Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Jde elektrickým kytarám o krk?

Jan Hamerský | 4. 12. 2018 | Celkem 21 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Josef Fraj | 4. 12. 2018 09:07

>>> "Nástroje z těchto stromů, které byly vyrobeny před regulací, se zpětně registrují na základě faktur."

Tohle fakt nemá chybu. Akustické kytary a jiné nástroje se vyrábějí celá staletí, elektrické od roku 1931. Už vidím jak přijde inspektor z Úřadu pro kontrolu hudebních nástrojů k Jaroslavu Svěcenému: "Jo milej pane, vy nemáte fakturu od firmy Stradivari, tak to vám to musím zabavit."

Ekofašismus je zase jenom fašismus.

+8
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Gabriel Pleska | 4. 12. 2018 10:36

Dobrý pokus, ale interpretů se to fakt netýká.

-2
+
-

Všech 21 komentářů v diskuzi.

foxy | 4. 12. 2018 10:34

Výjimku budou mít interpreti etnické hudby.

Nahlásit

+4
+
-

Gabriel Pleska | 4. 12. 2018 10:36 | reakce na foxy - 4. 12. 2018 10:34

Dobrý pokus, ale interpretů se to fakt netýká.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Josef Fraj | 4. 12. 2018 09:07

>>> "Nástroje z těchto stromů, které byly vyrobeny před regulací, se zpětně registrují na základě faktur."

Tohle fakt nemá chybu. Akustické kytary a jiné nástroje se vyrábějí celá staletí, elektrické od roku 1931. Už vidím jak přijde inspektor z Úřadu pro kontrolu hudebních nástrojů k Jaroslavu Svěcenému: "Jo milej pane, vy nemáte fakturu od firmy Stradivari, tak to vám to musím zabavit."

Ekofašismus je zase jenom fašismus.

Nahlásit

+8
+
-

Gabriel Pleska | 4. 12. 2018 10:19 | reakce na Josef Fraj - 4. 12. 2018 09:07

Tak to úplně není. Nehlídají se držitelé, ale obchod. Jestli se nepletu, potíž by asi byla, kdyby chtěl nástroj pan Svěcený nástroj prodat mimo EU. Teda – kdyby na něm měl něco palisandrového, což není případ houslí, kvůli ebenovým kolíčkům by ho (zatím) nezlobili. Může se to ovšem změnit. Jinak ten pán v článku mluvil ze zkušenosti člověka z velkoobchodu s nástroji, takže nepopisuje situaci na trhu s nástroji z druhé ruky, předpokládám, že existuje nějaký způsob, jak je certifikovat. Aniž tím tvrdím, že je to celé správné, obávám se, že to ve skutečnosti regulace pramálo změní, pokud se jenom jedno exotické dřevo nahradí jiným exotickým dřevem, ale způsob těžby zůstane stejný. Ovšem to, že firmy, které tvoří trh akceptovaly nové materiály a že s nimi na ně přistoupili i zákazníci, nakonec asi pozitivní je. A malé. nesériové výrobce to trochu nakoplo k experimentům se skvělými domácími dřevy, třeba švestka je na hmatníku opravdu pěkná. Jenže – oni by k tomu dost pravděpodobně zase došli i bez té regulace.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Ondřej Palkovský | 6. 12. 2018 01:01 | reakce na Gabriel Pleska - 4. 12. 2018 10:19

Zkušnost známých známých - při příjezdu do USA na celníci zjistili, že žabka u nějakého staršího smyčce je ze slonoviny - bez pardonu zlikvidovali. Mně osobně tohle připadá jako vrchol buranství.... jiní tomu říkají "regulace".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Gabriel Pleska | 6. 12. 2018 11:03 | reakce na Ondřej Palkovský - 6. 12. 2018 01:01

Díky za upozornění, když na to koukám jenom tak zběžně, je to opravdu pro cestující muzikanty reálný problém. I proto, že celníci (minimálně v Americe) zabavují nejen „obyč“ slonovinu, ale i smyčce, kde je použitá mamutovina nebo „fosilní“ slonovina.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 4. 12. 2018 10:56 | reakce na Gabriel Pleska - 4. 12. 2018 10:19

Dík za opravu, měl jsem si to lépe přečíst.
Nicméně v principu je to zase arbitrární regulace, takže to dopadne asi tak, jako s rohy nosorožců nebo třeba s kokainem. Navíc tím, že se to stalo nedostupné, tak se z palisandrového nábytku stane prestižní záležitost některých skupin zbohatlíků, uměle vytvořená exklusivita, takže je možné, že těžba palisandru ještě stoupne.

Obecně je to problém obecní pastviny. Kdyby byly možné soukromé chovy nosorožců pro obchod s jejich rohy, tak by nosorožců přibývalo. Podobně by soukromý majitel pralesa dokázal hospodařit se vzácnými dřevinami.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Gabriel Pleska | 4. 12. 2018 11:06 | reakce na Josef Fraj - 4. 12. 2018 10:56

Já tu regulaci nehájím, jak píšu, nemyslím si, že by mohla splnit účel. Nicméně zatím těžení exotických dřev pramálo připomíná něco, čemu bych byl ochotný říkat hospodaření. Takové to porazím strom a zasadím jiný, protože za devadesát let ho sklidím, v tom nějak nefachá. A ve světle těch nyní medializovaných příběhů se psími množírnami si nejsem jistý, jak by vypadaly ty chovy nosorožců.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 4. 12. 2018 11:18 | reakce na Gabriel Pleska - 4. 12. 2018 11:06

Regulace je podle vás špatně. Soukromé podnikání také shazujete. Co byste tedy navrhoval?

http://libinst.cz/soukroma-ochrana-prirody/

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Gabriel Pleska | 4. 12. 2018 11:31 | reakce na Josef Fraj - 4. 12. 2018 11:18

Asi si příště koupím kytaru z jasanu nebo z ořešáku. Možná bych mohl udělat článek o někom, kdo staví kytary z domácích materiálů. Třeba – http://www.pechguitars.com. A když takovýhle člověk pohovoří o tom, že třešeň je stejně cajk jako palisandr. Nic velkého, ale myslím, že se to počítá.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 4. 12. 2018 12:20 | reakce na Gabriel Pleska - 4. 12. 2018 11:31

To je jistě chvályhodné a z hlediska vás jako jednotlivce asi uspokojivé řešení. Všichni, ale nejsou sluníčkoví lidé, různí lidé mají různé preference, takže by to chtělo nějaké systémové řešení. Shodneme-li se, že státní regulace to není, tak nám moc možností nezbývá. Jsem přesvědčený, že dokud budou vzácné přírodní zdroje ovládané státem, tedy budou obecní pastvinou, tak bude docházet k jejich drancování, protože je to výhodné pro politiky i pytláky a pašeráky. Postupně budou jednotlivé zdroje končit stejně jako bílí nosorožci. Pouze soukromý vlastník má zájem na trvalém rozvoji svého kapitálu. Politik i pašerák má zájem na momentálním zisku a co bude zítra (za 4 roky) je mu ukradené.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Gabriel Pleska | 4. 12. 2018 14:15 | reakce na Josef Fraj - 4. 12. 2018 12:20

Obávám se, že jste svět redukoval na schéma. Ty společnosti, které plundrovaly a plundrují pralesy, jsou soukromé. A fungovaly tak, jak popisuje Taylor v tom prvním boxu: vytěžíme a jdeme dál. Ten vzácný zdroj není až tak vzácný, roste jinde a uvažovat v horizontu desetiletí se nevyplatí, když můžete jen popojet pár kilometrů a nechat za sebou spálenou zemi. Pěstovat vzácné dřevo vás napadne, až když zdroj bude vzácný opravdu, až ho bude nedostatek všude. Do té doby se vyplatí jen brát. Kdyby byl stroj času, mohli bychom se před osmdesáti lety zeptat majitele pozemků na Madagaskaru jestli by ho napadlo sadit palisandr. Fakt by mě to zajímalo. Ale myslím, že by nevěděl na co a proč se ho ptáme. A že by to nevěděl ani před padesáti lety. Dneska najdete fóra, kde lidi vážně debatujou, jestli je dobrý podnikatelský nápad pěstovat palisandr ve Státech. Ok, tohle je tržní řešení. Jenže jen řešení nedostatku nějakého dřeva. Planetu to ale stojí plíce. Můžeme se bavit o abstraktních věcech. Jestli je pro nás důležitá divočina, jestli je pro nás důležitá biodiverzita a jestli jsou pro nás důležití lidé v Africe nebo Amazonii. Byl bych ale klidně přízemnější a praktičtější: dokážeme se my tady dobře vyrovnat s důsledky prudkého odlesňování v globálním měřítku. Pravděpodobně se nám kvůli němu bude hůř dýchat, nejspíš tím ovlivníme klima, pravděpodobně tam přibude hafo lidí, co nebudou mít co pít... Systémové řešení nemám a neznám. V tuhle chvíli si myslím, že tahle regulace přinese víc pozitiv než negativ. To pozitivum, které v ní vidím, je to, že sehraje funkci informační kampaně. Aspoň pro Západ nebo jeho sluníčkovou část. Není špatné. Pak by bylo samozřejmě krásné, kdyby v dotyčných zemích začali hospodařit opravdoví, soukromí hospodáři. To ovšem vidím jako utopické snění. Afriku si rozkupujou víc či míň kapitalistické čínské firmy. Jestli se k ní chovají jako hospodář, o tom pochybuju, spíš postupujou stejně jako firmy, co tam těžily dřevo. Vycucnout a jít vedle. Třetí svět je pořád tak laciný, že funguje jako jedna velká obecní pastvina. Jako by byl zadarmo.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 4. 12. 2018 15:58 | reakce na Gabriel Pleska - 4. 12. 2018 14:15

>>> "Obávám se, že jste svět redukoval na schéma. Ty společnosti, které plundrovaly a plundrují pralesy, jsou soukromé. A fungovaly tak, jak popisuje Taylor v tom prvním boxu: vytěžíme a jdeme dál."

ALE TY LESY NEJSOU SOUKROMÉ!!!! Jestli soukromé společnosti těží na cizím, tak samozřejmě těží, co to dá, protože těží na obecní pastvině (zjistěte si konečně, co to je). Když to nevytěží ony, tak to vytěží někdo jiný. Teprve až soukromý vlastník lesa se o ně začne starat!!! Soukromý vlastník hospodaří s vlastním kapitálem a má tedy zájem ho rozmnožit, předat potomkům atd. Politik/státní úředník má ten kapitál propůjčený na 4 roky a jeho cílem není jeho rozmnožení, ale převod co největší jeho části do vlastní kapsy. Proto ho klidně nechá vytěžit za příslušný úplatek nebo jiný benefit. Proto ho klidně prodá čínským firmám atd. Co je na tom těžkého pochopit?

V Rakousku je 80% lesů v soukromém vlastnictví a (pro vás překvapivě) je nikdo neplundruje. Naopak jejich rozloha dokonce mírně vzrůstá. To není nic abstraktního. To jsou konkrétní fakta.

Obávám se, že jste svět redukoval na zlé kapitalisty a hodné sluníčkáře, kteří ho zachraňují. Jenže sluníčkáři toho moc nezachrání. Nanejvýš vystraší lidí pseudokatastrofami, dostanou se k politické moci jako zachránci lidstva, zavedou další daně a regulace a skončí to jako s Sovětském svazu neblahé paměti.

Řešení není v tom, že přesvědčíte více sluníčkářů, aby kupovali švestkové kytary místo palisandrových a ponecháte lesy dál v rukou státu. Řešení je v tom, že lesy budou spravovat lidé, pro které je výhodné se o ně starat a udržovat je. A to jsou soukromí vlastníci těch lesů.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+8
+
-

Gabriel Pleska | 4. 12. 2018 17:09 | reakce na Josef Fraj - 4. 12. 2018 15:58

Nevím, jestli vaše představa privatizace pralesů je míň utopistická než edukace spotřebitelů. Rozdíl je v tom, že já v praxi něco udělám. Jestli si vy koupíte kus pralesa, to nevím. Ale jestli jo, tak gratuluju. (A jinak: nemyslím si, že by kapitalismus nebo kapitalisti byli vždycky, převážně... zlí.)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 9. 12. 2018 14:47 | reakce na Gabriel Pleska - 4. 12. 2018 17:09

Privatizace části pralesů je jednou z cest, která pomohla Kostarice stát se spokojenou zemí. Nezpochybňuju ani, že to je nastavením té společnosti a mentalitou Kostaričanů. Proč by to nemohlo jít ale i jinde? Pura vida..

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 4. 12. 2018 18:23 | reakce na Gabriel Pleska - 4. 12. 2018 17:09

Podstatné je co funguje. To, co děláte vy, fungovat nebude z důvodů, které jsem vysvětlil. Moje řešení je funkční z principu a můžete si to ověřit i empiricky například v tom Rakousku. Z mého pohledu je tedy užitečnější přesvědčovat lidi o nutnosti privatizace i v jiných částech světa než o kupování švestkových kytar. Není to žádný ztracený boj, neboť dříve nebo později bude prales výnosná investice. A mimochodem třeba brazilská vláda sama přišla už dříve na to, že není schopna sama zabránit ilegální těžbě a vypalování a nabídla management částí pralesa privátním společnostem, protože došla k závěru, že: "Unlike the illegal slash and burn practice that has already destroyed nearly 20 percent of the world’s largest rainforest, managed logging extracts only as many trees as the forest can naturally regenerate." Před deseti lety měla v plánu přidělit koncese na 11 milionů hektaru. Nevím už jak projekt dál pokračoval, ale postupná privatizace lesů zjevně není taková utopie, jak si myslíte.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Martin Brezina | 4. 12. 2018 18:42 | reakce na Josef Fraj - 4. 12. 2018 18:23

Soukromé lesy v Beskydech, které znám já, jsou plné odpadků. Vy si vyberete radši Rakousko, kde ovšem nejde o vlastnický model, ale o mentalitu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Alexander Novotka | 5. 12. 2018 15:19 | reakce na Martin Brezina - 4. 12. 2018 18:42

A ty odpadky tam navezli ti soukromí majitelé dotčených lesů anóbrž zlí kapitalisté od G. Plesky?
To je fakt argument jak řemen :-)))

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Gabriel Pleska | 5. 12. 2018 15:50 | reakce na Alexander Novotka - 5. 12. 2018 15:19

Nene, moji zlí kapitalisté právě dělají holoseče v deštném lese, Beskydy musí mít v gesci nějaká jiná parta.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Novak Josef | 4. 12. 2018 15:22 | reakce na Gabriel Pleska - 4. 12. 2018 14:15

Keď si pekne zosumarizujete VŠETKY tie globálne problémy, a k tomu nereálnosť akéhokoľvek riešenia, tak ako JEDINÉ riešenie je - nenapĺňať *Zemeguľu viac ako dnešnými tuším 6 miliardami ľudí. Resp. ešte MENEJ ako dnes. Vďaka zachraňovaniu černochov a muslimov sa počet zvýši VEĽMI RÝCHLO na 8 , 10, 15 miliard , a to si tú Zemeguľu zhumplujeme , aj keď prestaneme vyrábať gitary.
Zemeguľa URČITE uživí aj 20 milard ľudí, ak budú žiť ako králiky v klietkach a žrať iba morský plankton.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Novak Josef | 5. 12. 2018 08:59 | reakce na Novak Josef - 4. 12. 2018 15:22

Slniečkári -víťazíte 0 : -3

Ale samotným mínusovaním nikoho nepresvedčíte. Vlastne vám ani nejde o presvedčenie , iba o fikciu víťazstva. Radšej prestanete vyrábať gitary, než by ste zabrzdili tú muslimatizáciu Zemegule a europy.
Takže mínusujte ďalej.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK