Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Očima expertů: Tipy pro Andreje a Alenu. Kde škrtat

Ondřej Tůma | 15. 2. 2019 | Celkem 100 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Amos | 15. 2. 2019 10:14

Vláda nehledá, kde šetřit nebo škrtat. Jde jen o další PR s cílem přebrat středové nebo pravicové voliče, když už ANO zdecimovalo ČSSD a potěšilo polovinu důchodců okrádáním jejich dětí.

Cesty k efektivitě jsou nalezené a popsané například ve výročních zprávách a analýzách Nejvyššího kontrolního úřadu. Pokud by se napravila jen část pochybení, které NKÚ zdokumentoval, byl by přínos pro rozpočet nezanedbatelný.

Jenže NKÚ ve svých zprávách bohužel neustále otevřeně poukazuje na neefektivitu, amatérismus a stupiditu státního aparátu. I když má pravdu - ač se nikdy nepouští dál a neotevírá kapitolu korupce státní správy a spolupráci s mafií - jsou jeho nálezy pro státní správu dlouhodobě zcela neviditelné.

Stát šetřit nechce. Popřel by tím svoji základní úlohu - decimovat zdroje, aby zabránil jejich držení v rukou a peněženkách občanů.

+68
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

kadrila kadrilová | 19. 2. 2019 20:47

Je to dětina... :-) Mějte se pěkně!

-5
+
-

Všech 100 komentářů v diskuzi.

Jan Altman | 19. 2. 2019 10:28

Bacha, Fuldové se už na vás chystaj!

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4059605/svet-bez-hotovosti-podle-mmf-jako-cesta-k-sazbam-hluboko-v-zaporu.html

Nahlásit

+1
+
-

Richard Fuld | 19. 2. 2019 15:07 | reakce na Jan Altman - 19. 2. 2019 10:28

Děkuji za odkaz na ten inspirující článek. :-) V něm uvedený způsob zavedení možnosti záporných úrokových sazeb, aniž by bylo třeba rušit hotovost, je docela vynalézavý a na první pohled velmi jednoduchý.

Jen si to představte. Přijdete do obchodu a platíte. Pokud vytáhnete platební kartu, pak platíte standardní částku částku, pokud ale vytáhnete hotovost bude na pokladně jiná částka, např. v daném okamžiku o 2% vyšší. Hotovost sice nebude podléhat záporným úrokům, avšak její hodnota bude každý den klesat právě o stejnou částku, o kterou by byla ponížena hodnota bezhotovostních peněz. Konkrétní a pro všechny závazný koeficient přepočtu mezi bezhotovostními a hotovostními penězi by každý den závazně pro všechny vyhlašovala ČNB. Např. za 20 let by při průměrné nominální úrokové sazbě -2% byl kurz 100 korun v hotovosti za cca 67 korun bezhotovostních.

Jakmile by se nominální úrokové sazby vrátily do kladných hodnot, zafixoval by se předmětný výměnný kurz mezi hotovostí a bezhotovostními penězi na poslední hodnotě a došlo by tak k návratu k původnímu stavu, kdy bezhotovostní peníze jsou úročeny. Zde může zaznít námitka, proč obdobným způsobem "neúročit" peníze v hotovosti, kdy by ČNB naopak stanovovala výměnný kurz tak, aby se hotovost každý den zhodnocovala. Takový krok by byl nebezpečný, protože pak by nastala situace, kdy hotovost je úročena stejně jako bezhotovostní peníze, takže by se lidé mohli začít ptát, proč mám držet peníze v konkrétní bance, která může zkrachovat, když mohu mít peníze v hotovosti, které budou úročeny stejně jako v bance, ale nebudou podléhat riziku krachu dané konkrétní obchodní banky? Pokud by bylo takových lidí příliš mnoho, mohlo by dojít k runům na banky. Proto je třeba držení hotovosti "penalizovat" absencí nároku na úrok a pojištěním vkladů eliminovat úvahy o bezpečnějším držení hotovosti.

Výhodou tohoto systému by bylo, že by hotovost jako taková zůstala zcela zachována. Tzn. každý by si mohl i nadále dojít do banky a vybrat si peníze v hotovosti, stejně jako si vyměnit již opotřebovanou hotovost za novou. Odpadl by jen motiv převádět své peníze do hotovosti v časech, kdy jsou úrokové sazby v záporu. V ohledu nadměrného výběru vkladů s ohledem na bezpečnější držení peněz ve formě hotovosti by zde systém čelil pouze odkazem na pojištění vkladů a/nebo použitím "sankčního" úročení hotovosti zápornějšími sazbami, než jakými budou úročeny bezhotovostní peníze.

Jedinou (a nikoliv zanedbatelnou) nevýhodou by pak bylo, že by se poněkud komplikovalo používání hotovosti jak pro zákazníky, tak pro obchodníky. Dovedu si představit, že by obchodům byla nakonec státem uložena povinnost každý den uvádět aktuální ceny zboží a služeb v hotovosti a při bezhotovostní platbě. Nelze ale ani vyloučit, že by tato povinnost byla jen ve vztahu k obsahu účtenek, kde by u každé položky byly uváděny obě ceny až na pokladně a na krámě by byly cenovky pouze v bezhotovostních penězích. Nezanedbatelný bude taky diskonfort při držení hotovosti, kdy uživatel hotovosti bude muset přepočítávat své peníze v aktuálně platném "kurzu". Tyto oběti ale považuji relativně snesitelné v porovnání s tím jaké možnosti by mohla přinést možnost změn úrokových sazeb do záporu.

Zůstává zde ovšem stále problém s tím, že by uvedený systém musely ve velmi krátké době zavést všechny vyspělé země, protože jinak by měli lidé tendence držet hotovost v cizí měně, která není zatížena zápornými úroky. Proti tomuto jejich kroku by však stálo riziko, že taková cizí měna nakonec oslabí více, než činí úrokový diferenciál mezi oběma měnami. Když si vzpomenu na maďarské a polské domácnosti, jak se zadlužovaly při uzavírání hypoték nominovaných ve švýcarských francích, tak mi přijde tato obava jako dost reálná.

Pro úplnost dodávám jednu důležitou věc! Výše uvedené úvahy se týkají výhradně otázky možné realizace zavedení záporných úrokových sazeb, tak aby se nezhroutil bankovní systém a současně nebyla ani zrušena hotovost. Moje úvahy stran toho, zda záporné úrokové sazby skutečně představují účinnou a bezpečnou variantu řešení krize, která přijde v době, kdy centrální banka nemá jiný prostor pro změnu sazeb, než ten se zápornými sazbami zatím nemám zcela utříděny a finalizovány, proto v tomto ohledu berte můj postoj zatím za neutrální. Zde existují zatím nezodpovězené otázky. A nelze vyloučit, že se nakonec řešení krize pomocí záporných nominálních sazeb ukáže být slepou uličkou, která může mít vážné vedlejší a nezamýšlené následky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Altman | 19. 2. 2019 18:19 | reakce na Richard Fuld - 19. 2. 2019 15:07

V podstatě nástup velkobratrské totality.
https://www.kurzy.cz/zpravy/483834-mezinarodni-menovy-fond-uvazuje-o-zruseni-hotovosti/

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 20. 2. 2019 10:17 | reakce na Jan Altman - 19. 2. 2019 18:19

Ten první článek (Svět bez hotovosti podle MMF jako cesta k sazbám hluboko v záporu z 19.02.2019 06:38:55), na který jste dříve odkázal byl celý, včetně pasáže, kde se mluví o tom, jak umožnit záporné úrokové sazby BEZ ZRUŠENÍ hotovosti.

V tomto druhém článku (Mezinárodní měnový fond uvažuje o zrušení hotovosti z 19.02.2019 06:38:55) tato pasáž chybí. Oba dva ze stejného dne. Jeden celý, z něhož plyne, že není třeba rušit hotovost a druhý jen poloviční, z něhož klamavě plyne, že MMF zvažuje zrušení hotovosti. To je divné.

Takže žádný velký bratr. MMF našlo způsob, jak umožnit záporné sazby, aniž by bylo nutné rušit hotovost.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 19. 2. 2019 16:58 | reakce na Richard Fuld - 19. 2. 2019 15:07

Nutit obchodníky držet dvojí ceny a ještě je každý den aktualizovat, to by asi fakt nefungovalo.
Spíš bych si tipl, že se soudruzi pokusí hotovost (a její výběry - pomněme, že tu hlavně jde o zabránění runu na banky ve snaze se vyhnout zápornému úročení, tedy de facto zdanění vkladů) lidem znepříjemnit procentuálním poplatkem za výběr.

Když bude v bance -4% úrok a hrozilo by, že se lidé této krádeži budou bránit výběrem hotovosti, tak jistě existuje nějaká výše poplatku (nevím, zda 3%, 6%, ...), která je od výběru odradí.

Samozřejmě má to pro erár tu "nevýhodu", že takto tu hotovost zdaní jednou, kdežto v bance opakovaně, ale zase to je daleko jednodušší. Navíc určitě to půjde doplnit nějakým "sociálně citlivým" opatřením typu že nějaké kapesné (např. 1000Kč/týden) si půjde vybrat bez poplatku/zdanění a to proletariátu bude stačit a ještě jej bude hřát vědomí, že si erár došlápl na spekulanty a zbohatlíky.

Pokud zavedou progresivní zdanění výběrů (do 1000Kč bez poplatku, 1001-10000Kč 7%, nad 10tis 16%), což asi v softwaru bankomatu nebude problém, tak dosáhnou toho, čeho chtěli. Relativně jednoduše. A dále to mohou doplnit tím, co už plánují dávno: rušením platnosti velkých bankovek. Pokud zruší litr, dvoulitr a pětilitr, 99% lidí, co peníze syslí doma, je bude chca nechca muset odnést do banky. Hotovost zůstane na drobné výdaje typu platba za veřejné WC.

Ale samozřejmě bude trvat ten problém, že si lidé mohou zkusit svojí CZ kartou například vybrat franky ve Švýcarsku. Čili to rozhodně nebude tak, že by lidé příliš podstupovali kurzové riziko, jak píšete. Pokles rozhodně spíše bude hrozit té měně, která zavádí experimenty typu záporné úroky a boj s hotovostí.
Stejně tak lidé jisté zváží možnost pořídit si jinou hodnotu (zlato, bitcoin, obraz, diamant, ...), jen aby se zbavili záporně úročeného vkladu. Otázka ale je, kdo (a za kolik) jim ten obraz/bitcoin/zlaťák/diamant bude ochoten v takové situaci prodat, pokud prodej bude probíhat bezhotovostně, tedy příjmem bude ta záporně úročená měna.

Je docela dobře možné, že snaha lidí uniknout (výběry ve Švýcarsku, zakládání kont v Austrálii, nákup Au/BTC, ...) povede k "nutnosti" zavést kapitálové kontroly. Což ale nakonec je možná řádově méně šílený experiment, než záporné úroky, omezování hotovosti, či plovoucí kurz mezi hotovými a elektronickými korunami.

Spíše mi to všechno přijde jako potvrzení teze, že životnost současného monetárního systému je možné prodlužovat o stále menší časové úseky za cenu stále šílenějších a dříve nepředstavitelných opatření.

Nakonec i ultralevičák Krugman už má trochu problém s vaší oblíbenou mantrou "dluh nevadí v jakékoli výši":
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4059601/krugman-kdy-se-vysoke-dluhy-stavaji-problemem.html


Každopádně je skvělé sledovat, co režimní instituce na nás chystají (MMF: záporné úroky a rušení hotovosti, ČNB: vrtulníkové peníze, ...). Tyto uměřené konzervativní instituce jistě nemluví do větru, jejich výhrůžky je třeba brát smrtelně vážně (aby člověk nedopadl jako Židé, kteří sice četli Mein Kampf, ale nevěřili v jeho realizaci).
Zveřejnění těchto plánů tak prozíravějším dává příležitost se připravit, exitovat včas. Protože kdo si nechá peníze v bance, bude jednoho dne nemile překvapen. A až ta opatření budou zavedena, exit se skokově stane obtížnějším a dražším.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 20. 2. 2019 11:17 | reakce na Jan Altman - 19. 2. 2019 16:58

"Nutit obchodníky držet dvojí ceny a ještě je každý den aktualizovat, to by asi fakt nefungovalo." To je opravdová legrace. Kdysi jste zastával názor, že ve Vámi zastávaném svobodném bankovnictví by mohl emitovat peníze každý. Když jsem Vám oponoval, že by to činilo potíže, protože by v obchodech musely být desítky cen v různých měnách, tak jste tvrdil, že to by nebyl problém. :-) Onen systém (pouze) dvojích cen (v hotovosti a bezhotovostních peněz) by ostatně nejspíše fungoval i bez toho, že by obchodníci byli nuceni zveřejňovat dvojí ceny, protože pro obchodníky by bylo nevýhodné udržovat kurz 1:1, když mohou účtovat kurz pro ně výhodnější. Obchodníci ba tak sami dobrovolně uváděli dvoje ceny, protože by to pro ně bylo výhodné. A máme zde i precedent hladkého chodu "dvoucennového" systému. Stačí vzpomenout na Slovensko a jeho zavedení eura. V přechodném období byla povinnost uvádět ceny v korunách i eurech. Samozřejmě pro každodenní aktualizaci je v současnosti mnohem schůdnější pouhá konfrontace s výslednou celkovou cenou nákupu v hotovosti až u pokladny.

Řízení relace mezi hotovostí a bezhotovostními penězi na straně výběrů z bankomatů a z pokladen bank NENÍ(!) řešením, protože by po výběru z bankomatu již nedocházelo k dalšímu znehodnocování hotovosti = nevyhnutelný run na banky a bankomaty. V tomto systému by se zohlednilo pouze minulé znehodnocení hotovosti. Nezajistilo by však další znehodnocování hotovosti v době jejího držení po jejím výběru z banky(!).

Ke zdaňování peněz. Hotovost je zdaněna již v současnosti při kladných úrokových sazbách, kdy úrokový výnos, který by měl držitel bezhotovostních peněz držených na vkladovém účtu v bance, získává namísto držitele vybrané hotovosti po celou dobu oběhu hotovosti centrální banka (jde o novodobou formu ražebného).

Pouhým zpoplatněním výběrů peněz v hotovosti z banky nelze zajistit možnost záporných úrokových sazeb, protože v takovém případě zde zůstává zcela nevyřešen problém s neodvratitelnými runy na banky.

Samozřejmě mohou lidé uvažovat tak, že budou držet hotovost v cizí měně. Problémem ale je, že tím se vystaví riziku změn měnového kurzu. Volatilita daného kurzu může být násobně vyšší, než znehodnocování hotovosti držené v domácí měně. Ze stejného důvodu není řešením dané situace BTC. Je zde sice řešení, jak odstranit dané riziko, a to zajištěním tohoto rizika např. forwardovým kontraktem. Toto ale není cesta, protože náklady s tímto spojené (úrokový diferenciál a transakční náklady) plně vymažou původní zamýšlený přínos, kvůli kterému by se daný člověk rozhodl pro držení cizí hotovosti. Jinými slovy tudy efektivní cesta nevede.

Jediným reálným řešením, jak umožnit existenci záporných úrokových sazeb a současně nerušit(!) hotovost se tak zatím skutečně jeví administrativně stanovovaný "směnný kurz" mezi hotovostí a bezhotovostními penězi, s tím že výběry z bank a bankomatů by byly vždy realizovány v kurzu 1:1. Samozřejmě, že by centrální banka byla i nadále povinna směňovat opotřebovanou hotovost za novou také v kurzu 1:1. Vklady hotovosti do banky by však již podléhaly aktuálnímu vyhlašovanému "směnnému" kurzu. Přiznám se, že tohle nemám úplně do detailu promyšlené, takže každé odhalení věcných(!) chyb v mých úvahách je vítáno. :-)

Jinak, je třeba si uvědomit, že MMF si je plně vědom toho, že zrušení hotovosti by byl velmi tvrdý oříšek, na kterém by si mohli vylámat zoubky, a tak hledá cestu, jak umožnit záporné úrokové sazby, aniž by musela být zrušena hotovost. Otazníkem ale stále zůstává, zda je rozumné samotné experimentování se zápornými úrokovými sazbami. V tomto zatím nemám úplně jasno.

Co se týče "vrtůlníkových" peněz, tak ty považuji za bezpečnější protideflační "opatřeni", než záporné úrokové sazby, protože v tomto případě bychom se pohybovali na známém území kladných nominálních úrokových sazeb. Koncept sociálního státu (mnou chápaný jako systematická podpora kupní síly poptávky v případě jejího nadměrného oslabení tržním přerozdělováním) financovaného nikoliv z daní, ale státním dluhem, který následně skupuje od vystrašených bankéřů národní banka, totiž v podstatě není nic jiného, než právě realizace opatření "vrtůlníkových" peněz bez "nebezpečného" růstu zadlužení státu. V praxi se tento systém (kombinovaný s částečným financováním daněmi) používá už mnoho desetiletí a nikdo toto jako vrtůlníkové peníze neoznačuje. Prakticky jakýkoliv schodek státního rozpočtu je emisí vrtůlníkových peněz. Problém je v detailu, tedy v tom, kam tyto vrtůlníkové peníze padají. Pokud v době oslabené kupní síly poptávky podporují naopak stranu nabídky, pak je takový rozhazování vrtůlníkových peněz přiléváním oleje do ohně. A samozřejmě to platí i naopak, pokud je v krizi vyvolané slabou nabídkou podporovaná vrtůlníkovými penězi strana poptávky (spotřebitelé), namísto strany nabídky (producenti), pak jde opět jen o zhoršování situace.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 20. 2. 2019 13:06 | reakce na Richard Fuld - 20. 2. 2019 11:17

Ale no tak!
Sice zastávám princip rovnosti (když peníze může emitovat instituce A, co by nemohla i instituce B), ale to neznamená, že tvrdím, že obchodník by měl být POVINEN všechny možné měny přijímat. Když bude přijímat jen jednu, je to jeho věc, jeho právo. A tento tlak samozřejmě povede k tomu, že těch měn zas tolik nebude, že převáží nějaká dobrá (na rozdíl od situace, kdy monopol nutně vede ke měně špatné).

Ano, stržení procentuálního poplatku by bylo jednorázové a kurz hotovosti by pak již dále neklesal. Ale to by nutně nemuselo vadit, kdyby zároveň došlo k omezení výběrů na malé týdenní kapesné a ke zrušení velkých bankovek (1000 a víc). Současní držitelé velké hotovosti by ji tak museli odnést do banky. Do banky by zároveň obchodníci odnášeli své hotovostní platby. A když by si je lidé opětovně vybrali, tak opět s nějakou srážkou. Hotovost by byla omezena na drobné transakce. Skladovat miliardu ve stovkách je dost nepraktické.

Myslím, že na zamezení runu by to bohatě stačilo!
- poplatek 8% za výběr při -4% úroku v bance
- omezení výběru na malé kapesné
- zrušení velkých bankovek

Jak by mohlo dojít k runu? Když prostě víc jak 1000Kč by vybrat nešlo? A kdo by runoval za 8% poplatek, když v bance je úrok jen -4% (byť PA)? To by bylo daleko rozumnější ty peníze bankovním převodem poslat do švýcarské banky, na kryptoburzu, nebo k prodejci investičního zlata. Toto je ta díra, kterou by to unikalo a kterou by se erár musel pokusit zacpat.

A ano - také si myslím (společně s ČNB), že vrtulníkové peníze jsou v této fázi pravděpodobnějším krokem (záporné sazby až v přespříští krizi, až role hotovosti bude ještě více potlačena). Nicméně i v tomto případě mnoha subjektům dojde, že je na čase z takového systému exitovat. Mít v bance 150tis, když každý občan dostává jen tak měsíčně od státu 15tis nově vytištěných peněz - tak se také snažím těch 150tis co nejrychleji převést na alternativní měnu, kde takový tisk neprobíhá.

Sice tedy nevíme, s jakým "odvážným" opatřením centrální banky a vlády přijdou v příští krizi (nebo až je začne tížit dluh, nebo až začnou docházet peníze na penze), VŽDY to ale bude na úkor držitelů fiatových úspor. A ti by tak měli s předstihem přemýšlet o ochraně těchto úspor (a koupě státního dluhopisu s nulovým úrokem tou ochranou rozhodně není).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 20. 2. 2019 13:59 | reakce na Jan Altman - 20. 2. 2019 13:06

Snažíte se krkolomně vymyslet jak omezovat lidi při výběrech hotovosti. To je zbytečné. Tahle cesta nevede k cíli. Cílem totiž není učinit hotovost neatraktivní. Cílem je pouze smazat rozdíl mezi držením bezhotovostních peněz a hotovosti v době záporných nominálních sazeb. Vaše návrhy jdou úplně jiným směrem.

Představa, jak v každém obchodě jste "nucen" platit jinými penězi, když současně ani nikdo nebude obchodníky nutit přijímat peníze, které emituje více subjektů, mi tedy přijde dramaticky méně user friendly oproti stavu, kdyby zákazníci byli pouze na pokladně informováni o tom, jakou částkou musí zaplatit hotově nebo kartou. Dnes se Vás taky ptají: hotově nebo kartou? Rozdíl by byl pouze v tom, že hotově byste platil vyšší nominální částku.

Vaše představy, jak rebalance tržní nerovnováhy vyvolá inflaci a tím znehodnotí již existující peníze pouhým navýšením peněžní zásoby je anachronické uvažování z dob komoditních peněz a v dněšní době nemá opodstatnění. Danou intervencí by se toliko čelilo deflačním tlakům. Šlo by tedy o zabránění deflaci nikoliv o vyvolání inflace. V opačném gardu při inflačních tlacích by šlo zase o zabránění inflaci nikoliv o vyvolání deflace. Daný systém by tak usiloval o stabilitu kupní síly peněz. Vaše preventivní opatření v podobě útěku ze současných peněz by byla namístě, pokud by onen systém měl usilovat o přesný opak, než jak ho popisuji. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 20. 2. 2019 15:31 | reakce na Richard Fuld - 20. 2. 2019 13:59

Celí boj s deflací je podvod. Jednak deflace ničemu nevadí a jednak žádná nikdy nehrozila, respektive jen v hlavách centrálních plánovačů - pod vlivem cinklých statistik z pera jiných centrálních plánovačů.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Jan Capouch | 19. 2. 2019 21:08 | reakce na Jan Altman - 19. 2. 2019 16:58

Jen ať to zkusí. Účetní hajzlpapír rychle utratíme a za přebytek koupíme zlato a stříbro. Jsem zvědav na záporný úrok z American eaglu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 19. 2. 2019 22:59 | reakce na Jan Capouch - 19. 2. 2019 21:08

No pozor. Podle mě je důležité to zlato, stříbro, bitcoiny, švýcarské franky, atd... pořídit PŘED tím, než tato opatření vstoupí v platnost. Dokonce před tím, než se to začne reálněji plánovat, tedy než blížící se problém zavětří ostatní (jak žraloci/smartmoney, tak i general public).

Protože jakmile dobře informovaní movití jedinci zjistí, že se něco takového chystá, začnou se snažit ochránit svůj majetek a tím nám náš vlastní exit dost prodraží. Vykoupit sklady maloobchodníků s drahými kovy, na to stačí daleko menší důvod (běžně se stává i při daleko menších náznacích problémů, že se položky ze "skladem" změní na "na objednávku, do třech týdnů".

No a až ta opatření v platnost vstoupí, tak podle mne eráru rychle dojde, kde nechal neucpané díry a začne je obratem ucpávat. Jak už jsem psal - očekával bych kapitálové kontroly. Protože pokud dojde k tomu, že CZ bankomat vydá max 1000Kč/měs, mnoho lidí obratem začne zkoušet:

- vybrat CZ kartou někde v Německu, 1km za hranicí (a pokud to nepůjde, tak ti movitější si zaletí do Švýcarska, Emirátů, ...)

- založit si účet v zahraničí v cizí měně (nepodléhající zápornému úroku a/nebo s nezrušenou hotovostí) a poslat si tam prostředky z CZ banky

- poslat si peníze na zahraniční kryptoburzu (pokud náhodou někdo nevěří bitcoinu, i tak by to mohlo být lákavé - ty prostředky tam držet třeba v kryptoměně USDT, která drží 1:1 paritu k USD)

- poslat peníze k zahraničnímu prodejci investičního Au/Ag (a mince si nechat poslat kurýrem, nebo se pro ně stavit osobně a rovnou je v zahr. ulejt do bankovní schránky)

Otázka je, zda to "před tím", resp. "těsně před tím" lze nějak trefit. Nějaký příští "Lehman event" velmi pravděpodobně přijde dost nečekaně. Po zkušenostech s minulou krizí tržní subjekty možná budou reagovat rychleji a hysteričtěji. Opatření ("záchrana") ze strany státu přijdou velmi rychle.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Altman | 19. 2. 2019 23:02 | reakce na Jan Altman - 19. 2. 2019 22:59

Až tyto kroky začne dělat více lidí (a budou to ti movitější a zároveň o opatřeních informovanější), tak pak už bude pro nás "obyčejné lidi" pozdě. Navíc tento masivní exit urychlí kolaps systému, nebo alespoň ztrátu kupní síly měny (za kterou my bychom rádi nakupovali alternativy).

První bude exitovat za výhodný kurz, ti další za podstatně horší a opozdilci ostrouhají. Poslední zhasne.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Amos | 20. 2. 2019 09:12 | reakce na Jan Altman - 19. 2. 2019 23:02

Oni už se soudruzi připravují. V nové smlouvě o pronájmu bankovní bezpečnostní schránky je požadavek neukládat platnou měnu. Dříve se nesměla hromadit tuzemská měna, nyní nově i zahraniční.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 20. 2. 2019 09:32 | reakce na Jan Amos - 20. 2. 2019 09:12

A to těm bankám nařizuje nějaký zákon?
A jen bankám? Protože sejf/schránku si lze pronajmout i jinde...


Jinak jsem si všiml, že ten nápad MMF už řeší i Klaus :-)
http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika-mraz-tentokrat-prichazi-z-mmf-f0y-/p_ekonomika.aspx?c=A190218_205859_p_ekonomika_wag

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 20. 2. 2019 11:37 | reakce na Jan Altman - 20. 2. 2019 09:32

Z Klausovy úvahy, že onen kurz mezi hotovostí a bezhotovostními penězi by se aplikoval při výběrech hotovosti z banky, je zřejmé, že vůbec nepochopil potenciál onoho "vynálezu", jenž spočívá v uplatnění uvedeného "směnného" kurzu právě až ve fázi utrácení peněz. V bankách by se daný kurz aplikoval naopak při vkladu hotovosti na vkladový účet, nikoliv při výběru hotovosti.

Jinak ještě důležitá poznámka k terminologii používané v samotnému článku IMF. Autoři zřejmě úplně nerozumí tomu o čem píší, protože uvažují o rozdělení měnové báze (monetary base). Ve skutečnosti je však jejich zřejmým záměrem rozdělit peněžní zásobu/nabídku (monetry suply), neboť směnný kurz by měl existovat mezi dvěma složkami peněžní zásoby/nabídky (hotovostí a vklad na účtech). Měnová báze zahrnuje i rezervy bank, které zůstanou daným "vynálezem" samozřejmě nedotčeny.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 20. 2. 2019 13:33 | reakce na Richard Fuld - 20. 2. 2019 11:37

https://roklen24.cz/a/Sv4ee/bezhotovostni-cesta-do-urokoveho-zaporu-podle-mmf

Ještě mě napadá jeden takový háček návrhu MMF: oni tam píší, že centrální banka by stanovila kurz mezi hotovými a elektronickými penězi. Jenže přeci nějaké arbitrární byrokratické určování směnného kurzu mezi dvěma měnami obvykle generuje další problémy, protože úředně stanovený kurz více či méně neodpovídá přirozenému tržnímu kurzu (danému nabídkou a poptávkou).

Přeci pokud hotovosti bude relativní nedostatek a elektronických peněz relativní nadbytek, může si stát dupat nožkou jak chce, ale dříve či později se projeví síla tržního kurzu. Pokud po hotovosti bude existovat silná poptávka (z šedé a černé ekonomiky, kvůli tomu, že mnoho lidí při mnoha transakcích preferuje anonymitu, atd...), může se oficiální kurz stát irelevantním.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 20. 2. 2019 14:24 | reakce na Jan Altman - 20. 2. 2019 13:33

Díváte se na to ze špatné strany. Pokud centrální banka stanoví kurz, který bude výhodný pro držení hotovosti oproti držení bezhotovostních peněz na záporně úročeném účtu, pak lidé budou vybírat vklady v hotovosti a v extrémních případech dojde k runům na banku. A naopak, pokud bude kurz stanoven ve prospěch držení bezhotovostních peněz, budou mít lidé tendenci držet minimální množství peněz v hotovosti a budou upřednostňovat bezhotovostní vklady.

A samozřejmě platí, že pro černou a šedou ekonomiku bude kurz do značné míry irelevantní, protože hodnota anonymity bude pro subjekty zde působící vyšší, než nevýhody plynoucí z držení a používání hotovosti (ceny v hotovosti by na černých trzích rostly tak, aby pokryly náklady na používání hotovosti? Jak dlouho? Taková cenová inflace by zřejmě nebyla pro tyto trhy požehnáním). Tady jste mě nechtěně navedl k tomu, jak vlastně efektivně zdanit šedou a černou ekonomiku tím, že by držení hotovosti bylo v dobách záporných úrokových sazeb penalizováno např. 10% posunem kurzu oproti jeho zápornými úroky opodstatněné hodnotě. Takto by bylo držení a používání hotovosti zdaněno sazbou 10% p.a. Nicméně takovéto zneužití daného "vynálezu", jak umožnit záporné úrokové sazby při zachování hotovosti, nepovažuji vůbec za šťastné ani chytré. Vlastně by se tímto zcela popřel původní cíl zachovat možnost používat hotovost, neboť uvedené zdanění hotovosti by pro poctivé lidi znamenalo vlastně efektivní zrušení možnosti používat hotovost, resp. jeho citelnou penalizaci.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 20. 2. 2019 15:34 | reakce na Richard Fuld - 20. 2. 2019 14:24

No tak hlavně šedá a černá ekonomika (která v době podobných experimentů jen kvete) by si v případě uměle klesající hodnoty hotovosti našla jiný prostředek směny.

Pokud cash a elektronické peníze nebudou mít pevný kurz 1:1, bude zde existovat kurzové riziko, čili to už rovnou můžete používat franky, stříbrňáky či bitcoin, že.... Takže za mě super.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 20. 2. 2019 17:18 | reakce na Jan Altman - 20. 2. 2019 15:34

V případě kurzu mezi hotovostí a bezhotovostními penězi by nebyl žádný tržní kurz ani by neexistoval žádný trh. Tento administrativně určovaný kurz by pouze eliminoval úrokový diferenciál mezi hotovostí (0% p.a.) a bezhotovostními penězi (záporný úrok), tak aby držení peněz v kterékoliv z obou forem bylo z hlediska jejich nominálního(!) znehodnocování prostřednictvím záporného úroku shodné. Tuto situaci nelze demagogicky srovnávat s volně plovoucím(!) tržním kurzem koruny např. k CHF nebo BTC.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 20. 2. 2019 13:34 | reakce na Jan Altman - 20. 2. 2019 13:33

Kurz tuzexového bonu nakonec také určoval spíše trh, než úředník.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 26. 2. 2019 14:24 | reakce na Jan Altman - 20. 2. 2019 13:34

Za tuzexové bony bylo možné koupit úplně jiné zboží, než za koruny, takže šlo o dvě různé měny a kurz zde skutečně existoval. U hotovostních peněz a bezhotovostních peněz, za něž by bylo možné koupit totéž by administrativní kurz fungoval. Ledaže by se prodejci zboží a služeb chtěli nechávat dobrovolně okrádat prostřednictví pevnějšího hotovosti, než je administrativně stanovená. Nic proti, každý nakupující takový arbitrážní bezrizikový zisk velmi rád zrealizuje.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Amos | 27. 2. 2019 09:06 | reakce na Richard Fuld - 26. 2. 2019 14:24

Takto to už dnes funguje v řadě obchodů. Pokud platíte v hotovosti, je cena výrazně nižší než když platíte kartou. A nejde jen o poplatky karetním společnostem. Pokud to nevíte, je to jen proto, že žijete ve svém hypotetickém světě.
Zboží rychlé spotřeby (potraviny, drogerie...) je pro takovou směnu ideální už dnes. A jsou firmy, které se tímto přístupem už ani netají.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Amos | 20. 2. 2019 11:20 | reakce na Jan Altman - 20. 2. 2019 09:32

Nevím zda zákon. Nepídil jsem se. Vnímám to jako posun. Na druhou stranu, nikdo zatím obsah schránek nekontroluje.

Schránky mimo banky jsou pro mě problematické. Obvykle je nabízejí společnosti typu sro. gmbh a ltd - čili záruka nedotknutelnosti je diskutabilní.

Líbil se mi váš výčet exitových možností. Sám za sebe ještě roky používám PayPal, kde držím hotovost převodem z bankovního účtu. V podstatě jde o nejjednodušší založení účtu v bance mimo území ČR.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 20. 2. 2019 13:25 | reakce na Jan Amos - 20. 2. 2019 11:20

Jo, PayPal je prima. Akorát že na něm to je opět jen fiat kontrolovaný vládou. A kdyby nastaly jakékoli problémy, vláda může PayPalu nařídit prakticky cokoli.
Čili pro mě to je spíš nástroj k efektivnímu převod, než že bych viděl nějaké výhody v tom tam držet dlouhodobě větší prostředky.

Jinak samozřejmě sejf lze mít i doma. Když ho zabetonujete ve sklepě do podlahy a přes něj dáte něco těžkého (kotel, vodní nádrž - za podmínky, že do toho sejfu nechcete sahat nějak často) tak, že ten sejf bude jednak skrytý a jednak těžko přístupný, tak pokud o tom nebudete nikde vyprávět, je to myslím docela bezpečné.

Ideální to ale samozřejmě není. V tom právě vidím jednu z mnoha předností kryptoměn. Uskladnit se dají asi úplně nejbezpečněji. Ochranu http://trezor.io nikdo nikdy neprolomil. Plus zabezpečit se lze i svépomocí: vlastně jde o to si buď zapamatovat či někam (i po částech na různá místa) zapsat 12 či 24 seed words. Nemusíte mít žádné zařízení, žádnou aplikaci v PC, bitcoiny vlastníte jen tím, že znáte ta seed words.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 20. 2. 2019 14:31 | reakce na Jan Altman - 20. 2. 2019 13:25

Ještě by bylo dobré nechat si ty údaje vyrazit na nějakou (optimálně zlatou) destičku a tu schovat v tom sejfu pod nádrží. :-) Protože papír není pro uchovávání údajů moc dobrým médiem. :-) Nedávno jsem viděl i dobrý fórek pro číselné kódy, kdy je možné takové číslo vsadit na tiket nějaké loterie a takto nenápadně si uchovat daný údaj. Pro jistotu každý týden tiket obnovovat a možná si na Vás občas sedne i nějaké to štěstíčko. Ale pořád je to jen papír, tak bych uvažoval nad tím vyražením do něčeho trvanlivějšího. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 20. 2. 2019 15:36 | reakce na Richard Fuld - 20. 2. 2019 14:31

http://cryptosteel.com

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Capouch | 20. 2. 2019 00:19 | reakce na Jan Altman - 19. 2. 2019 23:02

Naštěstí my "obyčejní lidé" nemáme tolik co ztratit. Peníze tečou hlavně do bydlení a jídla a do dětí. Těch pár desítek tisíc vem čert. Hlavně že jsme zdrávi a máme jeden druhého. Bankocetle naši předci přežili, zvládneme i tohle.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 20. 2. 2019 09:30 | reakce na Jan Capouch - 20. 2. 2019 00:19

Jasně, lidí žijících od výplaty k výplatě se to moc nedotkne.
Lidé, kteří se snaží zajistit se samostatně na penzi (protože v tu státní nevěří), by to ale řešit měli.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Capouch | 19. 2. 2019 20:48 | reakce na Jan Altman - 19. 2. 2019 16:58

Hezká a věcná odpověď. já bych asi do prvního řádku napsal stručně a nezdvořile: "Melete hovna."

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 19. 2. 2019 12:23 | reakce na Jan Altman - 19. 2. 2019 10:28

Klasický posun Overtonova okna.
Nejprve je myšlenka prezentována jako extremistický výstřelek. Později zajímavá teoretická idea. Následně jedna z možností. Pak jako varianta vhodná k posouzení. Nakonec jako řešení o kterém snad nikdo nemůže pochybovat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Zdeněk Suchý | 20. 2. 2019 07:06 | reakce na Jan Amos - 19. 2. 2019 12:23

Naprostý souhlas s Overtonem. A myslím že ten čas diverzifikovat úspory právě nastal.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 20. 2. 2019 13:35 | reakce na Zdeněk Suchý - 20. 2. 2019 07:06

Ten trvá již dlouho :-) Ale důvody přibývají řekl bych exponenciálním tempem.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 19. 2. 2019 14:32 | reakce na Jan Amos - 19. 2. 2019 12:23

To ano.
Kazdopadne bych to nepodcenoval.
Pokud konzervativni instituce typu MMF pise o zapornych sazbach & ruseni hotovosti, ci CNB o penezich z vrtulniku, nebude to proto, ze se jen tak cvici v blaznivych napadech, ci je popadla touha dostat na titulni stranky bulvarniho tisku.

Meli bychom to brat smrtelne vazne a chystat se na to.
Obdobne CNB s predstihem "strasila" s kurzovym zavazkem a skoro nikdo ji to neveril a pak vsichni byli prekvapeni.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Altman | 18. 2. 2019 17:34

Az zas nekdo bude plasit, ze nam vlady jednoduse vypnou internet a bude po bitcoinu :)

https://kryptomagazin.sk/poslat-bitcoin-bez-pomoci-internetu-uz-nie-je-fikciou-ale-realitou/

Vypnutim by zabili ekonomiku.... ...ale bitcoin ne.

Nahlásit

+4
+
-

Jan Altman | 15. 2. 2019 16:26

Já bych navrhoval:
- zavést sektorové daně pro banky, operátory a hypermarkety
- snížit úrokovou sazbu na minus 5 procent (pomůže obyvatelům i podnikům, ekonomika se roztočí, stát si bude půjčovat levně)
- zavést základní nepodmíněný příjem 15tis měsíčně financovaní prostřednictvím QE
- nabrat dalších 100tis úředníků
- mateřskou srovnat s průměrným platem, vždyť to je práce namáhavá jako každá jiná (a co teprve dřina v posilovnách - kulturistům bych posílal dvojnásobek průměrné mzdy - mzda má odpovídat tomu, jak moc se při práci člověk nadře)
- pokud by čirou náhodou výše uvedené vedlo k růstu maloobchodních cen, tak zákonem stanovit jejich max.výši, spekulanty a keťasy pozavírat

Nahlásit

+8
+
-

Jan Capouch | 15. 2. 2019 16:40 | reakce na Jan Altman - 15. 2. 2019 16:26

Co není, může být:

https://kechlibar.net/2019/02/08/santa-claus-a-tyran-zaroven/

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Amos | 15. 2. 2019 10:14

Vláda nehledá, kde šetřit nebo škrtat. Jde jen o další PR s cílem přebrat středové nebo pravicové voliče, když už ANO zdecimovalo ČSSD a potěšilo polovinu důchodců okrádáním jejich dětí.

Cesty k efektivitě jsou nalezené a popsané například ve výročních zprávách a analýzách Nejvyššího kontrolního úřadu. Pokud by se napravila jen část pochybení, které NKÚ zdokumentoval, byl by přínos pro rozpočet nezanedbatelný.

Jenže NKÚ ve svých zprávách bohužel neustále otevřeně poukazuje na neefektivitu, amatérismus a stupiditu státního aparátu. I když má pravdu - ač se nikdy nepouští dál a neotevírá kapitolu korupce státní správy a spolupráci s mafií - jsou jeho nálezy pro státní správu dlouhodobě zcela neviditelné.

Stát šetřit nechce. Popřel by tím svoji základní úlohu - decimovat zdroje, aby zabránil jejich držení v rukou a peněženkách občanů.

Nahlásit

+68
+
-

Jan Capouch | 15. 2. 2019 10:25 | reakce na Jan Amos - 15. 2. 2019 10:14

Kdyby jen decimovat, to by se žilo dobře.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Josef Fraj | 15. 2. 2019 06:03

Výjimečně mám výhrady ke Kovandovi. Je to stát, kdo vyvolává ekonomický cyklus. Chtít po něm, aby působil proticyklicky, je jako chtít po kosatce, aby působila vegetariánsky.

Jinak toho "naspořeného strýčka" stát má v těch úřednících, které zaměstnal v posledních letech. Svůj úkol ve volbách už splnili, tak je může zase propustit a ještě by na tom získal plusové body, protože by byl první vládou, která skutečně sníží počet úředníků. Už slyším Bureše, jak se tím chlubí.

Zbytek "expertů" nestojí z komentář.

Nahlásit

+2
+
-

Jan Altman | 15. 2. 2019 16:37 | reakce na Josef Fraj - 15. 2. 2019 06:03

Jo, nějak nám ta praxe pokulhává za teorií.

Vypadá to, že vlády v konjunktuře utrácejí (při bezprecedentním růstu ještě zvyšují dluh) a když přijde krize, tak tupě škrtají a zvyšují daně (nevím, co z toho ten pokles prohloubí více).

Centrální banky v době největší konjunktury tisknou prachy, provádějí QE či měnové intervence. Drží v době největší konjunktury úroky na nule, nebo blízko ní. Copak asi budou dělat (třeba taková ECB s nulovýma sazbama), až krize přijde?

- Nic? To jistě ne, protože kdyby nedělaly nic (podle mě to nejlepší, co může byrokrat dělat), tak by se mohl někdo začít zvědavě ptát, proč je tedy máme

- Sazby budou zvedat? No mohlo by je to napadnout, když jsou na nule. A pokud s krizí zároveň nepoleví inflační tlaky (stagflace), tak vlastně nebudou vědět, na jakou stranu tím (centrálněplánovačským) kormidlem točit

- Sazby sníží jako při každé minulé krizi? No o tom už jsme si tu několikrát psali. Sazby výrazně pod nulou => snaha lidí vybrat hotovost a mít pod matrací výhodný nulový úrok => run na banky => nutnost omezit výběry => snaha lidí peníze si poslat do zahraničí či je tam vybrat (třeba v CHF) kartou => kapitálové kontroly => snaha kazivé bankovní peníze převést na něco, co jde zaplatit vnitrostátním převodem (Au, BTC, ...) => snaha zacpat i tyto díry => pár dalších venezuelsko-fuldovských koleček => GameOver

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Petr Vorlíček | 15. 2. 2019 08:30 | reakce na Josef Fraj - 15. 2. 2019 06:03

V konjukntuře bychom se ocitli i kdyby vlada šetřila o 106 celych poskedních 10 let. Jsme velmi otevřená exportní ekonomika, a kromě státních výdajů u nás cyklus tvoří poptávka ze zahraničí, která tak činí nezávisle na státu.
A stát má opravovat infrastrukturu skutečně zejména v krizi, jinak (přesně jako nyní) blokuje produkční kapacity soukromému sektoru, cena stavby letí vzhůru a podporuje přehřátí ekonomiky.
Tohle si má stát nechat na krizi, a v ní má stavět silnice, opravovat státní majetek...Ouředniky nema najimat nikdy, těch už se plně nikdy nezbaví...
Takjle to myslel Kovanda. Když to stát svymi výdaji v konjunktuře rozbalí na plné pecky a při prvních problémech zaçne škrtat, sám tu krizi spouští.
Kosatka tězko začne žrát plankton, ale stát (vláda) začít setřit v konjunktuře může, ušetří si mnoho problémů v recesi...Jen to bude muset být úplně jiná vláda, ta přijde až po skutečné krizi, té globální - monetární....

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Josef Fraj | 19. 2. 2019 03:23 | reakce na Petr Vorlíček - 15. 2. 2019 08:30

Já vím, jak to pan Kovanda myslel a proto jsem reagoval tak, jak jsem reagoval. Zjevně se neshodneme v tom, co je příčinou cyklu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 15. 2. 2019 09:51 | reakce na Petr Vorlíček - 15. 2. 2019 08:30

Takto nějak to měl vymyšleno nějaký pan Keynes. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Altman | 15. 2. 2019 16:39 | reakce na Richard Fuld - 15. 2. 2019 09:51

Pan Keynes to měl vymyšleno špatně (zeptejte se třeba pana Hayeka), navíc politici a centrální bankéři se ani tou jeho pochybnou teorií neřídí, jen její pokřivenou podobu občas používají jako "ospravedlnění" pro své nezodpovědné a hýřivé chování, když se jim to zrovna hodí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Jan Capouch | 15. 2. 2019 10:10 | reakce na Richard Fuld - 15. 2. 2019 09:51

A zatím se ta realizace nějak moc nedaří, že? :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 18. 2. 2019 08:52 | reakce na Jan Capouch - 15. 2. 2019 10:10

Proč by se jim nedařila? Díky Keynesovu postupu se USA zachránily před velkým krachem, do kterého je málem přivedl typický nekeynesovský recept (experiment) - nechat zkrachovat Lehman Brothers a spoléhat na to, že si trh poradí sám.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Altman | 18. 2. 2019 13:12 | reakce na Richard Fuld - 18. 2. 2019 08:52

Jen jestli ale ta situace na krach nebyla zralá právě proto, že se před tím keynesovsky tisklo a uvolňovalo, nově vytvářené peníze se půjčovaly kdejaké socce na vilu, čtvrté auto do rodiny či na úvěr na nákladné univerzitní studium sociální ekologie.

Banky typu Lehman vyrostly do obludných TooBigToFail rozměrů díky tomu, jaký bankovní systém (v čele s FEDem) si USA zavedly.

A ta reakce vlády a FEDu na krizi vedla k ještě dalšímu zvětšení TBTF bank, k ještě větším dluhům, k umělému růstu cen akcií (hnanému jejich zpětnými odkupy za nově natištěné levné peníze), atd... takže za rok dva nám zase budete vyprávět, jak FED musí keynesiánsky ekonomiku zachraňovat před kolapsem (který ovšem sám způsobil).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Jan Altman | 18. 2. 2019 13:29 | reakce na Jan Altman - 18. 2. 2019 13:12

https://www.kurzy.cz/zpravy/483537-dynamika-verejneho-dluhu-ohrozuje-usa-vice-nez-cinska-krize/

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 18. 2. 2019 16:11 | reakce na Jan Altman - 18. 2. 2019 13:29

Tomu říkám strach z velkých čísel. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

kadrila kadrilová | 19. 2. 2019 01:17 | reakce na Richard Fuld - 18. 2. 2019 16:11

Zdravím Vás! Ráda zde čtu, co není hnáno například pouze nějakou averzí, nýbrž touhou poučit/podělit se o své znalosti, zkušenosti, co má hlavu i patu, co vede ke kritickému myšlení (což podle Aristotela znamená nekývat na vše, co je nám naservírováno pod nos…:-) )........ Tuto Vaši reakce na příspěvek pana Altmana pokládám za nedostatečnou/slabou. Polepšete se! :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Richard Fuld | 19. 2. 2019 14:08 | reakce na kadrila kadrilová - 19. 2. 2019 01:17

K tomu článku nic moc víc napsat opravdu nejde. Píše se tam o bilionech dolarů státního dluhu ale nikde není ani zmínka o tom, proč by to měl být pro USA vážným problémem. Pokud by tam bylo napsáno, něco jako pokud se dluh USA vyšplhá na takovou a takovou úroveň, a to takto nebo jinak způsobí kolaps ekonomiky, pak je o čem diskutovat. Pokud ale někdo napíše něco jako, že další bilion dolarů státního dluhu USA bude znamenat konec USA a nenapíše, PROČ a JAK by to mělo nastat, pak není o čem diskutovat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 20. 2. 2019 10:38 | reakce na Richard Fuld - 19. 2. 2019 14:08

www.grada.cz/ekonomicke-bubliny-10522

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 20. 2. 2019 14:36 | reakce na Jan Altman - 20. 2. 2019 10:38

Dominik Stroukal - příznivec BTC a napíše toto:
"Tato kniha je o bublinách. Poslední velká splaskla přesně před deseti lety..." Nějak zapomněl na letošní splasknutí té snad největší bubliny všech dob, která praskla na trhu s BTC. :-) Prý poslední před 10-ti lety. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 20. 2. 2019 15:38 | reakce na Richard Fuld - 20. 2. 2019 14:36

Jenže to nebyla největší bublina na bitcoinu - bitcoin v minulosti zaznamenal i větší procentuální poklesy.

A už zase roste.

https://kryptomagazin.cz/spekulujeme-krypto-ma-nejvetsi-objem-za-posledni-rok-muze-za-to-fidelity/

https://kryptomagazin.cz/zpravycena-bitcoinu-vytvorila-40-denni-high-na-rade-je-5000-usd/

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

kadrila kadrilová | 19. 2. 2019 20:46 | reakce na Richard Fuld - 19. 2. 2019 14:08

Pane Fulde, děkuji Vám za všechny příspěvky i za tuto Vaši reakci. Prosím, mohl byste ještě reagovat na to, co napsal pan Altman výše (18. 2. 2019 13:12)? Neřekl byste, že to, co uvedl do jisté míry zapříčinilo/přispělo ke krizi?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Richard Fuld | 20. 2. 2019 11:54 | reakce na kadrila kadrilová - 19. 2. 2019 20:46

Jestli Vám jde o to, že bych měl přiznat relevanci onomu nesmyslnému půjčování lidem, kteří zjevně nemohli splácet své závazky, pak toto už jsem zde na mnohokrát učinil. Avšak toto není selháním principů, které zde obhajuji. Naopak konstantně tvrdím, že stát by neměl vynakládat prostředky na podporu stavebního spoření, či dotovat úroky z hypoték, a pak ještě poskytovat úlevy na daních. Stejně tak nesouhlasím s tím pokud stát motivuje banky k poskytování hypoték kde komu, jako se to stalo v USA. Stává se, že státy i soukromé subjekty činí zcela nerozumná a neobezřetná rozhodnutí, která mohou vést ke krizím. Stát a další instituce by ale neměly selhávat takovým způsobem, že danou krizi aktivně prohloubí, či znásobí např. tím, že nechají padnout systémovou banku, nebo celý stát (Řecko). Takže ano v ohledu příčin dané americké krize měl pan Altman pravdu, avšak jako neméně významné vidím i reakci státu na samotné vypuknutí dané krize. Paradoxně se v tomto případě s panem Altmanem shodujeme, že stát selhal. To ale neznamená, že uznám, že daný mnou zastávaný koncept sociálního státu je špatný, či nefunkční. Naopak tvrdím, že bez možností, které státy mají, by ta krize vyústila v katastrofu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

kadrila kadrilová | 20. 2. 2019 13:24 | reakce na Richard Fuld - 20. 2. 2019 11:54

Vím, že jste se k tomu vyjadřoval již mnohokrát, přesto se neomlouvám, že jste (ne)musel zas. :-) Děkuji!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Josef Fraj | 19. 2. 2019 03:15 | reakce na kadrila kadrilová - 19. 2. 2019 01:17

Fulda kritizuje Fuldu. LOL

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 19. 2. 2019 14:04 | reakce na Josef Fraj - 19. 2. 2019 03:15

Kdy už přestanete psát tyhle paranoidní nesmysly, na které nemáte žádné důkazy?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

kadrila kadrilová | 19. 2. 2019 20:47 | reakce na Richard Fuld - 19. 2. 2019 14:04

Je to dětina... :-) Mějte se pěkně!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

Mirek Hasík | 18. 2. 2019 11:11 | reakce na Richard Fuld - 18. 2. 2019 08:52

22 000 000 000 000 Usd - přibližný dluh Spojených států amerických. Viva Keynes:-)))

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Capouch | 18. 2. 2019 10:05 | reakce na Richard Fuld - 18. 2. 2019 08:52

Funguje jen jedna strana Keynesových doporučení - v krizi utrácet. Ale že by stát v době prosperity šetřil, to se nějak nedaří.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 18. 2. 2019 12:00 | reakce na Jan Capouch - 18. 2. 2019 10:05

Šetření v době prosperity může krizi vyvolat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Capouch | 18. 2. 2019 19:00 | reakce na Richard Fuld - 18. 2. 2019 12:00

Ale takhle to Keynes nemyslel, že?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 19. 2. 2019 14:02 | reakce na Jan Capouch - 18. 2. 2019 19:00

Takhle to myslím já. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Capouch | 19. 2. 2019 21:20 | reakce na Richard Fuld - 19. 2. 2019 14:02

Vymyšleno to nemáte zle. Trochu to připomíná léto 1940, kdy luftwaffe plánovala porazit RAF pomocí těžkých stíhaček messerschmitt bf 110. Stodesítky měly letět jako předvoj a vyčerpat stíhačky RAF, následně měly své úkoly splnit bombardéry, a zadní voj zerstörerů měl napadnout britská letadla na letištích. Celé to pohořelo na tom, že bf 110 nebyl rovnocenným soupeřem spitfirů a hurricanů, a na tom, že stíhací velitelství nikdy neposlalo všechna letadla proti prvnímu svazu, který protivzdušná obrana zachytila.
A stejně selžou všechny ty vaše rracionální a vědecké plány.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Honza _ | 18. 2. 2019 10:03 | reakce na Richard Fuld - 18. 2. 2019 08:52

Opět používáte 100% volnotržní řešení v 100% státem zregulovaném prostředí a předkládáte to jako selhání kapitalismu.
Ano, máte pravdu, že to fungovat nebude, ale není to argument proti volnotržním řešením, je to argument proti státním zásahům, které prvotně ty problémy způsobily...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 18. 2. 2019 12:04 | reakce na Honza _ - 18. 2. 2019 10:03

To může být pravda. Nic méně na mnou napsaném to nic nemění. Váš přechod na volnou ruku trhu by tak po mnoha letech státních zásahů tedy musel nevyhnutelně vyústit do strašlivého ekonomického kataklyzmatu. Děkuji nechci. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Altman | 18. 2. 2019 16:42 | reakce na Richard Fuld - 18. 2. 2019 12:04

Asi jako ztráta východních trhů po kolapsu komunismu.

Kombinovaná s tehdejším strachem lidí z privatizace ("všechny prodejny potravim se změní v luxusní butiky". "kdo zabrání tomu, aby prodejci chleba zdražili skokově 10x?", atd...).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 19. 2. 2019 14:02 | reakce na Jan Altman - 18. 2. 2019 16:42

Ano. Ona šoková terapie a výmysly tzv. chicágských ekonomů přinesly mnoha zemím nejen z východního bloku obrovské ekonomické problémy.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Amos | 20. 2. 2019 11:28 | reakce na Richard Fuld - 19. 2. 2019 14:02

Jsem rád, že přinesly do ekonomiky cykličnost. Neznám nic výnosnějšího, než je krize.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Capouch | 19. 2. 2019 20:50 | reakce na Richard Fuld - 19. 2. 2019 14:02

A zároveň spoustu zdánlivě neřešitelných problémů, jako nedostatek zboží všeho druhu, úspěšně vyřešily.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Alexander Novotka | 18. 2. 2019 12:08 | reakce na Richard Fuld - 18. 2. 2019 12:04

No právě... Máte pravdu, mnoho let státních zásahů nevyhnutelně vyústí do strašlivého ekonomického kataklyzmatu. A pak můžete konečně přejít na volnou ruku trhu, kde se to nebude stávat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Richard Fuld | 18. 2. 2019 13:23 | reakce na Alexander Novotka - 18. 2. 2019 12:08

Myslím, že bude stačit pokračovat stávajícím směrem a žádné kataklyzma se konat nebude. Jak říkám, kataklyzma nastane až nějaký chytrák prosadí "nevyhnutelné" opuštění současného systému. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Alexander Novotka | 18. 2. 2019 13:36 | reakce na Richard Fuld - 18. 2. 2019 13:23

Mám dojem – ne poprvé – že si odporujete, a to trochu dost.
Když to „pokračování stávajícím směrem“ (nazývejme to kurz) má za následek, že systém je stabilní (nebo jak to chcete nazvat), jak je potom možné, že za daného kurzu se stal systém silně nestabilní 2008 na celém světě nebo v Evropě teď (ale i vícekrát a mnohde předtím). Není právě to signálem, že nastoupený kurz nepřináší stabilitu a proto je účelné (common sense) hledat jiný?
A nedělejte, že jste to nepochopil.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 18. 2. 2019 16:10 | reakce na Alexander Novotka - 18. 2. 2019 13:36

Američani před hypotéční krizí uvolnili regulaci bankovnictví za hlasitého souhlasu Greenspana. Američtí bankovní panikáři zpanikařili a vláda nepodržela Lehman Brothers. To je vybočení ze směru. V Evropě šlo o úplně zbytečně uměle vyvolanou a zcela neopodstatněnou řeckou "dluhovou krizi". Takže následky jsou vždy, jakmile se opustí onen kurz, nikoliv v důsledku sledování toho kurzu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Capouch | 18. 2. 2019 19:02 | reakce na Richard Fuld - 18. 2. 2019 16:10

Pokud by nebyla Lehman brothers, našla by se jiná spouštěcí příčina. Kdyby nezavraždili Franze Ferdinanda, našla by si evropské státy jiný důvod, proč se servat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 19. 2. 2019 13:59 | reakce na Jan Capouch - 18. 2. 2019 19:02

To jsou jen Vaše spekulace. Pokud by nepadla Lehman Brothers, mohly být náklady na řešení krize mnohem menší, resp. samotná krize by byla mnohem menší, protože pádem Lehman Brothers spuštěná lavina dalších bankrotů stála opravdu nemalé prostředky na záchranu další institucí. To byl prostě jen zcela amatérský a nezodpovědný pokus typu: "jsem zvědavý, co to udělá, když necháme padnou Lehmany", nebo šlo o záměrnou likvidaci konkurenta Goldman Sachs bývalým ředitelem Goldman Sachs aktuálně v pozici ministra financí USA, nebo šlo záměrné vyvolání krize za účelem ovlivnění trhu, tak aby na pozicích v úvěrových derivátech vydělala banka Goldman Sachs. Nejpravděpodobněji šlo o kombinaci všech uvedených motivů, či příčin, nebo šlo jen o nezměrný diletantismus vlády USA a shody dalších náhodných okolností.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Alexander Novotka | 18. 2. 2019 18:33 | reakce na Richard Fuld - 18. 2. 2019 16:10

Ad USA - zaměňujete příčinu s následkem, citoval bych tady plně komentář p. Altmana z 13:12, se kterým jste se nevypořádal, nýbrž ho ironicky komentujete jako „strach z velkých čísel“. Sorry, ale tady není z Vaší strany žádný relevantní argument, nic, co by šlo rozporovat, býval jste opravdu v lepší formě. Takže kde není argument, nastupuje zdravý rozum, čímž Vaši tezi o „správném kurzu“ považuji za vyvrácenou.
A ne, v případě dluhu 300% HDP (a na řádu či přesné hodnotě teď sotva záleží) se opravdu nejedná o „úplně zbytečně uměle vyvolanou a zcela neopodstatněnou řeckou "dluhovou krizi". Na tom čísle není nic „úplně zbytečně umělého“ či „zcela neopodstatněného“, právě naopak. To číslo, a hlavně cesta k jeho vytvoření = „správný kurz“, zničilo životy milionů lidí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 19. 2. 2019 13:43 | reakce na Alexander Novotka - 18. 2. 2019 18:33

Ano máte pravdu, že jsem býval v lepší formě. :-) Nejste zde jediný, kdo si toho všímá, viz Kadrila. :-)
A tak to otočme. Proč bych měl já obhajovat, že současný kurz je udržitelný? Zkuste Vy napsat proč si myslíte, že státní dluh 10%, 50%, 150%, 300%, 500% nebo 1000% HDP způsobí nějaké relevantní potíže a já se Vám pokusím vysvětlit, že Vaše konkrétní obavy jsou liché. Zkuste mi vysvětlit, jak se exaktně stanoví kritická hranice státního dluhu a jakým způsobem, dojde k tomu, že právě za touto hranicí stane nastane jen z důvodu existence daného poměru státního dluhu k HDP nějaký vážný problém. Doposud totiž nikdo nevysvětlil proč konkrétní poměr státního dluhu k HDP představuje nějaký reálná problém. Všichni pracují jen s obecným tvrzením, že v případě Řecka to již nastalo. Jde ale jen o zcela instinktivní závěr doplněný emocionální a ideologické přesvědčením, že státní dluh je obecně špatný a zlý.

Já totiž tvrdím, že samotná výše státního dluhu nemusí žádné problémy přivodit, protože jde o specifický druh dluh, kdy dlužník je v podstatě současně i věřitelem. Já tvrdím, že příčinou případných problémů bude až aktivní konání někoho, kdo bude tvrdit, že je třeba se státním dluhem něco radikálního podniknout, protože daná úroveň státního dluhu už jen neudržitelná. Čili problémy nepřinese samotná údajně neudržitelná výše státního důchodu, ale právě reakce na nesprávné vyhodnocení situace jako nadále neudržitelné. Přesně to se stalo v Řecku, kdy teprve panika banksterů a následná "záchrana" Řecka ze strany Trojky vytvořili do té doby neexistující a velmi vážné ekonomické problémy.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Capouch | 19. 2. 2019 20:56 | reakce na Richard Fuld - 19. 2. 2019 13:43

Ekonomie, stejně jako medicína, nejsou exaktní vědy. Tak dlouho se chodí s džbánem pro vodu...
Zkuste exaktně vypočítat, kdy se ucho utrhne.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Alexander Novotka | 19. 2. 2019 18:33 | reakce na Richard Fuld - 19. 2. 2019 13:43

Tak jo, vynecháme emoce a ideologii.
Napsal jsem, že „na řádu či přesné hodnotě teď sotva záleží“, Vy vzápětí po mně chcete exaktní kritickou hranici státního dluhu. (Když vynechám emoce a ideologii,) nezbývá, než se zeptat, čemu jste v mém příspěvku nerozuměl.
A i kdybych Vám ji – exaktní hodnotu – dodal, nebude to univerzální svatý grál, bude to určitě hodnota pro jednu ekonomiku v jisté době a za jistých podmínek. Což znamená, že jestliže je to dnes v ČR dejme tomu 74,29% (to číslo jsem si samozřejmě vycucal z prstu, nechytejte mě za slovo ani za číslo), tak zítra to může být 83,588% až 83,589% nebo o jeden a půl chlupu víc. To je proto, že téměř všechny faktory ovlivňující stabilitu, jejichž vzájemné působení má za výsledek skutečný stav, mají poměrně silnou interní dynamiku. Překvapuje mě, že zrovna Vy tohle nevíte.
A tak se tedy vrátím k emocím – nedělejte, že jste to nepochopil!
Rovněž nemůžete vážně tvrdit, že „doposud totiž nikdo nevysvětlil, proč konkrétní poměr státního dluhu k HDP představuje nějaký reálná (asi reálný) problém. Všichni pracují jen s obecným tvrzením, že v případě Řecka to již nastalo.“ To Vaše obecné tvrzení „že to již nastalo“ nás stálo (zatím) několik set miliard € a ožebračilo miliony lidí. Proto je současný kurz neudržitelný, a pokud tvrdíte opak, musíte danou tezi obhájit, jinak … aaaale, to by byly pouze emoce. Mějte hezký den.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Richard Fuld | 20. 2. 2019 12:54 | reakce na Alexander Novotka - 19. 2. 2019 18:33

Sorry jako. Já po Vás nechci jen přesné číslo, které bude představovat pomyslnou hranici udržitelnosti. To je jen detail. Chci po Vás způsob, jak takovou hranici stanovíte a logické důvody, proč by právě takto stanovená hranice měla být tou hranicí udržitelnosti.

Samozřejmě, že tvrdím, že nikdo doposud přesvědčivě nevysvětlil ani to, proč se obecně může státní dluh stát problémem, natož aby někdo přesvědčivě vysvětlil, proč by měl být konkrétní poměr státního dluhu k HDP nadále neudržitelný. Přesvědčivé vysvětlení nebylo nikým dosud podáno, a to si pište, že jsem ho velmi usilovně hledal. K tomuto tématu existují pouze urputná arbitrární tvrzení, nikoliv vysvětlení.

Jinak souhlasím, že zbytečné panikaření banksterů a "záchrana" Řecka Trojkou, stálo řecké občany mnoho peněz a že za tuto "záchranu" (ve skutečnosti šlo o ekonomický terorismus) velmi draze zaplatilo. Nikdo jiný, než Řeci nepřišel ani o cent. Pominu-li tedy firmy, které ztratily v Řecku svá odbytiště pro své zboží a služby.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Alexander Novotka | 20. 2. 2019 19:22 | reakce na Richard Fuld - 20. 2. 2019 12:54

Ekonomie je věda o lidském chování a jakákoli krize může vzniknout ze zcela malicherných příčin. Všechny ale mají hluboké (ekonomické) důvody a souvislosti. To, že jim nerozumíme a nedokážeme je stanovit či popsat mechanismus jejich působení, neznamená, že nefungují. Ne, nechci Vás školit a už vůbec ne poučovat, je to odpověď na Váš dotaz. Máte pravdu v tom, že univerzálně platný způsob stanovení hranice udržitelnosti asi není možný (protože faktory mající vliv jsou na celé škále představivosti), nicméně odjakživa platí, že když něco vypadá jako kachna, chodí jako kachna a kváká jako kachna, tak je to s pravděpodobností hraničící s jistotou kachna, ne klokan. Pro Vás je státní dluh tím klokanem, který ale umí létat jako kachna. Pro mě je to způsob, jakým vláda (a centrální banky) v konečném důsledku manipulují s měnou a provádějí podivuhodné hrátky za účelem dalšího zdanění či jiných zlotřilostí, jako jsou záporné úrokové sazby, znehodnocování měny (tiskem inflačních peněz), apod. Ačkoli mnohdy shodně identifikujeme daný jev, neshodneme se na jeho interpretaci či užitečnosti takového počínání. Chcete přesvědčivé vysvětlení, proč se obecně může státní dluh stát problémem, zatímco já jsem přesvědčen, že státní dluh je problémem, a od jisté hranice (ne, opravdu neřeknu od jaké a s jakými kritérii) závažným problémem. A znovu, pro někoho to třeba problém není žádný, protože má svá aktiva někde jinde, kde na ně výše (státního) dluhu nemá žádný nebo jenom marginální vliv. Atd., atd.
Takže shrnutí: prostě se neshodneme, vidíme věci jinak. Mějte hezký den.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 21. 2. 2019 12:23 | reakce na Alexander Novotka - 20. 2. 2019 19:22

Škoda. Mě by totiž skutečně zajímaly jakékoliv důvody (třeba jsem něco přehlédl), proč by se státní dluh mohl stát problémem.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Alexander Novotka | 21. 2. 2019 14:02 | reakce na Richard Fuld - 21. 2. 2019 12:23

To jste přehlédl, bo vidíte klokana, ne kachnu jako já :-)
Třeba proto, že zvyšování státního dluhu je nástroj k uplácení té méně produktivní části obyvatelstva a okrádání té druhé. Nebo proto, že i státní dluh se musí splatit (a neoponujte mi, všechny (nebo skoro všechny) Vaše argumenty už znám), a ten, kdo bude splácet, není obvykle jeho konzument. Nebo proto, že takové centrální řízení ekonomiky (a tím řízení státní dluhu jak probíhá dnes, prostě je) deformuje ekonomické prostředí a brání jeho zdravému vývoji (a ne, tržní přerozdělování fakt neberu). Nebo i proto, že státní dluh se dřív nebo později stejně řeší tiskem peněz, aka rozpuštěním v inflaci, což je další deformace na účet někoho, kdo to opravdu nezpůsobil.
Ale kromě toho, že už to tady bylo mnohokrát řečeno, by to bylo na dlouhou debatu. A jestli chcete rozvinout nové vlákno na téma „účetní peníze“, tak radši ne, jednak se přiznám, že jsem tuto (Vaši) teorii zřejmě doposud nepochopil, druhak mi víc hraje spíš Hayek a Mises než Keynes, atd, atd.
Rád jsem s Vámi diskutoval, a není to ironie.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 22. 2. 2019 11:56 | reakce na Alexander Novotka - 21. 2. 2019 14:02

To je právě Vaše nevýhoda. Koukáte na to pouze z jedné perspektivy a pak Vám logicky musí chybět nadhled.

Vy prostě máte za to, že pravdu může mít jen jeden. Losna nebo Mažňák, von Mises nebo Marx, pravičák nebo levičák... Schválně neuvádím jako příklad Keynese, protože tento ekonom je právě někde "uprostřed".

Realita je ale taková, že tu svoji pravdu mají v těchto věcech vždy obě strany a záleží vždy jen na tom, kdo a jak se zrovna na danou věc dívá.

Na rozdíl od Vás, já tvrdím, že obě strany mají pravdu a že řešení tohoto sporu spočívá pouze v tom, jak nalézt rovnováhu mezi oběma zastávanými principy. Svoji pravdu mají tedy i ti, kteří stojí uprostřed, jako např. já. :-)

Pokud ale napíšete, že státní dluh slouží k okrádaní produktivních ve prospěch méně produktivních a současně kategoricky odmítnete, že existuje tržním přerozdělování, pak je samozřejmé, že nemáte nejmenší šanci získat onen nadhled, o kterém píši.

Já na rozdíl od Vás tvrdím, že pravdu, máme oba. Vy máte pravdu v tom, že státní dluh a daně (přesněji státní přerozdělování) slouží ze značné části k převodu kupní síly od produktivních k méně produktivním. Současně ale platí, že tržním přerozdělováním dochází rovněž k nerovnoměrným převodům kupní síly od produktivních zaměstnanců k produktivním majitelům produkčních kapacit. Tato dvě tvrzení se nijak vzájemně nevylučují (naopak se doplňují). Podle mne je třeba prosazovat pouze určitou rovnováhu obou přerozdělovacích principů, nikoliv tlačit systém k převaze jednoho nebo druhého principu.

Rozumím tomu, že Vaše velmi propracovaná ekonomická teorie (Rakušané) bude mít tisíce argumentů k tomu, že žádné tržní přerozdělování přece neexistuje a je to tak v pořádku, protože takto byla tato teorie zkonstruována. Přitom ale paradoxně platí, že tato teorie implicitně(!) a zcela mlčky staví na existenci mechanismu, který já označuji jako tržní přerozdělování, jen výsledky fungování tohoto mechanismu považuje (a zcela správně samozřejmě) za přirozený výsledek svobodných směnných interakcí mezi jednotlivci, tedy výsledek fungování trhu.

Takovou teorii nemohu samozřejmě kritizovat za to, že daný mechanismu (či výsledek jeho fungování) neoznačuje žádným konkrétním přiléhavým termínem, tak jako to činím já. V daném ohledu tedy není pojem tržního přerozdělování v žádném rozporu s Vaší teorií, pouze tuto teorii rozšiřuje o pojmenování výsledku svobodných směnných transakcí mezi jednotlivci.

Na tomto místě je také důležité zdůraznit, že tržní ani státní přerozdělování nijak nehodnotím z hlediska nějaké morálky či spravedlnosti. Proti tržnímu ani státnímu přerozdělování vůbec nic z hlediska morálky či spravedlnosti nenamítám, protože pak bych se dostal do situace, kdybych musel volit mezi morálkou a pojetím spravedlnosti, jak je vnímá Losna a jak je vnímá Mažňák a ztratil bych tak možnost nadhledu. Naproti tomu Vy jste o správnosti Vašeho pojetí morálky a spravedlnosti skálopevně přesvědčen, což neznamená opět nic jiného, než nepřekonatelnou překážku, která Vám brání v patřičném nadhledu na celou záležitost.

Co se týče Vašich poznámek o rozpouštění státního dluhu v inflaci apod. Tady bychom se opět vrhli do velmi rozsáhlé debaty, která by opět vyústila v mé tvrzením, že optimální vývoj ekonomiky vede k nízké inflaci (současný inflační cíl). Vysoká míra inflace nebo deflace (byť i nízká) by měly být vnímány jako projevy nerovnováhy v ekonomice, na které je třeba reagovat adekvátními změnami úrokových sazeb a/nebo změnami v oblasti daní a státního přerozdělování.

Vedlejší produkt financování státního přerozdělování státním dluhem (namísto vyšším výběrem daní), tedy rostoucí státní dluh by pak měl být nahlížen opět bez emocí a zažitých hodnotících stereotypů čistě racionálně z hlediska toho, zda a jakým způsobem a za jakých podmínek tento státní dluh negativně (či pozitivně) ovlivňuje fungování ekonomiky. Zatím se v této oblasti objevují jen ty emocionální a ničím nepodložené stereotypy.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Alexander Novotka | 24. 2. 2019 22:56 | reakce na Richard Fuld - 22. 2. 2019 11:56

Vy ale nejste uprostřed, to ani náhodou. Tady chybí ten nadhled Vám, protože nevidíte, že napravo od Vás je podstatně více prostoru než nalevo.
Navíc, obhajovat možnost nadhledu absencí morálky, jak jste učinil, je už úplně vlevo, mám za to, že to byste od konzervativce neuslyšel.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 25. 2. 2019 11:54 | reakce na Alexander Novotka - 24. 2. 2019 22:56

Já se principiálně ve středu vidím. To, že Vy mě tak nevnímáte je věc Vašeho subjektivního pohledu na věc. Pokud zde vidíte aktuálně nerovnováhu v tom, že převažují socialistické principy nad kapitalistickými, pak jde samozřejmě zase jen o Vaše zcela subjektivní vnímání. Naproti tomu, já k rozhodování toho, zda převažuje ten či onen princip používám objektivní ekonomické kritérium - vývoj cenové hladiny. Neřeším zda je moc socialismu nebo kapitalismu. Řeším jen to, že převaha tržního přerozdělování vede k deflačním tlakům, kdy oslabuje kupní síla poptávky (spotřeba) a může(!) současně posilovat i nabídka (produkce). Převaha státního přerozdělování vede k inflačním tlakům, kdy posiluje kupní síla poptávky (spotřeba) a současně stagnuje (nebo oslabuje) nabídka (produkce). Pro rozhodování o tom, zda převažuje tržní nebo státní přerozdělování není zjevně třeba žádných morálních soudů.

To ale apriori neznamená absenci morálky ve společnosti. Jen tvrdím, že každý má legitimní právo nahlížet na morálnost a spravedlnost tržního a státního přerozdělování svým prizmatem a že v tomto náhledu dochází zjevně k rozporům. A takovýto konflikt je možné řešit tak, že každý z obou táborů začne respektovat názor i toho druhého. V tom tkví totiž onen skutečný nadhled. Nikoliv v eliminaci morálního pohledu na danou věc. Nadhled spočívá právě v uvědomění si, že každá strana má svou pravdu a morálku a že jedna pravda a morálka nevylučuje automaticky tu druhou. Vzájemně se totiž začnou vylučovat až okamžiku, když jedna strana (nebo obě strany) začnou tvrdit, že pouze oni jediní mají patent na pravdu a zastávají v dané věci ten jediný správný morální názor.

Já tvrdím, že z pohledu (nejčastěji) zaměstnanců je zcela zjevně morálně obhajitelné státní přerozdělování úplně stejně jako je obhajitelné tržní přerozdělování ze strany majitelů produkčních kapacit. Problém nastává až v okamžiku, kdy majitelé produkčních kapacit začnou tvrdit, že státní přerozdělování je špatné a nemorální, stejně jako nastává v okamžiku, kdy zaměstnanci začnou tvrdit, že tržní přerozdělování je špatné a nemorální. Pokud obě strany budou vzájemně respektovat názory té druhé, pak je zde řešení, které umožňuje naplnění cílů a spokojenost obou stran. "Třídní boj" ve formě osočování toho druhého ze zastávání nemorálních názorů, pak vede jen k permanentní nevraživosti. Výsledkem je pak nespokojenost úplně všech. Někteří (často špatně placení zaměstnanci) pak mají pocit, že jsou svými zaměstnavateli odíráni a že stát není schopen toto alespoň částečně napravit (naříkají na nedostatečné státní přerozdělování) a současně majitelé produkčních kapacit naříkají na nehorázné státní přerozdělování a vysoké daně. A pak je tu střední třída, která se obvykle přidá na stranu těch zaměstnavatelů, protože si myslí, že čím hůře se budou mít chudí, tím více zbude na ně samotné a ještě tento svůj postoj považují za nejmorálnější ze všech. :-).

Mě je jedno, co bych od konzervativce slyšel nebo neslyšel. Já se nehodlám v těchto věcech spoutávat nějakými škatulkami, či dogmaty.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Alexander Novotka | 25. 2. 2019 16:01 | reakce na Richard Fuld - 25. 2. 2019 11:54

Vy jste to nepochopil, napsal jsem, že Vám chybí nadhled, abyste mohl vidět ten obrovský prostor napravo od Vás. A neříkejte mi, že používat kategorie napravo/nalevo nemá cenu, protože pak podle známého výroku jste jednoznačně vlevo.
Chápu, že se můžete cítit uprostřed v době, kdy se objevují fenomény jako AOC. Nicméně NGD je evidentně takový extrém, že nemá cenu se na příslušné škále tím vůbec zabývat, což Vás posouvá doleva. Na druhou stranu, až bude fenomén AOC někde někdy do budoucna relevantní – a k tomu, bohužel, spějeme hlavně díky filipikám Vašim a Vám podobným autorům – pak už bude pozdě hledat morálku, subjektivitu, či tržní přerozdělování (jenž dle mého názoru existuje jen ve Vašich teoriích). To už budeme (nuceni) řešit úplně jiné problémy. Ano, přispíváte k tomu právě svým bagatelizováním oponentů a nerespektováním jejich názoru (po čemž zase sice voláte, ale stejně se toho nedržíte). Ne, když to létá jako kachna, není to klokan.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 25. 2. 2019 16:57 | reakce na Alexander Novotka - 25. 2. 2019 16:01

Pro mně je jeden extrém fanatický komunismus a druhým extrémem je fanatický anarchokapitalismus. A v tomto ohledu se cítím být hodně vzdálen od obou extrému a tedy uprostřed. Fanatický enviromentalismus nevidím nikde v prostoru mezi levicí a pravicí. Pravolevý prostor vidím jako střet individualismu a kolektivismu. Enviromentalismus jde proti individuu a zároveň i proti kolektivu, to vše ve jménu záchrany životního prostředí.

Nemyslím si, že nerespektuji názory oponentů. Co víc, já s nimi do značné míry souhlasím! A právě proto si myslím, že by měly být uplatňovány oba principy (individualistický i kolektivistický). Tvrdím, že základem ekonomiky je tržní svobodné kapitalistické prostředí. Zastáncem kolektivistických principů jsem pouze ve vztahu k některým oblastem (sociální oblast, zdravotnictví, důchodový systém, justice, armáda, policie, státní správa...). Domnívám, že symbióza tržního (kapitalistického) systému s principy sociálního státu aplikovaného pouze v určitých oblastech může fungovat dobře. Domnívám se však současně, že 100% individualistický anarchokapitalismus stejně jako 100% komunismus jsou samy o sobě zcela nefunkční systémy a usilování o jejich nastolení je velmi pošetilé.

Abych byl tedy konkrétní, pokud enviromentalisté začnou vymýšlet nesmysly jako ta AOC, tak je jasné, že se musí všichni spojit proti tomuto a zatrhnout to, bez ohledu na názorové rozpory na poli kolektivismus vs individulaismus, protože fanatický enviromentalismus ohrožuje lidstvo jako celek, tedy kolektivisty i individualisty.

Pokud ale enviromentalisté přijdou s tím, že přímořským hotelům se musí zamezit ve vypouštění fekálií či jiných odpadních látek do moře, s tím že bude třeba, aby investovali do čističek odpadních vod, budu mezi prvními, kdo jim bude tleskat, byť by to pro mě mělo znamenat zdražení pobytu v takových destinacích. Pro mě má v tomto případě zachování čistého moře větší hodnotu v porovnání s omezením mé svobody jezdit k tomuto moři namísto 2x ročně už jen 1 x ročně. Jinými slovy k čemu mi bude jezdit 2 x ročně k znečištěnému moři? To raději pojedu 1 x za rok, ale k moři čistému.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Alexander Novotka | 25. 2. 2019 19:21 | reakce na Richard Fuld - 25. 2. 2019 16:57

Už jenom stručně :-)
Ad odstavec 1 – komunismus NENÍ protikladem anarchokapitalismu, ačkoli chápu, že se vymezujete proti oběma, v mnoha bodech (namátkou zdůraznění sociálního státu) máte blíž spíše k prvnímu než k druhému.
Ad 2 – žádná symbióza nemůže a ani nebude nikdy fungovat, stručně řečeno – peníze vybrané od úspěšnějších se VŽDY rozkradou dřív, než se dostanou ke skutečně potřebným. A ač tomu nevěříte, v anarchokapitalismu by se to nestalo.
Ad 3 téměř souhlas
Ad 4 souhlas

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 19. 2. 2019 17:11 | reakce na Richard Fuld - 19. 2. 2019 13:43

Tak samozřejmě žádná exaktní a univerzálně platná hranice, kde se dluh již stává smrtelným, neexistuje.
Nějaká země se dostane do problémů při 90% zadlužení, některá až třeba při 300%.
Ale to, že se to například Japonsku daří koulet i při 240% dluhu, ještě neznamená, že by se to podařilo třeba Česku. A i na to Japonsko se podle mne už "vaří voda".

Vždy je dobré si to zkusit modelovat na nějaké menší (představitelnější) skupině, například na ostrovu, kde žije 10 lidí, jeden pěstuje jídlo, druhý vyrábí nástroje, třetí udobřuje bohy, 4-7. je v penzi, 8. je státní úředník, 9. je aktivista placený z rozpočtu a 10. je centrální bankéř. 3-10. žijí z toho, co seberou prvnímu a druhému a jelikož to nestačí (ještě před pár lety poměr produktivních a příživných byl příznivější), tak ten 10. tiskne peníze a těm 3-10. je rozdává. Skvělé by bylo to někde vyzkoušet. Taková reality show, kdy se 10 lidí pošle na ostrov a rozdělí se jim role a po roce se tam zajdeme podívat, jak to dopadlo.


Nicméně i ultralevicový roztleskávač státních intervencí a utrácení existenci hranice zadluženosti nesměle potvrzuje:
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4059601/krugman-kdy-se-vysoke-dluhy-stavaji-problemem.html

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 20. 2. 2019 13:43 | reakce na Jan Altman - 19. 2. 2019 17:11

"Tak samozřejmě žádná exaktní a univerzálně platná hranice, kde se dluh již stává smrtelným, neexistuje."
Ano, taky si toto myslím. Proto také nechci znát nějakou konkrétní hodnotu universálně platné hranice, i když ta mě samozřejmě také zajímá. Spíše mi chybí samotné důvody proč by měla být nějaká hranice neudržitelnou a způsob, jak takovou hranici v individuálních případech stanovit! Až budete mít způsob, jak ji stanovit, budete mít konkrétní hodnotu a pak se pojďme bavit o mechanismech, jak se k té hodnotě došlo a zda a proč by měla mít ty vlastnosti, které jí přisuzujete.

Pokud chcete jednoduchý příklad, předpokládejme společnost lidí, kteří budou vyrábět a směňovat své produkty a služby za ceny stanovené v penězích. Současně v této společnosti může nastat situace, kdy tržní přerozdělování vychýlí poptávku a nabídku do nerovnováhy. V tomto okamžiku přichází mechanismus, který prostřednictvím přísunu peněz (proti nimž neustále roste dluh oné společnosti) posiluje kupní sílu zaostávající poptávky (nebo produkční schopnosti zaostávající nabídky), nerovnováhu dynamicky odstraňuje. V takovémto systému, je samozřejmě úplně jedno, do jaké výše se kumulovaně nafoukne onen dluh společnosti. Bude to jen zcela nezajímavé číslo, které bude pouze dokumentovat předchozí rebalanční peněžní intervence dané společnosti. Nepůjde o dluh, který by musel být splacen. Půjde o jakýsi vedlejší produkt oné rebalance, který nebude mít žádný vliv na chod ekonomiky. Tady máte jednoduchý principiální model, který by měl osvětlovat, proč je výše státního dluhu zcela nedůležitou veličinou. Když se přeneseme do reálu, stačilo by, pokud by stát namísto dluhopisů s konkrétní splatností emitoval potřebnou rebalanční část dluhopisů jako perpetua, tedy dluhopisy se splatností v nekonečnu.

Indikátorem převahy nabídky, či poptávky by pak byly deflační, či inflační tlaky, které by byly v prvním sledu řešeny regulací výše úrokové sazby a současně nebo až následně i případnou rebalanční podporou té či oné tržní strany. Tento koncept řeší rovněž situaci, kdy k oslabení poptávky dochází v okamžiku již velmi nízkých úrokových sazeb, takže již neexistuje prostor pro další snížení úrokových sazeb. V takovém případě padají do úvahy právě emise rebalančních vrtulníkových peněz "shozených" tak, aby především posílily kupní sílu potávky a/nebo hrátky se zápornými úrokovými sazbami.

Chod ekonomiky je možné si představit jako běžící motor, který v ideálním případě funguje bez vnějších intervencí, avšak v případě tendencí zrychlovat do nebezpečných otáček nebo k přílišnému zpomalování, zde dochází k intervenci do jeho běhu tak, aby se motor vrátil do stabilních bezpečných otáček. Energie, která k tomuto ovlivnění chodu motoru byla užita v minulosti, pak nemá na aktuální (ani budoucí) schopnost motoru běžet ve stabilní zóně otáček žádný vliv. Samozřejmě, že by šly vymyslet lepší příměry, ale pro pochopení principu, který mám namysli, je to dostatečné.

K tomu Krugmanovu názoru. To je typické uvažovaní s akceptací axiomu, že státní dluh se musí splatit, či splácet, či udržovat v nějakém poměru k HDP, jinak nastane, nutnost rozpočtových přebytků, nabalování sněhové koule, nebo požadování vyšší rizikové prémie atd. Nikde se ale nedočtete, proč by měl být státní dluh, který se zvětšuje byť i vysokým tempem sám o sobě problémem ani jaký je mechanismu toho, že samotný vysoký státní dluh něco sám o sobě způsobí. Vždy jsou negativní následky spojeny až s vyhodnocením státního dluhu jako nadměrného a s reakcemi na takto zcela arbitrárně stanovenou situaci.

Úvahy o tom, že když bude úroková míra nižší než růst ekonomiky, tak bude státní dluh udržitelný jsou na první pohled holé nesmysly. Pokud tedy Krugman neuvažuje tak, že udržitelný je právě a pouze aktuální stav, kdy se začneme pokoušet o udržení daného poměru mezi úrokem a růstem HDP. Takováto definice udržitelnosti státního dluhu je samozřejmě také zcela nesmyslná. Je třeba uznat, že Krugman se alespoň pokusil o stanovení nějakého mechanismu, který by stanovil nějaký parametr a jeho hodnotu, jejíž dodržování vede k udržitelnému státnímu dluhu. Bohužel nijak zde není vysvětleno, proč by právě tato konstrukce měla být správná a ze samotné konstrukce daného mechanismu to ani nijak nevyplývá.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 18. 2. 2019 14:33 | reakce na Alexander Novotka - 18. 2. 2019 13:36

Ať si samozřejmě každý pokračuje, kam chce :)
Za své, se svým tělem a svým majetkem.
Pokud ale k pokračování nějakým směrem chce násilím nutit i ty, kteří na konci toho směrování vidí problém, zaslouží si pár facek (v lepším případě).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 18. 2. 2019 16:10 | reakce na Jan Altman - 18. 2. 2019 14:33

A Vy byste se taky hned se všemi pral. :-) Styďte se!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Altman | 18. 2. 2019 16:44 | reakce na Richard Fuld - 18. 2. 2019 16:10

Jen s těmi, kteří mi hrabou do peněženky či mi chtějí nařizovat, co mám dělat se svým životem (tělem, majetkem, ...). Říká se tomu "legitimní obranné užití síly".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 19. 2. 2019 13:50 | reakce na Jan Altman - 18. 2. 2019 16:44

A já si nemyslím, že když bude právní stát (takový, co respektuje mimo jiné i Listinu základních práv a svobod) nutit jeho občany k dodržování zákonů, tak že budete oprávněn bránit se proti tomuto nátlaku útokem na fyzickou integritu člověka, který bude plnění oněch zákonů na Vás vymáhat.

Navíc považuji za absurdní, pokud by měl být považován za oprávněný Váš útok na něčí fyzickou integritu jen proto, že daná osoba (např. malé dítě) nerespektuje např. Vaše majetkové právo úžívat neoplocený pozemek ve Vašem vlastnictví.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jaroslav B. Kořínek | 15. 2. 2019 05:32

Nechť škrtnou sebe, pravím.

Nahlásit

+5
+
-

Luděk Zdražil | 15. 2. 2019 03:00

A proč jste se nezeptali Pepy Středuly ?

Nahlásit

+3
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK