Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Česká národní banka v minusu. Je čeho se bát?

28. 2. 2019
 76 944
81 komentářů

Přihlášení do diskuze

Nejoblíbenější příspěvek

Je třeba si uvědomit, co bylo hlavním smyslem zavedení tzv. účetních peněz a definitivního přerušení vazby na zlato v 70. letech. Šlo o to dát do rukou vládám a vládnoucím elitám nástroj, kterým mohou téměř nepozorovaně okrádat obyvatele příslušného státu, v případě dolaru obyvatele téměř celého světa.
K tomu byl:
- vytvořen nesrozumitelný bankéřský metajazyk, kterému většina lidí vůbec nerozumí,
- vytvořen mýtus o nutnosti 2% inflace,
- vytvořen mýtus o škodlivosti deflace,
- vytvořen mýtus o nezbytnosti státního měnového monopolu,
- vytvořen mýtus o tom, že centrální banka je nezbytná pro stabilitu měny a hladký chod ekonomiky,
- zajištěna absence výuky finanční gramotnosti ve státním školství. Většina lidí nechápe, že státní dluh musí dříve nebo později někdo zaplatit a že to budou většinou občané, kteří nejsou příjemci peněz, které si stát půjčil. Ještě méně lidí chápe, že inflace je připravuje o benefity technického pokroku a je tedy několikrát vyšší, než jsou ta 2% (v tom lepším případě), o která , meziročně stoupnou ceny. Často ani podnikatelé nechápou, jak je CB banka poškozuje svými opatřeními.

Tato uměle udržovaná mlha je nezbytnou součástí fungování účetních peněz. Ve chvíli, když většině lidí dojde, že je to nástroj na jejich okrádání, tak to přestane fungovat. Chtít po ČNB, aby tu mlhu rozkryla, je jako chtít po lupiči, aby si sundal masku.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu
-
699
+

Nejméně oblíbený příspěvek

Citace z rozhovoru Kamila Janáčka s Hospodářskými novinami, 9.12.2015:

* HN: Když jste zmínil zahraniční inspiraci ohledně intervencí a exitu, vynechal jste Švýcarsko, kde z udržování pevného kurzu centrální banka utekla v podstatě přes noc a způsobila trhům i ekonomice šok.

Švýcarský případ byl inspirací, ale situace není stejná, jako byla tady. My jsme na rozdíl od švýcarské centrální banky veřejná instituce a ztráta, která naší politikou vzniká, je účetní a nebude ji platit daňový poplatník, nebude hrazena ze státního rozpočtu.

Nahlásit
-
-86
+

Diskuze

Chápu.

Jestliže řekněme sociální skupina narkomanů má nedostatek prostředků na uspokojení své potřeby nákupu drogy, protože jejich pracovní síla byla nedostatečně ohodnocena a jsou nucení si finanční prostředky zajišťovat mimo pracovní trh nelegální činností, je třeba jim ve vašem světě státním přerozdělováním tyto prostředky poskytnout.

Je třeba podporovat ty co kupují.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
2
+

„Tak ten celý komplexní systém ještě trochu zkomplikujeme.“
Ale Vy jste nic nezkomplikoval, Vy jste jenom opsal Vaše už jednou prezentované teze, to trochu zavádíte. Přistoupím pro jednou na Vaši hru a půjdu jednu po druhé.

„Pokles kupní síly povede k poklesu spotřeby.“
Takže to roztočíme tiskem peněz a umělým vyvoláváním inflace nebo „intervencí státu“, ať, nedejMarx, nezafunguje normální tržní mechanismus. Ne, fakt ne.

„Pokles spotřeby povede k poklesu cen a/nebo k poklesu produkce.“
Pokles spotřeby povede k hledání rezerv a/nebo dalších trhů a/nebo zvyšování efektivity a/nebo zvyšování produktivity. Když to náš miliardář zvládne, zaslouží si svojí odměnu (Vámi emocionálně nazývanou mrzký zisk plynoucí z nespravedlivého tržního přerozdělování. Nebo jinak?).

„Pokles cen a/nebo produkce povede k propouštění a/nebo snižování mezd (z důvodu úspor nákladů a/nebo omezení výroby).“
Úspory nákladů nemusí být (pouze) na straně mezd. Vždy a všude najdete dost rezerv, protože víte, že je najde i konkurence. Jestliže ne, zkrachujete, ale to je v normálním prostředí naprosto normální ekonomická událost, někdy se dokonce stává v hromadném počtu, ba v určitých cyklech. Jako očištění ekonomiky naprosto úžasné (a to i pro TBTF!), umožní to zvýšit aktivitu těm šikovnějším, čímž vytvoří nová pracovní místa a ... můžete se vrátit na začátek a „čekat“ na pokles kupní síly.

„Producentům se při poklesu cen a/nebo produkce budou hůře splácet jejich dluhy (ty se s cenami nemění), tzn. další tlak na snižování nákladů.“
Sem se možná ani nemusíme dostat. Nebo se sem dostaneme, pokud to budete Vy a Vám podobní řešit ne pouze teoreticky, protože přesně Vaše neteoretické zásahy to přivolávají.

„Spotřebitelé, kterým se sníží mzdy nebo jsou propuštěny budou hůře splácet své dluhy.“
Spotřebitelé, kteří jsou zodpovědní, si tvoří rezervu nebo si nepůjčují na dovolenou za 15% RPSN. Pokud někdo tak ale učiní, je za to rovněž zodpovědný a nemůže chtít po mně nebo po Vás, abychom to za něho zatáhli, protože on to přece nezbytně nutně potřeboval. Houbeles. Jinak řečeno, každý vyskakuje do výše svého příjmu a každý přemýšlející si tvoří rezervy na horší časy nebo strýčka Příhodu.

„Snížení mezd a propouštění zaměstnanců snižuje kupní sílu agregátní poptávky. Ano pokles cen tento jev může částečně zmírnit. Oč větší je ale pokles cen, o to větší problémy nastávají se splácením dluhů.“
To první asi ano, to druhé určitě ano, ale ta poslední věta vůbec nemusí popisovat reálný stav, viz výše.

„Suma sumárum. Výše uvedený scénář bych slovem prosperita rozhodně neoznačil. Označení "krize, kde není vidět světlo na konci tunelu" mi přijde mnohem výstižnější.“
Na ekonomii je kouzelné právě to, že každá krize má světlo na konci tunelu. Princip maximalizace osobního užitku (a další, tomu ale zjevně nerozumíte nebo to úmyslně relativizujete) prostě donutí všechny chovat se tržně i v regulovaném prostředí a naštěstí nemáte žádnou možnost, jak tomuto druhu lidské kreativity zabránit. A že se snažíte, to jo!
Kdyby šlo krizím předcházet (a pro teď je fakt jedno z které strany, levé či pravé, takový mechanismus přijde), bylo by tak už dávno učiněno a dokázali bychom se „krizím vyhnout“. Vy tvrdíte, že anarchokapitalismus nikde nikdy nefungoval a ani nemůže fungovat, kapitalismus funguje jenom, když je regulovaný osvíceným etatistou a chcete se vyhýbat krizím postupy, které nikdy a nikde nezafungovaly? To, že se krizím vyhnout nedokážeme, je přece jasný důkaz toho, že to prostě nefunguje a fungovat nemůže, tak proč vymýšlíte stále větší a větší hlouposti?

„Celé je to o příčinách a následcích tedy o kauzalitách. Nikde žádné korelace neuvádím.“
Ta korelace/kauzalita je v tom vnímání krize/deflace, to prostě vůbec nemusí spolu souviset. Ale to už tady bylo snad i vícekrát.

Na rozdíl od Vás si nemyslím, že by v tomto případě opakování bylo matkou moudrosti. Naopak, spíše mám dojem, že svým opakováním (obsahu) předchozích příspěvků bez nových argumentů vlastně přiznáváte určitou míru bezradnosti. A ne, argumentací tržním přerozdělováním to fakt nevytáhnete. Mějte hezký den.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Netřeba dokonalé informace. Stačí sledovat inflaci.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-2
+

Omyl. Oslabuje-li kupní síla poptávky, je třeba podporovat ty co kupují, ne ty co produkují a prodávají.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Vzhledem k tomu, že jste vyšel z nesmyslného předpokladu neexistujícího "tržního přerozdělování", jsou všechny z toho učiněné závěry rovněž nesmyslné.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Přesně!
Proto je nutné dotovat provoz výrobců kočárů, kovářů, kočích, ledařů, vorařů a výrobců pazourků, protože bez státních dotací by zkrachovali a nastala apokalypsa...

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

O.K. Tak ten celý komplexní systém ještě trochu zkomplikujeme.

Pokles kupní síly povede k poklesu spotřeby.

Pokles spotřeby povede k poklesu cen a/nebo k poklesu produkce.

Pokles cen a/nebo produkce povede k propouštění a/nebo snižování mezd (z důvodu úspor nákladů a/nebo omezení výroby).

Producentům se při poklesu cen a/nebo produkce budou hůře splácet jejich dluhy (ty se s cenami nemění), tzn. další tlak na snižování nákladů.

Spotřebitelé, kterým se sníží mzdy nebo jsou propuštěny budou hůře splácet své dluhy.

Snížení mezd a propouštění zaměstnanců snižuje kupní sílu agregátní poptávky. Ano pokles cen tento jev může částečně zmírnit. Oč větší je ale pokles cen, o to větší problémy nastávají se splácením dluhů.

Suma sumárum. Výše uvedený scénář bych slovem prosperita rozhodně neoznačil. Označení "krize, kde není vidět světlo na konci tunelu" mi přijde mnohem výstižnější.

Celé je to o příčinách a následcích tedy o kauzalitách. Nikde žádné korelace neuvádím.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

"Ale já přece nemám v úmyslu uměle nadměrně posilovat kupní sílu poptávky. Tím bych vyvolal vyšší, než cílovou inflaci. Mým cílem je toliko eliminovat její relativní oslabení vůči aktuální nabídce. Současně mým primárním úmyslem není zvyšovat peněžní zásobu."

Slova Boha, vládce světa, mocného a geniálního centrálního plánovače, který má úžasné znalosti a dokonalé informace o ekonomice a svými skvělými zásahy ji tak neustále dolaďuje k dokonalosti.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
2
+

To víte, že to chápu. To vy nechápete, co předchází oné snaze o navýšení nabídky. Ano tržní přerozdělování od zaměstnanců k producentům vytváří investiční prostředky pro producenty, kteří dokud spotřebitelé vykrývají oslabení kupní síly vlastním zadlužováním, zůstávají optimističtí a investují do nových produkčních kapacit. Jakmile se spotřebitelský úvěrový polštář vyfoukne, ocitnou se producenti jako nazí v trní, protože jejich produkční kapacity se stávají nadměrnými vzhledem k aktuální kupní síle spotřebitelů. A v tomto okamžiku já navrhuji intervenci státu, která kupní sílu poptávky podpoří a Vy v tom samém okamžiku začínáte volat po krvi producentů, kteří by měli začít krachovat a propouštět až do té doby dokud, se nabídka nepřizpůsobí oslabené poptávce, což díky výše popsané spirále nemusí nastat nikdy.

Tvrdíte, že ty investice producentů byly chybné a že za tyto chybné investice může existence neomezené nabídky účetních peněz. Já tvrdím, že do stejných problémů se mohou díky penězům získaným tržním přerozdělováním dostat producenti i v rigidním prostředí zlatého standardu, protože ke vzniku nadměrné nabídky pak postačují i stávající nerozšířené produkční kapacity, bez jakýchkoli dalších investic. Tím spíše by se pak producenti dostali do problémů pokud, by k nim tržně přerozdělené peníze investovali do rozšíření svých produkčních kapacit a do ještě větších problému v případě, kdyby si na ty investice půjčili.

Můj závěr je tedy ten, že riziko příchodu ekonomických krizí nesouvisí s tím, v jakém peněžním prostředí daná ekonomika funguje. Riziko krizí je zcela přirozené pro samotný kapitalismus. S tímto je možné se smířit a ponechat ekonomiku v krizi, ať se s tím popere s rizikem pádu do deflační spirály, nebo je možné v krizích intervenovat, nebo dokonce krizím předcházet kontinuálním eliminováním oslabování kupní síly poptávky.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-2
+

Ale já přece nemám v úmyslu uměle nadměrně posilovat kupní sílu poptávky. Tím bych vyvolal vyšší, než cílovou inflaci. Mým cílem je toliko eliminovat její relativní oslabení vůči aktuální nabídce. Současně mým primárním úmyslem není zvyšovat peněžní zásobu. Vy tohoto jemnějšího rozlišování zjevně nejste schopen, když píšete o zdvojnásobování měnové zásoby.

Navíc při posilování kupní síly nemusí vždy růst peněžní zásoba. Přidáním na důchodech důchodcům z peněz vybraných na daních nedochází k růstu peněžní zásoby. Dochází jen ke státnímu přerozdělování.

"Čím víc ostatními žádaných statků vyprodukuji, za tím více cizích statků to mohu směnit. Peníze ani jejich nominální množství v tom nehrají roli, je to jen médium." Tento princip je ale narušen tržním přerozdělováním. Vytvořím, ale mzda kterou dostanu neodpovídá tomu, co jsem vytvořil. Odpovídá tomu, co je napsáno v pracovní smlouvě. Když budu vytvářet více, moje mzda může zůstat stejná a nic navíc si koupit nemohu. Toto je tržní přerozdělování kupní síly, která se přesouvá tam, kde se mnohdy stává "nadbytečnou". Tato nadbytečná tržně přerozdělená kupní síla se pak neuplatní v poptávce po tom, co ostatní produkují. Tato "nadbytečná" kupní síla zůstane uspořena na peněžních účtech, nebo začne obíhat na sekundárním kapitálovém trhu a chybí tak v aktuální poptávce, protože tyto peníze neobdržel ten, kdo ony nabízené produkty zvýšením své produktivity vytvořil.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Jak státní manipulace s úroky vede k omezování konkurence, ke kartelizaci odvětví:
https://roklen24.cz/a/Sazdi/nizke-urokove-sazby-jsou-i-faktorem-zpomaleni-ekonomiky

Z toho nutně plyne, že umělé snížení úroků sice dodá nesystémový krátkodobý umělý růstový impuls, ovšem za cenu dlouhodobého poškození struktury ekonomiky.

Hlavně že potřebujeme Antimonopolní úřad - aby řešil monopoly a kartely vzniklé takto díky státu. A ten úřad nesmí hledět na to, že stát je sám největší a nejhorší monopol.

Nahlásit

-
3
+

Malý hlavolam :-) jmeno.prijmeni a gmail.com (nechtěl jsem to sem psát přímo)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Napíši, ale musíte mně ho napřed sdělit, nebo mně něco uniklo?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Ale reálnou kupní sílu nezdvojnásobíte tím, že zdvojnásobíte měnovou zásobu.

Naše kupní síla přeci není dána tím, zda nejvyšší česká bankovka má 3, nebo 30 nul.
Kupní síla každého jedince je daná tím, co (pro ostatní) užitečného vyprodukuje. Čím víc ostatními žádaných statků vyprodukuji, za tím více cizích statků to mohu směnit. Peníze ani jejich nominální množství v tom nehrají roli, je to jen médium. Naopak - pokud budu s měnou (objemem měnové zásoby, úrokovou sazbou, ...) manipulovat, tak ten proces tržní koordinace mohu tak maximálně "rozhasit".

Je mi jasné, že s tím nesouhlasíte, Keynes taky ne, Marx taky ne, Maláčová taky ne. Jediné rozumné řešení tak je, že se každý v maximální možné míře zařídí podle sebe. Já vám rozhodně nebráním provozovat si třeba fuldodolar, kde každý měsíc na bankovkách přiskočí jedna nula. Uvidíme - pokud lidé o inflační měnu opravdu stojí, svobodně si ji vyberou mezi ostatními konkurenty.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
2
+

Což o to, to už dávno vím :-) Taky si občas v duchu dialektiky myslí, že kvantitou posune kvalitu. Na rozdíl od jiné skupiny diskutujících, která se tady vyskytovala ještě nedávno, je to ale stále ještě mnohem sofistikovanější proces :-) Napište mi prosím na gmail, dík.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Časem přijdete na to, že pan Fuld není schopen logicky strukturované diskuse. Na jeho příspěvcích se dají vyučovat logické fauly.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Pane Fulde, Vy zřejmě nečtete své příspěvky po sobě, já naopak čtu Vaše velmi pozorně, protože jsou – a možná se budete divit – velmi poučné (děkuji za to).
V tom posledním jste nasekal jeden za druhým, jako když naseje, odstavce
Tvrdím…
Tvrdím…
Tvrdím…

A vytkl mi, že Vám to rozporuji. Označte prosím přesně tu část mého textu, kde rozporuji Vaše „Tvrdím…“ a nebo přestaňte konečně používat metodu, kdy se vymezíte proti něčemu jako teď a pak chcete říct, že právě z toho jsem Vás nařkl. Buď ta diskuse bude korektní, nebo žádná, je to jednoduché.
A teď konečně k tomu, co jsem vlastně rozporoval: Všechny Vaše odstavce „Tvrdím…“ taktně pomlčely o spojení s deflací, do toho jste se pustil až v druhé části příspěvku (ano, „otázka, jak může dojít k oslabení kupní síly poptávky je velmi komplexní“, vřele souhlasím). Vy ale do toho setu „Tvrdím…“ pletete deflaci, přičemž ta s tím nemá nic společného (korelace „deflace v důsledku poklesu kupní síly poptávky“ je problém - kauzalita). Mechanismus je velmi komplexní (na tom jsme se shodli), lišíme se v tom, že já si myslím, že ani v případě „deflace v důsledku poklesu kupní síly poptávky“ (pokud ovšem vůbec k ní takhle dojde), nemusí nastat celá škála Vašich „Tvrdím…“ – může, ale nemusí, protože korelace neznamená kauzalitu.
A znovu, protože korelace neznamená kauzalitu, nemusím vysvětlovat, proč ve 30.letech „deflace ekonomiku nezachránila“. Byl to prostě souběžný jev, trval pár let na rozdíl od druhého zmíněného období deflace, které trvalo desítky let a nijak ekonomiku nepoškodilo, naopak.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Člověče, já se přece neopírám o žádnou korelaci! Nikde nepíšu, že kdysi byla deflace, pak přišla krize a proto je tam kauzalita. Naopak v tom "školometském kázání" používám výhradně logické a snadno pochopitelné argumenty.

Tvrdím, že pokles kupní síly povede k poklesu spotřeby. Co je na tomto kauzálně, či logicky špatně? Chcete snad tvrdit, že platí opak?

Tvrdím, že pokles spotřeby povede k poklesu produkce. Co je na tomto kauzálně nebo logicky špatně? Chcete snad tvrdit, že platí opak?

Tvrdím, že pokles produkce povede k propouštění. Co je na tomto kauzálně nebo logicky špatně? Chcete snad tvrdit, že platí opak?

Tvrdím, že propouštění povede k poklesu kupní síly poptávky. Co je na tomto kauzálně nebo logicky špatně? Chcete snad tvrdit, že platí opak?

Tvrdím, že tímto jsme se dostali do cyklu, který krizi v každém kole zhorší. Nevidíte tam ten cyklus? Začali jsme poklesem kupní síly poptávky a skončili jsme poklesem kupní síly poptávky, takže zde máme typický sestupný pohyb po spirále.

Vysvětlení proč se dařilo ekonomice USA v poslední třetině 19. století a začátkem 20. století, kteréžto období bylo obdobím dlouhodobé deflace až o 35% přece ve své reakci poskytuji. Asi jste to nečetl celé, protože tvrdím, že deflace sama o sobě není příčinou krize. Pokud je deflace způsobena růstem produktivity v konkurenčním prostředí, pak jde o pozitivní vývoj ekonomiky. Pokud nastane deflace v důsledku poklesu kupní síly poptávky, pak jde o negativní vývoj ekonomiky. Rozhodující je příčina deflace, nikoliv samotná deflace. Ve Vámi zmíněném období se v USA zřejmě jednalo o růst produktivity, který způsobil deflaci, aniž by se ekonomika dostala do krize. Takže uvedený jev samozřejmě do mých teorií zapadá velmi dobře. To vy byste naopak měl vysvětlit, proč se při deflaci nedařilo americké ekonomice tak báječně také ve 30-tých letech za Velké krize. Proč tehdy deflace ekonomiku nezachránila? Asi proto, že deflace není příčinou ani prosperity ani krize. Deflace (obecněji cenový vývoj) je pouhým projevem toho, co se v ekonomice děje. Deflace tak může být projevem prospěšného děje (růst produktivity) i škodlivého děje (pokles kupní síly poptávky), takže detekce samotné deflace k posouzení daného ekonomického vývoje nestačí.

"A k oslabení kupní síly poptávky může dojít zejména v důsledku inflace, kdy vykořisťovaní dělníci dostávají v prostředí zvyšujících se cen stále stejnou mrzkou mzdu, kterýmžto pádem dochází ke snížení jejich kupní síly, ne?"

Samozřejmě, že k oslabení kupní síly poptávky může dojít různými způsoby! A jedním z nich může být vyčerpání úvěrového potenciálu spotřebiteli, kteří svou nákupní horečnou vyženou ceny utrácením půjčených peněz a jednoho dne banka řekne, víc už Vám půjčit nemůžeme. V tom okamžiku zbývá už jen kupní síla mezd, které pokud zaostávaly za inflací budou najednou působit jako nedostatečné (vůči aktuální nabídce oslabené). Příčinou poklesu kupní síly poptávky ale nebude samotná inflace. Bude to vyčerpání úvěrového potenciálu a stagnace nebo pokles reálných mezd. Pokud by mzdy držely krok s inflací, pak by k poklesu kupní síly mohlo dojít jen vyčerpáním úvěrového potenciálu a pokud spotřebitelé nenakupovali na úvěr, pak by k poklesu kupní síly mohlo dojí pouze nerovnoměrným rozvržením růstu mezd mezi jednotlivé skupiny spotřebitelů (část spotřebitelů by spořila a část spotřebitelů by byla nucena omezit svou spotřebu). Otázka, jak může dojít k oslabení kupní síly poptávky je velmi komplexní.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Je úplně jedno, jestli tomu říkáte pravoúhlý rovnostranný čtyřúhelník nebo rovinný útvar ohraničený čtyřmi shodnými úsečkami, jehož všechny vnitřní úhly jsou shodné, pořád je to čtverec. A to nevyřešíte ani odkazem na emocionální zabarvení zcela odbočujícím od merita věci (mě se emocionálně víc líbí pravoúhlý rovnostranný čtyřúhelník, to je hezké, takové jadrné, že?).
Nemáte žádný systém, jak se kasáte v posledním odstavci. Máte jen snůšku vzájemně si odporujících, už mnohokráte vyvrácených, tezí a oxymóronů, nejčastěji na úrovni záměny příčiny s následkem nebo ignorováním faktu, že korelace neznamená kauzalitu. Vy žádný kapitalismus (to je emocionálně přijatelný pojem? To se divím) nepodporujete, vy byste ho aplikací svých tezí pouze hluboce podkopával a pak samozřejmě budete tvrdit, že kapitalismus nefunguje a že je potřeba ho regulovat (centrální banka, inflace, rovnostářství, a nevím co ještě, rozhodně tady není dostatek prostoru na všechny ty bludy). Tak konec konců, bohužel dnes a denně činí Vaši kamarádi, myšlenkově souznící s Vašimi představami, kteří jsou v současnosti u kormidla (ale to se změní, nebojte). Kapitalismus je ale založený na laissez faire principu, který Vám uniká nebo ho ignorujete obvykle s odkazem na něco roztodivného, co do kapitalismu vlastně vůbec nepatří. Socialismus je naopak založený na rovnostářství, ke kterému se velmi často přikláníte, dokonce i když argumentujete centrální bankou, jak nás v konečném důsledku její kroky hezky rovnostářsky okrádají (tedy ty, co se nechají a dosud neprovedli nějaký exit, jak tady často argumentuje jiný diskutující). Jste prostě socialista jak řemen, taky keynesiánec a v mnoha bodech volíte přímo čisté bolševické řešení (nebo mám najít jinak emocionálně zabarvené slovo? Myslím, že je to opravdu zbytečné :-) ).
A k tomu Vašemu „vyvrácení“ tvrzení nepodloženým tvrzením – co myslíte, že ten miliardář dělal, aby se tím miliardářem stal? „Chlastal“ nebo na sobě pracoval? Ano, mohl to zdědit, ale pak se ta otázka týká jeho předka, po kterém miliardy zdědil. Ten taky určitě neseděl a „nehongal“ nohama. A neříkejte, že to nakradl tržním přerozdělováním, protože to je nesmysl (a i kdyby ano, tak k tomu mohlo dojít až poté, co se k nějakému kapitálu dostal, nejspíš tím, že byl v něčem významně lepší než ostatní „chlastající“).

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Ale kuš! Takový pádný argument by mě tedy fakt nenapadl!

Fuldo, hlídejte si to dítě (nebo klávesnici)!

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Fuld nechápe, že oslabení kupní síly způsobuje předchozí snaha o umělé zvýšení nabídky. Nechápe, že jeho hrátky s účetními penězi deformují trh, což ve svém důsledku přináší krizi a tedy i pokles poptávky v důsledku chybných investic. Nechápe, že znehodnocení reálných statků jeho regulacemi nemůže napravit dalšími regulacemi. Nevidí kruh zoufalých pokusů centrálních bank napravit jejich předchozí chyby novými ještě většími chybami. Myslí si, podobně jako marxisté, že to nefunguje, protože to dělají špatní lidé (viz jeho útoky tu na politiky, tu na "bankstery" a podobně) případně protože hloupí občané nechápou jeho hluboké myšlenky. Nechápe, že měnový monopol a fiat money mají v sobě principiální problémy, které nemohou nevyvolat krize, proti kterým údajně bojují.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
3
+

Chtělo by to přestat chlastat, a začít používat zdravý rozum, Vy truhlíkový akademiku. :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Celé to Vaše sáhodlouhé povídání stojí na jediném argumentu: „Deflace je problém, pokud ji vyvolá oslabení kupní síly poptávky v relaci k vývoji nabídky.“ Zbytek školometského kázání jste klidně mohl vynechat :-)
Ono je to totižto jinak – korelace neznamená kauzalitu. Korelací je v tomto případě spojování deflace s krizí z 30. let, přičemž je na diskusi, jestli tyhle dva jevy souvisí. Kauzalita ale mimo Vaše povídání neexistuje. Přinejmenším proto, že pak byste musel vysvětlit proč se tak dařilo ekonomice USA v poslední třetině 19. století a začátkem 20. století (fakticky do založení FED-u 1913), kteréžto období bylo obdobím dlouhodobé deflace až o 35% a zároveň obdobím nemalého hospodářského růstu. To ale do Vašich teorií nezapadá.
A k oslabení kupní síly poptávky může dojít zejména v důsledku inflace, kdy vykořisťovaní dělníci dostávají v prostředí zvyšujících se cen stále stejnou mrzkou mzdu, kterýmžto pádem dochází ke snížení jejich kupní síly, ne?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

>>> "To, že miliardář, majitel podniku bude mít vždy vůči svým zaměstnancům, kterých je na trhu dostatečné množství vyjednávací výhodu, která může vést k jednostranně výhodným kontraktům, je jednoduše fakt, který opravdu nevyvrátíte tvrzením, že si za tento stav může slabší strana tím, že se málo učila a moc chlastala. :-)"

Ničím nepodložené tvrzení lze vyvrátit pouhým tvrzením opaku a vy jste své tvrzení ničím nepodložil, takže sorry, ale zase kecáte.

>>> "Čím více potenciálních zákazníku se mi na trhu objevuje, tím více jsem motivovaný tuto poptávku uspokojit a takto si zlepšit i vlastní ekonomickou situaci."

To ovšem platí ve zdravém tržním prostředí, kde je růst poptávky generován přirozenými faktory. Ve chvíli, když trh zdeformujete uměle vyvolanou poptávkou, tak dojde k malinvesticím a ke krizi. Ale to jste za těch pět let nepochopil, takže asi není naděje.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Vykořisťování je emočně zabarvené sloveso, které v sobě implicitně nese rovněž morální odsudek, v tom smyslu, že někoho vykořisťovat je špatné.

Já volím neutrální pojem tržní přerozdělování, které je oproštěno od jakéhokoliv hodnocení v tom smyslu, zda se jedná o správnou, či špatnou věc. Já osobně považuji tržní přerozdělování za prospěšný princip imanentně spjatý s kapitalismem, jako takovým. Komunisti budou tržní přerozdělování nazývat vykořisťováním, jež bude rovněž považováno za imanentně spjaté s kapitalismem. Rozdíl mezi mnou a komunisty bude tedy zásadní. Zatímco já kapitalismus budu bránit, jako něco co je spojeno s prospěšným tržním přerozdělováním, komunisti budou usilovat o odstranění kapitalismu, který umožňuje podle nich zavrženíhodné vykořisťování. Takže prosím nevkládejte mi do úst komunistický termín vykořisťování, protože jej nepoužívám.

To, že miliardář, majitel podniku bude mít vždy vůči svým zaměstnancům, kterých je na trhu dostatečné množství vyjednávací výhodu, která může vést k jednostranně výhodným kontraktům, je jednoduše fakt, který opravdu nevyvrátíte tvrzením, že si za tento stav může slabší strana tím, že se málo učila a moc chlastala. :-) Tento fakt je přirozenou součástí tržního prostředí a já ho ani nijak nekritizuji. Tento fakt pouze vyvrací názor, že každá tržní směna vede vždy ke spokojenosti obou stran, protože jinak by tu smlouvu neuzavřely. Tak tomu není a jde o nesprávný předpoklad.

Můj systém je založen na posilování kupní síly poptávky v situacích, kdy je oslabována. Jak může sílící kupní síla poptávky nějakého produktivního člověka demotivovat? Platí přece opak. Čím více potenciálních zákazníku se mi na trhu objevuje, tím více jsem motivovaný tuto poptávku uspokojit a takto si zlepšit i vlastní ekonomickou situaci. Demotivace producentů nastane naopak v případě "přísného" přístupu k fungování trhu, kdy na oslabující poptávku nebude nijak reagováno, poptávka oslabí a producenti budou frustrováni neprodanými zásobami a nutností zlevňovat a propouštět!

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Ano. Družstevní vlastnictví je typickým příkladem entity, kde je tržní přerozdělování mezi zaměstnanci a vlastníky produkčních kapacit značně omezeno, resp. tržní přerozdělování mezi zaměstnanci a vlastníky produkčních kapacit je zde již vyloučeno, protože zaměstnanci jsou zároveň vlastníky produkčních kapacit.

Mým cílem ale není eliminovat tržní přerozdělování. Já tržní přerozdělování mezi zaměstnanci a majiteli produkčních kapacit považuji bez pochyb za prospěšné. Stejně jako ale považuji za prospěšnou i určitou míru státního přerozdělování, které může tržní přerozdělování částečně kompenzovat a tak udržovat míru tržního přerozdělování dlouhodobě udržitelnou.

Mnou zastávané makroekonomické státní zásahy do chodu tržní ekonomiky tak považuji za zcela přípustné zasahování do života všech úplně stejně jako zasahování do životů všech prostřednictvím zákonů.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

To Vy tvrdíte, že přerozdělování je z definice pouze násilné. Je to stejné jako byste tvrdil, že definice slova platba, zahrnuje vždy v sobě i nedobrovolnost. Tedy jako byste tvrdil, že existuje jen nedobrovolná platba a dobrovolná platba nemůže být za platbu považována. Jste to Vy kdo se pokouší tvrdit nesmysl.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Deflace je problém, pokud ji vyvolá oslabení kupní síly poptávky v relaci k vývoji nabídky. Oslabení kupní síly poptávky pak povede k poklesu spotřeby, pokles spotřeby povede k poklesu produkce, pokles produkce povede k propouštění zaměstnanců, vyšší nezaměstnanost povede k dalšímu snížení kupní síly poptávky a celý cyklus se znovu zopakuje a jste v druhém kole deflační spirály.

Jinými slovy samotný pokles cen, nemusí být samozřejmě problém (jak to vidíme např. u spotřební elektroniky, nebo poklesu cen ropy). Naopak v takovém případě dochází k posílení kupní síly poptávky (za nominální mzdu je možno koupit více produktů) a spotřeba tak může růst. To ale neplatí, pokud ceny klesají z důvodu poklesu spotřeby z důvodu oslabení kupní síly poptávky, pak zde vznikají nadbytečné produkční kapacity a tedy i propouštění zaměstnanců a další pokles kupní síly agregátní poptávky.

Neplatí vždy, že pokles objemu peněz v oběhu je příčinou deflační krize. Pokles objemu peněz je, resp. může být, projevem (důsledkem) deflační krize. Stejně tak deflace samotná není příčinou krize. Deflace je projevem nastupující krize, nebo (jak Vy upozorňujete) projevem zvyšování produktivity v prostředí intenzivní konkurence (tedy jde veskrze pozitivní jev). Příčinou krize je tedy relativní oslabení poptávky vůči nabídce, nikoliv samotný pokles cen nebo objemu peněz v oběhu.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Já osobně do státních dluhopisů neinvestuji, ani při kladných výnosech. :-) To je pro mne příliš konzervativní investice. Já v tomto ohledu určitě žádným etalonem nebudu. :-)

Deflace je problém, pokud ji vyvolá oslabení kupní síly poptávky v relaci k vývoji nabídky. Oslabení kupní síly poptávky pak povede k poklesu spotřeby, pokles spotřeby povede k poklesu produkce, pokles produkce povede k propouštění zaměstnanců, vyšší nezaměstnanost povede k dalšímu snížení kupní síly poptávky a celý cyklus se znovu zopakuje a jste v druhém kole deflační spirály.

Jinými slovy samotný pokles cen, nemusí být samozřejmě problém (jak to vidíme např. u spotřební elektroniky, nebo poklesu cen ropy). Naopak v takovém případě dochází k posílení kupní síly poptávky (za nominální mzdu je možno koupit více produktů). To ale neplatí, pokud ceny klesají z důvodu poklesu spotřeby z důvodu oslabení kupní síly poptávky, pak zde vznikají nadbytečné produkční kapacity a tedy i propouštění zaměstnanců a další pokles kupní síly agregátní poptávky.

Neplatí vždy, že pokles objemu peněz v oběhu je příčinou deflační krize. Pokles objemu peněz je, resp. může být, projevem (důsledkem) deflační krize. Stejně tak deflace samotná není příčinou krize. Deflace je projevem nástupu krize. Příčinou krize je relativní oslabení poptávky vůči nabídce.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

To můžete stejně tvrdit o četné zdi, že je bílá. Nikdo vám v tom nemůže zabránit a časem se o to ani nebude pokoušet. Stejně tak můžete tvrdit, že jste Napoleon.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+
1/3