Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Diskuze: Očima expertů: Tipy pro Andreje a Alenu. Kde škrtat

Přihlášení do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Vláda nehledá, kde šetřit nebo škrtat. Jde jen o další PR s cílem přebrat středové nebo pravicové voliče, když už ANO zdecimovalo ČSSD a potěšilo polovinu důchodců okrádáním jejich dětí.

Cesty k efektivitě jsou nalezené a popsané například ve výročních zprávách a analýzách Nejvyššího kontrolního úřadu. Pokud by se napravila jen část pochybení, které NKÚ zdokumentoval, byl by přínos pro rozpočet nezanedbatelný.

Jenže NKÚ ve svých zprávách bohužel neustále otevřeně poukazuje na neefektivitu, amatérismus a stupiditu státního aparátu. I když má pravdu - ač se nikdy nepouští dál a neotevírá kapitolu korupce státní správy a spolupráci s mafií - jsou jeho nálezy pro státní správu dlouhodobě zcela neviditelné.

Stát šetřit nechce. Popřel by tím svoji základní úlohu - decimovat zdroje, aby zabránil jejich držení v rukou a peněženkách občanů.

Nahlásit
+69
+
-

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

Je to dětina... :-) Mějte se pěkně!

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu
-5
+
-

Takto to už dnes funguje v řadě obchodů. Pokud platíte v hotovosti, je cena výrazně nižší než když platíte kartou. A nejde jen o poplatky karetním společnostem. Pokud to nevíte, je to jen proto, že žijete ve svém hypotetickém světě.
Zboží rychlé spotřeby (potraviny, drogerie...) je pro takovou směnu ideální už dnes. A jsou firmy, které se tímto přístupem už ani netají.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Za tuzexové bony bylo možné koupit úplně jiné zboží, než za koruny, takže šlo o dvě různé měny a kurz zde skutečně existoval. U hotovostních peněz a bezhotovostních peněz, za něž by bylo možné koupit totéž by administrativní kurz fungoval. Ledaže by se prodejci zboží a služeb chtěli nechávat dobrovolně okrádat prostřednictví pevnějšího hotovosti, než je administrativně stanovená. Nic proti, každý nakupující takový arbitrážní bezrizikový zisk velmi rád zrealizuje.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Už jenom stručně :-)
Ad odstavec 1 – komunismus NENÍ protikladem anarchokapitalismu, ačkoli chápu, že se vymezujete proti oběma, v mnoha bodech (namátkou zdůraznění sociálního státu) máte blíž spíše k prvnímu než k druhému.
Ad 2 – žádná symbióza nemůže a ani nebude nikdy fungovat, stručně řečeno – peníze vybrané od úspěšnějších se VŽDY rozkradou dřív, než se dostanou ke skutečně potřebným. A ač tomu nevěříte, v anarchokapitalismu by se to nestalo.
Ad 3 téměř souhlas
Ad 4 souhlas

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Pro mně je jeden extrém fanatický komunismus a druhým extrémem je fanatický anarchokapitalismus. A v tomto ohledu se cítím být hodně vzdálen od obou extrému a tedy uprostřed. Fanatický enviromentalismus nevidím nikde v prostoru mezi levicí a pravicí. Pravolevý prostor vidím jako střet individualismu a kolektivismu. Enviromentalismus jde proti individuu a zároveň i proti kolektivu, to vše ve jménu záchrany životního prostředí.

Nemyslím si, že nerespektuji názory oponentů. Co víc, já s nimi do značné míry souhlasím! A právě proto si myslím, že by měly být uplatňovány oba principy (individualistický i kolektivistický). Tvrdím, že základem ekonomiky je tržní svobodné kapitalistické prostředí. Zastáncem kolektivistických principů jsem pouze ve vztahu k některým oblastem (sociální oblast, zdravotnictví, důchodový systém, justice, armáda, policie, státní správa...). Domnívám, že symbióza tržního (kapitalistického) systému s principy sociálního státu aplikovaného pouze v určitých oblastech může fungovat dobře. Domnívám se však současně, že 100% individualistický anarchokapitalismus stejně jako 100% komunismus jsou samy o sobě zcela nefunkční systémy a usilování o jejich nastolení je velmi pošetilé.

Abych byl tedy konkrétní, pokud enviromentalisté začnou vymýšlet nesmysly jako ta AOC, tak je jasné, že se musí všichni spojit proti tomuto a zatrhnout to, bez ohledu na názorové rozpory na poli kolektivismus vs individulaismus, protože fanatický enviromentalismus ohrožuje lidstvo jako celek, tedy kolektivisty i individualisty.

Pokud ale enviromentalisté přijdou s tím, že přímořským hotelům se musí zamezit ve vypouštění fekálií či jiných odpadních látek do moře, s tím že bude třeba, aby investovali do čističek odpadních vod, budu mezi prvními, kdo jim bude tleskat, byť by to pro mě mělo znamenat zdražení pobytu v takových destinacích. Pro mě má v tomto případě zachování čistého moře větší hodnotu v porovnání s omezením mé svobody jezdit k tomuto moři namísto 2x ročně už jen 1 x ročně. Jinými slovy k čemu mi bude jezdit 2 x ročně k znečištěnému moři? To raději pojedu 1 x za rok, ale k moři čistému.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+0
+
-

Vy jste to nepochopil, napsal jsem, že Vám chybí nadhled, abyste mohl vidět ten obrovský prostor napravo od Vás. A neříkejte mi, že používat kategorie napravo/nalevo nemá cenu, protože pak podle známého výroku jste jednoznačně vlevo.
Chápu, že se můžete cítit uprostřed v době, kdy se objevují fenomény jako AOC. Nicméně NGD je evidentně takový extrém, že nemá cenu se na příslušné škále tím vůbec zabývat, což Vás posouvá doleva. Na druhou stranu, až bude fenomén AOC někde někdy do budoucna relevantní – a k tomu, bohužel, spějeme hlavně díky filipikám Vašim a Vám podobným autorům – pak už bude pozdě hledat morálku, subjektivitu, či tržní přerozdělování (jenž dle mého názoru existuje jen ve Vašich teoriích). To už budeme (nuceni) řešit úplně jiné problémy. Ano, přispíváte k tomu právě svým bagatelizováním oponentů a nerespektováním jejich názoru (po čemž zase sice voláte, ale stejně se toho nedržíte). Ne, když to létá jako kachna, není to klokan.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Já se principiálně ve středu vidím. To, že Vy mě tak nevnímáte je věc Vašeho subjektivního pohledu na věc. Pokud zde vidíte aktuálně nerovnováhu v tom, že převažují socialistické principy nad kapitalistickými, pak jde samozřejmě zase jen o Vaše zcela subjektivní vnímání. Naproti tomu, já k rozhodování toho, zda převažuje ten či onen princip používám objektivní ekonomické kritérium - vývoj cenové hladiny. Neřeším zda je moc socialismu nebo kapitalismu. Řeším jen to, že převaha tržního přerozdělování vede k deflačním tlakům, kdy oslabuje kupní síla poptávky (spotřeba) a může(!) současně posilovat i nabídka (produkce). Převaha státního přerozdělování vede k inflačním tlakům, kdy posiluje kupní síla poptávky (spotřeba) a současně stagnuje (nebo oslabuje) nabídka (produkce). Pro rozhodování o tom, zda převažuje tržní nebo státní přerozdělování není zjevně třeba žádných morálních soudů.

To ale apriori neznamená absenci morálky ve společnosti. Jen tvrdím, že každý má legitimní právo nahlížet na morálnost a spravedlnost tržního a státního přerozdělování svým prizmatem a že v tomto náhledu dochází zjevně k rozporům. A takovýto konflikt je možné řešit tak, že každý z obou táborů začne respektovat názor i toho druhého. V tom tkví totiž onen skutečný nadhled. Nikoliv v eliminaci morálního pohledu na danou věc. Nadhled spočívá právě v uvědomění si, že každá strana má svou pravdu a morálku a že jedna pravda a morálka nevylučuje automaticky tu druhou. Vzájemně se totiž začnou vylučovat až okamžiku, když jedna strana (nebo obě strany) začnou tvrdit, že pouze oni jediní mají patent na pravdu a zastávají v dané věci ten jediný správný morální názor.

Já tvrdím, že z pohledu (nejčastěji) zaměstnanců je zcela zjevně morálně obhajitelné státní přerozdělování úplně stejně jako je obhajitelné tržní přerozdělování ze strany majitelů produkčních kapacit. Problém nastává až v okamžiku, kdy majitelé produkčních kapacit začnou tvrdit, že státní přerozdělování je špatné a nemorální, stejně jako nastává v okamžiku, kdy zaměstnanci začnou tvrdit, že tržní přerozdělování je špatné a nemorální. Pokud obě strany budou vzájemně respektovat názory té druhé, pak je zde řešení, které umožňuje naplnění cílů a spokojenost obou stran. "Třídní boj" ve formě osočování toho druhého ze zastávání nemorálních názorů, pak vede jen k permanentní nevraživosti. Výsledkem je pak nespokojenost úplně všech. Někteří (často špatně placení zaměstnanci) pak mají pocit, že jsou svými zaměstnavateli odíráni a že stát není schopen toto alespoň částečně napravit (naříkají na nedostatečné státní přerozdělování) a současně majitelé produkčních kapacit naříkají na nehorázné státní přerozdělování a vysoké daně. A pak je tu střední třída, která se obvykle přidá na stranu těch zaměstnavatelů, protože si myslí, že čím hůře se budou mít chudí, tím více zbude na ně samotné a ještě tento svůj postoj považují za nejmorálnější ze všech. :-).

Mě je jedno, co bych od konzervativce slyšel nebo neslyšel. Já se nehodlám v těchto věcech spoutávat nějakými škatulkami, či dogmaty.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+0
+
-

Vy ale nejste uprostřed, to ani náhodou. Tady chybí ten nadhled Vám, protože nevidíte, že napravo od Vás je podstatně více prostoru než nalevo.
Navíc, obhajovat možnost nadhledu absencí morálky, jak jste učinil, je už úplně vlevo, mám za to, že to byste od konzervativce neuslyšel.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

To je právě Vaše nevýhoda. Koukáte na to pouze z jedné perspektivy a pak Vám logicky musí chybět nadhled.

Vy prostě máte za to, že pravdu může mít jen jeden. Losna nebo Mažňák, von Mises nebo Marx, pravičák nebo levičák... Schválně neuvádím jako příklad Keynese, protože tento ekonom je právě někde "uprostřed".

Realita je ale taková, že tu svoji pravdu mají v těchto věcech vždy obě strany a záleží vždy jen na tom, kdo a jak se zrovna na danou věc dívá.

Na rozdíl od Vás, já tvrdím, že obě strany mají pravdu a že řešení tohoto sporu spočívá pouze v tom, jak nalézt rovnováhu mezi oběma zastávanými principy. Svoji pravdu mají tedy i ti, kteří stojí uprostřed, jako např. já. :-)

Pokud ale napíšete, že státní dluh slouží k okrádaní produktivních ve prospěch méně produktivních a současně kategoricky odmítnete, že existuje tržním přerozdělování, pak je samozřejmé, že nemáte nejmenší šanci získat onen nadhled, o kterém píši.

Já na rozdíl od Vás tvrdím, že pravdu, máme oba. Vy máte pravdu v tom, že státní dluh a daně (přesněji státní přerozdělování) slouží ze značné části k převodu kupní síly od produktivních k méně produktivním. Současně ale platí, že tržním přerozdělováním dochází rovněž k nerovnoměrným převodům kupní síly od produktivních zaměstnanců k produktivním majitelům produkčních kapacit. Tato dvě tvrzení se nijak vzájemně nevylučují (naopak se doplňují). Podle mne je třeba prosazovat pouze určitou rovnováhu obou přerozdělovacích principů, nikoliv tlačit systém k převaze jednoho nebo druhého principu.

Rozumím tomu, že Vaše velmi propracovaná ekonomická teorie (Rakušané) bude mít tisíce argumentů k tomu, že žádné tržní přerozdělování přece neexistuje a je to tak v pořádku, protože takto byla tato teorie zkonstruována. Přitom ale paradoxně platí, že tato teorie implicitně(!) a zcela mlčky staví na existenci mechanismu, který já označuji jako tržní přerozdělování, jen výsledky fungování tohoto mechanismu považuje (a zcela správně samozřejmě) za přirozený výsledek svobodných směnných interakcí mezi jednotlivci, tedy výsledek fungování trhu.

Takovou teorii nemohu samozřejmě kritizovat za to, že daný mechanismu (či výsledek jeho fungování) neoznačuje žádným konkrétním přiléhavým termínem, tak jako to činím já. V daném ohledu tedy není pojem tržního přerozdělování v žádném rozporu s Vaší teorií, pouze tuto teorii rozšiřuje o pojmenování výsledku svobodných směnných transakcí mezi jednotlivci.

Na tomto místě je také důležité zdůraznit, že tržní ani státní přerozdělování nijak nehodnotím z hlediska nějaké morálky či spravedlnosti. Proti tržnímu ani státnímu přerozdělování vůbec nic z hlediska morálky či spravedlnosti nenamítám, protože pak bych se dostal do situace, kdybych musel volit mezi morálkou a pojetím spravedlnosti, jak je vnímá Losna a jak je vnímá Mažňák a ztratil bych tak možnost nadhledu. Naproti tomu Vy jste o správnosti Vašeho pojetí morálky a spravedlnosti skálopevně přesvědčen, což neznamená opět nic jiného, než nepřekonatelnou překážku, která Vám brání v patřičném nadhledu na celou záležitost.

Co se týče Vašich poznámek o rozpouštění státního dluhu v inflaci apod. Tady bychom se opět vrhli do velmi rozsáhlé debaty, která by opět vyústila v mé tvrzením, že optimální vývoj ekonomiky vede k nízké inflaci (současný inflační cíl). Vysoká míra inflace nebo deflace (byť i nízká) by měly být vnímány jako projevy nerovnováhy v ekonomice, na které je třeba reagovat adekvátními změnami úrokových sazeb a/nebo změnami v oblasti daní a státního přerozdělování.

Vedlejší produkt financování státního přerozdělování státním dluhem (namísto vyšším výběrem daní), tedy rostoucí státní dluh by pak měl být nahlížen opět bez emocí a zažitých hodnotících stereotypů čistě racionálně z hlediska toho, zda a jakým způsobem a za jakých podmínek tento státní dluh negativně (či pozitivně) ovlivňuje fungování ekonomiky. Zatím se v této oblasti objevují jen ty emocionální a ničím nepodložené stereotypy.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+0
+
-

To jste přehlédl, bo vidíte klokana, ne kachnu jako já :-)
Třeba proto, že zvyšování státního dluhu je nástroj k uplácení té méně produktivní části obyvatelstva a okrádání té druhé. Nebo proto, že i státní dluh se musí splatit (a neoponujte mi, všechny (nebo skoro všechny) Vaše argumenty už znám), a ten, kdo bude splácet, není obvykle jeho konzument. Nebo proto, že takové centrální řízení ekonomiky (a tím řízení státní dluhu jak probíhá dnes, prostě je) deformuje ekonomické prostředí a brání jeho zdravému vývoji (a ne, tržní přerozdělování fakt neberu). Nebo i proto, že státní dluh se dřív nebo později stejně řeší tiskem peněz, aka rozpuštěním v inflaci, což je další deformace na účet někoho, kdo to opravdu nezpůsobil.
Ale kromě toho, že už to tady bylo mnohokrát řečeno, by to bylo na dlouhou debatu. A jestli chcete rozvinout nové vlákno na téma „účetní peníze“, tak radši ne, jednak se přiznám, že jsem tuto (Vaši) teorii zřejmě doposud nepochopil, druhak mi víc hraje spíš Hayek a Mises než Keynes, atd, atd.
Rád jsem s Vámi diskutoval, a není to ironie.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Škoda. Mě by totiž skutečně zajímaly jakékoliv důvody (třeba jsem něco přehlédl), proč by se státní dluh mohl stát problémem.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Ekonomie je věda o lidském chování a jakákoli krize může vzniknout ze zcela malicherných příčin. Všechny ale mají hluboké (ekonomické) důvody a souvislosti. To, že jim nerozumíme a nedokážeme je stanovit či popsat mechanismus jejich působení, neznamená, že nefungují. Ne, nechci Vás školit a už vůbec ne poučovat, je to odpověď na Váš dotaz. Máte pravdu v tom, že univerzálně platný způsob stanovení hranice udržitelnosti asi není možný (protože faktory mající vliv jsou na celé škále představivosti), nicméně odjakživa platí, že když něco vypadá jako kachna, chodí jako kachna a kváká jako kachna, tak je to s pravděpodobností hraničící s jistotou kachna, ne klokan. Pro Vás je státní dluh tím klokanem, který ale umí létat jako kachna. Pro mě je to způsob, jakým vláda (a centrální banky) v konečném důsledku manipulují s měnou a provádějí podivuhodné hrátky za účelem dalšího zdanění či jiných zlotřilostí, jako jsou záporné úrokové sazby, znehodnocování měny (tiskem inflačních peněz), apod. Ačkoli mnohdy shodně identifikujeme daný jev, neshodneme se na jeho interpretaci či užitečnosti takového počínání. Chcete přesvědčivé vysvětlení, proč se obecně může státní dluh stát problémem, zatímco já jsem přesvědčen, že státní dluh je problémem, a od jisté hranice (ne, opravdu neřeknu od jaké a s jakými kritérii) závažným problémem. A znovu, pro někoho to třeba problém není žádný, protože má svá aktiva někde jinde, kde na ně výše (státního) dluhu nemá žádný nebo jenom marginální vliv. Atd., atd.
Takže shrnutí: prostě se neshodneme, vidíme věci jinak. Mějte hezký den.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

V případě kurzu mezi hotovostí a bezhotovostními penězi by nebyl žádný tržní kurz ani by neexistoval žádný trh. Tento administrativně určovaný kurz by pouze eliminoval úrokový diferenciál mezi hotovostí (0% p.a.) a bezhotovostními penězi (záporný úrok), tak aby držení peněz v kterékoliv z obou forem bylo z hlediska jejich nominálního(!) znehodnocování prostřednictvím záporného úroku shodné. Tuto situaci nelze demagogicky srovnávat s volně plovoucím(!) tržním kurzem koruny např. k CHF nebo BTC.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jenže to nebyla největší bublina na bitcoinu - bitcoin v minulosti zaznamenal i větší procentuální poklesy.

A už zase roste.

https://kryptomagazin.cz/spekulujeme-krypto-ma-nejvetsi-objem-za-posledni-rok-muze-za-to-fidelity/

https://kryptomagazin.cz/zpravycena-bitcoinu-vytvorila-40-denni-high-na-rade-je-5000-usd/

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

http://cryptosteel.com

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

No tak hlavně šedá a černá ekonomika (která v době podobných experimentů jen kvete) by si v případě uměle klesající hodnoty hotovosti našla jiný prostředek směny.

Pokud cash a elektronické peníze nebudou mít pevný kurz 1:1, bude zde existovat kurzové riziko, čili to už rovnou můžete používat franky, stříbrňáky či bitcoin, že.... Takže za mě super.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Celí boj s deflací je podvod. Jednak deflace ničemu nevadí a jednak žádná nikdy nehrozila, respektive jen v hlavách centrálních plánovačů - pod vlivem cinklých statistik z pera jiných centrálních plánovačů.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Dominik Stroukal - příznivec BTC a napíše toto:
"Tato kniha je o bublinách. Poslední velká splaskla přesně před deseti lety..." Nějak zapomněl na letošní splasknutí té snad největší bubliny všech dob, která praskla na trhu s BTC. :-) Prý poslední před 10-ti lety. :-)

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Ještě by bylo dobré nechat si ty údaje vyrazit na nějakou (optimálně zlatou) destičku a tu schovat v tom sejfu pod nádrží. :-) Protože papír není pro uchovávání údajů moc dobrým médiem. :-) Nedávno jsem viděl i dobrý fórek pro číselné kódy, kdy je možné takové číslo vsadit na tiket nějaké loterie a takto nenápadně si uchovat daný údaj. Pro jistotu každý týden tiket obnovovat a možná si na Vás občas sedne i nějaké to štěstíčko. Ale pořád je to jen papír, tak bych uvažoval nad tím vyražením do něčeho trvanlivějšího. :-)

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Díváte se na to ze špatné strany. Pokud centrální banka stanoví kurz, který bude výhodný pro držení hotovosti oproti držení bezhotovostních peněz na záporně úročeném účtu, pak lidé budou vybírat vklady v hotovosti a v extrémních případech dojde k runům na banku. A naopak, pokud bude kurz stanoven ve prospěch držení bezhotovostních peněz, budou mít lidé tendenci držet minimální množství peněz v hotovosti a budou upřednostňovat bezhotovostní vklady.

A samozřejmě platí, že pro černou a šedou ekonomiku bude kurz do značné míry irelevantní, protože hodnota anonymity bude pro subjekty zde působící vyšší, než nevýhody plynoucí z držení a používání hotovosti (ceny v hotovosti by na černých trzích rostly tak, aby pokryly náklady na používání hotovosti? Jak dlouho? Taková cenová inflace by zřejmě nebyla pro tyto trhy požehnáním). Tady jste mě nechtěně navedl k tomu, jak vlastně efektivně zdanit šedou a černou ekonomiku tím, že by držení hotovosti bylo v dobách záporných úrokových sazeb penalizováno např. 10% posunem kurzu oproti jeho zápornými úroky opodstatněné hodnotě. Takto by bylo držení a používání hotovosti zdaněno sazbou 10% p.a. Nicméně takovéto zneužití daného "vynálezu", jak umožnit záporné úrokové sazby při zachování hotovosti, nepovažuji vůbec za šťastné ani chytré. Vlastně by se tímto zcela popřel původní cíl zachovat možnost používat hotovost, neboť uvedené zdanění hotovosti by pro poctivé lidi znamenalo vlastně efektivní zrušení možnosti používat hotovost, resp. jeho citelnou penalizaci.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Snažíte se krkolomně vymyslet jak omezovat lidi při výběrech hotovosti. To je zbytečné. Tahle cesta nevede k cíli. Cílem totiž není učinit hotovost neatraktivní. Cílem je pouze smazat rozdíl mezi držením bezhotovostních peněz a hotovosti v době záporných nominálních sazeb. Vaše návrhy jdou úplně jiným směrem.

Představa, jak v každém obchodě jste "nucen" platit jinými penězi, když současně ani nikdo nebude obchodníky nutit přijímat peníze, které emituje více subjektů, mi tedy přijde dramaticky méně user friendly oproti stavu, kdyby zákazníci byli pouze na pokladně informováni o tom, jakou částkou musí zaplatit hotově nebo kartou. Dnes se Vás taky ptají: hotově nebo kartou? Rozdíl by byl pouze v tom, že hotově byste platil vyšší nominální částku.

Vaše představy, jak rebalance tržní nerovnováhy vyvolá inflaci a tím znehodnotí již existující peníze pouhým navýšením peněžní zásoby je anachronické uvažování z dob komoditních peněz a v dněšní době nemá opodstatnění. Danou intervencí by se toliko čelilo deflačním tlakům. Šlo by tedy o zabránění deflaci nikoliv o vyvolání inflace. V opačném gardu při inflačních tlacích by šlo zase o zabránění inflaci nikoliv o vyvolání deflace. Daný systém by tak usiloval o stabilitu kupní síly peněz. Vaše preventivní opatření v podobě útěku ze současných peněz by byla namístě, pokud by onen systém měl usilovat o přesný opak, než jak ho popisuji. :-)

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

"Tak samozřejmě žádná exaktní a univerzálně platná hranice, kde se dluh již stává smrtelným, neexistuje."
Ano, taky si toto myslím. Proto také nechci znát nějakou konkrétní hodnotu universálně platné hranice, i když ta mě samozřejmě také zajímá. Spíše mi chybí samotné důvody proč by měla být nějaká hranice neudržitelnou a způsob, jak takovou hranici v individuálních případech stanovit! Až budete mít způsob, jak ji stanovit, budete mít konkrétní hodnotu a pak se pojďme bavit o mechanismech, jak se k té hodnotě došlo a zda a proč by měla mít ty vlastnosti, které jí přisuzujete.

Pokud chcete jednoduchý příklad, předpokládejme společnost lidí, kteří budou vyrábět a směňovat své produkty a služby za ceny stanovené v penězích. Současně v této společnosti může nastat situace, kdy tržní přerozdělování vychýlí poptávku a nabídku do nerovnováhy. V tomto okamžiku přichází mechanismus, který prostřednictvím přísunu peněz (proti nimž neustále roste dluh oné společnosti) posiluje kupní sílu zaostávající poptávky (nebo produkční schopnosti zaostávající nabídky), nerovnováhu dynamicky odstraňuje. V takovémto systému, je samozřejmě úplně jedno, do jaké výše se kumulovaně nafoukne onen dluh společnosti. Bude to jen zcela nezajímavé číslo, které bude pouze dokumentovat předchozí rebalanční peněžní intervence dané společnosti. Nepůjde o dluh, který by musel být splacen. Půjde o jakýsi vedlejší produkt oné rebalance, který nebude mít žádný vliv na chod ekonomiky. Tady máte jednoduchý principiální model, který by měl osvětlovat, proč je výše státního dluhu zcela nedůležitou veličinou. Když se přeneseme do reálu, stačilo by, pokud by stát namísto dluhopisů s konkrétní splatností emitoval potřebnou rebalanční část dluhopisů jako perpetua, tedy dluhopisy se splatností v nekonečnu.

Indikátorem převahy nabídky, či poptávky by pak byly deflační, či inflační tlaky, které by byly v prvním sledu řešeny regulací výše úrokové sazby a současně nebo až následně i případnou rebalanční podporou té či oné tržní strany. Tento koncept řeší rovněž situaci, kdy k oslabení poptávky dochází v okamžiku již velmi nízkých úrokových sazeb, takže již neexistuje prostor pro další snížení úrokových sazeb. V takovém případě padají do úvahy právě emise rebalančních vrtulníkových peněz "shozených" tak, aby především posílily kupní sílu potávky a/nebo hrátky se zápornými úrokovými sazbami.

Chod ekonomiky je možné si představit jako běžící motor, který v ideálním případě funguje bez vnějších intervencí, avšak v případě tendencí zrychlovat do nebezpečných otáček nebo k přílišnému zpomalování, zde dochází k intervenci do jeho běhu tak, aby se motor vrátil do stabilních bezpečných otáček. Energie, která k tomuto ovlivnění chodu motoru byla užita v minulosti, pak nemá na aktuální (ani budoucí) schopnost motoru běžet ve stabilní zóně otáček žádný vliv. Samozřejmě, že by šly vymyslet lepší příměry, ale pro pochopení principu, který mám namysli, je to dostatečné.

K tomu Krugmanovu názoru. To je typické uvažovaní s akceptací axiomu, že státní dluh se musí splatit, či splácet, či udržovat v nějakém poměru k HDP, jinak nastane, nutnost rozpočtových přebytků, nabalování sněhové koule, nebo požadování vyšší rizikové prémie atd. Nikde se ale nedočtete, proč by měl být státní dluh, který se zvětšuje byť i vysokým tempem sám o sobě problémem ani jaký je mechanismu toho, že samotný vysoký státní dluh něco sám o sobě způsobí. Vždy jsou negativní následky spojeny až s vyhodnocením státního dluhu jako nadměrného a s reakcemi na takto zcela arbitrárně stanovenou situaci.

Úvahy o tom, že když bude úroková míra nižší než růst ekonomiky, tak bude státní dluh udržitelný jsou na první pohled holé nesmysly. Pokud tedy Krugman neuvažuje tak, že udržitelný je právě a pouze aktuální stav, kdy se začneme pokoušet o udržení daného poměru mezi úrokem a růstem HDP. Takováto definice udržitelnosti státního dluhu je samozřejmě také zcela nesmyslná. Je třeba uznat, že Krugman se alespoň pokusil o stanovení nějakého mechanismu, který by stanovil nějaký parametr a jeho hodnotu, jejíž dodržování vede k udržitelnému státnímu dluhu. Bohužel nijak zde není vysvětleno, proč by právě tato konstrukce měla být správná a ze samotné konstrukce daného mechanismu to ani nijak nevyplývá.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Ten trvá již dlouho :-) Ale důvody přibývají řekl bych exponenciálním tempem.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Kurz tuzexového bonu nakonec také určoval spíše trh, než úředník.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

https://roklen24.cz/a/Sv4ee/bezhotovostni-cesta-do-urokoveho-zaporu-podle-mmf

Ještě mě napadá jeden takový háček návrhu MMF: oni tam píší, že centrální banka by stanovila kurz mezi hotovými a elektronickými penězi. Jenže přeci nějaké arbitrární byrokratické určování směnného kurzu mezi dvěma měnami obvykle generuje další problémy, protože úředně stanovený kurz více či méně neodpovídá přirozenému tržnímu kurzu (danému nabídkou a poptávkou).

Přeci pokud hotovosti bude relativní nedostatek a elektronických peněz relativní nadbytek, může si stát dupat nožkou jak chce, ale dříve či později se projeví síla tržního kurzu. Pokud po hotovosti bude existovat silná poptávka (z šedé a černé ekonomiky, kvůli tomu, že mnoho lidí při mnoha transakcích preferuje anonymitu, atd...), může se oficiální kurz stát irelevantním.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jo, PayPal je prima. Akorát že na něm to je opět jen fiat kontrolovaný vládou. A kdyby nastaly jakékoli problémy, vláda může PayPalu nařídit prakticky cokoli.
Čili pro mě to je spíš nástroj k efektivnímu převod, než že bych viděl nějaké výhody v tom tam držet dlouhodobě větší prostředky.

Jinak samozřejmě sejf lze mít i doma. Když ho zabetonujete ve sklepě do podlahy a přes něj dáte něco těžkého (kotel, vodní nádrž - za podmínky, že do toho sejfu nechcete sahat nějak často) tak, že ten sejf bude jednak skrytý a jednak těžko přístupný, tak pokud o tom nebudete nikde vyprávět, je to myslím docela bezpečné.

Ideální to ale samozřejmě není. V tom právě vidím jednu z mnoha předností kryptoměn. Uskladnit se dají asi úplně nejbezpečněji. Ochranu http://trezor.io nikdo nikdy neprolomil. Plus zabezpečit se lze i svépomocí: vlastně jde o to si buď zapamatovat či někam (i po částech na různá místa) zapsat 12 či 24 seed words. Nemusíte mít žádné zařízení, žádnou aplikaci v PC, bitcoiny vlastníte jen tím, že znáte ta seed words.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Vím, že jste se k tomu vyjadřoval již mnohokrát, přesto se neomlouvám, že jste (ne)musel zas. :-) Děkuji!

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Ale no tak!
Sice zastávám princip rovnosti (když peníze může emitovat instituce A, co by nemohla i instituce B), ale to neznamená, že tvrdím, že obchodník by měl být POVINEN všechny možné měny přijímat. Když bude přijímat jen jednu, je to jeho věc, jeho právo. A tento tlak samozřejmě povede k tomu, že těch měn zas tolik nebude, že převáží nějaká dobrá (na rozdíl od situace, kdy monopol nutně vede ke měně špatné).

Ano, stržení procentuálního poplatku by bylo jednorázové a kurz hotovosti by pak již dále neklesal. Ale to by nutně nemuselo vadit, kdyby zároveň došlo k omezení výběrů na malé týdenní kapesné a ke zrušení velkých bankovek (1000 a víc). Současní držitelé velké hotovosti by ji tak museli odnést do banky. Do banky by zároveň obchodníci odnášeli své hotovostní platby. A když by si je lidé opětovně vybrali, tak opět s nějakou srážkou. Hotovost by byla omezena na drobné transakce. Skladovat miliardu ve stovkách je dost nepraktické.

Myslím, že na zamezení runu by to bohatě stačilo!
- poplatek 8% za výběr při -4% úroku v bance
- omezení výběru na malé kapesné
- zrušení velkých bankovek

Jak by mohlo dojít k runu? Když prostě víc jak 1000Kč by vybrat nešlo? A kdo by runoval za 8% poplatek, když v bance je úrok jen -4% (byť PA)? To by bylo daleko rozumnější ty peníze bankovním převodem poslat do švýcarské banky, na kryptoburzu, nebo k prodejci investičního zlata. Toto je ta díra, kterou by to unikalo a kterou by se erár musel pokusit zacpat.

A ano - také si myslím (společně s ČNB), že vrtulníkové peníze jsou v této fázi pravděpodobnějším krokem (záporné sazby až v přespříští krizi, až role hotovosti bude ještě více potlačena). Nicméně i v tomto případě mnoha subjektům dojde, že je na čase z takového systému exitovat. Mít v bance 150tis, když každý občan dostává jen tak měsíčně od státu 15tis nově vytištěných peněz - tak se také snažím těch 150tis co nejrychleji převést na alternativní měnu, kde takový tisk neprobíhá.

Sice tedy nevíme, s jakým "odvážným" opatřením centrální banky a vlády přijdou v příští krizi (nebo až je začne tížit dluh, nebo až začnou docházet peníze na penze), VŽDY to ale bude na úkor držitelů fiatových úspor. A ti by tak měli s předstihem přemýšlet o ochraně těchto úspor (a koupě státního dluhopisu s nulovým úrokem tou ochranou rozhodně není).

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Sorry jako. Já po Vás nechci jen přesné číslo, které bude představovat pomyslnou hranici udržitelnosti. To je jen detail. Chci po Vás způsob, jak takovou hranici stanovíte a logické důvody, proč by právě takto stanovená hranice měla být tou hranicí udržitelnosti.

Samozřejmě, že tvrdím, že nikdo doposud přesvědčivě nevysvětlil ani to, proč se obecně může státní dluh stát problémem, natož aby někdo přesvědčivě vysvětlil, proč by měl být konkrétní poměr státního dluhu k HDP nadále neudržitelný. Přesvědčivé vysvětlení nebylo nikým dosud podáno, a to si pište, že jsem ho velmi usilovně hledal. K tomuto tématu existují pouze urputná arbitrární tvrzení, nikoliv vysvětlení.

Jinak souhlasím, že zbytečné panikaření banksterů a "záchrana" Řecka Trojkou, stálo řecké občany mnoho peněz a že za tuto "záchranu" (ve skutečnosti šlo o ekonomický terorismus) velmi draze zaplatilo. Nikdo jiný, než Řeci nepřišel ani o cent. Pominu-li tedy firmy, které ztratily v Řecku svá odbytiště pro své zboží a služby.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jestli Vám jde o to, že bych měl přiznat relevanci onomu nesmyslnému půjčování lidem, kteří zjevně nemohli splácet své závazky, pak toto už jsem zde na mnohokrát učinil. Avšak toto není selháním principů, které zde obhajuji. Naopak konstantně tvrdím, že stát by neměl vynakládat prostředky na podporu stavebního spoření, či dotovat úroky z hypoték, a pak ještě poskytovat úlevy na daních. Stejně tak nesouhlasím s tím pokud stát motivuje banky k poskytování hypoték kde komu, jako se to stalo v USA. Stává se, že státy i soukromé subjekty činí zcela nerozumná a neobezřetná rozhodnutí, která mohou vést ke krizím. Stát a další instituce by ale neměly selhávat takovým způsobem, že danou krizi aktivně prohloubí, či znásobí např. tím, že nechají padnout systémovou banku, nebo celý stát (Řecko). Takže ano v ohledu příčin dané americké krize měl pan Altman pravdu, avšak jako neméně významné vidím i reakci státu na samotné vypuknutí dané krize. Paradoxně se v tomto případě s panem Altmanem shodujeme, že stát selhal. To ale neznamená, že uznám, že daný mnou zastávaný koncept sociálního státu je špatný, či nefunkční. Naopak tvrdím, že bez možností, které státy mají, by ta krize vyústila v katastrofu.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Z Klausovy úvahy, že onen kurz mezi hotovostí a bezhotovostními penězi by se aplikoval při výběrech hotovosti z banky, je zřejmé, že vůbec nepochopil potenciál onoho "vynálezu", jenž spočívá v uplatnění uvedeného "směnného" kurzu právě až ve fázi utrácení peněz. V bankách by se daný kurz aplikoval naopak při vkladu hotovosti na vkladový účet, nikoliv při výběru hotovosti.

Jinak ještě důležitá poznámka k terminologii používané v samotnému článku IMF. Autoři zřejmě úplně nerozumí tomu o čem píší, protože uvažují o rozdělení měnové báze (monetary base). Ve skutečnosti je však jejich zřejmým záměrem rozdělit peněžní zásobu/nabídku (monetry suply), neboť směnný kurz by měl existovat mezi dvěma složkami peněžní zásoby/nabídky (hotovostí a vklad na účtech). Měnová báze zahrnuje i rezervy bank, které zůstanou daným "vynálezem" samozřejmě nedotčeny.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-
Zobrazit další