Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Očima expertů: Konec pohádky o bitcoinu?

Ondřej Tůma | 30. 11. 2018 | Celkem 53 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 30. 11. 2018 12:21

Jak by se mohlo stát, že by výkon byl příliš nízký? A nízký na co?
Obtížnost těžby se přeci průběžně automaticky přizpůsobuje nasazenému výkonu. Pokud půlka těžařů odpadne, obtížnost těžby se sama upraví na polovinu. Pokud všichni těžaři nakoupí 3x výkonnější HW, obtížnost se automaticky ztrojnásobí.

Navrhuji vám napřed si něco o bitcoinu přečíst:
https://bitcoinbook.info/wp-content/translations/cs/book.pdf
http://libinst.cz/wp-content/uploads/2017/02/Bitcoin_for_web.pdf

Na velké objemy transakcí za minimální poplatky tu je Lightning Network. Bicoin se stále vyvíjí a pracuje na něm nejvíce vývojářů (a to těch nejlepších) - v porovnání s ostatními kryptoměnami. Pokud bitcoin oproti jiné krytoměně postrádá nějakou funkčnost, je to zpravidla jen tím, že o ni lidé ve skutečnosti nestojí (kolik lidí dnes používá např. smartcontracts?), nebo proto, že vedle přínosu má daleko více rizik (např. v oblasti bezpečnosti - PoW vs PoS).

+10
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

30. 11. 2018 11:30

Vezmu papír a rozstříhám ho na kousky. A protože více kousků z toho jednoho papíru neudělám, tak každý ten kousek má obrovskou cenu. To je princip Bitcoinu.

-9
+
-

Všech 53 komentářů v diskuzi.

Richard Fuld | 5. 12. 2018 18:14

Jen tak pro zajímavost. Spočítal už někdo, o kolik terabytů by za jediný rok narostla ona globální "účetní kniha" bitcoinu, pokud by se BTC skutečně začal používat ke všem v současnosti probíhajícím platbám prostřednictvím platebních karet? V této globální "účetní knize" se přece budou stále všechny transakce jen kumulovat. Žádné umazávání starých dat přece nepadá do úvahy. A o kolik terabytů by narostla za 10, 20, 50 let? A jak obrovské datové toky a výpočetní výkon by byly třeba k vypořádání takového množství transakcí? Kolik elektrické energie by se takto spálilo? Obávám se, že tudy opravdu cesta nevede. :-)

Nahlásit

-2
+
-

Jan Altman | 10. 12. 2018 17:34 | reakce na Richard Fuld - 5. 12. 2018 18:14

Tak pocitejme spolu, jako v obecne skole:
- transakce ma velikost (napriklad) 226 bajtu
- do jednoho terabajtu se jich tedy vejde 4.865.095.698, coz je docela dost, ne?
- terabajtovy harddisk stoji 1000 Kc a za chvili za tu cenu bude 2TB, za dalsi chvili 4TB, ...
- ale hlavne nikdo netvrdi, ze kazdej nakup zvejkacek za bitcoiny musi byt v blockchainu - umisteni transakce do blockchainu (tedy do nejbezpecnejsi databaze na svete) ma logicky nejakou svou trzni cenu a pro mnoho ucelu jde o prilis drahe a zbytecne robustni reseni - zkuste neco nastudovat:
https://www.alza.cz/lightning-network

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Zoidberg | 6. 12. 2018 11:50 | reakce na Richard Fuld - 5. 12. 2018 18:14

Jistěže to neustále někdo počítá. Dokonce se kvůli zásadním koncepčním neshodám ohledně kapacity transakcí od Bitcoinu loni oddělil klon - Bitcoin Cash. Původní Bitcoin (kterému fandím i já) razí filozofii, že transakce mají být stejně vzácným statkem jako samotná měna. Má-li něco být zaznamenáno v blockchainu a tedy být tak silně zabezpečeno jako žádná jiná data v lidské historii, tak to nemůže být zadarmo, že? To ovšem nepotřebujeme při platbách za rohlík, a proto nutně musí vzniknout více vrstev, s různým stupněm zabezpečení a tedy i s různou cenou za transakci. Nastudujte Lightning Network.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Richard Fuld | 13. 12. 2018 18:28 | reakce na Jan Zoidberg - 6. 12. 2018 11:50

"Původní Bitcoin (kterému fandím i já) razí filozofii, že transakce mají být stejně vzácným statkem jako samotná měna."

To je přece holý nesmysl. To byste musel při platbě vždy zaplatit cenu za zboží a stejnou částku za samotnou platební transakci. Pokud by samotná transakce měla být stejně vzácná jako samotná transakční částka, tak by byly transakční poplatky 100%. :-) A tomuto Vašemu "ideálu" by se nejspíš brzy BTC přiblížil, pokud by se měl používat masově. :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 2. 12. 2018 18:46

https://www.alza.cz/proc-potrebujeme-kryptomeny

Nahlásit

+1
+
-

Novak Josef | 1. 12. 2018 16:51

SKUTOČNÉ peniaze musia mať vlastnosti :

omezenost v množství
dělitelnost
trvanlivost
fungibilita (zaměnitelnost daného statku s ostatními statky stejného druhu)
konkurence
uchovatel hodnoty

Řekněme si něco o omezenosti množství peněz.
Pokud nějaký statek není přirozeným výskytem omezen co do množství nebo je-li uměle rozmnožitelný či
falšovatelný, pak je takový statek nevhodný pro funkci kvalitní měny
======
Niekde uvádzaju aj:
Prenosnosť
Rozoznateľnosť

Bitcoin plne vyhovuje, na rozdiel od štátnych peňazí. Teoretizovať BEZ POSÚDENIA týchto kritérií je jalové.
Jediným negatívom bitcoinu je jeho silný nepriateľ - štát. Znehodnocovaním štátnych peňazí však štát bitcoin posiluje.

Nahlásit

-2
+
-

Richard Fuld | 4. 12. 2018 13:03 | reakce na Novak Josef - 1. 12. 2018 16:51

Skutečné peníze musí hlavně fungovat jako prostředek peněžní směny. V tomto ohledu je bitcoin velmi špatná alternativa. Současně účetní peníze jsou jako prostředek peněžní směny v podstatě ideální.

Požadovat po penězích, aby byly dobrým uchovatelem hodnoty je v podstatě nesmysl, protože zpravidla platí, že čím lépe něco funguje jako uchovatel hodnoty, tím hůře to pak funguje jako prostředek peněžní směny.

Jako uchovatele hodnoty si může přece každý svobodně zvolit cokoliv a za účetní peníze si to koupit, nebo to získat jinak.

Jinými slovy v tržní ekonomice, kde existují tržní ceny, které se neustále mění podle vývoje nabídky a poptávky, je čirý nesmysl chtít po penězích, aby měly stále konstantní kupní sílu. Takového cíle je možné dosáhnout pouze s konstantně stanovenými cenami, což může spolehlivě zaručit snad jen administrativní určování cen centrální plánovací komisí. :-) A to by byla opravdu velmi vysoká cena za to, že peníze budou spolehlivým uchovatelem hodnoty!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 4. 12. 2018 14:30 | reakce na Richard Fuld - 4. 12. 2018 13:03

Když je fiat tak "ideální", tak proč jej musí silou vynucovat "legal tender" legislativa a mnoho dalších zákonných a podzákonných norem? Proč se musí něco tak dokonalého bát konkurence a neférově s ní bojovat regulacemi a represivním aparátem?

Je opravdu tak snadné směnit fiat za skutečný uchovatel hodnoty, když na mnoha z nich je například DPH (např. na stříbrných mincích, diamantech, ...)?

Není od státu drzé chtít po lidech zaplatit daň z kapitálového zisku jen za to, že směnili svůj inflační fiat za něco, co té inflaci nepodléhá (a tedy nedosáhli žádného reálného zisku, jen nominálního)?

Proč když je tedy tak jednoduché a bezproblémové jít do alternativy, proč zlato bylo opakovaně zabavováno? Proč v Indii mají dovozní kvóty na zlato (když tam žádný zlatý standard není, jen ten dokonalý fiat)?

Podle mne je snaha vlád lidi od alternativ odradit poměrně jasně patrná. Že to stát dělá poněkud sametovějšími metodami, než bolševik v 50.letech, na podstatě nic nemění. A výsledky jsou vidět: mnoho lidí PROKAZATELNĚ drží inflační fiat (běžné účty, termíňáky, státní dluhopisy) přestože to je ZJEVNĚ nevýhodné a úroky/výnosy nedosahují ani oficiální (natož reálné) inflace. Jsou ti lidé hloupí? Nebo zde zkrátka je to chytře navržené minové pole komplikací a bariér, přes které se běžný smrtelník raději ani neodvažuje zkusit dostat (o což eráru jde - že pár vzdělanějších a movitějších lidí najde cestu ven neřeší - tito mu utíkají i z přímými a nepřímými daněmi, tak ať si klidně utíkají i inflačnímu zdanění).

Znám spoustu třeba starších lidí, kteří pláčou, jak jim úspory žere fiatová inflace - ale zkusit se tomu nějakým sofistikovanějším nástrojem vyhnout, na to nemají informace ani kuráž. A takovéto "ovce" stát rád oškubává. Již jim bere půlku peněz ze mzdy, už je oškubává spotřebkama a dépéháčkem, tak co je ještě trochu nepodojit inflací. Jasně že ti, kteří mají finanční povědomí, zkušenosti a prostředky a díky tomu již efektivně optimalizují ty přímé i nepřímé daně, se vyhnou i tomu inflačnímu zdanění - to už stát ví a počítá s tím.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 5. 12. 2018 18:06 | reakce na Jan Altman - 4. 12. 2018 14:30

"Když je fiat tak "ideální", tak proč jej musí silou vynucovat "legal tender" legislativa a mnoho dalších zákonných a podzákonných norem?"

To, že se jezdí autem vpravo (popř. v jiných zemích vlevo) je přece taky ideální pro provoz silniční dopravy a je to taky uzákoněno. To, že je něco uzákoněno neznamená automaticky, že je to z toho důvodu méně kvalitní, než kdyby všichni jezdili po určené straně dobrovolně, bez vynucování silou, jak Vy říkáte :-) .

K tomu DPH. Nebylo by řešením založit si Moje investice s.r.o. a zaregistrovat se jako plátce DPH? Jen takový nápad. Netvrdím, bude fungovat na 100%. :-) Rád se nechám od Vás poučit.

"Není od státu drzé chtít po lidech zaplatit daň z kapitálového zisku jen za to, že směnili svůj inflační fiat za něco, co té inflaci nepodléhá (a tedy nedosáhli žádného reálného zisku, jen nominálního)? "

Zdanění zisku, je zdanění příjmů. Proč by měli být investiční příjmy osvobozeny o daně z příjmů? Proč by všechny daně z příjmů měly platit jen zaměstnanci, firmy a OSVČ ze své výdělečné činnosti? Proč by investoři měli být nějaká lepší sorta lidí, co nemusí platit daň ze svých příjmů? Takže není to od státu o nic drzejší, než když chce stát, aby osoby (včetně těch právnických) platily daň z příjmu. Navíc, když koupíte něco, co roste na ceně, tak z toho daň neplatíte do té doby, dokud to se ziskem neprodáte, přece. A prodat nemusíte (po celé dlouhé generace).

Nicméně Vaše úvaha o tom, že daň ze zisku by se měla platit až po odečtení částky připadající na znehodnocení na investici použitých peněz inflací, má něco do sebe. To je inspirativní a ekonomicky docela opodstatněná myšlenka. :-).

"Proč když je tedy tak jednoduché a bezproblémové jít do alternativy, proč zlato bylo opakovaně zabavováno?"

Pokud to zlato bylo původně státu a ten následně zrušil krytí státní měny zlatem, pak pokud se zlato vrátilo zpět státu, je to v pořádku. Pokud šlo o (s)prostou konfiskaci zlata, pak to v pořádku není. A pokud vím tak od zrušení krytí měny zlatem a zavedení účetní měny nedošlo ve vyspělých demokratických právních státech k žádné konfiskaci zlata (tedy s výjimkou legálního zabavení zlata pocházejícího z trestné činnosti).

"Proč v Indii mají dovozní kvóty na zlato (když tam žádný zlatý standard není, jen ten dokonalý fiat)?"

Opravdu nevím proč něco takového Indie zavedla. Nemám problém toto přiznat. Možná to víte Vy a sdělíte mi to, ať se něco nového dozvím. :-)

"Podle mne je snaha vlád lidi od alternativ odradit poměrně jasně patrná. ..."

Peněžní systém je pro stát obdobně důležitý jako energetická infrastruktura. Proto tuto oblast zcela pochopitelně a správně stát neponechává působení chaosu a volnému působení lidí, jako jste Vy. :-)

"Znám spoustu třeba starších lidí, kteří pláčou, jak jim úspory žere fiatová inflace".

Prakticky neodstranitelné dopady finanční negramotnosti. Je to poněkud příkré, ale je to bohužel tak. Pofidérní jistotu, že se ceny nebudou pohybovat (a tedy nebude docházet ke znehodnocování měny) můžete mít pouze v systému centrálního plánování a 100% regulace cen. Nestabilita kupní síly peněz je zcela přirozeným aspektem tržního systému, kde ceny podléhají tržním vlivům. Změny kupní síly peněz jsou něčím, nad čím by neměli držitelé úspor plakat. Namísto toho by s tím měli počítat a přizpůsobit se tomu.

Společnost nikdy nebude složena pouze z kompetentních investorů, kteří nejenže se ubrání inflaci, ale ještě dokáží svůj majetek rozmnožovat. Máte pravdu, že deflační měna (zlato, BTC) by byla pro finančně negramotné držitele úspor požehnáním. Bohužel ale nejspíše platí, že mezi bezbrannými finančně negramotnými budou převažovat více dlužníci, než držitelé úspor, a pro dlužníky by byla deflační měna hotovou pohromou. Jak vidíte, nic není černobílé a v tomto Vámi uváděném aspektu mi stále vychází jako sociálně citlivější ona mírně inflační účetní měna. A to nepíšu o dalších negativních důsledcích deflační měny pro všechny, nejen pro finančně negramotné dlužníky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 10. 12. 2018 18:04 | reakce na Richard Fuld - 5. 12. 2018 18:06

Příměr s jízdou vpravo je mimo. I když i u něj platí, že stát nemá co diktovat pravidla na silnicích, když po právu nejsou jeho (postavil je za ukradené peníze na ukradených pozemcích).
Nicméně i kdyby silnice byly privátní, pravděpodobně by se jezdilo na jedné straně, protože jednotliví vlastníci nemají zájem vyvolávat chaos a snižovat si tak tržby.

S penězi to ale je jiné. Když pan A a pan B uzavřou smlouvu v měně C, žádnému panu D do toho nic není, není nijak ohrožen ani omezen.
Nikdo nemá nárok na to, abych pro něj pekl housky. Logicky tak když je péct začnu, nikdo není ohrožen ani omezen tím, že je třeba budu ochoten prodávat pouze za stříbrňáky či bitcoiny - protože nikdo nemá nárok na to, abych mu pekl, tak tuplem nemá nárok na to, abych to dělal ausgrechnet za koruny.

DPH a MojeInvestice s.r.o. : to moc dobrý nápad není. Koupím Ag na firmu, odečtu si DPH a to Ag mi "smrdí" v účetnictví, v majetku. Platím z něj daň z kapitálového zisku a když si ho za X let budu chtít převést do osobního vlastnictví, musím firmě zaplatit cenu včetně DPH (a to cenu i DPH vyšší, pokud Ag mezi tím vzroste - navíc i sazba DPH se spíše bude zvyšovat, než snižovat, jak známe erár).
Moc smyslu to tedy nedává.
Rozhodně je lepší koupit Ag buď od někoho bez dokladu a za cenu bez DPH (domluvit se s někým, kdo provozuje zastavárnu či starožitnictví s výkupem drahých kovů). Nebo alespoň využít "rozdílové zdanění", dokud tato díra v zákonech ještě existuje (nevěřím, že to bude mít dlouhého trvání). Ideálně nakoupit v Německu, kde trik s rozdílovým zdaněním stříbra vymysleli (v reakci na zvýšení sazby DPH na Ag ze 7 na 19 procent) a dovedli k dokonalosti. Bohužel nákup v Německu se vyplatí jen tomu, kdo kupuje větší množství. Běžný ovčan, který si chce jen z každé výplaty koupit 2 stříbrňáky do svého 4. penzijního pilíře, bude pravděpodobně nakupovat nevýhodně v ČR. A tak to je vždy - vzdělaný, inteligentní bohatý člověk si cestu najde a státní vykořisťování odnese Jouda, jehož blahem se stát zaštiťuje nejvíce.

Ano, placení daně ze zisku po odečtení inflace by bylo prima - nicméně pak bych trval na tom, že oficiální statistiky inflace jsou tendenční a že reálná inflace je daleko vyšší. Je nepřípustné, aby míru inflace určoval ten, kdo má zájem na její co nejnižší přiznané hodnotě (a ne raději třeba shadowstats.com)

A zlato jistě nebylo původně státu. Dost pochybuju, že pan Stát se hnal na Aljašku v potu tváře rejžovat.
To zlato vytěžili lidi a od státu si ho v podstatě nechali (za poplatek) opuncovat, standardizovat. Zlatokop vzal nalezené valouny a směnil je za dolary (protože věřil, že to je ekvivalent - říkala to i "neměnná" Ústava). Vzal 31.1g Au a vyměnil to za dvacetidolarovku (papírovou, nebo kovovou - zlatou), protože věřil, že to je to samé, jen v obecně akceptovatelnější a standardizovanější podobě. No a pak zjistil, že se spletl a stát to zlato zabavil (=ukradl).

A proč má Indie dovozní kvóty? No protože tamní vláda provozuje fuldistickou expanzivní měnovou politiku a lidi se snaží od inflačního fiatu utíkat do zlata. A ta touha-motivace utéct je tak silná, že kdyby stát nezavedl dovozní kvóty na Au, tak ten útěk je tak mohutný, že by to fiat dále sráželo, a pozitivní zpětnou vazbou motivovalo další a další k útěku do Au.
Jsou zkrátka před námi o něco napřed. Až ECB a ČNB zavedou vrtulníkové peníze (nepodmíněný příjem přímo z tiskárny), dost pravděpodobně budou také muset být zavedeny kapitálové kontroly a nějaké omezení možnosti utíkat do zlata, CHF a bitcoinu. Jako to již udělalo Řecko a Kypr (a časem Itálie).

"Peněžní systém je pro stát obdobně důležitý jako energetická infrastruktura."
To bezpochyby. Ale mě je zcela putna, co je důležité pro stát (dohled, kontrola, měnový monopol), mě spíš zajímá, co je dobré pro lidi (svoboda, konkurence).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Novak Josef | 30. 11. 2018 14:46

Bitcoin je KOMPLEMENTÁRNY ku ostatným, štátnym menám.
Z tohoto dôvodu je jeho budúci vývoj, jeho osud , komplementárny ku vývoju a osudu ostatných mien.
Z tohto hľadiska je budúci vývoj dolára, eura, ... oveľa rozhodujúcejčí pre bitcoin, ako samotné vlastnosti bitcoinu.
Keby fungoval bitcoin v Nemecku v dvadsiatych až tridsiatych rokoch 20-teho storočia, tak by sa nemecká marka vyparila ako smrad. Ak kúpna sila DM padla za týždeň na polovicu, tak aj kozie bobky boli hodnotnejšie.

Nahlásit

-3
+
-

Jan Altman | 30. 11. 2018 16:13 | reakce na Novak Josef - 30. 11. 2018 14:46

Ano, v podstatě ano.

Kdyby státy svůj měnový monopol nezneužívaly, lidi by neměli důvod hledat alternativu.

Kdyby FBI nerozprášila soukromou zlatou měnu+transakční systém (e-gold), tak Satoshi asi vůbec nepřemýšlel, jak vytvořit měnu a transakční systém tak, aby nemusel mít nějakou centrální autoritu, správcovskou firmu, garanta, centrální servery, atd... tedy věci, na které může státní moc zaútočit.

Teoreticky je tak možné, že bitcoin bude jen nástroj proti státní moci (vyhladoví ten bující nádor, protože ten nebude bez měnového monopolu provádět měnovou politiku, okrádat lidi inflací, financovat se na dluh, ani vybírat daně) a až(pokud) uspěje, lidi se vrátí ke zlatu (protože už jim ho nikdo nebude zakazovat a zabavovat). Možná.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Petr Novák | 30. 11. 2018 10:30

Nevím, ale komentáře jsou takové ty hospodské kecy. Bitcoin jsou peníze, tedy nástroj pro uskutečňování směny a též taky možná pro uchování hodnoty. Jednoznačná výhoda je decentralizace a nemožnost vytvořit více bitcoinů. Čeho bych se obával, budou poplatky za operace s bitcoiny. jestli to dobře chápu, tak to že Vám nikdo vaše bitcoiny nesebere je zaručeno výkonem počítačů těch těžičů. Až se nebude těžit (protože počet bitcoinů je omezen), tak tento veškerý výkon se bude muset zaplatit v poplatcích. S tím souvisí odkaz Honzy Altmana na článek, ve kterém se říkalo, že spotřeba elektřiny bude příliš nízká. Neznamená to, že to bude levné, ale spíš, že bude těžké motivovat dnešní težiče, aby zajistili výkon sítě. A že to tedy bude muset být dražší, aby to fungovalo. Doporučuji článek podrobně přečíst.

Co s stane pokud ten výkon bude příliš nízký oproti celkové ceně bitcoinů? Bude moc např. čínská vláda zajistit obrovský výpočetní výkon, který bude méně nákladný než cena bitcoinů, ale bude větší než výkon ostatních těžičů? Půjde v takovém případě bitcoiny ukrást tím, že se vytvoří nějaké "ověřené" transakce?

Další otázkou je, jak jsou na tom modernejší blockchainy, jsou efektivnější, levnější, bezpečnější? Pokud ano, není důvod aby Bitcoin nenahradily, tak jako parní lokomotivu nahradial elektrická. Potom by Bitcoin zůstal jakousi sběratelskou záležitostí.
Klidně si zase zamínusujte, určitě to pro Vás bude jednodušší, než trochu přemýšlet a diskutovat.

Nahlásit

+6
+
-

Novak Josef | 1. 12. 2018 15:37 | reakce na Petr Novák - 30. 11. 2018 10:30

"Bude moc např. čínská vláda zajistit obrovský výpočetní výkon,........ Půjde v takovém případě bitcoiny ukrást tím, že se vytvoří nějaké "ověřené" transakce? "

- takéto úvahy sú nesprávne :
Vynaložením extremnych nákladov na ukradnutie obrovskej sumy bitcoinov by zlodej dosiahol : pád ceny bitcoinov, teda aj tých ukradnutých. Je to analogické, ako keby dnes Čína hodila na trh bilion USAckych dlhopisov - aby poškodila USAkov. Poškodila by hlavne seba - pádom ceny dlhopisov.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Jan Zoidberg | 30. 11. 2018 12:22 | reakce na Petr Novák - 30. 11. 2018 10:30

Cena transakce bude vždy výchozím parameterem toho modelu (ne důsledkem) - bude vždy čistě tržní. Prostě máme nějaký dostupný počet transakcí a o ten se poperou zájemci o ně. Jinými slovy, transakce je stejně vzácný statek jako samotný bitcoin.

Důsledkem této tržní ceny je zájem těžařů těžit. Elektřiny se spotřebuje přesně tolik, kolik odpovídá souhrnné ceně transakcí. Může se tedy pochopitelně stát, že celkové pálení elektřiny oproti dnešku klesne. Jediné, čeho se v takové situaci bát, je tzv. 51%-attack, to znamená situace, kdy se provoz uzlů (těžařů) zkoncentruje do jedněch rukou. To ale hrozí jak u nízkého, tak u vysokého výkonu celé sítě a naštěstí k tomu není ekonomická motivace. Doufám tedy, že to chápu dobře.

Podle mě poplatky budou v budoucnu spíš vysoké než nízké. Ale nezapomeňme, že tu vzniká Lightning Network, tedy druhá vrstva transakcí nad samotným bitcoinem. V něm jsou transakce skoro zadarmo, výměnou za to, že nejsou tak silně zabezpečené. Ty základní blockchainové transakce budou možná spíš na úrovni něčeho jako zápisu do katastru, za což dnes dáváme bez mrknutí oka tisícovku.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Novak Josef | 1. 12. 2018 16:56 | reakce na Jan Zoidberg - 30. 11. 2018 12:22

"Cena transakce bude vždy výchozím parameterem...."

- bude mať vplyv na používanie pri malých platbách. Pre použitie bitcoinu na dlhodobú KUMULÁCIU majetku je cena transakcie nerelevantná.
Platiť za kafe je ideálne štátnymi inflačenkami, Sporiť na dom treba v bitcoinoch. Alebo v zlate.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Petr Novák | 30. 11. 2018 14:06 | reakce na Jan Zoidberg - 30. 11. 2018 12:22

"Jediné, čeho se v takové situaci bát, je tzv. 51%-attack, to znamená situace, kdy se provoz uzlů (těžařů) zkoncentruje do jedněch rukou."


Tak si to rozebereme. Pokud ovládáte 51% výkonu, můžete působit problémy. Pokud bude cena Bitcoinů tak vysoká, že 51% výkonu bude znamenat podstatně menší náklady než cena, kterou můžete získat "ukradením" bitcoinům, tak to nejspíš dřív nebo později někdo udělá. Takže minimální výkon v síti souvisí s cenou bitcoinu. Čím větší cena, tím větší minimální výkon. Ten výkon se bude platit z poplatků za transakce, i když jich bude méně, tak budou prostě dražší. Stejně ten výkon někdo zaplatit musí.

A pak je to klasický trh, pokud budou transakce příliš drahé, lidé nebudou používat Bitcoin.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Zoidberg | 30. 11. 2018 19:56 | reakce na Petr Novák - 30. 11. 2018 14:06

Proč bych měl vynaložit jakoukoliv nenulovou energii na to, abych bitcoin zničil? Nic tím nezískám.

Znovu - není žádný "minimální výkon". Bitcoin funguje při jakémkoli výkonu. A při jakémkoli výkonu hrozí 51%-attack.

"pokud budou transakce příliš drahé" ... tím zase evokujete, že cena transakce je nějaká zvnějšku dosazená proměnná. Ne, je to prostě tržní cena. Je to jako kdybyste řekl "pokud budou ceny bytů v Praze vysoké, nikdo je nebude kupovat".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Petr Novák | 30. 11. 2018 20:29 | reakce na Jan Zoidberg - 30. 11. 2018 19:56

51%-attack bude snadný při malém vynaloženém výkonu. To že můžete, zaplatit a poté platbu vrátit, nebo zaplatit někde jinde a já nevím co ještě. To samozřejmě povede k nějakému zisku. Při malém výkonu to bude lehčí a pokud cena bitcoinů bude vysoká v porovnání s výkonem (cenou za ten výkon), tak se to bude dít. Prostě potřebujete nějaký výkon, aby ta síť rozumně fungovala.

A otázka je, jaký ten výkon musí být, jaká bude jeho cena atd. A poté můžeme odhadnout, zda cena transakce nebude muset být příliš vysoká. Já netvrdím, že to tak je, ale vyidím to jako nejasnou věc. Přijde mi, že ani nechápete o čem se bavíme. JE hezký mluvit o kódu, myšlenkách a komunitě. Ale za tím vším stoj nějaká infrastruktura a ta samozřejmě má nějaké náklady. Jaké ty náklady mění s cenou Bitcoinu? Jaké dnes vůbec jsou. Četl jsem o obrovských částkách v řádu statisíců na vytěžený bitcoin, tyhle peníze bude třeba platit i v budoucnu, až s těžit Bitcoiny nebudou?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Novak Josef | 1. 12. 2018 17:04 | reakce na Petr Novák - 30. 11. 2018 20:29

"Četl jsem o obrovských částkách v řádu statisíců na vytěžený bitcoin, tyhle peníze bude třeba platit i v budoucnu, až s těžit Bitcoiny nebudou? "

- to nie sú "CENY" za bitcoin, to sú NÁKLADY na elektriku. CENA by sa platila majiteľovi , elektrika sa platí elektrárňam. Vyťažené bitcoiny sa neplatia akémusi ich majiteľovi.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

Jan Zoidberg | 30. 11. 2018 21:21 | reakce na Petr Novák - 30. 11. 2018 20:29

A hlavně "Četl jsem o obrovských částkách v řádu statisíců na vytěžený bitcoin" - no náklady na vytěžený bitcoin se rovnají ceně toho bitcoinu, to přece nemůže být jinak. :)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Zoidberg | 30. 11. 2018 21:14 | reakce na Petr Novák - 30. 11. 2018 20:29

Vy pořád nějak nechápete princip bitcoinu. Dokládají to tyto vaše věty:

"pokud cena bitcoinů bude vysoká v porovnání s výkonem ..." - To se nikdy nestane. Výkon vynaložený na provoz sítě se odvíjí od ceny bitcoinů.

"A poté můžeme odhadnout, zda cena transakce nebude muset být příliš vysoká." - Znovu: Cena bude vždy tržní. Nabídka versus poptávka. Jak cena bitcoinu, tak cena transakce. Výkon sítě se odvíjí od těchto tržních cen, ne naopak.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Petr Novák | 30. 11. 2018 23:13 | reakce na Jan Zoidberg - 30. 11. 2018 21:14

To tu tvrdím. A jaký je ten výkon (případně cena za transakci) v dnešní době?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Zoidberg | 30. 11. 2018 23:49 | reakce na Petr Novák - 30. 11. 2018 23:13

No zhruba orientačně - cena za transakci je asi 0,50 USD, na celý blok je to tedy asi 1000 USD. Kdyby se tedy netěžily žádné bitcoiny, tak si to můžeme představit, že jsme se dostali zpět do roku 2013, kdy se těžilo 50 BTC za blok po 20 dolarech. No a taky to fungovalo. :)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 30. 11. 2018 13:25 | reakce na Jan Zoidberg - 30. 11. 2018 12:22

Přesně tak. S Lightning Network se budou realizovat běžné malé transakce, rychle, ve velkém množství, velmi levně. A do hlavního blockchainu se zapíše až třeba nějaké závěrečné denní shrnutí. Tzn. když např. jedna velká burza má 10tis obousměrných transakcí s jinou velkou burzou, tak je nebudou všechny pořád zapisovat do blockchainu, ale zapíší tam třeba 1x za den nějaké vyrovnání, sumy. To samé nějaké internetová platební brána versus velcí obchodníci, atd...

Můj pocit z rozvoje Lightning Network je ten, že to jde pěkně dopředu - vlastně až podezřele svižně na to, že zatím neexistuje silná poptávka po nějakých rychlých a levných transakcích ve velkém měřítku. A to z důvodů Greshamova zákona. Zatím zkrátka lidé bitcoin (zlato, .stříbro, ...) spíše drží a utrácejí znehodnodující se státní fiat (dokud za něj je něco k mání). Obdobně jako naše prababičky, pokud měly za ušima, za RakouskoUherska pouštěly do oběhu papírové bankovky a mince z obecného kovu. A zlaté a stříbrné koruny si schovávaly. Hyperinflace během 1.světové jim dala za pravdu (a dnešní státní dluhy a závazky plynoucí z budoucích mandatorních výdajů jsou s těmi válečnými výdaji minimálně srovnatelné).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Altman | 30. 11. 2018 12:21 | reakce na Petr Novák - 30. 11. 2018 10:30

Jak by se mohlo stát, že by výkon byl příliš nízký? A nízký na co?
Obtížnost těžby se přeci průběžně automaticky přizpůsobuje nasazenému výkonu. Pokud půlka těžařů odpadne, obtížnost těžby se sama upraví na polovinu. Pokud všichni těžaři nakoupí 3x výkonnější HW, obtížnost se automaticky ztrojnásobí.

Navrhuji vám napřed si něco o bitcoinu přečíst:
https://bitcoinbook.info/wp-content/translations/cs/book.pdf
http://libinst.cz/wp-content/uploads/2017/02/Bitcoin_for_web.pdf

Na velké objemy transakcí za minimální poplatky tu je Lightning Network. Bicoin se stále vyvíjí a pracuje na něm nejvíce vývojářů (a to těch nejlepších) - v porovnání s ostatními kryptoměnami. Pokud bitcoin oproti jiné krytoměně postrádá nějakou funkčnost, je to zpravidla jen tím, že o ni lidé ve skutečnosti nestojí (kolik lidí dnes používá např. smartcontracts?), nebo proto, že vedle přínosu má daleko více rizik (např. v oblasti bezpečnosti - PoW vs PoS).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+10
+
-

Luděk Zdražil | 30. 11. 2018 18:35 | reakce na Jan Altman - 30. 11. 2018 12:21

….. a pracuje na něm nejvíce vývojářů (a to těch nejlepších) ….

Tak to je sakra argument.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-8
+
-

Petr Novák | 30. 11. 2018 14:31 | reakce na Jan Altman - 30. 11. 2018 12:21

Z prvního odkazu:

Jeden scénář útoku proti mechanizmu shody je zván "51% útok." V tomto scénáři, skupina těžařů
kontrolující většinu (51 %) celkové hašovací síly sítě, se tajně domluví na útoku na bitcoin. Se
schopností vytěžit většinu bloků, útočící těžaři mohou způsobit záměrné "rozvětvení" blockchainu a
dvojitě utrácet transakce nebo provádět útok odepření služby proti určitým transakcím nebo adresám.
Útok rozvětvením/dvojitým utrácením je ten, kdy útočník způsobí neplatnost předchozích potvrzených
bloků pomocí rozvětvení pod nimi a přesměrováním na alternativní řetěz. S dostatečnou silou, útočník
může zneplatnit šest nebo více bloků v řadě, způsobit, že transakce považované za neměnné (šest
potvrzení) jsou zneplatněny

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Altman | 30. 11. 2018 16:07 | reakce na Petr Novák - 30. 11. 2018 14:31

Jistě, ale to všichni uvidí.
Ostatní těžaři.
Ale hlavně provozovatelé aktivních uzlů sítě.
Ve výsledku by to pravděpodobně skončilo tak, že by uživatelé (majitelé plnotučných peněženek a provozovatelé nodů) odmítli tu větev rozvětveného blockchainu, která obsahuje ty falešné transakce útočníků.
Vznikly by 2 bitcoiny - jeden komunity, jeden útočníků. A kurz mezi nimi by byl tržní - tedy závislý na nabídce a poptávce uživatelů.
Něco podobného se stalo - a to zrovna u měny, kterou pochybovači o bitcoinu považovali za tu novou, lepší, nahrazující a překonávající bitcoin - Ethereum (rozdělení na ETH a ETC, kde ETC zahrnuje transakce podvodníků, ETH ne - nicméně kdo vlastnil Etherea před rozdělením, měl po rozdělení stejné množství obou měn, protože staré záznamy v blockchainu zfalšovat nejdou).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Altman | 30. 11. 2018 12:30 | reakce na Jan Altman - 30. 11. 2018 12:21

Nicméně to snižování výkonu z dlouhodobého hlediska je nepravděpodobné - už proto, že zde máme Mooreův zákon díky němuž výkon těžebního HW stále roste (a cena + jednotková spotřeba energie klesají).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Petr Novák | 30. 11. 2018 14:13 | reakce na Jan Altman - 30. 11. 2018 12:30

Tak ještě jednou.

Pokud máte 51 procent výkonu v síti, ovládáte minimálně částečně transakce. Můžete je zakázat a můžete je vrátit. Cena toho výkonu v síti, tedy vždy musí být za krátkou dobu srovnatelná s cenou velké části bitcoinů.

Když budou někde bitcoiny za miliardu a náklady na výkon budou 50 milionů. Tak za dalších 51 miloinů si zajistíte dostatečný výkon abyste ovládal tu miliardu a to se vyplatí. Dnes jsou těžaři (tedy výkon) placeni díky nově vytěženým bitcoinům. V budoucnu ovšem budou placeny z transakcí. I kdyby ta transakce byla jedna jediná za rok, potřebujete dostatečný výkon, aby ji nikdo nemohl zvrátit a ten musí někdo zaplatit.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Zoidberg | 30. 11. 2018 21:31 | reakce na Petr Novák - 30. 11. 2018 14:13

Dále se zamyslete, jestli je reálná situace, že bitcoin má obrovskou cenu, ale neprobíhají žádné transakce s ním (jak hypoteticky uvažujete). Takový scénář podle mě nemá smysl uvažovat, jelikož hodnota bitcoinu tak nějak souvisí s jeho použitelností k transakcím, ne? Pokud by byla nízká poptávka po transakcích, tak klesne jejich cena natolik, že vše půjde znovu přes blockchain (a nikoliv přes druhou vrstvu jako je Lightning) a budou plné bloky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Zoidberg | 30. 11. 2018 21:18 | reakce na Petr Novák - 30. 11. 2018 14:13

Ale jakmile se ukáže, že někdo získal 51 % výkonu a zneužil ho (což se pochopitelně neutají), tak už nezískáte bitcoiny za miliardu, ale bitcoiny za nulu, protože tím se celá měna zdiskredituje. Vždyť už se to jednou skoro stalo a mining pool, kterému hrozila takováto většina, se sám bránil, aby ji získal.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 30. 11. 2018 16:01 | reakce na Petr Novák - 30. 11. 2018 14:13

Ono to s tím 51% procentním útokem ale není tak jednoduché.
Stále nemáte privátní klíče k cizím bitcoinům. Možná můžete nějak ovlivnit aktuální transakce, ale těžko ty historické.
Váš pokus by všichni viděli a mohli by se bránit.
A kdyby se vám to přeci jen povedlo, tak tím nic nevyděláte, protože takovýto průšvih by cenu bitcoinu srazil (tedy i těch, které jste si nějak odklonil).

Jestli budou v budoucnu těžaři placeni z nových bitcoinů, nebo z transakcí, to zdaleka není jisté. Jistý je jen halving každé 4 roky - ale doposud vždy za ty 4 roky kurz bitcoinu stoupl daleko více, než na dvojnásobek, čili i když jednou za 4 roky klesne odměna v bitcoinech na polovinu, v dolarach stále roste.
Stejně tak cena transakce - ta nijak nesouvisí s halvingem (jako že když odměna klesne na polovinu, těžaři chtějí kompenzaci v poplatcích). Ta se odvíjí čistě od nabídky a poptávky. Takže cena transakcí půjde nahoru tehdy, když hodně lidí chce dělat transakce a ještě ke všemu je chce zrealizovat rychle. Pokud počet takových lidí naopak bude klesat (např. proto, že "obejdou" těžaře pomocí LightningNetwork), tak poplatky za transakce půjdou dolů. A buď kurz BTC půjde nahoru (tzn. v dolarových příjmech těžařů se to neprojeví) a oni budou moct nadále kupovat výkonnější těžební stroje a platit elektřinu, nebo nepůjde, a oni za HW a elektřinu tolik utrácet nebudou (a obtížnost se tomu přizpůsobí), ale zároveň klesne i ta motivace pořídit si
51% hashpower (protože i cena toho, co bych tím mohl získat, šla dolů).

Ono hlavně nemá cenu spekulovat - toto vše už jsme přeci prožili. Plný mempool a drahé poplatky, prázdný mempool a poplatky prakticky nulové, dokonce jsme už zažili i situaci, kdy těch 51% reálně hrozilo - a jednak si s tím komunita poradila a jednak se ukázalo, že získat 51% není až tak zásadní výhra.

Kdyby komunita cítila nějaké reálné ohrožení bezpečnosti transakcí, tak vyvíjí řešení (ostatně takových upgradů a patchů protokolu již proběhlo...). Pokud někdy dojde k nějakému problému, tak spíš ze strany, odkud to nikdo nečekal. Nějaká skrytá chyba, kterou někdo náhodně objevil. Ale pokud se o nějakém problému ví, tak se také řeší.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

foxy | 30. 11. 2018 11:30 | reakce na Petr Novák - 30. 11. 2018 10:30

Vezmu papír a rozstříhám ho na kousky. A protože více kousků z toho jednoho papíru neudělám, tak každý ten kousek má obrovskou cenu. To je princip Bitcoinu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-9
+
-

Jan Altman | 30. 11. 2018 13:34 | reakce na foxy - 30. 11. 2018 11:30

Ano, to je dobrý příklad.
Tedy pokud by ten jeden konkrétní papír:
- byl napuštěn nějakou (např. specificky radioaktivní) látkou, aby šlo vždy jasně prokázat, že ten ústřižek je z tohoto jednoho jediného konkrétního listu papíru
- každý kousíček toho papíru by bylo možné velmi jednoduše poslat komukoli na světě, aniž by se to někdo dozvěděl či tomu mohl zabránit
- ten papír by se uměl stát neviditelným, aby lidi ochránil před gestapem, FBI, celníky a zločinci, kteří by nám ho chtěli sebrat

Nějak podobně si lidé před věky zvolili za peníze zlato. Z palety všech možných existujících chemických prvků - prostě se nějak "záhadně" shodli, že zrovna tento prvek, zrovna tento list papíru, zrovna tento blockchain, je ten "pravý".

Celosvětová zásoba zlata byla něco jako ten list papíru. A každý jednotlivý nález pak tím jeho kousíčkem.
Na rozdíl od listu papíru, který na počátku drží jeden člověk (a je tak megabohatý a ostatní megachudí), to zlato bylo víceméně rovnoměrně rozprostřené po celé planetě a prakticky kdokoli mohl zkusit jeho těžbu, bohatství tak bylo více distribuované. V tomto je bitcoin daleko blíže tomu zlatu, než tomu listu papíru.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

foxy | 1. 12. 2018 15:04 | reakce na Jan Altman - 30. 11. 2018 13:34

Jenže pointa je v tom, že to je pořád jen kus papíru, o kterém nějaký Jakeši Takeši Satoši prohlásil, že je nesmírně cenný.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 2. 12. 2018 17:49 | reakce na foxy - 1. 12. 2018 15:04

Ale no tak. Jakou hodnotu bitcoinu Satoshi kdy přisoudil? $2? $200? $20000?
A proč by někdo měl akceptovat hodnotu, kterou nějaký Satoshi vyhlásil?
Zkuste vyhlásit, že oblázek z Vltavy má cenu milion, schválně, jestli se to ujme :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Novak Josef | 1. 12. 2018 17:16 | reakce na foxy - 1. 12. 2018 15:04

"nějaký Jakeši Takeši Satoši prohlásil......"

- ABSOLUTNE nie.
Hodnotu nepriradil bitcoinu nik, ani Akysi Satiši . Hodnota bitcoinu je daná jeho VLASTNOSŤAMI , ktoré mu umožňujú, aby fungoval ako PLNOHODNOTNÉ peniaze :

omezenost v množství
dělitelnost
trvanlivost
fungibilita (zaměnitelnost daného statku s ostatními statky stejného druhu)
konkurence
uchovatel hodnoty
Prenosnosť
Rozoznateľnosť

Tieto vlastnosti má doteraz jedine ZLATO a BITCOIN (A trošku aj striebro) . Preto majú oba hodnotu zlata.
NIČ iné všetky tieto vlastnosti nemá. Perly ani obrazy nemajú napr. rozoznateľnosť, pôda ani domy nemajú prenositeľnosť, doláre nemajú obmedzené množstvo, ......

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Petr Novák | 30. 11. 2018 14:01 | reakce na Jan Altman - 30. 11. 2018 13:34

Oni se neshodli nějak záhadně. Zlato má ty vlastnosti, které jsou pro použití peněz vhodné. Tedy: omezený počet, zachovává hodnotu (nezkoroduje), snadno se dělí (je měkké) a je celkem vzácné (hodnota je koncentrovaná).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+7
+
-

foxy | 1. 12. 2018 15:05 | reakce na Petr Novák - 30. 11. 2018 14:01

A hlavně je jeho použití nekomplikované. Na rozdíl od bitcoinu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 2. 12. 2018 17:51 | reakce na foxy - 1. 12. 2018 15:05

Ano? Pro mojí tetičku i pro moje děti je tedy daleko jednodušší (ověřeno praxí) použití bitcoinu. Ale zjevně jsme každý jiný :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Zoidberg | 1. 12. 2018 20:31 | reakce na foxy - 1. 12. 2018 15:05

Nekomplikované? Vážně? Zdá se vám jednodušší třeba posílat do zámoří zlatou minci zabalenou jako cenné psaní s pojištěním, nebo převést bitcoiny? Zdá se vám jednodušší odškrábnout ze zlaté cihly kousek v hodnotě tisíc korun, nebo odebrat ze svého zůstatku 0.24189 BTC? Bitcoin samozřejmě není tak jednoduchý jako platební karta. Ale zároveň se s ním zachází mnohem pohodlněji než se zlatem. A to je zřejmě to, po čem byla poptávka.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

foxy | 1. 12. 2018 23:07 | reakce na Jan Zoidberg - 1. 12. 2018 20:31

Až vypnou Internet, já vytáhnu zlato, co vytáhnete vy?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 2. 12. 2018 17:55 | reakce na foxy - 1. 12. 2018 23:07

Až vypnou internet, tak:
1) Ano, vytáhnu zlato, které také mám (protože člověk nikdy neví) - ale to odkrouhávání hoblinek při nákupu oběda bude pakárna + taky bude docela náročný to zlato skrýt/ochránit
2) Zhroutí se ekonomika (protože je na internetu závislá)


... a pak ho zase zapnou (aspoň někde), já tam přijedu, a přestože u sebe třeba nebudu nic mít (musel jsem zdrhat narychlo a nalehko), seženu si bazarový smartphone, stáhnu free peněženku, zadám seedwords a mám zase vše.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Zoidberg | 2. 12. 2018 12:40 | reakce na foxy - 1. 12. 2018 23:07

Asi před deseti lety probíhala zlatá horečka, všichni se chtěli zabezpečit nákupem zlata, kupovali si zlato i v automatech na letišti... A dnes, když potřebují na úspory sáhnout, tak se diví, jak složité je to zlato zase prodat, kolik na tom prodělají, atd. Proč je třeba takový spread mezi prodejní a nákupní cenou zlata? Proč je u BTC nesrovnatelně menší? To všechno je ta použitelnost úložiště hodnoty. Pro samou přípravu na apokalypsu se někdy lidi zapomínají připravovat na normální svět.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Zoidberg | 2. 12. 2018 12:34 | reakce na foxy - 1. 12. 2018 23:07

A co s tím zlatem uděláte? Kdo vám za něj dá rohlík? Dnes už si bez internetu nebo bez elektřiny pomalu nekoupíte ani ten rohlík v sámošce za minci, natož abyste absolvoval vyhledání někoho, kdo vaše zlato ocení, ověří, odkoupí, rozdělí na menší... no zkrátka aby někde na konci byl ten rohlík. O apokalypse se zkrátka nebavíme - ano, pro ni není bitcoin určen. Je určen pro normálně fungující svět. Pro případ apokalypsy (budu-li mít v úmyslu ji přežít) mám i nějaký ten kousek zlata.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 2. 12. 2018 18:05 | reakce na Jan Zoidberg - 2. 12. 2018 12:34

Ale tak já bych se toho zlata nezříkal.
Toto přeci není boj mezi zlatem a bitcoinem.
Nikdo nemusí volit buď a nebo.
Naopak je velmi vhodné mít obojí, protože oba instrumenty mohou být užitečné v jiné situaci, případně v jiné podobě/fázi krizového vývoje.
Není moudré být fanatický zastánce jen jednoho instrumentu a cíleně ignorovat výhody toho druhého.

Ano, pokud dojde k jaderné válce, nebo bude nastolena KLDRlike tyranie, může být s použitím internetu/bitcoinu problém.

Stejně tak je možné, že hromadění zlata Čínou, Ruskem a mnoha dalšími zeměmi směřuje k odstranění hegemonie dolaru (a potažmo eura) a nastolení nového mezinárodně-měnového uspořádání s významně posílenou rolí zlata (např. by se mohlo stát součástí definičního koše SDR, nebo jednoduše Čína a spol dojdou k přesvědčení, že juan může sesadit dolar jen když bude podložený zlatem).
Pak hodnota zlata pravděpodobně půjde výrazně nahoru.

Na druhou stranu jakmile se zlato vrátí do mezinárodního měnového systému, opět vzrostou snahy států se ho na úkor lidí zmocnit. A taková ČNB, která místo hromadění se zlata zbavuje, může být v takovéto situaci dost zoufalá. Pokud bude možné dovážet ropu, léky a mnoho dalších strategických komodit jen za zlato (zlatem podloženou měnu), stát se nebude štítit žádné obludnosti, aby se ke zlatu dostal (a lid mu bude tleskat - stačí v TV ukázat frontu před benzinovými pumpami a děti+penzisty umírající na nedostatek dovozových léků).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Martin Risik | 2. 12. 2018 11:54 | reakce na foxy - 1. 12. 2018 23:07

Nebude treba vyťahovať nič, len bude treba ísť do krajiny, kde ten internet nevypnú.

Lebo v krajine, kde niekto násilím vypne internet, tam aj so zlatom bude život celkom o ničom a myslím, že tam pôjde o holé prežitie. Nie že by to bez internetu nešlo, to netvrdím, ale ide mi o ten násilný akt zo strany (pravdepodobne) vlády, ktorá keď sa k takému niečomu uchýli, nebude sa báť zaviesť aj oveľa tvrdšie represie. A v takej krajine by asi nikto nechcel žiť. Ani so zlatom.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 2. 12. 2018 18:08 | reakce na Martin Risik - 2. 12. 2018 11:54

To je jednoduché. Země s vypnutým internetem je KLDR.
Vypnout ho tedy jistě jde.
Ale ekonomické důsledky budou fatální.
Každý se bude snažit se z takové země dostat. Pokud možno i s majetkem (zde má držitel bitcoinů jasnou výhodu).
A stejně jako s Židy před 2.světovou bude platit, že přijímat imigranty s holou zadnicí, se nikomu nebude chtít. Ale ti, co holý zadek mít nebudu, budou všude vítáni.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 30. 11. 2018 15:45 | reakce na Petr Novák - 30. 11. 2018 14:01

Ano a bitcoin to splňuje uplně stejně.

Resp daleko lépe - zkuste si při nákupu jídla na 2 dny odkrouhnout kousíček zlaté mince. To samé s omezeným počtem - bitcoinů prostě bude 21 milionů. Je dopředu PŘESNĚ dané, jak budou přibývat a nikdy žádné další nikde nenajdete - ani na dně moře, ani na asteroidu, ani ve fůzním reaktoru.

Navíc má další výhody - lze ho poslat na druhý konec světa aniž o to někoho musíte žádat, nikdo ho u vás nenajde, ...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Martin Risik | 30. 11. 2018 13:31 | reakce na foxy - 30. 11. 2018 11:30

Áno, to je presne ten princíp.

Pokračujte v strihaní...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-7
+
-

Jan Altman | 30. 11. 2018 13:38 | reakce na Martin Risik - 30. 11. 2018 13:31

U bitcoinu se zatím dá střihat na stomiliontiny (= 1 Satoshi).
Pokud by ale byla potřeba střihat dál, kdyby i 1 Satoshi jednou bylo moc peněz, je možné jít dál, případně mít nadstavbový transakční systém (na způsob LN), kde se bude účtovat např. v miliontinách Satoshi a např. jednou za den se do bitcoinového blockchainu vše součtově vyclearuje (zaokrouhleno na Satoshi). Nebo je možné zavést novou měnu MicroSatoshi - stoprocentně krytou bitcoinem.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK