Diskuze: Konec polarizace

Ibrahim Kováč|8. 12. 2018 17:17

Z tohto článku si vôbec nie som istý, čo vlastne tvrdí autor knihy, čo tvrdí autor článku a čo sú len opisy tvrdení ešte iných ľudí (filozofov), takže vlastne neviem, s kým vlastne polemizujem.

Ad električková dilema - táto úloha žiadne správne riešenie nemá. Slúži len a len ako filozofické cvičenie na to, aby si človek uvedomil, že absolútne riešenia neexistujú a rôzni ľudia sa zachovajú rôzne. Zrejme v závislosti na tom, kto budú tie osoby vystupujúce v danom príklade. Pokiaľ budem môcť zachrániť vlastnú manželku tým, že prehodím výhybku a zabijem 5 robotníkov, tak to s vysokou pravdepodobnosťou urobím. Rozhodne neplatí, že viac životov má vyššiu hodnotu ako menej životov. Tvrdenie, že "s rovnicí pět zachráněných životů je výhodnější než pouze jeden prý ale problém nikdo nemá." je absolútne nepravdivé. Tisíce životov pre nás nemá cenu ani len telefónu. Keby malo, tak si nekupujeme nové iPhony ale posielame peniaze do Afriky na výstavbu studní, fariem a neviem čoho ešte.

Ad "Kde se bere naděje, že se lidé umoudří a při morálních dilematech začnou racionálně přepočítávat štěstí?") Toto v skutočnosti nie je "umoudřením se" ale naopak totálnou hlúposťou. Takéto myšlienky vždy stáli v pozadí každej tyranie.

Ad Potraty) Otázka, či by potraty mali byť zakázané alebo povolené je nesprávna otázka. Správna otázka znie: "Prečo by vôbec niekto mal mať právo rozhodovať o tom, či by potraty mali byť zakázané alebo povolené?". Tj. akým právom ma niekto chce trestať za to, že pôjdem na potrat?

Utilitarizmus rozdeľuje ľudí na nadradenú a podradenú skupinu - na skupinu, ktorá rozhoduje a na skupinu, ktorá sa musí podriadiť. Na utilitarizmus je možné aplikovať presne tú istú metódu ako na otrokárstvo. Ste ochotní stať sa utilitaristom a rozhodovať o životoch ostatných keď viete, že v druhej polovici života budú ostatní rozhodovať o vašom živote? Vlastne keď nad tým tak rozmýšľam, tak utilitarizmus JE otrokárstvom.

Martin Brezina|29. 11. 2018 10:21

Problém s tímto využitím utilitaristické metody spočívá v tom, že musíte mít v daném okamžiku dostatek informací pro to, abyste se mohl rozhodnout ve prospěch štěstí pro maximum lidí. Protože důsledky nějakého rozhodnutí mohou být dlouhodobé a dalekosáhlé.

U příklad s tramvají to je snadné, tam máte všechny dotčené osoby a důsledky vašeho jednání jako na dlani. Víte, kolika lidí se to týká, kdo přežije, kdo ne, co byste měl nebo neměl udělat, atd.

Třeba u problému s masovou migrací je to mnohem složitější. Z hlediska utilitarismu je bezprostřední logika prostá. Maximu lidí pomůžete, pokud připustíte, aby se co nejvíce lidí mohlo dostat do zemí, které jsou bezpečné a prosperující. To, že přitom třeba pár lidí zahyne, při několika teroristických útocích nebo vraždách žen, to je sice smutné, ale je to jako s tím jedním člověkem, který zahyne, když pustíte tramvaj jeho směrem.

Potíž je v tom, že důsledky migrace mohou být dalekosáhlé a dlouhodobé, což do té jednoduché utilitaristické rovnice nikdy nemůžete dostat, nemáte dost informací. Nejčastější příčinou násilných konfliktů mezi velkými lidskými skupinami jsou rozdíly etnické a náboženské. Konflikty v Sýrii nebo v Jugoslávii mohou být příkladem: stačí roznětka v podobě ekonomických potíží a/nebo obecných společenských pohybů (jako byl rozpad sovětského bloku a arabské jaro), a máte tady války, které stojí spousty životů a ničení desetiletí či staletí budovaných materiálních i duchovních hodnot.

Novak Josef|29. 11. 2018 08:48

Pan autor má myslenie puberťáka, ktorý dobre zvládol teoriu logiky, a snaží sa na princípoch logiky riešiť konanie ľudí. Lenže reálny život nie je cvičenie z logiky, a žiadny laboratórny pokus NEMôŽE vystihnúť všetky zákutia realneho života. A všetky tieto zákutia majú vplyv na rozhodovanie reálneho človeka v reálnom živote. Keby autorova logika fungovala, neboli by vojny ani vraždy.