Diskuze: Američané sní socialistický sen

Josef Fraj|8. 3. 2019 10:26

https://www.cato.org/publications/commentary/why-us-cant-afford-green-new-deal

Richard Fuld|7. 3. 2019 18:18| reakce na Josef Fraj - 6. 3. 2019 19:33

"Problém jsou nulové nebo záporné sazby v inflační ekonomice, které nutně vyvolávají krizi." To je samozřejmě pravda. Snížení úrokových sazeb významně do záporných hodnot mi při inflaci přijde jako pokus o vyvolání pádivé inflace ne-li hyperinflace. :-)

Josef Fraj|6. 3. 2019 19:33| reakce na Richard Fuld - 6. 3. 2019 16:40

Jednak by mně stačila deflace daná přirozeným vývojem zdravé eknomiky, tedy asi ta odhadovaná 4%. Druhak v takové ekonomice by záporná nominální úroková sazba znamenala reálný výnos, pokud by na ni došlo. V tom nevidím problém. Problém jsou nulové nebo záporné sazby v inflační ekonomice, které nutně vyvolávají krizi.

Richard Fuld|6. 3. 2019 16:40| reakce na Josef Fraj - 5. 3. 2019 17:52

Tohle je zajímavý názor. Problém ale vidím v tom, že pokud byste nechal trh padat deflačním tempem 8% p.a. Tak většina dlužníků (rozumějte rovněž většina firem) do 3 let zkrachuje, protože nominální výše jejich dluhů a jejich splátek bude každý rok o 8% vyšší, resp. jejich tržby o 8% nižší. Jediný, kdo by to přežil by byli ti produktivní výrobci elektroniky?

Jan Altman|6. 3. 2019 10:28| reakce na Richard Fuld - 5. 3. 2019 16:16

Moje tvrzení je (ne)ověřitelné stejně, jako tvrzení statistického úřadu.

Navíc stát (a jeho úřady) mají na rozdíl ode mne zcela jasnou motivaci vykazovat tendenční údaje o inflaci. O inflaci politici očišťují růst HDP (který rádi vykazují co nejvyšší). Obdobně tendenčně nízká vykazovaná inflace (a tedy vyšší růst "reálného" HDP) opticky snižuje další kritérium, podle kterého jsou politici hodnoceni: poměr dluhu k HDP. Dále vykázání nižší inflace šetří prostředky na různé valorizace, atd... Obecně pro stát je po všech stránkách výhodné, když reálná inflace převyšuje tu oficiální. Může se tisknout, utrácet, zadlužovat a zároveň tvrdit, že to nemá negativní dopady.

ShadowStats k problému přistupují myslím dost poctivě. Netvrdí, že inflace je X, na rozdíl od státu tvrdícího X/3. Uvádějí několik údajů, včetně toho oficiálního. Dále počítají ne jen podle svých metodik, ale i podle starších oficiálních vládních, které vláda cíleně a tendenčně mění. A také uvádějí to jediné objektivní a tvrdé číslo v této oblasti: procento nárůstu měnové zásoby.

Opět se shodujeme v tom, že každý má jiný koš a tedy každý pociťuje jiný růst cenové hladiny. Podle mne to je jen další důvod k omezení monopolů a zdobrovolnění jednotných povinných systémů. Prostě proto, že každý jsme v jiné situaci, každý máme jiné preference, atd...

Josef Fraj|5. 3. 2019 17:52| reakce na Richard Fuld - 5. 3. 2019 16:16

Pokud by CB netvořila stále nové peníze, aby dosáhla 2% "inflace", tak by ceny většiny zboží v důsledku technického pokroku klesaly podobně, jako tomu je u počítačových komponent navzdory inflaci. Odhad je, že by klesaly v průměru o 4% ročně. Když k tomu připočteme 2% státem deklarovaný růst cen proti minulému období, tak už jsme na 6% a to pořád při státem zmanipulované metodice výpočtu. 8% je tedy celkem reálný odhad této každoroční daně z peněz. A je to pravděpodobně hlavní příčina, proč životní úroveň v západních zemích a Japonsku v posledních desetiletích stagnuje nebo klesá.

Richard Fuld|5. 3. 2019 16:16| reakce na Jan Altman - 5. 3. 2019 09:08

To je zase jen Vaše neověřitelné protitvrzení, že inflace je vyšší, než vykazuje statistický úřad. Na toto téma už jsme debatovali a skutečnost je taková, že v podstatě úplně každému jedinci vyjde jeho individuální inflace jinak, než ostatním jedincům. Pro makroekonomické účely je ale třeba pracovat s agregátními veličinami. Netvrdí, že spotřební koš a způsoby výpočtu inflace statistickým úřadem musí být tím nejreprezentativnějším. Nicméně pouhé Vaše tvrzení, že inflace je mnohem vyšší, než oficiálně sledovaná mi nepřijde vůbec přesvědčivé.

Od roku 2008 (Japonsko již od 80-tých let minulého století) se vlády a centrální banky vyspělých zemí potýkají s deflačními tlaky (nikoli nutně s deflací samotnou). Můžeme diskutovat o tom, co znamená "dlouhodobě".

Jan Altman|5. 3. 2019 09:08| reakce na Richard Fuld - 4. 3. 2019 18:36

Ale no tak.
http://www.shadowstats.com/alternate_data/inflation-charts

Celý "boj s deflací" je jen zástěrka, jak skrytou inflací amortizovat státní dluhy.
Žádná deflace nehrozí, inflace je v reálu daleko vyšší, než se uvádí. U mladé rodiny či u penzistů, kde drtivá většina útraty je tvořena nájmem, energiemi a potravinami bude tak 10 procent - tyto lidi nevytrhne zlevnění stopalcových OLED televizí (které zlevňují navzdory místní politice centrálních bank, protože jsou z dovozu ze skutečně rostoucích zemí).

Takže ano - vrtulníkové peníze a inflaci (a to vysokou, žádnou deflaci) zde máme již dlouho a proto také lidé s mozkem před ní již dlouho utíkají kam se dá.

Ale prostě "Vyspělé země se dlouhodobě potýkají s deflační tlaky" je fuldoblud jak z učebnice fuldobludů. Kde kdo má levněji, než měl v 2009, 1999, 1989, 1969, 1949??????? Co jste si v těchto letech koupil za 1 USD, 1 GBP, 1 CZK a co si koupíte dnes??

Jan Capouch|4. 3. 2019 19:20| reakce na Richard Fuld - 4. 3. 2019 18:36

Jenže u koho ty peníze skončily? Proč získal takovou popularitu Piketty, proč se objevila nová vlna marxismu, proč se dnes a denně kritizuje shromažďování majetku u hrstky nejbohatších?

Richard Fuld|4. 3. 2019 18:36| reakce na Jan Altman - 4. 3. 2019 16:24

Bohužel se ty irelevantní laické úvahy o hyperinflaci zažraly lidem pod kůži, takže je ani používání mozku nijak neoslabí. Málokdo si uvědomuje, že už dlouhá desetiletí jsou obrazně řečeno shazovány vrtulníkové peníze ve všech vyspělých zemích světa. Stačí si sečíst všechny státní dluhy všech zemí světa, abyste si udělali obrázek o objemu takto doposud rozházených peněz. A co je výsledkem? Vyspělé země se dlouhodobě potýkají s deflační tlaky, a stěží se jim daří vyvolat alespoň 2% inflaci, aby dosáhli inflačního cíle. :-)

Takže ano, opouštějte své peníze, utrácejte je za cokoliv, ať trošku pomůžete té marné snaze centrálních bank a vlád o splnění inflačního cíle. Přispějte svou troškou do mlýna. :-)

Alexander Novotka|4. 3. 2019 16:40| reakce na Jan Altman - 4. 3. 2019 16:24

Přesně tak.

Jan Altman|4. 3. 2019 16:24| reakce na Richard Fuld - 4. 3. 2019 13:27

Ano, těm, co maj v hlavě mozek to opravdu stačí - na to, aby jim došlo, že takovou měnu je nutné opustit.

Richard Fuld|4. 3. 2019 13:27| reakce na Jan Altman - 2. 3. 2019 19:10

Stačí QE a fiskální expanze s cílem podpořit kupní sílu poptávky, tedy cílený rozhoz peněz vrtulníkem.

Jan Altman|2. 3. 2019 19:10| reakce na Alexander Novotka - 1. 3. 2019 11:36

Nebojte, oni si fuldisti rychle sami pod sebou podřežou větev (jen si musíme dát bacha, abychom my už na ní neseděli):
http://www.ihned.cz/ekonom/c1-66497440-centralni-banky-bez-munice-pristi-recesi-budou-celit-zapornymi-sazbami

Jan Capouch|1. 3. 2019 13:04| reakce na Richard Fuld - 1. 3. 2019 10:08

V kriminále by jim lépe nebylo, neboť by byly děti odděleny od otců. Bundy se vyjádřil neobratně, ale trefně. Černoši se stali otroky závislými na státní podpoře, a rozpadem černošské rodiny vzniká bludný kruh.

Alexander Novotka|1. 3. 2019 11:36| reakce na Richard Fuld - 1. 3. 2019 10:10

Obdivuji (fakt!) tu sveřepost, se kterou tu dokola točíte ty Vaše oxymórony a vnitřně si odporující teze, počítaje v to i povýšené a pohrdlivé hodnocení výchozích bodů oponenta, jak jste předvedl teď. To poslední se samozřejmě naprosto míjí účinkem, ve zdejší škále pro hodnocení příspěvků ale bohužel chybí smajlík nebo nějaké podobné zvířátko.

Richard Fuld|1. 3. 2019 10:10| reakce na Josef Fraj - 1. 3. 2019 08:50

A já se tomu nedivím, když se krmí všemi těmi pateoriemi o multiplikaci vkladů a konspiračními teoriemi.

Richard Fuld|1. 3. 2019 10:08| reakce na Jan Capouch - 28. 2. 2019 22:50

To je stejné, jako napsat, že jim bude lépe v kriminále. S takovou "pravdou" jděte do háje.

Josef Fraj|1. 3. 2019 08:50| reakce na Richard Fuld - 28. 2. 2019 19:15

Někdo to opravdu nechápe :-)

Jan Capouch|28. 2. 2019 22:50| reakce na Richard Fuld - 26. 2. 2019 17:06

Až na to, že má pravdu. Černoši dnes do značné míry žijí hůře než kdy dříve (drogy, kriminalita, násilí, věznění, rozpadlé rodiny...)

Richard Fuld|28. 2. 2019 19:15| reakce na Alexander Novotka - 28. 2. 2019 09:32

Obávám se, že to pořád ještě nechápete. :-)

Richard Fuld|28. 2. 2019 19:14| reakce na Jan Altman - 27. 2. 2019 21:14

Tak pokud čtete pozorně, tak právě KLDR je z onoho klubu zemí při MMF vyloučena. A ano v Iránu je spousta bank, která může emitovat dolary jak se jim zachce (pokud tedy budou současně i dodržovat pravidla vztahující se na provoz bank). V zásadě tedy taková banka může půjčit státu dolary, kterými ten stát splatí svůj státní dluh a bude dlužit namísto držitelům dluhopisů nově dané bance. Takže si tím samozřejmě nijak nepomůže.

Vaše představy jak Franta doma na dvorku zakládá banku, jsou opravdu směšné a to jak by Franta mohl Lojzovi pomoci před bankrotem tím, že založí jinou banku, která Frantovi půjčí, jsou už úplně k popukání.
Když je to tak jednoduché, tak proč jste se do toho dávno s nějakým kámošem nepustil? Podle toho, jak to popisujete, jste přece oba mohli být už dávno dolarovými bilonáři.

Alexander Novotka|28. 2. 2019 09:32| reakce na Jan Altman - 27. 2. 2019 21:14

Konečně jsem pochopil princip účetních peněz. Lojza s Ivanem jsou ti účetní, co mají peníze, že?

Jan Altman|27. 2. 2019 21:14| reakce na Richard Fuld - 26. 2. 2019 13:03

Super. Nějakej Lojza z KLDR či Iránu si s posvěcením místní vlády doma na dvorku založí banku a obratem půjčí své vládě 500 miliard dolarů. Problém těchto vlád je vyřešen.
Lojza časem buď zbankrotuje, nebo si banku založí ještě Ivan a ten Lojzovi půjčí bilion.

Jan Altman|27. 2. 2019 21:10

Američané mají štěstí, poprvé v historii bude šance se ubránit, zachránit se.

www.nytimes.com/2019/02/23/opinion/sunday/venezuela-bitcoin-inflation-cryptocurrencies.html

Richard Fuld|26. 2. 2019 17:06| reakce na Jan Amos - 26. 2. 2019 16:14

Křupanem není z důvodu, že se vzepřel. To bych i pochopil, pokud mu stát po 21 letech najednou vystaví účet na 1 milion dolarů. Jeho křupanství vyplývá z jeho jiných názorů a postojů v tom článku zmíněných (viz např. ty jeho bláboly o otrocích a prospěšnosti otroctví) . Je to sebestředný primitiv.

Jan Amos|26. 2. 2019 16:14| reakce na Richard Fuld - 26. 2. 2019 11:47

Chápu, že vás především dráždí schopnost postavit se na odpor státní moci.
Prostě ne každý je spokojený s rolí slouhy nebo stříhané ovce. U vás ale nemá smysl se nad tím zamýšlet.

Jen byste se měl krotit - ten kdo nechce jako vy strávit život v předklonu nemusí být nutně křupan nebo fašista, případně zabedněný pravičák.

foxy|26. 2. 2019 15:38

To jsou stejné agentury, které předpověděly hladké vítězství Clintonové?

Richard Fuld|26. 2. 2019 13:03| reakce na Jan Altman - 26. 2. 2019 10:24

Úvěry v cizích měnách je možné poskytovat úplně stejně, jako v domácí měně a tím vytvářet peníze denominované v cizí měně. Stačí pouze dlužník, který si je ochoten vzít úvěr v dolarech a banka, která je ochotná mu půjčit. Banka pak postupuje úplně stejně jako při úvěru v domácí měně, jen na vkladový účet dlužníka připíše půjčenou částku v dolarech (nebo v jiné měně, podle podmínek úvěrové smlouvy) a do aktiv přidá závazek dlužníka splatit dluh samozřejmě v dolarech. Jediné, čím se to liší od tvorby domácí měny, je to, že kromě kreditního rizika podstupují dlužník i věřitel také měnové riziko.

Do tohoto systému patří všechny země, které jsou "sdruženy" v MMF, který patří k OSN. Podle wikipedie: z členů OSN pod MMF nespadá z různých důvodů jen Andorra, Kuba, Lichtenštejnsko, Monako, Nauru a Severní Korea.

Peníze(měnu) všech zemí jež jsou členy MMF mohou vytvářet všechny banky ve všech těchto zemích. Ruské banky do tohoto klubu samozřejmě také patří. V cizích zemích tak mohou vznikat vklady v cizích měnách v podobě eurodolarů, euroliber, eurokorun nebo dokonce i euroeur (obecně jde o euroměny, eurotrh a předpona euro vznikla po 2. světové válce a nemá se současným eurem nic společného). Eurodolarovou (obecně euroměnovou) likviditu potřebují banky až v případě vypořádání platebního styku prostřednictvím SWIFTu a tu si seženou na mezibankovním trhu euroměnových depozit, nebo od centrální banky dané země v jejímž bankovním systému dané euroměnové vklady (a úvěry) vznikly.

Vzpomínám, si že se Rusku v minulosti nejednou hrozilo odpojením právě od SWIFTu. To by sice neznemožnilo vytváření cizích měn v ruském bankovním systému. Došlo by ale k totálnímu odstřižení zahraničního platebního styku, což by mělo dalekosáhlé důsledky.

Josef Fraj|26. 2. 2019 12:47| reakce na Richard Fuld - 26. 2. 2019 11:47

Ten link jsem opravdu nedával kvůli vám. Ani ve snu nečekám, že vy pochopíte, co je na něm důležité.