte měnovou zásobu.

Naše kupní síla přeci není dána tím, zda nejvyšší česká bankovka má 3, nebo 30 nul.
Kupní síla každého jedince je daná tím, co (pro ostatní) užitečného vyprodukuje. Čím víc ostatními žádaných statků vyprodukuji, za tím více cizích statků to mohu směnit. Peníze ani jejich nominální množství v tom nehrají roli, je to jen médium. Naopak - pokud budu s měnou (objemem měnové zásoby, úrokovou sazbou, ...) manipulovat, tak ten proces tržní koordinace mohu tak maximálně "rozhasit".

Je mi jasné, že s tím nesouhlasíte, Keynes taky ne, Marx taky ne, Maláčová taky ne. Jediné rozumné řešení tak je, že se každý v maximální možné míře zařídí podle sebe. Já vám rozhodně nebráním provozovat si třeba fuldodolar, kde každý měsíc na bankovkách přiskočí jedna nula. Uvidíme - pokud lidé o inflační měnu opravdu stojí, svobodně si ji vyberou mezi ostatními konkurenty.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 7. 3. 2019 11:15 | reakce na Jan Altman - 6. 3. 2019 14:14

Ale já přece nemám v úmyslu uměle nadměrně posilovat kupní sílu poptávky. Tím bych vyvolal vyšší, než cílovou inflaci. Mým cílem je toliko eliminovat její relativní oslabení vůči aktuální nabídce. Současně mým primárním úmyslem není zvyšovat peněžní zásobu. Vy tohoto jemnějšího rozlišování zjevně nejste schopen, když píšete o zdvojnásobování měnové zásoby.

Navíc při posilování kupní síly nemusí vždy růst peněžní zásoba. Přidáním na důchodech důchodcům z peněz vybraných na daních nedochází k růstu peněžní zásoby. Dochází jen ke státnímu přerozdělování.

"Čím víc ostatními žádaných statků vyprodukuji, za tím více cizích statků to mohu směnit. Peníze ani jejich nominální množství v tom nehrají roli, je to jen médium." Tento princip je ale narušen tržním přerozdělováním. Vytvořím, ale mzda kterou dostanu neodpovídá tomu, co jsem vytvořil. Odpovídá tomu, co je napsáno v pracovní smlouvě. Když budu vytvářet více, moje mzda může zůstat stejná a nic navíc si koupit nemohu. Toto je tržní přerozdělování kupní síly, která se přesouvá tam, kde se mnohdy stává "nadbytečnou". Tato nadbytečná tržně přerozdělená kupní síla se pak neuplatní v poptávce po tom, co ostatní produkují. Tato "nadbytečná" kupní síla zůstane uspořena na peněžních účtech, nebo začne obíhat na sekundárním kapitálovém trhu a chybí tak v aktuální poptávce, protože tyto peníze neobdržel ten, kdo ony nabízené produkty zvýšením své produktivity vytvořil.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 7. 3. 2019 11:42 | reakce na Richard Fuld - 7. 3. 2019 11:15

"Ale já přece nemám v úmyslu uměle nadměrně posilovat kupní sílu poptávky. Tím bych vyvolal vyšší, než cílovou inflaci. Mým cílem je toliko eliminovat její relativní oslabení vůči aktuální nabídce. Současně mým primárním úmyslem není zvyšovat peněžní zásobu."

Slova Boha, vládce světa, mocného a geniálního centrálního plánovače, který má úžasné znalosti a dokonalé informace o ekonomice a svými skvělými zásahy ji tak neustále dolaďuje k dokonalosti.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 7. 3. 2019 18:11 | reakce na Jan Altman - 7. 3. 2019 11:42

Netřeba dokonalé informace. Stačí sledovat inflaci.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Alexander Novotka | 6. 3. 2019 12:12 | reakce na Richard Fuld - 6. 3. 2019 10:46

Pane Fulde, Vy zřejmě nečtete své příspěvky po sobě, já naopak čtu Vaše velmi pozorně, protože jsou – a možná se budete divit – velmi poučné (děkuji za to).
V tom posledním jste nasekal jeden za druhým, jako když naseje, odstavce
Tvrdím…
Tvrdím…
Tvrdím…

A vytkl mi, že Vám to rozporuji. Označte prosím přesně tu část mého textu, kde rozporuji Vaše „Tvrdím…“ a nebo přestaňte konečně používat metodu, kdy se vymezíte proti něčemu jako teď a pak chcete říct, že právě z toho jsem Vás nařkl. Buď ta diskuse bude korektní, nebo žádná, je to jednoduché.
A teď konečně k tomu, co jsem vlastně rozporoval: Všechny Vaše odstavce „Tvrdím…“ taktně pomlčely o spojení s deflací, do toho jste se pustil až v druhé části příspěvku (ano, „otázka, jak může dojít k oslabení kupní síly poptávky je velmi komplexní“, vřele souhlasím). Vy ale do toho setu „Tvrdím…“ pletete deflaci, přičemž ta s tím nemá nic společného (korelace „deflace v důsledku poklesu kupní síly poptávky“ je problém - kauzalita). Mechanismus je velmi komplexní (na tom jsme se shodli), lišíme se v tom, že já si myslím, že ani v případě „deflace v důsledku poklesu kupní síly poptávky“ (pokud ovšem vůbec k ní takhle dojde), nemusí nastat celá škála Vašich „Tvrdím…“ – může, ale nemusí, protože korelace neznamená kauzalitu.
A znovu, protože korelace neznamená kauzalitu, nemusím vysvětlovat, proč ve 30.letech „deflace ekonomiku nezachránila“. Byl to prostě souběžný jev, trval pár let na rozdíl od druhého zmíněného období deflace, které trvalo desítky let a nijak ekonomiku nepoškodilo, naopak.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 7. 3. 2019 11:52 | reakce na Alexander Novotka - 6. 3. 2019 12:12

O.K. Tak ten celý komplexní systém ještě trochu zkomplikujeme.

Pokles kupní síly povede k poklesu spotřeby.

Pokles spotřeby povede k poklesu cen a/nebo k poklesu produkce.

Pokles cen a/nebo produkce povede k propouštění a/nebo snižování mezd (z důvodu úspor nákladů a/nebo omezení výroby).

Producentům se při poklesu cen a/nebo produkce budou hůře splácet jejich dluhy (ty se s cenami nemění), tzn. další tlak na snižování nákladů.

Spotřebitelé, kterým se sníží mzdy nebo jsou propuštěny budou hůře splácet své dluhy.

Snížení mezd a propouštění zaměstnanců snižuje kupní sílu agregátní poptávky. Ano pokles cen tento jev může částečně zmírnit. Oč větší je ale pokles cen, o to větší problémy nastávají se splácením dluhů.

Suma sumárum. Výše uvedený scénář bych slovem prosperita rozhodně neoznačil. Označení "krize, kde není vidět světlo na konci tunelu" mi přijde mnohem výstižnější.

Celé je to o příčinách a následcích tedy o kauzalitách. Nikde žádné korelace neuvádím.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Alexander Novotka | 7. 3. 2019 19:22 | reakce na Richard Fuld - 7. 3. 2019 11:52

„Tak ten celý komplexní systém ještě trochu zkomplikujeme.“
Ale Vy jste nic nezkomplikoval, Vy jste jenom opsal Vaše už jednou prezentované teze, to trochu zavádíte. Přistoupím pro jednou na Vaši hru a půjdu jednu po druhé.

„Pokles kupní síly povede k poklesu spotřeby.“
Takže to roztočíme tiskem peněz a umělým vyvoláváním inflace nebo „intervencí státu“, ať, nedejMarx, nezafunguje normální tržní mechanismus. Ne, fakt ne.

„Pokles spotřeby povede k poklesu cen a/nebo k poklesu produkce.“
Pokles spotřeby povede k hledání rezerv a/nebo dalších trhů a/nebo zvyšování efektivity a/nebo zvyšování produktivity. Když to náš miliardář zvládne, zaslouží si svojí odměnu (Vámi emocionálně nazývanou mrzký zisk plynoucí z nespravedlivého tržního přerozdělování. Nebo jinak?).

„Pokles cen a/nebo produkce povede k propouštění a/nebo snižování mezd (z důvodu úspor nákladů a/nebo omezení výroby).“
Úspory nákladů nemusí být (pouze) na straně mezd. Vždy a všude najdete dost rezerv, protože víte, že je najde i konkurence. Jestliže ne, zkrachujete, ale to je v normálním prostředí naprosto normální ekonomická událost, někdy se dokonce stává v hromadném počtu, ba v určitých cyklech. Jako očištění ekonomiky naprosto úžasné (a to i pro TBTF!), umožní to zvýšit aktivitu těm šikovnějším, čímž vytvoří nová pracovní místa a ... můžete se vrátit na začátek a „čekat“ na pokles kupní síly.

„Producentům se při poklesu cen a/nebo produkce budou hůře splácet jejich dluhy (ty se s cenami nemění), tzn. další tlak na snižování nákladů.“
Sem se možná ani nemusíme dostat. Nebo se sem dostaneme, pokud to budete Vy a Vám podobní řešit ne pouze teoreticky, protože přesně Vaše neteoretické zásahy to přivolávají.

„Spotřebitelé, kterým se sníží mzdy nebo jsou propuštěny budou hůře splácet své dluhy.“
Spotřebitelé, kteří jsou zodpovědní, si tvoří rezervu nebo si nepůjčují na dovolenou za 15% RPSN. Pokud někdo tak ale učiní, je za to rovněž zodpovědný a nemůže chtít po mně nebo po Vás, abychom to za něho zatáhli, protože on to přece nezbytně nutně potřeboval. Houbeles. Jinak řečeno, každý vyskakuje do výše svého příjmu a každý přemýšlející si tvoří rezervy na horší časy nebo strýčka Příhodu.

„Snížení mezd a propouštění zaměstnanců snižuje kupní sílu agregátní poptávky. Ano pokles cen tento jev může částečně zmírnit. Oč větší je ale pokles cen, o to větší problémy nastávají se splácením dluhů.“
To první asi ano, to druhé určitě ano, ale ta poslední věta vůbec nemusí popisovat reálný stav, viz výše.

„Suma sumárum. Výše uvedený scénář bych slovem prosperita rozhodně neoznačil. Označení "krize, kde není vidět světlo na konci tunelu" mi přijde mnohem výstižnější.“
Na ekonomii je kouzelné právě to, že každá krize má světlo na konci tunelu. Princip maximalizace osobního užitku (a další, tomu ale zjevně nerozumíte nebo to úmyslně relativizujete) prostě donutí všechny chovat se tržně i v regulovaném prostředí a naštěstí nemáte žádnou možnost, jak tomuto druhu lidské kreativity zabránit. A že se snažíte, to jo!
Kdyby šlo krizím předcházet (a pro teď je fakt jedno z které strany, levé či pravé, takový mechanismus přijde), bylo by tak už dávno učiněno a dokázali bychom se „krizím vyhnout“. Vy tvrdíte, že anarchokapitalismus nikde nikdy nefungoval a ani nemůže fungovat, kapitalismus funguje jenom, když je regulovaný osvíceným etatistou a chcete se vyhýbat krizím postupy, které nikdy a nikde nezafungovaly? To, že se krizím vyhnout nedokážeme, je přece jasný důkaz toho, že to prostě nefunguje a fungovat nemůže, tak proč vymýšlíte stále větší a větší hlouposti?

„Celé je to o příčinách a následcích tedy o kauzalitách. Nikde žádné korelace neuvádím.“
Ta korelace/kauzalita je v tom vnímání krize/deflace, to prostě vůbec nemusí spolu souviset. Ale to už tady bylo snad i vícekrát.

Na rozdíl od Vás si nemyslím, že by v tomto případě opakování bylo matkou moudrosti. Naopak, spíše mám dojem, že svým opakováním (obsahu) předchozích příspěvků bez nových argumentů vlastně přiznáváte určitou míru bezradnosti. A ne, argumentací tržním přerozdělováním to fakt nevytáhnete. Mějte hezký den.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 6. 3. 2019 12:47 | reakce na Alexander Novotka - 6. 3. 2019 12:12

Časem přijdete na to, že pan Fuld není schopen logicky strukturované diskuse. Na jeho příspěvcích se dají vyučovat logické fauly.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Alexander Novotka | 6. 3. 2019 13:29 | reakce na Josef Fraj - 6. 3. 2019 12:47

Což o to, to už dávno vím :-) Taky si občas v duchu dialektiky myslí, že kvantitou posune kvalitu. Na rozdíl od jiné skupiny diskutujících, která se tady vyskytovala ještě nedávno, je to ale stále ještě mnohem sofistikovanější proces :-) Napište mi prosím na gmail, dík.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Josef Fraj | 6. 3. 2019 19:23 | reakce na Alexander Novotka - 6. 3. 2019 13:29

Napíši, ale musíte mně ho napřed sdělit, nebo mně něco uniklo?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Alexander Novotka | 6. 3. 2019 21:34 | reakce na Josef Fraj - 6. 3. 2019 19:23

Malý hlavolam :-) jmeno.prijmeni a gmail.com (nechtěl jsem to sem psát přímo)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 6. 3. 2019 06:17 | reakce na Alexander Novotka - 5. 3. 2019 19:31

Fuld nechápe, že oslabení kupní síly způsobuje předchozí snaha o umělé zvýšení nabídky. Nechápe, že jeho hrátky s účetními penězi deformují trh, což ve svém důsledku přináší krizi a tedy i pokles poptávky v důsledku chybných investic. Nechápe, že znehodnocení reálných statků jeho regulacemi nemůže napravit dalšími regulacemi. Nevidí kruh zoufalých pokusů centrálních bank napravit jejich předchozí chyby novými ještě většími chybami. Myslí si, podobně jako marxisté, že to nefunguje, protože to dělají špatní lidé (viz jeho útoky tu na politiky, tu na "bankstery" a podobně) případně protože hloupí občané nechápou jeho hluboké myšlenky. Nechápe, že měnový monopol a fiat money mají v sobě principiální problémy, které nemohou nevyvolat krize, proti kterým údajně bojují.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 7. 3. 2019 11:34 | reakce na Josef Fraj - 6. 3. 2019 06:17

To víte, že to chápu. To vy nechápete, co předchází oné snaze o navýšení nabídky. Ano tržní přerozdělování od zaměstnanců k producentům vytváří investiční prostředky pro producenty, kteří dokud spotřebitelé vykrývají oslabení kupní síly vlastním zadlužováním, zůstávají optimističtí a investují do nových produkčních kapacit. Jakmile se spotřebitelský úvěrový polštář vyfoukne, ocitnou se producenti jako nazí v trní, protože jejich produkční kapacity se stávají nadměrnými vzhledem k aktuální kupní síle spotřebitelů. A v tomto okamžiku já navrhuji intervenci státu, která kupní sílu poptávky podpoří a Vy v tom samém okamžiku začínáte volat po krvi producentů, kteří by měli začít krachovat a propouštět až do té doby dokud, se nabídka nepřizpůsobí oslabené poptávce, což díky výše popsané spirále nemusí nastat nikdy.

Tvrdíte, že ty investice producentů byly chybné a že za tyto chybné investice může existence neomezené nabídky účetních peněz. Já tvrdím, že do stejných problémů se mohou díky penězům získaným tržním přerozdělováním dostat producenti i v rigidním prostředí zlatého standardu, protože ke vzniku nadměrné nabídky pak postačují i stávající nerozšířené produkční kapacity, bez jakýchkoli dalších investic. Tím spíše by se pak producenti dostali do problémů pokud, by k nim tržně přerozdělené peníze investovali do rozšíření svých produkčních kapacit a do ještě větších problému v případě, kdyby si na ty investice půjčili.

Můj závěr je tedy ten, že riziko příchodu ekonomických krizí nesouvisí s tím, v jakém peněžním prostředí daná ekonomika funguje. Riziko krizí je zcela přirozené pro samotný kapitalismus. S tímto je možné se smířit a ponechat ekonomiku v krizi, ať se s tím popere s rizikem pádu do deflační spirály, nebo je možné v krizích intervenovat, nebo dokonce krizím předcházet kontinuálním eliminováním oslabování kupní síly poptávky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Josef Fraj | 7. 3. 2019 15:06 | reakce na Richard Fuld - 7. 3. 2019 11:34

Vzhledem k tomu, že jste vyšel z nesmyslného předpokladu neexistujícího "tržního přerozdělování", jsou všechny z toho učiněné závěry rovněž nesmyslné.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Honza _ | 7. 3. 2019 12:09 | reakce na Richard Fuld - 7. 3. 2019 11:34

Přesně!
Proto je nutné dotovat provoz výrobců kočárů, kovářů, kočích, ledařů, vorařů a výrobců pazourků, protože bez státních dotací by zkrachovali a nastala apokalypsa...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 7. 3. 2019 18:09 | reakce na Honza _ - 7. 3. 2019 12:09

Omyl. Oslabuje-li kupní síla poptávky, je třeba podporovat ty co kupují, ne ty co produkují a prodávají.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Amos | 8. 3. 2019 15:08 | reakce na Richard Fuld - 7. 3. 2019 18:09

Chápu.

Jestliže řekněme sociální skupina narkomanů má nedostatek prostředků na uspokojení své potřeby nákupu drogy, protože jejich pracovní síla byla nedostatečně ohodnocena a jsou nucení si finanční prostředky zajišťovat mimo pracovní trh nelegální činností, je třeba jim ve vašem světě státním přerozdělováním tyto prostředky poskytnout.

Je třeba podporovat ty co kupují.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Altman | 4. 3. 2019 16:14 | reakce na Richard Fuld - 4. 3. 2019 15:18

Přesně. Když v Dachau budete Židy jen mlátit, kdežto v ulicích je budou SA zabíjet, tak se Židé budou dobrovolně hlásit do Dachau.
Super, ne?
A stejně tak si někdo (ze zoufalství!) koupí záporně úročený státní dluhopis - bohatě stačí, když všechny ostatní možnosti stát zmrví tak, že budou ještě hroší.

Sice nechápu, proč by si člověk raději nekoupil třeba zlato, bluechip akcii či měnu s nezáporným úrokem a bez rychlerostoucí zásoby, ale budiž - asi již máte plán, jak je tak znevýhodnit, aby státní dluhopis s úrokem minus 2% při oficiální inflaci 2%, reálné 6% a růstu měnové zásoby 8% vypadal jako nejlákavější možnost.
Všechno jde, když se chce, jen se holt tomu občas musí trochu Pol Potovsky pomoct. Skvělý systém, kde se dluhy v násobcích ročního HDP, záporné úroky a QE tisk považují nejen za normu, ale dokonce za nutnost pro zachování takového systému. A některým to dokonce ani nepřijde divné...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 4. 3. 2019 17:40 | reakce na Jan Altman - 4. 3. 2019 16:14

Stát nic nemrví. Pokud nastává deflace je to obvykle z důvodu selhání trhu a stát je tehdy na vině snad jen z toho důvodu, že deflaci intervencí do tržního prostředí včas a účinně nezabránil.

Samozřejmě, že Vám nikdo nebude bránit, abyste si za své peníze koupil cokoliv, co považujete za výhodnější. Nikdo Vás nenutí nakupovat státní dluhopisy za jakýchkoliv podmínek.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 5. 3. 2019 09:35 | reakce na Richard Fuld - 4. 3. 2019 17:40

1) Žádná deflace nenastává
http://www.shadowstats.com/alternate_data/inflation-charts

2) I když dojde k poklesu cen, není to žádná deflace - když jednu TV dřív dělalo 100 lidí a dnes je násobným tempem seká jeden robot, tak to je růst efektivity a logicky se projeví jako pokles cen (a lidem zbude více peněz na jiné věci)

3) I kdyby poklesl objem peněz v ekonomice (tedy skutečná deflace - vyfouknutí nafouknuté peněžní zásoby), tak je to jen dezinflace, korekce předchozího nadměrného umělého nafouknutí měnové zásoby. Je opravdu humorné, když levičáčtí keynesiánci kvičí jak by je na nože bral, když poté, co nafoukli v ekonomice X bublin (dotcom, nemovitosti, ..) nadměrnou emisí peněz, dojde k mírné korekci. A oni hned při každé praskající bublině (kterou oni způsobili) kvičí, že je rychle potřeba nafouknout X dalších, aby peněz v oběhu furt přibývalo masivním tempem.


Naštěstí se blíží konec měnových monopolů centrálních bank. Lidé budou mít stále menší důvod nechat se okrádat státem generovanou inflací. Dříve či později budou státní papírky vystaveny silné konkurenci alternativních měn a buď se chytnou za nos, nebo skončí. Ale zatím to vypadá na opak - že státy a centrální banky dělají možní i nemožné, aby státní fiat zruinovali. Za mě palec nahoru.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 5. 3. 2019 16:45 | reakce na Jan Altman - 5. 3. 2019 09:35

Deflace je problém, pokud ji vyvolá oslabení kupní síly poptávky v relaci k vývoji nabídky. Oslabení kupní síly poptávky pak povede k poklesu spotřeby, pokles spotřeby povede k poklesu produkce, pokles produkce povede k propouštění zaměstnanců, vyšší nezaměstnanost povede k dalšímu snížení kupní síly poptávky a celý cyklus se znovu zopakuje a jste v druhém kole deflační spirály.

Jinými slovy samotný pokles cen, nemusí být samozřejmě problém (jak to vidíme např. u spotřební elektroniky, nebo poklesu cen ropy). Naopak v takovém případě dochází k posílení kupní síly poptávky (za nominální mzdu je možno koupit více produktů) a spotřeba tak může růst. To ale neplatí, pokud ceny klesají z důvodu poklesu spotřeby z důvodu oslabení kupní síly poptávky, pak zde vznikají nadbytečné produkční kapacity a tedy i propouštění zaměstnanců a další pokles kupní síly agregátní poptávky.

Neplatí vždy, že pokles objemu peněz v oběhu je příčinou deflační krize. Pokles objemu peněz je, resp. může být, projevem (důsledkem) deflační krize. Stejně tak deflace samotná není příčinou krize. Deflace je projevem nastupující krize, nebo (jak Vy upozorňujete) projevem zvyšování produktivity v prostředí intenzivní konkurence (tedy jde veskrze pozitivní jev). Příčinou krize je tedy relativní oslabení poptávky vůči nabídce, nikoliv samotný pokles cen nebo objemu peněz v oběhu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Josef Fraj | 4. 3. 2019 07:49 | reakce na Jan Altman - 3. 3. 2019 17:26

Lipovské už jsem si několikrát všiml. Zajímavá dívčina. Mimochodem představte si, že by šéfredaktorem finmagu byl místo svazáka Kašpárka někdo, jako ona.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Alexander Novotka | 4. 3. 2019 09:35 | reakce na Josef Fraj - 4. 3. 2019 07:49

Vynikající nápad, leč pochybuji, že by to vzala :-) má dost své vlastní práce.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 4. 3. 2019 09:25 | reakce na Josef Fraj - 4. 3. 2019 07:49

Už několikrát jsem si říkal, že Michal Kašpárek v čele Finmagu mi zní podobně jako páter Koniáš šéfredaktorem Literárních listů.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Honza _ | 1. 3. 2019 15:53 | reakce na Richard Fuld - 1. 3. 2019 10:06

Mně by to nevadilo, kdyby se centrální banka ztratila :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Jan Altman | 2. 3. 2019 19:12 | reakce na Honza _ - 1. 3. 2019 15:53

Nebojte, maká na tom:
http://www.ihned.cz/ekonom/c1-66497440-centralni-banky-bez-munice-pristi-recesi-budou-celit-zapornymi-sazbami

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 1. 3. 2019 12:50 | reakce na Richard Fuld - 1. 3. 2019 10:06

Jelikož neexistuje nic jako oběd zdarma, vždy to někdo zaplatí.

Intervenční zásah ČNB platí všichni držitelé korun, které se jim tím znehodnotily. Co vydělali spekulanti či exportéři, to ztratili držitelé erárního fiatu a importéři (což jsme všichni, ropou počínaje).

Obdobně se státním dluhem. Jednak dochází k efektu vytěsňování (co kdo půjčí státu nepůjčí firmám na investice) a jednak samozřejmě opět dochází k inflačnímu přerozdělení/zdanění - opět od držitelů korun (a reálně záporně úročených dluhopisů) k někomu jinému (třeba k tomu, kdo dostal předraženou státní zakázku financovanou tím dluhem).

Kdyby ty zásahy byly opravdu neutrální, nebyl by důvod je dělat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+14
+
-

Richard Fuld | 1. 3. 2019 17:48 | reakce na Jan Altman - 1. 3. 2019 12:50

Ano. Intervence proti koruně znehodnotila platy, úspory, důchody vyjádřené v cizí měně. Ale ztráty, které utrpí ČNB návratem kurzu zpět(!) přece podle Vaší logiky lidem neuškodí (naopak dochází k zpětnému zhodnocení platů, úspor, důchodů vyjádřených v cizí měně). Závěr? Tím co škodilo byla samotná intervence (doprovázená ziskem ČNB), nikoliv až následná ztráta ČNB ze zpětného posilování koruny.

Pokud na intervenci spekulanti vydělali, pak to byla ČNB, kdo prodělal, nikoliv občané ČR. Ta ztráta je v bilanci ČNB, nikoliv v "rozvahách" občanů a dalších subjektů usazených v ČR.

Ke státním dluhům. Vámi uváděný efekt vytěsňování je v prostředí účetních peněz principiálně nemožný. O něčem takovém by bylo možné uvažovat v prostředí s konstantním objemem peněžní zásoby, kde by banky toliko zprostředkovávaly úvěry uspořených prostředků (zlatý standard + bankovnictví 100% rezerv). Pak by teprve platilo, že pokud banka půjčí z omezeného množství v ní uložených úspor státu, pak tím snižuje objem peněz, které může půjčit také někomu jinému.

V systému účetních peněz však jakákoliv půjčka státu nikterak neomezuje objem peněz, které muže tatáž banka půjčit jiným subjektům. V tomto jsou banky omezeny pouze pravidly kapitálové přiměřenosti a dalšími regulacemi.

K inflačnímu přerozdělování sice trvale dochází ale, ne stále stejným směrem. V případě kladných reálných úrokových sazeb jsou znevýhodňováni dlužníci, v případě záporných úrokových sazeb, jsou znevýhodňováni věřitelé. Období kladných a záporných reálných úrokových sazeb se střídají. Reálné úročení státních dluhopisů nebývá jen v záporných hodnotách. To by je nikdo nekupoval. Pravdou ale je, že banky i investoři mají dlouhodobě o státní dluhopisy zájem. Jen doplním, že inflační přerozdělování není tedy jednosměrné a současně není nikterak dramatické. Naproti tomu tržní přerozdělování probíhá dlouhodobě stále jedním směrem a jeho míra je v porovnání s inflačním přerozdělováním významně vyšší.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Capouch | 1. 3. 2019 21:01 | reakce na Richard Fuld - 1. 3. 2019 17:48

A jaká je míra toho tržního přerozdělování?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 2. 3. 2019 12:07 | reakce na Jan Capouch - 1. 3. 2019 21:01

Přerozdělování z definice znamená, že někomu něco násilím vezmete a dáte to někomu jinému (nebo sobě). V svobodném tržním prostředí probíhá

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 4. 3. 2019 12:29 | reakce na Josef Fraj - 2. 3. 2019 12:07

Z Vaší ideologické definice je přerozdělování možné pouze násilím. Moje definice toto omezení neobsahuje a tedy i tržní přerozdělování na bázi dobrovolné směny má účinky přerozdělování a tedy i je přerozdělováním.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Josef Fraj | 4. 3. 2019 17:06 | reakce na Richard Fuld - 4. 3. 2019 12:29

To není ideologická definice, ale všeobecně přijatá definice. To vy si vytváříte vlastní definice a vlastní fuldojazyk, kterému pochopitelně nikdo kromě vás nerozumí. Asi jako byste z definice války vypustil násilí a mluvil o mírové válce.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 4. 3. 2019 17:44 | reakce na Josef Fraj - 4. 3. 2019 17:06

Kým je tato definice všeobecně přijímaná? Já tvrdím, že přerozdělování může být jak násilné, tak dobrovolné a to, že Vy tvrdíte, že je to v rozporu se "všeobecně přijatou" definicí, je mi fakt jedno a nemá na to na správnost mého tvrzení žádný vliv. Pro mě jsou důležité účinky daného procesu, a ty jsou jednoduše u obou typů přerozdělování obdobné. Liší se pouze směrem přerozdělování od koho ke komu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Josef Fraj | 5. 3. 2019 14:24 | reakce na Richard Fuld - 4. 3. 2019 17:44

To můžete stejně tvrdit o četné zdi, že je bílá. Nikdo vám v tom nemůže zabránit a časem se o to ani nebude pokoušet. Stejně tak můžete tvrdit, že jste Napoleon.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 5. 3. 2019 16:50 | reakce na Josef Fraj - 5. 3. 2019 14:24

To Vy tvrdíte, že přerozdělování je z definice pouze násilné. Je to stejné jako byste tvrdil, že definice slova platba, zahrnuje vždy v sobě i nedobrovolnost. Tedy jako byste tvrdil, že existuje jen nedobrovolná platba a dobrovolná platba nemůže být za platbu považována. Jste to Vy kdo se pokouší tvrdit nesmysl.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 4. 3. 2019 14:17 | reakce na Richard Fuld - 4. 3. 2019 12:29

Tak to já tedy vypustím z definice nějaká další omezení a pak se přerozdělováním stane i jízda na kole, spánek a hniloba brambor.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 4. 3. 2019 15:01 | reakce na Jan Altman - 4. 3. 2019 14:17

Já nic z definice nevypustil. To si tam jen pan Fraj sám doplnil(!), že přerozdělování je nutně násilné. :-) Já jen odstranil to jeho nadbytečné doplnění.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Josef Fraj | 2. 3. 2019 12:08 | reakce na Josef Fraj - 2. 3. 2019 12:07

DOBROVOLNÁ směna, takže se z definice o žádné přerozdělování jednat nemůže. Celé je to Fuldův choromyslný blábol.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Jan Altman | 4. 3. 2019 16:22 | reakce na Josef Fraj - 2. 3. 2019 12:08

Samozřejmě že to je blábol.
Když je směna dobrovolná, je nutně výhodná pro obě strany (jinak by ta strana, pro kterou to je nevýhodné, se směnou nesouhlasila). Nedochází tedy k žádnému přerozdělování, ale ke zvýšení užitku/bohatství obou stran.
A samozřejmě: pokud budu tak schopný, že zvládnu uspokojit potřeby ne dvou lidí, ale dvou milionů, každému z těch dvou milionů lidí zvýším jejich užitek/blahobyt o 1000Kč a sobě jen o 10Kč, tak holt 10Kč krát 2 miliony => moje bohatství vzroste o 20 mega. A ne tím, že bych od někoho k sobě něco přerozdělil (a už vůbec ne proti vůli ostatních, silou). Naopak, ostatním jsem prospěl v součtu dvěma miliardami (a sobě jen 20 M).

Fulda je holt marxista a bere trh jako hru s nulovým součtem. Co jeden vydělá druhý prodělá (takže asi bohatství v součtu lidstvo má furt stejné, jako v době kamenné). A následně marxisti cítí potřebu toto přerozdělení nějak kompenzovat.

Pokud má Fuldův proletariát problém s tím, že nějaký Baťa si přišel na miliony (tím, že všem poskytl kvalitní a levné boty), tak nechť si proletáři založí vlastní družstevní fabriku na boty a zkusí "tržně přerozdělovat" směrem k sobě. Nikdo jim v tom nebrání.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 4. 3. 2019 18:28 | reakce na Jan Altman - 4. 3. 2019 16:22

Ale kdepak. Neberu trh jako hru s nulovým součtem a ani takový systém jako základ mých názorů nijak nepotřebuji. Trh považuji za prostředí, kde se vytváří nové hodnoty a kde se tyto hodnoty distribuují podle pravidel vznikajících na základě svobodné směny. Tato distribuce samozřejmě reálně existuje. A ano. Čistě teoreticky může dokonce platit, že s touto distribucí (já to nazývám tržním přerozdělováním) mohou být všichni zúčastnění spokojeni, protože by přece podle Vás(!) jinak dobrovolně dané směny nerealizovali, že. Tady je ale ten detail, ve kterém samozřejmě celá ta Vaše teorie selhává, protože Vy na základě splnění formálních(!) podmínek (uzavření kontraktu) dovozujete materiální(!) závěr o spokojenosti obou stran daného kontraktu. To, že byl uzavřen kontrakt, považujete za důkaz, že obě strany jsou s výsledkem spokojeny. Mohu Vás ujistit, že takto to ve skutečném světě nefunguje a že rozhodně ne všichni, kdo formálně dobrovolně směňují např. svou práci za mzdu, jsou z parametrů takové směny skutečně nadšení. Celé je to jen Váš teoretický konstrukt, který vede k pouze teoreticky svobodné společnosti, v níž jsou všichni teoreticky spokojeni s tím jaké směny realizují, protože (Vašimi slovy) by je jinak přece vůbec nerealizovali. Logicky je to správné jen zdánlivě a jen na základě zcela povrchního (formálního) pohledu na věc. Při konfrontaci s realitou je to ale čirý nesmyl, protože svoboda volby je ve Vašem konstruktu jen zcela opět jen teoretická, neboť nebere v potaz, že člověk má potřeby, které musí uspokojit, aby vůbec fyzicky přežil, a tak se velmi snadno ocitne v podmínkách, kdy jednoduše svobodu volby nemá, resp. kdy jednou z voleb je toliko chcípnout hladem, či zimou. V takové situaci ale někdo jiný má velmi silný vydírací potenciál, který velmi často zneužije ve svůj prospěch. Proto je také velmi nevhodné usilovat o zavádění volnotržního zdravotnictví, kde se pacient může ocitnout ve fatálně nevýhodné situaci s každým závažnějším onemocněním nebo úrazem.

Pokud chybí skutečná svoboda, která nastává pouze v situaci, kdy nic k fyzickému přežití nepotřebuje (to by mohl simulovat např. základní nepodmíněný příjem), nebo když o samotný život už nestojíte, pak výsledkem značné části těch tzv. "dobrovolných" transakcí bude pouze více či méně zneužití slabšího postavení strany dané směny směnou s postavením silnějším. Jak jsem už mnohokrát napsal. Celý ten anarchokapitalismus se vždy scvrkne pouze do prostředí, kde platí jediné právo - "právo" silnějšího. To vše pod vlajkou tak ctnostné věci, jako je nastolení svobody jednotlivce.

Baťa si nepřišel na miliony, tak že sám poskytl milionům lidí boty. Sorry jako, k tomu potřeboval zaměstnance, kteří ty boty vyrobili. A právě v okamžiku, kdy Baťa rozděloval tržby za utržené boty mezi své zaměstnance, své dodavatele a sebe, dochází k tržnímu přerozdělování, byť na základě svobodně uzavřených směnných kontraktů mezi všemi zúčastněnými. Po sté opakuji, že tuto skutečnost nikterak nekritizuji a moje názory nikterak nesměřují k odstranění trhu a kapitalismu. V tom se tedy dost od marxistů liším. Je možné, že Vy rozdíl nevidíte, protože razíte nejspíš myšlenku, kdo není s námi je bolševik. :-) Ostatně sám se ve své odpovědi přistihujete u toho, že instinktivně zcela přesně tržnímu přerozdělování rozumíte, když uvádíte, že přece každý si může založit konkurenční firmu k té Baťově a pokusit se otočit směr tržního přerozdělování k sobě. :-) Tím jste se takříkajíc střelil pěkně do vlastní nohy. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 5. 3. 2019 09:38 | reakce na Richard Fuld - 4. 3. 2019 18:28

Tak si s dalšími socialisty založte ty družstevní výrobny bot, kde se navzájem budete mít rádi a nebudete se vykořisťovat. Ale nemontujte se do života ostatním.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 5. 3. 2019 17:01 | reakce na Jan Altman - 5. 3. 2019 09:38

Ano. Družstevní vlastnictví je typickým příkladem entity, kde je tržní přerozdělování mezi zaměstnanci a vlastníky produkčních kapacit značně omezeno, resp. tržní přerozdělování mezi zaměstnanci a vlastníky produkčních kapacit je zde již vyloučeno, protože zaměstnanci jsou zároveň vlastníky produkčních kapacit.

Mým cílem ale není eliminovat tržní přerozdělování. Já tržní přerozdělování mezi zaměstnanci a majiteli produkčních kapacit považuji bez pochyb za prospěšné. Stejně jako ale považuji za prospěšnou i určitou míru státního přerozdělování, které může tržní přerozdělování částečně kompenzovat a tak udržovat míru tržního přerozdělování dlouhodobě udržitelnou.

Mnou zastávané makroekonomické státní zásahy do chodu tržní ekonomiky tak považuji za zcela přípustné zasahování do života všech úplně stejně jako zasahování do životů všech prostřednictvím zákonů.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Alexander Novotka | 4. 3. 2019 19:09 | reakce na Richard Fuld - 4. 3. 2019 18:28

…člověk má potřeby, které musí uspokojit, aby vůbec fyzicky přežil, a tak se velmi snadno ocitne v podmínkách, kdy jednoduše svobodu volby nemá, resp. kdy jednou z voleb je toliko chcípnout hladem, či zimou…
V tomto jste prostě úplně mimo. Je to sice otázka volby, ale jiné než píšete.
Co brání každému vytvořit si takové podmínky, aby mohl vstupovat do té směny dobrovolně? Proč bych měl já (nebo klidně i Vy) „truchlit“ nad – eufemisticky řečeno – promarněným talentem, který tím, že na sobě nepracuje, skončí pouze u lopaty a je tudíž dle Vaší teze vykořisťován? Kromě toho, že já jsem si zvyšoval kvalifikaci, zatímco on pracoval na tvrdnutí jater, máme přece stejné podmínky, ne?
Souvisí to úzce s motivací – Vámi preferované prostředí je silně demotivující (je to čistý socialismus, marxismus, chcete-li), a vede spíš k výše uvedenému tvrdnutí jater, zatímco ve skutečném kapitalismu (ovšemže bez suché vody aka tržního přerozdělování) opravdu nic nebrání Fuldovu proletariátu vyrábět lepší a levnější boty než Baťa. Tak směle do toho.
Nedělám si iluze, že jste to pochopil (aspoň se nad tím zkuste zamyslet), ten rozdíl je v motivaci a přístupu, nikoli vynucené solidaritě (kterážto tím pádem žádnou solidaritou není).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 5. 3. 2019 17:24 | reakce na Alexander Novotka - 4. 3. 2019 19:09

Vykořisťování je emočně zabarvené sloveso, které v sobě implicitně nese rovněž morální odsudek, v tom smyslu, že někoho vykořisťovat je špatné.

Já volím neutrální pojem tržní přerozdělování, které je oproštěno od jakéhokoliv hodnocení v tom smyslu, zda se jedná o správnou, či špatnou věc. Já osobně považuji tržní přerozdělování za prospěšný princip imanentně spjatý s kapitalismem, jako takovým. Komunisti budou tržní přerozdělování nazývat vykořisťováním, jež bude rovněž považováno za imanentně spjaté s kapitalismem. Rozdíl mezi mnou a komunisty bude tedy zásadní. Zatímco já kapitalismus budu bránit, jako něco co je spojeno s prospěšným tržním přerozdělováním, komunisti budou usilovat o odstranění kapitalismu, který umožňuje podle nich zavrženíhodné vykořisťování. Takže prosím nevkládejte mi do úst komunistický termín vykořisťování, protože jej nepoužívám.

To, že miliardář, majitel podniku bude mít vždy vůči svým zaměstnancům, kterých je na trhu dostatečné množství vyjednávací výhodu, která může vést k jednostranně výhodným kontraktům, je jednoduše fakt, který opravdu nevyvrátíte tvrzením, že si za tento stav může slabší strana tím, že se málo učila a moc chlastala. :-) Tento fakt je přirozenou součástí tržního prostředí a já ho ani nijak nekritizuji. Tento fakt pouze vyvrací názor, že každá tržní směna vede vždy ke spokojenosti obou stran, protože jinak by tu smlouvu neuzavřely. Tak tomu není a jde o nesprávný předpoklad.

Můj systém je založen na posilování kupní síly poptávky v situacích, kdy je oslabována. Jak může sílící kupní síla poptávky nějakého produktivního člověka demotivovat? Platí přece opak. Čím více potenciálních zákazníku se mi na trhu objevuje, tím více jsem motivovaný tuto poptávku uspokojit a takto si zlepšit i vlastní ekonomickou situaci. Demotivace producentů nastane naopak v případě "přísného" přístupu k fungování trhu, kdy na oslabující poptávku nebude nijak reagováno, poptávka oslabí a producenti budou frustrováni neprodanými zásobami a nutností zlevňovat a propouštět!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Alexander Novotka | 6. 3. 2019 09:14 | reakce na Richard Fuld - 5. 3. 2019 17:24

Je úplně jedno, jestli tomu říkáte pravoúhlý rovnostranný čtyřúhelník nebo rovinný útvar ohraničený čtyřmi shodnými úsečkami, jehož všechny vnitřní úhly jsou shodné, pořád je to čtverec. A to nevyřešíte ani odkazem na emocionální zabarvení zcela odbočujícím od merita věci (mě se emocionálně víc líbí pravoúhlý rovnostranný čtyřúhelník, to je hezké, takové jadrné, že?).
Nemáte žádný systém, jak se kasáte v posledním odstavci. Máte jen snůšku vzájemně si odporujících, už mnohokráte vyvrácených, tezí a oxymóronů, nejčastěji na úrovni záměny příčiny s následkem nebo ignorováním faktu, že korelace neznamená kauzalitu. Vy žádný kapitalismus (to je emocionálně přijatelný pojem? To se divím) nepodporujete, vy byste ho aplikací svých tezí pouze hluboce podkopával a pak samozřejmě budete tvrdit, že kapitalismus nefunguje a že je potřeba ho regulovat (centrální banka, inflace, rovnostářství, a nevím co ještě, rozhodně tady není dostatek prostoru na všechny ty bludy). Tak konec konců, bohužel dnes a denně činí Vaši kamarádi, myšlenkově souznící s Vašimi představami, kteří jsou v současnosti u kormidla (ale to se změní, nebojte). Kapitalismus je ale založený na laissez faire principu, který Vám uniká nebo ho ignorujete obvykle s odkazem na něco roztodivného, co do kapitalismu vlastně vůbec nepatří. Socialismus je naopak založený na rovnostářství, ke kterému se velmi často přikláníte, dokonce i když argumentujete centrální bankou, jak nás v konečném důsledku její kroky hezky rovnostářsky okrádají (tedy ty, co se nechají a dosud neprovedli nějaký exit, jak tady často argumentuje jiný diskutující). Jste prostě socialista jak řemen, taky keynesiánec a v mnoha bodech volíte přímo čisté bolševické řešení (nebo mám najít jinak emocionálně zabarvené slovo? Myslím, že je to opravdu zbytečné :-) ).
A k tomu Vašemu „vyvrácení“ tvrzení nepodloženým tvrzením – co myslíte, že ten miliardář dělal, aby se tím miliardářem stal? „Chlastal“ nebo na sobě pracoval? Ano, mohl to zdědit, ale pak se ta otázka týká jeho předka, po kterém miliardy zdědil. Ten taky určitě neseděl a „nehongal“ nohama. A neříkejte, že to nakradl tržním přerozdělováním, protože to je nesmysl (a i kdyby ano, tak k tomu mohlo dojít až poté, co se k nějakému kapitálu dostal, nejspíš tím, že byl v něčem významně lepší než ostatní „chlastající“).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 5. 3. 2019 18:04 | reakce na Richard Fuld - 5. 3. 2019 17:24

>>> "To, že miliardář, majitel podniku bude mít vždy vůči svým zaměstnancům, kterých je na trhu dostatečné množství vyjednávací výhodu, která může vést k jednostranně výhodným kontraktům, je jednoduše fakt, který opravdu nevyvrátíte tvrzením, že si za tento stav může slabší strana tím, že se málo učila a moc chlastala. :-)"

Ničím nepodložené tvrzení lze vyvrátit pouhým tvrzením opaku a vy jste své tvrzení ničím nepodložil, takže sorry, ale zase kecáte.

>>> "Čím více potenciálních zákazníku se mi na trhu objevuje, tím více jsem motivovaný tuto poptávku uspokojit a takto si zlepšit i vlastní ekonomickou situaci."

To ovšem platí ve zdravém tržním prostředí, kde je růst poptávky generován přirozenými faktory. Ve chvíli, když trh zdeformujete uměle vyvolanou poptávkou, tak dojde k malinvesticím a ke krizi. Ale to jste za těch pět let nepochopil, takže asi není naděje.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

kadrila kadrilová | 6. 3. 2019 01:58 | reakce na Josef Fraj - 5. 3. 2019 18:04

Chtělo by to přestat chlastat, a začít používat zdravý rozum, Vy truhlíkový akademiku. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Alexander Novotka | 6. 3. 2019 08:42 | reakce na kadrila kadrilová - 6. 3. 2019 01:58

Ale kuš! Takový pádný argument by mě tedy fakt nenapadl!

Fuldo, hlídejte si to dítě (nebo klávesnici)!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Karel Lakomý | 28. 2. 2019 14:02

Největší mýtus je vaše obecná spiklenecké teorie o finančních institucích, jejich devastujícím vlivu na ekonomiku celého světa a tím směřování vývoje k apokalypse.
Ano, např. ČNR je v posledních letech nekorektní instituce, provádějící nekorektní kroky. Kdo by ale čekal něco jiného, když do jejího čela byli nekorektními jmenovateli najmenováni nekorektní členové, že?
Nakonec musím přiznat, že mě váš příspěvek celkem pobavil. Zejména jeden z bodů teorie, že "byl vytvořen nesrozumitelný bankéřský metajazyk, kterému většina lidí vůbec nerozumí". Obávám se ale, že odborníci téměř všech oborů používají terminologii, které většina lidí nerozumí.

Nahlásit

-11
+
-

Jan Altman | 28. 2. 2019 14:57 | reakce na Karel Lakomý - 28. 2. 2019 14:02

http://www.hayek.sk/wp-content/uploads/2012/12/rothbard_penize.pdf

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Karel Lakomý | 28. 2. 2019 14:06 | reakce na Karel Lakomý - 28. 2. 2019 14:02

Omlouvám se, to není reakce na článek, ale na příspěvek autora Josef Fraj

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 28. 2. 2019 10:37

Česká národní banka je akorát tak schopna pokrytecky se podivovat, že koruna neposiluje tak, jak očekávali a že ceny nahoru letí víc, než předpokládali (viz. třeba nemovitosti, energie, ...).

Co jim ale brání udělat opačnou operaci k těm intervencím? Nakoupená eura (byť se ztrátou) prodat a takto utržené koruny po rašínovsku "spálit".

Nahlásit

+25
+
-

Michal Mrozek | 28. 2. 2019 10:22

Citace z rozhovoru Kamila Janáčka s Hospodářskými novinami, 9.12.2015:

* HN: Když jste zmínil zahraniční inspiraci ohledně intervencí a exitu, vynechal jste Švýcarsko, kde z udržování pevného kurzu centrální banka utekla v podstatě přes noc a způsobila trhům i ekonomice šok.

Švýcarský případ byl inspirací, ale situace není stejná, jako byla tady. My jsme na rozdíl od švýcarské centrální banky veřejná instituce a ztráta, která naší politikou vzniká, je účetní a nebude ji platit daňový poplatník, nebude hrazena ze státního rozpočtu.

Nahlásit

-81
+
-

Michal Mrozek | 28. 2. 2019 06:19

Přijde mi to velmi nefér, že se nedozvíme přímo od ČNB, jaké skutečné dopady s nákupem EUR souvisejí. Místo toho jen mlží ve stylu Fuldy. Například by mohli udělat pěkný rozbor právě toho případu Švýcarska, na reálných datech s reálnými výstupy. Místo toho jsme jen konejšeni, že se vlastně nic nestalo, že je to jen "účetní ztráta, která s reálnou ekonomikou nezahýbe".

Pokud by tomu tak skutečně bylo, pak by jednak intervence byla zcela zbytečná, a za druhé tím ČNB sama sebe odsuzuje k tomu, že nemá nástroje, jak hýbat reálnou ekonomikou, čili je zbytečná. Intervence ale jasný dopad mají, do reálné ekonomiky, do reálných úrokových sazeb, do reálné výkonnosti ekonomiky.

Za tenhle článek jsem rád, protože ukazuje, že ČNB je ochotná zamlčovat neblahé důsledky. Takže je řízená opět jen lidmi, kteří dělají seky jako každý jiný, a chovají se opět jako lidi. Není to žádná sorta nadlidí, ke kterým bychom měli vzhlížet jako k Olympu.

Nahlásit

+25
+
-

Josef Fraj | 28. 2. 2019 07:39 | reakce na Michal Mrozek - 28. 2. 2019 06:19

Je třeba si uvědomit, co bylo hlavním smyslem zavedení tzv. účetních peněz a definitivního přerušení vazby na zlato v 70. letech. Šlo o to dát do rukou vládám a vládnoucím elitám nástroj, kterým mohou téměř nepozorovaně okrádat obyvatele příslušného státu, v případě dolaru obyvatele téměř celého světa.
K tomu byl:
- vytvořen nesrozumitelný bankéřský metajazyk, kterému většina lidí vůbec nerozumí,
- vytvořen mýtus o nutnosti 2% inflace,
- vytvořen mýtus o škodlivosti deflace,
- vytvořen mýtus o nezbytnosti státního měnového monopolu,
- vytvořen mýtus o tom, že centrální banka je nezbytná pro stabilitu měny a hladký chod ekonomiky,
- zajištěna absence výuky finanční gramotnosti ve státním školství. Většina lidí nechápe, že státní dluh musí dříve nebo později někdo zaplatit a že to budou většinou občané, kteří nejsou příjemci peněz, které si stát půjčil. Ještě méně lidí chápe, že inflace je připravuje o benefity technického pokroku a je tedy několikrát vyšší, než jsou ta 2% (v tom lepším případě), o která , meziročně stoupnou ceny. Často ani podnikatelé nechápou, jak je CB banka poškozuje svými opatřeními.

Tato uměle udržovaná mlha je nezbytnou součástí fungování účetních peněz. Ve chvíli, když většině lidí dojde, že je to nástroj na jejich okrádání, tak to přestane fungovat. Chtít po ČNB, aby tu mlhu rozkryla, je jako chtít po lupiči, aby si sundal masku.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+692
+
-

Josef Němec | 28. 2. 2019 11:34 | reakce na Josef Fraj - 28. 2. 2019 07:39

Máte úplnou pravdu. Nicméně po roce 1971 kdy Nixon zrušil alespoň poslední chabou kotvu směnitelnosti USD za zlato je nejzajímavější právě fakt, že v účetnictví FED a následně i ostatních centrálních bank se to neprojevilo vůbec nijak.
Úplně poctivé účetnictví každé centrální banky by muselo rok 1971 zaúčtovat takto:
Aktiva - emisní monopol nekryté měny
999999999999999999999999999999 9999999999...99999999999999999 9999999999999999999999jednotek
Pasiva - vlastní kapitál banky
999999999999999999999999999999 9999999999...99999999999999999 9999999999999999999999jednotek

při takovéto bilanci, je pak skutečně nějaké roční hospodaření centrální banky naprostá prkotina.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 28. 2. 2019 11:43 | reakce na Josef Němec - 28. 2. 2019 11:34

To, co se v 1971 stalo v USA byl v podstatě státní bankrot.

Definice bankrotu = NESCHOPNOST DOSTÁT SVÝM ZÁVAZKŮM

A v roce 1971 USA defaultovaly na svůj závazek na požádání vyrovnat pohledávky zahraničních věřitelů ve zlatě při kurzu 35 USD za unci.

Je to jako by dnes Řekové své EURové závazky chtěly vyrovnat několika rolemi toaletního papíru. Respektive toto by nebylo tak hrozné, jako US1971 default, protože nakonec papír jako papír.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+10
+
-

Josef Němec | 28. 2. 2019 12:15 | reakce na Jan Altman - 28. 2. 2019 11:43

Ano, toto byl Endlösung. Jak se vyrovnat se všemi otravnými věřiteli najednou a provždy.
V podstatě vyvlastnění měnového zlata bez náhrady. Proč to dělat po troškách devalvací a ztrácet důvěru solidního partnera.
Takto se všichni zařadili do zákrytu za největšího zloděje všech dob, který v té době ještě ekonomicky a vojensky světu dominoval. Ještě nejlépe z toho vyvázla Francie, kde si de Gaulle měnil dolary za zlato co to jen šlo. I když také není jasné co z toho dokázal skutečně transferovat do Paříže.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Jan Capouch | 28. 2. 2019 12:24 | reakce na Josef Němec - 28. 2. 2019 12:15

A ekonomické potíže se nezvaly "ropným šokem" a svedly se na Araby, kteří jen chtěli poctivou cenu ze svou ropu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Michal Mrozek | 28. 2. 2019 09:22 | reakce na Josef Fraj - 28. 2. 2019 07:39

Jasně, nicméně ČNB sama sebe tak trochu demaskuje už teď, pokud hovoří pouze o pozitivních dopadech intervence a o negativních nemáme téměř žádné zprávy. Tím totiž ukazuje, že není schopna sebereflexe a zdravého postoje ohledně hodnot, které má svěřené. Pro mnohé občany právě toto jednání ČNB může znamenat poslední krok, aby vyslovili nedůvěru této instituci a vykázali ji do patřičného prostoru.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+24
+
-

Jan Capouch | 28. 2. 2019 11:43 | reakce na Michal Mrozek - 28. 2. 2019 09:22

Proti tomu jsou dobře pojištěni tzv. "nezávislostí" centrální banky. Protože volení politici se nikdy neshodnou na změnách zákonů včetně ústavních, které by s CB něco dokázaly udělat.

Pokud narážíte na postup zdola, t.j. hlasování nohama a odchod od státní měny, o tom tady již několik let opakovaně hovoříme :-)
S poctivou měnou by bitcoin zůstal hříčkou pro nerdy.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Jan Altman | 28. 2. 2019 12:10 | reakce na Jan Capouch - 28. 2. 2019 11:43

Ano, v ideálním světě, kde by ekonomicky silné subjekty mohly svobodně založit například zlatem krytou měnu + transakční systém (takový modernější e-gold kombinovaný s Visou či PayPalem) a kde by moc státu byla nulová, nebo alespoň bezpečně omezená tak, aby lidé měli důvod věřit, že stát nemá a ani v budoucnu nebude mít sílu jim jejich zlaté účty (a rezervy fyzického kovu v sejfech provozovatele dané měny) ukrást, pak by bitcoin možná ztratil smysl.

Kdyby nepřicházelo do úvahy žádné zakleknutí finanční správy, žádné zajišťovací příkazy, žádné obstavení účtů, žádné zrušení účtu ze strany banky při podezření z jánevímčeho, žádné kapitálové kontroly, žádné obstrukce při zakládání účtu, žádná omezení komu kolik kam smím poslat, atd.... měl by možná bitcoin problém (i když stále by na jeho straně byla ta bezpečnost a robustnost systému s decentralizovaným konsensem a účetní knihou replikovanou na desetitisících počítačů).

Otázka je, zda/kdy se tak ideálního světa dočkáme.

Protože já spíš vidím na obzoru další utahování šroubů, další QE, další měnové intervence, silně záporné sazby, kazivé peníze, vrtulníkové peníze, bankrot penzijního systému, atd...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+11
+
-

Michal Mrozek | 28. 2. 2019 12:26 | reakce na Jan Altman - 28. 2. 2019 12:10

BTW.: Co jiného jsou "vlaky zdarma" nebo "školné zdarma", než vrtulníkové peníze? Stejný mechanizmus, jen ne tak agresivně přímočarý. Naopak, s velmi líbivě se podbízivým tónem, jazykem jezinek co chtějí Smolíčka, jazykem vlka co chce kůzlátka nebo prasátka, anebo lištička volá na Budulínka. Těch lidových pohádek na toto téma je tolik, že by si jeden řekl, jak je možné, aby jim na to zase někdo skočil?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Altman | 28. 2. 2019 13:26 | reakce na Michal Mrozek - 28. 2. 2019 12:26

Hlavně nás asi čeká tento vrtulník:
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4067132/univerzalni-prijem-ma-dve-velke-vyhody-mnozi-se-experimenty-s-nim.html

Přes veškerou kritiku a dosavadní negativní zkušenosti zkrátka tohoto Džina už nepůjde dostat zpět do lahve.
Různí politici budou toto téma stále zvedávat v naději, že na tom udělají kariéru. A veřejnost si pečené holuby zdarma nenechá sebrat. A jakmile se to zavede, hlavním tématem každých dalších voleb již bude výhradně valorizace základního příjmu, případně jak na něj získat další zdroje.
Exit!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+8
+
-

Jaroslav B. Kořínek | 1. 3. 2019 07:50 | reakce na Jan Altman - 28. 2. 2019 13:26

Nemyslím si, že je třeba experimentů s NZP, ty už v jisté formě nemalá část populace dostává a výsledky jsou zcela explicitní.
Takoví příjemci nepodmíněného základního příjmu z oblastí jako je Chánov či sídliště Luník IX mají svérázný přístup k nabytým statkům.

https://finmag.penize.cz/kaleidoskop/326991-dostat-slovenske-romy-z-bidy-trva-generaci-a-nekdy-ani-ta-nestaci

Opakuji, co jsem napsal tehdy: od A do Z za tenhle marast může sociální stát, který poskytuje něco za nic.

Každý jeden z obyvatel chodil povinně (a zbytečně a zadarmo) devět let do školy.
Prakticky každý dospělý obyvatel dostává peníze za to, že dřepí doma.
O obyvatele zadarmo pečují sociální pracovníci (ať už je to cokoliv), poskytují poradenství, vyzývají k solidaritě.
Když se někomu něco stane, tak se o mě postarají ve špitále gratis.

Takhle vypadá svět nepodmíněného příjmu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Zdeněk Suchý | 1. 3. 2019 05:45 | reakce na Jan Altman - 28. 2. 2019 13:26

Ten článek jsem četl a logika v této větě mě dorazila: .....Jestliže někdo ztratí na podpoře to, co získá díky novému zaměstnání, v podstatě to znamená, že čelí implicitní daňové sazbě ve výši 100 %. Lidé s nízkými příjmy tak efektivně čelí velmi vysokým implicitním sazbám, a to je při hledání zaměstnání může značně demotivovat....
To přece nemohou myslet vážně? I když v tomto případě se asi hodí jakýkoliv argument.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 28. 2. 2019 18:55 | reakce na Jan Altman - 28. 2. 2019 13:26

A co teprve tohle:

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4034599/italska-vlada-schvalila-nepodmineny-prijem-a-nizsi-duchodovy-vek.html

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Capouch | 28. 2. 2019 22:37 | reakce na Richard Fuld - 28. 2. 2019 18:55

Třeba to u vyhlášených italských dříčů začne fungovat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 1. 3. 2019 10:03 | reakce na Jan Capouch - 28. 2. 2019 22:37

I kdyby ano, v daném případě nejde zjevně o nepodmíněný příjem. Například: pokud nepřijme nabízenou práci, zase o ten příjem přijde a za zneužití hrozí až 6 let v kriminále.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK