Diskuze: Šternova globální technoparty

Jan Capouch|14. 2. 2019 16:19| reakce na Jan Altman - 14. 2. 2019 10:38

Zygmunt Bauman měl se svými "tekutými časy" větší pravdu, než sám tušil.

Jan Altman|14. 2. 2019 10:38| reakce na foxy - 14. 2. 2019 10:08

Kousek zelené teokracie, kousek socialismu, kousek korporativistického fašismu - v Bruselu to vaří pejsek s kočičkou :-)

Jan Altman|14. 2. 2019 10:36| reakce na Jan Capouch - 14. 2. 2019 07:40

Ano.

Produktivní menšina bude hledat způsob, jak se co nejvíce odizolovat od parazitující většiny.
Budou vznikat zprostředkovatelské a obchodní portály (něco mezi eBay a Facebookem - vlaštovkou je Openbazaar a ArcadeCity) umožňující ekonomický život mimo regulatorního a daňového dozoru státu. Budou vznikat (vlastně již vznikly) alternativní měny, které stát nebude schopen manipulovat a kontrolovat.

Důsledkem bude, že se obnoví původní smysl tržní směny. Tedy procesu, kde dva producenti UŽITEČNÝCH statků (tedy takových, které si je někdo ochoten koupit dobrovolně a za své - protože je považuje za užitečné) tyto statky mezi sebou směňují - buď přímo, nebo prostřednictvím ceněné komodity použité jako prostředek směny.

Měna, kterou si stát nemůže tisknout ani se k ní snadno nedostane vyvlastňováním (tzv.daněmi), aby ji pak rozdal svým přisluhovačům či si za ně koupil přízeň parazitů způsobí, že směny se budou moci účastnit jen ti, kteří v té směně nabízejí nějakou (pro protistranu) užitečnou hodnotu.

Každé utažení šroubů (zvýšení daní, zvýšení administrativní zátěže, zavedení EET, další regulace, měnové intervence, boj s hotovostí, záporné úroky, QE, ...) zvyšuje motivaci přejít do "šedé" a v důsledku i na alternativní měnu.

foxy|14. 2. 2019 10:08

Nežijeme v technokracii, ale v europeistické zelené teokracii.

Boris Otokar Hodlak|14. 2. 2019 09:44

? Kapitalismu? Socialismu? Technokracii?
Ani jedno. Žijeme ve frikulínokracii. Úspěch netvoří ani kapitál ani práce ani technické řešení, ale zapojení téch zrovna cool menšin, rádobysexy korektní podání nahraditelného výrobku nebo služby (heslo gillette) a hlavně být zadobře s frikulínskou vládou.
Nejdůležitějším problémem nejmocnější firmy světa bylo, zda je ještě udržitelná svoboda, pokud zaměstnanec smí o svých prokvótovaných kolegyních napsat, že jsou prokvótované. V socialismu by o tom vůbec nebyla řeč - samozřejmě, že jsou prokvótované, vždyť nám je tu nařídil zákon! V kapitalismu by byli zaměstanci i zaměstnankyně nabíráni na základě tržního přínosu firmě, v tomhle případě tedy co mají mezi ušima a ne mezi nohama. Tam by pamflet ani nevznikl nebo jen jako vyjednávací strategie o výši platu mezi zamětsnancem a vedením (udělám práci těchle dvou kolegyň, ale za 1 1/2 jejich platu. Nu a v technokracii by bylo úplně jedno co si kdo kam píše, jen když jeho kódy správně pracují.

Jan Capouch|14. 2. 2019 07:40| reakce na Josef Fraj - 14. 2. 2019 04:37

+1

Dnes k tématu výstižný úvodník z neviditelného psa.
http://neviditelnypes.lidovky.cz/dalsi-sroub-pro-parazity-0xh-/p_cirkus.aspx?c=A190213_205509_p_cirkus_nef

Josef Fraj|14. 2. 2019 04:37

>>> "Žijeme v kapitalismu? ... Žijeme v socialismu?"

Ani v jednom. Západní elity, na rozdíl od Lenina, zvolili evoluční cestu k socialismu. Jsme tedy někde mezi. Trh je stále více deformován státními regulátory. Poruchy tržního mechanismu způsobené regulátory, jsou vysvětlovány jako selhání trhu jako takového, čímž je zdůvodněna nutnost dalších regulací. Můžeme se dohadovat, ve které části cesty od kapitalismu k socialismu se nacházíme, ale je zjevné, že ten pohyb stále pokračuje formou postupných změn, salámovou metodou.

O tom, že se blížíme k socialismu svědčí už první pokusy o vyvlastňování, viz třeba zde
http://www.zizkovskelisty.cz/uvodni-strana/zeleny-zizkovsky-politik-chce-resit-bytovou-kri
Zatím jsou to jenom nástřely, ale bude jich přibývat, až se to v hlavách lidí změní z excesu na jednu z možností. Konec konců v Německu už k zabrání soukromých bytů pro ubytování imigrantů, jestli se nepletu, došlo.

O čem se článek nezmiňuje, ale co z těchto procesů zákonitě vyplývá, je postupné omezování svobody jednotlivce, což úzce souvisí s tou seberealizací. I když jsou i lidé tak zaujatí řešením nějakého problému a jeho řešení je pro ně tak vzrušující, že odměna za jeho vyřešení je pro ně vedlejší (aspoň do doby než založí rodinu), tak si myslím, že pro většinu je součástí jejich motivace i odměna. Čím blíže budeme k socialismu, tím více bude finanční motivace utlumována (všichni musí být stejně chudí) a tvůrčí potenciál lidí se bude přesouvat ze státních/zestátněných institucí jinam.

AD technokratismus.

Každý z těch technokratů, který údajně pracuje pro radost z práce a nikoliv kvůli zisku či odměně za práci, potřebuje někoho, kdo bude jeho práci financovat. A zde máme pořád jenom ty dvě možnosti, buď soukromý kapitál, nebo státní, centrálně plánované granty, dotace, rozpočtové položky a podobně. Toto žádný technokrat nezměnil.

Ani fakt, že majitelé úspěšných firem, s tím jak se rozrůstají, přenášejí inovační procesy na zaměstnance, na tom nic nemění. Gates či Jobs/Wozniacki začínali v garážích s vlastními nápady, ale ani oni by jimi nestihli zásobovat desítky, či stovky tisíc zaměstnanců svých dnešních firem. Dnešní zaměstnanec je stále více tvůrčí jedinec a mechanickou práci nahrazují roboti. Stále ale potřebují kapitál, který jim umožní vůbec chodit do práce.
Technokratismus není nový ekonomický systém, ale pouze označení pro přesun důrazu od práce manuální k práci tvůrčí.

Socialisté mají velký problém, protože jim dramaticky mizí proletariát, na kterém byla postavena jejich ideologie. Roboti nemají potřebu dobývat Zimní palác. Socialisté tedy změnili taktiku. Nejenže místo revoluce přešli k fabiánskému socialismu, ale zároveň nahradili proletariát oligarchy, v tuto chvíli zejména finančními. Propojení korporací se státem už známe z mussoliniovské Itálie. Pokud už musím nálepkovat, tak fašismus mně připadá mnohem přesnější označení současného stavu západní společnosti než technokratismus.

AD rozdělení společnosti

Tady už článek připomíná komentáře pana Hanzla, takže jenom jednu větu. Jestli se společnost na Západě v posledních desetiletích dělí, tak na ty, kteří vytváří reálné bohatství a na ty, kteří na něm parazitují, a střet mezi nimi bude určovat další vývoj.