Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Slovenská penzijní reforma má problém

Luboš Palata | 15. 1. 2019 | Celkem 14 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Pavel Hanzl | 15. 1. 2019 10:04

Schází mi tam velmi důležitá informace, kolk ušetřil stát na nižších důchodech lidí, těžících z 2. pilíře.
To je přece to nejdůležitější, kvůli tomu se to celé dělá. Pokud fondy vydělávají jen euro přes inflaci, je to dobré. Soc. vlády v konjunktuře valorizují, ale ta skončí. Klíč je ve výši té restrikce a tu má v rukou stát.

+21
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Pavel Hanzl | 20. 1. 2019 12:13

Řeší se tu hodně technikálií, které jsou samozřejmě taky důležité, ale je možná dobré připomnět, proč je dobré kapitálový důchodový systém zavést.
A) První vlastností je odolnost proti demografickým změnám, každý si na svůj důchod prostě naspoří za svůj aktivní život sám. Průběžný systém je zase jen dluhový, svůj důchod přenáším na potomky.
B) V principu je to "odložená spotřeba" a šetření, tj. přebytkový systém jako vyvážení všeobecného trendu žití na dluh. Stát tady má zdroj financí pro investice do infrastruktury, státní dluh potom vlastní jeho vlastní občané. Navíc není zatížen výplatou důchodů, které u nás činí snad asi 400 mld. ročně.
C) Systém je nezávislý na politickém i ekonomickém vývoji dané země, důchodové fondy vlastní "nadnárodní finanční korporace", které mají kapitálovou stabilitu daleko větší, než celá ČR. Základem je, že nesmí mít možnost do toho zasáhnout vůbec nikdo, především ne politici.
D) Nevýhody: spořit na vzdálenost 40 let se zdá být riskantní, ale tyhle společnosti se rády chlubí tím, že za celou dobu existence, což je klidně i 150 let, nikdy neokradly žádného klienta ani o halíř, vždy vyplatily všechny vklady i důchody i se zhodnocením.
E) Samozřejmě nikde nefunguje čistě kapitálový systém, důchody mají velni silný sociální rozměr a proto bývá systém třípilířový. První povinný průběžný, druhý povinný kapitálový, třetí dobrovolný kapitálový s různým poměrem výši vkladů.

-1
+
-

Všech 14 komentářů v diskuzi.

Pavel Hanzl | 20. 1. 2019 12:13

Řeší se tu hodně technikálií, které jsou samozřejmě taky důležité, ale je možná dobré připomnět, proč je dobré kapitálový důchodový systém zavést.
A) První vlastností je odolnost proti demografickým změnám, každý si na svůj důchod prostě naspoří za svůj aktivní život sám. Průběžný systém je zase jen dluhový, svůj důchod přenáším na potomky.
B) V principu je to "odložená spotřeba" a šetření, tj. přebytkový systém jako vyvážení všeobecného trendu žití na dluh. Stát tady má zdroj financí pro investice do infrastruktury, státní dluh potom vlastní jeho vlastní občané. Navíc není zatížen výplatou důchodů, které u nás činí snad asi 400 mld. ročně.
C) Systém je nezávislý na politickém i ekonomickém vývoji dané země, důchodové fondy vlastní "nadnárodní finanční korporace", které mají kapitálovou stabilitu daleko větší, než celá ČR. Základem je, že nesmí mít možnost do toho zasáhnout vůbec nikdo, především ne politici.
D) Nevýhody: spořit na vzdálenost 40 let se zdá být riskantní, ale tyhle společnosti se rády chlubí tím, že za celou dobu existence, což je klidně i 150 let, nikdy neokradly žádného klienta ani o halíř, vždy vyplatily všechny vklady i důchody i se zhodnocením.
E) Samozřejmě nikde nefunguje čistě kapitálový systém, důchody mají velni silný sociální rozměr a proto bývá systém třípilířový. První povinný průběžný, druhý povinný kapitálový, třetí dobrovolný kapitálový s různým poměrem výši vkladů.

Nahlásit

-1
+
-

Lukáš Lánský | 15. 1. 2019 18:18

Opravdová, neřečnická otázka: Existuje na Slovensku způsob, jak do 2. pilíře zapojit nízkonákladový indexový fond?

Pokud tam nemají jinou možnost, než platit každý rok z naspořených peněz procento správci, není divu, že to funguje hůř, než státem spravovaný systém. Ten je sice náchýlný k demografickým problémům, ale technologické navyšování produktivity (tj. samou podstatu užitečnosti odkládání spotřeby) sklízí stejnou měrou, jako fondy s nízkým rizikem.

Zkoušel někdo počítat, kolik korun v mezigeneračních transferech státní systém důchodů "spravuje", a kolik procent jej stojí úřednictvo? Pokud se na důchodech každoročně vyplatí 0,5 TKč, bude objem "spravovaných" korun kolik, 15 TKč? Pokud by provoz úřadů sociálního zabezpečení stát 15 miliard ročně, je to promile...

Nahlásit

0
+
-

Michal H | 16. 1. 2019 12:27 | reakce na Lukáš Lánský - 15. 1. 2019 18:18

Ako zapojiť do 2. piliera nízkonákladový indexový fond? Stačí založiť a ponúknuť. Vzhľadom k tomu, koľko ľudí má indexové fondy, oproti dlhopisovým, tak sa DSS do týchto fondov nehrnú a nebijú sa nižšími cenami... Allianz ako najväčšia DSS dokonca indexový fond ani neponúka.
Inak aktuálne zákon pri indexových fondoch 2. piliera definuje MAXIMÁLNE poplatky:
-za správu 0,2% z hodnoty fondu ročne
-vstupný poplatok 1% z vkladu
-za zhodnotenie 10% zo zhodnotenia(trošku zložitejší vzorec berúci do úvahy hodnotu za posledné 3 roky, ale prakticky je to 10%)

Oproti burzovým indexovým fondom je výhodou, že zisk nie je zdanený.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Zdeněk Lacina | 15. 1. 2019 21:04 | reakce na Lukáš Lánský - 15. 1. 2019 18:18

http://www.duchodova-komise.cz/wp-content/uploads/2014/11/Ernst-Young-Anal%C3%BDza-n%C3%A1kladovosti-2014.pdf

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Lukáš Lánský | 16. 1. 2019 00:04 | reakce na Zdeněk Lacina - 15. 1. 2019 21:04

To je přesně druh analýzy, o který jsem prosil, díky!

Nelíbí se mi ale, jak se tam vyhýbají porovnávání nákladovosti per koruna: to, že ji definují jinak u 1. a 3. pilíře (náklady/roční pojistné, náklady/aktiva) je zbytečný zádrhel: u 3. pilíře mohli "náklady/pojistné" napočítat taky -- a vyšlo by jim obří číslo.

Je to vidět i na tom, jak jim na konci vyjde náklad per účastník +- stejný. To je vzhledem k tomu, že veřejné pojištění pracuje s řádově vyšším objemem prostředků, strašné plýtvání.

Teze autorů, že se ta efektivita bude zlepšovat, je pěkná, ale to ty peníze fakt musí přestat být spravovány aktivně. V US porovnávají s 401(k), který se ale pasivně aplikovat dát a pak není náklad 0,8 %, ale 0,1 %.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 16. 1. 2019 16:36 | reakce na Lukáš Lánský - 16. 1. 2019 00:04

Ta odlišnost porovnávaných údajů (jednou roční pojistné, podruhé stále v čase se kumulující aktiva) je absurdní. Těžká tendenčnost plyne i z tabulky, která porovnává oba pilíře. I. pilíř sice nezhodnocuje vložené prostředky, avšak ve výsledku může být "zhodnocení" v první pilíři daleko lepší než v tom kapitálovém, protože důchody jsou valorizovány i podle růstu mezd, které standardně reálně rostou, zatímco mnohé fondy mají problém porazit inflaci!

Nelze ani odhlédnout od toho, že u III. pilíře měli poměřovat náklady v podobě ročních poplatků hrazených fondům k roční výši vkladů do fondů. Srovnávaly by se tak náklady hrazené prostřednictvím daní v I. pilíři s náklady hrazenými střádaly fondům.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal H | 15. 1. 2019 13:05

Chýba mi v článku pomerne dôležitá informácia, prečo je toľko ľudí v garantovaných fondoch - keď zákon menil pravidlá v "garantovaní" vkladov do 2. piliera, zároveň presunul všetkých "sporiteľov" do garantovaných dlhopisových fondov. Síce stačilo požiadať DSS o nepresunutie do garantovaného fondu(a DSS ľuďom aj posielali návratky, ktoré stačilo podpísať a poslať poštou) a aj doteraz je prechod medzi fondmi bezplatný a jednoduchý, ľudia sa nezaujímajú o vlastné peniaze a zostali v garantovaných dlhopisových fondoch. A keďže tieto fondy sú garantované na ročnej báze(ak bude fond v strate, rozdiel do nuly doplatí DSS), DSS v nich investujú veľmi opatrne, bez šance na vyššie zhodnotenie.
Zároveň zákon prikazuje posledné roky pred odchodom na dôchodok presúvať vklady/investície do garantovaných fondov - každý rok 10% tak, aby pri odchode na dôchodok bolo 100% v garantovanom fonde. Aj to si môže síce "sporiteľ" zmeniť na 50%, ale znova musí vypísať a zaslať žiadosť...

Nahlásit

+2
+
-

Pavel Hanzl | 15. 1. 2019 10:04

Schází mi tam velmi důležitá informace, kolk ušetřil stát na nižších důchodech lidí, těžících z 2. pilíře.
To je přece to nejdůležitější, kvůli tomu se to celé dělá. Pokud fondy vydělávají jen euro přes inflaci, je to dobré. Soc. vlády v konjunktuře valorizují, ale ta skončí. Klíč je ve výši té restrikce a tu má v rukou stát.

Nahlásit

+21
+
-

Zdeněk Lacina | 15. 1. 2019 21:07 | reakce na Pavel Hanzl - 15. 1. 2019 10:04

Úspora činí 16% , vyvedeno 11%. Bylo to takhle nedisproporčně vybalancováno, aby I. pilíř vydělal.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Zdeněk Lacina | 15. 1. 2019 21:16 | reakce na Zdeněk Lacina - 15. 1. 2019 21:07

Mluvím teda o našem II. pilíři, dotaz byl asi na Slovensko.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 15. 1. 2019 17:54 | reakce na Pavel Hanzl - 15. 1. 2019 10:04

Podle mne se pletete. Druhý pilíř se nezavádí, kvůli tomu, aby stát ušetřil na důchodech. Podle mne se tyto pilíře zavádí výhradně kvůli tomu, aby se fondy napakovaly na poplatcích.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Zdeněk Lacina | 15. 1. 2019 21:08 | reakce na Richard Fuld - 15. 1. 2019 17:54

Hádej, čeho je jednotka 1 Fulda?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Richard Fuld | 16. 1. 2019 16:37 | reakce na Zdeněk Lacina - 15. 1. 2019 21:08

No jednotka lacinosti to nebude, Lacino. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal H | 15. 1. 2019 13:25 | reakce na Pavel Hanzl - 15. 1. 2019 10:04

Zatiaľ štát neušetril, o úsporách sa bude môcť hovoriť, keď ľudia, ktorí nastúpili na dôchodok a sú v 2. pilieri, dosiahnu predpokladaný vek dožitia(pre 1. pilier). Sociálna poisťovňa už síce šetrí, keď z 1. piliera vypláca týmto ľuďom nižší dôchodok, ale tieto úspory ešte určite nestihli dosiahnuť sumu, ktorú Soc.p. ľuďom presunula počas "sporenia" do 2. piliera.
Soc. vlády zatiaľ valorizujú dôchodky a soc. poisťovňa to rieši aj presunom peňazí z iných prebytkových "poistení"/odvodov do starobného a aj štát dáva dotácie soc. poisťovni, aby mala z čoho vyplácať valorizované dôchodky. To bola tá bližšie nevysvetlená narážka v článku na nespravodlivé krátenie dôchodkov z 1. piliera.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK